118 C 17/2015

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ing. Tomáše Klusáka a přísedících Hany Šilhavé a Mgr. Adély Galleové ve věci žalobce: celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o odškodnění nemoci z povolání

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 55 810 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 776 646 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270 644 Kč od 1. září 2016 do zaplacení a z částky 1 479 002 Kč od 5. listopadu 2020 do zaplacení a uložení povinnosti platit žalobci od 1. listopadu 2020 peněžitý důchod ve výši 20 335 Kč měsíčně, splatný vždy do 5. dne každého měsíce následujícího, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 700 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě vyplaceného znalečného částku 3 907 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhal odškodnění nemoci z povolání. Žalobce pracoval u anonymizována čtyři slova podle pracovní smlouvy jako anonymizována dvě slova v anonymizována dvě slova anonymizováno od 1. 11. 1995 do konce roku 2002 a následně na oddělení anonymizováno od roku 2002 do roku 2003. Šetřením příslušného střediska nemocí z povolání byla dne datum zjištěna diagnóza anonymizována dvě slova anonymizováno. Díky této skutečnosti byl opakovaně v pracovní neschopnosti od roku 2004 a doposud má stálé zdravotní potíže. Dle žalobce mělo jít o proplacení bolestného, které bylo uznáno ve výši 55 810 Kč podle posudku číslo jednací, a které dosud nebylo zaplaceno. Dále žalobce vyčíslil celkovou částku, jež v souvislosti, s odškodněním nemoci z povolání uplatňuje tj. částku 270 644,64 Kč, přičemž tuto částku odůvodnil přiloženou tabulkou. V podání ze dne 19. 5. 2016 žalobce uvedl, že shora uvedenou částku požaduje jako náhradu ztráty na výdělku z důvodu odškodnění anonymizována dvě slova, ke kterému mělo dojít anonymizována dvě slova roku rok.

2. Již na tomto místě je nutné uvést, že žalobce byl ze strany soud několikrát vyzván, aby uvedl, čeho se podanou žalobou vlastně domáhá, aby vylíčil rozhodující skutečnosti ve vztahu k uplatňovanému nároku (jednání dne datum, výzva soudu ze dne 23. 6. 2020).

3. Následně byl předmět řízení vymezen ze strany žalobce prostřednictvím jeho zástupce podáním ze dne 2. 11. 2020. V tomto podání je výslovně uvedeno, že žalobce se domáhá náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Nároky žalobce se odvíjí od zjištěné nemoci z povolání anonymizována tři slova, která byla žalobci oznámena dne datum s datem zjištění datum. V tomto podání bylo rovněž uvedeno, že bolestné bylo uhrazeno. Předmětem řízení dle žalobce byla částka 270 644 Kč z titulu náhrady ztráty na výdělku, přičemž žalobní návrh bylo rozšířen o částku 1 497 002 Kč s příslušenstvím (celkem tedy bylo požadováno 1 767 646 Kč s příslušenstvím), rovněž byl uplatněn nárok na peněžitý důchod ve výši 20 335 Kč měsíčně od 1. 11. 2020, splatný vždy do 5. dne každého měsíce následujícího.

4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byla připuštěna shora uvedené změna žaloby. Předmětem žaloby tedy byl nárok žalobce, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 776 646 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 270 644 Kč od 1. září 2016 do zaplacení a z částky 1 479 002 Kč od 5. listopadu 2020 do zaplacení, a povinnost platit žalobci od 1. listopadu 2020 peněžitý důchod ve výši 20 335 Kč měsíčně, splatný vždy do 5. dne každého měsíce následujícího.

5. Na jednání soudu dne datum sám žalobce uvedl, že na odškodnění anonymizována dvě slova jeho žaloba nesměřovala. Následně pokud tedy byl zmiňoval anonymizována dvě slova žalobce, tak soud se opětovně snažil vyjasnit předmět řízení, přičemž mu bylo na jednání soudu dne datum sděleno, že žaloba směřuje na odškodnění nemoci z povolání a náhrady ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z titulu nemoci z povolání v podobě anonymizováno.

