17 C 25/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 70.146 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 66.816 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši 66.816 Kč od 1.2.2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky ve výši 3.330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši 3.330 Kč od 1.2.2021 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 30.257 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28.1.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 70.146 Kč s příslušenstvím, kdy žalobkyně požaduje částku ve výši 50.112,50 Kč, která představuje nezaplacenou čtvrtletní splátku nájemného splatnou ke dni 15.10.2020, dále částku ve výši 3.330 Kč představující vodné a stočné za rok 2020 a částku ve výši 16.704 Kč představující poměrnou část nájemného za měsíc leden 2021 (50.112,50 Kč /3 * 1 tj. 16.704 Kč). Žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (její matkou) , jméno FO, a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor v domě č.p., č. 47/1. Nájem nebytových prostor byl ukončen v lednu 2021 s tím, že došlo k předání prostor novému nájemci. Nájemné bylo sjednáno v č.l. IV. smlouvy na částku ve výši 200.450 Kč ročně, s tím, že bylo ujednáno, že bude placeno ve čtvrtletních splátkách vždy k 15. lednu, 15. dubnu, 15. červenci a 15. říjnu daného roku. Nájemné bylo řádně a včas hrazeno až do čtvrtletní splátky za 3. čtvrtletí 2020 splatné ke dni 15.7.2020. Následně již žalovaná nehradila ničeho, a to ani na základě zaslaných výzev ze dne 8.12.2020 a ze dne 29.3.2021. Pokud následně žalobkyně od žalované obdržela zápočty vzájemných pohledávek, tyto považuje za účelové, kdy nárok na slevu z nájmu neuznává, a proto je odmítla. Rovněž žalobkyně uvedla, že v době uzavírání nájemní smlouvy v pronajatých prostorech nebyl žádný alarm nainstalován, žalobkyni není známo, kdo jej zřídil, a proto nenese žádnou odpovědnost za jeho případnou nefunkčnost. Dále žalobkyně uvedla, že pokud žalovaná v souvislosti s opatřeními proti pandemii koronaviru měla během roku 2020 provozovnu zavřenou, byla žalobkyně ochotná k jednání ohledně využití státních podpor, avšak žalovaná o uvedené neprojevila zájem, toliko nezaplatila sjednané nájemné a vodné. Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani na základě zaslané předžalobní výzvy ze dne 29.3.2021 s tím, že žalobkyně tedy zcela odmítá skutečnost, že by došlo k zániku těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou v důsledku vzájemných zápočtů ze dne 31.12.2020 a dne 7.5.2021.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, a to ani částečně. Navrhla zamítnutí žaloby, kdy na svoji obranu uvedla, že došlo k zániku těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou v důsledku vzájemných zápočtů ze dne 31.12.2020 a dne 7.5.2021, o čemž byla žalobkyně informována. Žalovaná učinila nesporným, že byla dne 29.3.2005 uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně smlouva o nájmu prostoru sloužícího k podnikání v nemovité věci na adrese , adresa, v obci , název, . Roční nájemné bylo sjednáno na částku ve výši 200.450 Kč. Následně byl dne 1.5.2005 uzavřen dodatek č. , číslo, k nájemní smlouvy, dle kterého v případě omezení provozu prodejny ze strany pronajímatele a nebo jiných subjektů měl nájemce nárok na slevu z nájmu ve výši 50% za každý započatý den omezení práv nájemce. Nájemce – žalovaná výzvou k plnění povinností pronajímatele ze dne 16.3.2017 vyzvala žalobkyni, aby nezasahovala do pokojného užívacího práva nájemce, a to zejména tím, aby nepožadovala po žalované to, co nebylo smluvně ujednáno např. hrazení srážkové vody a na druhé straně, aby plnila své povinnosti pronajímatele např. zajistila přístup přes vchod pro zásobování, funkční zabezpečovací systém apod.. Žalovaná učinila nesporným, že nájemní vztah byl ukončen k datu 31.1.2021 a nebytový prostor byl předán novému nájemci společnosti , právnická osoba, Žalovaná přípisem ze dne 31.12.2020 oznámila žalobkyni, že za období od 1.3.2017 do 31.12.2020 vyúčtovala náklady spojené s nefunkčností zabezpečovacího zařízení. Toto vyúčtování bylo žalobkyní převzato dne 4.1.2021. Dle žalované je zřejmé, že zabezpečovací systém byl předmětem nájmu a jeho nefunkčnost měla vliv na podmínky nájmu. Dne 31.12.2020 (doručeno dne 4.1.2021) žalovaná oznámila tedy žalobkyni započtení této pohledávky na pohledávku žalobkyně. Další vyúčtování nákladů spojených s nefunkčností zabezpečovacího zařízení žalovaná provedla přípisem ze dne 26.4.2021, doručeným dne 30.4.2021. Obdobně přípisem ze dne 5.1.2021 žalovaná vyúčtovala žalobkyni slevu z nájmu z důvodu neplnění povinností žalobkyně jako pronajímatele, kdy tento přípis byl doručen dne 8.1.2021. Vyčíslená sleva z nájmu nebyla dle žalované ze strany žalobkyně rozporována, další slevu z nájmu z uvedených důvodů žalovaná žalobkyni vyúčtovala přípisem ze dne 20.4.2021. Následně přípisem ze dne 7.5.2021 oznámila žalovaná žalobkyni další započtení pohledávek. Tento přípis byl doručen dne 12.5.2021. Z uvedeného je zřejmé, že pohledávky žalobkyně zanikly započtením, žalovaná žalobkyni ničeho nedluží. K požadované částce ve výši 3.330 Kč žalovaná uvedla, že tuto pohledávku žalovaná vůbec neeviduje. Dále žalovaná uvedla, že státní podpory z důvodu uzavření provozovny nemohla žalovaná čerpat, neboť jí nebyla ze strany žalobkyně poskytnuta nezbytná součinnost.

