115 C 148/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobce: titul celé jméno žalobce anonymizována dvě slova , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa , obec a číslo o zaplacení 11.884 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 11.884 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11.884 Kč za dobu od 25. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 30.456 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 23.372 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 17.7.2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci 11 884 Kč s úrokem z prodlení ve výši l 9,75 % ročně z této částky za dobu od 25.4.2019 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce dne 19.9.2017 uzavřel s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byla koupě čtyř kusů Al disků TTDF0SA50 Dezent TD 7,5x18, 5x114,3ET, 50CB71 stříbrný lak za kupní cenu 11 884 Kč. Na zakoupeném zboží se začala projevovat vada, spočívající v deformaci disků, přičemž žalobce disky užívá běžným způsobem v provozu. Deformace disků způsobila, že zboží nebylo možné dále užívat. Žalobce vadu zboží u žalovaného dne 16.2.2019 reklamoval. Žalovaný reklamaci zamítl s odůvodněním, že nebyla zjištěna žádná konstrukční či materiálově výrobní vada. Žalobce s vyřízením reklamace nesouhlasil, reklamaci opakoval, avšak neúspěšně. Žalobce tvrdil, že žalovaný nevyřídil reklamaci řádně a včas, neboť ji nevyřídil ve lhůtě 30 dnů ve smyslu ustanovení § 19 odst. 3 zákona na ochranu spotřebitele. Nevyřízení reklamace ve lhůtě dle zmíněného ustanovení se považuje za podstatné porušení smlouvy a samo o sobě založilo právo žalobce odstoupit od kupní smlouvy. Dále žalobce tvrdil, že nedošlo k odbornému posouzení vady zboží, prostřednictvím právního zástupce zaslal dne 22.4.2019 žalovanému odstoupení od kupní smlouvy a vyzval žalovaného k vrácení kupní ceny ve výši 11.884 Kč.

2. Žalovaný se k nároku žalobce vyjádřil v podání ze dne 1.10.2019, ve kterém uvedl, že nárok žalobce neuznává v celém rozsahu. Potvrdil uzavření smlouvy mezi účastníky. Tvrdil, že dne 16.2.2019 obdržel od žalobce email, ve kterém bylo uvedeno, že odstupuje od kupní smlouvy a reklamované zboží ponechává na svém vozidle, dokud se s žalovaným závazným způsobem nedohodne na řešení. Dne 18.2.2019 žalovaný potvrdil přijetí reklamace s tím, že jakmile žalobce vyplní reklamační formulář a připraví zboží pro vyzvednutí, žalovaný zajistí zpětný odvoz. Žalobce reagoval tak, že termín vyzvednutí je možný až 28.2.2019. Dne 27.2.2019 žalobce informoval žalovaného, že zboží je připraveno k vyzvednutí, dne 28.2.2019 žalobce žalovanému oznámil, že mu volal kurýr, že reklamované zboží musí být zabaleno, jinak jej nelze do přepravy převzít. Následně tedy žalobce zboží zabalil a dne 2.3.2019 o tom vyrozuměl žalovaného s tím, že dne 7.3.2019 byl žalobce informován, že žalovaný zboží obdržel a zaslal jej na posouzení výrobních vad výrobcem. Teprve v tomto okamžiku, tedy dne 7.3.2019, započala dle žalovaného běžet třicetidenní lhůta k vyřízení reklamace. Dle žalovaného byla reklamace vyřízena včas, neboť zamítnutí reklamace ze dne 27.3.2019 označil k důkazu jakožto přílohu č. 4 sám žalobce. Žalovaný odkazoval na zamítnutí reklamace výrobcem společnosti [právnická osoba] ze dne 21.3.2019, kde reklamační technik výrobce disků mimo jiné uvedl, že poškození reklamovaného kola nebylo v žádném případě způsobeno vadou kola nebo vadou použitého materiálu na kole, ale příliš silným nárazem na pneumatiku nebo do pneumatiky. Žalovaný popřel poskytnutí jakostní záruky žalobci, tvrdil, že k poškození zboží došlo mechanickým způsobem žalobcem nikoliv konstrukční či materiálně výrobní vadou, která by se nepochybně projevila dříve než po tak dlouhé době.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Z faktury č. 1917019215 soud zjistil, že žalobce zaplatil žalovanému za disky dodané dne 19.9.2017 částku 11 883,99 Kč s DPH.

