16 C 312/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Miroslavem Králem ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 152.247,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 152.247,60 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 103.200,71 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 152.247,60 Kč od 1.7.2024 do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám zástupce žalobce na nákladech řízení částku 28.650 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 152.247,60 Kč s příslušenstvím, neboť dne 12.6.2008 uzavřela společnosti právnická osoba jako právní předchůdce žalobce s žalovaným leasingovou smlouvu č. hodnota s předmětem leasingu vozidlo tovární značky Volvo. Ve smlouvě se žalovaný zavázala hradit pravidelné měsíční leasingové splátky v počtu 61, kdy výše splátek a doba splácení byla řádně sjednána ve smlouvě. Žalovaný svých smluvních povinností nedostál a s úhradou sjednaných leasingových splátek se dostal do prodlení. Právní předchůdce žalobce pak využil svého práva a smlouvu ukončil ke dni 15.6.2010. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.12.2019 postoupena na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 12.6.2008 byla uzavřena mezi poskytovatelem právnická osoba a příjemcem - žalovaným leasingová smlouva č. hodnota s předmětem leasingu nákladní automobil Volvo název. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit celkem 608.033 Kč prostřednictvím 61 měsíčních splátek s následnou prodejní cenou při řádném ukončení leasingu ve výši 1.190 Kč. Podáním ze dne 13.12.2019 bylo sepsáno oznámení o postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobce s následným zasláním žalovanému jak vyplývá z podacího lístku ze dne 19.12.2019. Z předžalobní výzvy ze dne 29.7.2024 je soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 353.927,12 Kč, a to nejpozději do 8.8.2024. Dne 29.7.2024 byla výzva předána doručujícímu orgánu, jak vyplývá z podacího lístku. Z finančního vyrovnání k leasingové smlouvě č. hodnota ze dne 25.11.2010 je soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 188.647 Kč nejpozději do 3 dnů od doručení dopisu, když dne 15.6.2010 převzal žalovaný písemnou výpověď leasingové smlouvy z důvodu podstatného porušování leasingové smlouvy a název spočívající v nezaplacení kurzových rozdílů povinného ručení, škodního pojištění nebo úroku z prodlení (penalizačních faktur), jakož i z důvodu prodlení s úhradou splátky. Podáním ze dne 25.6.2010 byl žalovanému nabídnut odkup nákladního automobilu Volvo název, VIN VIN kód, a to za cenu 345.073,40 Kč. Dne 15.6.2010 žalovaný převzal oznámení o mimořádném ukončení leasingové smlouvy z důvodu jednostranné výpovědi ze strany poskytovatele leasingu spolu s oznámením, že předmět leasingu, a to i jeho vrak nadále zůstává ve vlastnictví poskytovatele leasingu.

4. Protože v projednávané věci nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, soud v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), posuzoval daný závazkový vztah ve smyslu zákona č. 513/1991 Sb. (dále jen obch.z.) ve znění platném do 31.12.2013 a to jak co do dlužné jistiny tak co do dlužných úroků z prodlení.

5. Podle ust. § 269 odst. 2 obch. z. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

6. Podle ust. § 262 odst. 1 obch. z. strany si mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v ust. § 261, se řídí tímto zákonem.

7. Podle ust. § 489 odst. 1 obch. z. smlouvou o koupi najaté věci si strany ujednají v nájemní smlouvě nebo po jejím uzavření, že nájemce je oprávněn koupit najatou věc nebo najatý soubor věcí během platnosti nájemní smlouvy nebo po jejím zániku.