3. Z níže uvedených listinných důkazů a z nesporných tvrzení účastníků řízení soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z informace o nemovitosti ze dne 27.1.2022 bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. , číslo, o výměře 330 m3, jehož součástí je stavba na , adresa, , vše zapsané na LV č. , číslo, pro obec a k.ú. , katastrální území, vedený , katastrální úřad, , k.p. , katastrální pracoviště, .

5. Z nesporných tvrzeních a z nájemní smlouvy ze dne 29.3.2005 bylo zjištěno, tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně , jméno FO, jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem. Předmětem nájmu byl pronájem nebytových prostor v objektu , adresa, v , název, o výměře 211 m2 (č.l. I. bod 1). Jednalo se o prostory v příjemí objektu, kdy pronajaté prostory byl nájemce oprávněn užívat jako prodejnu s kanceláří a provozním skladem zboží (č.l. I. bod 2). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou počínaje dnem 1.4.2005 a konče dnem 21.1.2026. (č.l. II. bod 1). Dle č.l. III. bod 1 dodávku energií, tepla a vody vč. jejího odvádění a odvoz smetí a odpadků si zabezpečí nájemce na vlastní náklad. Dle č.l. IV. bodu 1 bylo zjištěno, že nájemce byl povinen zabezpečovat na svůj náklad běžnou údržbu a drobné opravy pronajatých prostor s tím, že dle bodu 2 byl nájemce bez zbytečného odkladu povinen oznámit pronajímateli potřebu oprav, které má provést pronajímatel a umožnit jejich provedení, jinak odpovídal za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. Dále bylo zjištěno, že roční nájemné ve výši 200.450 Kč bylo splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 50.112,50 Kč splatných vždy k 15.1, 15.4, 15.7 a 15.10 každého roku na účet pronajímatele (č.l. V. bod 2,4). Z nesporných tvrzení účastníků řízení bylo prokázáno, že právním nástupcem pronajímatele se stala žalobkyně a nájemné splatné do 15.7.2020 bylo řádně a včas uhrazeno.

6. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne 1.5.2005 bylo zjištěno, že tento byl uzavřen mezi právním předchůdcem žalobkyně , jméno FO, jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, kdy č.l. IV. byl doplněn o bod 8, dle kterého dojde-li ze strany pronajímatele a jiných subjektů k omezení týkajících se provozu prodejny a tudíž omezení výkonu a práv vyplývajících pro nájemce z této smlouvy, měl nájemce nárok na slevu z nájmu ve výši 50% za každý započatý den omezení práv nájemce. Tato sleva byla zúčtovatelná po uplynutí příslušeného kalendářní období – roku a byla splatná do 15 dnů ode dne vystavení a doručení vyúčtovaní nájemcem pronajímateli. Dále byla nájemní smlouva doplněna o možnost úhrady nájemného také v měsíčních splátkách.

7. Nájemní smlouva uzavřená s účinností od 1.4.2005 do 31.1.2026 byla ukončena ke dni 31.1.2021, což vyplývalo z nesporných tvrzení účastníků řízení, kdy dále z nesporných tvrzeních a z předávacího protokolu mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ze dne 1.2.2021 vč. plné moci ze dne 29.1.2021, která je přílohou k předávacímu protokolu bylo zjištěno, že došlo k předání nebytových prostor novému nájemci, kdy k převzetí nebytových prostor za pronajímatele byl žalobkyní zplnomocněn jednatel nového nájemce , název, . K předání prostor o výměre 211 m2 (prodejny, skladu, kanceláře, sociálního zázemí – kuchyňka, šatna, WC a záchodu –sklad ) došlo dne 1.2.2021, s tím, že byl prostor předán se závadami specifikovaným jako nefunkční zabezpečovací zařízení prodejny tzv. Alarm, poškozená stropní malba v prodejně po vytopení, nefunkční WC ve skladě z důvodu vadné kanalizace. Byl zjištěn stav energií (voda, elektřina, plyn).

8. Z přípisu ze dne 10.9.2005 nebyla učiněna žádná podstatná skutková zjištění mající vliv na právní posouzení věci.

9. Z přípisu ze dne 12.4.2012 bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno procesní nástupnictví po původním pronajímateli. Dále nebyla učiněna žádná podstatná skutková zjištění mající vliv na právní posouzení věci, kdy se jedná toliko o řešení opravy havárie odpadního potrubí.