5. Z emailu ze dne 16.2.2019 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému podání, ve kterém vytýkal vadu zakoupených disků s tím, že disky jsou vyráběny z materiálu se sníženou tuhostí a pevností, že se jedná o problém výrobku nikoliv o problém vozidla či způsobu jeho provozování. Dále žalobce konstatuje, že jde o vadu neodstranitelnou, proto odstupuje od kupní smlouvy a žádá o vrácení zaplacené kupní ceny na uvedený bankovní účet.

6. Z emailu ze dne 18.2.2019 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že pro posouzení reklamace je nutné vyplnit reklamační formulář, že žalovaný zajistí zpětný svoz a posudek vad společně s výrobcem. Výměna a odstoupení od smlouvy bude možné v případě schválení výrobní vady.

7. Z emailu ze dne 18.2.2019 soud zjistil, že žalobce sdělil žalovanému, že odjíždí na dovolenou, nestihne disky k posouzení v rámci reklamace připravit, proto termín vyzvednutí stanovil až na 28.2.2019.

8. Z emailu ze dne 27.2.2019 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že termín svozu disků k posouzení reklamace je zajištěn, že po fyzickém přijetí proběhne posudek výrobce, o výsledku bude žalobce informován.

9. Z emailu ze dne 27.2.2019 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného, že disky jsou připraveny k převzetí a posouzení reklamace.

10. Z emailu ze dne 28.2.2019 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o tom, že kurýr žádal zabalení disků, bez kterého nelze převzít zboží k reklamaci.

11. Z emailu ze dne 2.3.2019 soud zjistil, že žalobce sdělil žalovanému, že zajistil balící materiál pro převzetí disků. Disky budou připraveny k vyzvednutí.

12. Z emailu ze dne 7.3.2019 soud zjistil, že žalovaný převzal disky k posouzení vytýkaných výrobních vad.

13. Z listiny ze dne 21. března 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] – výrobce disků sdělila žalovanému, že neshledala důvodnou reklamaci zboží, neboť reklamovaná kola jsou zjevně poškozená, jsou ohnutá, zploštělá na vnitřní nebo vnější patce ráfku v místě dosedací plochy pneumatiky ve směru kolmém na kolo. Dle společnosti [právnická osoba] je zcela zjevné, že byla poškozena nárazem na pevný předmět směrem od vozovky či překážky tj. ve směru přes pneumatiku, jedná se o zcela jednoznačné mechanické poškození. Z charakteru poškození lze důvodně usuzovat na náraz na obrubník, na vyjetí do výmolu apod. Nejedná se v žádném případě o výrobní vadu či vadu použitého materiálu. Poškození reklamovaného kola nebylo v žádném případě způsobeno vadou kola nebo vadou použitého materiálu na kole, ale příliš silným nárazem na překážku pneumatikou nebo do pneumatiky, která nedokázala tak silný náraz absorbovat a tím tento náraz přešel do deformací pneumatiky až do vlastního kola.

14. Z vyjádření žalovaného ze dne 27.3.2019 a emailu ze dne 27.3.2019 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci vyjádření k reklamaci 1917019215, podle kterého byla reklamace zamítnuta s tím, že nebyla zjištěna žádná konstrukční či materiálně výrobní vada.

15. Z listiny ze dne 28.3.2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce opětovně uplatnil nárok, žádal o posouzení reklamace, navrhoval uzavření smíru tak, že jeho reklamace bude uznána a podrobně odůvodněna.

16. Z listiny ze dne 2.4.2019 soud zjistil, že žalovaný setrval na svém názoru o tom, že reklamace je neodůvodněna a tuto zamítnul.

