9 C 273/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl soudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně, bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, se sídlem náměstí Jméno advokáta A. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované., IČO: IČO žalované, se sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B, se sídlem Adresa advokáta B o určení neoprávněnosti zásahu do práv vlastníka nemovitosti, Žalovaná není oprávněna provést odstranění zdi o délce Anonymizováno,Anonymizováno m, šířce na jedné straně Anonymizováno,Anonymizováno m a na druhé straně (u chodníku na pozemku parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno) Anonymizováno,Anonymizováno m, o výšce Anonymizováno,Anonymizováno m v části přiléhající k domu číslo popisné Anonymizováno a Anonymizováno,Anonymizováno m v části nepřiléhající k domu číslo popisné Anonymizováno na pozemku parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno v katastrálním území adresa nacházející se na části tohoto pozemku vymezené v geometrickém plánu pro rozdělení pozemků a vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku tituly před jménem jméno FO adresa-Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum jako nová parcela parcelní číslo Anonymizováno/Anonymizováno a zaměřené souřadnicemi a body: Anonymizováno-Anonymizováno, souřadnice pro zápis do katastru nemovitostí Anonymizováno Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno a Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, souřadnice pro zápis do katastru nemovitostí Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno a Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, souřadnice pro zápis do katastru nemovitostí Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno a Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, souřadnice pro zápis do katastru nemovitostí Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno a Anonymizováno: Anonymizováno,Anonymizováno. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v adresa na náhradě nákladů státu částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. č. účtu, VS: var. symbol.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhá určení, že žalovaná není oprávněna provést odstranění zdi specifikované ve výroku. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, objekt k bydlení, vše zapsáno na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro k. ú. adresa a obec adresa. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno, ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, zapsáno na LV č. hodnota u právnická osoba pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště adresa, pro k. ú. adresa a obec adresa. Žalobkyně dostala dům č. p. Anonymizováno darem od své matky jméno FO, která jej zdědila po svých rodičích jméno FO a jméno FO. Tento dům byl dříve označen č. p. Anonymizováno, jak vyplývá z rozdělovníku níže uvedeného demoličního výměru. Orientační číslo hodnota zůstalo původní. V osmdesátých letech byla v rámci a dle uložených podmínek rozhodnutí o odstranění stavby řadového domu na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (dříve p. č. hodnota) vydaného Městským národním výborem adresa dne datum, č. j. Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno (viz body 11 – 13) dřívějším vlastníkem pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno společností Anonymizováno adresa vystavěna stavba hraniční zdi a zesílení štítové zdi mezi pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. hodnota v k. ú. adresa, které po celou dobu slouží vlastníku domu na pozemku p. č. hodnota. Pro tento účel byla stavebním úřadem stavba hraniční zdi a zesílení štítu určena dle podmínek uvedeného pravomocného rozhodnutí o odstranění stavby. Předmětná zeď se nachází na části pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno vymezené, jak je uvedeno ve výroku. Žalovaná se vůči žalobkyni domáhala odstranění předmětné zdi v rámci řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, kdy žaloba byla zamítnuta na základě závěru, že stavba byla postavena bez příslušného oprávnění vyžadovaného stavebními předpisy a rozhodování o odstranění stavby je pak svěřeno do pravomoci stavebního úřadu, a nepřísluší o něm rozhodovat v občanském soudním řízení soudu. Stavební úřad právnická osoba adresa vydal pod sp. zn. Anonymizováno./Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno dne datum sdělení adresované žalované, v němž konstatuje, že žalobkyně vlastníkem hraniční zdi není a je jím žalovaná, a to s ohledem na nespecifikovaný notářský zápis a na vyjádření KÚ JMK ze dne datum, tudíž je pouze na tomto údajném vlastníkovi, aby stavbu odstranil. Ve vyjádření KÚ JMK se uvádí, že stavba dělicí zdi je stavbou nepovolenou, a vlastník pozemku (žalovaná) je z tohoto důvodu oprávněn stavbu zdi odstranit, a to „bez dalšího opatření stavebního úřadu, neboť stavba nebyla povolená, a tudíž právně neexistuje“. Vyjádření vychází z domněnky, že stavbu realizovala společnost Anonymizováno adresa, když se ve vyjádření uvádí: „Lze předpokládat, že stavbu realizovala společnost Anonymizováno adresa na základě podmínek rozhodnutí o odstranění stavby, jak bylo výše