6 C 93/2023

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta , Jméno advokáta, .

1. Žalobou uplatněnou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovanému zaplatit částku , částka, s příslušenstvím. V důvodech žaloby uvedla, že na základě projektu fúze sloučením ze dne , datum, je (ode dne , datum, ) právním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která touto fúzí zanikla. Společnost , právnická osoba, . (dříve pod obchodní firmou , právnická osoba, , Anonymizováno, .) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , na základě níž byly žalovanému dne , datum, poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a povinností žalovaného bylo tuto částku vrátit a zaplatit sjednané úroky (roční smluvní úrok ve výši 13,49 %) a poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit částku v 38 splátkách po , částka, . Před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Co do výše příjmů bylo vycházeno ze žalovaným tvrzených údajů a tyto byly ověřeny na základě podkladů, které žalovaný předložil. Co do výdajů byly výdaje uvedené žalovaným porovnány s normativními náklady na bydlení v daném místě a s právními předpisy stanovenou částkou životního minima. Ohledně případných dalších závazků žalovaného vycházela předchůdkyně žalobkyně jednak z tvrzení žalovaného a nad jejich rámec čerpala informace z dostupných bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. V části páté smlouvy bylo sjednáno, že pokud žalovaný poruší povinnost řádně splácet a neuhradí dvě měsíční splátky po sobě, nebo jednu splátku déle než tři měsíce, je předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Jelikož žalovaný dva měsíce za sebou (splátka za měsíce 6/2022 a 7/2022) neuhradil splátku, respektive byl v prodlení s jednou splátkou déle než tři měsíce, byl úvěr dne , datum, zesplatněn. V části páté smlouvy byly dále sjednány smluvní pokuty a náklady v případě opožděných plateb. Žalovaný se zavázal, že v případě, kdy se opozdí s platbou splátky nebo jiné platby, je předchůdkyně žalobkyně oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání pohledávky a smluvní pokutu ve výši , částka, za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu (v případě dlužné částky nižší než , částka, pak smluvní pokutu ve výši dlužné částky). V návaznosti na porušení povinností bylo žalovanému dne , datum, zasláno oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k doplacení dlužné částky , částka, , která je tvořena jistinou , částka, , smluvním úrokem ke dni zesplatnění , částka, a smluvní pokutou , částka, . Po zesplatnění úvěru žalovaný na svůj dluh částečně plnil, dne , datum, uhradil částku , částka, , která byla podle čl. šestého smlouvy a § 1932 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) započtena na zesplatněnou jistinu. Po této částečné úhradě činí dluh žalovaného částku , částka, : jistina ve výši , částka, , smluvní úrok ke dni zesplatnění ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, . Spolu s dlužnou částkou je požadován zákonný úrok z prodlení ode dne zesplatnění úvěru.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě (odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu) požadoval zamítnutí žaloby. Potvrdil, že dne , datum, uzavřel se žalobkyní smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, na částku , částka, . Úvěr přestal splácet, neboť „začal mít pochybnosti ohledně platnosti smlouvy v části sankčních poplatků a úroků“. Snažil se vyřešit věc smírně, jeho návrh ale nebyl žalobkyní akceptován. Celkem uhradil minimálně částku , částka, , tudíž jistina úvěru je splacena. Požadoval, aby se soud zabýval otázkou platnosti smlouvy o úvěru jako takové, tedy zda je v souladu s platnou legislativou a judikaturou. Současně se dotkl otázky neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, která je neplatností absolutní. Pro případ, že by žalobkyni měl z neplatné smlouvy něco dlužit, jednalo by se o pohledávku z bezdůvodného obohacení, ve vztahu k níž vznesl námitku promlčení.