17. Z listiny ze dne 18.4.2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odstoupil od smlouvy a to z důvodu, že žalovaný neodstranil vadu zboží řádně a včas a zboží nelze pro jeho vadu nadále užívat. Požadoval po žalovaném vrácení kupní ceny oproti převzetí zboží ve výši 11 884 Kč, vyzval žalovaného k zaplacení této částky do sedmi dnů. Z dodejky datové zprávy soud zjistil, že tato zpráva byla odeslána z datové schránky zástupce žalobce do datové schránky žalovaného.

18. Z listiny na č.l. 83 soud zjistil, že žalovaný pověřil vyřízením věci svého právního zástupce s tím, že tento zašle zástupci žalobce stanovisko ve lhůtě 10 dnů.

19. Z listiny ze dne 3.6.2019 soud zjistil, že žalovaný neuznal nárok žalobce na vrácení kupní ceny. Tento nárok žalobce považoval ze zcela nepodložený s tím, že reklamace nebyla důvodná, zboží nevykazovalo tvrzené vady. Shodné stanovisko zaujal žalovaný vůči žalobci v podání ze dne 6.6.2019.

20. Z emailové komunikace ze dne 21.5.2019, 23.5.2019, 28.5.2019, 1.6.2019, 3.6.2019 a 3.6.2019 soud zjistil, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně vyřešení sporu, avšak neúspěšně. K dohodě mezi účastníky nedošlo, obě strany setrvávaly na svých stanoviscích.

21. K posouzení odborné otázky týkající se příčiny vadnosti zakoupených disků zadal soud znalci [titul] Antonínu Gajovi z oboru ekonomika, ceny a odhady vypracovat znalecký posudek. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce u jednání soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Disky zakoupené žalobcem od žalovaného vykazovaly vadu, která bránila jejich běžnému použití a tato byla s vysokou mírou pravděpodobnosti zapříčiněna vadou materiálu. K tomuto závěru se klonil ve znaleckém posudku i v rámci své výpovědi znalec [titul] Antonín Gaja, který uvedl, že předmětné disky nemají vlastnosti, požadované pro provoz na pozemních komunikacích, nesplňují platné normy a bezpečnostní předpisy, jsou značně deformované, a tedy nemohou být dále používány pro provoz na pozemních komunikacích. Nesplňují požadavky povoleného radiálního a axiálního házení kol, nejsou způsobilé k provozu na vozidle na pozemních komunikacích a STK je povinna je vyřadit z provozu. Příčinou může být silný náraz při přejezdu nerovnosti na komunikaci, stejně tak dynamická jízda ve vysoké rychlosti po dálnici a také nekvalitní materiál odlitu disku. Vzhledem k danému provozu 25 000 km se znalec kloní k příčině překročení respektive dosažení smluvní meze únavy hliníkové slitiny kol, kdy nastává nelineární nárůst deformací od běžného zatížení v provozu. Deformace disku je vysoká, překračuje povolené hodnoty, které brání jejich řádnému užívání v provozu na pozemních komunikacích. Vysoká deformace může mít příčinu ve špatné kvalitě materiálu odlitku, kterou lze prokázat jen metalografickou zkouškou. Tuto však znalec neprováděl, přesto v rámci své výpovědi uvedl a dostatečným způsobem vysvětlil, z jakého důvodu považuje vadnost materiálu za nejpravděpodobnější a to vysoce pravděpodobnou příčinu vady na zakoupeném zboží, zejména odkazoval na své praktické zkušenosti a odborné znalosti. Znalec srozumitelně vysvětlil skutečnost, že všechny projevy, které vadné zboží vykazovalo, jsou typické právě pro použití vadného materiálu. Pokud by bylo poškození zboží způsobeno tak, jak tvrdil žalovaný, a to nárazem vozidla, pravděpodobně by se uvedené projevilo jak na pneumatikách, ráfcích disků či podvozku vozidla. Žádné takovéto poškození však znalec nenašel. Jako nejméně pravděpodobné se znalci jevil vznik deformace najetím na dělící spáry betonových panelů dálnice. Znalec potvrdil, že stoprocentně bez zkoušky nemůže svůj závěr potvrdit, ale s ohledem na najeté kilometry a prohlídku disků se mu jeho závěr jeví jako vysoce pravděpodobný a na tomto zcela setrval.

