Okresní soud v Blansku · Rozsudek

11 C 134/2025

č. j. 11 C 134/2025-70

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 17 Co 235/2025-97

Rozhodnuto 2025-08-07 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBK:2025:11.C.134.2025.1

  1. OS Blansko 11 C 134/2025-70
  2. KS Brno 17 Co 235/2025-97

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta odpůrčí žaloba

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že darovací smlouva ze dne , datum, uzavřená mezi , jméno FO, , narozeným dne , datum, , bytem , Adresa žalované, , jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou, jejímž předmětem jsou nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , je vůči žalobci právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 16 068,45 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že smlouva darovací uzavřená dne , datum, mezi , jméno FO, a žalovanou není vůči žalobci právně účinná. Uvedl, že má vůči dlužníkovi , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , v současné době pohledávky ze směnky vystavené v , Anonymizováno, dne , datum, výstavcem , jméno FO, -, právnická osoba, . IČO: , IČO, na řad , právnická osoba, . na směnečnou sumu ve výši 638 836 Kč, splatnou dne , datum, v , Anonymizováno, u žalobce, ze směnky vystavené v , Anonymizováno, dne , datum, výstavcem , jméno FO, -, právnická osoba, . IČO: , IČO, na řad , právnická osoba, . na směnečnou sumu ve výši , částka, , splatnou dne , datum, v , Anonymizováno, u žalobce, ze směnky vystavené v , Anonymizováno, dne , datum, výstavcem , jméno FO, -, právnická osoba, . IČO: , IČO, na řad , právnická osoba, . na směnečnou sumu ve výši 1 841 256 Kč, splatnou dne , datum, v , Anonymizováno, u žalobce. Dlužník přijal směnečné rukojemství za zaplacení těchto směnek. Protože výše uvedené pohledávky nebyly dlužníkem dobrovolně uhrazeny, žalobce podal dne , datum, společný exekuční návrh, kdy výkonem exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, (exekuce vedena pod sp. zn.: , spisová značka, ). Současný průběh exekuce nepředpokládá výrazný výtěžek pro žalobce. Ze sbírky listin katastrálního úřadu bylo zjištěno, že dlužník dne , datum, uzavřel se žalovanou darovací smlouvu, na základě které se žalovaná ke dni , datum, stala vlastníkem pozemků p.č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, . Žalovaná je osobou blízkou ve vztahu k dlužníkovi. Žalobce má za to, že dlužník darováním výše uvedených nemovitostí zkrátil možnost žalobce se uspokojit z jeho majetku, protože darovací smlouva ze dne , datum, vedla ke zmenšení majetku dlužníka zcela bez jakéhokoliv protiplnění. Žalobce má za to, že se jednalo o krok účelový, učiněný v době, kdy věděl, že avaloval dne , datum, výše uvedenou směnku, vystavenou v , Anonymizováno, . Dle názoru žalobce cílem výše uvedeného darování bylo zbavit se nemovitého majetku převodem na osobu blízkou (žalovanou) s cílem uniknout možnému budoucímu exekučnímu postihu. Žalované byl tento úmysl dlužníka znám, a přesto výše uvedený dar přijala. Tím je naplněno ustanovení § 590 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, tj. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž došlo v posledních pěti letech, byl-li takový úmysl druhé straně znám. Dle názoru žalobce, z důvodu, že uvedené skutkové podstaty k odpůrčím žalobám dle občanského zákoníku, nejsou vytvořeny podle jednotného kritéria, a mohou se tedy překrývat na věc lze přiměřeně aplikovat i ustanovení § 590 odst. 1 písmeno c) občanského zákoníku – k právnímu jednání, kterému je odporováno, došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou a zároveň i ustanovení § 591občanského zákoníku - právní jednání, kterému je odporováno bylo bezúplatné.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok uplatněný žalobou neuznala a navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Uvedla, že žalobu považuje za zcela nedůvodnou, kdy nedošlo k naplnění důvodů, pro které by bylo možné prohlásit právní jednání spočívající v darování nemovitostí žalované za neúčinné vůči žalobci. Předmětem darování byly pozemky, které sousedí s pozemky ve vlastnictví žalované, kdy toto darování bylo učiněno v rámci vypořádání vztahů v rodině, a to poté, co dlužník – , Anonymizováno, – nabyl předmětné nemovitosti na základě dědické dohody v pozůstalostním řízení po otci , jméno FO, , nar. dne , datum, , zemř. dne , datum, .

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná je osobou blízkou (matkou) , jméno FO, , nar. , datum, , a že spolu uzavřeli darovací smlouvu dne , datum, , kterou , jméno FO, převedl na žalovanou nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, v k.ú. , adresa, .

4. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

5. Podle § 590 odst. 1 písm. obč. zák. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání,a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

6. Podle § 591, věty první, občanského zákoníku, se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat jen tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech.

7. Pod pojmem "relativní neúčinnost" se rozumí, že právní jednání je v rozporu se zákonem, který poskytuje ochranu určitým osobám, a proto je vůči těmto osobám neúčinné. Nezpůsobuje vůči nim zamýšlené právní následky. Vůči ostatním osobám však je plně účinné. Účel celé instituce relativní neúčinnosti spočívá v tom, umožnit za určitých přesně vymezených předpokladů věřiteli dosáhnout uplatnění své pohledávky na majetku, o který dlužník svůj majetek k tíži věřitele zkrátil, resp. zabránit jednání dlužníka, který zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, neúčinností těchto jednání. Institut relativní neúčinnosti má též za cíl odrazovat dlužníka od neoprávněného zkracování jeho majetku, kterým zbavuje věřitele možnosti se z tohoto majetku uspokojit, a dále zajistit ochranu věřitele před dalšími právními jednáními jeho dlužníka v případě, že ke zkrácení věřitele těmito jednáními dojde. Podstatné je, že neúčinnost právního jednání nenastává ze zákona či z právního jednání strany, nýbrž pouze rozhodnutím soudu na základě odpůrčí žaloby. Aktivně oprávněn k podání odpůrčí žaloby je věřitel, který má vůči dlužníkovi v době rozhodování soudu o odpůrčí žalobě vymahatelnou pohledávku. Žalovaným je subjekt, v jehož prospěch byl zkracován majetek věřitele anebo kterému vznikl prospěch (např. při nabytí dědictví, které dlužník odmítl).

8. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se v řízení domáhá určení neúčinnosti bezplatného právního jednání dlužníka , jméno FO, – darovací smlouvy z , datum, - s tvrzením, že má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku a že toto právní jednání dlužníka zkrátilo jeho uspokojení.

9. Soud nejprve zkoumal, zda žalobce odporuje tomuto právnímu jednání v zákonem stanovené lhůtě. Lhůty k odporu se počítají od dokončení odporovatelného právní jednání, svou povahou se jedná o hmotněprávní prekluzivní lhůty, k nimž soud přihlíží i bez námitky dlužníka, tj. z úřední povinnosti. Zákon stanoví v ustanovení § 590 odst. 1 písm. a) lhůtu pětiletou, v ustanovení § 591 lhůtu dvou let. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přitom dovodil, že: „Vzájemný vztah ustanovení § 590 a § 591 o. z. je nutné posoudit pomocí výkladového pravidla lex specialis derogat legi generali (tj. že zvláštní právní úprava vylučuje použití právní úpravy obecné), z čehož vyplývá, že ustanovení § 590 o. z. nelze aplikovat na bezúplatná právní jednání, neboť speciální právní úprava neúčinnosti bezúplatných právních jednání v ustanovení § 591 o. z. vylučuje použití obecnějšího ustanovení § 590 o. z. na případy zkracujících bezúplatných právních jednání.“.

10. V daném případě žalobce odporuje bezúplatnému právnímu jednání dlužníka, pro něž platí ustanovení § 591 občanského zákoníku, které stanoví prekluzivní dvouletou lhůtu, v níž je možné takovému jednání odporovat. S ohledem na to že předmětná darovací smlouva byla uzavřena dne , datum, , a žalobce podal žalobu dne , datum, (prostřednictvím datové schránky), soudu nezbylo než žalobu zamítnout jako pozdě podanou, aniž se mohl zabývat věcí samou (výrok I.).

11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když v daném případě byla žalovaná ve sporu plně úspěšná, proto soud uložil žalobci, aby žalované, která byla zastoupena advokátem, zaplatil náklady řízení v částce 16 068,45 Kč. Zástupce žalované učinil ve věci 3 úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření, účast u jednání), přičemž dle ust. § 9 odst. 3 písm. a), § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 3 700 Kč, celkem tedy za 3 úkony právní služby náleží žalované částka 11 100 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalované náleží náhrada hotových výdajů za 3 výše uvedené úkony právní služby po 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč. Náklady žalované dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 2 půlhodiny, tj. 300 Kč, cestovného k jednání soudu (, adresa, a zpět, tj. 54 km) osobním vozidlem , Anonymizováno, RZ , SPZ, při spotřebě 11,2 litrů na 100 km při ceně benzinu 35,80 Kč za litr dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. kdy cestovné činí 529,71 Kč, a jelikož zástupce žalované je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, tj. o částku 2 788,75 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.