6 C 222/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 64.006,94 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 49.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49.350 Kč od 23. 2. 2024 Anonymizováno do zaplacení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 14.656,94 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z částky 49.350 Kč od 1. 6. 2024 do dne vyhlášení rozsudku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 1.287,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi č. Anonymizováno, v. s. Anonymizováno.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 1.112,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi č. Anonymizováno, v. s. Anonymizováno.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala zaplacení částky 49.350 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 49.350 Kč od 23. 2. 2024 do zaplacení představující dlužné školné, částky 14.656,94 Kč představující smluvní pokutu z neuhrazených splátek školného od data jejich splatnosti do dne podání žaloby a smluvní pokuty ve výši 0,3 % denně z částky 49.350 Kč od 1. 6. 2024 do dne vyhlášení rozsudku (v petitu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je smluvní pokuta označena jako smluvní poplatek z prodlení a je požadována do zaplacení, neboť formulář na vydání EPR neumožňuje kapitalizaci smluvní pokuty ke dni vydání elektronického platebního rozkazu). Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že s žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o studiu (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě se žalovaná zavázala platit žalobkyni školné a další poplatky spojené se studiem ve stanovených termínech v předepsané výši a způsobem uvedeným v čl. 9 a 10 Smlouvy. Dne datum uzavřely strany dodatek ke smlouvě o studiu č. Anonymizováno, v němž sjednaly, že žalované bude poskytnuto studium v prezenční formě v oboru Anonymizováno s místem studia v adresa. Žalobkyně dne datum vydala rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu v oboru Anonymizováno, které bylo žalované doručeno prostřednictvím informačního systému žalobkyně dne datum. Dne datum byla žalovaná řádně zapsána ke studiu u žalobkyně. Dle opatření rektorky o organizaci akademického roku č. Anonymizováno byl zimní semestr akademického roku 2023/2024 zahájen dne datum a zápisy do studia nově nastupujících studentů probíhaly od datum do datum, žalovaná tedy byla řádně zapsána do tohoto akademického roku. Dne datum požádala žalovaná o rozdělení školného do měsíčních splátek, čímž došlo v souladu s platným sazebníkem poplatků k navýšení školného o 20 %. Žalobkyně této žádosti téhož dne vyhověla. Žalovaná řádně a včas uhradila první tři faktury na splátky školného vystavené žalobkyní na celkovou částku částka (3 x částka). Žalobkyně dále vystavila žalované dne datum fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum, fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum, fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum, fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum, fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum a fakturu č. hodnota na splátku školného za akademický rok 2023/2024 znějící na částku částka splatnou dne datum. Na základě oznámení žalované o zanechání studia bylo studium u žalobkyně ukončeno ke dni datum. Žalobkyně žalované ve vyrozumění o ukončení studia v rekapitulaci závazků stanovila lhůtu k úhradě dlužné částky do datum s tím, že faktury, které ještě nebyly po splatnosti, byly dle čl. 12 odst. 12.9 Smlouvy k tomuto datu zesplatněny. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 49.350 Kč přes opakované výzvy žalobkyně dosud nezaplatila. V souladu s čl. 9.8 Smlouvy požadovala dále žalobkyně v důsledku prodlení žalované s úhradou školného smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky. Žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu z neuhrazených faktur za školné ode dne jejich splatnosti do dne podání žaloby na částku 14.656,94 Kč a dále ji požadovala z dlužné částky 49.350 Kč od 1. 6. 2024 do dne vyhlášení rozsudku. K námitkám žalované žalobkyně uvedla, že žalovaná skutečně podala u žalobkyně přihlášku ke studiu dne datum. Den datum uvedený v „Epřihlášce“ představuje datum, kdy byla přihláška žalované zavedena do informačního systému žalobkyně. Nejednalo se tedy o žádné pokoutné jednání žalobkyně, ale o naprosto běžný postup žalobkyně jako soukromé vysoké školy. Rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu ze dne datum obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, bylo vydáno rektorkou žalobkyně a žalované bylo řádně doručeno prostřednictvím informačního systému dne datum, kdy byla žalovaná současně zapsána do studia, čímž se stala studentem žalobkyně se všemi právy a povinnostmi. Ve Smlouvě bylo stanoveno, že zápis provede žalobkyně a žalovaná s tímto postupem souhlasí. Zákon přitom nezakazuje, aby se žalovaná při zápisu do studia nechala zastoupit jinou osobou, v tomto případě žalobkyní. Žalovaná se po celou dobu chovala jako studentka, uhradila první tři splátky školného, požádala si o rozložení školného do měsíčních splátek, zaslala žalobkyni oznámení o ukončení studia, požádala žalobkyni o vystavení potvrzení o studiu atd. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou není spotřebitelským vztahem, neboť v případě školného se nejedná o protiplnění za poskytnutou službu, což opakovaně ve své judikatuře potvrdil Nejvyšší soud. Žalobkyně rovněž nesouhlasila s názorem žalované, že smlouva o studiu byla mezi účastníky uzavřena jako smlouva adhezní. Smlouva neobsahuje žádná obtížně čitelná či nesrozumitelná ustanovení a neobsahuje ani pro žalovanou zvláště nevýhodnou doložku, aniž by pro to byl rozumný důvod. Vnitřním předpisem musí být vymezeny jednotlivé druhy poplatků, nikoliv jejich výše. Poplatky jsou upraveny jak ve statutu, tak ve studijním a zkušebním řádu, které dále odkazují na smlouvu o studiu a předpis rektora o poplatcích. Poplatky nepředstavují přímé protiplnění za poskytnuté služby (výuku), vyjadřují podíl studenta na nákladech na vysokoškolské studium a jejich smyslem není založit sociální překážku ke vzdělání. Žalobkyně přitom svou hlavní činnost – poskytování vysokoškolského vzdělávání – financuje výhradně ze školného hrazeného studenty.