6. Proto se soud zabýval nárokem žalobce konkrétně specifikovaný podáním ze dne 2. 11. 2020.

7. Žalovaná ve svém vyjádření nárok uplatněný žalobou v plném rozsahu neuznala s tím, že uvedla, že u žalobce bylo zjištěno onemocnění anonymizována tři slova, které bylo uznáno jako nemoc z povolání. Žalovaná uznala nárok žalobce na uhrazení částky 55 810 Kč z titulu bolestného, které žalobci proplatila. Další vznesené nároky žalovaná neuznala z důvodu neprokázání příčinné souvislosti s uznanou nemocí z povolání. Pokud žalobce v jednom ze svých podání uváděl něco o pracovním úrazu, tak dle žalované nedošlo k pracovním úrazu, jak popisuje žalobce, tento úraz nebyl zaevidován, nebyl dohledán jakýkoliv doklad. Ve vztahu k rozšíření žalobního nároku vznesla žalovaná námitku promlčení, a to v rozsahu částky 881 432 Kč (za období od března 2011 do 14. 9. 2012, od 15. 9. 2012 do 15. 9. 2015 nad částku 270 644 Kč včetně příslušenství do 2. 11. 2017 a dále od 16. 9. 2015 do 2. 11. 2017. Dle žalované se sice nepromlčují práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu nemoci z povolání, nicméně práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se promlčují. Dle žalované žalobce pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu anonymizována dvě slova v důsledku obecného onemocnění (anonymizována tři slova anonymizováno). Proto žalovaná navrhla zamítnutí podané žaloby.

8. Podle § 120 odst. 3 o. s. ř. soud vzal za svá skutková zjištění v podobě shodných skutkových tvrzení účastníků, že žalobce pracoval u anonymizována čtyři slova (nyní žalovaného) na základě pracovní smlouvy jako anonymizováno 6 slov, a to od 1. 11. 1995 do konce roku 2003.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

10. Na základě pracovní smlouvy ze dne datum (č.l. 90) žalobce působil u žalované (dříve anonymizována tři slova) na pozici anonymizováno. Na základě pracovní smlouvy ze dne datum (č.l. 91-92) žalobce působil u žalované (dříve anonymizována tři slova anonymizováno) na pozici anonymizována tři slova anonymizováno. Z přípisu anonymizována tři slova anonymizováno ze dne 22. 5. 2002 (č.l. 93) soud zjistil přeřazení žalobce za účelem zácviku na anonymizována dvě slova. Pracovní náplní žalobce stanovenou dne datum byla anonymizována tři slova anonymizováno. anonymizováno, anonymizována tři slova anonymizováno a anonymizována dvě slova (pracovní náplň č.l. 94). Dne datum byla žalobci ze strany žalované dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost v důsledku organizační změny (přípis ze dne datum č.l. 95-96).

11. Dne datum podal žalobce žádost o odškodnění nemoci z povolání, přičemž uvedl, kdy se nacházel v důsledku uvedené nemoci z povolání v pracovní neschopnosti, přičemž požadoval uhradit bolestné a náhrady dle § 369 a § 371 zákoníku práce. Žalobce popisoval své problémy od roku 2003, které pokračovaly pracovními neschopnostmi v roce 2004, 2007, 2010 a 2011. Žalobce uvedl, že po důkladném vyšetření dne datum zahájena anonymizována dvě slova, která byla ukončena 4. 3. 2012 (žádost o odškodnění nemoci z povolání č. l. 5-6 shodně na č. l. 100-101 včetně doplnění žádosti na č. l. 102-103). Žalovaná přípisem ve věci odškodnění nemoci z povolání ze dne 7. 1. 2015 sdělila žalobci, že uznává nárok na proplacení bolestného. Neuznala však nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti s tím, že uznaná nemoc z povolání má za následek trvalé poškození jeho zdraví mající nepříznivý vliv na výkon povolání, tj. škoda není v příčinné souvislosti s uznanou nemocí z povolání (přípis anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne 7. 1. 2015 na č. l. 3-4).

12. Z anonymizováno posudku o bolestném pro nemoc z povolání ze dne datum (č.l. 7) soud zjistil, že nemoc z povolání byla zjištěna datum a bylo stanoveno bolestné v bodech 450. Z dokladů (č.l. 125-128) byla patrná snaha žalované zaplatit bolestné ve výši 55 810 Kč včetně úhrady za vystavení posudku. Bolestné bylo žalobci zasláno až poté, co žalobce při jednání soudu dne datum specifikoval svůj účet. Z výpisu z účtu (č.l. 157) je patrná úhrada částky bolestného 55 810 Kč dne 15. 8. 2017. Anonymizovaný odstavec.

14. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne datum (č.l. 12) soud zjistil, že žalobce byl v pracovní neschopnosti na základě uvedeného rozhodnutí od 28. 12. 2010 do 28. 2. 2011.

15. Z výpočtu náhrady na ztrátě na výdělku (č. l. 76, 77) je patrné, jakým způsobem žalobce dospěl k části žalované částky 270 644,64 Kč.

16. Z anonymizováno evidence uchazečů o zaměstnání (č. l. 88) soud zjistil, že žalobce byl evidován jako uchazeč o zaměstnání v období datum – datum, datum – datum, datum – datum, datum – datum, datum – datum, od datum.