10. Z výzvy k plnění povinnosti pronajímatele ze dne 16.3.2017 bylo zjištěno, že žalobkyně byla zástupcem žalované vyzvána ke splnění povinností pronajímatele, zejména pod bodem 2 k zajištění odborné opravy alarmu, které dle žalované je dohodnutou součástí nebytových prostor resp. domu, kdy dle žalované je povinností pronajímatele zajistit jeho opravu. A dále pod bodem 4 byla žalobkyně vyzvána k předkládání řádného vyúčtování vodného a stočného dle platných právní předpisů a smlouvy, kdy nájemce nemá povinnost hradit náklady za srážkové vody, neboť tato platba představuje náklady vztahující se k vlastnictví nemovitosti tj. nejde o službu poskytovanou nájemci.

11. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalovaná neuhradila částku ve výši 50.112 Kč jako nájem za období od 1.10.2020 do 31.12.2020, na kterou provedla zápočet ze dne 31.12.2020. A dále bylo nesporné, že žalovaná neuhradila částku ve výši 16.705 Kč jako nájem za období od 1.1.2021 do 31.1.2021, kdy na uvedenou částku provedla zápočet ze dne 7.5.2021 tj. žalovaná nerozporovala důvod vzniku ani výši těchto pohledávek.

12. Z vyúčtování od společnosti , právnická osoba, . ze dne 7.12.2020 vč. faktury a vlastnoručního výpočtu provedeného žalobkyní bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . vyúčtovala žalobkyni nedoplatek na vodném, stočném a srážkové vodě ve výši 3.893 Kč, který byl splatný dne 14.12.2020, a to za období od 16.11.2019 do 5.11.2020. Následně žalobkyně přípisem ze dne 7.12.2020 vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 3.330 Kč, a to do 28.12.2020. Uvedené vyučovaní bylo dáno k poštovní přepravě dne 7.12.2020.

13. Z urgence úhrady nájemného žalobkyně ze dne 8.12.2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě nájemného splatného do 15.10.2020 ve výši 50.112,50 Kč, a to do 17.12.2020 s tím, že žalovaná byla upozorněna na možnosti soudního vymáhání pohledávky.

14. Z předžalobní výzvy ze dne 29.3.2021 vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě nájemného splatného do 15.10.2020 ve výši 50.112,50 Kč a dále poměrné části nájemného za leden 2021 ve výši 16.704 Kč a dále částky ve výši 3.330 Kč vyúčtované dopisem ze dne 7.12.2020 představující vodné a stočné za rok 2020 tj. celkem částku ve výši 70.146 KČ, a to do 12.4.2021 s tím, že žalovaná byla upozorněna na možnost soudního vymáhání pohledávky. Žalobkyně dále sdělila žalované, že zápočty vzájemných pohledávek a vyučování slev z nájmu, které jí byly doručeny dne 4.1.2021 a dne 8.1.2021 neuznává, kdy jsou nedůvodné. Předmětná výzva byla žalované odeslána prostřednictvím České pošty s.p. dne 30.3.2021.

15. Z vyúčtování ze dne 31.12.2020 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že dle žalované žalobkyně ke dni 31.12.2020 neprovedla odbornou opravu zabezpečovacího zařízení tzv. Alarmu a z toho důvodu žalovaná vyúčtovala žalobkyni náklady spojené s jeho nefunkčností, a to ve výši 2.240 Kč měsíčně za období od 1.3.2017 do 31.12.2020 tj. 46 měsíců v celkové výši 103.040 Kč s odkazem na to, že jeho funkčnost byla pro žalovanou nezbytnou součástí pronajatých prostor. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě do 31.1.2021. Vyúčtování bylo žalobkyni odesláno prostřednictvím České pošty s.p. dne 31.12.2020 a doručeno dne 4.1.2021.

16. Z vyúčtování ze dne 5.1.2021 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni slevu z nájmu ve výši 8.352 Kč měsíčně za období od 1.3.2017 do 31.12.2020 tj. 46 měsíců v celkové výši 384.192 Kč s odkazem na to, že žalovaná ke dni 5.1.2021 neprovedla odbornou opravu zabezpečovacího zařízení tzv. Alarmu a jeho funkčnost byla pro žalovanou nezbytnou součástí pronajatých prostor. Slevu z nájmu žalovaná vyúčtovala v souladu s uzavřenou smlouvou ze dne 29.3.2005 ve spojení s dodatkem č. , číslo, ze dne 1.5.2005. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě do 28.2.2021. Vyúčtování bylo žalobkyni odesláno prostřednictvím České pošty s.p. dne 7.1.2021 a doručeno dne 8.1.2021.

17. Z vyúčtování ze dne 20.4.2021 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni slevu z nájmu ve výši 8.352 Kč za období od 1.1.2021 do 31.12.2021 s odkazem na to, že žalovaná ke dni 31.1.2021 neprovedla odbornou opravu zabezpečovacího zařízení tzv. Alarmu, a jeho funkčnost byla pro žalovanou nezbytnou součástí pronajatých prostor. Slevu z nájmu žalovaná vyúčtovala v souladu s uzavřenou smlouvou ze dne 29.3.2005 ve spojení s dodatkem č. , číslo, ze dne 1.5.2005. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě do 17.5.2021. Vyúčtování bylo žalobkyni odesláno prostřednictvím České pošty s.p. dne 21.4.2021 a doručeno dne 22.4.2021.