3. V replice žalobkyně uvedla, že před podpisem si žalovaný mohl prostudovat předsmluvní podmínky i samotnou smlouvu, ze které je patrno, jaký smluvní úrok bude hradit (v daném případě se jednalo o výši 13,49 % ročně) a jaké sankční poplatky v případě nesplácení po něm mohou být požadovány. Smlouva neobsahuje žádné poznámky pod čarou, neobsahuje text s malým písmem a má pouze čtyři strany. Všechny sankční poplatky upravuje část pátá smlouvy, kde je přehledně popsané, co může být v případě nesplácení úvěru požadováno. Pokud měl žalovaný pochybnosti ohledně sankčních poplatků a úroků, nemusel smlouvu podepsat, případně mohl do 14 dnů od uzavření smlouvy od této odstoupit. K tomu nedošlo, žalovaný uhradil třináct měsíčních splátek řádně a včas, poté se dostal do prodlení, přesto ale uhradil ještě dalších osmnáct splátek, než přestal splácet úplně. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil, že je svobodný, nevyživuje žádné dítě, je zaměstnán ve společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , kde jeho čistý měsíční příjem činí , částka, a dále pobírá jiný příjem ve výši , částka, měsíčně. Tyto skutečnosti byly ověřeny prostřednictvím výpisů z účtu žalovaného, na jejich podkladě byl verifikován pouze příjem ze zaměstnání výši , částka, měsíčně. Dále žalovaný sdělil své výdaje ve výši , částka, s tím, že částka , částka, slouží k bydlení ve vlastním bytě (domě) bez hypotéky a zůstávající částka , částka, je na ostatní výdaje. Tyto údaje byly verifikovány prostřednictvím jejich porovnání s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu. Z registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření smlouvy měl dva závazky z osobního úvěru s měsíční splátkou , částka, a , částka, a dále dva závazky ze spotřebního úvěru s měsíční splátkou , částka, a , částka, , všechny tyto závazky byly žalovaným vždy řádně spláceny. Dále byl žalovaný prověřován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS, bez negativního nálezu. Na základě údajů v registrech NRKI, SOLUS a údajů z bankovních výpisů nebylo u žalovaného identifikováno riziko exekuce. Pokud tedy bylo kalkulováno se skutečně zjištěnými či ověřenými údaji, žalovanému zůstávala měsíčně k dispozici částka , částka, , bylo proto vyhodnoceno, že bude schopen řádně hradit měsíční splátku ve výši , částka, . Žalovaný byl objektivně schopen v době poskytnutí úvěru dostat svým povinnostem.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

5. Dne , datum, byla mezi společností , právnická osoba, s.r.o., IČO , IČO, (od , datum, pod obchodní firmou , právnická osoba, .), jako úvěrující a žalovaným, jako úvěrovaným, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , ve které se úvěrující zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a úroky ve výši 13,49 % ročně v osmatřiceti měsíčních splátkách (vždy k 22. dni v měsíci) po , částka, , tedy celkovou částku ve výši , částka, (RPSN ve výši 15,91 %). Splatnost první splátky byla ujednána na , datum, . Článek pátý smlouvy obsahuje mimo jiné ujednání, že pro případ prodlení žalovaného, je úvěrující oprávněn požadovat (naúčtovat) smluvní pokutu ve výši , částka, za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu a v případě nezaplacení dvou měsíčních splátek po sobě či jedné splátky déle než tři měsíce, je oprávněn úvěr zesplatnit (tj. požadovat vrácení celé doposud nesplacené jistiny včetně dlužného úroku a smluvních pokut). Z potvrzení o vyplacení úvěru ze dne , datum, vyplývá, že částka , částka, byla převedena dne , datum, na účet č. , č. účtu, (tento je označen jako bankovní spojení žalovaného v úvěrové smlouvě), pod variabilním symbolem , var. symbol, , se zprávou pro příjemce: „, právnická osoba, : pujcka pro , Jméno žalovaného, “. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že v termínu splatnosti uhradil žalovaný v plné výši (po , částka, ) prvních třináct splátek v časovém období měsíců březen roku 2019 až březen roku 2020. Posléze začal znovu splátky hradit s časovým odstupem, přičemž zaplatil dalších osmnáct částek. Takto byla žalovaným zaplacena částka v celkové výši , částka, (sám žalovaný přitom doložil platby toliko v celkové výši , částka, – viz historie pohybů na běžném účtu u , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, a historie transakcí na účtu u , právnická osoba, .), která zahrnuje: celý poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , jistinu úvěru co do výše , částka, , smluvní úroky co do výše , částka, a smluvní pokuty co do výše , částka, (z jejich celkové výše , částka, : 6 × , částka, ). Na dopis ze dne , datum, , jenž mu byl odeslán doporučeně, kde byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru, neboť uhradil pouze 32 splátek ve výši , částka, , a byl současně vyzván, aby ve lhůtě deseti dnů uhradil zůstávající dlužnou částku , částka, , reagoval žalovaný úhradou částky , částka, dne , datum, (viz seznam transakcí ze dne , datum, ). V reakci na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne , datum, , která mu byla doručena dne , datum, (viz předžalobní výzva z uvedeného dne a historie zásilky), žalovaný sdělil e-mailovou zprávou ze dne , datum, žalobkyni, že je připraven uhradit ve splátkách jen „dluh na jistině a původní úrok“, není ochoten hradit další náklady, na což reagovala žalobkyně e-mailovou odpovědí, že trvá na uhrazení celé částky vyčíslené v předžalobní výzvě.