2. Žalovaná nárok žalobkyně ani zčásti neuznala, namítala, že nároky žalobkyně jsou účelové a neexistují, neboť smlouva o studiu je v rozporu se zákonem, veřejným pořádkem i dobrými mravy. Žalované nikdy de iure nevznikl status studenta, neboť žalobkyně nikdy nevydala a ani žalované nedoručila žádné rozhodnutí o přijetí ke studiu, které by splňovalo formální i materiální podmínky zákona a umožňovalo vznik právního vztahu škola – student. Žalovaná tedy po celou dobu zůstala v roli uchazeče o studium. Žalovaná rovněž namítala, že i kdyby rozhodnutí žalobkyně vydala, nemohla ho doručit žalované prostřednictvím svého informačního systému, neboť žalovaná nikdy neudělila žalobkyni na e-přihlášce ze dne datum předchozí souhlas s elektronickým způsobem doručování ve smyslu § 69 zákona o vysokých školách. Žalobkyně tedy byla povinna doručit žalované rozhodnutí o přijetí ke studiu do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, k čemuž však nikdy nedošlo. Žalobkyně navíc nebyla oprávněna rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu vydat, neboť minimálně do datum nebyly splněny podmínky pro přijetí žalované ke studiu (žalovaná nedodala žalobkyni maturitní vysvědčení). Je tedy otázkou, kdy rozhodnutí o přijetí ke studiu nabylo právní moci, neboť od právní moci se odvíjí vznik práva uchazeče o studium na zápis do studia. Tím, že žalobkyně přímo v čl. 2 odst. 2.3 Smlouvy deklaruje automatický zápis kohokoliv k 1. 9., a to bez jeho osobní přítomnosti, porušuje § 51 zákona o vysokých školách. Takové ujednání je navíc nejen v rozporu se zákonem, ale i veřejným pořádkem a dobrými mravy. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně v rozporu se zákonem stanovila ve svém studijním a zkušebním řádu další podmínky pro přijetí uchazeče ke studiu, neboť vedle dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou dále vyžadovala uzavření smlouvy o studiu. Žalobkyně jednostranně, bez vědomí a souhlasu žalované, podala za žalovanou dne datum přihlášku ke studiu na obor Anonymizováno a dne datum, opět bez vědomí a souhlasu žalované, zapsala žalovanou ke studiu na obor Anonymizováno. Žalovaná rovněž namítala, že vztah soukromá vysoká škola – student je vztahem spotřebitelským, smlouva o studiu je smlouvou adhezní, která neumožňuje studentovi/uchazeči o studium vyjednat si lepší podmínky a obsahuje nerovné (nepřiměřené) podmínky ve prospěch žalobkyně, čímž Smlouva zakládá překážku přístupu ke vzdělání, což je v rozporu s ústavním pořádkem i dobrými mravy. Školné představuje v podstatě sankci (de facto smluvní pokutu) za předčasné ukončení Smlouvy. Žalovaná nemá prakticky žádnou možnost stádium uchazeče či studium samotné jakkoli ukončit, aniž by žalobkyně zároveň nezískala školné v minimální výši částka. Podle žalované se jedná o ukázkové zneužití práva, které zákon zakazuje a pro které je Smlouva absolutně neplatná, resp. nicotná pro rozpor se zákonem, veřejným pořádkem i dobrými mravy. Žalovaná dále namítala, že žalobkyni nemohl vzniknout žádný nárok na školné ani jiné poplatky (včetně smluvní pokuty), neboť žalobkyně nemá ve svém vnitřním předpise upravené žádné poplatky. Nařízení rektora nejsou de iure žádnými vnitřními přepisy podle § 17 odst. 1 písm. k) ve spojení s § 36 a § 41 odst. 2 zákona o vysokých školách. Stejně tak smlouva o studiu není vnitřním předpisem ve smyslu § 59 zákona o vysokých školách. I v případě, že by smlouva o studiu byla platná a smluvní pokuta byla sjednána platně, namítala žalovaná, že se doposud nestala splatnou, neboť žalobkyně žalovanou dosud nevyzvala k zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná dále uvedla, že dne datum podala e-mailem e-přihlášku ke studiu na škole žalobkyně a dne datum uzavřela s žalobkyní jakožto soukromou vysokou školou smlouvu o studiu. Žalobkyně se na základě Smlouvy zavázala poskytnout žalované studium v bakalářském studijním programu Anonymizováno (původně Anonymizováno) v prezenční formě, po dobu tří let, s počátkem studia v akademickém roce 2023/2024. Dne datum žalobkyně zaslala žalované email o tom, že z důvodu nenaplnění minimální kapacity přijatých studentů žalobkyně neotevírá studijní program v dané formě studia zvolený žalovanou a že žalované nabízí jiné obory, mezi nimi i Anonymizováno. Na tento email žalovaná dne datum odpověděla, že uvažuje o Anonymizováno. Dne datum zaslala žalobkyně žalované dodatek na obor Anonymizováno s tím, že zaměření si žalovaná bude volit až v průběhu studia. Dne datum uzavřely žalobkyně a žalovaná dodatek ke smlouvě o studiu č. Anonymizováno, v němž sjednaly, že žalované bude poskytnuto studium v prezenční formě v oboru Anonymizováno s místem studia v adresa. Výše školného byla sjednána na částka. Dne datum žalobkyně zaslala žalované email o tom, že dodatek žalované na změnu oboru byl přijat ke zpracování a že od žalované stále neevidují maturitní vysvědčení. Dne datum žalovaná odpověděla, že ověřenou kopii maturitního vysvědčení zašle poštou dne datum. Dne datum vydala žalobkyně rozhodnutí o nepřijetí žalované ke studiu na obor Anonymizováno s odůvodněním, že žalovaná nedoložila kopii maturitního vysvědčení a současně sdělila, že nemá zájem pokračovat v přijímacím řízení, čímž nesplnila podmínky pro přijetí ke studiu. Dne datum žalovaná zaplatila fakturu č. hodnota za obor Anonymizováno ve výši částka, dne datum fakturu č. hodnota za obor Anonymizováno ve výši částka a dne datum fakturu č. hodnota za obor Anonymizováno ve výši částka. Dne datum žalovaná žalobkyni oznámila, že ukončuje studium na škole k datum, na což žalobkyně dne datum reagovala sdělením, že ukončení studia je možné podáním žádosti s názvem „Oznámení o ukončení studia“ v informačním systému školy v aplikaci úřadovna a že studium bude ukončeno ke dni podání žádosti.

3. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

4. Z výpovědi svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je zaměstnaná u žalobkyně na pozici specialistka zákaznického oddělení. Náplní její práce je provést uchazeče celým procesem přijímacího řízení. Přijímací proces obecně u žalobkyně probíhá tak, že nejdříve uchazeč přes webové stránky žalobkyně vyplní přihlášku, která je rozdělena na dvě části. V první části uvádí své základní informace, jaký obor studia by chtěl studovat a pobočku, kde by chtěl studovat. Tuto první část přihlášky odešle žalobkyni. Následně probíhá pohovor, v rámci něhož jsou uchazečům předány informace o průběhu studia, je jim předána smlouva o studiu, aby se s ní mohli seznámit, a následně se vyplňuje druhá část přihlášky, ve které uchazeč uvede své rodné číslo, bydliště a další údaje. Souhlas s elektronickým způsobem doručování uchazeč uděluje u druhé části přihlášky. V současné době je úprava taková, že souhlas je udělován před odesláním elektronického formuláře. Jak konkrétně probíhal přijímací proces u žalované si svědkyně nepamatovala. Rozhodnutí o přijetí ke studiu se vydává až v okamžiku, kdy uchazeč doloží splnění veškerých podmínek k přijetí ke studiu, tj. přihlášku, absolvuje pohovor a doloží své vzdělání.

5. Z emailové komunikace ze dne datum bylo prokázáno, že žalovaná dne datum podala emailem elektronickou přihlášku ke studiu u žalobkyně na obor Anonymizováno.