17. Z rozhodnutí anonymizováno 5 slov o návrhu na přezkoumání anonymizováno posudku (č. l.176-178) soud zjistil, že návrhu na přezkoumání anonymizováno posudku ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, vydaného anonymizováno anonymizováno anonymizováno 5 slov, kterým žalobci byla uznáno onemocnění anonymizována tři slova jako nemoc z povolání, nebylo vyhověno. Bylo konstatováno, že kolektiv lékařů uznal žalobci onemocnění anonymizována tři slova, nemoc vznikla v době práce u zaměstnavatele, je na seznamu nemocí z povolání. Dále je zde uvedeno, že nemoc z povolání byla zjištěna dne 18. 7. 2011. Pro anonymizována tři slova je typická dlouhá inkubační doba.

18. Před rozhodnutím anonymizována dvě slova územní celek byla dána možnost vyjádřit se podkladům k vydání rozhodnutí (č. l. 180). Rozhodnutím anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova ze dne datum (č. l. 181-184), byl návrh na přezkoumání lékařského posudku zamítnut a napadený posudek byl potvrzen, přičemž bylo mj. konstatováno, že na základě anonymizováno šetření lze potvrdit přímou souvislost vzniklého onemocnění s výkonem práce žalobce. Datum vzniku nemoci z povolání bylo 18. 7. 2011. Posudek, který se zabýval uznáním onemocnění anonymizována dvě slova anonymizováno za nemoc z povolání byl vyhodnocen jako správný.

19. Z posudku o invaliditě anonymizována dvě slova (č. l. 189) soud zjistil, že je ke dni 23. 5. 2012, žalobce anonymizována dvě slova anonymizováno velmi těžkého stupně, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobce je invalidní (invalidita II. stupně), anonymizováno je způsobena především anonymizováno problematikou. anonymizováno postižení trvale poškozujícím anonymizována dvě slova, léčebná ovlivnitelnost pouze částečná. V minulosti opakované operace anonymizována dvě slova. Progresi lze očekávat. Pokles pracovní schopnosti celkem činí 60 %. Den vzniku invalidity datum. Ze sdělení anonymizováno ve věci dávek důchodového pojištění (č. l. 191) soud zjistil, že dne datum byl žalobci přiznán invalidní důchod ve výši 4 000 Kč, rozhodnutím ze dne datum od datum upraveno na 4 035 Kč (rozhodnutí anonymizováno ve věci přiznání částečného invalidního důchodu žalobci č. l. 192 včetně osobního listu důchodového pojištění na č. l. 193). Ze sdělení anonymizována dvě slova ze dne datum (č. l. 196) ve věci dávek invalidního důchodu žalobci soud zjistil, že výše invalidního důchodu činí 6 975 Kč. Ze sdělení anonymizována dvě slova, anonymizováno pobočka anonymizováno (č. l. 198) ve věci evidence žalobce na anonymizována dvě slova soud zjistil, v jakých obdobích byl žalobce veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a jakou pobíral podporu. Ze sdělení anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova obec (č. l. 201) soud zjistil u žalobce výši přiznaných dávek státní sociální podpory, a to s odkazem na platební rozpis dávek (č. l. 202-203). Z potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u žalobce ze dne datum (č. l. 251) soud zjistil, že žalobce je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od datum. Podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována v souvislosti posledním vedením od datum do datum 20. Z platového výměru ze dne datum (č. l. 252) soud zjistil, že celkový měsíční plat žalobce byl od 1. 11. 2010 ve výši 21 720 Kč.