6. V tomto ohledu lze tedy po skutkové stránce shrnout, že na základě smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, s.r.o., IČO , IČO, ), jako úvěrující a žalovaným, jako úvěrovaným, byly žalovanému dne , datum, poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, a povinností žalovaného bylo tuto částku vrátit a zaplatit sjednané úroky (roční smluvní úrok ve výši 13,49 %) a poplatek za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit částku v 38 splátkách po , částka, . Jelikož žalovaný dva měsíce za sebou neuhradil splátku (splátky za měsíce červen a červenec roku 2022), byl úvěr dne , datum, zesplatněn, žalovaným do té doby zaplacenou částkou , částka, byl uhrazen poplatek za poskytnutí úvěru , částka, , jistina úvěru co do výše , částka, , smluvní úroky co do výše , částka, a smluvní pokuty co do výše , částka, . Naopak neuhrazena byla jistina úvěru co do výše , částka, , smluvní úroky co do výše , částka, a smluvní pokuty co do výše , částka, . Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil dne , datum, další částku , částka, , která byla zohledněna na jistinu úvěru, která se tak snížila na částku , částka, .

7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. Na základě zjištěného skutkové stavu (shora popsaného) a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno v prvním výroku tohoto rozsudku.

10. Mezi předchůdkyní žalobkyně (podnikatelem ve smyslu § 420, § 421 o. z.) a žalovaným (spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl poskytnut úvěr, který měl vrátit v osmatřiceti pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , a to počínaje dnem , datum, , této povinnosti ale nedostál, proto byl úvěr zesplatněn, přičemž výše dluhu žalovaného činí , částka, : z toho nesplacená jistina úvěru , částka, , smluvní úroky , částka, a smluvní pokuty , částka, .

11. K obraně žalovaného je třeba uvést následující. V úvěrové smlouvě se účastníci dohodli, že mimo jistiny úvěru , částka, žalovaný vrátí (v případě řádného splácení) i další částku , částka, , která zahrnuje 13,49 % z úvěru za 38 měsíců, tedy částku , částka, a zůstatek , částka, představuje dohodnutou úplatu za sjednání úvěru. Vlastní úrok z úvěru ve výši 13,49 % není ujednáním, které by bylo svojí výší nemravné či obcházející zákon z hlediska předpisů na ochranu spotřebitele a rovněž sjednaná úplata za úvěr vedle úroku z úvěru svojí výší , částka, nemravná není (RPSN činí 15,91 %). Při úvaze o dobrých mravech v souvislosti s ujednáním o celkovém hrubém zisku žalobkyně z úvěru zahrnující úrok z úvěru a úplatu za poskytnutý úvěr, vycházel soud z toho, že je v souladu s dobrými mravy, aby práva a povinnosti účastníků smlouvy byly vyvážené, tedy aby získanému právu odpovídaly povinnosti, které na sebe dlužník bere, a naopak. V principu proto není v rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že subjekt, jenž má v předmětu podnikání poskytování úvěrů, poskytne úvěr za úplatu, protože by bylo nevyvážené tvrdit, že ten, kdo půjčuje v rámci své podnikatelské činnosti finanční prostředky jinému, byť nepodnikateli, je může půjčovat „zadarmo“ (tak, aby poskytnuté plnění dostal zpět po dohodnuté době bez nároku na zisk), neboť pak by ten, jemuž byl úvěr poskytnut, byl v neoprávněné výhodě.

12. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Takto nastavený limit smluvní pokuty požadované žalobkyní v celkové výši , částka, , v souvislosti s prodlením žalovaného s plněním povinnosti včas hradit jednotlivé splátky spotřebitelského úvěru (za prodlení s úhradou šesti splátek po , částka, ), rozhodně nepřekračují.

13. S ohledem na charakter procesní obrany žalovaného se soud také zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla jeho poskytovatelem dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného (spotřebitele).

14. Zde je nutno předeslat, že podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do 31. 12. 2023) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.).

15. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z informací poskytnutých jí samotným žalovaným, který v dotazníku („příjmy – výdaje klienta“) uvedl, že je zaměstnanec na hlavní pracovní poměr (zaměstnavatel , tituly před jménem, , jméno FO, ), kde má příjem , částka, , další (blíže neoznačený příjem) má ve výši , částka, , jeho celkové výdaje jsou , částka, , z toho výdaje na bydlení , částka, . Po ověření pak vycházela ze stavu (viz „Osobní informace“), že žalovaný žije sám, je svobodný, bezdětný, je zaměstnán ve společnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , kde jeho příjem činí , částka, (další příjem nemá), žije ve vlastním bytě (domě) bez hypotéky, jeho celkové výdaje činí , částka, , z toho na bydlení , částka, a měsíční splátky jiných úvěrů činí , částka, .