6. Ze smlouvy o studiu ze dne datum má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o studiu, která upravovala práva a povinnosti stran při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Anonymizováno se standardní dobou studia v prezenční formě 3 roky a se zahájením studia v akademickém roce 2023/2024. Ve Smlouvě bylo dále ujednáno, že student (žalovaná) se stane studentem žalobkyně v den zápisu ke studiu. V čl. 2 odst. 2.3 Smlouvy si strany sjednaly, že pokud bude uchazeč přijat ke studiu, bude zapsán do studia k 1. 9. příslušného akademického roku. Pokud k tomuto datu nebudou splněny podmínky nezbytné pro přijetí, bude uchazeč přijat a zapsán po jejich splnění. Zápis do studia z organizačních důvodů po přijetí uchazeče provede v daném termínu žalobkyně a uchazeč s tímto podpisem Smlouvy výslovně souhlasí. Žalovaná se v čl. 3 odst. 3.4 Smlouvy zavázala platit školné a další poplatky spojené se studiem ve stanovených termínech, v předepsané výši a způsobem uvedeným v čl. 9 a 10 Smlouvy. V čl. 9 odst. 9.1 Smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že poplatky spojené se studiem a jejich výše jsou stanoveny vnitřním předpisem Anonymizováno. Tyto poplatky se rozdělují na školné a další administrativní poplatky. Žalobkyně má nárok na poplatky spojené se studiem dnem účinnosti této smlouvy po celou dobu trvání této smlouvy. Žalovaná byla v souladu s čl. 9 odst. 9.2 Smlouvy povinna hradit školné tak, že jej bude hradit vždy na akademický rok předem. Částka školného na akademický rok je uvedena v článku 10.1 Smlouvy. V čl. 9 odst. 9.7 Smlouvy bylo dále ujednáno, že v případě, že bude studium ukončeno, nárok na zaplacení školného za akademický rok, v jehož průběhu došlo k ukončení, nezaniká a pokud již bylo zaplaceno, nevrací se. V čl. 9 odst. 9.8 Smlouvy strany sjednaly pro případ porušení povinnosti žalované hradit školné ve lhůtě splatnosti uvedené ve faktuře povinnost žalované uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně za každý započatý den prodlení do zaplacení. Smluvní pokuta byla splatná vždy následující den prodlení. Výše školného je pak uvedena v tabulce v čl. 10 odst. 10.1 Smlouvy, v případě studijního programu Anonymizováno v prezenční formě studia činila roční výše školného částka. Žalovaná byla podle čl. 6 odst. 6.1 Smlouvy oprávněna od Smlouvy odstoupit bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření. V čl. 6 odst. 6.2 Smlouvy si žalobkyně vyhradila právo neotevřít první ročník studijního programu v případě, že by nebyla naplněna minimální kapacita přijatých studentů. V takovém případě byla žalobkyně oprávněna od Smlouvy odstoupit. Podle čl. 6 odst. 6.4 Smlouvy v případě odstoupení od Smlouvy dle čl. 6.1 a 6.2 Smlouvy žalobkyně vrátí školné zaplacené uchazečem/studentem. Součástí Smlouvy byly základní informace o průběhu studia na právnická osoba, v akademickém roce 2023/2024 ze dne datum, které žalovaná vlastnoručně podepsala dne datum.

7. Ze statutu právnická osoba registrovaného dne datum bylo zjištěno, že podle článku IV odst. 3 je uchazeč ke studiu přijímán na základě přijímacího řízení v souladu s § 50 zákona o vysokých školách. O přijetí uchazeče ke studiu rozhoduje na základě výsledků přijímacího řízení rektor nebo jím pověřená osoba. Podle článku XIV odst. 1 se uchazeč o studium stává studentem žalobkyně dnem zápisu do studia. Podle článku XV odst. 1 uskutečňuje žalobkyně studium v akreditovaném studijním programu za úhradu. Podle článku XV odst. 2 výši poplatků spojených se studiem oznamuje žalobkyně každoročně do konce dubna pro zimní semestr příštího akademického roku, do konce října pro letní semestr stávajícího akademického roku. Výši poplatků za studium, způsob a termíny úhrady stanoví smlouva o zajištění výuky, která je s uchazečem uzavírána před zápisem do studia.

8. Ze statutu Jméno žalobkyně., registrovaného dne datum bylo soudem zjištěno, že podle čl. 3 odst. 1 jsou vnitřními předpisy žalobkyně podle § 41 zákona o vysokých školách mimo jiné statut a studijní a zkušební řád. Podle čl. 15 odst. 1 se uchazeč o studium stává studentem žalobkyně dnem zápisu ke studiu. Podle čl. 15 odst. 4 je student povinen dodržovat veškeré předpisy žalobkyně. Podle čl. 15 odst. 6 je student mimo jiné povinen řádně a včas hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši a seznamovat se s aktuálním zněním vnitřních předpisů žalobkyně, směrnicemi, opatřeními a rozhodnutími prorektorů, rektora a představenstva žalobkyně. Podle čl. 16 odst. 1 uskutečňuje žalobkyně studium v akreditovaném studijním programu za úplatu. Poplatky spojené se studiem jsou zdrojem pro zajištění finančních prostředků pro vzdělávací, vědeckou, vývojovou a provozní činnost žalobkyně. Podle čl. 16 odst. 2 žalobkyně stanovuje následující druhy poplatků spojených se studiem: a) příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studiem (školné), b) administrativní poplatky (příspěvky na uhrazení nákladů spojených s administrativními úkony). Podle čl. 16 odst. 4 výše školného a výše administrativního poplatku spojeného s přijímacím řízením je stanovena v opatření rektora stanovujícím podmínky přijímacího řízení pro akademický rok, jehož přílohou je i vzor smlouvy o studiu, kterou žalobkyně s uchazečem uzavírá. Podle čl. 16 odst. 9 o případném snížení poplatků nebo prodloužení jejich splatnosti rozhoduje rektor nebo na základě jeho pověření jiná osoba na základě individuální žádosti studenta podané prostřednictvím informačního systému žalobkyně, pokud není opatřením rektora stanoveno jinak.

9. Ze studijního a zkušebního řádu právnická osoba, registrovaného dne datum bylo zjištěno, že podle článku 4 odst. 3 uchazeč získává právo být zapsán do studia dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu ve studijním programu. Dnem zápisu do studia se uchazeč stává studentem vysoké školy. Tento zápis provede žalobkyně a je podmíněn uzavřením smlouvy o studiu mezi žalobkyní a uchazečem. Zápis do studia je jednostranným administrativním úkonem vysoké školy a je učiněn prostřednictvím informačního systému. Podle článku 14 odst. 1 je student vysoké školy povinen uhradit příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studiem (školné) v souladu s § 59 zákona o vysokých školách, v souladu se smlouvou o studiu, v souladu s tímto vnitřním předpisem vysoké školy a předpisem rektora o poplatcích.

10. Ze studijního a zkušebního řádu Jméno žalobkyně., registrovaného dne datum bylo soudem zjištěno, že podle čl. 11 odst. 4 je student povinen hradit poplatky spojené se studiem dle čl. 16 Statutu Anonymizováno Podle čl. 11 odst. 5 smlouva o studiu, kterou žalobkyně s uchazečem uzavírá nejpozději v den zápisu uchazeče do studia, obsahuje kromě jiného bližší podrobnosti o úhradě poplatků spojených se studiem stejně jako úpravu práv a povinností spojených s porušením povinnosti úhrady poplatků spojených se studiem. Podle čl. 17 odst. 1 písm. d) se studium ukončuje oznámením o zanechání studia studentem. Podle čl. 17 odst. 2 písm. c) dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den doručení písemného prohlášení o zanechání studia, za písemné prohlášení se považuje i sdělení prostřednictvím IS.

11. Z opatření rektorky o organizaci akademického roku 2023/2024 č. Anonymizováno bylo zjištěno, že zápisy do studia nově nastupujících studentů v akademickém roce 2023/2024 probíhaly v období od datum do datum.

12. Z opatření rektorky č. Anonymizováno účinného od datum do datum bylo zjištěno, že podle čl. III. odst. 1 se ke studiu zájemci předběžně přihlašují vyplněním elektronického formuláře (nezávazné přihlášky) dostupného na webových stránkách žalobkyně. Následně je uchazeč pozván k přijímacímu pohovoru; před tímto pohovorem vyplní kompletní přihlášku ke studiu. Tím je přihláška doručena škole a zahajuje se přijímací řízení. Podle čl. V odst. 2 rozhodnutí o přijetí ke studiu bude doručeno uchazeči prostřednictvím informačního systému školy nejpozději do 30 dnů po splnění podmínek přijímacího řízení dle čl. III. a IV. odst. 1 (vykonání přijímacího pohovoru a předložení dokladu o předchozím vzdělání). Podle čl. V odst. 3 opatření sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Opatření dále obsahuje přílohu č. 1, v němž je stanovena výše školného pro jednotlivé bakalářské studijní programy pro studium zahájené v akademickém roce 2023/2024, v případě studijního programu Anonymizováno v prezenční formě činilo školné za akademický rok částka.

