11 C 68/2018

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 11 375,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 375,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 42 144,74 Kč od , datum, do , datum, , z částky 41 705,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 40 605,05 Kč od , datum, do , datum, , z částky 37 762,95 Kč od , datum, do , datum, , z částky 26 046,74 Kč od , datum, do , datum, , z částky 24 897,85 Kč od , datum, do , datum, , z částky 23 782,81 Kč od , datum, do , datum, , z částky 22 774,86 Kč od , datum, do , datum, , z částky 20 637,65 Kč od , datum, do , datum, , z částky 19 986,30 Kč od , datum, do , datum, , z částky 19 003,91 Kč od , datum, do , datum, , z částky 18 045,78 Kč od , datum, do , datum, , z částky 17 087,65 Kč od , datum, do , datum, , z částky 16 128,78 Kč od , datum, do , datum, , z částky 15 300,61 Kč od , datum, do , datum, , z částky 14 472,44 Kč od , datum, do , datum, , z částky 13 644,73 Kč od , datum, do , datum, , z částky 12 872,03 Kč od , datum, do , datum, , a z částky 11 375,65 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 34 870,37 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno advokáta, .

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 42 144,74 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, v platném znění (dále jen EZ), a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě dále pokračuje, jedná se podle ustanovení § 74 odst. 1, písm. a), b) EZ o neoprávněný odběr plynu a následně dle ust. § 74 odst. 4, písm. a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci. Pro neplnění platebních povinností vyplývajících ze smluvního vztahu ukončil obchodník s plynem , právnická osoba, . tento závazkový smluvní vztah s žalovaným jednostranným právním úkonem – odstoupením od smlouvy. Žalovaný byl v rámci mimosoudního řešení sporu (ukončení neoprávněného odběru a neoprávněné distribuce plynu), spočívajícím ve snaze demontovat měřící zařízení pokusy o demontáž (ponechání oznámení o neúspěšném pokusu demontáže), vyrozuměn o tom, že pro odběrné místo nejsou hrazeny platby za odebraný plyn. Dne , datum, byl prostřednictvím webové aplikace , Anonymizováno, podán požadavek na ukončení dodávky plynu do odběrného místa z důvodu neplacení. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla uplynutím 14-ti dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. dne , datum, a od následujícího dne, tj. , datum, byl odběr plynu na tomto místě kvalifikován jako neoprávněný odběr a neoprávněná distribuce plynu dle ust. § 74/1, 4 energetického zákona. O vzniku neoprávněného odběru a neoprávněné distribuci plynu byl žalovaný informován Oznámením o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu ze dne , datum, , , Anonymizováno, Množství neoprávněně odebraného (spotřebovaného) plynu a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla č. , hodnota, na odběrném místě ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni , datum, , který vyplývá z Přílohy k opravnému daňovému dokladu č. , hodnota, , stav , Anonymizováno, ., Anonymizováno, m3 (stanoven automatickým propočtem, viz. protokol o neúspěšných pokusech demontáže ve dne , datum, ) a stavem měřidla ke dni , datum, , kdy byla pro odběrné místo na adrese , adresa, , uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu mezi obchodníkem s plynem a novým zákazníkem, se stavem měřidla , Anonymizováno, m3. Takto zjištěné množství neoprávněně odebraného plynu (tj. , Anonymizováno, m3) bylo ve faktuře VS , var. symbol, ze dne , datum, , , Anonymizováno, za fakturační období od , datum, do , datum, za množství neoprávněně odebraného plynu ve výši 759 m3 vyčísleno částkou 13 328,59 Kč v souladu s cenou dle ceníků žalobce za neoprávněně odebraný plyn a ve faktuře VS , var. symbol, ze dne , datum, , , Anonymizováno, splatné , datum, za fakturační období od , datum, do , datum, za množství neoprávněně odebraného plynu ve výši , Anonymizováno, m3 vyčísleno částkou 42 144,74 Kč, která je předmětem tohoto řízení, a kterou žalovaný doposud neuhradil.

2. Řízení v této věci bylo od , datum, ze zákona přerušeno, neboť byl zjištěn úpadek žalovaného. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, , vzal soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka , jméno FO, a osvobodil ho od placení pohledávek podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „insolvenční zákon“).

3. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , Okresní soud v , adresa, řízení částečně co do částky 30 769,09 Kč s příslušenstvím zastavil, neboť žalobce vzal v tomto rozsahu svoji žalobu zpět, protože tato částka mu byla uhrazena v průběhu insolvenčního řízení žalovaného v rámci plnění splátkového kalendáře žalovaným. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

4. Žalobce na žalobě ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 11 375,65 Kč s příslušenstvím trval. Uvedl, že pohledávka jím uplatněná představuje náhradu škody způsobenou žalovaným úmyslným porušením právní povinnosti uzavřít ohledně dodávky plynu smlouvu s obchodníkem s plynem, kdy žalovaný porušil svoji povinnost tím, že bez právního důvodu odebíral plyn, čímž vznikla žalobci škoda. Žalovaný odebíral protiprávně plyn a za jeho odběr po celou dobu ničeho neplatil, a byl si vědom, že na dodávku plynu nemá uzavřenu žádnou smlouvu. Žalobce se ve dnech , datum, , , datum, a , datum, pokusil o demontáž plynoměru, vždy neúspěšně, protože žalovaný nebyl přítomen a nezajistil poskytnutí součinnosti přítomnému technikovi žalobce, následně byla podána žaloba o vydání plynoměru proti žalovanému. Mezitím byl žalovaný několikrát žalobcem informován, že pokud chce věc řešit a uzavřít smlouvu s obchodníkem s plynem, je třeba provést odečet plynoměru a zaplatit fakturu za neoprávněný odběr. Žalovaný chtěl uzavřít novou smlouvu, proto byl také dne , datum, proveden vyžádaný odečet plynoměru, k zaplacení neoprávněného odběru a uzavření smlouvy však nikdy nedošlo a žalovaný plyn odebíral nadále bez smlouvy. Plynoměr nebyl v místě odběru volně přístupný, nika s plynoměrem byla uvnitř oploceného pozemku bez přístupu zvenčí. Finanční situace žalovaného nijak nesouvisí s tím, že plyn vědomě odebíral bez uzavření smlouvy, bylo jeho rozhodnutím, zda bude plyn nadále odebírat a působit žalobci škodu či nikoliv. Žalobce má dokonce za to, že žalovaný svým jednáním naplnil znaky trestného činu krádeže.

5. Žalovaný ve svém vyjádření žalobní nárok neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Nerozporoval, že plyn v odběrném místě na adrese , adresa, v období od , datum, do , datum, odebral, aniž by měl uzavřenou smlouvu s obchodníkem plynu. Žalovaný však byl na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. KSBR , spisová značka, -, Anonymizováno, v rámci jím vedeného insolvenčního řízení, osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení. Žalobce byl do daného insolvenčního řízení vedeném pod sp. zn. KSBR , spisová značka, , přihlášen pod přihláškou č. , Anonymizováno, , která byla insolvenčním správcem uznána v plné výši. Na tuto pohledávku žalobce bylo ze strany žalovaného řádně plněno, kdy věřitel byl uspokojen z více než 60 %. Žalobce neměl proti usnesení insolvenčního soudu žádné námitky a v přihlášce pohledávky neuvedl, že bude pohledávku dále vymáhat i po splnění oddlužení. Žalovaný neočekával, že i po splnění oddlužení a osvobození od placení zbytku pohledávek, kdy byla míra uspokojení věřitelů vyšší než 60 %, by byl nucen pokračovat v hrazení pohledávek žalobce. Žalovaný nebyl schopen v období, za které si žalobce nárokuje náhradu škody v rámci odběru plynu, hradit žádné své závazky, neboť byl v platební neschopnosti, která vedla k jeho úpadku a následnému insolvenčnímu řízení. Nehradil tedy své závazky žádnému věřiteli, ani např. pod přihláškou č. , hodnota, věřiteli , právnická osoba, ., který žalobci dodával pitnou vodu, a je v totožném postavení jako žalobce. Jednáním žalobce lze dovozovat porušení základních zásad insolvenčního řízení stanovených v ust. § 5 písm. a) insolvenčního zákona, jelikož takové jednání zvýhodňuje pouze jednoho věřitele (dodavatele služeb) oproti jiným dodavatelům služeb. Žalovaný je toho názoru, že na tyto případy ust. § 416 odst. 1 insolvenčního zákona nedopadá, jelikož dlužník vstupující do oddlužení není schopen plnit své závazky, což je hlavní podmínka pro vstup do oddlužení. Pokud by však došlo k přípustnost ust. § 416 odst. 1 v takovýchto případech, tak by to znamenalo, že téměř každý věřitel (dodavatel služeb) by i po splnění oddlužení a osvobození od placení zbytku pohledávek byl schopen prokázat úmyslné jednání dlužníka ve smyslu úmyslu nepřímého, a tudíž požadovat náhradu škody na základě předmětného ustanovení čímž by, ad absurdum, institut oddlužení zcela postrádal smysl. Např. v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 6. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2846/2016, je uvedeno, že v § 416 odst. 1 jde zjevně o legislativní vyjádření myšlenky, podle které by se dlužníku neměla vyplácet „úmyslná trestná činnost“ a obecněji ani „úmyslně způsobená škoda“. Výluka z účinků osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů má představovat jakousi sankci pro dlužníka za jeho úmyslné jednání, které zpravidla vzniká ve spojitosti s trestnou činností. Žalovaný nepopírá, že jeho jednání je možné kvalifikovat jako úmysl nepřímý, avšak takto by bylo možné kvalifikovat jeho jednání vůči všem jeho věřitelům (dodavatelům služeb), jelikož žalovaný nemohl v inkriminovaném období hradit žádné své závazky za odebírané služby, a právě proto na sebe podal insolvenční návrh a vstoupil do oddlužení. Žalovaný takto nečinil s úmyslem přímým poškodit konkrétního věřitele, ani zde nespáchal žádnou trestnou činnost, nelze jej tedy sankcionovat s využitím ust. § 416 odst. 1, tak jak je uvedeno výše. Podle názoru žalovaného navíc ke vzniku škody došlo liknavým jednáním žalobce, který porušil prevenční povinnost, když nekonal a nechal plynoměr připojený po dobu 8 měsíců, i když nedostal zaplaceno. Nadto žalovaný nijak žalobci v odpojení plynoměru nebránil, branka v oplocení se nezamykala, o čemž svědčí jednak poznámka v listině „Vyžádaný odečet“ z , datum, o tom, že „Po telefonické domluvě povolen vstup na pozemek za účelem odečtu.“, jednak to, že byl žalovanému odpojen i bez součinnosti žalovaného také elektroměr, který se nachází až na samotné stavbě, nikoliv na hranici pozemku, na které se nachází plynoměr.

6. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný odebíral plyn v odběrném místě na adrese , adresa, v období od , datum, do , datum, , a to aniž by měl uzavřenu smlouvu s obchodníkem s plynem. Dne , datum, totiž obchodník s plynem , právnická osoba, ., s nímž žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o připojení k distribuční soustavě, požádal Žádostí o ukončení distribuce plynu o ukončení dodávky plynu do tohoto odběrného místa ke dni , datum, z důvodu neplacení. Podle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, nastal k , datum, účinek ukončení dodávky plynu a zánik smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo, neboť dne , datum, byl proveden neúspěšný pokus o demontáž plynoměru. O uvedeném byl žalovaný informován Oznámením o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu z , datum, s plánovaným termínem demontáže , datum, od , Anonymizováno, hod. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne , datum, k demontáži nedošlo, žalovaný nebyl přítomen. Z listiny označené jako Vyžádaný odečet bylo zjištěno, že , datum, ve , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hod. se na odběrné místo dostavil pracovník žalobce, žalovaný nebyl přítomen, po telefonické domluvě povolen vstup na pozemek za účelem odečtu stavu, stav počítadla , Anonymizováno, při posledním odečtu dne , datum, byl stav , Anonymizováno, , plynoměr byl umístěn v nice a byl nepřístupný. Žalobce vystavil dne , datum, fakturu č. , hodnota, za neoprávněný odběr plynu v období , datum, – , datum, za množství odebraného plynu , Anonymizováno, m3 na částku 13 328,59 Kč splatnou dne , datum, . Tato faktura byla žalovanému následně zaslána i emailem dne , datum, s tím, že je nutné fakturu uhradit a uzavřít smlouvu s obchodníkem s plynem do , datum, , následně se žalovaný emailem z , datum, dotázal žalobce, zda je možné uzavřít smlouvu s ním, , datum, mu žalobce odpověděl, že si může zvolit obchodníka, kterého sám chce, faktura však stále není uhrazena, a protože je po , datum, , je nutné provést nový vyžádaný odečet a uhradit další spotřebu od , datum, do data odečtu, a stanovil poslední termín pro ukončení neoprávněného odběru do , datum, . Na to žalobce odpověděl, že jím oslovení dodavatelé ho nebyli schopni do žalobcem určeného termínu připojit s dalším dotazem, jak má postupovat. , datum, žalobce emailem odpověděl žalovanému, že nemůže doporučovat obchodníky a že nebyla uhrazena ani spotřeba v neoprávněném odběru. Z Oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu z , datum, bylo zjištěno, že žalovanému bylo sděleno, že dochází od , datum, k neoprávněnému odběru, množství odebraného plynu je škodou na straně žalobce, a že dne , datum, od 7:00 do 9:00 hod. dojde k demontáži plynoměru. Z listiny Demontáž – měřený neoprávněný odběr bylo zjištěno, že dne , datum, k demontáži nedošlo, žalovaný nebyl přítomen, po telefonickém hovoru se žalovaným byl sjednán jiný termín demontáže. Ze spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěno že žalobce vyzval žalovaného předžalobní výzvou z , datum, k tomu, ať buď uzavře novou smlouvu s obchodníkem s plynem, nebo umožní demontáž plynoměru, nejpozději do , datum, , jinak bude podána žaloba na vydání věci. Dne , datum, byla u Okresního soudu v , adresa, podána žaloba na vydání plynoměru v odběrném místě , adresa, . Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , Okresní soud v , adresa, řízení o vydání plynoměru zastavil, neboť žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět s tím, že žalovaný měřící zařízení žalobci vydal dne , datum, . Dne , datum, vystavil žalobce žalovanému fakturu na částku 42 144,74 Kč splatnou dne , datum, za množství neoprávněně odebraného plynu , Anonymizováno, m3 v období , datum, až , datum, . Mezi účastníky nebylo sporné a byl patrné z jimi předložených fotografií, že plynoměr byl umístěn v nice stojící u plotu ohraničujícího pozemek žalovaného, která je přístupná zevnitř pozemku žalovaného. Žalovaný dále soudu předložil k důkazu přihlášky pohledávek do insolvenčního řízení žalovaného společností , právnická osoba, ., a , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., z nichž bylo zjištěno, že tyto pohledávky jsou uplatněny na základě uzavřených smluv o dodávkách těchto služeb. Žalovaný dále navrhl důkaz svým účastnickým výslechem jednak k tomu, jak proběhl vyžádaný odečet stavu plynoměru dne , datum, , to, že ale pracovník provádějící odečet kontaktoval žalovaného a ten mu umožnil vstup na pozemek, bylo mezi účastníky nesporné, a dále měl být výslech proveden k odpojení elektroměru, tato skutečnost však není pro toto řízení relevantní; soud proto účastnický výslech žalovaného neprovedl.

7. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve znění pozdějších předpisů je neoprávněným odběrem plynu odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Podle § 74 odst. 3 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona ve znění pozdějších předpisů je neoprávněnou distribucí plynu distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu.

8. Podle ustanovení § 74 odst. 6 energetického zákona je neoprávněný odběr plynu zakázán. Podle ustanovení § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru plynu osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. , jméno FO, jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

9. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona je při neoprávněném odběru odběratel povinen uhradit skutečně vzniklou škodu – v daném případě ve výši ceny odebraného plynu a nákladů na zjištění neoprávněného odběru. Množství plynu, spotřebované za dobu neoprávněného odběru plynu, je škodou, přičemž způsob stanovení výše náhrady škody je stanoven v § 9 vyhlášky č. 108/20211 Sb. Postup výpočtu vyplývá z vyhlášky č. 108/2011 Sb., v platném znění, kterou se provádí energetický zákon.

10. Podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Podle odst. 2 se osvobození podle odstavce 1 vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

11. Podle § 416 odst. 1 insolvenčního zákona se osvobození podle § 414 nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávek věřitelů na výživném ze zákona a pohledávek věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví. Podle odst. 2 se proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka na přiznání osvobození podle § 414, může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 414, se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka vůči dlužníku nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. Rozhodnutí o přiznání osvobození podle § 414 je účinné nejdříve účinností rozhodnutí o splnění oddlužení.

12. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo mezi účastníky nesporné, že žalovaný se dopustil neoprávněného odběru plynu v odběrném místě , adresa, v období od , datum, do , datum, , kdy spotřebu v tomto období žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, částkou 42 144,74 Kč splatnou dne , datum, . Zásadní je právní posouzení toho, zda se na daný nárok vztahuje osvobození žalovaného od placení pohledávek v insolvenčním řízení, respektive, zda daná pohledávka je pohledávkou na náhradu škody způsobenou úmyslným porušením právní povinnosti ve smyslu ust. § 416 odst. 1 insolvenčního zákona.