18. Z vyúčtování ze dne 26.4.2021 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že dle žalované žalobkyně ke dni 31.1.2021 neprovedla odbornou opravu zabezpečovacího zařízení tzv. Alarmu a z toho důvodu žalovaná vyúčtovala žalobkyni náklady spojené s jeho nefunkčností ve výši 2.240 Kč za období od 1.1.2021 do 31.12.2021. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě do 24.5.2021. Vyúčtování bylo žalobkyni odesláno prostřednictvím České pošty s.p. dne 29.4.2021 a doručeno dne 30.4.2021.

19. Ze zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 31.12.2020 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně představující dlužnou částku ve výši 50.112 Kč představující nájemné za říjen až prosinec 2020 provedla vzájemný zápočet, kdy na uvedené započetla své pohledávky ve výši 103.040 Kč. Tyto pohledávky vznikly v souvislosti s nefunkčností alarmu za období od 1.3.2017 do 31.12.2020 s tím, že měsíční náklady činily 2.240 Kč za 46 měsíců. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě rozdílu ve výši 52.928 Kč, a to do 31.1.2021. Zápočet byl žalobkyni odeslán prostřednictvím České pošty s.p. dne 31.12.2021 a doručen dne 4.1.2021.

20. Ze zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 7.5.2021 vč. podacího lístku a doručenky bylo zjištěno, že žalovaná na pohledávku žalobkyně představující dlužnou částku ve výši 16.705 Kč představující nájemné za leden 2021 provedla vzájemný zápočet, kdy na uvedené započetla své pohledávky ve výši 52.928 Kč, kdy tyto představují neuhrazený zůstatek dle zápočtu vzájemných pohledávek ze dne 31.12.2020. Žalobkyně byla vyzvána k úhradě rozdílu ve výši 36.223 Kč, a to do 31.5.2021. Zápočet byl žalobkyni odeslán prostřednictvím České pošty s.p. dne 10.5.2021 a doručen dne 12.5.2021.

21. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

22. Dle ust. § 2 písm. a) zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění účinném do 31.12.2013 se za nebytové prostory se pro účely tohoto zákona považují místnosti nebo soubory místností, které podle rozhodnutí stavebního úřadu jsou určeny1) k jinému účelu než k bydlení, a jimiž jsou zejména prostory určené k provozování výroby, obchodu, služeb, výzkumu, administrativní činnosti, umělecké, výchovné a vzdělávací činnosti, dále archivy, garáže, skladové prostory a části veřejně přístupných prostorů budov; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu, prádelny, sušárny, kočárkárny a půdy.

23. Dle ust. 3 zákona č. 116/1990 Sb. o nájmu a podnájmu nebytových prostor ve znění účinném do 31.12.2013 nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

24. Dle ust. § 2 písm. c) zákona č. 72/1994 Sb. zákon o vlastnictví bytů ve znění účinném do 31.12.2013 nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu1) nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu,25. Dle ust. § 2 písm. g) zákona č. 72/1994 Sb. zákon o vlastnictví bytů ve znění účinném do 31.12.2013 společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství1a) domu (například drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny).

26. Dle ust. § 505 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí.

27. Dle ust. § 1158 odst. 2 občanský zákoník co je stanoveno v tomto oddílu o bytu, platí také pro nebytový prostor, jakož i pro soubor bytů nebo nebytových prostorů.

28. Dle ust. § 1160 odst. 1 občanského zákoníku společné jsou alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. Dle odst. 2 cit. ustanovení společnými jsou vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání.

29. Dle ust. § 1982 odst. 1 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

30. Dle ust. § 1982 odst. 2 občanského zákoníku započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

31. Dle ust. § 1987 odst. 1 občanského zákoníku k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.

32. Dle ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

33. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

34. Dle ust. § 20 odst. 6 zákona č. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací) veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady, veřejná a neveřejná pohřebiště a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

35. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, a to v rozsahu částky ve výši 66.816 Kč. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení sporu, že dne 29.3.2005 byla mezi , jméno FO, jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 3 zákona č. 116/1990 Sb. s tím, že nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1.4.2005 do 31.1.2026. Předmětem nájmu byl pronájem nebytových prostor v objektu , adresa, v , název, o výměře 211 m2. Dále bylo prokázáno a o uvedeném nebylo mezi účastníky řízení rovněž sporu, že roční nájemné ve výši 200.450 Kč bylo splatné ve čtvrtletních splátkách ve výši 50.112,50 Kč splatných vždy k 15.1, 15.4, 15.7 a 15.10 každého roku s tím, že nájemné splatné do 15.7.2020 bylo řádně a včas uhrazeno. K ukončení nájemního vztahu založeného nájemní smlouvou ze dne 29.3.2005 došlo k 31.12021, s tím že následně došlo předání nebytových prostor novému nájemci. Bylo nesporné, že žalovaná neuhradila částku ve výši 50.112 Kč jako nájem za období od 1.10.2020 do 31.12.2020 a částku ve výši 16.705 Kč jako nájem za období od 1.1.2021 do 31.1.2021, a to z důvodu tvrzených zápočtů.