13. Z e-mailové komunikace ohledně dodání maturitního vysvědčení ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná se emailem ze dne datum dotazovala na způsob doručení maturitního vysvědčení, zda má originál vysvědčení fyzicky přinést, nebo udělat ověřenou kopii a zaslat ji následně poštou. Na tento email jí bylo žalobkyní odpovězeno, že možné jsou oba způsoby.

14. Z emailové komunikace ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum emailem žalované sdělila, že z důvodu nenaplnění minimální kapacity nebude otevřen žalovanou zvolený studijní program Anonymizováno. Žalobkyně současně nabídla žalované alternativy, mezi nimiž byl i studijní program Anonymizováno.

15. Z emailové komunikace ze dne datum a datum a z e-mailové komunikace ohledně změny oboru ze dne Anonymizováno a datum soud zjistil, že žalovaná emailem dne datum žalobkyni sdělila, že uvažuje nad Anonymizováno, zaměření Anonymizováno nebo Anonymizováno. Žalobkyně na tento email reagovala dne datum tak, že žalované zaslala dodatek na obor Anonymizováno, který měla žalovaná podepsat a zaslat poštou na adresu sídla žalobkyně. Na tento email reagovala žalovaná emailem dne datum, v němž žalobkyni poděkovala a současně uvedla, že smlouvy zašle co nejdříve.

16. Z emailové komunikace ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně dne datum žalované emailem sdělila, že dodatek na změnu oboru byl přijat ke zpracování, nicméně žalobkyně od žalované stále neeviduje maturitní vysvědčení. Na tento email reagovala žalovaná tentýž den sdělením, že maturitní vysvědčení zašle žalobkyni doporučeně v pondělí.

17. Z dodatku č. Anonymizováno ke smlouvě o studiu ze dne datum bylo prokázáno, že tímto dodatkem se žalobkyně a žalovaná dohodly na změnách Smlouvy, konkrétně na změně studijního programu z Anonymizováno na Anonymizováno. V čl. II tohoto dodatku bylo ujednáno, že výše školného za akademický rok v prezenční formě bakalářského studijního programu Anonymizováno dle tohoto dodatku činí v souladu se Smlouvou částka. Žalovaná dodatek podepsala dne datum, žalobkyně dne datum.

18. Z výpisu z informačního systému žalobkyně - historie změn přihlášky má soud za prokázané, že dne datum byla do informačního systému žalobkyně založena přihláška žalované ke studiu do studijního programu Anonymizováno a téhož dne bylo potvrzení přijetí přihlášky žalobkyní potvrzeno. Potvrzení i přijetí přihlášky provedla tituly před jménem jméno FO.

19. Z rozhodnutí o přijetí ke studiu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, má soud za prokázané, že na základě tohoto rozhodnutí byla žalovaná přijata ke studiu u žalobkyně v bakalářském studijním programu Anonymizováno od akademického roku 2023/2024. Rozhodnutí bylo vydáno rektorkou žalobkyně, tituly za jménem jméno FO.

20. Z výpisu z informačního systému žalobkyně - informace o přihlášce bylo zjištěno, že žalovaná byla přijata ke studiu na vysoké škole žalobkyně do studijního programu Anonymizováno s tím, že text rozhodnutí o přijetí ke studiu ze dne datum byl žalované k dispozici v příloze ve složce dokumenty v informačním systému žalobkyně.

21. Z výpisů z informačního systému žalobkyně má soud za prokázané, že dne datum bylo do informačního systému žalobkyně založeno rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu, které bylo žalované doručeno prostřednictvím informačního systému dne datum s tím, že žalovaná se s tímto rozhodnutím seznámila dne datum, žalovaná byla do studia u žalobkyně na obor Anonymizováno zapsána dne datum.

22. Z rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ze dne datum, č. j. Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne datum vydala žalobkyně rozhodnutí o nepřijetí žalované ke studiu v akademickém roce 2023/2024 ve studijním programu Anonymizováno, neboť žalovaná jako uchazečka o studium nedoložila doklad o úspěšném absolvování maturitní zkoušky a současně sdělila, že nemá zájem pokračovat v přijímacím řízení, čímž nesplnila podmínky pro přijetí ke studiu.

23. Z žádosti o stanovení formy úhrady školného pro akademický rok 2023/2024 má soud za prokázané, že žalovaná požádala o možnost fakturace školného v měsíčních splátkách (max. 10 faktur) s tím, že podpisem žádosti žalovaná současně vzala na vědomí, že školné za akademický rok bude navýšeno o 20 % a v informačním systému budou vystaveny faktury na poměrnou část školného se splatností vždy k poslednímu kalendářnímu dni měsíce tak, aby poslední splátka první poloviny školného byla k datum (maximálně 5 splátek) a poslední splátka druhé poloviny školného byla k datum (5 splátek).

24. Z vyjádření k žádosti o splátky školného ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně žalované tímto dopisem sdělila, že její žádosti o rozložení úhrady ročního školného do měsíčních splátek bylo vyhověno.

25. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

26. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

27. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

28. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

29. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

30. Z faktury – daňového dokladu č. hodnota ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně dne datum vystavila žalované fakturu č. hodnota na splátku školného ve výši částka se splatností dne datum.

31. Z dokladů o platbách školného za měsíce září – listopad 2023 má soud za prokázané, že žalovaná dne datum uhradila splátku školného ve výši částka, platba byla označena variabilním symbolem var. symbol, dne datum uhradila splátku školného ve výši částka, platba byla označena variabilním symbolem var. symbol, a dne datum uhradila splátku školného ve výši částka, platba byla označena variabilním symbolem var. symbol.

32. Z emailové komunikace ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalovaná dne datum emailem žalobkyni sdělila, že by chtěla ukončit studium na její škole, neboť obor Anonymizováno, zaměření Anonymizováno není nic pro ni. Žalovaná dále uvedla, že by chtěla studium ukončit tak, aby již nemusela platit další měsíc, tj. ke dni datum. Žalobkyně na tento email odpověděla emailem ze dne datum, v němž žalované sdělila, že ukončení studia je možné podáním žádosti s názvem „Oznámení o ukončení studia“ v informačním systému školy v aplikaci úřadovna s tím, že studium bude ukončeno ke dni podání žádosti.

33. Z výpisů z informačního systému žalobkyně bylo soudem zjištěno, že studium žalované bylo ukončeno ke dni datum na základě písemného oznámení žalované o zanechání studia.

34. Z e-mailové komunikace z období od datum do datum bylo zjištěno, že dne datum zaslala žalovaná žalobkyni email s dotazem, kde najde potvrzení o tom, že byla do prosince ještě studentem. Na tento email jí bylo žalobkyní odpovězeno dne datum tak, že potvrzení o délce studia nalezne v informačním systému, do něhož bude mít přístup i po ukončení jejího studia.

35. Z oznámení o ukončení studia ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně tímto dopisem žalované sdělila, že na základě jejího oznámení ze dne datum bylo studium žalované v bakalářském studijním programu Anonymizováno ukončeno ke dni datum. Součástí tohoto dopisu byla i rekapitulace závazků žalované vůči žalobkyni vyplývajících z neuhrazených faktur v celkové výši částka.

36. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum a z poštovního podacího archu ze dne datum bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně tímto dopisem vyzvala žalovanou k úhradě dlužného školného a smluvní pokuty v celkové výši částka s upozorněním na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou, nebude-li dlužná částka zaplacena nejpozději do datum. Předžalobní výzva byla žalované odeslána na adresu jejího trvalého pobytu dne datum.

