17 C 302/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Filovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce A všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno , IČO: Anonymizováno sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B tituly za jménem sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 700.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku ve výši 300.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 21.1.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) částku ve výši 200.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 21.1.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) částku ve výši 200.000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně z této částky od 21.1.2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) – c) k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 323.614,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců a) – c).

1. Žalobci a) – c) se žalobou doručenou soudu dne 13.12.2022 domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci a) částku ve výši 300.000 Kč s příslušenstvím, žalobci b) částku ve výši 200.000 Kč s příslušenstvím a žalobci c) částku ve výši 200.000 Kč s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy. Žalobci a) - c) podanou žalobu odůvodnili tak, že dne , datum, v 8:30 hodin na , adresa, uklouzla na zledovatělém chodníku poblíž přilehlého parkoviště , jméno FO, , nar. , datum, , která následně zemřela dne , datum, (dále poškozená). Tato upadla celou vahou těla na zem, a to z důvodu, že povrch chodníku nebyl nikterak ošetřen proti zabránění pádu procházejících chodců. Přitom výstraha ke vzniku silné ledovky byla dne 6. 2. 2021 zveřejněna Českým hydrometeorologickým ústavem, který varoval před vznikem ledovky od 6. 2. odpoledne do 8. 2. 2021 dopoledne. Žalobce a) je synem poškozené, žalobci b), c) jsou vnuky poškozené. Dále žalobci uvedli, že poškozená v důsledku pádu utrpěla zvlášť závažná zranění, mj. mnohočetné zlomeniny žeber, tržnou ránu na hlavě, pneumothorax, hemothorax a celkový hemoragický šok, kdy byla hospitalizovaná ve , adresa, v období od 7. 2. do 3. 3. 2021, přičemž v průběhu hospitalizace se nakazila od jiného pacienta virem SARS-COV 2. Žalovaný je ve věci pasivně legitimován, kdy toto vyplývá především z ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého je vlastník chodníku povinen nahradit škodu, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku resp. žalovaný porušil své povinnosti tím, že nezmírnil vzniklou závadu na povrchu chodníku. Ke vzniku škody na straně žalobců a) – c) došlo v důsledku porušení povinnosti žalovaného, což je primární příčina vzniku škody tj. pádu poškozené, a ve vzájemné příčinné souvislosti. Žalobci a) -c) měli s poškozenou velmi blízké a hluboké vztahy, bydleli o několik ulic vedle sebe a byli tak zvyklí poškozenou často navštěvovat, vypomáhat jí v domácnosti, trávili s ní volný čas, společně slavili rodinné oslavy a trávili vánoční i velikonoční svátky. Úmrtí poškozené pro žalobce a) – c) představovala velkou ztrátu a bolestivý zásah do jejich rodiny. Uvedené bylo umocněno i tím, že v důsledku pandemických opatření nemohli poškozenou v nemocnici ani navštívit a z počátku neměli jasné informace ohledně rozsahu způsobených zranění. Ve věci výše odčinění duševních útrap žalobci a) – c) odkazují na judikaturu Nejvyššího soudu ČR např. rozhodnutí ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, který upřesnil, že za základní částku náhrady za způsobené duševní útrapy v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) lze považovat dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející úmrtí primárně poškozeného. V případě vnuků lze poté za základní částku náhrady za způsobené duševní útrapy čtrnáctinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející úmrtí primárně poškozeného (dále např. lze odkázat na judikaturu Krajského soudu v Ostravě v rozhodnutích ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 6 To 370/2014 a ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015). Částka ve výši 696.700 Kč, odpovídá dvacetinásobku průměrné mzdy v roce 2020, žalobce a) by měl tedy nárok na částku ve výši 696.700 Kč a žalobci b), c) částku ve výši 487.690 Kč každý. Žalobci a) – c) však požadují toliko pro žalobce a) částku ve výši 300.000 Kč a pro každého ze žalobců b), c) částku ve výši 200.000 Kč. Žalobci a)- c) své nároky u žalovaného uplatnili dopisem ze dne 4.11.2021, avšak tento jejich nárok i přes následnou písemnou komunikaci odmítl dne 1.12.2021.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil, nárok neuznal, a to ani částečně, kdy navrhl zamítnutí žaloby, kdy současně vyjádřil hluboké politování nad smrtí poškozené. Nárok žalobců a) – c) žalovaný odmítá, a to zejména z důvodu, že nedošlo k porušení právní povinnosti ze strany žalovaného a neexistuje právně relevantní příčinná souvislost mezi údajným porušením právní povinnosti žalovaného a škodlivým následkem. Žalovaný měl za to, že je na žalobcích a) – c), aby prokázali, kdy přesně a kde přesně ke zranění poškozené došlo nebo jakým způsobem se tak stalo. Žalovaný měl v první řadě za to, že ze strany žalovaného nedošlo k porušení právní povinnosti. Toto dle žalobců a) – c) mělo spočívat v neodstranění závady na schůdnosti chodníku ve smyslu ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Závadou ve schůdnosti se pro účely daného zákona dle jeho ust. § 26 odst. 7 se rozumí taková změna ve schůdnosti, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Podle ust. § 27 odst. 7 cit. zákona pak obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků. V této souvislosti žalovaný stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků vyhláškou č. 16/1998 ve znění zejména nařízení č. 29/2005 a 14/2009 tak, že závady ve schůdnosti chodníků, pokud vznikly náledím nebo sněhem, se zmírňují odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňujícími materiály, popřípadě též chemicky rozmrazovacím materiálem. Doba od vzniku závady ve schůdnosti do doby zahájení zmírňování této závady nesmí být delší než 20 hodin. V rámci projednávané věci je třeba uvést, že informace o vzniku silné ledovky byla zveřejněna Českým hydrometeorologickým ústavem dne 6. 2. 2021, a to pro období od 6. 2. odpoledne do 8. 2. 2021 dopoledne. Dle žalovaného, i pokud by v den úrazu poškozené tj. dne 7. 2. 2021 byla skutečně na chodníku na , adresa, ledovka, šlo o změnu schůdnosti, kterou měli chodci předvídat při pohybu přizpůsobeném povětrnostním situacím a jejich důsledkům; nešlo by tedy o závadu ve schůdnosti ve smyslu cit. zákona. I kdyby šlo o závadu způsobenou povětrnostními situacemi, byl vlastník chodníku povinen takovou závadu (pouze) zmírnit, což žalovaný učinil, kdy byl proveden posyp (mj.) předmětného chodníku na , adresa, minimálně mezi 23.00 dne 6. 2. a 2.00 dne 7. 2. 2021 a podruhé mezi 8.00 a 14.00 dne 7. 2. 2021. Dále žalovaný namítal, že došlo k přetržení kauzálního řetězce. Je pravdou, že pád poškozené na chodníku byl jednou z podmínek její smrti, avšak v tomto případě je třeba následně v okolnosti nakažení poškozené virem SARS-COV-2 spatřovat právě onu abnormální nahodilou událost, která je fakticky pro škodlivý následek v podobě smrti poškozené tak důležitá, že přetrhává předmětný kauzální řetězec, a izoluje tak škodlivý následek v podobě smrti poškozené. Žalovaná dále namítla nedostatek právní kauzality – běžné životní riziko. Podle teorie běžných (někdy též obecných) životních rizik je lidský život ze své podstaty doprovázen řadou reziduálních rizik, která eliminovat buď nelze, nebo by jejich eliminace při nejmenším nebyla pro člověka efektivní volbou. Nebezpečí těchto rizik nese vždy výhradně poškozený. „[…] nelze škůdci přičítat škody, které se sice staly v důsledku toho, že svým jednáním např. zapříčinil přítomnost poškozeného na určitém místě, kde poškozenému vznikla další škoda, a to buď náhodou, nebo jednáním třetí osoby. Na začátku roku 2021, kdy k tragickému úmrtí poškozené došlo, bylo bohužel riziko onemocnění tzv. britskou mutací onemocnění COVID-19 běžným životním rizikem. Tímto onemocněním se mohla nakazit jinde, i kdyby k pádu na chodníku nedošlo. Riziko tohoto onemocnění v rozhodném období bylo běžné a neeliminovatelné. Z toho důvodu také nelze použít závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 3 Tdo 78/2010. A dále žalovaná strana namítla v rámci absence právní kauzality také neadekvátnost následku ve smyslu právní teorie vycházející z předvídatelnost škodního následku tj. zda mohl nezávislý průměrný pozorovatel obohacený o vědomosti (hypotetického) škůdce očekávat, že pád zesnulé na chodníku způsobí její smrt na onemocnění COVID-19.

3. Z provedených listinných důkazů, videa ze dne 8.2.2021, výslechu účastníků řízení a výslechu svědků , jméno FO, , , jméno FO, , dříve , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, soud učinil následující závěry ohledně skutkového stavu.

4. Z úmrtního listu , jméno FO, soud zjistil, že , jméno FO, , nar. , datum, zemřela dne , datum, .

5. Z rodných listů žalobců a) - c) soud zjistil, že žalobce a) je synem poškozené, žalobci b), c) jsou vnuky poškozené, kdy žalobce a) je jejich otec.

6. Z informace o počasí ve dnech 6. – 7.2.2021 ze serveru e-počasí.cz soud zjistil, že pro den 6.2.2022 byla hlášeno teplota 2 ºC přes den, v noci -3 ºC srážky smíšené (déšť-sníh), pro den 7.2.2022 byla hlášeno teplota -2 ºC přes den, v noci -10 ºC srážky sněhové.

7. Z výzvy ČHMÚ ze dne 6.2.2021 soud zjistil, že pro období od 6.2.2021 do 8.2.2021 (12:00 hodin) byla hlášena velmi silná, silná ledovka a i nová sněhová pokrývka, a to i pro oblast Jihomoravského kraje.

8. Ze záznamu výjezdu č. , Anonymizováno, soud zjistil, že dne 7.2.2021 vyjela na , adresa, posádka rychlé záchranné služby, a to dle výzvy v 8:27 hodin, na místě samém byla v 8:41 s tím, že místem zásahu byla , adresa, , na parkovišti, kdy poškozená , jméno FO, , roč. , Anonymizováno, při venčení psa uklouzla na náledí a udeřila do hlavy. Ve vlasech zezadu byla zjištěna otevřená ranka cca 4 cm a dále kontuze žeber vlevo. Poškozená nebyla v bezvědomí, při příjezdu stála na chodníku obklopena volajícími, byla při vědomí, orientovaná a spolupracovala. Odvezena na chirurgickou ambulanci , adresa, v 9:15 hodin.

9. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 7.2.2021 soud zjistil, že poškozená byla přijata k ošetření na , Anonymizováno, dne 7.2.2021 v 9:17 hodin, s tím že se měla udeřit do hlavy, když uklouzla na náledí při venčení psa, dále se udeřila do žeber vlevo. Bylo zjištěno, že poškozená byla orientovaná, měla tržnou ránu hlavy 4 cm za levým uchem, byl proveden RTG hrudníku a žeber, kdy hrudník byl bez známek pneumotoraxu, byla zjištěna fraktura 3,4 žebra vlevo.

10. Ze závěrečné lékařské zprávy ze dne 22.2.2021 soud zjistil, že poškozená , jméno FO, byla po pádu na ledu 7. 2. 2021 původně přijata na , Anonymizováno, , , adresa, se zlomeninami žeber a obratlů ke konzervativní terapii. Byla zahájená hospitalizace poškozené. Zde setrvala až do dne 21. 2. 2021. Následně byl objeven po CT vyšetření pneumotorax na levé plíci, byla zavedena drenáž (10.2-15.2.2021). Ode dne 13. 2. 2021 došlo ke zhoršení dýchání, kontrolní CT a byla zahájena léčba antibiotiky. Od 15.2.2021 rentgenu byl zjištěn zápal plic. Došlo tedy k výraznému zhoršení zdravotního stavu poškozené. Následně dne 20. 2. 2021 došlo k náhlému zhoršení stavu z hyposaturací a ztrátou vědomí. Poškozená medikována. Dne 20.2.2021 zaznamenán hemoragický šok. Uvedeného dne byl také proveden test na zjištění onemocnění Covid, který byl negativní. Následně byla poškozená dne 21. 2. 2021 přeložena na , adresa, , a to pro rozvíjející se sepsi. Došlo k po CT břicha a pánve, zjištěn nález masivního hematomu v oblasti břišní stěny (retroperitonea) a stehna, proto byla dne 21.2.2021 provedena operační revize s evakuací 2 hematomů s dočasnou tamponádou, ponechána drenáž. Operace byla provedena v celkové anestezii. Nebylo patrno žádné krvácení. Dne 22. 2. 2021 je zjištěna fibrilace síní, eufrekvenční bez známek akutní ischémie. Poškozená poté přeložena na oddělení , Anonymizováno, , jednotku intenzivní péče, , adresa, (JIP).

11. Ze závěrečné lékařské zprávy ze dne 3.3.2021 soud zjistil, že dle RTG došlo k progresi nálezu, pacientka byla v kontaktu s covid pacientem. Dne 24. 2. 2021 byl u poškozené potvrzen pozitivní výsledek britské mutace viru SARS-COV 19, a proto byla poškozená přeložena na , Anonymizováno, JIP tj. COVID jednotku intenzivní péče, , adresa, . Postupně u pacientky dochází k rozvoji pneumonie, zahájena kyslíková terapie, dne 27. 2. 2021 napojena na dýchací okruh „AIRVO2“ na maximální kapacitu. Dne 28. 2. 2021 došlo k další progresi, eskalace dechové podpory. Rozvinula se také nekorigovatelná porucha srdečního rytmu, rozvoj urosepse. Podáván Morphin ve vyšších dávkách. U poškozené došlo k dalšímu progresu plicního nálezu a rozvoji soporodního stavu s následným úmrtím dne 3. 3. 2021.

12. Z uplatnění nároku klientů na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 3.11.2021 vč. doručenky a detailu o odeslání soud zjistil, že žalobci a) – c) uplatnili vůči žalovanému nárok na odčinění duševních útrap pro žalobce a) ve výši 696.700 Kč, pro každého ze žalobců b), c) ve výši 487.690 Kč, které jim vznikly v souvislosti s úmrtím , jméno FO, , která zemřela dne , datum, , kdy měla dne , datum, v 8:30 hodin úraz na zledovatělém chodníku poblíž přilehlého parkoviště na , adresa, . Jmenovaná následně dne 3.3.2021 v důsledku celkového selhání organismu zemřela. Nárok žalobců a) – c) vznikl v důsledku zanedbání povrchové úpravy chodníků , adresa, , která nesplnila povinnosti jí ukládanou ust. § 27 odst. 3 zákona, č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů tj. tato nezajistila schůdnost chodníku. Výši nároku ve smyslu ust. § 2959 občanského zákoníku žalobci a) – c) odvíjí od rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR např. rozhodnutí ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, který upřesnil, že za základní částku náhrady za způsobené duševní útrapy v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) lze považovat dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející úmrtí primárně poškozeného. V případě vnuků lze poté za základní částku náhrady za způsobené duševní útrapy čtrnáctinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející úmrtí primárně poškozeného (dále např. lze odkázat na judikaturu Krajského soudu v Ostravě v rozhodnutích ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 6 To 370/2014 a ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015). Lhůta k plnění byla stanovena v délce 1 měsíce od doručení dané výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána do datové schránky dne 4.11.2021 a téhož dne dodána.

13. Ze žádosti o doplnění od , adresa, ze dne 16.11.2021 vč. doručenky soud zjistil, že žalovaný k žádosti žalobců a) – c) ze dne 3.11.2021 sdělil, že žádá zejména o zaslání nákresu místa pádu poškozené , jméno FO, dne , datum, .

14. Z vyjádření žádosti o doplnění ze dne 16.11.2021, ze dne 22.11.2021 vč. doručenky soud zjistil, že zástupce žalobce a) – c) jako nedílnou součástí podání zaslal plánek místa, kde poškozená upadla. Toto podání bylo žalovanému odesláno do datové schránky dne 16.11.2021 a téhož dne doručeno.

15. Z vyjádření k uplatnění ze dne 1.12.2021 vč. doručenky soud zjistil, že zástupci žalobců a)-c) bylo ze strany žalovaného sděleno, že povinnost k náhradě za způsobené duševní útrapy na straně žalované nevznikla, neboť došlo ze zmírnění závad na schůdnosti způsobených povětrnostní situací, a to v souladu s vyhláškou města , adresa, o schůdnosti místních komunikací ve znění nařízení města , adresa, a č. , Anonymizováno, tj. doba od vzniku závady ve schůdnosti do doby zahájení zmírňování této závady nebyla delší než 20 hodin. Uvedený přípis byl zástupci žalobců a) – c) doručen do datové schránky dne 8.12.2021.

16. Z vyjádření ke stanovisku ze dne 3.12.2021, poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 4.1.2021 (správně 2022) vč. doručenky soud zjistil, že žalobci a)-c) trvají na svém nároku s tím, že mají k dispozici důkazy (video, svědky) prokazující, že ke zmírnění následků vzniku ledovky na chodníku nedošlo do 20 hodin od vzniku problému v jeho schůdnosti na předmětném místě, kdy k uvedenému nedošlo ani v následujících dvou dnech. S ohledem na uvedené byla žalovanému dána lhůta v trvání 15 dní od doručení tohoto sdělení. Tato výzva byla žalovanému odeslána do datové schránky dne 5.1.2022 a téhož dne dodána.

17. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 14.3.2022 vč. doručenky soud zjistil, že žalobci a) – c) setrvávají na svém stanovisku stran odčinění duševních útrap ve smyslu ust. § 2959 občanského zákoníku žalobci a) – c), a to pro žalobce a) ve výši 657.400 Kč, pro každého ze žalobců b), c) ve výši 460.180 Kč, které jim vznikly v souvislosti s úmrtím , jméno FO, . Dodatečná lhůta k plnění byla stanovena v délce 10 dní od doručení dané výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána do datové schránky dne 14.3.2022 a téhož dne dodána.

18. Z odpovědi , adresa, na poslední výzvu ze dne 22.3.2022 soud zjistil, že žalovaný v rámci mimosoudního jednání se rozhodl zajistit si právní zastoupení s tím, že následně se svým stanoviskem zástupce žalobců a) – c) seznámí.

19. Z vyjádření ze dne 23.5.2022 k poslední výzvě před podáním žaloby ze dne 14.3.2022 soud zjistil, že žalovaný nárok žalobců a) – c) odmítá. Obsahově stran nedůvodnosti nároku se shoduje s vyjádřením strany žalované v tomto řízení, a to zejména absence porušení právní povinnosti ze strany žalované, absence faktické kauzality- přetržení kauzálního řetězce, absence právní kauzality – běžné životní riziko a absence právní kauzality – neadekvátnost následku.

20. Z reakce na vyjádření ze dne 23.5.2022, ze dne 8.9.2022 soud zjistil, že stanovisko žalobců a) – c) je toliko neměnné.

21. Z deníku zimní údržby chodníků soud zjistil, že dne 6.2.2021 byla evidována pohotovost pracovníků údržby. Ráno teplota 2 ºC s deštěm. Byl realizován výjezd od 23 hodin k ošetření chodníků a komunikací, výjezd byl ukončen v 2:00 hodin. Byl proveden posyp ½. V poledne uvedeného dne byla teplota 1 ºC a déšť, večer byla teplota -1 ºC, déšť/sníh. V den 7.2.2021 opět evidována pohotovost a byl realizován výjezd, kdy nástup byl v 8:00 hodin, ukončen v 14.00 hodin, byl realizovaná posyp. Teplota ráno -2 ºC – déšť/sníh, odpoledne teplota -3 ºC – déšť/sníh a večer byla teplota -3 ºC – déšť/sníh.

22. Z GPS záznamu vozidla , jméno FO, (RZ , SPZ, ) ze dne 7.2.2021 soud zjistil, že toto vozidlo se uvedeného dne pohybovalo v rámci , adresa, po ulicích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, .

23. Z knihy jízd vozidla , jméno FO, (RZ , SPZ, ) soud zjistil, že toto bylo v terénu na výjezdu dne 7.2.2021 od 10.03 hodin do 10:48 hodin, poté od 10:48 hodin do 12:55 hodin, poté od 13:06 hodin do 14:43 hodin, poté od 14:43 hodin do 14:57 hodin, dále od 15:00 hodin do 15:06 hodin a poté od 15:06 hodin do 15:41 hodin. Ujelo celkem 47 kilometrů, provedlo 6 jízd s tím, že řidič vozidla neuveden.

24. Ze záznamu o jízdě (puťovka) vozidla – malotraktoru RZ , SPZ, soud zjistil, že toto dne 7.2.2021 vyjelo z , adresa, v 8:00 hodin a vrátilo se v 14:00 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 6 hodin. Trasa neevidována.