22. Z nákupního řádu z roku 2015 soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť se týkal období po uzavření kupní smlouvy mezi účastníky. Soud provedl dokazování fotografiemi založenými ve spise, soud z uvedených fotografií nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, tyto byly podkladem pro vypracování znaleckého posudku. Z komentáře k občanskému zákoníku a odborného článku soud nezjistil žádná skutková tvrzení podstatná pro posouzení nároku ve věci.

23. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce jako kupující koupil od žalovaného jako prodávajícího 4 kusy Al disků Dezent TD 7,5x18, 5x114,3ET, 50CB71 stříbrný lak za kupní cenu 11 884 Kč, disky byly dodány dne 19.9.2017. Dne 16.2.2019 vytkl žalobce žalovanému vadu zakoupených disků, po vyplnění reklamačního formuláře, převzal žalovaný disky k posouzení reklamace dne 7.3.2019. Dne 27.3.2019 sdělil žalovaný žalobci, že reklamaci neuznává s odůvodněním, že výrobce disků společnost [právnická osoba] dospěla po odborném posouzení k závěru, že poškození disků nastalo mechanickým poškozením, příliš silným nárazem na překážku pneumatikou nebo do pneumatiky, která nedokázala tak silný náraz absorbovat a tím tento náraz přešel do deformací pneumatiky až do vlastního kola. Žalobce doručil žalovanému listinu ze dne 18.4.2019, kterou žalobce prostřednictvím svého právního zástupce odstoupil od smlouvy a to z důvodu, že žalovaný neodstranil vadu zboží řádně a včas a zboží nelze pro jeho vadu nadále užívat a vyzval k vrácení kupní ceny ve výši 11 884 Kč. Po odborném posouzení disků znaleckým posudkem [titul] Antonína Gaji a jeho výslechu bylo zjištěno, že disky nemají vlastnosti, požadované pro provoz na pozemních komunikacích, nesplňují platné normy a bezpečnostní předpisy, jsou značně deformované, a tedy nemohou být dále používány pro provoz na pozemních komunikacích. Jako vysoce pravděpodobnou příčinu vadnosti disků stanovil znalec špatnou kvalitu materiálu odlitku, kdy po ujetí 25 000 km došlo k překročení respektive dosažení smluvní meze únavy hliníkové slitiny kol. Rovněž soud se po zhodnocení všech v řízení navržených a provedených důkazů ztotožnil se závěrem znalce o příčině vadnosti disků, když ze strany žalovaného nebyly navrženy nebo předloženy konkrétní důkazy svědčící o tom, že žalobce způsobil poškození všech 4 disků mechanickým nárazem. Navíc o mechanickém nárazu znalec pochyboval i s ohledem na skutečnost, že tento by se projevil i na jiných částech vozidla, nejen na discích a pneumatikách, ale i například na podvozku vozidla.

24. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.

25. Podle § 2165 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost.

26. Podle § 2169 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nemá-li věc vlastnosti stanovené v § 2161, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady.

27. Podle § 2169 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

28. Podle § 2169 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

29. V projednávané věci žalobce jako kupující uplatnil v souladu s § 2165 odst. 1 občanského zákoníku dne 16.2.2019, tedy v době 24 měsíců od převzetí disků, ke kterému došlo 19.9.2017, právo z vad, které se vyskytly na prodaném zboží. Znaleckým posudkem a výslechem znalce bylo prokázáno, že dodané zboží z důvodu špatné kvality výrobního materiálu trpí vadou, která vede k nemožnosti užívání disků při provozu na pozemních komunikacích. Žalobce v souladu s § 2169 odst. 1 občanského zákoníku odstoupil od kupní smlouvy dne 18.4.2019. Za situace, kdy zboží bylo vyrobeno z vadného materiálu a nebylo možného disky dále užívat, nepřicházela v úvahu výměna nebo dodání nové věci, bylo odstoupení od smlouvy na místě. Dojitím tohoto projevu vůle prodávajícímu se smlouva, resp. závazky z ní ruší od počátku, vztah z kupní smlouvy se mění ve vztah z bezdůvodného obohacení a účastníci jsou si povinni vydat, co si navzájem plnili. Žalobce v odstoupení od smlouvy ze dne 18.4.2019 deklaroval připravenost vydat žalovanému vadné disky a domáhal se povinnosti žalovaného k vrácení kupní ceny ve výši 11.884 Kč. Žalovaný tuto povinnost nesplnil dobrovolně, proto ho soud k tomuto zavázal výrokem I. tohoto rozsudku. Současně mu uložil v souladu s § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 25.4.2019 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván žalobcem k zaplacení částky 11.884 Kč v dopise ze dne 18.4.2019, kdy mu byla stanovena 7 denní lhůta k plnění.