21. Ze znaleckého posudku číslo anonymizováno celé jméno znalkyně (č. l. 336-344) soud zjistil, že žalobce měl první potíže s anonymizována dvě slova již v roce 2004, anonymizováno se nedošetřila, což dle znalkyně z medicínského hlediska bylo zarážející. Potíže se opakovaly v létě 2011, přičemž zjištěna nemoc anonymizována dvě slova anonymizováno, což bylo potvrzeno a uznáno jako nemoc z povolání, bylo zhodnoceno i bolestné. Po ukončení léčby byl žalobce kompletně vyšetřen, nebylo zjištěno poškození anonymizováno, nebyla zjištěna anonymizováno k práci s anonymizována dvě slova. Samotná anonymizována dvě slova není přenosná z člověka na člověka (žalobce nebyl infekční). Dalším onemocněním, které mělo dle znalkyně vliv na zdravotní způsobilost žalobce k práci je anonymizována dvě slova. Nyní žalobce trpí těžkou anonymizováno, proto byl uznán částečně invalidním. S anonymizována dvě slova je dle znalkyně s určitou anonymizována tři slova) práce anonymizována dvě slova do určitého stupně postižení možná, ale stav žalobcova onemocnění anonymizováno je trvalý, léčbou ne zcela ovlivnitelný, bude se v budoucnu zhoršovat. Dle znalkyně žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu povolání anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova nikoliv pro uznanou nemoc z povolání (anonymizována dvě slova anonymizováno), ale pro obecné onemocnění (těžká anonymizována dvě slova anonymizováno). Výsledkem je trvale závažně poškození anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. I kdyby žalobce neprodělal uvedenou nemoc z povolání, jeho těžké anonymizováno onemocnění by bylo překážkou pro další výkon práce anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova. U žalobce nebyly dány kontraindikace k práci (pokles imunitních funkcí). Dle znalkyně žalobce proto po přeléčení svou původní pracovní činnost anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova mohl vykonávat i nadále. U anonymizována dvě slova anonymizováno by byly trvalé následky malého rozsahu. Pokud se žalobce nevrátil ke své původní profesi, tak v důsledku onemocnění anonymizována dvě slova, tedy pro obecné onemocnění. Podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti anonymizována dvě slova dle znalkyně je u žalobce pouze onemocnění anonymizována dvě slova. Mezi anonymizována dvě slova žalobce a jeho těžkou anonymizováno není žádná příčinná souvislost. I kdyby žalobce nemocí z povolání netrpěl, ke ztrátě zaměstnání na pozici anonymizována dvě slova by došlo z důvodu obecného onemocnění (anonymizována dvě slova).

22. Znalkyně titul celé jméno znalkyně na jednání soudu dne datum vypověděla, že zpracovávala posudek z oboru pracovního lékařství, z oboru pracovních úrazů a nemocí z povolání, týkající se u žalobce anonymizována tři slova), která u žalobce byla posouzena jako nemoc z povolání. Žalobce ve stejnou dobu jako ta anonymizováno, tak i možná se ta období prolínala, trpěl i onemocněním anonymizováno, což byla těžká anonymizováno. Těžká anonymizována tři slova, která se postupem času zhoršuje, nicméně stav v podobě anonymizována dvě slova může být poúrazový, nicméně u žalobce to nikdy nebylo řešeno jako pracovní úraz. anonymizováno s tím nemá žádnou souvislost, jedná se anonymizována dvě slova stav. Dle znalkyně žalobce pracoval prokazatelně za podmínek, kdy byl vystaven anonymizováno, které se vztahují k anonymizováno. Pracovní náplní žalobce byla anonymizována tři slova, případně anonymizována dvě slova, kdy v rámci této své činnosti se mohl setkávat s těmi anonymizováno, které mohou obsahovat anonymizováno. Co se týče anonymizováno jako nemoci z povolání, tak anonymizováno je klasifikována v katalogu nemocí z povolání, a to jako infekční onemocnění, kdy aby byla klasifikována jako nemoc z povolání, tak je potřeba splnil dvě podmínky. Podmínku hygienickou, což znamená, aby hygienik konstatoval, že žalobce pracoval za podmínek, kdy byl vystaven anonymizováno, což bylo v projednávané věci splněno. Za druhé podmínka klinická, tzn. stanovení diagnózy nemoci z povolání v podobě anonymizováno. Dle znalkyně žalobce trpěl problémy již v roce 2004, nicméně neví, proč nebyla anonymizováno u žalobce již v tomto období potvrzena ani tedy léčena. Nicméně anonymizováno byla u žalobce potvrzena v roce 2011, a to vyšetřením anonymizována tři slova a následně anonymizována tři slova, kdy byly u žalobce zjištěny anonymizováno, že se s anonymizováno setkal. Co se týče formy anonymizováno, kterou žalobce prodělal, tak se jedná o anonymizována dvě slova, které není nakažlivé a je léčitelné, přičemž žalobce byl vyléčen. V jeho dokumentaci se neuvádí, že by měl nějaké další potíže. Co se týče trvalých následků, tak se nepředpokládají, ani u žalobce nebylo konstatováno např. nějaké role v řízení anonymizováno.