25. Ze záznamu o jízdě (puťovka) malého vozidla BELOS, které provedlo dne 6.2.2021 posyp chodníků soud zjistil, že toto vyjelo z , adresa, v 22:45 hodin a vrátilo se v 2:15 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 3 hodin. Trasa neevidována.

26. Ze záznamu o jízdě (puťovka) malého vozidla BELOS, které provedlo dne 7.2.2021 posyp chodníků soud zjistil, že toto vyjelo z , adresa, v 7:45 hodin a vrátilo se v 14:20 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 6,5 hodin. Trasa neevidována.

27. Z knihy docházek osob: , jméno FO, soud zjistil, že v sobotu 6.2.2021 není evidována její přítomnost na pracovišti, v neděli dne 7.2.2021 se účastnila výjezdu od 7:30 do 14:30 hodin. V pondělí dne 8.2.2021 opět na výjezdu od 3:00 do 13:30 hodin. Trasa neevidována.

28. Z knihy docházek osob: , jméno FO, , soud zjistil, že v sobotu 6.2.2021 není evidována její přítomnost na pracovišti, v neděli dne 7.2.2021 se účastnila výjezdu od 7:30 do 14:30 hodin. V pondělí dne 8.2.2021 opět na výjezdu od 6:00 do 14:30 hodin. Trasa neevidována.

29. Z knihy docházek osob: , jméno FO, soud zjistil, že u tohoto není v sobotu 6.2.2021 evidována jeho přítomnost na pracovišti, v neděli 7.2.2021 od 10:00 hodin do 16:00 hodin realizoval z důvodu ledovky posyp v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . V pondělí dne 8.2.2021 opět z důvodu ledovky posyp v , Anonymizováno, od 3:30 hodin do 12:00 hodin. Trasa neevidována.

30. Z 3x fotografie chodníku soud zjistil, že tyto zachycují chodník na , adresa, , tyto pořídila svědkyně , jméno FO, , která toto potvrdila při svém výslechu, druhá fotografie zachycuje místo úrazu poškozené (označeno kroužkem svědkyní při jednání), při jednání konaném dne 12.6.2024 dále zjištěno z mobilního telefonu svědkyně, že u druhé fotografie je datum 8.2.2024 v 14:50 hodin (viz str. 3 protokolu u jednání ze dne 12.6.2024). Fotografie zachycují povrch chodníku pokrytý souvisle ledem, není známka po přítomnosti drti. V blízkosti pádu se nacházela pouliční lampa. Dále vlevo se nacházelo parkoviště.

31. Z černobílé fotografie – s ručně vyznačeným místem úrazu vč. výřezu z google map - , adresa, soud zjistil, že tato zachycuje polohu chodníku a parkoviště na , adresa, , kdy fotografie není datována. U označeného místa pádu se nachází pouliční lampa a vjezd na parkoviště, kterým je chodník přerušen.

32. Z videa ze dne 8.2.2021 soud zjistil, že toto pořídila svědkyně , jméno FO, , zachycuje stav chodníku a jeho ošetření dne 8.2.2021 tj. den po úrazu poškozené, chodník je pokryt souvislou vrstvou ledu bez jakékoliv viditelné známky posypu – drti.

33. Z výslechu svědků , jméno FO, soud zjistil, že bydlela v jednom domě s poškozenou. V den, kdy tato měla venku úraz, svědkyně před domem škrabala auto, bylo velké náledí, chodník byl úplně jako sklinka, všechno bylo zamrzlé, a potkala poškozenou, která šla se psem, kdy tato už byla na zpáteční cestě k domu. Poškozená s pejskem chodila vždy po chodníku a chodila opatrně. V ten den, když se svědkyně otočila, viděla, jak poškozená leží na zemi na zádech. Utíkala k ní, kdy ona upadla nešťastně, kdy hlavou a krkem narazila na obrubník. Pomáhala jí vstát, měla límec od krve, tekla jí krev, tak jí řekla, že zavolá sanitku. Nechtěla, ale svědkyně odmítla o tom s ní diskutovat, když se jednalo o úraz hlavy, chtěla po ní také telefonní číslo , tel. číslo, snachu, neboť neměla doklady ani telefon, ty měla ve svém bytě. Svědkyně zavolala záchranku. Následně svědkyně požádala o pomoc i další přítomné osoby, aby zůstaly s poškozenou, kdy svědkyně doběhla k ní do bytu pro doklady a telefon. Poškozená byla starší dáma, taková čiperná, měla na sobě světlou bundu a sportovní obuv. Poté ještě svědkyně telefonovala se snachou paní , jméno FO, , kdy jí řekla, co se stalo, že paní poškozená měla úraz a že jí odvezla sanitka. Snacha poté přišla, co poškozenou odvezla sanitka, aby se také postarala o pejska, kdy jí řekla, co se stalo a aby věděla, kde mají paní , jméno FO, hledat. Pokud jde o stav chodníku, tak svědkyně na úřadě opakovaně řešila, že chodníky nejsou ošetřeny, kdy je upozornila, že na ulici bydlí i hodně starých lidí, ale pokud jde o tento případ, tak určitě, pokud si uvědomuje, tak se úraz stal o víkendu, protože na úřad volala druhý den, kdy chodník nebyl vůbec ošetřen, nebyl posypán, nebyl ošetřen ani druhý den, žádného pracovníka ani nějaké vozidlo údržby neviděla. Paní z úřadu jí tvrdila, že chodníky posypány byly, protože to mají od firmy podepsáno, ale svědkyně měla fotografie, i video, které dokumentují stav chodníku na celé ulici a trvá na tom, že chodník ošetřen nebyl. Chodník byl jeden led, bylo to počasí, kdy pršelo a mrzlo, možná někde byly zbytky sněhu. , jméno FO, úřad ohledně ošetření chodníku volala několikrát, kdy jí jiná pracovnice sdělila, že ta, se kterou mluvila předtím šla na obchůzku. Potom viděla a bavila se i s pracovníkem, který zajišťoval posyp, obsluhoval traktůrek, nebyla si však jistá, který den to byl, jestli pondělí večer, ale k jejímu sdělení, že se tam stal úraz svědkyni vulgárně nadával. Úraz se stal dopoledne, ale na přesnou hodinu si nevzpomněla. Bylo škaredě, ale bylo světlo. K ošetřování chodníku dále uvedla, že není pravidlem, že by ošetřeny nebyly, v jiných částech , Anonymizováno, (, adresa, ), má informace od známých, že jezdilo posypové vozidlo, ale v tomto případě chodníky ošetřeny nebyly, a to posypem. Jak uvedla, řešila to opakovaně, kdy také řešila to, že chodníky někdy sypali solí, ale , adresa, je vyjmuta kvůli přehradě a řece z tohoto typu ošetření. Fotografie založené do spisu svědkyně identifikovala, jako ty které pořídila sama, na druhé fotografii je zachyceno místo, kde poškozená upadla a jedná se o stav v den úrazu. Svědkyně soudu a zástupcům účastníků řízení následně ukázala fotografie na vlastním mobilním telefonu, kdy se jedná o fotografie, které byly založeny do spisu, kdy u fotografie druhé je datum 8.2.2021 v 14:50 hodin a současně na této fotografii ukazuje místo úrazu paní poškozené. Svědkyně dále na mapě, kde je situováno parkoviště a ulice , Anonymizováno, , označila jednak místo úrazu poškozené a místo, kde měla zaparkované auto, což je podél silnice u , Anonymizováno, . Na mapě je ještě vidět parkoviště , adresa, .

34. Z výslechu svědkyně , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) soud zjistil, že pracovala u společnosti , právnická osoba, . v únoru 2021. V pracovní smlouvě měla pozici asistentky, kdy měla na starost zajištění údržby pro městskou část , adresa, , komunikovala s úřadem a celou tu zakázku měla na starost. Jednalo se taky o celoroční údržbu chodníků léto – zima. Pokud zabezpečovali údržbu pro , adresa, , zahrnuje to i , adresa, . Pokud šlo o zimní údržbu, drží se pohotovost, což je 24 hodin denně. Sami si hlídali počasí a stanovili si náplň vždy v závislosti na tom, jaké počasí je hlášeno. Pokud se hlásí ledovka, velké sněžení, vyjíždí i na kontroly, projedou celou trasu a podle situace zajistí zimní údržbu tzn. to co je potřeba, odhrnutí, posyp apod. V únoru 2021 neměli žádný harmonogram, tedy seznam ulic, kde se začíná a kde se končí, jeli postupně, intuitivně, systematicky. Rozhodně se nemohlo stát, že by nějakou ulici vynechali. Když je hlášena ledovka, tak se domluví, poprvé vyjíždí již v noci, aby chodník byl na ráno ošetřen, ošetřován byl drtí. Sůl se používá pouze na výzvu na daný chodník. Když takto celou lokalitu projedou a provedou ošetření, tak poté danou lokalitu projedou jednou, aby ošetření zkontrolovali, případně ještě někde něco dosypali. Vždy vše závisí právě na vývoji situace. K otázce jak dlouho trvá ošetření lokality , adresa, se svědkyně vyjádřit nemohla, to záleží vždy na konkrétní situaci, kolik napadne sněhu, jak je velká a silná ledovka apod., vždy je to individuální. Někdy to může trvat hodinu, někdy 3 hodiny, někdy 12 hodin. Měla za to, že v únoru 2021 neměla informaci o tom, že by byla stížnost na neschůdnost či neošetření chodníků v , Anonymizováno, . Pokud jde o reálnou údržbu , adresa, je stran chodníků specifická, velké vozidlo se tam nevleze, tam se chodníky udržovaly chodníkovým strojem Belos transpo, který se po něm pohyboval, ale jsou tam místa, která se musí ručně dosypat. Tyto stroje Belos nemají GPS. Ruční posyp zabezpečují potom pracovníci, když jezdí auto a ošetřují schody. V lokalitě kolem , adresa, jsou bedny s posypem, možná na , Anonymizováno, i pod , Anonymizováno, . Svědkyně měla za to, že v únoru 2021 byly na , adresa, všechny chodníky řádně ošetřeny. Konkrétně k datu 7.2.2021 uvedla, že si nepamatuje, jaká byla meteorologická situace v tento den. Dále uvedla, že vedle docházky je veden deník prací, který je předkládán poté úředníkům na městské části, kde jsou u každého dne uvedeny práce, které byly prováděny např. posyp, odhrnutí, sekání trávy atd. A je to uváděno obecně, nepíše se tam jakých ulic se to týká. Pokud v deníku prací je u 7.2. uvedeno posyp tzn. že celá lokalita byla ošetřena posypem. Pokud je u 6.2. uvedeno ½ posyp tzn. že byla učiněna bezpečnostní opatření tj. na určitých místech jako byla např. dlažba, ale není možno z toho jednoznačně říct, které lokality byly takto preventivně ošetřeny. Preventivně se nikdy neošetřuje celá lokalita. Pokud se měla vyjádřit, zda existuje nějaká evidence, z níž by bylo možno jednoznačně říct, zda byl chodník na , Anonymizováno, v rozhodném období ošetřen či nikoliv, tak byť ty malé chodníkové stroje nemají GPS, vždy taky vyjíždí větší z GPS, což je , jméno FO, s těmi pracovníky, co mají provést posyp ručně. Pokud jde o ručně provedený posyp, tak pracovníci na nějakém místě zastaví, do kyblíku si dají posyp, a i ve větší vzdálenosti od vozidla provádí posyp, kde je potřeba.

35. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že je majitelka a jednatelka společnosti , právnická osoba, ., kdy náplní její práce je zajišťovat zakázky pro společnost s tím, že se zabývají i činností, která spočívá v úklidu komunikací, chodníků, úpravy zeleně. V rámci této oblasti vykonávají práce i pro , adresa, . Vždy záleží na tom, jakou zakázku v rámci veřejných zakázek vysoutěží. Když je potřeba, tak se do těchto činností zapojuje i prakticky. Pokud si dobře vzpomíná, vykonávali i ošetření a úklid chodníku pro , adresa, , asi čtvrtá zima zpět, tzn. přelom roku 2020-2021. Drží pohotovost od listopadu do konce března. Mají i dispečink, kde pracovníci sledují počasí s tím, že pokud je hlášeno zhoršení počasí tj. ledovka, sněžení, kontaktují se jejich pracovníci na základě telefonické domluvy, protože tito se nezabývají jen údržbou chodníků tj. odklízením sněhu, ale mají i jinou práci, tudíž se v závislosti na počasí telefonicky spojí. Vyjedou s tím, že mají k dispozici i techniku, ale někdy je třeba chodníky odklízet i ručně, neboť některé jsou úzké, kam se autem nevměstnají, takže toto jede vedle chodníku a je zajišťován posyp. Májí k dispozici i menší techniku. V podstatě chodníky začnou odhrnovat už od 2 cm spadu sněhu. Pokud jde o systém, v rámci kterého údržbu chodníku zajištují, nemají žádný seznam, kterou ulicí začínají a kterou končí, to si každý zabezpečuje v tom týmu podle svého uvážení. Dále uvedla, že v nových zakázkách, asi od loňské zimy, jsou stanoveny priority tzn. ulice, které odklízí jako první. Když je hlášeno nepříznivé počasí, dělají si monitoring, objíždí lokality, protože každý chodník reaguje jinak (asfalt, kočičí hlavy, mosty). Pracovníci si situaci hlídají, vždycky také záleží na lokalitě, v jaké mají údržbu zajišťovat. Když padá sníh, nejprve chodníky odhrnují, to nemá smysl zajišťovat posyp, ten se dělá poté, co sněžení ustane. Na ledovku zabírá ale málo co, jenom sůl, přičemž solit by se asi nemělo. V rámci extrémního počasí se to samozřejmě prosolí. V , Anonymizováno, trasa, kterou měli na starosti, může trvat cca 2 hodiny, poté zpravidla pracovníci si zajistí dosypání materiálu a trasu objedou znovu. Neměla žádnou informaci o tom, že by se stal nějaký úraz nebo byly nějaké stížnosti, že by nebyl chodník v únoru , adresa, ošetřen. Se žalovaným provádí měsíční fakturaci, den po dni vedou deník, kde je uvedeno, co bylo provedeno a kým a zaznamenávají se i případné výtky. Toto se schvaluje a následně proběhne fakturace. Uvedla, že má za to, že firma své závazky plní, kdy byli překvapeni, že před tolika lety mělo dojít k nějakému úrazu na chodníku. V autech je GPS, podle toho sledují, jaký pracovník a kde se pohyboval tj. které chodníky, v jaké oblasti byly ošetřeny, a které ještě nikoliv. Pokud jde o chodník, na který může vjet malá technika, ošetření se provádí tímto vozidlem. Pokud se jedná o ruční posyp, tak vždy je tam vozidlo, které má naložen posyp a pracovníci pak tento posyp ručně rozmístí. Takže vozidlo s GPS na místě je. Jsou lokality, kde jsou umístěny bedny s posypem, které můžou sloužit i občanům, třeba kde je prudký kopec, nebyla si však jistá, zda taková bedna je i na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . Samozřejmě, že pracovníci, kteří zabezpečují ruční posyp mají vždy k dispozici vozidlo. Při ošetření chodníků sůl zabírá do -5 stupňů Celsia, pak je neúčinná. Když se chodník odhrne, použije se drť „2/4 nebo 4/8“. Drť se použije i na ledovku, ale jak už řekla, na ledovku je málo co účinné. Když je ledovka, tak se sype. Pokud před 4 lety zabezpečovali ošetření chodníků v , Anonymizováno, v lokalitě , adresa, , tak si nevzpomněla, jaké ulice tato lokalita zahrnovala. Ve vztahu k zimní údržbě, neměla žádné informace o tom, že by ze strany občanů byly prostřednictvím žalovaného nějaký výtky. K deníku zimní údržby chodníku z rozhodného období únor 2021 k datům 6.2. a 7.2. uvedla, že byla držena pohotovost, kdy jsou zaznamenávány monitoringem teploty a stav počasí s tím, že z uvedeného je zřejmé, že oba dva dny vyjelo posypové vozidlo. Dle GPS předmětných vozidel by bylo možno zjistit v jakých lokalitách se v oba dva dny vozidla pohybovala a kolikrát např. mohla být na , adresa, , přičemž z deníku je zřejmý termín zahájení prací a jejich ukončení. Pokud jde o rozsah, tak 6.2. byl posyp ½ tzn. na půl se sypalo ale se i odhrnovalo, 7.2. už byl pouze posyp. S ohledem na fotografii chodníku na , adresa, uvedla, že z hlediska šířky chodníku má za to, že se na tento vejde menší posypové vozidlo. Dále svědkyně uvedla, že když sněží, tak pracovníci odhrnují stále, když dosněží, odhrnou naposled a chodník ošetření posypem, drtí, aby byl zabezpečen. Když je ledovka, tak s ohledem na teplotu tuto ošetří solí, kdy se to rozsolí zmrazky nebo drtí dle situace. Když sněží, tak se odhrnují všechny chodníky, když je ledovka, tak se posypou rovněž všechny chodníky, ale tam, kde jsou už zmrazky, tak sem se nesype drť, ale rozsolí se, ale udržují se vždy všechny chodníky. GPS mají větší vozidla tj. multikára, valník, ty menší je nemají tj. Belos, malotraktor.

36. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnaný pod , adresa, jako zahradník pro údržbu zeleně, kdy v minulosti fungoval i v souvislosti s údržbou chodníků v zimním období. V minulosti pracoval do roku 2023 u společnosti , právnická osoba, . Pokud byla hlášena nepřízeň počasí jako ledovka, tak zabezpečovali posyp ještě předtím, než šli lidé do práce, kdy vstávali třeba i ve 3 ráno. Při zimním počasí se sypalo celý den, ale neměli žádný seznam nebo systém, kterými ulicemi se začíná a kde končí. K fotografii chodníku na , adresa, uvedl, že tato lokalita je mu známa, všechny chodníky musely být ošetřeny, a to v rámci bezpečnosti. V předmětné lokalitě na , Anonymizováno, se chodníky, pokud se tam vešel chodníkový stroj, ošetřovaly takto. Pokud se jednalo o místa, kam by se případně nedostal, muselo by se to udělat ručně, kdy ručně sypali hlavně schody, a to až ke vchodům, kdy si i lidé stěžovali, že to mají moc blízko. Pokud se měl vyjádřit ke stížnostem na nedostatečnou údržbu, tak většinou lidé volali na obec, ta pak jeho tehdejší šéfové, a ta by mu řekla, kam mám jít zabezpečit posyp. Nikdy nebyl problémový, takže si nevzpomněl, že by měl někdy problémy s tím, že by posyp zabezpečen nebyl. Pokud šlo o zabezpečení posypu, tak záleželo na požadavku úřadu, standartně drť se solí nebo písek se solí. Ve většině případů na chodníky používali drť se solí, na schody písek. Nikdy se mu nestalo, že by mu občan řekl, že posyp nebo údržba je nedostatečná. Standartně to v , Anonymizováno, na , Anonymizováno, mohlo být tak, že vzali Mercedes Benz (valník), naložili směs, kýble, lopaty, dojeli na místo, vždycky začali nejdřív ošetřovat hlavní přístupové cesty od bytových domů až k autobusu. Muselo se ošetřit vše, a to se opakovalo celý den. Nemohl se přesně vyjádřit, jak dlouho trvalo danou lokalitu ošetřit. Pokud danou lokalitu ošetřili cca za 3 hodiny, tak za ty dva dny 6.2.2021 a 7.2.2021 při tom počasí mohli , Anonymizováno, ošetřit tak asi 6x. Trval na tom, že v únoru 2021 se nemohlo stát, že by chodníky ošetřeny nebyly, a to v celé lokalitě vč. , Anonymizováno, . V únoru 2021 posyp realizoval spolu s , jméno FO, , panem , Anonymizováno, , ten je asi v důchodu, a , jméno FO, . Hlídala je šéfová podle GPS, co bylo v autě, a ona se i fyzicky tam chodila dívat. Jmenovala se , jméno FO, , nyní se jmenuje , jméno FO, . Ta by zjistila, že někde nebyli. Kontrolovala je v průběhu celého dne. Měli k dispozici i vozítko Belos, to byl obojživelník i na sekání trávy, pak tam byly asi dva Mercedesy a bylo to stanoveno, že tam byl řidič a pěšáci. Svědek byl většinou řidič Mercedesu nebo multikáry, s vozítkem Belos asi nejezdil. Mercedes měl GPS. K docházce z února 2021 uvedl, že posyp znamená, že tam byla ledovka, což je uvedeno v poznámce a ten posyp byl proveden v nasmlouvané lokalitě , adresa, . K záznamu vozidla Belos ze dne 6.2.2021 uvedl, že za uvedené tři hodiny – kolonka doba jízdy –mohl být proveden posyp v dané lokalitě, kdy pokud jde o místo odjezdu a příjezdu do , adresa, , což je nad , Anonymizováno, , což je místo, kde se materiál nakládal, aby to měli pracovníci blízko. Pokud se měl vyjádřit k deníku Zimní údržba chodníku ze dne 6.2 a 7.2. tak nevěděl, co znamená posyp ½. Pokud bylo uvedeno posyp, tak se domníval, že šlo o klasický posyp.

