6 C 256/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zaplacení 1 020 746,08 Kč s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu částku 20 746,08 Kč na náhradě škody a částku 1 000 000 Kč na odčinění nemajetkové újmy se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 020 746,08 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 57 138,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 20 746,08 Kč a částky 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 020 746,08 Kč od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku. Podanou žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná jsou rodiči nezletilého , jméno FO, , který byl rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jenž nabyl právní moci dne , datum, a jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne , datum, , č. j. P , Anonymizováno, , svěřen do péče žalované a s žalobcem byl upraven styk každý lichý týden od pátku 14:00 hodin do neděle 18:00 hodin a dále v době všech školních prázdnin. Žalobce a nezletilý tak měli právo na vzájemný styk mimo jiné v termínech , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , Anonymizováno, ., , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, , , datum, -, datum, . K převzetí nezletilého mělo dojít ve 14:00 (případně 18:00 hodin v některých prázdninových režimech) a nezletilý měl být vrácen žalobcem v 18:00 hodin. Žalobce se vždy ve stanovenou dobu dostavil ke škole do , Anonymizováno, , kde mělo k předání dojít, žalovaná a nezletilý se na místě nenacházeli. Když žalobce jel do místa bydliště žalované, nezletilého ve všech případech odmítla žalobci ke styku předat, dělá si z něho legraci, mluví s ním pouze z okna v prvním patře domu, vše si natáčí na mobil a směje se. Nezletilý opakuje naučené věty, žalovaná mu za zády napovídá, co má říkat, při dalším pokusu žalobce o konverzaci se synem rychle zavírá okno. Vyjma jediného případu vždy žalobce událost oznámil na Policii ČR, která protokol o oznámení posílá rutinně na OSPOD MěÚ , adresa, . Žalovaná nerespektuje rozhodnutí soudu, s nezletilým manipuluje a snaží se ho všemožně ovlivnit tak, aby narušila jeho kladný vztah k žalobci, který byl v průběhu předcházejícího řízení prokázán Krajským soudem v Brně ve vydaném rozsudku a osvědčen i znaleckými posudky. Žalovaná se snaží žalobce ze života nezletilého syna fakticky vytěsnit, aniž by pro to existoval jakýkoliv důvod. Právo na styk není výhradně právo daného rodiče, ale i právo dítěte a umožnit realizaci styku je jednou ze základních povinností vyplývající z rodičovské odpovědnosti pečujícího rodiče. Žalobce za účelem realizace styku s nezletilým cestuje ze svého bydliště do bydliště žalované, z důvodu složitého zajištění dopravního spojení z obce , adresa, do obce , adresa, hromadnou dopravou používá motorové vozidlo, vzdálenost činí , text, km. Žalovaná v specifikovaných termínech nezletilého ke styku s žalobcem nepřipravila, žalobci jej nepředala a ani mu nikdy předem nesdělila, že nezletilého žalobci ke styku nepředá, a proto odpovídá za škodu, která žalobci vznikla v důsledku zmaření styku s nezletilým dítětem (rozsudek Nejvyššího soudu ČSR 1 Cz 63/87, rozsudek NS ČR 25 Cdo 2289/2002). Škoda spočívá v úhradě pohonných hmot a v opotřebení motorového vozidla, škodu vypočetl analogicky dle § 157 a § 158 zákoníku práce a § 4 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Nejkratší dopravní vzdálenost z bydliště žalobce do , Anonymizováno, a zpět činí , text, km, průměrná spotřeba jeho motorového vozidla tov. zn. , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, činí 7,43 l/100 km, za roky 2021-2023 absolvoval 38 marných jízd, za něž mu náleží náhrada 20 746,08 Kč. Dále je přesvědčen, že by mu žalovaná měla nahradit i nemajetkovou újmu, jíž odhadl na částku 1 000 000 Kč, která alespoň zčásti odčiní duševní útrapy, které žalobce prožíval při každém odmítnutí předání nezletilého syna ke styku. Tím, že žalovaná žalobci nezletilého nepředala, způsobila útrapy žalobci i nezletilému rovněž tím, že žalobce byl jako otec z kontaktu se synem zcela vyloučen. Žalovaná přitom popsané duševní útrapy žalobci způsobila úmyslně, neboť neexistovaly žádné objektivní důvody, proč by se nemohl styk žalobce s nezletilým uskutečňovat. Žalobce žalovanou vyzval předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou žalované dne , datum, , k úhradě žalované částky, ta však na předžalobní výzvu žalobce nereagovala a škodu žalobci nenahradila.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, sdělila, že uplatněný nárok zcela neuznává, styky nezletilého s žalobcem se dlouhodobě neuskutečňují, nejde však o následek svévole žalované, nýbrž je dlouhodobě zaviněn výlučně žalobcem. Mezi nezletilým a žalobcem dlouhodobě panují neuspokojivé vztahy, žalobce v minulosti opakovaně a prokazatelně významně zasáhl do fyzické i psychické integrity nezletilého , jméno FO, , v jednom případě u tohoto incidentu dne , datum, zasahovala Policie ČR i OSPOD MěÚ , adresa, , jelikož došlo k fyzickému zranění nezletilého žalobcem, v souvislosti s problematickým vztahem s žalobcem byl nezletilý v minulosti v péči psycholožky , tituly před jménem, , jméno FO, , styky nezletilého s žalobcem probíhají dlouhodobě prostřednictvím Krizového centra , právnická osoba, a dospívající, detašované pracoviště – asistované setkávání , jméno FO, asistovanou formou. , text, . Stran uplatněného nároku na náhradu majetkové škody uvedla, že styky nebyly vůbec realizovány v rozsahu pravomocného rozsudku a pakliže by žalobce v řízení prokázal, že styky byly žalobcem realizovány, jejich realizace nebyla účelná s ohledem na dohodu rodičů o pozastavení účinků soudního rozhodnutí. Navrhla, aby soud žalobu v celé části zamítnul.3. , jméno FO, jednání dne , datum, soud poučil žalobce a žalovanou podle § 118a odst. 1 a § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a důkazů a poučil je o následcích nesplnění této výzvy.