23. Dle znalkyně, pokud tedy člověk prodělá takovou formu onemocnění, po vyléčení je schopen se vrátit ke své původní profesi. Onemocnění anonymizováno, kterým trpí žalobce, nemá souvislost s anonymizováno. Již v tom roce 2004 byl žalobce léčen antibiotiky, kdy následně to odeznělo a v tom roce 2011 bylo léčeno cíleně anonymizováno, kdy ten efekt přeléčení je trvalý, a pacient se může vrátit k práci, vykonávat svoje další povolání. Dle znalkyně u žalobce nebyla prokázána anonymizována dvě slova, Pokud by tam tato anonymizováno byla, mohlo by to mít nějaké zdravotní komplikace. Po diagnóze anonymizováno následovala pracovní neschopnost, po kterou žalobce nemohl vykonávat práci anonymizována dvě slova. Byl léčen anonymizováno a po skončení pracovní neschopnosti by správně měla proběhnout mimořádná lékařská prohlídka, kde by se stanovilo, zda může vykonávat tu práci anonymizována dvě slova opětovně. Žalobce žádné kontraindikace neměl a z hlediska prodělání nemoci anonymizováno by ho znalkyně nechala nastoupit na pozici anonymizována dvě slova. Co se týče onemocnění anonymizováno, tak je to otázka jiná, zde by musela proběhnout konzultace s anonymizováno lékařem a následně by mohlo být konstatováno, zda může práci anonymizována dvě slova vykonávat pro onemocnění anonymizováno či nemůže. U žalobce nebyly indikovány žádné rizikové kontraindikace v podobě alergika, atopika, člověka s poruchou autoimunity nebo člověka, který proděla onkologické onemocnění.

24. Ohledně závažnosti anonymizováno onemocnění a jeho vliv na způsobilost žalobce pro práci anonymizována čtyři slova, tak znalkyně vycházela ze zpráv anonymizováno 5 slov), kdy primárně zprávy, kdy se měl vracet do zaměstnání, nejsou. Dle znalkyně anonymizováno onemocnění je tím obecným onemocněním, z důvodu kterého by nemohl žalobce vykonávat práci anonymizována dvě slova. K lékařské zprávě anonymizováno příjmení znalkyně uvedla, že již ve 20 letech měl žalobce anonymizováno a anonymizována dvě slova. Z té lékařské zprávy se podává, že měl mít anonymizováno, do dvou hodin zpozoroval anonymizována dvě slova, kdy měl být v anonymizováno rok ošetřen na anonymizována dvě slova, přičemž začala komplikovaná léčba. K dotazu soudu znalkyně uvádí, že pokud má žalobce takové anonymizováno problémy, tak by si těžko představila, že by dokázal pracovat anonymizováno anonymizována dvě slova anonymizováno a anonymizována dvě slova.

25. Ze svědecké výpovědi titul jméno příjmení učiněné na jednání soudu dne datum soud zjistil, že žalobce byl jeho podřízený a pracoval u žalovaného na pozici anonymizováno. On byl anonymizována dvě slova. Žalobce zajišťoval v oblasti anonymizováno běžnou anonymizováno praxi. O nemoci z povolání žalobce věděl z doslechu. O anonymizována dvě slova žalobce nevěděl nic, nebyl hlášen ani evidován. Nevěděl nic o tom, že by posílal žalobce s úrazem k lékaři.

26. Další dokazování v podobě různých dalších předkládaných lékařských zpráv ze strany žalobce soud neprováděl, a to vzhledem k tomu, že skutkový stav k předmětu sporu byl zjištěn dostatečným způsobem z dosud provedených důkazů. Další dokazování by bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie řízení. Na výslechu titul jméno příjmení pak žalobce netrval. Ohledně návrhu žalobce na zpracování revizního znaleckého posudku soud uvádí, že pro tento neshledal důvod. V rozsudku ze dne 17. 8. 2009, sp. zn. 33 Cdo 420/2008, Nejvyšší soud vysvětlil, že důkaz znaleckým posudkem se od jiných důkazních prostředků liší potud, že jeho hodnocení podle § 132 o. s. ř. nepodléhají znalecké závěry (nálezy) ve smyslu jejich odborné správnosti; soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění znaleckého nálezu a jeho soulad s ostatními provedenými důkazy. Dle ustálené rozhodovací praxe nemohl tedy soud přezkoumávat odborné závěry obsažené ve znaleckém posouzení titul celé jméno znalkyně. Soud však po zhodnocení znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalkyně má za to, že tento znalecký posudek je náležitě logicky odůvodněn a je úplný ve vztahu k zadaným úkolům, a to především ve vztahu k posouzení vlivu prodělané nemoci z povolání na žalobce a jeho pracovní schopnost s přihlédnutím k jeho obecným onemocněním. Posudek má podklad v obsahu nálezu. Je třeba zdůraznit, že závěry posudku ve vztahu ke zdravotnímu stavu žalobce týkající se především onemocnění anonymizována dvě slova jsou podloženy dosavadními výsledky řízení např. v podobě dalších lékařských zpráv, či posouzení zdravotního stavu žalobce pro určení míry poklesu ztráty pracovní schopnosti pro určení míry invalidity. Dle soudu tedy znalecký posudek anonymizováno celé jméno znalkyně nebyl zpochybněn provedeným dokazováním, aby bylo nutné zadat jeho revizi.

27. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkové stavu věci.

28. Žalobce pracoval u anonymizována čtyři slova (nyní žalovaného) na základě pracovní smlouvy jako anonymizována čtyři slova oddělení anonymizováno, a to od 1. 11. 1995 do konce roku 2003. Již v roce 2004 začal trpět zdravotními problémy, nicméně anonymizována tři slova mu byla diagnostikována až v roce 2011. Datum vzniku nemoci z povolání bylo 18. 7. 2011. Od 8. 3. 2005 je žalobce invalidní, přičemž ke dni 23. 5. 2012 bylo konstatování, že žalobce trpí anonymizována dvě slova velmi těžkého stupně, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobce je invalidní (invalidita II. stupně), anonymizováno je způsobena především anonymizována dvě slova. Pokles pracovní schopnosti celkem činí 60 %.

29. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

30. Podle § 269 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném pro projednávanou věc, dále jen („ zákoník práce“), zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

31. Podle § 271b odst. 1 zákoníku práce (do 30. 9. 2015 § 371) náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.

32. Podle § 271t zákoníku práce (§ 389 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015) nepromlčují se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody nebo nemajetkové újmy na zdraví než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují.

33. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), ve znění od 31. 12. 2013, právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

34. Podle § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

35. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění účinném pro posuzovanou věc, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

36. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

37. Právním posouzením věci však dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

38. Co se týče nároku žalobce na úhradu bolestného z titulu uznané nemoci z povolání, tak dle soudu bylo v proběhu řízení prokázáno, že částka 55 810 Kč byla ze strany žalované žalobci uhrazena. Žalobce sám potvrdil, že na této úhradě netrvá, že mu tato částka byla zaplacena, nicméně úkon zpětvzetí z jeho strany učiněn nebyl, a proto tento jeho nárok soud musel zamítnout jako nedůvodný.

39. Před posouzením oprávněnosti nároku žalobce, musel se soud zabývat námitkou promlčení vznesenou žalovanou, a to v rozsahu částky 881 432 Kč (za období od března 2011 do 14. 9. 2012, od 15. 9. 2012 do 15. 9. 2015 nad částku 270 644 Kč včetně příslušenství do 2. 11. 2017 a dále od 16. 9. 2015 do 2. 11. 2017.

40. Soud má za to základ nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období března 2011 do října 2020, a následný peněžitý důchod od listopadu 2020, způsobenou nemocí z povolání ze dne 18. 7. 2011 se řídí zákoníkem práce ve znění účinném v době nemoci z povolání, zatímco okolnosti významné pro výši nároku na jednotlivá plnění náhrady za ztrátu na výdělku se posuzují podle zákoníku práce ve znění účinném v době, kdy měl nárok na jednotlivá plnění vzniknout.

41. Z uvedených zásad je třeba vycházet i při posuzování žalovaným vznesené námitky promlčení práv žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu uznané nemoci z povolání, která se sice jako taková nepromlčují, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající (srov. § 389 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 a § 271t tohoto zákona ve znění účinném od 1. 10. 2015). Znamená to, že promlčení práv na jednotlivá plnění vyplývajících z nároku žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období března 2011 do října 2020, a následný peněžitý důchod od listopadu 2020, se řídí právní úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Promlčení práv na tato plnění vzniklých žalobci v době od března 2011 do 31. 12. 2013 se proto posuzuje podle ustanovení § 100–114 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 a promlčení těchto práv vzniklých žalobci v době od 1. 1. 2014 dosud se řídí § 609–653 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 1.2020, sp. zn. 21 Cdo 2341/2019).