13. V daném případě je třeba uvést především to, že je zcela nepochybné, že pohledávka žalobce je pohledávkou na náhradu škody. Jednak povinnost k náhradě škody v případě neoprávněného odběru plynu stanoví přímo zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v ustanovení § 74 odst. 7, jednak jde o odběr bez uzavřené smlouvy, kdy škoda vzniká na straně provozovatele distribuční soustavy. Pokud jde o formu zavinění, v daném případě se jedná o úmysl, a to minimálně ve formě nepřímé. Co se týká posouzení zavinění ve smyslu insolvenčního zákona, lze odkázat např. na usnesení specializovaného senátu Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2846/2016, v němž Nejvyšší soud dovodil, že: „Zavinění lze charakterizovat jako psychický vztah jednajícího ke svému jednání, které je protiprávní, a ke škodě jako následku takového jednání. Je založeno na složce vědění (intelektuální), která zahrnuje vnímání jednajícího, tj. odraz předmětů, jevů a procesů ve smyslových orgánech člověka, jakož i představu předmětů a jevů, které jednající vnímal dříve nebo ke kterým dospěl svým úsudkem na základě znalostí a zkušeností, a na složce vůle, která zahrnuje především chtění nebo srozumění, tj. rozhodnutí jednat určitým způsobem se znalostí podstaty věci. … Zavinění ve formě úmyslu (úmyslné zavinění) je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit, a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý), nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit, a pro případ, že ji způsobí, s tím byl srozuměn (úmysl nepřímý). Srozumění jednajícího se způsobením škody u nepřímého úmyslu vyjadřuje jeho aktivní volní vztah ke škodnímu následku, který není přímým cílem jeho jednání ani nevyhnutelným prostředkem k dosažení jiného jím sledovaného cíle, nýbrž nechtěným (vedlejším) následkem jeho jednání, kdy je jednající srozuměn s tím, že dosažení jím sledovaného cíle předpokládá způsobení tohoto následku. Na takové srozumění lze usoudit tehdy, jestliže jednající nepočítal se žádnou konkrétní okolností, která by mohla škodnímu následku, který si představoval jako možný, zabránit, nebo jestliže spoléhal jen na okolnosti, které nebyly reálně způsobilé takovému následku zamezit.“ Žalovaný v daném případě věděl, že odebírá plyn, věděl, že nemá uzavřenu smlouvu o odběru plynu s obchodníkem s plynem, a byl s tím srozuměn. Z žádné odborné literatury či judikatury pak nevyplývá, že by „úmyslným způsobením škody“ ve smyslu ust. § 416 odst. 1 insolvenčního zákona byl míněn pouze úmysl ve formě přímé.

14. Ve stejném rozhodnutí Nejvyšší soud dále specifikoval, že: „Pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti jsou jediným druhem pohledávek, které – ač mohou (mají) být v průběhu insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka uspokojovány v mezích zvoleného způsobu oddlužení – se v neuhrazeném rozsahu po úspěšně splněném oddlužení nepromění (v důsledku rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení zbytku dluhů) v naturální obligace. …. Jde zjevně o legislativní vyjádření myšlenky, podle které by se dlužníku neměla vyplácet „úmyslná trestná činnost“ a obecněji ani „úmyslně způsobená škoda“. Přitom jde o kategorie pohledávek, které se „doplňují“ (mají jistou návaznost). Z povahy věci lze totiž očekávat, že spáchání úmyslného trestného činu, za který byl uložen peněžitý trest nebo jiná majetková sankce, relativně často povede ke vzniku škody způsobené (tímto) „úmyslným porušením právní povinnosti“. Na druhé straně však výluka z působnosti přiznaného osvobození může u obou kategorií pohledávek působit autonomně.“ V důvodové zprávě k ustanovení § 416 insolvenčního zákona je uvedeno, že „nové pojetí oddlužení teoreticky umožňující i nulové uspokojení nezajištěných věřitelů by mělo být vyváženo zachováním nároku u vybraných typů pohledávek, na jejichž uhrazení existuje veřejný zájem“. K tomu lze dále poukázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2021, sp. zn. II. ÚS 1710/21, kterým Ústavní soud odmítl stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 20 Co 27/2021-48 ze dne 30. 3. 2021, který uzavřel (i s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018, č.j. 25 Cdo 3009/2017-282), že pohledávka z titulu neoprávněného odběru plynu je pohledávkou z titulu náhrady škody za úmyslné porušení právní povinnosti a nevztahuje se tak na ni osvobození dle § 414 a 415 insolvenčního zákona.