popsáno“. Toto vyjádření je učiněno bez toho, že by probíhalo jakékoliv řízení u správního orgánu I. stupně, tedy právnická osoba adresa – stavebního úřadu. Žalobkyně má za to, že uvedené sdělení obsahuje chybný závěr o vlastnictví žalované k předmětné dělicí zdi, když tento závěr je opřen o ustanovení § 506 odst. 1 o. z. Zcela opomíjí ustanovení přechodná a závěrečná tohoto právního předpisu, který v § 3054 stanoví, že stavba, která není podle dosavadních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Žalovaná však od počátku neprokazovala ani netvrdila (jako vlastník se nikdy nechovala) svoje vlastnictví ke stavbě dělící zdi ke dni účinnosti současného občanského zákoníku. Naopak od samého počátku vyjadřovala postoj takový, že označila za vlastníka žalobkyni (viz řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka). Též z nabývacího titulu k pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno pro žalovanou nevyplývá, že by se žalovaná stala s vlastnictvím tohoto pozemku také vlastníkem předmětné dělicí zdi. Dříve účinný občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve svém § 119 odst. 2 označuje za nemovitosti také stavby spojené se zemí pevným základem, což je tento případ. Tento předpis předpokládal odlišného vlastníka pozemku a stavby na něm. V tomto ohledu je tedy zřejmé, že se žalovaná stala vlastníkem toliko pozemku a jiných v nabývacím titulu označených staveb na něm, nikoliv však dělící zdi, jelikož takový projev vůle z nabývacího titulu nevyplývá. Dělící zeď nelze v intencích § 120 a § 121 starého občanského zákoníku považovat ani za součást hlavní věci (vylučuje to přímo § 120 odst. 2), ale také ani za příslušenství hlavní věci, jelikož zeď nebyla původním vlastníkem (Anonymizováno) určena k tomu, aby byla s hlavní věcí trvale užívána, nýbrž od samého počátku sloužila právě vlastníku domu na pozemku p. č. hodnota, což plyne z výše zmiňovaného demoličního výměru, kdy výstavba zdi byla stanovena jako podmínka rozhodnutí, a zeď tak slouží vlastníku sousední nemovitosti k zachování soukromí a jednak také z důvodů tepelněizolačních a statických, jelikož je stavebně svázána se štítovou zdí domu žalobkyně. Žalobkyně je toho názoru, že závěr správního orgánu naprosto přetrhává kontinuitu rozhodování příslušného stavebního úřadu. Tím, že tento úřad stanovil výše uvedenou podmínku demoličního výměru, učinil tak individuální právní akt vyjadřující souhlas s takovou stavbou a tuto stavbu tak v žádném případě nelze považovat za nepovolenou. Opačný náhled na věc by znamenal nepřípustně formalistický přístup správního orgánu negující dříve vydané a pravomocné rozhodnutí, a nepřípustně by zasáhl do ústavně zaručených práv účastníků. Stavební úřad právnická osoba adresa ze dne datum slepě přejímá téměř pět let staré vyjádření KÚ JMK, které bylo učiněno bez jakékoliv znalosti věci a reality v místě. Jde o sdělení, které předcházelo rozsudku Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum, č. j. spisová značka, který pravomocně rozhodl o zamítnutí žaloby o odstranění stavby, kterou žalovaná proti žalobkyni vedla, a nadto pak věc postoupil stavebnímu úřadu prvního stupně, aby o věci dále jednal a rozhodl. Jelikož se žalovaná ztotožnila s uvedeným vyjádřením stavebního úřadu, dopisem ze dne datum avizovala žalobkyni provedení demolice hraniční zdi mezi pozemky p. č. Anonymizováno/Anonymizováno a p. č. hodnota v k. ú. adresa do datum. Žalobkyně má za to, že případnou demolicí by reálně hrozilo riziko narušení statiky rodinného domu či doplňkových staveb ve dvoře domu žalobkyně, případně tepelněizolačních vlastností stávajících staveb či k narušení soukromí, jež několik desetiletí bylo stavbou hraniční zdi zajišťováno. Proto žalobkyně s odkazem na ustanovení § 2903 odst. 2 o. z. podává tuto žalobu. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaná již několik let proti žalobkyni činí šikanózní kroky, které směřují k poškození žalobkyně a využívá k tomu neformální a nekvalifikovaná vyjádření správních orgánů, jež vnášejí do právních vztahů účastníků značnou právní nejistotu. Je třeba najisto postavit, že kroky, kterými v současné době žalovaná hrozí, jsou neoprávněné, a je třeba trvale vyjasnit právní vztahy vlastníků sousedních nemovitostí v souvislosti s existencí hraniční zdi. Za dané situace, kdy žalovaná hrozí neoprávněným zásahem, poskytuje žalobkyni ochranu určovací žaloba. V této souvislosti žalobkyně odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Předmětná zeď není ohradní či hraniční ve smyslu občanského zákoníku. Podle žalované je celá předmětná zeď, minimálně však části B a C, jak je označil znalec jméno FO, jsou ve vlastnictví žalované. Na straně žalobkyně také není dán naléhavý právní zájem na jí požadovaném určení. Výzvou z března Anonymizováno žalovaná vyzvala žalobkyni, aby zeď odstranila sama žalobkyně. Žalovaná nikdy neučinila žádný úkon, ze kterého by byl patrný její zájem zeď zbořit. Proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku p. č. hodnota, jehož součástí je stavba adresa, objekt k bydlení, v obci adresa a k. ú. adresa. Žalovaná je pak výlučnou vlastnicí pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno ve stejné obci a katastrálním území.