8. K otázce aktivní a pasivní věcné legitimace soud uvádí následující. Předmět toho sporu, tedy nárok žalobce, jež je v tomto sporu uplatněn vyvěrá z leasingové smlouvy č. hodnota uzavřené dne 12.6.2008, a to mezi poskytovatelem leasingu tj. společnosti právnická osoba a příjemcem jméno FO. Ačkoliv dne 5.12.2019 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek s účinností ke dni 9.12.2019 se společností právnická osoba na žalobce, tak soud shledává žalobce v daném případě jako aktivně legitimovaného, neboť mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba není žádného rozdílu. V mezidobí jen došlo ke změně obchodní firmy při zachování dalšího, a to zásadního identifikačního znaku, a to identifikačního čísla. Otázka aktivní legitimace tak dle názoru soudu je dostatečně v daném případě prokázána. Pokud se týká otázky pasivní věcné legitimace, tedy nositelství hmotněprávního závazku, tak tato vždy svědčila a svědčí žalovanému, který byl jako příjemce označen v leasingové smlouvě, tedy byl osobou, která se v leasingové smlouvě zavázala řádně a včas platit leasingové splátky v duchu obsahu této smlouvy. Vzhledem k tomu, že tato otázka nebyla účastníky v průběhu řízení nikterak napadána, soud jí považuje za dostatečně prokázanou.

9. K leasingové smlouvě č. hodnota soud uvádí, že tato byla účastníky uzavřena v duchu ust. § 262 odst. 1 a § 269 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. s předmětem leasingu - nákladní automobil Volvo název, výrobního čísla Anonymizováno, rok výroby 2000. Ve smlouvě se poskytovatel leasingu zavázal umožnit příjemci, tedy žalovanému jako leasingovému nájemci k užívání předmět leasingu za podmínek ve smlouvě sjednaných. Žalovaný jako příjemce se zavázal platit po sjednanou dobu 60 měsíců nájemné za užívání předmětu leasingu s tím, že po uplynutí této doby a řádném a včasném splacení veškerých závazků tomuto vznikne právo koupě předmětu leasingu za sjednanou kupní cenu v duchu ust. § 489 obch. z. Výše měsíční splátky byla účastníky sjednána v rozsahu 9.048 Kč (608.033 Kč + 65.153 Kč : 60). Dle přehledu žalobce žalovaný svoji finanční povinnost vyplývající z uzavřené leasingové smlouvy řádně a včas neplnil a na leasingové splátky uhradil toliko 254.348,50 Kč, a to v období od 12.6.2008 do 23.12.2009 včetně mimořádné splátky. Další platba byla žalovaným realizována až dne 3.5.2018 v rozsahu 36.399,40 Kč, tedy dávno poté, co leasingová smlouva byla ukončena pro neplnění smluvních povinností žalovaným. Vzhledem k tomu, že žalovaný nedostál své smluvní povinnosti řádně a včas platit sjednané leasingové splátky, využil právní předchůdce svého oprávnění a smlouvu vypověděl k 15.6.2010, jak vyplývá z písemné výpovědi, jež byla téhož dne převzata žalovaným. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným ve stanovené lhůtě žalobci řádně a včas hrazena, žalobce tuto úročí ode dne 4.5.2018 (po shora uvedené částečné úhradě poslední aktuální výše jistiny), a to zákonným úrokem z prodlení ve smyslu § 1968 a následující o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. účinném k prvému dni prodlení. Z důvodů shora uvedených tak soud shledává žalobu jako důvodnou, jako takové jí bez dalšího vyhověl, a to jak co do dlužné jistiny, tak co do dlužných úroků z prodlení, to vše s odkazem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy lhůta ke splnění povinnosti byla soudem stanovena v rozsahu 3 dnů.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud plně úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 6.090 Kč a nákladech za právní zastoupení, a to za tři úkony právní služby po 7.220 Kč, tři režijní paušály po 300 Kč (§ 7, 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy celkem 28.650 Kč.

11. Protože byly splněny všechny zákonné předpoklady pro postup dle § 115a o.s.ř., soud ve věci vyhlásil rozhodnutí, aniž by nařídil jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšího, a to ve třech písemných vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem na výkon soudního rozhodnutí nebo exekucí.