37. Z výslechu žalobce a) , jméno FO, soud zjistil, že poškozená , jméno FO, byla jeho matka, kdy na , adresa, žila po smrti jeho otce v roce 2015 sama. Rodiče byli velmi aktivní, měli rádi přírodu a pořídili si i psa. Po smrti otce tedy matka žila sama a měla psa. Poškozená byla aktivní, chtěla společnost lidí, proto psa venčila pravidelně a sama, kdy dle žalobce a) neměla nějakou konkrétní trasu. V , Anonymizováno, je několik možností. Psa venčila ráno, v poledne i k večeru. Pokud jí nabídli, že by psa vyvenčili místo ní, to odmítla, chtěla být stále aktivní. Pokud matka venčila psa, vždy pokud jde o oblečení, nosila věci, které byly přizpůsobeny ročnímu období, měla ráda sportovní věci, kdy jsme kupovali i kvalitní, sportovní obuv. Co přesně měla v den úrazu na sobě nebo na nohách, to nevěděl. Od bydliště matky bydlí 5 minut chůze, kdy měli klíče od jejího bytu. V den úrazu je kontaktovala svědkyně , jméno FO, , že matka měla úraz a že ji odvezli do nemocnice. Do jejího bydliště následně jel žalobce a) s manželkou, kdy vyzvedli v bytě matky psa. Nevěděl, jaká byla konkrétní komunikace mezi svědkyní a matkou, ale pes byl na bytě. Ještě se o něho asi 5 let starali. Také sbalili věci, které by matka mohla v nemocnici potřebovat. Prostředí, stav chodníku nebo okolí domu v ten okamžik vůbec nevnímal, měl starost o mámu, kdy tuto viděl naposledy den před úrazem. Pak už ne, když přijeli do nemocnice, ještě neměla hotová vyšetření. Vzhledem k tomu, že byl Covid, nebyly umožněny návštěvy. Asi až po měsíci lékaři umožnili mámu navštívit, rozloučit se s ní, kdy mu lékař řekl, že je to vážné. Sám to však bohužel nestihl, byl pracovně v zahraničí. Vzhledem k pracovním povinnostem je často v zahraničí, ale vždy ho zastoupí manželka, a to ať už se jednalo např. o venčení psa, když máma nemohla kvůli lékařům, nebo stran dotazů ohledně jejího zdravotního stavu. O mámu se samozřejmě zajímali. S maminkou měl velmi pěkný vztah, s oběma rodiči. Byl jedináček. Pokud byl v republice, tak mámu navštěvoval i 3x týdně, samozřejmě, že si telefonovali, taky několikrát týdně. Když táta zemřel, přešla na něj i „povinnost“ stran technického zabezpečení bytu, např. výměna žárovek atd. Vzhledem k tomu, že máma byla ve skvělé kondici, vůbec ho nenapadlo, že by se z nemocnice nevrátila, samozřejmě, že to nesl těžce. Rodiče jsou jenom jedni, to se nenahradí, byť postupem času se bolest může mírnit. V době úrazu měl mámin pes cca 10 let a byl to Jack Russell. Nevěděl o tom, že by tento pes mámu nějak strhnul, utekl jí. Pes měl tak 7 – 8 kg, nemyslí si, že by ho máma nezvládla. Byl pes „pecivál“. Byť by tito psi měli mít přebytek energie, tento konkrétní, než by šel ven, tak raději byl v pelechu. Byl kliďas, dožíval u žalobce a) 5 let a pak ho ze zdravotních důvodů museli uspat. Na své jméno poslechl, ale nevěděl, že by vykonával nějaké povely. Pokud se měl vyjádřit k údržbě chodníku před domem, kde bydlela máma v roce 2021, to nevěděl, v dané věci by byl zaujatý, nerad by spekuloval či se k tomu jinak vyjadřoval. Pokud by se měl vyjádřit ke vztahu mojí mámy a mého syna žalobce c), měli, jakož i my všichni, pěkný vztah, babička mu fandila, když hrál hokej. Nemyslel si, že by mezi nimi byli nějaké nesrovnalosti. Syn babičce i řekl věci, které třeba neřekl žalobci a), myslel tím i oba synové. Žalobce a) měl za to, že bylo zbytečné, že máma zemřela, nemuselo k tomu vůbec dojít, všichni vč. synů jsme z toho byli otřeseni. On sám ani synové nevyhledali nějakou psychologickou pomoc v souvislosti s úmrtím maminky.

38. Z výslechu žalobce b) , jméno FO, soud zjistil, že babička žádnou přesnou trasu procházek neměla, chodila na přehradu, do údolí. Chodila pravidelně, ráno, v poledne, večer. Pokud šlo o její oblečení, tak vždy byla oblečena podle toho, jaké bylo roční období. O tom, že měla úraz se dozvěděl od rodičů, na místě samém ten den nebyl. Bydlí asi 15 minut od bydliště babičky. Pokud šlo o dotazování se na babiččin stav, to řešili rodiče, měl všechny informace od nich. Babička byla velmi aktivní, na svůj věk nevypadala. Vztah měli pěkný, souhlasil s tím, co řekl táta. S babičkou, když byl zejména mladší trávil dost času zejména na chalupě. Nikdo z rodiny ztrátu babičky nečekal, byl to šok, nikdo to prostě nečekal. Byli v zahraničí, hned jeli domů, neměl tedy možnost se s babičkou rozloučit. Bylo to celé divné. Sám žádnou odbornou pomoc nevyhledal. Se psem babička žádné problémy neměla, nikdy nic takového nevzpomněla. Někdy se o něho staral i s přítelkyní a také s ním žádný problém neměli.

39. Z prohlášení žalobce c) , jméno FO, . ze dne 20.11.2024 soud zjistil, že tento měl s babičkou pozitivní vztah, trávil s ní čas od dětství, vzájemně se navštěvovali. Od jeho cca 15 let se jejich vztah ještě více prohloubil, každoročně jezdili společně na chalupu, kterou si prarodiče půjčovali od přátel. Prarodiče zde trávili čas od jara do podzimu. Poškozená pro něj mnoho znamenala i v dospělosti, kdy mu byla velmi blízká, vystupovala jako jeho kamarádka, kdy se jí svěřoval i s osobními záležitostmi, o který by nemohl mluvit s rodiči. Již během střední škody ji navštěvoval nejméně jednou za 14 dní. Na vysoké škole kvůli studijním povinnostem méně často, avšak kontakt nikterak nepřerušili. Vídali se i poté, co ukončil studia a přestěhoval se do , Anonymizováno, v souvislosti s jeho zaměstnáním v , Anonymizováno, . Navštěvoval ji i s přítelkyní. Úmrtí babičky nesl těžce, bolestivě, byl to šok, neboť byla velmi aktivní a vitální. V době jejího úrazu byl v , Anonymizováno, , nemohl opustit službu a ani neměl možnost se s ní rozloučit, a to i kvůli postcovidový opatřením. Psychologickou pomoc nevyhledal, ani své pocity neventiloval.

40. Důkaz – video ze dne 8.2.2021 (další) soud neprovedl, neboť tento byl jako důkaz označen až po koncentraci řízení ve smyslu ust. § 118b o.s.ř.

41. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

42. Dle ust. § 9 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace je povinen vykonávat její správu zahrnující zejména její pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy. Výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou. Vlastník, popřípadě správce, mohou dílčími činnostmi v rámci správy dálnice, silnice nebo místní komunikace, zejména činnostmi souvisejícími s údržbou a opravami dotčené dálnice, silnice nebo místní komunikace, pověřit osobu vybranou postupem podle zvláštního právního předpisu nebo kraj u silnic I. třídy nacházejících se v jeho územním obvodu na základě veřejnoprávní smlouvy; tato osoba nebo kraj se nestávají správcem dotčené pozemní komunikace.

43. Dle ust. § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.

44. Dle ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

45. Dle ust. § 27 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků, místních komunikací a průjezdních úseků silnic.

46. Dle ust. § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

47. Dle ust. § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

48. Dle ust. § 2911 občanského zákoníku způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

49. Dle ust. § 2912 odst. 1 občanského zákoníku nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

50. Dle ust. § 2912 odst. 2 občanského zákoníku dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

51. Dle ust. § 2918 občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

52. Dle č.l. I. odst. 1 vyhlášky , název, Sb., o schůdnosti místních komunikací ve spojení s nařízením , adresa, Sb. se závady ve schůdnosti vzniklé znečištěním, náledím nebo sněhem (dále jen "závady ve schůdnosti") u vozovek místních komunikací a průjezdních úseků silnic zmírňuj pouze na přechodech pro chodce. Dle odst. 2 závady ve schůdnosti se zmírňují u chodníků širších než 1,5 m nejméně v šíři 1,5 m a u chodníků užších v maximální možné šíři.

53. Dle č.l. II. odst. 1 vyhlášky , název, Sb., o schůdnosti místních komunikací ve spojení s nařízením , název, Sb. se závady ve schůdnosti chodníků, pokud vznikly náledím nebo sněhem, zmírňují odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňujícími materiály. Dle odst. 2 chemicky rozmrazovacím materiálem se smějí sypat vozovky místních komunikací a průjezdních úseků silnic a ty chodníky, ve kterých nejsou uloženy inženýrské sítě (ledaže mají uzavřený kryt) a jsou odděleny od zelených ploch a pásů pro stromy takovým způsobem, aby na ně nemohl stékat slaný roztok. Chemicky rozmrazovacím materiálem se nesmí sypat místní komunikace v územích, kde je to zakázáno rozhodnutím příslušného orgánu státní správy o ochranných pásmech vodních zdrojů.

54. Dle č.l. III. vyhlášky , název, Sb., o schůdnosti místních komunikací ve spojení s nařízením , název, Sb. doba od vzniku závady ve schůdnosti do doby zahájení zmírňování této závady nesmí být delší než 20 hodin.

55. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná.

