11 C 127/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 21 154 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 6 320 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 020 Kč od datum do zaplacení, b) částku 14 834 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 534 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 8 948,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem jméno FO.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku 21 154 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že v souladu s ust. § 15 zák.č. 168/1999 Sb. zjistil, že žalovaný je vlastníkem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ SPZ, přičemž toto vozidlo nemělo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Za tuto dobu je ve smyslu § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona vlastník vozidla povinen uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem. Výše příspěvků se určí součinem počtu dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví přílohy k tomuto zákonu. Výše denní sazby tedy činí 86 Kč, základ příspěvku tak činí 20 554 Kč (86 Kč x počet dní), dále poplatek spojený s mimosoudním vymáháním práva ve výši 2 x 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona, § 2a vyhl č. 205/1999 Sb.). Žalobce vyzval žalovaného v souladu s ust. § 4 odst. 6 zákona k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, celkem hodnota dní nároku na příspěvek. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil.

2. Žalovaný uvedl, že předmětné vozidlo nikdy nevlastnil, kupní smlouvu z datum nepodepsal, vozidlo nikdy nepojistil, a vlastníkem vozidla je jméno FO.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce vyzval žalovaného výzvami z datum a datum k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobce ve výši 6 320 Kč a 14 534 Kč do 60 dnů od doručení těchto výzev, neboť bylo zjištěno, že je vlastníkem vozidla RZ SPZ, které mělo pojištění do datum u právnická osoba., a v období od datum do datum, kdy byl vlastníkem žalovaný, nemělo toto vozidlo uzavřeno povinné ručení, následně byl žalovaný upomínán upomínkami k úhradě těchto částek. Výpisem z registru vozidel je prokázáno, že jako vlastník vozidla jméno FO RZ SPZ byl od datum do datum zapsán jméno FO, IČO IČO, sídlem adresa. Výslechem svědka jméno FO bylo prokázáno, že nákladní automobil jméno FO RZ SPZ prodal na základě ústní kupní smlouvy na počátku léta roku 2020 za cenu 60 000 Kč žalovanému. Svědek vypovídal zcela nezaujatě, jeho výpověď korespondovala s údaji uvedenými v listině označené jako Kupní smlouva datované datum, a soud jeho výpověď považuje za zcela věrohodnou (a s ohledem na to, že žalovaný se k jednání dne datum bez omluvy nedostavil, nemohl být soudem ani případně poučen dle § 118a o.s.ř.). Svědek vypověděl, že se s žalovaným znají delší dobu, pracovali spolu, jejich vztah byl přátelský, po odstěhování svědka se již nevídají. Svědek s předmětným autem dojížděl do práce, kde se s žalovaným ústně domluvili na tom, že mu auto odprodá, následně u žalovaného doma na jaře/počátku léta 2020 došlo k předání automobilu a žalovaný zadal do internetového bankovnictví pokyn k převodu kupní ceny, kterou svědek poté obdržel na svůj účet. Písemnou kupní smlouvu z datum vyhotovil a podepsal za oba následně svědek za účelem dokladu pro žalobce, který po něm vymáhal příspěvek. Podle dohody svědka se žalovaným měl žalovaný zajistit změny v evidenci držitelů motorových vozidel, což však nikdy neučinil, asi po roce auto zničil, proto svědek vypověděl pojistnou smlouvu u právnická osoba. Soud má tedy výpovědí svědka za prokázané, že skutečným vlastníkem vozidla byl v nepojištěném období žalovaný.

4. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla, a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.

5. Podle § 1 odst. 2 nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že je žaloba důvodná, neboť k předmětnému vozidlu nebylo uzavřeno v období datum do datum pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, vozidlo nebylo vyřazeno z provozu, jeho vlastníkem a osobou povinnou k úhradě příspěvku byl v daném období žalovaný. Žalobce vyzval žalovaného ve lhůtě dle § 4 odst. 6 k úhradě příspěvku. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky, proto soud přiznal žalobci rovněž požadovaný úrok z prodlení, který žalobce uplatnil v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byl žalobce ve sporu plně úspěšný, proto soud uložil žalovanému, aby žalobci, který byl zastoupen advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 8 948,60 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci 5 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, účast u dvou jednání), přičemž dle ust. § 14b vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za první tři úkony právní služby činí po 300 Kč, za dva úkony – účast u jednání činí dle § 7 vyhlášky 1 980 Kč, celkem odměna za 5 úkonů činí 4 860 Kč. Dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za první 3 výše uvedené úkony právní služby po 100 Kč, podle § 13 za dva úkony – účast u jednání činí po 300 Kč, celkem 900 1 200 Kč. Náklady žalobce dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou ke dvěma jednáním soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 8 půlhodin, tj. 800 Kč, cestovného ke dvěma jednáním soudu (adresa a zpět) vlakem ve výši 2 x 82 Kč. Jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 847 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku. Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.