37. Z poskytnutí informací na žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne datum soud zjistil, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy tímto dopisem na žádost žadatele jméno FO o poskytnutí informace sdělilo, že školné na soukromých vysokých školách není regulováno zákonem ani jiným obecně závazným právním předpisem, ale vnitřním předpisem konkrétní soukromé vysoké školy. Současně může být upraveno i smluvním vztahem mezi studentem a soukromou vysokou školou (tzv. smlouvou o studiu). Je-li školné upraveno smluvně, vypovězení uzavřené smlouvy a finanční vyrovnání při odstoupení od smlouvy upravuje přímo daná smlouva, která může, ale nemusí obsahovat ustanovení o podmínkách výjimečného prominutí školného nebo snížení školného pro případ zanechání studia na jeho začátku apod.

38. Z výročních zpráv, účetní závěrky a zprávy nezávislého auditora právnická osoba. za rok 2022 a 2023 (ve spise jsou obsaženy pouze vybrané části, celé výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy nezávislého auditora jsou dostupné ve sbírce listin v obchodním rejstříku) bylo zjištěno, že žalobkyně v letech 2022 a 2023 hospodařila se ziskem, jež po zdanění činil v roce 2022 částku částka a v roce 2023 částku částka. Ve výroční zprávě za rok 2023 je dále uvedeno, že na základě rozhodnutí valné hromady ze dne datum byl zisk z roku 2022 ve výši částka použit následovně. Částkou ve výši částka byla uhrazena neuhrazená ztráta společnosti a zbývající zisk ve výši částka byl započten vůči nárokům společnosti z titulu poskytnutých půjček akcionářům.

39. Z dalších provedených důkazů, konkrétně z protokolu o poskytnutí na žádost podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ze dne datum, výpisu z informačního systému žalobkyně - osobní údaje žalované, výpisu z informačního systému žalobkyně - přehled přihlášek a vyhledávání IP adres a domén Whois, oznámení o ukončení studia ze dne datum, z doručenky ze dne datum, dopisu ze dne datum, podacího lístku ze dne datum a dopisu ze dne datum, nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu ve věci.

40. Dokazování dalšími listinnými důkazy, jimiž byly Anonymizováno, registrovaný dne datum, Anonymizováno registrovaný dne datum, Anonymizováno, registrovaný dne datum, studijní a zkušební řád Anonymizováno., registrovaný dne datum, studijní a zkušební řád pro studenty v bakalářském a magisterském studijním programu Anonymizováno, registrovaný dne datum - č. l. 218-225, změny a doplnění statutu Anonymizováno, registrované dne datum, a změny studijního a zkušebního řádu pro studenty v bakalářském studijním programu Anonymizováno registrované dne datum, soud neprováděl, neboť se jedná o vnitřní předpisy žalobkyně, které v době uzavření Smlouvy již nebyly účinné. Soud dále neprováděl dokazování vyjádřením ČOI, poskytnutím informací na žádost podanou podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů ze dne datum, protokolem o jednání před soudem prvního stupně ve věci vedené u Obvodního soudu pro adresa ze dne datum a vyjádřením ČOI ze dne datum, a to jednak pro nadbytečnost a dále z důvodu toho, že v případě vyjádření ČOI a poskytnutí informací na základě zákona o svobodném přístupu k informacím jde pouze o názory jiných orgánů na určitou otázku související s předmětem řízení, které nejsou pro soud závazná, a tudíž jsou pro toto řízení irelevantní. Soud dále neprováděl dokazování screenem z přihláškového formuláře (souhlas s doručením rozhodnutí o přijetí prostřednictvím IS, a to jednak pro nadbytečnost a dále z důvodu toho, že nebyl schopen prokázat dokazovanou skutečnost, tj. že žalovaná před odesláním přihlášky souhlasila s doručením rozhodnutí o přijetí ke studiu prostřednictvím elektronického informačního systému školy.

41. K listinným důkazům, které se nacházejí na č. l. 27-44, 49-66 a 71-88, soud nepřihlížel, neboť byly žalovanou zaslány jako přílohy podání, která nebyla žalovanou řádně podepsána, přičemž ani přes výzvu soudu nebyl nedostatek těchto podání odstraněn.

42. Soud dále z důvodu nadbytečnosti zamítl návrh žalované na provedení důkazu výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, zprávou o vztazích žalobkyně za rok 2023, hodnotící zprávou o žalobkyni z Anonymizováno za rok 2023 a účastnickým výslechem žalované. Pokud jde o účastnický výslech žalované, k tomu soud dále uvádí, že byl žalovanou navržen k prokázání jejího tvrzení, že do školy ve skutečnosti vůbec nechodila, nedělala zápočty ani zkoušky a ze strany žalobkyně bylo žalovanou manipulováno s cílem žalovanou přesvědčit, aby na studium nastoupila, byť na obor, který nechtěla studovat, čímž si měla žalobkyně zajistit školné na celý rok. Toto tvrzení žalované však bylo vyvráceno již provedenými důkazy, zejména emailovou komunikací mezi účastnicemi, z níž vyplývá, že žalobkyně pouze žalované učinila nabídku možných alternativ k oboru Anonymizováno, který se neotevřel, přičemž to byla sama žalovaná, která žalobkyni sdělila, že si jako náhradu vybrala obor Anonymizováno, zaslala žalobkyni podepsaný dodatek ke Smlouvě na změnu oboru a následně se sama rozhodla studium u žalobkyně ukončit.

43. Pokud jde o rozhodnutí soudů předložená účastníky řízení, má soud za to, že jeho úkolem není se vypořádat s každým jednotlivým rozhodnutím, které mu účastníci řízení předloží, v daném případě navíc některá rozhodnutí nebyla pro toto řízení relevantní z důvodu toho, že se buď týkaly jiných účastníků řízení (jiné soukromé vysoké školy), nebo byla vydána na základě jiných skutkových okolností. Závěry rozhodnutí předložených účastníky řízení, která soud považuje v této věci za relevantní, budou rozebrány níže.

44. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná dne datum podala u žalobkyně elektronickou přihlášku ke studiu v bakalářském studijním programu Anonymizováno. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena smlouva o studiu, která mezi nimi upravila práva a povinnosti při zabezpečení výuky v bakalářském studijním programu Anonymizováno se standardní dobou studia v prezenční formě 3 roky a se zahájením studia v akademickém roce 2023/2024. Dne datum informovala žalobkyně žalovanou emailem o tom, že jí zvolený obor Anonymizováno nebude z důvodu nenaplnění minimální kapacity otevřen. V návaznosti na toto sdělení proběhla mezi žalobkyní a žalovanou další emailová komunikace, která dne datum vyústila v uzavření dodatku ke Smlouvě, na jehož základě se smluvní strany dohodly na změně oboru na bakalářský studijní program Anonymizováno v prezenční formě. Ve Smlouvě i přímo v dodatku byla současně ujednána výše školného za akademický rok ve výši částka. Rozhodnutím rektorky žalobkyně ze dne datum byla žalovaná přijata ke studiu u žalobkyně v bakalářském studijním programu Anonymizováno v prezenční formě. Rozhodnutí bylo do informačního systému žalobkyně založeno dne datum. Z následné emailové komunikace mezi účastnicemi a z chování žalované, která požádala o splátky školného, zaplatila první tři splátky školného, požádala o ukončení studia a vydání potvrzení o studiu, je zřejmé, že žalovaná se s rozhodnutím o přijetí ke studiu seznámila. Na základě předchozí žádosti žalované umožnila žalobkyně žalované úhradu ročního školného v měsíčních splátkách, které byly žalované vyúčtovány shora uvedenými fakturami. Žalovaná však uhradila pouze první tři splátky školného v celkové výši částka. Tato skutečnost byla mezi účastnicemi nesporná. Emailem ze dne datum žalovaná žalobkyni oznámila, že po zvážení dospěla k názoru, že by chtěla studium u žalobkyně ukončit ke dni datum. K tomuto dni bylo také studium žalované u žalobkyně ukončeno, neboť pokud právní předpis nestanoví jinak, je možné podle čl. 12 odst. 12.6 Smlouvy doručovat písemnosti též prostřednictvím e-mailu. Žalovaná byla ve vyrozumění o ukončení studia ze dne datum vyzvána k úhradě dosud neuhrazených faktur na splátky školného v celkové výši částka, a to nejpozději do datum. Žalovaná však přes opakované výzvy žalobkyně dlužné školné dosud neuhradila.

45. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

46. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

47. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba.

48. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

49. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

50. Podle § 1798 odst. 2 o. z. použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

51. Podle § 1800 odst. 2 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

52. Podle § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

53. Podle § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

54. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

55. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění účinném od 1. 7. 1998 (dále jen „zákon o vysokých školách“), o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.

56. Podle § 50 odst. 3 zákona o vysokých školách na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.

57. Podle § 51 odst. 1 zákona o vysokých školách sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí.

58. Podle § 61 odst. 1 zákona o vysokých školách uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

59. Podle § 59 zákona o vysokých školách poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

60. Podle § 69a odst. 2 zákona o vysokých školách, ve znění účinném do 28. 2. 2025, vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči.

61. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o studiu, která je smlouvou nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 o. z. Na základě této smlouvy ve znění jejího dodatku ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytnout žalované vzdělávání v bakalářském studijním programu Anonymizováno a žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni za umožnění studia na její vysoké škole školné ve sjednané výši. Soud na úvod uvádí, že je mu známo, že žalobkyně vede po celé České republice řadu sporů se svými studenty či uchazeči o studium, jejichž předmětem jsou nároky na zaplacení dlužného školného a jiných poplatků spojených se studiem a smluvních pokut. Soud je toho názoru, že nároky žalobkyně je třeba posuzovat podle okolností konkrétního případu, a to zejména pokud jde o nárok na zaplacení dlužného školného. S ohledem na námitky žalované vůči nároku žalobkyně se soud nejdříve zabýval otázkou, zda se žalovaná vůbec stala studentkou žalobkyně. Žalovaná v této souvislosti namítala, že žalobkyně nemá ve vnitřním předpise řádně upravenou možnost doručení rozhodnutí o přijetí ke studiu prostřednictvím informačního systému žalobkyně. Nadto žalovaná namítala, že souhlas s doručením rozhodnutí o přijetí ke studiu prostřednictvím informačního systému žalobkyně musí být odsouhlaseno studentem na přihlášce, což rovněž splněno nebylo. Další námitkou, kterou žalovaná v této souvislosti vznesla, byla skutečnost, že byla ke studiu zapsána žalobkyní, ačkoliv zákon o vysokých školách neumožňuje, aby se uchazeč o studium nechal při zápisu do studia zastoupit. Soud považuje automatický zápis všech uchazečů o studium, kteří splní podmínky pro přijetí ke studiu k danému studijnímu programu, za problematický, neboť se tím uchazečům o studium v podstatě odnímá právo rozhodnout se, zda ke studiu na dané vysoké škole nastoupí či nikoliv. Smluvní zakotvení automatického zápisu tedy žalobkyni umožňuje zápis i těch uchazečů o studium, kteří se z různých důvodů rozhodnou, že ke studiu nenastoupí například z důvodu toho, že se rozhodli pro studium na jiné vysoké škole, což by se nestalo v případě prezenční formy zápisu ke studiu, kde by byla nutná osobní účast uchazečů o studium. Daná vysoká škola by si tím mohla ověřit, zda uchazeč o studium má skutečně o studium zájem či nikoliv. Soud je na základě shora uvedeného toho názoru, že za určitých okolností může být nárok žalobkyně na zaplacení dlužného školného shledán v rozporu s dobrými mravy (například žalovanou předložený rozsudek Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka na č. l. 349-353 spisu). V případě žalované však tomu tak nebylo. Žalovaná se nejdříve s žalobkyní dohodla na studiu v bakalářském studijním programu Anonymizováno, který však z důvodu nenaplnění minimální kapacity nebyl žalobkyní otevřen. Žalobkyně proto navrhla žalované alternativy, ze kterých si žalovaná vybrala bakalářský studijní program Anonymizováno. Mezi účastnicemi byl proto ujednán dodatek na změnu oboru z Anonymizováno na Anonymizováno. Následně bylo žalobkyní vydáno rozhodnutí o přijetí žalované ke studiu v bakalářském studijním programu Anonymizováno. Podle názoru soudu v daném případě není relevantní, zda byla možnost doručení rozhodnutí o přijetí ke studiu žalobkyní řádně upravena v jejím vnitřním předpise, či zda žalovaná s takovým způsobem doručování vyslovila souhlas na přihlášce ke studiu (soud přitom udělení souhlasu uchazečem o studium před odesláním přihlášky, bez něhož nelze přihlášku odeslat, jak uvedla svědkyně jméno FO, nepovažuje na rozdíl od žalované za rozpornou s § 69a odst. 2 zákona o vysokých školách, ve znění účinném do 28. 2. 2025), neboť žalovaná byla s rozhodnutím prokazatelně seznámena, což vyplývá jednak z následné emailové komunikace mezi účastnicemi a dále rovněž z následného chování žalované, která požádala o rozložení školného do splátek, uhradila první 3 splátky školného (dvě ze tří plateb měly výslovně ve zprávě pro příjemce uvedeno Anonymizováno), požádala o ukončení studia a vydání potvrzení o studiu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2009, sp. zn. 1 Afs 148/2008, dostupné na www.nssoud.cz). V této souvislosti soud upozorňuje na rozpornou úpravu okamžiku, kdy uchazeči o studium vzniká právo na zápis do studia ve vnitřních předpisech žalobkyně. Podle článku 4 odst. 3 studijního a zkušebního řádu právnická osoba registrovaného dne datum, získává uchazeč právo být zapsán do studia až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o přijetí ke studiu ve studijním programu, zatímco podle čl. V odst. 3 opatření rektorky č. Anonymizováno účinného od datum do datum, vzniká uchazeči právo na zápis do studia již sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu. Jak však již bylo uvedeno výše, tato skutečnost nemá vliv na to, že se žalovaná stala studentkou žalobkyně, neboť z následného chování žalované je zřejmé, že se s rozhodnutím o přijetí ke studiu seznámila a projevila vůli u žalobkyně studovat v oboru Anonymizováno. Pokud jde o námitku žalované, že žalobkyně v rozporu se zákonem o vysokých školách stanovila druhou podmínku pro přijetí ke studiu, kterým je uzavření smlouvy o studiu, k tomu soud uvádí, že se nejedná o žádnou další podmínku stanovenou žalobkyní nad rámec zákona, jež musí být splněna pro to, aby mohl být uchazeč o studium přijat ke studiu u žalobkyně, ale podle názoru soudu se jedná o nutný předpoklad pro to, aby mohl uchazeč o studium u žalobkyně studovat s ohledem na povahu žalobkyně jako soukromé vysoké školy. Smlouva o studiu upravuje podrobněji práva a povinnosti mezi soukromou vysokou školou a konkrétním uchazečem o studium/studentem, které nemohou být upraveny v obecných vnitřních předpisech dané soukromé vysoké školy. Ani tuto námitku žalované tedy soud důvodnou neshledal.

62. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalovaná se stala studentkou žalobkyně, zabýval se soud dále povahou vztahu mezi žalobkyní a žalovanou. V průběhu řízení došlo k vydání nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 5. 2. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24 (dostupný na www.usoud.cz), v němž Ústavní soud ČR dospěl k závěru, že soukromé vysoké školy jsou na rozdíl od veřejných vysokých škol, které jsou financovány převážně státem, povinny zajistit si finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost samy, přičemž závěr Nejvyššího soudu ČR o tom, že vztah studenta a soukromé vysoké školy není vztahem spotřebitelským, vychází pouze z povahy činnosti soukromé vysoké školy, kterým je poskytování vzdělávání jako plnění veřejného zájmu. Ústavní soud ČR dále v tomto nálezu uvedl, že „Nejvyšší soud ČR zjevně zaměnil poplatky vybírané veřejnými vysokými školami a poplatky vybírané soukromými vysokými školami. … Realitou je, že poplatky vybírané soukromými vysokými školami jsou nezřídka vysoké a slouží ke kompletnímu financování soukromé školy. Teze, že poplatky nemohou být sociální překážkou pro přístup ke vzdělání, pochopitelně platí jen u poplatků, které vybírají veřejné vysoké školy a které jsou přísně regulované v § 58 zákona o vysokých školách. Ovšem u poplatků vybíraných soukromými vysokými školami toto neplatí. Tyto poplatky nejsou svou výší nijak omezené a sociální překážku pro přístup ke vzdělání založit mohou - a často založí.“ Z nálezu Ústavního soudu ČR dále vyplývá, že poskytování vzdělání zařízeními financovanými z podstatné části ze soukromých prostředků (zejména, ale nikoli výlučně studenty či jejich rodiči) bez ohledu na to, zda je organizují školy soukromé či veřejné, je službou ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování EU, jelikož sleduje cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu. Základním hlediskem při definování služeb v oblasti vzdělávání ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování EU je tedy to, zda je služba poskytována za úplatu, nikoli povaha plněných úkolů. Ústavní soud ČR uzavřel, že stěžovatelka je spotřebitelskou, fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo povolání. Žalobkyně je akciovou společností, která je financována výlučně ze školného, což škola sama potvrdila ve svém vyjádření k ústavní stížnosti, předmětem její podnikatelské činnosti je poskytování vysokoškolského vzdělání. Pokud škola uzavřela se stěžovatelkou smlouvu o studiu, stalo se tak v rámci její podnikatelské činnosti a uzavření smlouvy sledovalo podnikatelský záměr. Žalobní nárok v podobě neuhrazeného školného tedy vyplýval ze soukromoprávního stavu ze spotřebitelské smlouvy. S ohledem na vydání tohoto nálezu proto soud doplnil dokazování o výroční zprávy, účetní závěrky a zprávy nezávislého auditora právnická osoba. za rok 2022 a 2023, z nichž vyplynulo, že žalobkyně hospodařila v těchto letech se ziskem několika desítek milionů korun, který částečně rozdělila mezi své akcionáře. Současně sama žalobkyně ve svém vyjádření uvedla, že svou hlavní činnost, kterým je poskytování vzdělávání, financuje výhradně ze školného hrazeného jejími studenty. Žalobkyně tedy při uzavírání Smlouvy s žalovanou jednala v rámci své podnikatelské činnosti a Smlouvu uzavřela v postavení podnikatele. Žalovaná ve vztahu s žalobkyní naopak vystupovala jako spotřebitel, tj. fyzická osoba jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo povolání. S ohledem na vše shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že vztah vzniklý na základě Smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem spotřebitelským, a je na něj nutné aplikovat § 1810 - § 1867 o. z.

63. Soud se dále zabýval otázkou, zda Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je smlouvou adhezního typu. Ze Smlouvy je přitom zřejmé, že je z převážné části předtištěná, žalovaná do ní doplnila pouze své osobní údaje a podepsala ji, jedná se tedy o smlouvu, kterou žalobkyně očividně používá ve vztahu ke všem uchazečům o studium. Žalovaná prokazatelně neměla možnost základní podmínky Smlouvy ovlivnit, neboť si lze jen stěží představit, že by si mohla s žalobkyní ujednat například jinou výši školného či jinou výši smluvní pokuty v případě prodlení s úhradou školného než jiní uchazeči o studium, neboť by tím docházelo k nerovnému zacházení s jednotlivými uchazeči o studium. Soud proto dospěl k závěru, že Smlouva je rovněž smlouvou adhezní.

64. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně nemá řádně ve svém vnitřním předpise upraveno školné ani další poplatky spojené se studiem. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení je pouze nárok na zaplacení školného, nikoliv jiné poplatky spojené se studiem, zabýval se soud pouze otázkou, zda měla žalobkyně v době uzavření Smlouvy s žalovanou školné řádně upraveno v některém ze svých vnitřních předpisů. Podle § 59 zákona o vysokých školách mají soukromé vysoké školy povinnost stanovit ve svém vnitřním předpisu poplatky, tj. jednotlivé druhy poplatků spojených se studiem, nikoliv jejich výši, způsob jejich úhrady či splatnost. Smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v době účinnosti studijního a zkušebního řádu právnická osoba., registrovaného dne datum, v němž bylo v článku 14 odst. 1 stanoveno, že student vysoké školy je povinen uhradit příspěvek na pokrytí nákladů souvisejících se studiem (školné) v souladu s § 59 zákona o vysokých školách, v souladu se smlouvou o studiu, v souladu s tímto vnitřním předpisem vysoké školy a předpisem rektora o poplatcích (obdobně čl. 18 odst. 1 písm. a) studijního a zkušebního řádu právnická osoba., registrovaného dne datum). Výše školného, způsob jeho placení a splatnost je ujednána ve Smlouvě. V čl. 10 odst. 10.1 Smlouvy je stanovena konkrétní výše školného pro jednotlivé studijní programy, která je rovněž uvedena v opatření rektorky č. Anonymizováno, účinného od datum do datum. V dodatku ke Smlouvě je pak uvedena konkrétní výše školného za akademický rok pro studijní program Anonymizováno. Ujednání uvedené v čl. 9 odst. 9.1 Smlouvy, podle něhož má být i výše poplatků spojených se studiem upravena vnitřním předpisem žalobkyně, považuje soud za nešťastné, nicméně nemá za to, že se tím žalobkyně sama zavázala k tomu, aby i výši poplatků spojených se studiem měla upravenou ve vnitřním předpisu, resp. že by tím byla způsobena neplatnost tohoto smluvního ujednání. Soud se domnívá, že tímto vnitřním předpisem je myšleno opatření rektorky, v němž je výše poplatků skutečně stanovena, nicméně i pokud by tomu tak nebylo, je podle názoru soudu podstatné, že žalovaná byla prokazatelně seznámena s výší školného, které byla povinna žalobkyni hradit. Jak již bylo konstatováno výše, zákon o vysokých školách nevyžaduje, aby byla vnitřním předpisem soukromé vysoké školy stanovena i výše poplatků spojených se studiem, pouze jednotlivé druhy poplatků. Soud souhlasí s názorem žalobkyně, že není možné, aby byla výše poplatků stanovena přímo vnitřním předpisem, u něhož se předpokládá delší doba účinnosti, naopak výše poplatků se může i každoročně měnit v závislosti na míře inflace a s tím souvisejícím růstem nákladů na provoz soukromé vysoké školy, s čímž také počítá čl. 9 odst. 9.9 Smlouvy, v němž si smluvní strany ujednaly možnost žalobkyně zvyšovat po dobu účinnosti Smlouvy školné z důvodu inflace. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že žalobkyně měla v době uzavření Smlouvy školné jakožto jeden z poplatků spojených se studiem řádně upraveno ve svém vnitřním předpise (článek 14 odst. 1 studijního a zkušebního řádu právnická osoba., registrovaného dne datum), přičemž žalovaná byla s konkrétní výší školného za akademický rok prokazatelně seznámena jednak ve Smlouvě a jednak v dodatku ke Smlouvě.