15. Zcela zásadním pro posouzení dané otázky je pak rozsudek specializovaného senátu Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3075/2022, který posuzoval situaci danému sporu obdobnou, kdy totiž žalovaný neoprávněně po dobu téměř tří let odebíral elektrickou energii po ukončení smlouvy o dodávkách elektrické energie, žalobce se opakovaně a neúspěšně pokoušel přerušit žalovanému dodávku elektřiny, žalovaný mu neposkytl součinnost, žalovaný byl následně osvobozen od placení pohledávek v rámci svého insolvenčního řízení. Nejvyšší soud v tomto rozsudku dospěl k závěru, že: „Žalobou uplatněná pohledávka z titulu náhrady škody způsobené žalovaným neoprávněným odběrem elektrické energie je totiž (s ohledem na skutkové okolnosti jejího vzniku) bez jakýchkoli pochybností pohledávkou na náhradu škody způsobené úmyslně; takové pohledávky se však osvobození podle ustanovení § 414 insolvenčního zákona nedotýká (§ 416 odst. 1 insolvenčního zákona v rozhodném znění).“.

16. Soud i z tohoto důvodu proto dospěl k závěru, že i pohledávka žalobce uplatněná v tomto řízení z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr plynu je pohledávkou na náhradu škody způsobenou úmyslně ve smyslu ust. § 416 odst. 1 insolvenčního zákona, na kterou se nevztahuje osvobození žalovaného od placení pohledávek v insolvenčním řízení, a proto žalobě ve zbývajícím rozsahu (v rozsahu, který nebyl uspokojen v rámci insolvenčního řízení) vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení (ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud přihlédl ke shora uvedenému rozsudku Nejvyššího soudu, kdy není z pohledu ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona žádného rozdílu mezi neoprávněným odběrem elektrické energie a neoprávněným odběrem plynu. Obojí je odběrem komodity bez jakéhokoli právního důvodu a v důsledku obojího vzniká škoda způsobená tímto odběrem. Soud se nadto neztotožnil s argumentací žalovaného. Podle názoru soudu je totiž třeba v první řadě přihlédnout k příčině, kvůli níž škoda vznikla, a tou je jedině chování žalovaného, který odebíral plyn bez smlouvy a bez placení, a nikoliv to, jak se choval žalobce. Žalovaný se mylně domnívá, že podstatné je to, zda a kdy žalobce omezil přístup žalovaného k plynu, a zcela pomíjí to, že žalovaný mohl prostě kdykoliv přestat plyn odebírat a zamezit tak vzniku další škody. Žalovaný namísto toho v odběru pokračoval až do doby, do kdy mu to bylo umožněno, respektive do doby, kdy byl pod pohrůžkou podané žaloby donucen k vydání plynoměru. To byla jediná součinnost, kterou žalobci po celé období neoprávněného odběru poskytl. Žalovaný naopak po celou dobu činil kroky k tomu, aby byl neoprávněný odběr ukončen, komunikoval se žalovaným, sděloval mu, jak je třeba postupovat, a nakonec podal proti němu žalobu na vydání plynoměru. Z tohoto pohledu není významné, zda a kdy byl žalobci umožněn ze strany žalovaného přístup na pozemek a tudíž k plynoměru (ostatně stalo se tak pouze v případě vyžádaného odečtu, v případě demontáže nikoliv), podstatné je, že žalovaný nebyl nečinný a činil kroky k tomu, aby byl neoprávněný odběr ukončen. Žalovaný přesto nadále plyn odebíral s vědomím, že nemá uzavřenu žádnou smlouvu.