30. Pro právní posouzení nároku žalobce nebylo rozhodné, zda byla žalobci poskytnuta tzv. smluvní záruka ve smyslu § 2165 odst. 2 občanského zákoníku, jak tvrdil žalobce, neboť vada byla uplatněna v době 24 měsíců od převzetí zboží a bylo možné aplikovat zákonnou povinnost žalovaného z vadného plnění dle § 2165 odst. 1 občanského zákoníku.

31. Pro doplnění soud dodává, že neshledal důvodnou argumentaci žalobce o tom, že reklamace nebyla včas vyřízena. Emailem ze dne 18.2.2019 bylo prokázáno, že žalobce byl připraven poskytnout součinnost k vyřízení reklamace s ohledem na dovolenou teprve dne 28.2.20219, tzn. nelze klást k tíži žalovaného, že nezačal vyřizovat reklamaci před tímto datem. Pokud konečné stanovisko žalovaného k reklamaci bylo žalobci oznámeno 27.3.2019, byl dodržen postup dle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 30.456 Kč. Tato částka sestává z těchto částek: - 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, - 14.220 Kč odměnu advokáta za 9 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, podání ze dne 12.11.2019 ze dne 16.7.2020, podání ze dne 20.1.2020, účast u jednání dne 24.6.2020 a 16.6.2021, jednání s žalovanou ve věci smíru a meidace za dvě započaté hodiny) ve výši 1.580 Kč za úkon určené podle § 11 odst.1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., - 2.700 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 9 režijních paušálů po 300 Kč služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, podání ze dne 12.11.2019 ze dne 16.7.2020, podání ze dne 20.1.2020, účast u jednání dne 24.6.2020 a 16.6.2021, jednání s žalovanou ve věci smíru a meidace za dvě započaté hodiny), - 1.068 Kč za cestovné osobním vozidlem BMW [registrační značka] ze sídla advokátní kanceláře v Jihlavě do Brna a zpět dne 24.6.2020, když bylo celkem ujeto 183 km při spotřebě nafty 5,1 litrů /100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. ve výši 31,8 Kč/litr nafty a náhradě 4,2 Kč km, - 2.442 Kč za cestovné osobním vozidlem BMW [registrační značka] ze sídla advokátní kanceláře zmocněného zástupce v Praze do Brna a zpět dne 16.6.2021, když bylo celkem ujeto 422 km při spotřebě nafty 5,1 litrů /100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 27,2 Kč/litr nafty a náhradě 4,4 Kč km, - 1.400 Kč za náhradu za promeškaný čas za 14 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb. za cestu z Jihlavy do Brna a zpět a z Prahy do Brna a zpět, - 4.584 Kč tj. 21 % DPH, jíž je zástupce žalobce plátcem, - 242 Kč za náhradu nákladů mediace, - 3.000 Kč záloha na znalecký posudek. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

33. V průběhu řízení vznikly státu v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku náklady na znalečné v celkové výši 26.372 Kč. V souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. zavázal soud žalovaného, který byl ve sporu zcela procesně neúspěšný k zaplacení nákladů státu ve výši 23.372 Kč. Žalobce zaplatil před vypracováním znaleckého posudku zálohu na znalečné ve výši 3.000 Kč, k úhradě této částky žalobci zavázal soud žalovaného ve výroku II. tohoto rozsudku.