4. Ze geometrického plánu uvedeného ve výroku soud zjistil, že pozemky p. č. hodnota a p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa spolu sousedí, přičemž na hranici mezi těmito pozemky se nachází zeď popsaná ve výroku tohoto rozsudku, přičemž tato zeď se nachází zcela na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno.

5. Z rozhodnutí o odstranění stavby ze dne datum soud zjistil, že tímto bylo společnosti Anonymizováno adresa povoleno odstranění rodinného domku č. o. Anonymizováno č. p. Anonymizováno stojícího na pozemku p. č. st. Anonymizováno na adresa v Anonymizováno za splnění v rozhodnutí uvedených podmínek. Pod bodem 11 podmínek je uvedeno, že po zbourání domu č. o. Anonymizováno bude dosavadní hraniční zeď domu manželů jméno FO zesílena o 15 cm z důvodu tepelných a postaven nový štít o síle 15 cm se zesilujícími pilířky. Pod bodem 12 podmínek je uvedeno, že po zbourání dvorní hospodářské budovy bude po celé délce dvora manželů jméno FO postavena ohradní zídka na výši 200 – 220 cm, měřeno od úrovně jejich dvora. Pod bodem 13 podmínek je uvedeno, že ohradní zeď v prostoru dvora obou uvedených staveb bude postavena tak, že bude tvořit spojnici od zadního rohu obou budov směrem k městu.

6. Z dopisu předchůdkyně žalované ze dne datum adresovaného žalobkyni soud zjistil, že žalovaná je přesvědčena, že zeď postavená na pozemku p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú adresa je jejím vlastnictvím. Žalovaná má v úmyslu zeď odstranit, a proto se dotazuje žalobkyně, zda jejich zeď nechce odstranit sama, aby tak mohla učinit šetrným způsobem. Předpokládaný termín odstranění zdi je do datum. Dále žalovaná uvádí, že pokud od žalobkyně do datum neobdrží písemné stanovisko, bude mít žalovaná za to, že žalobkyně souhlasí s tím, aby zeď odstranila žalovaná. Zároveň žalovaná vyzývá žalobkyni, aby jí vydala klíče od branky v předmětné zdi, aby zamezila vstupu žalobkyně na pozemek žalované.

7. Z dopisu žalované ze dne datum soud zjistil, že současná žalovaná má shodně se svou předchůdkyní zájem na odstranění předmětné zdi. Žalobkyni sděluje, že pokud zeď neodstraní žalobkyně sama do 20 dnů ode dne doručení dopisu, zajistí odstranění žalovaná. Zároveň žalovaná sděluje, že podle jejího právního názoru se na ni nevztahuje předběžné opatření nařízené usnesením Krajského soudu ze dne datum, č. j. spisová značka.