36. Předmětem sporu bylo tedy to, zda došlo k zániku pohledávek žalobkyně na nájemném na základě jejich zápočtu provedeného žalovanou přípisy ze dne 31.12.2020 a dne 7.5.2021.

37. Při jednání konaném dne 25.1.2023 byla žalovaná vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání. Žalovaná měla uvést: zda žalobkyně případně jiná osoba instalovala v předmětných pronajatých nebytových prostorách alarm a kdy se tak stalo, příp. zda instalovala v předmětných pronajatých nebytových prostorách alarm žalovaná a kdy se tak stalo a zda to bylo na základě dohody se žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem, z čeho dovozuje, že má nárok na úhradu škody způsobené nefunkčností alarmu a povinnost žalobkyně zajistit opravu nefunkčnosti alarmu, když z uzavřené nájemní smlouvy ani jiné listiny prozatím nevyplývá, že by v pronajatých prostorách byl instalován alarm, jak žalovaná početně dospěla k jednotlivým částkám (vyúčtování ze dne 31.12.2020), která následně započítávala na pohledávku žalobkyně, kdy se jedná o částku ve výši 22.400 Kč za rok 2017, ve výši 26.880 Kč za rok 2018, ve výši 26.880 Kč za rok 2019 a ve výši 26.880 Kč za rok 2020, z čeho dovozuje měsíční náklady ve výši 2.240 Kč za nefunkčnost alarmu a jak k této částce početně dospěla, zda, kdy a jak konkrétně vyzvala žalobkyni k odstranění závady tj. k odborné opravě alarmu, z čeho dovozuje, že v souvislosti s nefunkčností alarmu má žalovaná nárok na slevu z nájmu, a to právě ve výši 8.352 Kč měsíčně za období od 1.3.2017 do 31.12.2020 v celkové ve výši 384.192 Kč, jak žalovaná početně dospěla k požadovaná částce slevy ve výši 8.352 Kč měsíčně, z čeho (z jakého konkrétního ustanovení nájemní smlouvy případně z jaké dohody mezi účastníky řízení) žalovaná dovozuje, že byla povinna uzavřít smlouvu o zajištění pronajatých prostor zabezpečovacím systémem, kdy tuto smlouvu uzavřela a s kým, viz. článek 2 odst. 1 vyjádření žalované ze dne 24.3.2022, zda, kdy a jaká konkrétní jednání (součinnost) byla vedena mezi účastníky řízení v souvislosti s uzavřením provozovny v rámci proticovidových opatření, a to v rámci případné podpory ze strany státu tzn. o jakou konkrétní součinnost žalovaná žalobkyni požádala, případně jak na tuto součinnost žalobkyně reagovala. Ke shora uvedeným skutkovým tvrzením byla žalovaná povinna označit důkazy. V rámci jednání byla žalovaná dále poučena, že pokud uvedená skutková tvrzení nedoplní a důkazy neoznačí, bude mít soud za to, že uvedené není prokázáno, a že se vystavuje žalovaná neúspěchu ve věci, v podobě neunesení břemeně tvrzení a břemene důkazního. K doplnění byla žalované poskytnuta lhůta v délce 30 dní od doručení protokolu z jednání, tento byl žalované doručen dne 6.2.2023.

38. Ve stanovené lhůtě žalovaná reagovala podáním ze dne 3.3.2023 doručeným soudu dne 6.3.2023. V tomto podání žalovaná toliko zopakovala svá dosavadní tvrzení, kdy převážně uvedla doslovný text provedených důkazů (stran způsobu výpočtu jednotlivých plnění) s tím, že nad rámec dále uvedla, pokud šlo o instalaci zabezpečovacího zařízení, toto měla instalovat firma , právnická osoba, . v rámci prováděných oprav a úprav nebytového prostoru, kdy tato částka za realizaci měla být umořena slevou z nájmu, a tímto zařízení přesto do majetku právního předchůdce žalobkyně, tak jako je tomu např. u rozvodu elektrického proudu v prodejně, v zázemí, vytápění prodejny či rozvodů vody a odpadů. K částce měsíčních nákladů ve výši 2.440 Kč za nefunkčnost alarmu uvedla, že byly stanoveny na základě konzultace s firmou , právnická osoba, .. Pokud šlo o slevu z nájmu ve výši 8.352 Kč, žalovaná odkazovala na dodatek k nájemní smlouvě, kdy roční nájemné činilo částku ve výši 200.450 Kč tj. měsíční nájemné činilo částku 16.704 Kč, a proto má žalovaná nárok na slevu ve výši 50% v uvedené výši. Ohledně součinnosti v rámci proticovidových opatření žalovaná toliko odkázala na to, že provozovna byla uzavřena v období od 14.3.2020 do 3.5.2020, dále od 22.10.2020 do 2.12.2020 a od 28.12.2020 do 9.5.2021, kdy žalovaná uvedla toliko, že byla vedena jednání mezi zástupci účastníků řízení.

