6 C 127/2021

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šparlinkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 17 950 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 950 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 013,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 683,52 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 823,59 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 823,59 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 950 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) poskytl žalovanému úvěr 15 000 Kč, přičemž žalovaný měl poskytnutou částku včetně sjednaného souhrnného poplatku ve výši 11 100 Kč splatit 58 pravidelnými týdenními splátkami ve výši 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, žalobkyni. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitel jako poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 9 odst. zák., č. 145/2010 Sb. na základě zhodnocení informací od žalovaného, které tento původnímu věřiteli poskytl před uzavřením smluv o svých rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrech, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Žalovaný dle žaloby sjednané splátky nehradil řádně a včas, původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku ze Smlouvy smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně tvrdila, že za dobu do postoupení pohledávky žalovaný zaplatil pouze 8 150 Kč, z tohoto na jistinu částku 1 176,41 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 873,59 Kč, poslední platba proběhla dne [datum]. Dále bylo tvrzeno, že z důvodu nezaplacení všech splátek do [datum] žalovanému vznikla dle čl. 1 smlouvy povinnost platit z dlužné jistiny ve výši 13 823,59 ode dne [datum] úrok ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný dle žalobních tvrzení dluží na jistině částku ve výši 13 823,59 Kč, neuhrazený poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 126,41 Kč a dále kapitalizovaný úrok ve výši 5 683,52 Kč, se zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 13 823,59 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 823,59 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný na předžalobní výzvu žalobkyně dle žaloby nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

3. Provedeným dokazováním Kartou zákazníka bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] požádal společnost původního věřitele o zapůjčení částky 15 000 Kč se splácením 58 týdenními splátkami, při čemž o sobě sdělil, že je [anonymizováno 26 slov] [částka] [anonymizována čtyři slova] byla předložena pracovní smlouva a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, výpis z účtu předložen nebyl. Dále bylo v kartě uvedeno, že žalovaný má další vedlejší příjmy, [anonymizována tři slova] [částka] [anonymizována tři slova] [částka], bez jakéhokoliv uvedení či ověření, z jaké činnosti má žalovaný tyto vedlejší příjmy získávat. Dále je uvedeno, že žalovaný pobírá státní podporu ve výši [částka], rovněž není uvedeno, o jaký druh státní podpory se jedná a ani to, zda a jakým způsobem byla tato částka původním věřitelem ověřena. Zároveň z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný má výdaje na bydlení ve výši [částka], nájemní smlouva a SIPO je uvedeno, že ověřeny byly, osobní výdaje byly vyčísleny výši [částka] (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), použitelný příjem pak na uveden ve výši [částka] měsíčně. Byl tak ověřen pouze příjem žalovaného z hlavního pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně, nikoliv další uvedené příjmy žalovaného.

4. Téhož dne ([datum]) žalovaný s původním věřitelem svými podpisy vyjádřili souhlasnou vůli s obsahem Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky původního věřitele, jak bylo zjištěno z uvedené smlouvy a Smluvních podmínek. Původní věřitel na základě uvedené Smlouvy poskytl žalovanému v den podpisu Smlouvy v hotovosti částku 15 000 Kč, což žalovaný svým podpisem ve Smlouvě potvrdil. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal vrátit uvedenou částku s poplatky v celkové výši 11 100 Kč, sestávajícími z částky 2 100 Kč představující kapitalizovaný úrok, částky 3 000 Kč na poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se dle Smlouvy zavázal splatit celkovou částku 26 100 Kč 58 hotovostními splátkami po 450 Kč týdně, kdy první splátka byla splatná 7. kalendářní den po uzavření smlouvy, tedy [datum], splatnost 58. splátky tak připadla na [datum]. Dle čl. 1 Smlouvy činila úroková sazba 23,72 % ročně a byla stanovena jako pevná po celou dobu trvání smlouvy s tím.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohou (seznamem pohledávek) bylo prokázáno, že pohledávka ze shora uvedené Smlouvy byla původním věřitelem uvedeného dne postoupena žalobkyni (jejímž předmětem podnikání je dle výpisu z obchodního rejstříku poskytování spotřebitelských úvěrů). Původní věřitel ještě téhož dne vyhotovil dopis adresovaný žalovanému, který obsahuje oznámení žalovanému o tom, že věřitelem dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] je nově žalobkyně, pohledávka činí 19 950 Kč bez příslušenství a je třeba ji zaplatit do 10 dnů od obdržení dopisu (jak bylo zjištěno z dopisu označeného Oznámení o postoupení pohledávky); podle podacího lístku byl dopis podán na poště dne [datum].