8. Z posudku znalce tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem ze dne datum, č. Anonymizováno/Anonymizováno, soud zjistil, že odstraněním předmětné zdi by došlo k ohrožení a zhoršení statických a k narušení tepelně izolačních vlastností rodinného domu č. p. Anonymizováno/Anonymizováno v Anonymizováno. Sporná zeď byla vystavěna jako jeden stavební celek, avšak z hlediska funkčních ji lze rozdělit na tři části. Část označená v posudku na obr. 8 jako A tvoří nedílnou součást štítu rodinného domu č. p. Anonymizováno/Anonymizováno a jsou na ni kladeny požadavky z hlediska statiky a tepelné techniky. Část označená na stejném obrázku jako B plní jednak funkci ohradní stěny, jednak tvoří podpěrnou konstrukci pro okapovou věznici šikmé střechy rodinného domu č. p. Anonymizováno/Anonymizováno. Na tuto část zdi sice nejsou kladeny požadavky z hlediska tepelné techniky, avšak má funkci nosné konstrukce ovlivňující statiku rodinného domu č. p. Anonymizováno/Anonymizováno. Část označená na stejném obrázku jako C plní funkci ohradní stěny. I když na tuto část zdi nejsou kladeny požadavky z hlediska tepelně izolačních vlastností ani přímo neovlivňuje statiku rodinného domu čp. Anonymizováno/Anonymizováno, není možno považovat za přípustné zbourání této části stěny, protože z hlediska architektonicko-stavebního a stavebně konstrukčního tvoří s částmi právnická osoba jeden stavební celek. Zeď v části B a C jeho ohradní stěna vytváří uzavřený dvůr mající charakter atria. Dvůr byl totiž uzavřen vždy. Před zbořením domu č. p. Anonymizováno a jeho hospodářského křídla byl dvůr uzavřen zdmi těchto objektů na hranici mezi jednotlivými parcelami a po zboření těchto zmíněných objektů byly odstraněné zdí bouraných objektů nahrazeny předmětnou zdí plnící v této části funkci ohradní zdi. Podle znalce z hlediska architektonicko stavebního a stavebně konstrukčního nelze považovat za přípustné zasahovat do žádné části sporné zdi.

9. Z výpovědi svědkyně jméno FO soud zjistil, že dům, který je nyní ve vlastnictví žalobkyně, patřil původně rodičům svědkyně. Její rodiče dům stavěli v proluce, kdy jej nalepili na sousední dům, který stál na pozemku, který nyní patří žalované. Po nějaké době ten sousední dům i navazující domy, koupila společnost Anonymizováno, která domy zbourala. Při bourání toho sousedního domu byla prakticky otevřena půda domu jejích rodičů, neměli tam vlastní zeď. Anonymizováno tuto díru zadělal nějakým igelitem. Při bourání byl také odstraněn plot mezi pozemkem rodičů a tímto sousedním domem. Ten plot byl z různých materiálů z části ze dřeva, z části z pletiva a na konci byla nějaká kadibudka. Rodiče jednali s Anonymizováno, se kterým byla tehdy dobrá domluva, a dohodli se, že Anonymizováno dostaví štítovou zeď a také plot na hranicích pozemků. Svědkyně v té době v domě už nebydlela, chodila ale rodiče navštěvovat a oni jí toto řekli. Pokud byl dům uprostřed řadové zástavby, tak to, že plot byl chatrný, nějak zvlášť nevadilo. Po zbourání sousedních domů se dům stal posledním a pozemek byl otevřený každému. Rodiče se museli doma zamykat, aby k nim někdo nepřišel. Původně byla zeď postavena z cihel a pouze nahrubo omítnuta, následné úpravy zdi prováděla žalobkyně.

10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

11. Podle ustanovení § 118 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění před novelou č. 509/1991 Sb., (dále též jen „obč. zák.“) předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci a práva, pokud to povaha práva připouští.