39. Žalovaná však přes poučení soudem ke svým tvrzením neoznačila žádné důkazy. Zde soud připomíná, že účastníci řízení jsou povinni podle § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Důkazy je třeba označit tak, aby mohly být provedeny u jednání. Listinné důkazy je třeba náležitě individualizovat např. datem vydání, svědky je třeba označit jménem, příjmením a bydlištěm. Dále je nepřípustné, aby účastník řízení ve svých podáních např. souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením na tyto listiny pouze odkázal. Předloží-li tedy účastník řízení listinné důkazy, musí současně uvést, co konkrétně mají jednotlivé předložené důkazy prokazovat (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2017/2011). V projednávané věci žalovaná, i přes poučení soudem ve svém vyjádření k výzvě soudu ze dne 3.3.2023 žádné důkazy neoznačila tj. žalovaná neunesla břemeno důkazní a neprokázala tvrzení stran instalace alarmu, jeho nefunkčnosti, povinnosti žalobkyně zabezpečit jeho opravu tj. oprávněnosti a výše svých nároků v podobě nákladů ve výši 2.440 Kč měsíčního paušálu a slevy na nájmu ve výši 8.352 Kč měsíčně za období od 1.3.2017 do 31.12.2020, jakož i tvrzení stan neposkytnutí součinnosti žalobkyně.

40. Jinými slovy řečeno, v řízení nebylo prokázáno, kdo a kdy alarm instaloval a že se toto zařízení stalo součástí nebytového prostoru, když z uzavřené nájemní smlouvy ani jejího dodatku nic takového nevyplývá, navíc žalobkyně popřela, že by ona či její právní předchůdkyně v předmětných nebytových prostorách alarm instalovaly či nechali instalovat. Z provedených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně měla povinnost udržovat zabezpečovací zařízení v provozuschopném stavu resp. zajistit jeho opravu tj. uvedené nebylo tedy prokázáno.

41. Pro úplnost a nad rámec shora uvedeného soud dále uvádí, že v souladu s ust. § 505 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 1160 občanského zákoníku je součástí věci vše, co k ní podle její povaly náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila a současně u nemovité věci jsou společné ty, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně, a to vč. zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu, což nepochybně není zabezpečovací zařízení alarm. Uvedené vyplývalo i z předchozí právní úpravy v zákoně č. 72/1994 Sb. Navíc je třeba poukázat na skutečnost, že v řízení právě nebylo prokázáno tvrzení žalované, že toto zabezpečovací zařízení měla instalovat firma , právnická osoba, . v rámci prováděných oprava a úprav nebytového prostoru, a to se souhlasem právního předchůdcem žalobkyně. Dále nebylo prokázání, že vynaložená částka za tuto realizaci měla být umořena slevou z nájmu, a v důsledku uvedeného tedy, že toto zařízení přešlo do majetku právního předchůdce žalobkyně nyní žalobkyně. Jinými slovy řečeno, nebylo prokázáno, že alarm byl od počátku dohodnutou součástí nebytových prostor. Tudíž nelze dovodit odpovědnost žalobkyně za jeho opravu.

42. Pokud tedy žalovaná vůči pohledávce žalobkyně ve výši 50.112,50 Kč a ve výši 16.704 Kč započítala své pohledávky vyúčtované toliko a jedině v souvislosti s povinností žalobkyně zabezpečit opravu zabezpečovacího zařízení tj. v souvislosti s jeho nefunkčností, má soud za to, že se jedná o pohledávky k započtení nezpůsobilé a nejisté. Konkrétně jde tedy o pohledávku za 46 měsíců x 2.440 Kč tj. pohledávku ve výši 103.040 Kč a pohledávku za 46 měsíců x 8.352 Kč tj. ve výši 384.192 Kč. Navíc pokud žalovaná odkazovala na dodatek ze dne 1.5.2005, dle kterého dle č.l. IV. bod 8 měla žalovaná nárok na slevu z nájmu ve výši 50%, je třeba uvést, že uvedené bylo sjednáno pouze pro případy, že dojde-li ze strany pronajímatele a jiných subjektů k omezení týkajících se provozu prodejny a tudíž omezení výkonu a práv vyplývajících pro nájemce z této smlouvy. K tomu soud uvádí, že nefunkčnost alarmu nemůže ve svém důsledku sama o sobě mít vliv na provoz prodejny, ostatně žalovaná uvedené ani netvrdila tj. neuváděla, jak konkrétně byl provoz prodejny v období od 1.3.2017 do 31.12.2020 právě v důsledku nefunkčnosti alarmu omezen resp. jak došlo k omezení práv nájemce. Navíc žalovaná v rámci svého vyjádření k výzvě soudu ze dne 3.3.2023 vůbec nereagovala na otázku, z čeho (z jakého konkrétního ustanovení nájemní smlouvy případně z jaké dohody mezi účastníky řízení) žalovaná dovozuje, že byla povinna uzavřít smlouvu o zajištění pronajatých prostor zabezpečovacím systémem, kdy dále žalovaná neuvedla, kdy tuto smlouvu uzavřela a s kým (viz. článek 2 odst. 1 vyjádření žalované ze dne 24.3.2022). Rovněž nebylo označeny důkazy.

43. Jak bylo shora uvedeno, soud žalovanou vyčíslené pohledávku ve výši 103.040 Kč a ve výši 384.192 Kč považuje za pohledávky nejisté nebo neurčité ve smyslu § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Tyto pohledávky jsou zpravidla pohledávky nelikvidní, tj. jedná se o pohledávku, která je co do základu a nebo výše sporná (nejistá) a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá - namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí - spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení, není-li taková pohledávka „jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 občanského zákoníku, je zpravidla (relativně) neplatné.