42. Námitka promlčení byla žalovaným řádně vznesena, a to podáním doručeným Městskému soudu v Brně dne 8. 12. 2020 (srov. § 100 odst. 1 obč. zák + 610 odst. 1 o. z.). Žaloba byla doručena Městskému soudu v Brně dne 19. 6. 2015, přičemž ve vztahu k uplatnění částky 270 644 Kč jako nároku náhrady ztráty na výdělku za období od 15. 9. 2012 až 15. 9. 2015 byla doplněna podáním doručeným soudu dne 8. 9. 2015, následně došlo k rozšíření žalobního nároku dne 3. 12. 2020 o částku 1 497 002 Kč s příslušenstvím (za období od března 2011 do října 2020 včetně peněžitého důchodu). Ohledně účinků shora uvedeného rozšíření žalobního návrhu ze strany žalobce je nutné v této souvislosti připomenout závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2013, sp. zn. 23 Cdo 3200/2011, dle kterého„ o změnu žaloby mj. jde tehdy, změní-li žalobce žalobní návrh tak, že požaduje na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, tj. jde o rozšíření žaloby. Návrh na změnu žaloby je podáním ve věci samé, s nímž jsou proto spojeny hmotněprávní a procesněprávní účinky. V případě nově uplatněné části nároku nastávají hmotněprávní účinky mj. dnem, kdy soudu došla změna žaloby nebo dnem, kdy byl tento úkon učiněn do protokolu. S tímto okamžikem je pak spojen důsledek pro běh promlčecí doby, a to že se tímto dnem běh promlčecí lhůty staví a tento okamžik je též rozhodný pro posuzování, zda promlčecí lhůta marně uplynula. Pro stanovení promlčecí doby, popř. počátku jejího běhu, tak nemá právní význam okamžik zahájení původního řízení, popř. okamžik připuštění změny návrhu“.

43. Z uvedené shora citované právní úpravy lze zcela jednoznačně uzavřít, že právo žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu uznané nemoci z povolání se sice jako takové nepromlčuje, promlčují se však práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající (srov. § 389 zákoníku práce ve znění účinném do 30. 9. 2015 a § 271t tohoto zákona ve znění účinném od 1. 10. 2015). Co se týče promlčecí lhůty, tak ta byla do 31. 12. 2013 dle § 106 odst. 1 obč. zák. dvouletá, poté tříletá (srov. § 629 odst. 1 o. z.). Pokud žalobce uplatnil nároky přesahující částku 270 644 Kč včetně příslušenstvím až 3. 11. 2020 ve vztahu k období před 15. 9. 2012, tak lze dospět k závěru, že došlo k promlčení práv na jednotlivá plnění do 14. 9. 2012. Dále došlo k promlčení jednotlivých nároku uplatněných 3. 11. 2020, a to za období od 16. 9. 2015 do 2. 11. 2017, kde rovněž dle shora podaného výkladu došlo k uplynutí 3 leté promlčecí lhůty v souladu se shora vymezenými pravidly dle § 609, § 610 a § 629 o. z.

44. Proto tedy žalobou uplatněný nárok žalobce na zaplacení částky celkem ve výši 881 432 Kč z titulu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (za období od března 2011 do 14. 9. 2012, od 15. 9. 2012 do 15. 9. 2015 nad částku 270 644 Kč včetně příslušenství do 2. 11. 2017 a dále od 16. 9. 2015 do 2. 11. 2017, nebyl dle soudu důvodný, protože byl promlčen. Nešlo se jím zabývat tedy věcně. Dle soudu je však nutné nad rámec výše uvedeného uvést, že i na tyto nároky se uplatní výklad podaný níže k nárokům žalobce, které promlčeny nebyly.

45. Soud se tedy věcně zabýval nárokem žalobce na zaplacení částky 270 644 Kč jako nároku náhrady ztráty na výdělku za období od 15. 9. 2012 až 15. 9. 2015 a dále týmž nárokem za období po 3. 11. 2017.

46. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vyjadřuje skutečnost, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) snížena (omezena) nebo zanikla, a účelem náhrady za ztrátu na tomto výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem (nemocí z povolání) dosahovat takový výdělek, jaký měl před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity je majetkovou újmou, která se stanoví – jak vyplývá z ustanovení § 371 zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 9. 2015, popřípadě od 1. 10. 2015 z ustanovení § 271b zákoníku práce – zásadně ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody na straně jedné a výdělkem zaměstnance po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu na straně druhé. Tímto způsobem jsou vyjádřeny snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného zaměstnance a jeho neschopnost dosahovat pro následky pracovního úrazu (nemoci z povolání) stejný výdělek jako před poškozením. O vztah příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity) a pracovním úrazem (nemocí z povolání) se jedná pouze tehdy, vznikla-li tato škoda (došlo-li k poklesu nebo úplné ztrátě výdělku) následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání) (tj. bez pracovního úrazu (nemoci z povolání) by ztráta na výdělku nevznikla tak, jak vznikla).

47. Z hlediska vzniku nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti není rozhodující okolnost, že zaměstnanec v důsledku onemocnění nemocí z povolání splnil předpoklady pro vyměření dávky důchodového zabezpečení (pojištění) – invalidního důchodu; podstatné je, zda nemoc z povolání byla příčinou jeho nezpůsobilosti k soustavné výdělečné činnosti. Vztah příčinné souvislosti mezi škodou na výdělku (jeho poklesem) a nemocí z povolání je vyloučen, jestliže zaměstnanec – i kdyby zde nebylo jeho nemoci z povolání - je od doby poklesu výdělku neschopen soustavné výdělečné činnosti, protože jeho pracovní uplatnění vylučují sama o sobě obecná onemocnění, jimiž rovněž trpí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1478/2003).