4. Žalobce v doplnění žalobních tvrzení (podání žalobce ze dne , datum, ) uvedl, že při každém odmítnutí styku prožíval duševní útrapy, nedokázal se vyrovnat s tím, že s nezletilým nemůže trávit čas, působit na jeho výchovu a sdílet s ním pozitivní životní zážitky, nemohl usnout. , jméno FO, měl fakticky v péči na základě předběžného soudního rozhodnutí po dobu čtyř let, maximálně se mu věnoval, trávil s ním všechen volný čas. Nepředáváním mu byly způsobeny duševní útrapy, žalobce zažíval pocity beznaděje, nejistoty, smutku, ztrácel motivaci k jakékoliv činnosti a velice jej trápilo, že nemůže udržovat vzájemné silné citové vazby se svým synem, nemůže se podílet na výchově svého syna svým osobním příkladem, sdělováním životních názorů a zkušeností, udržovat a rozvíjet jeho sociální vazby. , Anonymizováno, . Nevznikla mu trvalá psychická újma, která by musela být léčena, jeho psychické trápení je však dlouhodobé a trvá od roku 2020. Nárok na náhradu škody odvozuje z toho, že žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z pravomocného rozsudku, nezletilý měl k žalobci silný a pozitivní citový vztah. Když byl ve výchově žalobce, prospíval, soužití s žalobcem hodnotil pozitivně. Pokud krátce poté, co přešel do výchovy žalované, prezentuje, že se nechce s žalobcem stýkat, je tomu tak v důsledku negativního ovlivnění syna ze strany žalované. Pokud přitom nezletilé dítě odmítá druhého z rodičů, je povinností rodiče, který má dítě v péči, dítě ke styku motivovat a připravit. , jméno FO5. Žalovaná v doplnění skutkových tvrzení (podání žalované ze dne , datum, ) uvedla, že Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , konstatoval nevhodné chování žalobce a nepřiměřené nároky žalobce na nezletilého na základě kterých má z něho nezletilý strach. O Vánocích 2020 byl nezletilý předán ke styku s žalobcem, ten nezletilého opakovaně bezdůvodně slovně napadal a ponižoval jej, situace mezi nezletilým a žalobcem eskalovala, nezletilý chtěl styk s ním ukončit, žalobce nezletilého opakovaně uhodil do obličeje, žalovaná se obrátila na Policii ČR a OSPOD, nezletilého nalezli ve špatném fyzickém i psychickém stavu. Žalobce doznal, že nezletilého uhodil, nepřipustil žádné pochybení ani nepřiměřenost či nevhodnost svého jednání. , text6. Ve vyjádření ze dne , datum, žalovaná uvedla, že žalobce nedoplnil skutková tvrzení a neoznačil důkazy v souladu s výzvou soudu, resp. tak učinil nedostatečně, neunáší břemeno důkazní a břemeno tvrzení, jsou dány důvody pro zamítnutí žaloby. Pokud se týká duševních útrap, zcela obecným způsobem uvádí, že měl trpět duševními útrapami, aniž by uváděl dostatečně konkrétní a individualizované skutečnosti. Uvádí, že mu nevznikla žádná trvalá psychická újma, která by musela být léčena, nevyhledal odbornou (psychologickou pomoc), nedokládá žádné lékařské zprávy. O absenci duševních útrap na straně žalobce svědčí i to, že důvodem podání žaloby je „přimět matku k respektování soudního rozhodnutí“. Žalobce dále neunáší břemeno tvrzení a důkazní, že jím tvrzená nemajetková újma a škoda mu vznikly v příčinné souvislosti s jednáním žalované. , text, . Za nedostatečná považuje i tvrzení žalobce ohledně vyčíslení údajné majetkové škody, žalobce neuvádí, na základě čeho a jakým způsobem škodu vyčíslil. Podáním ze dne , datum, uplatnila kompenzační námitku, jejímž obsahem je nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy v částce 57 245,20 Kč, která měla spočívat v majetkové škodě – cestovních nákladech vynaložených na cesty z místa bydliště žalované do Krizového centra na , adresa, , náhradě ušlé mzdy v době asistovaných styků, na kterých žalovaná zajišťovala přítomnost nezletilého syna , jméno FO, , náhradě nemajetkové újmy za vzniklou psychickou újmu.

7. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec41. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 1 020 746,08 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy, zásilka byla předána k poštovní přepravě , datum, , zásilka byla vyzvednuta dne , datum, . Z výpisu aplikace IDOS.cz soud zjistil, že vzdálenost mezi obcemi , adresa, je 72 km, doba jízdy vlakem je 2 hodiny 16 minut, resp. 3 hodiny 15 minut, časově kratší cesta je spojena se třemi přestupy. Trvalý pobyt má žalovaná hlášený na adrese , adresa, .Anonymizovaný odstavec43. Soud provedl výslech dvou navržených svědků, k návrhu žalobce , jméno FO, a k návrhu žalované výslech , jméno FO, .

44. Svědek , jméno FO, popsal, že jeho vztah k žalobci je pouze svědecký, vždy ho pouze doprovázel, aby mohl dosvědčit, že mu nebylo opakovaně předáno dítě, s žalovanou se setkal jen v době, kdy mělo docházet k převzetí nezletilého. , text45. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že žalovaná je její dcera, žalobce je její bývalý zeť, naposledy se viděli před sedmi roky. Ví o tom, že žalobce jezdil k nim před dům za účelem vyzvedávání vnuka, , text46. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.”), je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

47. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

48. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

49. Podle § 2894 odst. 2 o. z. nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

50. Podle § 2895 o. z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

51. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

52. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

53. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

54. Podle § 2957 o. z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

55. Podle § 888 o. z. dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte, stejně jako tento rodič má právo stýkat se s dítětem, ledaže soud takový styk omezí nebo zakáže; soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit. Rodič, který má dítě v péči, je povinen dítě na styk s druhým rodičem řádně připravit, styk dítěte s druhým rodičem řádně umožnit a při výkonu práva osobního styku s dítětem v potřebném rozsahu s druhým rodičem spolupracovat.

56. Podle § 889 o. z. rodič, který má dítě v péči, a druhý rodič se musejí zdržet všeho, co narušuje vztah dítěte k oběma rodičům nebo co výchovu dítěte ztěžuje. Brání-li rodič, který má dítě v péči, bezdůvodně trvale či opakovaně druhému rodiči ve styku s dítětem, je takové chování důvodem pro nové rozhodnutí soudu o tom, který z rodičů má mít dítě ve své péči.