17. Žalobce dále zcela správně poukazuje na to, že není obchodníkem s plynem, není osobou dodávající služby na základě smlouvy se žalovaným, je osobou, jíž byla jednáním žalovaného způsobena škoda. Argumentace žalovaného o zvýhodňování žalobce oproti jiným věřitelům dodávajícím služby (např. , Anonymizováno, , a.s.) je proto zcela lichá. Odebírá-li někdo komoditu na základě smlouvy s dodavatelem služeb a neplatí za ni, jde o nesplněný závazek a nikoliv o náhradu škody. Žalobce je v postavení odlišném od ostatních věřitelů – dodavatelů služeb, a to právě a jen z důvodu toho, že na jeho pohledávku dopadá výjimka z osvobození od placení pohledávek, protože jde o pohledávku na náhradu škody. Pohledávka z titulu nezaplacené dodané pitné vody na základě smlouvy či nezaplacené smluvně dodané elektrické energie není a nemůže být pohledávkou na náhradu škody a výjimka z osvobození od placení pohledávek se na tyto závazkové vztahy nevztahuje. V těchto případech nejde o „neoprávněný odběr vody“ či „neoprávněný odběr elektřiny“, jak dovozuje žalovaný, tyto odběry jsou oprávněné, neboť jsou činěny na základě uzavřené smlouvy.

18. A podle názoru soudu neobstojí ani srovnávání úmyslně způsobených náhrad škody s úmyslnou trestnou činností, jde o dvě kategorie pohledávek, které jsou uvedeny v ustanovení § 416 odst. 1 insolvenčního zákona zvlášť a jak uvedl Nejvyšší soud ve shora uvedeném usnesení ze dne 7. 6. 2018 sp. zn. 29 Cdo 2846/2016: „výluka z působnosti přiznaného osvobození u nich může působit autonomně“. Za zcela irelevantní z tohoto pohledu pak soud považuje chování žalobce v insolvenčním řízení, totiž to, zda uvedl či neuvedl v přihlášce, zda jde o pohledávku, na kterou se vztahuje či nevztahuje osvobození od placení pohledávek (takovou povinnost insolvenční zákon věřiteli neukládá), a ani to, že nepodal odvolání proti usnesení o osvobození žalovaného od placení pohledávek, může-li být odvolání podáno jen z důvodu nesplnění předpokladů pro osvobození (§ 416 odst. 2 insolvenčního zákona). Soud pak rozumí tomu, že žalovaný byl v době neoprávněného odběru plynu v tíživé finanční situaci, proto byl také v oddlužení, které bylo úspěšné a byl osvobozen od placení pohledávek, avšak má-li pohledávku, na kterou se osvobození nevztahuje, je zcela na místě, aby ji nyní, po vyřešení své finanční situace, uhradil.

19. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Pokud jde totiž o část žalobního nároku, ohledně něhož bylo řízení částečně zastaveno z důvodu jeho uspokojení v insolvenčním řízení, dospěl soud k závěru, že i v této části spočívá procesní zavinění na žalovaném, který plnil až po podání žaloby (§ 146 odst. 2 o. s. ř.). Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, není pohledávkou, na niž se vztahuje osvobození od placení pohledávek, tudíž osvobození se nevztahuje ani na její příslušenství v podobě nákladů řízení. Žalobce nevzal žalobu částečně zpět z důvodu osvobození žalovaného od placení pohledávek, ale proto, že pohledávka, na niž se osvobození nevztahuje a na niž má nadále nárok, byla po zahájení řízení částečně uspokojena. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v plné výši v částce 34 870,37 Kč. Zástupce žalobce učinil ve věci 9 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., přičemž za úkony převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, částečné zpětzetí žaloby, náleží podle ust. § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty 42 144,74 Kč odměna ve výši à 2 820 Kč, za úkony účast u jednání dne , datum, a , datum, , písemné vyjádření z , datum, , , datum, a , datum, odměna z tarifní hodnoty ve výši 11 11 375,65 Kč ve výši à 1 580 Kč. odměna celkem činí 19 180 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobci náleží náhrada hotových výdajů za 9 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 2 700 Kč. Náklady žalobce dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu dne , datum, a , datum, dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 2 x 12 půlhodin, tj. 2 400 Kč, cestovného k jednání soudu dne , datum, vlakem v ceně jízdného 604 Kč, cestovného k jednání soudu dne , datum, (, adresa, a zpět, tj. 430 km) osobním vozidlem , jméno FO, , jméno FO, RZ , SPZ, při spotřebě 4,9 litrů na 100 km při ceně benzinu 38,20 Kč za litr dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., kdy cestovné činí 3 212,87 Kč. Jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů, náhrady za promeškaný čas, a cestovného automobilem v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek v nevrácené výši 1 000 Kč.