56. Právo na náhradu za duševní útrapy je s účinností od 1. 1. 2014 upraveno v ust. § 2959 občanského zákoníku, které nově stanoví široké obecné pravidlo pro odčinění duševní újmy pozůstalých, a nahrazuje tak dosavadní systém odškodňování prostřednictvím zákonem stanovených paušálních částek. Soud tedy žalobou uplatněný nárok vč. jeho výše za způsobené duševní útrapy posoudil ve smyslu ust. § 2959 občanského zákoníku. Náhrada za duševní útrapy slouží k jednorázovému odčinění duševního strádání osob blízkých poškozené , jméno FO, plynoucího z jejich rodinného a sociálního vztahu charakteristického jejich rodinnými vazbami a intenzivními citovými pouty.

57. V řízení bylo prokázáno, že mezi poškozenou , jméno FO, a jejími rodinnými příslušníky tj. žalobci a)- c) panovaly harmonické vztahy, byli si oporou, vzájemně si pomáhali, navštěvovali se a podporovali se. Žalobce a) byl jediným dítětem poškozené. Soud má za to, že vztahy v rodině byly standardní jako v každé normálně fungující a milující rodině mezi rodičem a dítětem a prarodičem a vnuky.

58. V řízení bylo prokázáno a o uvedeném nebylo sporu, že dne 7.2.2021 na , adresa, uklouzla na chodníku při venčení psa poškozená , jméno FO, , nar. , datum, . Na místo samé v 8:41 hodin dorazila posádka rychlé záchranné služby. Poškozená při příjezdu s RZS stála na chodníku, byla při vědomí, orientovaná a spolupracovala. Odvezena byla na chirurgickou ambulanci , název, v 9:15 hodin s tím, že byla přijata k ošetření na , Anonymizováno, dne 7.2.2021 v 9:17 hodin a byl proveden RTG hrudníku a žeber. Poškozená měla tržnou ránu hlavy 4 cm za levým uchem, hrudník byl bez známek pneumotoraxu a byla zjištěna fraktura 3,4 žebra vlevo.

59. Rovněž bylo prokázáno, že pro období od 6.2.2021 do 8.2.2021 do 12:00 hodin byla hlášena silná ledovka, což je hladká, průhledná a homogenní vrstva ledu, vznikající, když mrznoucí déšť nebo mrholení dopadá na zem nebo jiný povrch. Dochází k tomu tehdy, když se ve výšce nachází teplý vzduch a z něj dopadá déšť na povrch s teplotou pod 0 °C.

60. Dle ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích je vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škodu, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Přičemž závadou ve schůdnosti ve smyslu ust. § 26 odst. 7 cit. zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům. Žalovaný tedy jako vlastník komunikace nese odpovědnost za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku (ust. § 27 odst. 3 zákona č. 17/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění). Své odpovědnosti by se totiž mohl zprostit, pouze pokud by prokázal, že nebylo v mezích jeho možností závadu odstranit, respektive u závady způsobené povětrnostní situací takovou závadu zmírnit (ust. § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění).

61. Jedná se tedy o zákonnou objektivní odpovědnost vlastníka s několika liberačními důvody. Předpokladem vzniku této odpovědnosti zde není porušení právní povinnosti, nýbrž existence zákonem kvalifikované skutečnosti – závady ve schůdnosti (škodní událost), která byla příčinou vzniku škody, škoda, příčinná souvislost mezi skutečností, za niž se odpovídá a škodou, kterou chodec utrpěl.

62. V této souvislosti žalovaný stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti chodníků vyhláškou č. 16/1998 ve znění zejména nařízení č. 29/2005 a č. 14/2009 tak, že závady ve schůdnosti chodníků, pokud vznikly náledím nebo sněhem, se zmírňují odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňujícími materiály, popřípadě též chemicky rozmrazovacím materiálem. Doba od vzniku závady ve schůdnosti do doby zahájení zmírňování této závady nesmí být delší než 20 hodin.

63. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1713/2008 závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat.

64. V řízení bylo prokázáno, že v rozhodném období zimní údržbu chodníků v lokalitě , adresa, zajišťovala společnost , právnická osoba, ., přičemž za tím účelem měli k dispozici minimálně vozidlo , jméno FO, (RZ , SPZ, ), které disponovalo GPS, a dále malotraktor RZ , SPZ, vozidlo BELOS, tato GPS neměla, což potvrdili v rámci své výpovědi i svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, . Uvedení svědci rovněž shodně vypověděli, že v dané lokalitě se prováděl posyp drtí (příp. v kombinaci s pískem), nikoliv solí.

65. V den 6.2.2021 mělo dle záznamu o jízdě vyjet vozidlo BELOS z , adresa, v 22:45 hodin a vrátilo se v 2:15 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 3 hodiny, kdy trasa, po které se vozidlo pohybovalo, nebyla neevidována. Dle docházky slyšených svědků vyplynulo, že žádný z nich nebyl dne 6.2.2021 v práci. Nebylo v rámci tohoto řízení tedy zjištěno, v jaké konkrétní trase se vozidlo pohybovalo a kdo prováděl ošetření/posyp dne 6.2.2021.

66. Ze záznamů jízdy vozidel malotraktoru RZ , SPZ, malého vozidla BELOS bylo prokázáno toliko, že malotraktor RZ , SPZ, vyjel dne 7.2.2021 z , adresa, v 8:00 hodin a vrátil se v 14:00 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 6 hodin a téhož dne vyjelo vozidlo BELOS z , adresa, v 7:45 hodin a vrátilo se v 14:20 hodin opět na , adresa, - v terénu bylo 6,5 hodin. Nebyla prokázána jejich trasa. V rámci uvedeného dne byla současně prokázána docházka do zaměstnání osob, které měli zajistit posyp, a to zejména osob , jméno FO, a , jméno FO, . Tito rovněž potvrdili, že neměli pevně stanovenou trasu.

67. V řízení bylo prokázáno, že dne 7.2.2021 se mělo vozidlo , jméno FO, (RZ , SPZ, ) pohybovat v rámci , adresa, po ulicích , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , adresa, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Současně bylo prokázáno, že toto bylo v terénu na výjezdu dne 7.2.2021 od 10:03 hodin do 10:48 hodin, poté od 10:48 hodin do 12:55 hodin, poté od 13:06 hodin do 14:43 hodin, poté od 14:43 hodin do 14:57 hodin, dále od 15:00 hodin do 15:06 hodin a poté od 15:06 hodin do 15:41 hodin. Ujelo celkem 47 kilometrů, provedlo 6 jízd s tím, že řidič vozidla neuveden. K tomu je třeba uvést, v době výjezdu byla poškozená , jméno FO, již ve , nemocnice, (předána RZS v 9:15 hodin). Tyto důkazy tedy prokazují pohyb příslušného vozidla až v době po úrazu poškozené.

68. Pokud slyšení svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, uváděli, že posyp resp. ošetření chodníků na , adresa, určitě provedeno bylo, je uvedené v kontrastu s výpovědí svědkyně , jméno FO, . V řízení bylo totiž prokázáno, že přímým svědkem pádu poškozené byla , jméno FO, , sousedka poškozené, která následně na místo zavolala rychlou záchrannou službu. Slyšená svědkyně uvedla, že ošetření chodníku provedeno nebylo, kdy toto nebylo napraveno ani následující den. Svědkyně pořídila fotografie stavu chodníku, přičemž v řízení byly předloženy fotografie i video z dne následujícího tj. ze dne 8.2.2021, u uvedených bylo prokazatelně zjištěno, že zachycují chodník na , adresa, , vč. místa, kde došlo k pádu poškozené, který pokrývá souvislá vrstva ledu, bez jakýchkoliv známek posypu, ať již pískem či drtí.

69. Soud tedy nemá za prokázané, a to po zhodnocení důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, že by žalovaný v projednávané věci závadu schůdnosti chodníku na , adresa, stran ledovky na chodníku alespoň zmírnil.

70. V řízení bylo prokázáno, že dne 7.2.2021, kdy utrpěla poškozená úraz, byla na chodníku na , adresa, ledovka, která představovala závadu ve schůdnosti chodníku, kdy soud má za to, že ve smyslu ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích, nebylo místo ošetřeno vůbec, tj. žalovaný byť bylo v jeho možnostech (technických i personálních) závadu na schůdnosti chodníku alespoň zmírnit ve stanoveném 20 hodinovém intervalu.

71. K uvedenému soud dále odkazuje na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 1621/2020, tento rozvedl obsah jednotlivých odpovědnostních titulů a setrval na závěru, že u újmy způsobené v souvislosti se správou a údržbou pozemních kombinací lze nadále kombinovat, jak obecnou povinnost hradit újmu způsobenou porušením právní povinnosti dle ust. § 2911 a ust. § 2912 občanského zákoníku, tak rovněž speciální právní úpravu objektivní odpovědnosti za závady ve schůdnosti obsaženou v zákoně o pozemních komunikacích. Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích zakládá přísnou (tzv. objektivní) odpovědnost vlastníka komunikace za újmy, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti. Jde o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění, která je spojena s existencí závady ve schůdnosti, tedy s takovým nedostatkem komunikace, který se vymyká jejímu stavu z hlediska stavebního, dopravně technického i z hlediska celkového působení povětrnostních vlivů a který představuje pro chodce nenadálou a nepředvídatelnou změnu hrozící vznikem újmy. Požadavek předvídavosti chodce ve vztahu k celkové kvalitě komunikace se projeví jen při hodnocení povahy závady ve smyslu ust. § 26 odst. 7 o pozemních komunikacích a nemůže být zdvojován v rámci závěru o spoluzpůsobení si újmy poškozeným (ust. § 2918 občanského zákoníku); zde je možno hodnotit již jen další projevy neobezřetnosti chodce při samotném pohybu po takovém úseku komunikace, např. nevhodnou obuv, neadekvátní trasu, způsob pohybu či ovlivnění návykovými látkami, jestliže se skutečně promítly do celkového výsledku, jímž bylo zranění po pádu chodce. Úpravou cit. zákona není vyloučena obecná odpovědnost vlastníka komunikace za konkrétní porušení právní povinnosti s presumovaným zaviněním, a to podle obecného předpisu, jímž je občanský zákoník. Porušením zákona je v tomto smyslu především porušení povinnosti správy komunikací výslovně zakotvené v § 9 odst. 3 o pozemních komunikacích, tj. neplnění povinnosti provádět pravidelné a mimořádné prohlídky, údržbu a opravy komunikace.