57. Soud po zhodnocení v řízení provedených důkazů nedospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Jde-li o uplatněný nárok žalobce na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené škůdcem, soud konstatuje, že za určitých předpokladů, je-li dovozena odpovědnost škůdce, lze přiznat právo na náhradu škody a nemajetkové újmy. Je tomu tak v situaci, kdy je dovozeno jednání škůdce, který úmyslně vytváří v nezletilém dítěti pocit odcizení vůči druhému rodiči v postavení žalobce, jelikož povinností každého rodiče je působit na podporu vztahu dítěte k druhému rodiči zjevnou a odpovídající snahou (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 795/2020, nebo i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2289/2002).

58. Nezbytnou podmínkou pro přiznání náhrady je tedy existence protiprávnosti, jež spočívá na straně žalovaného v úmyslném a prokázaném (včetně znaleckých posudků z opatrovnického řízení) vytváření odcizení mezi nezletilým dítětem a nerezidentním rodičem, a tedy v porušení negativních i pozitivních zákonných povinností rodiče dle § 888 a § 889 o. z., poukaz na názor dítěte vzhledem k jeho věku a rozumové vyspělosti je zde bezpředmětný, neboť není splněna podmínka, že pečující rodič nijak negativně neovlivňuje vztah dítěte k druhému rodiči a naopak působí na podporu tohoto vztahu.

59. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody a odčinění nemajetkové újmy spočívající v nerealizovaných stycích s nezletilým , jméno FO, v období od , datum, do , datum, , jímž žalobce vymezil žalované období, po které neprobíhal styk s nezletilým , jméno FO, podle pravomocné úpravy z rozsudku Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne , datum, , č. j. P 469/2012-713, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . V obecné rovině je třeba k zákonným podmínkám pro přiznání nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy konstatovat, že civilní právní úprava vychází z odpovědnosti za zavinění, a tedy pro dovození odpovědnosti škůdce za škodu a eventuálně nemajetkovou újmu tam, kde to zákon připouští, je nezbytné, aby byla dovozen úmysl alespoň v nedbalostní formě zavinění (viz domněnka § 2911 o. z.), byl způsoben škodlivý následek (ve formě majetkové, nebo nemajetkové újmy) a mezi jednáním škůdce a vzniklou újmou (majetkovou, nebo nemajetkovou) existoval vztah příčinné souvislosti. Právě podmínka příčinné souvislosti je nutnou podmínkou vzniku odpovědnostního následku, jak plyne ze zákonné konstrukce odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu již z § 2010 o. z., podle něhož je škůdce povinen nahradit škodu či nemajetkovou újmu tehdy, pokud vlastním zaviněním poruší zákonnou povinnost a zasáhne do absolutního práva poškozeného. Příčinná souvislost „(kauzalita, kauzální nexus) je nezbytným předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu. Jinými slovy – je-li izolován výsledek (újma) a příčina (protiprávní čin), musíme podrobit dalšímu zkoumání jejich vzájemný vztah. Tím je nejvíce naplňována vysvětlující funkce příčinné souvislosti: s její pomocí identifikujeme kauzální děj (řetězec), můžeme zhodnotit jeho okolnosti z hlediska jejich vzájemných vazeb a určit ty, které nejlépe vysvětlují vznik újmy. Příčinná souvislost umožňuje nejen zjistit konkrétní příčinu vzniku újmy, nýbrž tím též vede k určení škůdce, který je povinen vzniklou újmu nahradit. Příčinná souvislost slouží k výběru příčiny vzniku újmy (z množiny všech okolností, které se objevily v kauzálním ději) … Příčinnou souvislost nelze směšovat se zaviněním. Kauzální nexus je objektivním předpokladem, kdežto zavinění je předpokladem subjektivním. Existence a míra zavinění se předmětem zkoumání stává až ve chvíli, kdy je zjištěna příčinná souvislost.“ [k tomu srov. blíže Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014), 1. vydání, 2014, s. 1537-1561: P. Bezouška, body 71-73]. Existenci příčinné souvislosti mezi jednáním (krytým zaviněním) žalované a způsobeným následkem přitom soud neshledal.