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu ve výši 31 227,17 Kč nejpozději do [datum].

7. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno, částky v jaké výši, na co a kdy žalovaný věřiteli zaplatil, z čehož by naopak vyplynulo, jaké částky a na co žalovaný nezaplatil.

8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

9. Dále byl skutkový stav posouzen s ohledem na den zavření smlouvy mezi žalovaným a původním věřitelem ([datum]) podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Původní věřitel přenechal žalovanému částku 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, kterou měl žalovaný vrátit ve sjednaných splátkách, čímž vznikla smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), část jejíhož obsahu byla vymezena v přiložených obchodních podmínkách, které tvoří nedílnou součást Smlouvy (§ 1751 odst. 1 o. z.) Smlouva byla uzavřena mezi poskytovatelem spotřebitelských úvěrů (původním věřitelem) a žalovaným jako spotřebitelem.

11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Pro posouzení platnosti Smlouvy tak bylo nutno zabývat se tím, zda původní věřitel před uzavřením Smlouvy s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud vyšel z toho, že žalovaný měl měsíční příjem [částka], aniž by bylo zřejmé, jak žalovaný tento měsíční příjem získává, ověřeny byly pouze jeho příjmy z hlavního pracovního poměru ve výši [částka] měsíčně. Výše výdajů na bydlení žalovaného ověřena nebyla, stejně jako jeho bezdlužnost. Původní věřitel se nezabýval ověřením z dalších zdrojů, odlišných od žalovaného, ačkoliv takový postup je u poskytovatelů spotřebitelských úvěrů zcela běžný (např. z NRKI, centrální evidence exekucí, SOLUS, insolvenčního rejstříku atd.). Žalobkyně však netvrdila a neoznačila důkazy, kromě karty zákazníka, (a tedy ani nebylo prokázáno) ničeho k ověření, jakými finančními prostředky žalovaný ve skutečnosti měsíčně disponoval., např. výpisu z účtu žalovaného, ze kterého by bylo možno ověřit, jaký byl ve skutečnosti měsíční příjem žalovaného a jak žalovaný s tímto příjmem hospodaří. Nebylo tak možno vycházet z výše disponibilní měsíční částky uvedené v Kartě zákazníka, a tedy není zřejmé, že žalovanému skutečně zůstávaly prostředky pro splácení poskytnutých finančních prostředků. Soud tak v tomto případě vyhodnotil, že k ověření schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů bylo provedeno v kvalitě nedostatečné.

13. Pokud za popsané situace původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč, plnil bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vydat vše, co nabyl bezdůvodným obohacením (§ 2991 odst. 1, § 3000 o. z.). Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství byla žalobkyni postoupena dle §§ 1879 o. z. 1880 odst. 1 o. z., žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována.

14. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

15. I přes shora uvedené nebylo možno uložit žalovanému povinnost k zaplacení, jak navrhovala žalobkyně, protože nebyla prokázána výše a složení dlužné částky, tudíž ani s částkami v jaké výši a od kterého dne by žalovaný měl být v prodlení se zaplacením, a proto platit i úroky z prodlení. Žalobkyně v řízení nenavrhla důkazy dostatečné k prokázání svých tvrzení o tom, že žalovaný nesplácel řádně, tedy že zaplatil pouze 8 150 Kč, že poslední platba proběhla dne [datum] a že žalovaný dluží 13 823,59 Kč na jistině, neuhrazený poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 126,41 Kč, úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 13 823,59 Kč od [datum] do zaplacení a úroky z prodlení. Pouhé tvrzení žalobkyně samo o sobě důkazem není. Žalobní tvrzní mezi účastníky nebyla nesporná, pouze z nich tak soud vycházet nemohl. Skutečnost, že žalovaný byl v řízení pasivní, neznamená, že se žalobními tvrzeními souhlasí. Důkazní břemeno tížící žalobkyni nemůže být nahrazeno uvedeným procesním postojem žalovaného. Ačkoliv tedy bylo prokázáno, že žalovaný od věřitele částku 15 000 Kč obdržel, důkaz, ze kterého (resp. z jehož opaku) by vyplynula výše dlužné částky a počátek prodlení, chybí.

16. O tom, že žalobkyně neplní svou důkazní povinnost o výši dlužné částky a příslušenství, ji soud pro její omluvenou neúčast u jednání nemohl poučit. Rozhodl proto na základě zjištěného skutkového stavu, kdy nebylo prokázáno, že (kolik a od kdy) jí žalovaný dluží.

17. Ze shora popsaných důvodů bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když ze spisu nevyplývá, že by plně úspěšnému žalovanému vznikly nějaké náklady (II. výrok).