16 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 29 % z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne datum u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum uzavřené žalovanou a společností právnická osoba, kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku částka, přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze částka. Dále se žalobce žalobou po žalované domáhal zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum uzavřené žalovanou a společností právnická osoba, kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku částka, přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze částka. Dále se žalobce žalobou po žalované domáhal zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum uzavřené žalovanou a společností právnická osoba, kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku částka, přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze částka. Jedná se tedy o nároky ze tří smluv.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se se žádný z účastníků nedostavil a nikdo z nich svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy, a to kopií smlouvy o zápůjčce č. hodnota, kopií dokumentu označeného jako smlouva o zápůjčce č. hodnota, kopií dokumentu označeného jako smlouva o zápůjčce č. hodnota, kopiemi listin datovaných dnem datum a datum podepsaných zástupcem právnická osoba a žalovanou, výzvou ze dne datum, podacím lístkem ze de datum, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, třemi tabulkami umoření, třemi zákaznickými kartami, kopií smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a výpisem z obchodního rejstříku týkajícím se žalobce. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

3. Pokud se týká třetího nároku uplatňovaného na základě nejstarší smlouvy, tak soud z kopie smlouvy o zápůjčce označené jako „Smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti“ č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že základní smluvní ujednání jsou uvedena na jedné straně a datování smlouvy i podpisy účastníků smlouvy na straně druhé a že na obou stranách je uvedeno, že se jedná o smlouvu č. hodnota. Tudíž má soud tímto za prokázané, že taková smlouva mezi žalovanou jako zákazníkem a společností právnická osoba jako poskytovatelem zápůjčky uzavřena byla. Dále je v tomto důkazu uvedeno, že výše zápůjčky činí částka a je poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy, nejde-li o případ refinancování zápůjčky podle následujícího odstavce, a že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že obdržel v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, případně sníženou o částku odpovídající dluhu zákazníka z předchozí smlouvy o zápůjčce, bylo-li se zákazníkem sjednáno refinancování zápůjčky. V křížkem zaškrtnutém následujícím odstavci označeném jako refinancování zápůjčky, je uvedeno, že v případě zaškrtnutí tohoto pole bude zápůjčka, resp. část zápůjčky, podle smlouvy použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. hodnota, který činí celkem částka, a že zákazníkovi je tak vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky zákazníka podle předchozí věty, tedy částka částka. Dále je uvedeno, že za poskytnutí zápůjčky náleží Providentu poplatek za zápůjčku ve výši částka, který je vypočten jako součet úroku ve výši částka, částky částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku částka se žalovaná zavázala zaplatit v 17 měsíčních splátkách po částka a jednou splátkou ve výši částka, přičemž 1. splátka byla splatná do 1 měsíce od uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně (zjištěno z uvedené smlouvy). Soudu nebyla předložena zmíněná smlouva č. hodnota, na jejíž refinancování měla být použita částka částka, ani žádné jiné důkazy týkající se existence takové smlouvy. Dle zákaznické karty ze dne datum žalovaná tehdy jmenované společnosti sdělila, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí částka, ostatní příjmy částka a další čisté příjmy domácnosti částka a že její měsíční výdaje činí částka. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele bylo předloženo „potvrzení o příjmu“ z datum a 2 výplatní pásky - Anonymizováno,Anonymizováno/Anonymizováno. Soudu však nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel zápůjčky informace žalované o příjmech a výdajích žalované ověřoval. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost právnická osoba existuje od datum a že žalobce existuje od datum. Jmenovaná společnost postoupila pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobci dne datum a oznámila to žalované (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum a z podacího lístku ze dne datum). Z výzvy datované dnem datum a z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky. Z ostatních provedených důkazů soud žádné významné zjištění pro rozhodnutí o nároku žalobce ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota nezjistil.

4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě, tj. nároku ze smlouvy č. hodnota je předmětem řízení postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále jen „ZSÚ“). Podle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

7. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu České republiky (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

8. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu České republiky a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru dne datum řádně zabýval úvěruschopností žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ a že by ověřoval všechny jí uváděné příjmy a skutečné výdaje žalované a z žádného z předložených důkazů příjmy a výdaje žalované uvedené v zákaznické kartě nevyplývají. Soud zároveň konstatuje, že tvrzené měsíční výdaje ve výši částka považuje za zcela neodpovídající základním potřebám dospělé osoby a ekonomické situaci v České republice. Soud proto považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za sjednanou neplatně.