60. Situace v rodině je jednoznačně komplikovaná, dlouholetý opatrovnický spor mezi rodiči byl formálně vyvolán návrhem žalobce na změnu výchovného prostředí , datum, , ve věci úpravy rodičovské odpovědnosti probíhala tři dílčí řízení jednak o návrhu žalobce, jednak o návrzích žalované, jež byly protichůdné podanému návrhu žalobce, jelikož se jimi žalovaná domáhala omezení styku nezletilého , jméno FO, s žalobcem a zvýšení výživného. Nepravomocně byl rozhodnut teprve v nedávné době, a to rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Opatrovnický spor se přenesl rovněž do tohoto řízení, jež je však plně jako sporné řízení procesními povinnostmi a břemeny a soud po zhodnocení provedených důkazů, jež byly v tomto řízení provedeny, nedospěl k závěru, že by se žalobci podařilo prokázat příčinnou souvislost mezi jednáním označeného škůdce (žalované) a vznikem škody, nebo nemajetkové újmy. V tomto směru je v posuzované věci situace zcela odlišná od toho, jak byl zjištěn skutkový stav ve věci, jíž projednával Krajský soud v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , kde výslovně soudy dovodily skutkový závěr o tom, že důvodem a příčinou toho, že nezletilé dítě nechtělo realizovat styk s nerezidentním rodičem, bylo ovlivnění žalobcem, čili rezidentní rodič byl důvodem, proč dítě styk s druhým rodičem odmítalo, ačkoli byl styk nerezidentního rodiče s dítětem upraven pravomocným soudním rozhodnutím.