65. Po vyřešení těchto základních otázek se soud dále s ohledem na námitky žalované zabýval otázkou, zda nárok na zaplacení školného, jež z převážné části představuje školné za měsíce, v nichž žalovaná již nebyla studentkou žalobkyně, nepředstavuje nepřípustnou sankci za realizaci práva studenta kdykoliv ukončit studium na vysoké škole. Žalovaná v této souvislosti předložila soudu řadu rozhodnutí soudů prvních stupňů i soudů odvolacích, soud je nicméně toho názoru, že tuto otázku je nutné vždy posoudit s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Soud již výše dovodil, že žalovaná se stala studentkou žalobkyně a z chování žalované je zřejmé, že projevila vůli u žalobkyně studovat obor Anonymizováno. Následně se žalovaná sama z vlastní vůle rozhodla studium u žalobkyně ukončit ke dni datum s tím, že po zvážení dospěla k názoru, že by chtěla studium u žalobkyně ukončit, neboť obor Anonymizováno není bohužel nic pro ni. Soud je toho názoru, že byť vztah žalobkyně a žalované je vztahem spotřebitelským, nemůže být ochrana spotřebitele v těchto vztazích absolutní. Žalovaná Smlouvu i následný dodatek podepsala, její povinností bylo se se Smlouvou i dodatkem před jejich podepsáním náležitě seznámit, pokud tak neučinila, jde tato skutečnost k její tíži. V čl. 9 odst. 9.7 Smlouvy je uvedeno, že v případě, že bude studium studenta ukončeno, nárok na zaplacení školného za akademický rok, v jehož průběhu došlo k ukončení studia, nezaniká a pokud již bylo zaplaceno, nevrací se. Žalovaná byla studentkou žalobkyně do datum, následně na základě svého vlastního rozhodnutí přestala být studentkou žalobkyně, což žalobkyně vzala na vědomí. Žalovaná tedy po určitou dobu využívala služeb poskytovaných žalobkyní a ze statusu studenta následně čerpala další výhody, neboť při ukončení studia požádala o vydání potvrzení o tom, že do konce prosince 2023 byla ještě student, což mimo jiné znamená, že po tuto dobu nemusela být vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, případně nemusela za sebe odvádět pojistné. Pokud jde o školné za zbývající část akademického roku, po kterou již žalovaná nebyla studentkou žalobkyně, dospěl soud k závěru, že v daném případě se nejedná o nepřípustnou sankci za realizaci práva studenta kdykoliv ukončit studium na vysoké škole. Žalobkyně financuje svou činnost, kterou je poskytování vzdělávání, výhradně ze školného, přičemž její povinností je zajistit odpovídající personální i materiální vybavení, aby byla schopna realizaci této činnosti zabezpečit. K tomu je potřeba vynaložit peněžní prostředky zpravidla na celý akademický rok dopředu, přičemž náklady nutné na provoz již zůstávají stejné bez ohledu na to, zda se studenti rozhodnou v průběhu daného akademického roku studium ukončit, nebo ve studiu nadále pokračují. Za situace, kdy žalovaná po nějakou dobu služeb žalobkyně využívala a následně se z vlastní vůle rozhodla ve studiu nepokračovat, nelze podle názoru soudu hovořit o nepřiměřené sankci za realizaci práva ukončit studium, neboť nárok na zaplacení školného zde plní spíše kompenzační než sankční funkci, neboť představuje podíl studenta na nákladech vzniklých žalobkyni tím, že se student nejdříve rozhodl ke studiu nastoupit a následně v něm nepokračovat. Student má navíc podle čl. 10 odst. 10.4 Smlouvy možnost požádat o snížení výše školného. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužného školného ve výši částka je důvodný, a proto žalobě v této části vyhověl. Soud současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z této částky, neboť žalovaná se nezaplacením splátek školného ve lhůtě jejich splatnosti uvedené v jednotlivých fakturách dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Účastnice se přitom v čl. 12 odst. 12.6 Smlouvy dohodly na ztrátě výhody splátek v případě, že některá ze splátek nebude zaplacena řádně a včas. V takovém případě se stává automaticky splatným celý závazek. Žalovaná se přitom dostala do prodlení s úhradou splátky školného splatnou dne datum. Ode dne následujícího po splatnosti této splátky školného tedy žalovaná ztratila výhodu splátek a byla povinna zaplatit školné v celé dosud neuhrazené výši. Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení až ode dne datum. Výše úroku z prodlení nebyla mezi účastnicemi ujednána, a proto náleží žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V době, kdy se žalovaná dostala do prodlení, činila výše repo sazby vyhlašovaná ČNB 6,75 % ročně, žalovaná je tedy v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. povinna zaplatit žalobkyni vedle dlužné částky školného i úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně.

66. Pokud jde o nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, v této části soud žalobu důvodnou neshledal. Smlouva vymezuje situace, za nichž je žalobkyně povinna vrátit uchazeči o studium/studentovi zaplacené školné (například při neotevření oboru z důvodu nenaplnění minimální kapacity). Pro případ porušení této povinnosti však na rozdíl od porušení povinnosti uchazeče o studium/studenta hradit školné nestanoví pro žalobkyni žádnou sankci. S ohledem na skutečnost, že soud posoudil Smlouvu jako smlouvu adhezní, je ujednání o smluvní pokutě doložkou, která je pro žalovanou jakožto slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, neboť i uchazeč o studium/student má zájem na včasném vrácení zaplaceného školného, které je často v nemalé výši. Soud proto shledal námitku žalované ohledně neplatnosti ujednání o smluvní pokutě důvodnou a ujednání o smluvní pokutě posoudil jako relativně neplatné. Současně se s ohledem na závěr, že vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem spotřebitelským, jedná o zneužívající ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Podle § 1815 o. z. se přitom ke zneužívajícímu ujednání nepřihlíží. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty, jako nedůvodnou zamítl. Vzhledem k tomu, že soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty jako nedůvodný, nebylo třeba se již zabývat dalšími námitkami žalované vůči tomuto nároku, a to přiměřeností smluvní pokuty a její splatností.

67. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť úspěch žalobkyně a žalované v řízení byl téměř stejný. Soud při stanovení úspěchu ve věci vycházel z celého předmětu řízení, tedy i z uplatněného nároku na zaplacení smluvní pokuty. Ke dni vyhlášení rozsudku činila výše požadované smluvní pokuty 42.490,35 Kč (smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně z částky 49.350 Kč od 1. 6. 2024 do dne vyhlášení rozsudku, v částce není zahrnuta smluvní pokuta, která byla žalobkyní vyčíslena ke dni podání žaloby), z toho vyplývá, že ke dni vyhlášení rozsudku byla žalobkyně úspěšná v rozsahu 46,34 % a žalovaná v rozsahu 53,66 %. Z tohoto důvodu soud žádné z účastnic právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

68. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Státu vznikly náklady v souvislosti s proplacením svědečného svědkyni jméno FO ve výši 2.400 Kč. Vzhledem k tomu, že úspěch každého z účastníků řízení byl pouze částečný, uložil soud každému z účastníků povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše odpovídá jejich úspěchu v řízení, tj. žalobkyni částku 1.287,80 Kč (úspěch v řízení 46,34 %) a žalované částku 1.112,20 Kč (úspěch v řízení 53,66 %). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu. Nebude-li náhrada nákladů řízení státu uhrazena do 30 dnů po marném uplynutí lhůty splatnosti, bude pohledávka předána k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.