104 C 203/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 35 953,99 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 953,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 27 953,99 Kč od 21.5.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 141,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.10.2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 27 953,99 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 8 000 Kč na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 3.6.2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 3.6.2021, informací pro zákazníka – spotřebitele, vyúčtování dodávek elektřiny, odstoupení od smlouvy ze dne 28.4.2024, vyúčtování smluvní pokuty, a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 3.6.2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro potřeby domácnosti na dobu v trvání 30 měsíců, odběrné místo , adresa, , , adresa, . Na základě této smlouvy žalobce elektřinu dodával a žalovaný odebíral v odběrném místě. Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období v souladu s obchodními podmínkami. V rámci ostatních ujednání smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně za každý sjednaný měsíc, kdy nebude plyn odebrán a dále smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dní.

4. Za fakturační období od 2.7.2023 do 18.4.2024 žalobce fakturou splatnou dne 20.5.2024 s variabilním symbolem , var. symbol, vyúčtoval žalovanému k úhradě částku 28 053,99 Kč za celkové množství odebrané elektřiny 6,137 MWh. Součástí této částky je i smluvní pokuta ve výši 100 Kč, kterou žalobce neuplatňuje, k úhradě tak zbývá 27 953,99 Kč, kdy žalovaný na tuto fakturu ani částečně nic neuhradil.

5. Protože žalovaný opakovaně porušoval své povinnosti a nehradil poskytnuté služby řádně a včas, žalobce využil svého práva a odstoupil od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, a to to dopisem ze dne 28.4.2024. Fakturou ze dne 18.4.2024 pak žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč za 20 měsíců (od dubna 2024 do prosince 2025) po 400 Kč, kdy byl sjednán odběr elektřiny, ke kterému v důsledku předčasného ukončení smlouvy nedošlo.

6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaný má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo, neboť ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v části nazvané „Ostatní ujednání“, která je jednoznačně nepřehledná, obsahuje několik typů smluvních pokut a není pro spotřebitele dostatečně, čitelná, přehledná a logicky uspořádaná. Žalovaný nemohl předpokládat, že v této části se nachází ujednání o smluvní pokutě, žalobce nejednal poctivě, a proto jeho jednání nepoužívá právní ochranu (§ 6 o.z.).

8. Podle § 1815 zák. č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

9. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.

10. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis.

11. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 3.6.2021 vyplývá, že se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, , , adresa, , a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit jeho cenu. Jedná se o smlouvu ve smyslu ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Smlouva je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané „Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku. Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku, nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o „případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.

12. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není ani obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Ani název části „Ostatní ujednání“ žádným způsobem spotřebitele neupozorňuje na to, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, která je samostatným zajišťovacím institutem, nikoliv nepodstatným běžným ujednáním či ujednáním technického charakteru. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem.

13. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě v části nazvané „Ostatní ujednání“ je neplatné, není možno k němu přihlížet, a proto žalobu v části týkající se smluvní pokuty zamítl tak, jak je ve výroku II. uvedeno.

14. Pokud jde o zbytek nároku, dospěl soud k závěru, že tento je důvodný. Mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do určeného odběrního místa a žalovaný byl povinen hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu v předmětném období žalovanému řádně vyúčtoval a následně jej vyzval k úhradě. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku, byť z části, splatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl, a to i pokud jde o žalované příslušenství.

15. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. Protože žalovaný neuhradil dlužné částky ke dni splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

18. Zdejší soud veden nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 25.2.2025, kdy tak vycházel z celkové částky 39 128,29 Kč, tj. žalovaná částka 27 953,99 Kč, smluvní pokuta ve výši 8 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 27 953,99 Kč od 21.5.2024 do 25.2.2025 ve výši 3 174,30 Kč.

19. Náklady žalobce činí celkem 3 617 Kč tj. 1 439 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1 800 Kč tj. 378 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).

20. Protože byl žalobce úspěšný pouze v částce 31 128,29 Kč (jistina + úroky) tj. 79,6%, a neúspěšný v částce 8 000 Kč (smluvní pokuta) tj. 20,4%, má nárok na náhradu nákladů řízení odpovídající 59,2%, tj. 2 141,3 Kč.

21. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.