61. Závěr o manipulaci nezletilého matkou není v žádném směru prokázán ani jedním znaleckým posudkem, který byl v opatrovnickém řízení vedeném ve vztahu k nezletilému vypracován. , text62. Žádný závěr o manipulaci nezletilého žalovanou neučinila ani znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku ze dne , datum, , takový závěr neučinila ani v doplnění znaleckého posudku, jenž byl vypracován jako revizní k závaznému pokynu odvolacího soudu v době prvotního řízení o úpravě výkonu rodičovské odpovědnosti, především s ohledem na delší časový odstup od vypracování předcházejícího znaleckého posudku. Znalkyně v tomto doplnění konstatovala, že oba rodiče do určité míry respektují (s ohledem na intenzitu rodičovského konfliktu) právo druhého rodiče stýkat se synem, opět přitom zcela jednoznačně konstatovala, že nezletilý si uvědomuje vztahové napětí mezi rodiči a sám se na jejich konfliktu odmítá jakkoli podílet. , text63. Manipulaci nezletilého matkou neprokázal ani znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který zpracoval znalecký posudek pro účely navazujícího řízení o úpravě výkonu rodičovské odpovědnosti (návrhu žalobce na změnu péče, návrhu matky na omezení styku s žalobcem společně s návrhem na zvýšení výživného). Znalec žádný závěr o manipulaci ze strany žalované, potažmo ani závěr o manipulaci nezletilého žalobcem, rovněž neučinil. , text64. Nutno konstatovat, že závěry znalce navazují na období následující žalovanému období, předcházející znalecký posudek značně předchází žalovanému období. Jde-li o období od , datum, až do , datum, , které žalobce vymezil jako rozhodné pro podání žaloby, soud konstatuje, že žádným důkazem žalobce neprokázal jeho tvrzený závěr o manipulaci nezletilého žalovanou, a tedy esenciální podmínku pro to, aby s podanou žalobou mohl být úspěšný.Anonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavec70. Soud rovněž posuzoval, zda v žalobcem žalovaném období při vědomosti žalované o tom, jakým způsobem nezletilý reaguje na požadavek styku žalobce s nezletilým, žalovaná vědomě nevytvářela podmínky pro odcizení nezletilého , jméno FO, vůči žalobci. Žádná taková skutečnost však nebyla provedeným dokazováním prokázána. Předně je třeba konstatovat, že pozitivní povinností rezidentního rodiče je podporovat vztah k druhému nerezidentnímu rodiči a pakliže dítě i přesto odmítá styk s rodičem, je nezbytné navázat institucionální spolupráce s k tomu určeným zařízením. Soud konstatuje, že i při závěrech znaleckých posudků žalovaná v míře, jež odpovídá hraničním limitům vztahu s žalobcem, na formální úrovni vztah nezletilého s žalobcem v prokázaném rozsahu podporovala. Závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , jenž se vyjádřil k době, která má nejbližší časovou návaznost na žalované období, odpovídají konstatování, že znalec sice nezjistil postoj podpory a budování vztahu jednoho rodiče k druhému, a tedy jak budování vztahu nezletilého žalobcem k žalované, tak žalované ve vztahu k žalobci, současně však doplnil, že žalovaná nebude podporovat vztah k žalobci, ale na banální úrovni nezletilému sděluje „běž na styk s tátou, to zvládneš“. Poté, co byl v souvislosti s incidentem u žalobce na Vánoce 2020 nezletilý vyhodnocen jako ohrožené dítě podle § 6 zákona o SPOD, proběhlo několik případových konferencí, jejichž předmětem byla snaha o obnovení vztahu nezletilého s žalobcem, žalovaná vždy souhlasila s tím, aby nezletilý navázal kontakty s žalobcem, ať již formou asistovaných styků, nebo formou asistovaných předání, jak plyne ze zápisů z případových konferencí. Vzhledem k nefunkčnosti vzájemného vztahu mezi žalobcem a nezletilým tak byla situace – zjevně za velkého přispění orgánu OSPOD MěÚ , adresa, – řešena ve spolupráci s institucemi, která se na řešení těchto problémů a problematických vztahů mezi rodičem a dítětem specializují. Pakliže žalovaná intenzivněji nepodporovala vztah žalobce k nezletilému, soud konstatuje, že „podpora vztahu druhého rodiče k dítěti“ není neomezená a nelze ji vykládat jako bezbřehou pozitivní povinnost rezidentního rodiče. Rovněž tato povinnost totiž podléhá obsahově testu proporcionality, v jehož rámci je třeba zvažovat i další okolnosti projednávané věci, neboť je třeba vždy zohlednit i to, jakým způsobem byla vedena a ukončena společná domácnost partnerů, resp. rodinná domácnost manželů, jakým způsobem se staví nezletilé dítě k realizaci kontaktů s nerezidentním rodičem, jakým způsobem nerezidentním rodič dožadující se realizace styku, dokáže své povinnosti řádné realizace dostát. Pakliže by totiž absence podpory vztahu nerezidentního rodiče a nezletilým dítětem rezidentním rodičem měla být sama o sobě důvodem pro přiznání nemajetkové újmy při nerealizovaném styku, je evidentní, že by vedla k neudržitelným závěrům o tom, že ve většině opatrovnických sporů by měl nerezidentní rodič právo na odčinění nemajetkové újmy jen proto, že rezidentní rodič nedostatečně motivuje dítě ke styku s nerezidentním rodičem. Je přitom součástí odpovědnostní sféry rovněž nerezidentního rodiče to, že na své straně vytvoří podmínky pro řádnou realizaci kontaktu s nezletilým dítětem a nelze pominout i skutečnost, že faktické rodinné vztahy se realizují v běžném životě mezi lidmi, které rodinnou či společnou domácnost z různých důvodů ukončili a nejsou ve velkém množství případů schopni toho, aby bývalého partnera či manžela v očích nezletilého dítěte výrazně propagovali.

71. Příčinnou souvislost se nepodařilo prokázat ani s tvrzeným poukazem žalobce na to, že žalobce přijel do místa bydliště žalované a nezletilý opakoval naučené věty a žalovaná dítěti za zády napovídá, co má říkat. Své tvrzení žalobce neprokázal žádným důkazem, pokud jde o výslechy svědků, ani jeden z nich přitom věrohodně nesdělil, že by tvrzení žalobce mělo oporu v reálném průběhu událostí. Svědek , jméno FO, sdělil, že žalobce doprovázel za účelem převzetí nezletilého od žalované asi v pěti případech (nejednalo se tak o většinu situací, kdy nezletilý neměl být žalovanou předán, jak žalobce tvrdil), ve čtyřech případech tak byl přítomen v místě bydliště žalované při předání syna žalobci, uvedl přitom, že seděl vždy ve vozidle, na nezletilého ani na žalovanou v okně neviděl, pouze je slyšel, žalovaná sdělovala ,,, Anonymizováno, “, neví přitom, zda se nezletilý na žalovanou otáčel či nikoli. Ačkoli svědek neměl výhled na nezletilého a na žalovanou, učinil jednoznačně výrok o tom, že „, Anonymizováno, , Anonymizováno, . Z toho, že žalovaná neotevřela dveře lze přitom jen stěží usuzovat, že jde o podmínku, jež zaručí realizaci styku žalobce se synem a tím spíše okolnost prokazující zájem žalované, aby se styk nezletilého se žalobcem uskutečnil.

