711 C 25/2020

Plný text

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Richterovou ve věci žalobců: A/ jméno příjmení , datum narození bytem adresa B/ jméno příjmení , datum narození bytem adresa oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení se sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení se sídlem adresa o vydání bezdůvodného obohacení,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci A/ částku 16 080,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 16 518,45 Kč od [datum] do [datum] a z částky 16 080,45 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce A/ domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 438 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 438 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni B/ částku 16 080,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 16 518,45 Kč od [datum] do [datum] a z částky 16 080,45 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně B/ domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 438 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. z částky 438 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci A/ na náhradě nákladů řízení částku 24 640,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni B/ na náhradě nákladů řízení částku 30 640,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Blansku náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném v plné výši s tím, že o výši náhrady nákladů řízení bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobci domáhají vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 33 036,90 Kč s příslušenstvím. Uvedli, že žalovaný se bezdůvodně obohatil na úkor žalobců. Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý s podílem o velikosti id. ½) pozemku p. [číslo] o výměře 448 m2, zastavěná plocha a nádvoří, a pozemku p. [číslo] o výměře 1075 m2, ostatní plocha, žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního, způsob využití zemědělská stavba, která stojí na pozemku [číslo] a na pozemku p. [číslo] (všechny nemovitosti v k.ú. [obec], okres [okres]), přičemž tato budova je umístěna na celé ploše pozemku [číslo] a z většinové části je obklopena pozemkem [číslo], který žalovaný v souvislosti s užíváním budovy taktéž užívá. Tvrdí-li žalovaný účelově, že užívá jen část pozemku [číslo]„ před budovou“, v řízení bylo prokázáno, že minimálně do podání žaloby (ale i nadále) užíval tento pozemek v celém rozsahu, neboť dle judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozh. sp. zn. 30 Cdo 199/2007) není podstatné, jak často a jakým způsobem pozemek užívá, užívá-li takovým způsobem, že je pro žalobce fakticky hospodářsky nevyužitelný; v dané věci bylo přitom zjištěno, že ze strany za budovou je vstup do budovy, zadní strana budovy musí být žalovaným nějak udržována, proto i část pozemku za budovou je pro žalobce zcela nevyužitelná. Nadto žalovaný svým užíváním pozemek znehodnocuje, jezdí po něm s přívěsem s lodí, s karavanem, ačkoli k užívání pozemků [číslo] a [číslo] nemá žádný právní titul a užívá je tak protiprávně, a to minimálně od [datum], tj. ode dne právní moci Rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, [příjmení] [okres], ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [číslo], kterým bylo rozhodnuto o pozemkových úpravách. Jelikož žalovaný nijak nereagoval na výzvy žalobců k úhradě bezdůvodného obohacení, nechali si žalobci za účelem řádného hájení svých práv zpracovat znalecký posudek s aktuální hodnotou obvyklého nájemného, a to znalecký posudek [číslo] [rok], ze dne [datum], zpracovaný [jméno] [příjmení], dle jehož zjištění ve znaleckém posudku činí obvyklé roční nájemné za pozemek [číslo] a pozemek [číslo], při celkové rozloze těchto pozemků o velikosti 1523 m2, částku ve výši 13 200 Kč, proto za dobu od [datum] do podání žaloby žalovaný získal na úkor žalobců neoprávněný majetkový prospěch minimálně ve výši 33.036,90 Kč. Žalovaný uhradil žalobcům pouze dne [datum] částku 876 Kč.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že je nesporné, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p. [číslo] v k.ú, [obec], že žalovaný je vlastníkem budovy, která stojí na pozemku [číslo], a že užívá nemovitosti žalobců bez právního titulu, a to pozemek [číslo] v celém jeho rozsahu a pozemek [číslo] v rozsahu [výměra] – část pozemku„ před budovou“. Část pozemku„ za stavbou“, kterou nechal na vlastní náklady zaměřit, nikdy neužíval a neužívá, ta část se ani využít nedá, jsou tam vzrostlé stromy, tráva. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 138/2018, vyplývá, že bezdůvodné obohacení se odvozuje od prospěchu, který obohacený získal, tj. žalobcům nemůže být přiznána náhrada za něco, co žalovaný neužívá. Žalovaný dále nesouhlasí s výší stanoveného obvyklého nájmu, podle žalovaného je nájem v místě a čase obvyklý u srovnatelných pozemků daleko nižší, revizní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] si své závěry při výslechu neobhájil, nezodpověděl otázku, proč ke srovnání nepoužil sousední pozemek ve vlastnictví [územní celek] pronajímaný [jméno] [příjmení]. Žalovaný uhradil žalobcům dne [datum] částku 876 Kč.

3. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky (každý s podílem o velikosti id. ½) pozemků parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec], že žalovaný je vlastníkem budovy bez č.p./č.ev. na pozemku parc. [číslo] (a [číslo]), zemědělská stavba, že tato budova pokrývá celou plochu pozemku parc. [číslo] je z většinové části obklopena pozemkem parc. [číslo]. Dále je mezi účastníky nesporné, že žalovaný užívá nemovitosti žalobců bez právního důvodu, a to v rozsahu [výměra] pozemku p. [číslo] [výměra] pozemku p. [číslo] (celý). Rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaný zaplatit žalobcům na svém majetkovém prospěchu částku 876 Kč.

4. Sporné byly mezi účastníky dvě otázky, a to jednak to, zda žalovaný užívá pozemek parc. [číslo] v celém jeho rozsahu, a dále výše náhrady za užívání obou pozemků.

5. V řízení bylo fotografiemi pozemků a místa samého prokázáno, že žalovaný užívá celý pozemek parc. [číslo] že žalobci jsou z užívání tohoto pozemku fakticky vyloučeni. Žalovaný potvrdil, že užívá část tohoto pozemku tzv. před budovou, a je to zřejmé i z doložených fotografií, podle nichž se na pozemku z této strany budovy nachází různé movité ale i nemovité věci žalovaného – [anonymizováno 33 slov] [číslo listu] [anonymizováno]), [anonymizováno 9 slov]. Jedná se úzký pruh pozemku, na jehož okraji je malá mezka, přičemž na některých fotografiích je zřejmé, že došlo k údržbě této části pozemku, neboť je zde posečená tráva (rovněž č.l. 92 verte). Na jedné z fotografií (č.l. 92) je viditelné i umístění nějakých odložených věcí na spodním okraji zadní části budovy ([anonymizována tři slova]). Soudem v řízení ustanovený znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] (viz. níže) při výslechu potvrdil vstup do budovy z její zadní části, uvedl, že při posečené trávě je pozemek slušně přístupný, vzhledem ke konfiguraci terénu ([anonymizováno 10 slov]. Ostatně oba znalci (Ing. [příjmení] i Ing. [příjmení]) posuzovali celý pozemek [číslo] jako plochu„ sloužící zemědělské stavbě na poz. [číslo] jako plocha manipulační“, případně„ zastavěný pozemek v jednotném funkčním celku s pozemkem [číslo]“. S ohledem na tyto závěry a na právní posouzení této otázky (viz. níže) soud neprováděl výslechy svědků navržené oběma stranami užívání pozemku p. [číslo].

6. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, žalobci svůj nárok dokládali znaleckým posudkem znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, [jméno] [příjmení], který obsahuje doložku podle § 127a o.s.ř., soud proto postupoval stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem, a znalce následně vyslechl. Žalovaný předložil soudu znalecký posudek zpracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], jehož závěry byly zcela opačné, následně však bylo zjištěno, že je tento posudek pro řízení zcela nepoužitelný, neboť znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zpracoval znalecké posudky dva, se závěry diametrálně odlišnými, vnitřně si zcela odporující. Soud proto k návrhu žalovaného nechal v řízení vypracovat revizní znalecký posudek znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení], který byl následně soudem rovněž vyslechnut. Tímto revizním znaleckým posudkem bylo prokázáno, že nájemné v místě a čase obvyklé u obou těchto pozemků činilo za rok 2018 (od [datum]) částku 11 200 Kč (10,74 Kč 1 m2), za rok 2019 16 823 Kč (11,05 Kč 1 m2), za rok 2020 17 379 Kč11, 41 Kč 1 m2), a za rok 2021 (do [datum]) částku 9 993 Kč, celkem obvyklé nájemné za období [datum] do [datum] činí 55 395 Kč (11,74 Kč 1 m2). Znalec při stanovení ceny nájmu použil dvě různé metody ocenění (srovnání cen pronájmů a výpočet z ceny pozemků), výslednou cenu stanovil z těchto dvou hodnot, svůj postup plně vysvětlil ve znaleckém posudku a následně i při svém výslechu, své závěry dostatečně odůvodnil. Vyjádřil se i k závěrům znalce [jméno] [příjmení] (jenž určil výši obvyklého nájemného částkou 8,67 Kč 1 m2), vysvětlil, v čem s jeho výpočtem nesouhlasí a proč, s tím, že v konečném výsledku se oběma znalci stanovené ceny odchylují poměrně málo. Revizní znalecký posudek má veškeré zákonem stanovené náležitosti. Soud není oprávněn přezkoumávat odborné závěry znalce, soud je pouze oprávněn přezkoumat způsob, jakým znalec ke svým závěrům dospěl, jeho přesvědčivost, postup, a úplnost znaleckého posudku ve vazbě na zadání soudu, což bylo v daném případě beze zbytku splněno. Je rovněž na znalci a je odbornou otázkou, jakou metodu znalec použije; soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku stanovit. Prostý nesouhlas účastníka se závěry znaleckého posudku není bez dalšího důvodem pro vypracování dalšího znaleckého posudku; ostatně v dané věci v podstatě jedinou námitkou žalovaného proti závěrům Ing. [příjmení] bylo, že nepoužil ke srovnání nedaleký pozemek ve vlastnictví obce Bořitov pronajímaný [jméno] [příjmení], nicméně znalec použil ke srovnání jiné pozemky, uvedl, že dané nemovitosti jsou značně specifické a proto srovnatelné pozemky hledal i v jiných obcích, tak, aby byly ke srovnání minimálně tři (nadto soud uvádí, že pokud žalovaný navrhl vyžádat potvrzení [územní celek] o výši nájmu tohoto pozemku, pronajímatel není povinen tento údaj soudu sdělit, obec může pronajímat pozemky za jakoukoliv cenu, nejen za cenu tržní, zjištěná informace by byla bez výpovědní hodnoty). Soud proto považuje znalecký posudek Ing. [příjmení] za důkazní prostředek zcela způsobilý k prokázání obvyklé ceny nájmu, nemá pochybnosti o jeho věcné správnosti, a proto z něj při svém rozhodování vycházel.

7. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 299 odst. 1 věty první obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je v převážném rozsahu důvodná. V řízení se žalobci jako vlastníci pozemků p. [číslo] domáhají vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném s tím, že ten jejich pozemky užívá bez právního důvodu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (např. sp. zn. 25 Cdo 845/99, přičemž tato judikatura je vzhledem k převážné podobnosti s dosavadní úpravou bezdůvodného obohacení použitelná i nadále) se bezdůvodné obohacení za užívání cizí věci vyčíslí obvyklou výší nájemného, tedy peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla právě formou nájmu; výše náhrady se poměřuje s obvyklou hladinou nájemného, které by byl nájemce za obvyklých okolností povinen platit, pokud by užíval věc na základě platné nájemní smlouvy. Výše obvyklého nájemného byla v souladu s těmito judikatorními závěry stanovena znaleckým posudkem, podle nějž za období od [datum] do [datum] náleží žalobcům bezdůvodné obohacení ve výši 42 316 Kč; pokud se tedy žalobci v daném řízení domáhají zaplacení částky 33 036,90 Kč, je žaloba důvodná, a proto jí bylo vyhověno (výroky I. a III.), vyjma částky ve výši 876 Kč, jež byla strany žalovaného na tento nárok uhrazena, a tudíž nárok na její zaplacení zanikl v této části splněním (výroky II. a IV.), a to včetně požadovaného úroku z prodlení, který žalobci uplatnili v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od lhůty uplatněné v předžalobní výzvě ze dne [datum] (splatnost bezdůvodného obohacení dle § 1958 odst. 2 obč.zák. na výzvu věřitele).