16. V daném případě považuje soud provedené posouzení úvěruschopnosti žalovaného za dostatečné, poskytovatel úvěru vycházel z verifikovaného příjmu žalovaného, od žalovaného zjištěné informace o výdajích porovnal z pohledu jejich věrohodnosti s veřejně dostupnými informacemi, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (v době poskytnutí úvěru činilo životní minimum částku , částka, ), a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), přičemž neponechal stranou ani lustrace ve veřejně dostupných databázích, ze kterých vyplynulo, že dosavadní úvěrové zatížení žalovaného činí , částka, , nicméně tyto závazky žalovaného jsou řádně spláceny. Na tomto podkladě, tedy po porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů, pak dospěl k úsudku, že je v silách žalovaného hradit sjednanou měsíční splátku úvěru ve výši , částka, . O správnosti tohoto úsudku přitom vypovídá především ta skutečnost, že žalovaný uvedené splátky úvěru řádně a bez prodlení platil po dobu více než jednoho roku, přičemž i poté, kdy se s úhradami dostal do prodlení, byl v zásadě schopen i nadále splátky hradit, byť již nikoliv v termínu jejich splatnosti.

17. Lze tedy shrnout, že poskytovatel úvěru dostál své zákonné povinnosti, v průběhu posouzení úvěruschopnosti verifikoval výši příjmu žalovaného, jakož i jeho stávající úvěrové zatížení a platební morálku a rovněž i základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v tomto případě racionálním odhadem. Výklad požadavků kladených na poskytovatele spotřebitelského úvěru zákonem by neměl podle soudu vést k nereálným požadavkům, neboť lze jen ztěží v běžné praxi očekávat (byť i v bankovním sektoru) hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů (nejsou-li zjevně falešné). S ohledem na závěr o platnosti úvěrové smlouvy, odpadla potřeba posouzení, zda žalobkyni náleží požadované plnění z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady jsou tvořeny zaplaceným soudní poplatkem v částce , částka, a náklady právního zastoupení advokátem v částce , částka, . Právní zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem osm úkonů právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“). Odměna advokáta za první tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis a podání žaloby) činí podle § 14b odst. 1 AT á , částka, a podle § 14b odst. 5 písm. a/ AT paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů , částka, . Výše odměny advokáta za každý ze zůstávajících pěti úkonů (písemné vyjádření ve věci samé – k odporu žalovaného, zastoupení u jednání , datum, , vyjádření k odvolání žalovaného, zastoupení u jednání [odvolacího] soudu , datum, a jednání soudu , datum, ) činí podle § 7 bod pátý AT již částku , částka, a výše paušální náhrady hotových výdajů náležející ke každému z úkonů činí podle § 13 odst. 4 AT částku , částka, . Celkem tedy , částka, (3 × , částka, + 3 × , částka, + 5 × , částka, + 5 × , částka, ). Náhrada za promeškaný čas při cestách advokáta k soudu a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT) činí celkem , částka, za 4 půlhodiny (jedna cesta dvě započaté půlhodiny) po , částka, . Mezi hotové výdaje advokáta náleží cestovní výdaje (§ 13 odst. 5 AT), přičemž na trase , adresa, a zpět bylo ujeto vždy 58 kilometrů (jedna cesta 29 kilometrů), průměrná spotřeba vozidla činila podle technického průkazu 10,1 litrů na sto kilometrů, pohonné hmoty benzin 95 oktanů. Při cestě dne , datum, činila základní paušální náhrada za kilometr , částka, (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve znění účinném od , datum, ) a cena pohonných hmot , částka, (§ 4 písm. a/ téže vyhlášky). Jízdné proto činí , částka, [(58 × 5,20) + (58 × 10,1 × 41,20 : 100)]. Při cestě dne , datum, , kdy byla základní náhrada , částka, (§ 1 písm. b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb.) a cena pohonných hmot , částka, (§ 4 písm. a/ uvedené vyhlášky), dosahuje jízdné výše , částka, [(58 × 5,60) + (58 × 10,1 × 38,20 : 100)]. Jízdní výlohy tak dosáhly celkové výše , částka, .

19. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tak činí , částka, (odměna advokáta , částka, , paušální náhrady , částka, , náhrada za promeškaný čas , částka, , cestovné , částka, ). Jelikož zástupce žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se tato částka v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka , částka, ). K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovaného v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).