72. Soud neshledal důvody pro to, aby prováděl dokazování o další důkazy, které byly účastníky navrženy, jelikož rozsah dokazování soud považoval za dostatečný pro to, aby ve věci rozhodl. Soud neprovedl důkazem účastnické výslechy žalobce ani žalované, a to již z důvodu subsidiarity tohoto důkazního prostředku (§ 131 odst. 1 o. s. ř.), nadto verze, jež prezentují dlouhodobě oba účastníci jsou zásadně protichůdné a s ohledem na další provedené důkazy je zjevné, že by nemohly přispět k objasnění věci. Jde-li o výslech navržených svědků, a to , jméno FO, , nebyl svědkem řešených událostí a pokud by měl informace o vztahu mezi žalobcem, žalovanou a nezletilým, tak pouze zprostředkovaně. Soud neshledal potřebu provedení výslechu ani dalších navržených svědků, neboť jde-li o staršího syna žalobce (, jméno FO, ), žalobce se s ním (jak ostatně žalovaná sama uváděla) nestýká, a to platí i ve vztahu k jeho bývalé manželce (, tituly před jménem, , jméno FO, ). Byl-li výslech těchto svědků navrhován za účelem posouzení osobnosti žalobce, soud toto nepovažuje za nutné již proto, že osobnost žalobce (i žalované) byla přezkoumána opakovaně zpracovanými a v tomto řízení provedenými znaleckými posudky. , text73. Soud tak shledal, že v dané věci není dána ani pasivní věcná legitimace na straně žalované, a to s ohledem na popis a charakter žalovaných skutků, jak uvedeno výše (výrok I.).

74. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.”), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 138,02 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 70 746,08 Kč [ve vztahu k uplatněnému nároku na odčinění nemajetkové újmy žalobce určená podle § 9 odst. 4 písm. a) a. t., viz i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody podle § 8 odst. 1 a. t.], sestávající se z částky 3 940 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, – jeden úkon právní služby, účast na jednání soudu ve dnech , datum, a , datum, – v obou případech dva úkony právní služby, koncentrační sdělení ze dne , datum, , vyjádření ke koncentračnímu podání ze dne , datum, , kompenzační námitka žalované ze dne , datum, ) a z částky 1 970 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (replika k odvolání žalobce ze dne , datum, ) včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

75. Dále soud přiznal žalované cestovní náhrady v celkové výši 2 551,50 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , kdy žalované náleží náhrada ve výši 850,50 Kč za 58 ujetých km v částce 450,50 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč (čas strávený na cestě ze sídla právní zástupkyně žalované do sídla soudu v čase nejkratší vzdálenosti 35 minut) podle § 14 a. t., dále náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, ve výši rovněž 850,50 Kč za 58 ujetých km v částce 450,50 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a rovněž v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, , kdy žalované náleží shodně náhrada 850,50 Kč za 58 ujetých km v částce 450,50 Kč (38,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,6 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Současně vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalované je plátcem DPH, náleží jí daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 221,50 Kč ve výši 9 916,52 Kč.

76. Soud přitom nepřiznal náhradu nákladů řízení za úkon právní služby uplatněný žalovanou ze dne , datum, , jehož obsahem bylo sdělení identifikačních údajů navrženého svědka, ve vztahu k úkonu právní služby ze dne , datum, soud přiznal žalované poloviční náhradu s ohledem na charakter úkonu, jelikož se jednalo o vyjádření žalované k procesnímu usnesení soudu (výrok II.).