44. Smyslem a účelem ust.. § 1987 občanského zákoníku je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou, pohledávka, proti které je započítáváno, nezanikne k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020.

45. S ohledem na uvedené soud podané žalobě výrokem I. tohoto rozsudku vyhověl v rozsahu částky ve výši 66.816 Kč. Soud vyhověl žalobě, i pokud jde o příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku z dlužné částky ve výši 66.816 Kč. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení náleží žalobkyni ode dne požadovaného žalobkyní tj. ode dne, kdy již žalovaná předmětné nebytové prostory neužívala, a to od 1.2.2021 do zaplacení.

46. V rozsahu částky ve výši 3.330 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky ve výši 3.330 Kč od 1.2.2021 do zaplacení soud žalobu výrokem II. zamítl, kdy nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně stran dohody o zřízení podružného vodoměru a dohody o úhradě vodného a stočného vč. jeho výpočtu provedeného žalobkyní. Obdobně jako u žalované nebyly k uvedeným tvrzením označeny důkazy resp. uvedené nebylo prokázáno důkazy provedenými, a proto žalobkyně k částce ve výši 3.330 Kč neunesla břemeno důkazní, kdy s ohledem na to, že se právní zástupce žalobkyně omluvil z jednání konaného dne 26.4.2023, nemohl být soudem poučen o tom, že svá tvrzení neprokazuje, což bylo v rámci daného jednání soudem konstatováno ve vztahu k oběma účastníkům řízení a jejich tvrzením uvedeným v podáních zaslaných soudu k jeho výzvě dané při jednání konaném dne 25.1.2023.

47. K tomu soud uvádí, že v rámci jednání konaného dne 25.1.2.023 byla žalobkyně v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání, a to mimo jiné měla uvést, z čeho dovozuje, že má nárok na úhradu vodného a stočného s odkazem na č.l. II nájemní smlouvy, kdy dodávku vody vč. jejího odvádění měl zabezpečit nájemce sám, dále jaká byla tedy dohoda o úhradě vodného a stočného uzavřená mezi účastníky, kdy byla uzavřena, v jaké podobě, jaká bylo dohoda o splatnosti a co bylo jejím konkrétním obsahem, dále jaká byla tedy dohoda o úhradě srážkové vody uzavřená mezi účastníky, kdy byla uzavřena, v jaké podobě, jaká bylo dohoda o splatnosti a co bylo jejím konkrétním obsahem a jak žalobkyně početně dospěla k částce 3.330 Kč s ohledem na předloženou fakturu společnosti ČEVAK na částku ve výši 3.893 Kč, kdy soudu nebyl zřejmý z vlastnoručního výpočtu žalobkyně tento postup. Ke shora uvedeným skutkovým tvrzením byla žalobkyně povinna označit důkazy. V rámci jednání byla žalobkyně dále poučena, že pokud uvedená skutková tvrzení nedoplní a důkazy neoznačí, bude mít soud za to, že uvedené není prokázáno, a žalobkyně se vystavuje neúspěchu ve věci v podobě neunesení břemeně tvrzení a břemene důkazního. K doplnění byla žalobkyni poskytnuta lhůta v délce 30 dní od doručení protokolu z jednání, tento byl právnímu zástupci žalobkyně doručen dne 2.2.2023.

48. Ve stanovené lhůtě žalobkyně reagovala podáním ze dne 28.2.2023, kdy uvedla k vodnému a stočnému, že dle dohody účastníků řízení byl zřízen podružný vodoměr v pronajaté provozovně s tím, že během roku platila společnosti , právnická osoba, ., se kterou měla uzavřenu smlouvu zálohy, které byly ke konci roku vyúčtovány. Za rok 2020 byl žalobkyni vyúčtován nedoplatek (uvedené bylo v řízení prokázáno vyúčtováním od společnosti , právnická osoba, .), kdy následně uvedené žalobkyně rozpočítala dle jednotkových cen a skutečné spotřeby žalované dle podružného vodoměru (neprokázáno, nebyly označeny důkazy). S ohledem na nedostatek označení důkazů zůstalo neprokázaným tvrzení žalobkyně, že vodné a stočné za rok 2020 činilo 1.440 Kč. To, že žalobkyně v poměru 1:1 rozpočítala mezi svoji osobu a žalovanou úhradu za srážkovou vodu, kdy měla za to, že je to ve vztahu k žalované s ohledem na výměru nebytového prostoru oproti druhému nájemci výhodné, učinila tak toliko z vlastního uvážení bez opory v právní úpravě. Kdy tato úhrada činila 1.890 Kč pro žalovanou. Sama žalobkyně uvedla, že propočet částky je složitější, což je dáno jednak průběžnými změnami cen, jednak i změnami výše DPH během zúčtovacího období. S ohledem na uvedené má tedy soud za to, že vlastnoruční propočet žalobkyně je nepřezkoumatelný, s ohledem na nedostatečně uvedená skutková tvrzení. Účastník řízení je povinen uvést, jak dospěl k výši požadované částky a z jakých položek (po skutkové stránce) se tato částka sestává [žalobkyně byla povinna uvést početní postup, jakým k uplatněné částce dospěla (shodně též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2012, č.j. 47 Co 272/2011-64)]

49. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyně neprokázala, že částku ve výši 3.893 Kč společnosti , právnická osoba, . zaplatila, ale vzhledem k tomu, že uvedené nebylo rozporováno, nebyla žalobkyně soudem k uvedenému ani vyzvána. Žalovaná obecně uváděla, že pohledávku ve výši 3.330 Kč neeviduje ve svém účetnictví, s tím že soud má však za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní k úhradě dané částky vyzvána přípisem ze dne 7.12.2020 podaným k poštovní přepravě téhož dne, s termínem úhrady do 28.12.2020, navíc k úhradě této částky byla žalovaná vyzvána minimálně v rámci předžalobní výzvy ze dne 29.3.2021 podané k poštovní přepravě dne 30.3.2021.

50. Obecně pojem srážkové vody je běžně užívaný i technický termín, který nedefinuje přímo žádný právní předpis. Obecně lze konstatovat, že se jedná o vodu v různém skupenství, pokud je ve vznosu a nedotýká se tedy žádným kouskem svého momentálního objemu zemského povrchu ani staveb na něm umístěných. Právně nezávazná norma ČSN EN 1085 (750160) - čištění odpadních vod uvádí, že "srážkové vody" jsou vody z atmosférických srážek, které dosud neobsahují látky z povrchu. Srážkové vody jsou odpadní vody z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch, vypouštěné odběratelem do veřejné kanalizace. Povinnost platit za odvod srážkových vod do kanalizace mají až na pár výjimek všichni majitelé nemovitostí, ve kterých je prováděna podnikatelská činnost nikoliv nájemci. Platba se vypočítává součinem plochy nemovitosti, koeficientu odtokovosti, hodnotou dlouhodobého srážkového úhrnu lokality a cenou stočného. Dle ust. § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu platí, že povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemků nebo jejich částí využívaných pro služby, které nesouvisí s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Z uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, že občané, kteří v nemovitosti bydlí a nepodnikají v ní, neplatí v současné době za srážkové vody. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poměrné části vyúčtování ve výši 1.890 Kč za srážkovou vodu je neoprávněný, co do základu i výše.

51. S ohledem na výše uvedené se již soud v dalším odůvodnění nezabýval otázkou, zda žalobkyně poskytla či nikoliv žalované součinnosti v souvislosti se státní podporou v souvislosti s proticovidovými opatřeními stran nájemného. Kdy je třeba uvést, že pokud byla dle tvrzení žalované provozovna uzavřena v období od 28.12.2020 do 9.5.2021, bylo tak v období od 1.2.2021 do 9.5.2021 učiněno v období, kdy nebytové prostory užíval nový nájemce, nikoliv žalovaná. Za období od 14.3.2020 do 3.5.2020 bylo nájemné žalovanou plné výši uhrazeno (viz shora nesporná tvrzení účastníků řízení), uvedené je tedy z pohledu projednávané věci bezpředmětné. Pokud jde o období od 22.10.2020 do 2.12.2020 a období od 28.12.2020 do 31.1.2021 nebyly ze strany žalované k neposkytnutí součinnosti označeny žádné důkazy, uvedené však nemělo vliv na povinnosti žalované hradit sjednané nájemné, byť ze strany soudu může být vyjádřeno pochopení pro žalovanou jako podnikatele v souvislosti s nelehkou a nepředvídatelnou situací vzniklou v souvislosti s pandemií Covid 19 a s tím souvisejícími vládními opatřeními.

52. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy soud přiznal žalobkyni náklady řízení v plné výši 30.257 Kč, kdy žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 95,25 % a její neúspěch byl tedy neúspěchem nepatrným.

53. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.508 Kč a dále nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT)- ve výši 3.940 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,- ve výši 1.970 Kč za sepis jednoduché předžalobní výzvy dle ust. § 11 odst. 2 písm. h) AT,- ve výši 3.940 Kč za sepis žaloby 27.1.2022 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 3.940 Kč za účast u jednání dne 25.1.2023 od 13.00 hodin do 14:00 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- ve výši 3.940 Kč za sepis podání ze dne 28.2.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 3.940 Kč za sepis podání ze dne 11.4.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- k tomu se vážící paušální náhradě výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč za každý ze 6 úkonů právní služby tj. 1.800 Kč,- náhrady za promeškaný čas strávený na cestě k jednání soudu dne 25.1.2023 v rozsahu 7 půlhodiny tj. 7 x 100 Kč – 700 Kč dle ust. § 14 odst. 1,3 AT,- cestovného ve výši 2.579 Kč za cestu k jednání u soudu právním zástupcem žalobkyně z , adresa, a zpět o vzdálenosti 325 km motorovým vozidlem Toyota Combi, RZ , Anonymizováno, o průměrné spotřebě 6,2 litru motorové nafty na 100 km, kdy soud vycházel z ceny motorové nafty ve výši 44,10 Kč za litr a základní náhrady za 1 km ve výši 5,2 Kč za kilometr (vyhláška č. 467/2022 Sb.).V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo žalované uloženo náklady řízení zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce, který ji v řízení zastupoval.

54. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.