10. Pokud jde o otázku rozsahu užívání pozemků žalovaným, jak je shora uvedeno, soud vycházel z prokázaného skutkového závěru, že oba pozemky jsou žalovaným užívány v plném rozsahu, neboť žalovaný má i ze zadní části budovy, tj. i z části pozemku parc. [číslo] za budovou, přístup do budovy, má v této části položené věci, na této části pozemku seče trávu. V takovém případě se bezdůvodně obohacuje na úkor žalobců i užíváním této části pozemku bez právního důvodu. Při nahrazení bezdůvodného obohacení peněžitou formou se musí vycházet z prospěchu, který obohacenému užíváním věci vznikl, tudíž je podstatné, nakolik je věc obohaceným skutečně užívána. Zároveň se však soud dospěl k závěru, že na danou věc dopadají i právní závěry vyplývající z konstantní judikatury (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 199/2007), podle nichž„ Jestliže uživatel pozemku bez právního důvodu ovládá pozemek vlastníka natolik, že ač není vlastníkem, je to pouze on, kdo jej může využívat pro svoje potřeby, pak bez ohledu na to, nakolik intenzivně jej skutečně využívá (jakou plochu, jak často), a zda na tento pozemek mají přístup i další subjekty, vzniká mu prospěch, spočívající v tom, že - ačkoliv svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka pozemku postavení detentora celého pozemku - jeho majetkový stav se nezmenšil, neboť žádnou úhradu odpovídající faktickému uchopení pozemku jeho vlastníkovi neposkytl. Výše bezdůvodného obohacení se v tomto případě musí odvíjet od výše nájemného odpovídajícího nájemní smlouvě obvyklé v daném místě a čase (aby mohl výlučně disponovat celým pozemkem, musel by uživatel bez právního důvodu uzavřít s jeho vlastníkem nájemní smlouvu k pozemku a pak by také byl nucen hradit odpovídající nájemné z pozemku bez ohledu na to, jak často a v jakém rozsahu jej skutečně užíval).“. Dále např. podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1196/2015 platí, že„ pro stanovení rozsahu bezdůvodného obohacení nabytého užíváním pozemků bez právního důvodu je rozhodující výše nájemného, za něž by bylo možné obdobné pozemky v daném místě a čase pronajmout, neboť prospěch, jehož se obohacenému dostalo tím, že si uzurpoval bez řádného právního titulu užívání pozemků ochuzeného, koresponduje částce, již nemusel vynaložit na zajištění oprávnění užívat srovnatelné pozemky, ač by tak za obvyklého běhu okolností učinit musel“. Žalovaný v daném případě ovládá pozemek parc. [číslo] přilehlý ke stavbě v jeho vlastnictví jako manipulační plochu, jako pozemek funkčně související se stavbou, prakticky kdykoliv podle své vůle a výhradně pro své potřeby. Je detentorem tohoto pozemku a může kdykoliv využít jeho potenciál dle své libosti, bez pochyby minimálně z důvodu údržby stavby a přístupu k ní (včetně požární techniky) a to ze všech stran. Pokud by měl k tomuto užívání právní důvod – tj. nájemní smlouvu (o jejíž uzavření k oběma pozemkům v celém jejich rozsahu v rámci mimosoudního řešení věci usiloval, případně o koupi obou pozemků), týkala by se pozemku celého. V tomto směru lze tedy uzavřít, že majetkový prospěch žalovaný získává na úkor žalobců ohledně obou pozemků v celém jejich rozsahu, když žalobci jsou z jejich užívání fakticky zcela vyloučeni. Žalovaným zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 138/2018 dané závěry nevylučuje, v rozhodnutí byla řešena odlišná situace, kdy uživatel faktickou moc nad spornými pozemky nevykonával, neužíval je ani vlastník, ani uživatel.

11. Výroky V. a VI. o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy žalobci byli ve věci neúspěšní pouze v nepatrné části (výroky II. a IV.) a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, mají proto právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Zástupce žalobců učinil ve věci 11 úkonů právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemná vyjádření z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání dne [datum], [datum], [datum]), a jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 2 písm. f), per analogiam (účast u jednání dne [datum] – nezahajováno a odročeno), přičemž tarifní hodnota činí u každého z žalobců 16 518,45 Kč, z toho dle § 7 vyhlášky sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 1 780 Kč, podle § 12 odst. 3 se snižuje o 20 %, tj. na částku 1 424 Kč, za 11,5 úkonu právní služby tudíž náleží každému ze žalobců odměna ve výši celkem 16 375,99 Kč. Dle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. dále žalobcům náleží náhrada hotových výdajů za 12 výše uvedených úkonů právní služby po 300 Kč, tj. celkem 3 600 Kč, každému ze žalobců jednou polovinou, tj. 1 800 Kč Náklady žalobců dále sestávají z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednáním soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] dle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. celkem za 16 půlhodin, tj. 1 600 Kč, tj. každému ze žalobců 800 Kč, cestovného k jednáním soudu ([obec] – [okres] a zpět, tj. 59,4 km) dne [datum], [datum], [datum] osobním vozidlem Škoda Superb [registrační značka] při průměrné spotřebě 5,2 litrů na 100 km při ceně nafty 27,20 Kč za litr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., kdy cestovné činí 3 x 345 Kč, tj. 1 035 Kč, a cestovné k jednání dne [datum] vozidlem Škoda Superb [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,5 litrů na 100 km při ceně nafty 36,10 Kč za litr dle vyhl. č. 511/2021 Sb., kdy cestovné činí 376 Kč, cestovné za cesty ke všem jednáním celkem 1 411 Kč, každému ze žalobců 705,50 Kč. Jelikož zástupce žalobce je plátce DPH, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů a cestovného v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21 % DPH, a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 1 652 Kč, každému ze žalobců jednou polovinou. Náklady řízení každého ze žalobců tak celkem činí částku 24 640,60 Kč, u žalobkyně B/ zvýšené o náklady znaleckého posudku ve výši 6 000 Kč na částku 30 640,60 Kč.

12. Výrok VII. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení plně neúspěšný, nejsou u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, je proto povinen zaplatit státu náklady řízení, které stát platil, a které spočívají ve znalečném (účast u jednání znalec [jméno] [příjmení], znalecký posudek a účast u jednání Ing. [jméno] [příjmení]), a to v plné výši (se zohledněním zaplacené zálohy). Protože však o všech těchto nárocích nebylo doposud pravomocně rozhodnuto, bylo o tomto právu státu rozhodnuto jen co do základu s tím, že výše bude stanovena v samostatném usnesení.