12. Podle ustanovení § 120 obč. zák. je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

13. Podle ustanovení § 2903 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále též jen „o. z.“) nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Podle odstavce 2 téhož ustanovení Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

14. Podle ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dům žalobkyně čp. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno je součástí pozemku p. č. hodnota v kú. adresa a uvedený pozemek sousedí s pozemkem žalované p. č. Anonymizováno/Anonymizováno v témže katastrálním územím. Původně byl dům žalobkyně domem řadovým, když se na jižní straně tohoto domu nacházela zástavba nízkopodlažních domů. V místech, kde se nyní nachází zeď označená ve výroku, k rodinnému domu přiléhal dům čp. Anonymizováno s hospodářským křídlem, které dále přiléhalo k nezastavěné části pozemku p. č. hodnota. Rodinný dům č. p. Anonymizováno včetně hospodářského křídla byl zbořen v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby č. j. Anonymizováno. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum. V povolení jsou uvedeny podmínky, podle kterých po zbourání domu č. p. Anonymizováno bude hraniční zeď domu č. p. Anonymizováno/Anonymizováno zesílena o 15 cm z důvodů tepelně-izolačních a postaven nový štít o síle 15 cm se zesilujícími pilířky. Dále po zbourání dvorní hospodářské budovy bude po celé délce dvora rodinného domu čp. Anonymizováno/Anonymizováno postavena ohradní zídka ve výši 200 – 220 cm, měřeno od úrovně dvora. Ohradní zeď v prostoru dvora bude postavena tak, že bude tvořit spojnici od zadního rohu obou budov směrem k městu. Zeď byla podle podmínek skutečně vybudována tehdejším vlastníkem pozemku v současné době označovaného p. č. Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno), na tomto pozemku, a to patrně v roce Anonymizováno. Celá zeď byla vystavěna jako jeden stavební celek a v části označené znalcem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem písmenem A tvoří nedílnou součást štítu rodinného domu žalobkyně. Podle znalce z hlediska architektonicko stavebního a stavebně konstrukčního nelze považovat za přípustné zasahovat do žádné části sporné zdi. Mezi stranami je sporné, kdo je vlastníkem předmětné zdi. Předchůdkyně žalované (původní žalovaná právnická osoba) dopisem ze dne datum mimo jiné sdělila, že má zájem předmětnou zeď odstranit s tím, že pokud do datum původní žalovaná neobdrží stanovisko žalobkyně, zda chce zeď odstranit žalobkyně či ji má odstranit původní žalovaná, bude mít původní žalovaná za to, že žalobkyně s odstraněním zdi souhlasí. Stejný zájem má i současná žalovaná, která také hodlá v případě nečinnosti žalobkyně spornou zeď sama odstranit (dopis ze dne datum).

16. Po posouzení těchto skutkových zjištění ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předmětná zeď se v okamžiku spojení s domem žalobkyně stala součástí tohoto domu ve smyslu ustanovení § 120 obč. zák. (postup podle předchozí právní úpravy účinné v době vybudování zdi vyplývá z ustanovení § 3028 odst. 2 o. z.), a to, přestože je postavena na pozemku, který v současné době náleží žalované. Vzhledem k tomu, že odstraněním zdi by zjevně došlo k znehodnocení domu žalobkyně, jak je patrné ze znaleckého posudku, je třeba ji považovat za součást domu. S ohledem na tento právní závěr nemohlo dojít žádnou ze smluv, kterými byl postupně převáděn pozemek, na kterém se zeď nachází, k převodu vlastnického práva k předmětné zdi.

17. Pokud jde o naléhavý právní zájem na určení, že žalovaná není oprávněna předmětnou zeď odstranit, tento je v tomto případě jednoznačně dán, neboť jak žalovaná, tak i její předchůdkyně odstraněním zdi hrozí. Vzhledem k tomu, že odstraněním zdi by žalobkyni vznikla újma popsaná v posudku znalce, je zcela namístě vyhovět požadavku ohrožené žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2903 odst. 2 o. z. To, že vážné ohrožení ve smyslu posledně uvedeného ustanovení může spočívat i ve výhrůžce neoprávněným zásahem, plyne například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, jehož závěry jsou podle přesvědčení soudu aplikovatelné i za současné právní úpravy. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

18. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.“), dle níž činí odměna za dvanáct úkonů právní pomoci vyčíslená z částky částka po částka (§ 9 odst. 3), dvanáct paušálních náhrad hotových výdajů po částka za dvanáct úkonů právní pomoci – převzetí a příprava zastoupení ze dne datum, návrh ve věci samé spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, výzva k plnění ze dne datum, podání ze dne datum, datum, datum, účast u jednání soudu dne datum, datum, datum, datum, datum a podání ze dne datum, přičemž za posledně uvedený úkon právní pomoci soud přiznal žalobkyni odměnu ve výši jedné poloviny, tj. v částce částka, neboť uvedené podání se týká odvolání proti usnesení o zamítnutí návrhu na předběžné opatření a nejedná se o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé (§ 11 odst. 2 písm. c), § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. g), § 13 odst. 4 a. t.), částku částka. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty přísluší mu k odměně ještě náhrada DPH ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) OSŘ v sazbě 21 % z částky částka, tedy v částce částka, což vše celkem činí částka. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem z návrhu na zahájení řízení ve výši právnická osoba Kč dle položky 4, bodu 1, písm. c) a poplatkem za odvolání proti usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, ve výši částka dle položky č. hodnota bodu 3 ve spojení s položkou č. hodnota sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku částka. K nákladům žalobkyně dále patří i složená záloha na náklady důkazů ve výši částka. Náklady žalobkyně tak celkem činí částka. Soud proto zavázal neúspěšnou žalovanou nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka. Tato částka je splatná k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ).

19. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených s účastí zástupce žalobkyně na setkání s mediátorem dne datum, neboť jak uvádí i Ústavní soud ve svém usnesení ze dne datum, sp. značka IV. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, v případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje a na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Z výše uvedeného je zřejmé, že náklady spojené s účastí na mediaci, nejsou náklady placenými v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem.

20. Soud k žalobkyním zaplaceným soudním poplatkům závěrem uvádí následující. Žalobkyně zaplatila kolkovými známkami z návrhu na předběžné opatření dne datum soudní poplatek ve výši částka. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Žalobkyně tedy v části předběžného opatření nebyla úspěšná, soudní poplatek nelze vrátit. Proti citovanému usnesení ze dne datum podala žalobkyně řádné odvolání, kterým požadovala napadené usnesení změnit a navrhované předběžné opatření nařídit, za odvolací řízení zaplatila soudní poplatek částka. Krajský soud v Anonymizováno usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka napadené usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum změnil tak, že nařídil ve věci předběžné opatření, čímž návrhu žalobkyně vyhověl. Žalobkyně byla v odvolacím řízení plně úspěšná a má právo na vrácení zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka, vůči žalované, která v odvolacím řízení úspěch neměla. Dne datum podala žalobkyně v pořadí druhé předběžné opatření a zaplatila kolkovou známkou soudní poplatek ve výši částka. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo řízení o návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření ze dne datum zastaveno z důvodu, že žalobkyně tento svůj návrh vzala v celém rozsahu zpět. Z důvodu výše soudního poplatku, která nedosahuje ani výši tzv. nevratné částky, nebylo možné žalobkyni zaplacený soudní poplatek vrátit. Z návrhu na zahájení řízení zaplatila žalobkyně soudní poplatek ve výši právnická osoba Kč, ve sporu byla plně úspěšná. adresa.Anonymizováno Kč zaplacenou za soudní poplatky soud připočetl k nákladům žalobkyně potřebným k účelnému uplatňování nebo bránění práva, jak výše uvedeno.

21. O nákladech státu soud rozhodl podle ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ. Náklady státu jsou tvořeny znalečným vyplaceným znalci tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, a to v části ve které nebylo pokryto zálohou žalobkyně. Žalobkyně složila na náklady důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši částka. Znalci bylo na základě usnesení zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, vyplaceno znalečné ve výši částka. Náklady státu jsou tedy tvořeny částkou částka. S ohledem na výše uvedená zákonná ustanovení, soud proto uložil neúspěšné žalované povinnost uhradit tyto náklady státu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.