48. Ve shora uvedených intencích se soud zabýval zbývajícím nepromlčeným nárokem žalobce na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, který odvíjí od zjištěné nemoci z povolání anonymizována tři slova, která byla žalobci oznámena dne 13. 9. 2013 s datem zjištění 18. 7. 2011. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázané, že žalobci byla zjištěna nemoc z povolání v podobě anonymizována tři slova, která byla žalobci uznána jako nemoc z povolání. Soud se proto dále musel zabývat, zda existuje mezi uznanou nemocí z povolání a škodou na výdělku (jeho poklesem) vztah příčinné souvislosti. Ze znaleckého posudku anonymizováno celé jméno znalkyně bylo dle soudu spolehlivě prokázáno, že žalobce dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost k výkonu povolání anonymizována tři slova anonymizováno nikoliv pro uznanou nemoc z povolání (anonymizována tři slova), ale pro obecné onemocnění (těžká anonymizována tři slova). I kdyby žalobce neprodělal uvedenou nemoc z povolání, jeho těžké anonymizováno onemocnění by bylo překážkou pro další výkon práce anonymizována tři slova anonymizováno. Bylo tedy prokázáno, že žalobce proto po přeléčení svou původní pracovní činnost anonymizována čtyři slova mohl vykonávat i nadále. Ze znaleckého posouzení bylo dále prokázáno, že podstatnou a značnou příčinou dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti anonymizována dvě slova je u žalobce pouze onemocnění anonymizována dvě slova. Mezi anonymizována dvě slova žalobce a jeho těžkou anonymizováno není žádná příčinná souvislost.

49. V projednávané věci bylo tedy dle soudu spolehlivě prokázáno, že vztah příčinné souvislosti mezi škodou na výdělku (jeho poklesem) a nemocí z povolání je vyloučen, protože i kdyby zde nebylo u žalobce nemoci z povolání (anonymizována tři slova), je od doby poklesu výdělku neschopen soustavné výdělečné činnosti, protože jeho pracovní uplatnění vylučuje samo o sobě obecné onemocnění anonymizována čtyři slova), nikoliv prodělaná nemoc z povolání. Dle znalkyně byl žalobce z nemoci z povolání ( (anonymizována tři slova) přeléčen léky bez následků, přičemž žalobce není ani osobou s kontraindikacemi. Z hlediska prodělané nemoci anonymizováno mohl zpět nastoupit na pozici anonymizována dvě slova.

50. S ohledem na výše uvedené bylo nutné zbývající nepromlčený nárok žalobce rovněž zamítnout, protože jej soud shledal nedůvodným pro absenci naplnění podmínky příčinné souvislosti mezi uznanou nemocí z povolání a škodou na výdělku (jeho poklesem).

51. Výrok III. je odůvodněn skutečností, že žalované náleží náhrada nákladů řízení proti žalobci jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

52. Náhrada nákladů řízení se skládá z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 2 700 Kč. Dle § 1 a § 2 odst. 3 cit. vyhlášky soud žalované přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 9 úkonů spočívajících ve vyjádření ve věci samé ze dne 21. 10. 2016, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, účast na jednání soudu dne datum, vyjádření ze dne 7. 12. 2020, účast na jednání soudu dne datum, 2x účast na jednání soudu dne datum – jednání delší než 2 hodiny (dle § 1 odst. 3 písm. a) a c) citované vyhlášky). Celkem tedy náklady řízení činí částku 2 700 Kč, kterou uložil soud výrokem III. zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

53. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedený nárok žalobce byl v plném rozsahu zamítnut, žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, proto je žalobce povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného. Řízení ve věci odškodnění nemoci z povolání je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků (srov § 11 odst. 2 písm. e) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), to se však neuplatní pro účely hrazení nákladů státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. O tom, že žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, bylo v posuzované věci opakovaně pravomocně rozhodnuto (srov. usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, usnesení Městského soudu v Brně ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací).

54. Znalečné bylo vyplaceno celé jméno znalkyně v celkové výši 13 907 Kč na základě usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (12 762 Kč) a usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací (1 145 Kč), kdy částka 10 000 Kč byla uhrazena ze zálohy žalobce, 3 907 Kč Městský soudem v Brně Celkem tak náklady státu (neuhrazené) činí 3 907 Kč, a proto je žalobce povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného částku 3 907 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).