6 C 113/2022

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně číslo Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A číslo Adresa žalovaného A pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota pro obec a k. ú. Jméno žalovaného B, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. číslo, která stojí na pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zahrada, se zrušuje.

II. Nařizuje se prodej nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota pro obec a k. ú. Jméno žalovaného B, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. číslo, která stojí na pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zahrada, ve veřejné dražbě.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v adresa náklady na znalečné ve výši částka ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa na LV č. hodnota pro obec a k. ú. Jméno žalovaného B, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. číslo, která stojí na pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zahrada. Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobkyně i žalovaný o velikosti podílu id. ½. Žalobkyně primárně navrhovala přikázání nemovitosti do vlastnictví žalovaného, ale následně navrhla prodej věci ve veřejné dražbě, neboť úplné reálné rozdělení věci není možné kvůli neúměrně vysokým nákladům a vyhroceným vztahům mezi účastníky. Ani jeden z účastníků neměl zájem o přikázání věci do svého vlastnictví.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. V průběhu řízené ve svých vyjádřeních podmiňoval možnost mimosoudního vyřízení věci zpětvzetím žaloby a ukončením soudního řízení. Uvedl, že nemá zájem o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, neboť nemá finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu. Dodal, že odstupuje a ukončuje společný prodej nemovitosti z důvodu pomlouvačné a nepravdivé výpovědi žalobkyně. Nesouhlasí s žádnou variantou žaloby, s veřejnou dražbou a výraznou finanční ztrátou, nemá důvod prodat svoji ideální polovinu nemovitosti. Podanou žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví považuje za porušování jeho práv.

3. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Výpisem z katastru nemovitostí – LV č. hodnota pro obec a k. ú. Jméno žalovaného B, a to k pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. číslo, která stojí na pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota, zahrada, bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky shora uvedených nemovitostí, a to pozemku parc. č. St. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. Anonymizováno, a dále pozemku parc. č. hodnota, zahrada, z toho žalobkyně a žalovaný každý ve vztahu k id. ½. Předžalobní výzvou ze dne datum (dle doručenky doručené žalovanému dne datum) bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že nemá zájem dále setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k výše uvedeným nemovitostem a navrhla, aby byly předmětné nemovitosti prodány zájemci s nejvyšší nabídnutou kupní cenou. Dále žalobkyně navrhla, pokud žalovaný nebude mít o prodej nemovitostí zájem, aby jí vyplatil vypořádací podíl, který bude stanoven jako id. ½ aktuální tržní ceny nemovitostí, která bude určena znaleckým posudkem. Odpověď žalobkyně očekávala do datum, s tím, že pokud žalovaný nebude ani jednu z variant akceptovat, či nepodá žádné vysvětlení v uvedeném termínu, uplatní nárok podáním žaloby u soudu. Znaleckým posudkem č. hodnota-Anonymizováno ze dne datum vypracovaným znalkyní tituly před jménem jméno FO bylo prokázáno, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí částka. Znalkyně se rovněž dle zadání soudu vyjádřila k možnosti reálného rozdělení nemovitostí. Uvedla, že rodinný dům by bylo možné ze stavebního hlediska rozdělit na bytové jednotky prohlášením vlastníka podle § 1166 občanského zákoníku, a to na 2 bytové jednotky, znalkyně v závěru znaleckého posudku uvedla, jaké části by budoucí bytová jednotka č. číslo/1 a bytová jednotka č. číslo/Anonymizováno měly zahrnovat. Dodala, že by bylo nutné geometricky zaměřit a rozdělit na 2 díly pozemek parc. č. hodnota zahrada, přístup z pozemku parc. č. hodnota na budoucí pozemek parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno bude ze společné části, nebylo by nutno zřizovat věcné břemeno.

4. Účastnickou výpovědí žalobkyně jméno FO bylo prokázáno, že nemovitost opustila dne datum z důvodu obav o svou bezpečnost. Vznikaly incidenty týkající se nemovitosti, úmyslného poškozování nemovitosti, vznikaly incidenty týkající se její osoby a poškozující její osobu. Žalobkyně uvedla, že se domnívá, že za těmito incidenty může stát žalovaný, proto je pro ni zcela neakceptovatelné, aby žila ve stejné nemovitosti jako žalovaný. Žalovaný nereagoval na pokusy o komunikaci, kvůli jeho nesoučinnosti nedošlo k prodeji nemovitosti.

5. Z úředního záznamu o podaní vysvětlení PČR, Obvodní oddělení policie adresa ze dne datum č.j. Anonymizováno podaného žalobkyní kromě jiného vyplývá, že měli s žalovaným společně podepsánu smlouvu o prodeji předmětné nemovitosti prostřednictvím realitní kanceláře. Zájemkyně o koupi nemovitosti zaplatila rezervační poplatek a k datum se měla do nemovitosti nastěhovat, žalovaný se však k podpisu kupní smlouvy nedostavil a byl nekontaktní. Žalobkyně před policejním orgánem popsala řadu poškození nemovitosti, kterých se měl dle jejího názoru dopustit žalovaný. Vyloučila, že by k takovým poškozením nemovitosti mohlo dojít vlivem povětrnostních podmínek a nikdo jiný, kromě ní, jejích synů a žalovaného neměl do nemovitosti přístup. Nikdy také nezjistila žádné poškození zámku či násilné vniknutí do domu.

6. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.), nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. V daném případě bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, žalobkyně trvá na tom, že v tomto spoluvlastnictví nadále nechce setrvávat a toto spoluvlastnictví má proto být zrušeno. Žalovaný se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví nesouhlasil, žádné řešení však žalobkyni nenabídl, pouze požadoval zpětvzetí žaloby. S ohledem na skutečnost, že po žalobkyni zásadně nemůže být vyžadováno, aby ve spoluvlastnictví setrvala, rozhodl soud o jeho zrušení ve smyslu § 1143 o. z. V návaznosti na toto zrušení se soud rovněž musel zabývat způsobem jeho vypořádání, a to dle zákonného pořadí stanoveného v § 1144 a 1147 o. z. K možnosti reálného rozdělení nemovitých věcí bylo zjištěno ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, že ze stavebního hlediska by bylo teoreticky možné rozdělení domu na dvě bytové jednotky a pozemek parc. č. hodnota zahrada by bylo možné geometricky rozdělit na dvě části. Ovšem s přihlédnutím k velmi špatným a vyhroceným vztahům mezi účastníky, by si takovéto rozdělení nemovitosti na dvě části, který by musely být zcela a úplně oddělené, vyžádalo neúměrně vysoké náklady. Bylo by nutné v každé bytové jednotce vybudovat zcela samostatné topení, přívod energií, zcela oddělené přístupy, což není ve finančních možnostech žalobkyně a s ohledem na postoj žalovaného v průběhu celého řízení není reálné rozdělení nemovitosti možné. Vzhledem ke špatnému technickému stavu nemovitosti vyplývajícímu z obsahu spisu, se faktické rozdělení nemovitosti jeví zcela neúčelným a neekonomickým. Žádný z účastníků neměl zájem na přikázání věci do jeho vlastnictví, kdy žalobkyně i žalovaný tuto možnost výslovně odmítli. Soudu proto nezbylo než přistoupit ke v pořadí třetímu zákonnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví, a to nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě. Nařízení prodeje ve veřejné dražbě je nejméně preferovanou variantou vypořádání spoluvlastnictví, v dané věci však v době rozhodování soudu, jedinou možnou variantou. Realizace veřejné dražby závisí na návrhu spoluvlastníků, tudíž i po nařízení veřejné dražby je možné společnou věc prodat z volné ruky.

10. S ohledem na výše uvedenou argumentaci soud návrhu žalobkyně vyhověl, zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k výše specifikovaným nemovitým věcem (výrok I.) a rozhodl o způsobu vypořádání tohoto spoluvlastnictví tak, že nařídil prodej věci ve veřejné dražbě (výrok II.).

11. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1, 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud vycházel z konstantní judikatury Ústavního soudu, a to zejména závěrů nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, podle něhož je ustanovení § 142 o. s. ř. třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.), jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Ze stanoviska Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2013, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, vyplývá, že touto výjimečnou okolností může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva. Tento závěr je rovněž podpořen usnesením Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2816/2017, dle něhož mezi individuální okolnosti konkrétní věci patří i procesní aktivita účastníků v průběhu řízení, jakož i jejich postoje a snaha, popřípadě její absence, o konstruktivní přístup k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí věci. Soud přitom dospěl k závěru, že konkrétní okolnosti této věci výjimečný postup vůči žalovanému dle § 142 odst. 3 o. s. ř. odůvodňují. Ačkoli je ve světle výše uvedených rozhodnutí nutno považovat úspěch žalobkyně za pouze částečný, je nutno zohlednit skutečnost, že žalovaný zůstal v řízení nečinný, nereagoval na žalobkyní zaslanou předžalobní výzvu ani na výzvu soudu k vyjádření se k žalobě, svojí nečinností zmařil možnost vyřešení věci mimosoudně, prostřednictvím společného prodeje nemovitosti, v průběhu řízení možnost zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pouze odmítal a po žalobkyni požadoval zpětvzetí žaloby, aniž by nějakým způsobem přispěl k řádnému vyřešení věci. Žalobkyni v daném případě nezbývala jiná možnost než se domáhat svých práv v soudním řízení. Proto soud ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. rozhodl, že žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení vůči žalovanému v celkové částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši částka a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená v § 8 odst. 5 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.“). Soud vycházel z tarifní hodnoty představující odhad ceny věcí doložený znaleckým posudkem ve výši částka, a to ponížený o spoluvlastnický podíl žalobkyně na těchto nemovitých věcech ve výši 1/2, tedy z částky částka (dle § 8 odst. 5 a. t., kdy ve věcech zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se vychází z ceny celé věci po odečtení ceny podílu klienta, směřuje-li návrh na přikázání věci klientovi nebo v případě návrhu na prodej věci). Odměna sestává z částky částka, a to za následující úkony: - převzetí a přípravu zastoupení ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., - písemný návrh ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., - předžalobní výzvu k plnění ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě státu vznikly náklady na vyplaceném znalečném ve výši částka. Vzhledem k neúspěchu žalovaného a postoji žalovaného v průběhu řízení, jak bylo výše uvedeno, mu byla uložena povinnost i k náhradě těchto nákladů vzniklých státu, tak jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Blansku, a to ve 3 písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).