9. Byť je soudu znám názor Krajského soudu v adresa vyjádřený dne datum v jeho rozsudku č. j. spisová značka o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, a tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá a že jeho výdaje převyšují jeho příjmy. Soud proto bez předložení dalších důkazů nemůže dospět k závěru, že je nepochybné, že úvěruschopnost spotřebitele byla poskytovatelem zápůjčky řádně posouzena s odbornou pečlivostí, pokud pravdivost uvedených údajů není před soudem prokázána spolehlivými důkazy, za který soud zákaznickou kartu samotnou o sobě nepovažuje. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem citovaného ustanovení ZSÚ a následných ustanovení § 86 a § 87 nového zákona o spotřebitelském úvěru, které zákonodárce přijal právě na ochranu spotřebitelů, jako slabší strany, tak jak byl vyložen i v judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18.

10. S ohledem na výše uvedené závěry soudu o neplatnosti smlouvy o zápůjčce č. hodnota byla žalovaná dle názoru soudu povinna v souladu s § 86 a § 87 ZSÚ poskytovateli uvedeného spotřebitelského úvěru vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud má v tomto případě za prokázané, že jmenovaná společnost poskytla žalované na základě uvedené smlouvy pouze částku částka, a to v hotovosti. Pokud se totiž týká částky částka, která měla být údajně použita na splacení smlouvy č. hodnota, tak z provedeného dokazování soud vůbec nezjistil existenci takové smlouvy, a tedy ani nezjistil, že skutečně byla částka částka na úhradu označené smlouvy předchůdcem žalobce použita a že tak došlo k „zapůjčení“ částky částka žalované. Smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt a k jejímu uzavření dojde až přenecháním zapůjčených věcí, v tomto případě peněz, zapůjčitelem vydlužiteli. Soud proto nemohl dospět k závěru, že částka částka byla předchůdcem žalobce žalované na základě uvedené smlouvy zapůjčena. Žalovaná tak byla povinna z titulu uvedené neplatné smlouvy zaplatit zapůjčiteli částka. Jelikož žalobce tvrdil, že žalovaná na uvedenou smlouvu zaplatila již částku částka, má soud za to, že žalovaná zaplatila vše, co na základě uvedené neplatné smlouvy zaplatit měla, soud proto žalobu ohledně nároku žalobce z uvedené smlouvy zamítl v celém rozsahu, tj. ohledně částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, jako nedůvodnou.

11. Pokud se týká prvních dvou tvrzených nároků žalobce uplatňovaných na základě smluv o zápůjčce č. hodnota a č. hodnota, které měla uzavřít žalovaná se společností právnická osoba, pak soud konstatuje, že žalobce neprokázal uzavření takových smluv, jelikož soudu nepředložil ani originály uvedených smluv ani úředně ověřené kopie takových smluv a z předložených kopií listin, o kterých žalobce tvrdí, že se jedná o kopie tvrzených smluv, tento závěr nelze dovodit. V obou případech jsou na úvodní straně listiny označené jako „smlouva o zápůjčce“ uvedeny základní údaje, kdy jako zákazník je uvedena žalovaná a jako druhá strana Prvident Financial s.r.o., avšak podpisy účastníků smlouvy ani datum uzavření smlouvy na této straně uvedeny nejsou v žádném z obou případů. Na dalších dvou listinách, a to jedné datované dnem datum a druhé datované dnem datum, které by měly být druhými stranami nějaké smlouvy, však vůbec není uvedeno, jaké konkrétní smlouvy (s jakým obsahem) se týkají. A ani z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou skutečnost, na základě níž by měl za prokázané, že žalovaná skutečně tvrzené smlouvy o zápůjčkách č. hodnota a č. hodnota s žalobcem v uvedených dnech uzavřela. Soud proto již z uvedených listin ani z dalších provedených důkazů žádná další skutková zjištění neučinil a žalobu ohledně prvních dvou tvrzených nároků ze smluv o zápůjčkách č. hodnota a č. hodnota zamítl v celém rozsahu z důvodu neunesení důkazního břemene žalobcem.

12. Pokud se týká dokazování neověřenými kopiemi listin soud si dovoluje odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky spisová značka), podle něhož „ačkoli originály listin jsou obecně jako důkazní prostředek vhodnější než jejich neověřené kopie a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze takový postup prohlásit za odporující zákonu. V této souvislosti lze pouze vážit průkaznost provedeného důkazu." 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přizná náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byla plně úspěšná žalovaná, jelikož žaloba směřující proti ní byla v celém rozsahu zamítnuta, proto by měla podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí však žádné náklady v řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.