72. Dle výkladu Ústavního soudu České republiky, obsaženého v nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. I. ÚS 2315/15, vyplývá, že zákon dává chodcům povinnost přizpůsobit se stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu chodníku a chodci mají povinnost obecně usilovat o to, aby jim újma nevznikla. Takové situaci musí rovněž přizpůsobit, např. svou obuv. Obce pak mají povinnost zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb chodců, a je třeba posoudit, nakolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec tím, že nedostál své povinnosti přizpůsobit se okolnostem a předejít vzniku újmy a nakolik vlastník komunikace porušil svou povinnost umožnit chodcům bezpečný pohyb na chodnících. Ústavní soud za ústavně nekonformní označil judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, pokud dospívá k závěru, že jen nepředvídatelná změna schůdnosti zakládá odpovědnost dle ust. § 26 odst. 7 zákona o pozemních komunikacích, když důraz na použití slova „předvídat“ nesleduje žádný legitimní cíl a nemá racionální zdůvodnění.

73. Z uvedeného je tedy zřejmé, že každá osoba průměrného rozumu se snaží pohyb přizpůsobit existujícím podmínkám stran povrchu chodníku, a to tak, aby v důsledku uvedeného nedošlo k újmě na jeho zdraví. Soud má však za to, že uvedené nemůže ve svém důsledku vést k tomu, že by v případě hlášené výstrahy např. kvůli ledovce, neměli osoby vycházet vůbec z domu. K tomu soud uvádí, že dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1991/20, ze dne 1. 12. 2021 utrpí-li chodec újmu na zdraví, a tím i zásah do tělesné integrity (čl. 7 odst. 1 Listiny) v důsledku toho, že se na chodníku nachází sníh či led, nemůže být odpovědnost vlastníka (správce) komunikace vyloučena poukazem na to, že pro chodce byl stav chodníku předvídatelný. Je třeba na jedné straně zkoumat, nakolik se chodec choval tak, aby svému úrazu předešel, a na druhé straně zhodnotit, nakolik vlastník komunikace dodržel svou povinnost zajistit, aby tato komunikace umožňovala bezpečný pohyb chodců. Soud má za to, že s ohledem na smysl a účel zákona by měl být kladen větší důraz na posouzení nejen dodržení povinnosti vlastníka komunikace k její údržbě, ale především na posouzení toho, zda byla tato údržba v daném místě a čase provedena řádně, dostatečně a včas proto, aby byl zajištěn bezpečný pohyb chodců po této komunikaci a bylo předcházeno možnému vzniku škod způsobených neschůdností dané komunikace.

74. Jak již bylo uvedeno shora, soud má za to, že žalovaný neprokázal liberační důvody pro zproštění objektivní odpovědnosti dle ust. § 27 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemcích komunikacích, že by závadu na schůdnosti chodníku alespoň zmírnil s tím, že nebylo prokázáno, že by mu v tomto bránily objektivní překážky. Současně soud má za to, že nebyl prokázat mechanismus pádu poškozené, a to ani způsobem naznačeným žalovaným, že by snad tento byl způsobem tím, že by poškozenou strhnul její pes tj. že k pádu mohlo dojít například při zatažení za pravou ruku při současném zapření mírně dozadu a následném podklouznutí. Uvedené nebylo možné zjistit ani s ohledem na skutečnost, že poškozená zemřela. Poškozená nemohla předpokládat, že v obydlené oblasti, a to i při hlášené ledovce, nebudou chodníky nikterak ošetřeny, a to v plném rozsahu tras, kdy se jednalo o hlavní chodník. Poškozená byla osobou staršího věku, avšak byla v dobré zdravotní kondici, která volila oblečení a obuv adekvátní příslušnému ročnímu období, jakož i pohyb a i denní dobu. Jednalo se o období, kdy mohla předpokládat ošetření chodníku z důvodu zajištění bezpečného pohybu chodců zejména v době, kdy řada lidí odcházela do práce či školy. Nepředvídatelnost závady ovšem není vázána na její časové určení, resp. na to, zda se jedná o závadu vzniklou náhle, či závadu přetrvávající delší dobu. Při objektivním posuzování nepředvídatelnosti závad ve schůdnosti místních komunikací sama skutečnost, že poškozená v místě bydlela a o stavu komunikace osobně věděla, nemůže hrát roli z hlediska vzniku odpovědnosti vlastníka komunikace za škody způsobené takovými závadami.

75. I kdyby soud připustil, že žalovaný splnil své „povinnosti“ ukládané mu zákonem o pozemních komunikacích, dle soudu porušil povinnosti tzv. generální prevence dle ust. § 2910 občanského zákoníku, kdy má soud za prokázané, že chodník ošetřen dne 7.2.2021 nebyl tj. žalovaný nezajistit stav chodníku tak, aby byl umožněn bezpečný pohyb osob. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3056/2023 ze dne 7. 12. 2023 zkoumání podmínek vzniku odpovědnosti vlastníka (správce) komunikace ve smyslu občanského zákoníku tedy nebude v případech újem vzešlých z neuspokojivého stavu komunikace vyloučeno, bude nastupovat tam, kde chybí předpoklady vzniku objektivní odpovědnosti podle zákona o pozemních komunikacích, a z hlediska znaku protiprávnosti bude jeho předmětem především posouzení řádného plnění povinnosti vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob, která mu plyne obecně již z titulu jeho vlastnictví. Na zákonné úrovni pak bude porušení povinností při péči o stav komunikace možno v konkrétních souvislostech hodnotit jako porušení povinnosti tzv. generální prevence, či porušení stanovených pravidel pro zimní ošetřování chodníků, jsou-li obsažena v normativním aktu, potažmo jako porušení povinnosti správy komunikací výslovně zakotvené v ust. § 9 odst. 3 zákona o pozemních komunikací.

76. V dané věci byla příčinou pádu poškozené a vzniku škody závada ve schůdnosti, za kterou je odpovědný žalovaný, který se své odpovědnosti nezprostil. Pokud by se soud zabýval dle ust. § 2918 občanského zákoníku mírou spoluúčasti poškozené na vzniklé škodě, tak má za to, že poškozená nemůže být odpovědná v celém rozsahu za vniklou škodu, pokud by jednou z příčin vzniku škody, popř. zvětšení jejího rozsahu, bylo jednání poškozeného. Předpokladem vlastní odpovědnosti poškozeného za vzniklou škodu není zavinění ve smyslu úmyslu či nedbalosti a nemusí se u něj jednat ani o jednání protiprávní. Poškozená jako chodkyně mohla předvídat s ohledem na roční období, zjištěnou teplotní a povětrnostní situaci zvýšené nároky na bezpečnou chůzi, nemohla však předvídat, že chodník nebude uklizen. Pro úplnost soud uvádí, že k úrazu došlo až při cestě poškozené zpět ke svému bydlišti, kdy celou předchozí trasu zvládla bez jakékoliv újmy. Stran volby trasy soud uvádí, že zvolila hlavní chodník vedoucí k bytovým domům. Nelze po poškozené požadovat, aby se např. vracela a hledala jinou, snad více uklizenou cestu, pokud se dostala do bodu, kde chodník ošetřen nebyl. Poškozená volila k cestě do bytu tu nejbezpečnější cestu po hlavním chodníku. Navíc náledí v konkrétním místě nemusí být pro chodce na první pohled patrné.

77. Soud má tedy za to, že byl naplněn první atribut pro náhradu nemajetkové újmy.

78. Ke vzniku škody dále soud uvádí, že bylo tedy prokázáno, že v důsledku shora uvedeného utrpěla dne 7.2.2021 poškozená úraz, který byl primární příčinou následného vývoje situace, kdy posléze u poškozené došlo k oslabení jejího organismu, kdy v důsledku dalších komplikací došlo k její smrti a tím pádem ke vzniku škody na straně žalobců a) – c). Námitku žalovaného ohledně přerušení kauzálního řetězce soud považuje za nedůvodnou.

79. Dle Doležal, A., Doležal, T. Kauzalita v civilním právu se zaměřením na medicínskoprávní spory. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2016 koncept přerušení kauzálního řetězce lze chápat tak, že jedna podmínka je tzv. „přebita“ jinou podmínkou, a to přinejmenším z právního hlediska. Tato nová podmínka je přitom pro vznik újmy rozhodující a je způsobilá působit jako podmínka výlučná a samostatná. Následkem je limitace odpovědnosti a limitace kauzálního působení, a to řadou základních přerušení příčinného řetězce. Při přičítání odpovědnosti je nutné mít stále na zřeteli tento limit kauzálního působení, kterým se přerušuje kauzální řetězec, mluvíme o tzv. novus actus intervenci (novus actus interveniens).

80. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny ( conditio sine qua non ; srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. I. ÚS 312/05). Ústavní soud v uvedeném (ve vztahu k obecným soudům podle čl. 89 odst. 2 Ústavy rovněž závazném) nálezu ohledně teorie adekvátnosti příčinné souvislosti rozvedl, že [v] řadě vzájemně souvisejících příčin nejsou všechny příčiny stejně významné. Základní obsahovou náležitostí odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti tak musí být úvaha o kritériích, kterými se odlišují právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných, a aplikace těchto kritérií na konkrétní případ. K témuž závěru ostatně dospěl Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1729/2013.

81. Poškozená byla sice osobou staršího věku (uvedené nemůže jít k tíži žalobců a)-c), avšak byla v dobré kondici (opak prokázán nebyl), kdy k ošetření byla přijata pro úraz hlavy a zlomená žebra, a to dne 7.2.2021. Následně byl dne 10.2.2021 objeven na CT pneumothorax na levé plíci, byla zavedena drenáž, přičemž od 13. 2. 2021 došlo ke zhoršení dýchání, a bylo provedeno kontrolní CT a byla zahájena léčba antibiotiky. Dne 15.2.2021 byl zjištěn zápal plic. V důsledku uvedeného došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu poškozené, dne 20. 2. 2021 i ke ztrátě vědomí a byl zaznamenán hemoragický šok. Dne 21. 2. 2021 byl po vyšetřeních zjištěn nález masivního hematomu v oblasti břišní stěny (retroperitonea) a stehna, a proto dne 21.2.2021 byla provedena operační revize s evakuací 2 hematomů s dočasnou tamponádou, ponechána drenáž. Dne 22. 2. 2021 je uvedena fibrilace síní, eufrekvenční bez známek akutní ischémie. Následně dle RTG došlo k progresi nálezu a dne 24. 2. 2021 byl u poškozené potvrzen pozitivní výsledek britské mutace viru SARS-COV 19. Postupně u pacientky došlo k rozvoji pneumonie a byla zahájena kyslíková terapie, s tím, že dne 27. 2. 2021 byla napojena na dýchací okruh „AIRVO2“ na maximální kapacitu. Dne 28. 2. 2021 došlo k další progresi, eskalace dechové podpory. Rozvinula se také nekorigovatelná porucha srdečního rytmu, rozvoj urosepse. U poškozené došlo k dalšímu progresu plicního nálezu a rozvoji soporodního stavu s následným úmrtím dne 3. 3. 2021. Z uvedeného je zřejmé, že prvotní příčinou byl úraz žalované na zledovatělém chodníku, následně došlo k postupnému zhoršování jejího zdravotního stavu, kdy následně v takovémto oslabení se toliko přidružila nákaza virem SARS-COV 19, přičemž příčinou úmrtí poškozené nebyla nákaza virem SARS-COV 19, ale celkové selhání organismu. Z uvedeného je tedy zřejmé, že prvotní příčina (úraz) vyvolala další nastupující příčiny (pneumothorax, hemoragický šok, srdeční selhání…), což mělo ve svém důsledku za následek smrt poškozené. Onemocnění virem SARS-COV 19, a to i v nemocničním prostředí bylo jevem běžným, kdy soud má za to, že uvedené nelze považovat za abnormální nepředvídatelnou nahodilou událost, v důsledku které by došlo k přetržení kauzálního řetězce událostí. U poškozené byla tato nákaza však diagnostikována dne 24.2.2021, a to až v okamžiku selhávání jejího organismu. Soud nemá za prokázané, že by poškozená nezemřela na covid, ale toliko s covidem.

82. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006 vztah příčinné souvislosti, který je podmínkou existence odpovědnostního vztahu za škodu, se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení právních povinností škůdcem (tj. bez zaviněného porušení povinnosti škůdcem by škoda nevznikla tak, jak vznikla). Při řešení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním nebo opomenutím osoby a vznikem škody nejde o otázku právní, nýbrž o otázku skutkovou, jež nemůže být řešena obecně, ale pouze v konkrétních souvislostech. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu.

83. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1474/2011 ze dne 19.12.2012 příčinná souvislost mezi právní skutečností, za niž se odpovídá, a mezi vznikem škody je jednou ze základních podmínek odpovědnosti za škodu v občanském právu, a to bez ohledu na to, zda jde o odpovědnost založenou na principu zavinění nebo o odpovědnost objektivní (bez zřetele na zavinění). Při zjišťování příčinné souvislosti je třeba zkoumat, zda v komplexu skutečností přicházejících v úvahu jako příčiny škody existuje skutečnost, se kterou zákon odpovědnost v daném případě spojuje. Jestliže se v řízení o náhradu škody zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006 ).

84. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1946/2000, konstatoval: „O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin více, působí z časového hlediska buď souběžně, anebo následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen (prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta postupně případně příčinu další), že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Časové hledisko pak není rozhodujícím a jediným kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (srov. rozhodnutí publikované pod č. 7 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1992). Existenci příčinné souvislosti tedy nelze vztahovat pouze k příčině ,nejbližší‘ způsobenému následku. Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Příčinná souvislost je přerušena i v těch případech, kdy bezprostřední příčinou škody je skutečnost, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu.

85. Konečně i Ústavní soud v rozhodnutí I. ÚS 312/05 potvrdil akceptování směru kontrafaktuálního rozvažování, když uvedl toto: „[...] každý následek má obvykle několik vzájemně souvisejících příčin a každá příčina může mít několik vzájemně souvisejících následků. Příčina jedné skutečnosti může být sama následkem jiné příčiny. Prostřednictvím těchto kausálních vazeb jsou vytvářeny kausální řetězce, které jsou v čase nazpět nekonečné. Východiskem zjištění právně relevantní příčinné souvislosti je tedy zásadně prokázání příčinné souvislosti v přísně přírodovědném smyslu. Abychom mohli hovořit o takovém kausálním vztahu mezi dvěma skutečnostmi, je nutné, aby skutečnost, která má být příčinou, byla nutnou podmínkou (conditio sine qua non) toho, že se následek uskutečnil právě tak, jak se uskutečnil, tj. daným způsobem, v daném čase a v daném místě. Pro výsledek je příčinou taková událost, kterou si nelze odmyslet, aniž by nutně odpadl i sám výsledek (škoda).“86. Příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. V projednávané věci tudíž touto příčinou byl právě úraz poškozené, za který je odpovědný žalovaný. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). Jak již bylo uvedeno shora prvotní příčina (úraz) vyvolala další vzájemně provázané a nastupující příčiny (pneumothorax, hemoragický šok, srdeční selhání…), což mělo ve svém důsledku za následek smrt poškozené. Nebýt úrazu poškozené, nebyla by hospitalizována v nemocnici pro úraz hlavy a zlomeniny žeber, kdy v důsledku uvedeného by nedošlo k postupnému selhávání jejího organismu, vzniku pneumothoraxu, hemoragický šoku, srdeční selhání apod. a následně k její smrti. Uvedené přestavuje souvislý, vzájemně propojený řetězec příčin a následku ve své vzájemné příčinné souvislosti. Onemocnění covidem tedy nebyla ve svém důsledku jevem izolovaným, který by vyloučila odpovědnost žalovaného. Zde dále soud uvádí, že je obecně známou skutečností, že nemocniční prostředí je místem se zvýšenou přítomností virových či bakteriálních infekcí tj. i virové infekce SARS-COV-19. Rovněž je obecně známo, že lidé tuto infekci, a to i bez ohledu na jejich věk, zvládali různě, od bezpříznakového stavu až po vážné zdravotní problémy či smrt. Soud má za to, že v řízení byla prokázána příčinná souvislost jako jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu, kdy je dána tím, že vzniklá škoda podle obvyklého (přirozeného) chodu věcí i obecné zkušenosti, resp. poznatků je adekvátním důsledkem protiprávního úkonu či škodní události (srov. Knappová, M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek II. 3. vydání. Praha). K uvedeném srovnej obdobnou věc projednávanou ve věci sp. zn. 3 Tdo 78/2010.

87. K přerušení tzv. kauzální souvislosti mezi jednáním a následkem by v daném případě mohlo být uvažováno jedině za předpokladu, že ke komplikacím při léčení poškozené, které vedly ke zhoršení jejího zdravotního stavu nebo k její smrti, by došlo neodbornou zdravotnickou péčí nebo jinými okolnostmi, které měly základ v porušení povinností jinou osobou. Uvedené však prokázáno nebylo.

88. K námitce žalovaného stran skutečnosti absence právní kauzality - běžné riziko soud uvádí, že důležitým elementem, který charakterizuje běžné životní riziko, je skutečnost, že se nachází ve sféře poškozeného, nikoliv škůdce. Ačkoliv se doposud nevytvořila pevně ohraničená skupina běžných životních rizik, je zřejmé, že existuje několik oblastí, v nichž se s kategorií běžného životního rizika počítá. Předně se jedná o rizika vznikající v důsledku účasti v běžném společenském styku, zejména pak v důsledku účasti na dopravním provozu, rizika v důsledku běžných poškození životního prostředí nebo přírodních událostí, psychické újmy v rámci společensky běžného (přijatelného) chování nebo rizika účasti na některých řízeních u státních orgánů. Zvláštní případy běžného životního rizika jsou spjaty s výkonem některých povolání např. policistů, hasičů, záchranářů apod. Běžná životní rizika tvoří v těchto případech zvláštní skupinu důvodů pro vyloučení přičitatelnosti odpovědnosti v situacích, kdy faktická kauzalita je dána. V projednávané věci má soud za to, a o uvedeném nebylo sporu, že v roce 2021 bylo onemocnění SARS-COV-19 již běžným respiračním onemocněním, které se šířilo vzájemným kontaktem, primárně pomocí infikovaných kapének, které nakažený vylučuje při kašli, kýchání nebo mluvení. Mezi příznaky nakažení patřil suchý kašel, dušnost, únava a horečka. Životní funkce přijímaných pacientů byly obvykle stabilní. Závažnější případy však mohly vést k zápalu plic, selhání ledvin a smrti. Symptomy většinou přicházejí postupně a zhruba 80 % nemocných se uzdravilo bez nutnosti hospitalizace. U zbývajících 20 % nakažených měla nemoc vážný průběh a nemocným se hůře dýchalo, kdy část z nich musel být připojena na ventilátor nebo ECMO. Průběh onemocnění a jeho závažnost záleží i na celkovém zdravotním a tělesném stavu nemocného. Zde je třeba uvést, že i přes toto uvedené, nelze v daném případě dospěl izolovaně k závěru, že toto onemocnění bylo běžným životním rizikem v rámci posouzení právní kauzality. Je pravdou, že poškozená se mohla nakazit kdykoliv a kdekoliv, ale soud má za podstatné, že poškozená utrpěla při pádu zlomeniny žeber a následně došlo k rozvoji pneumothoraxu s tím, že tyto diagnózy byly zjištěni ještě před prokázanou nákazou onemocněním SARS-COV-19. Je tedy zřejmé, že s tímto onemocněním by se organismus poškozené jako s běžnou respirační chorobou vypořádal zcela jinak, pokud by k úrazu a následnému selhání organismu nedošlo. S ohledem na uvedené má tedy soud tuto námitku žalované za nedůvodnou.

89. Obdobně k námitce žalovaného stran skutečnosti absence právní kauzality - neadekvátnost následku soud uvádí, že tuto považuje za nedůvodnou. Rozhodujícím kritériem při posuzování je zvážení toho, jaký následek, v tomto případě fatální následek v podobě smrti poškozené, plyne z porušení jaké konkrétní povinnosti. V daném případě žalovaný porušil důležitou povinnost vyplývající ze zákona o pozemních komunikacích potažmo občanského zákoníku, a to dodržení povinnosti vlastníka komunikace k její údržbě tedy povinnosti zajistit, aby chodníky umožňovaly bezpečný pohyb chodců. V daném případě došlo k zásahu do života a zdraví člověka tj. poškozené. Za důležitou povinnost se tedy považuje porušení některé z mnoha možných důležitých povinností, které mají vztah k ochraně zdraví lidí. Posouzení vždy závisí na okolnostech toho konkrétního případu tj. zda je porušení zjištěné povinnosti v daném případě porušením důležité povinnosti. Z uvedeného je zřejmé, že rozhodujícím kritériem při posuzování, zda jde o důležitou povinnost, je zvážení toho, jaký následek z porušení konkrétní povinnosti plyne. Z toto plyne tedy položení otázky, zda lze obecně očekávat, že pád na chodníku způsobí smrt chodce, a to v důsledku onemocnění SARS-COV-19. Soud má za to, že nikoliv. Soud dále odkazuje na bod 88 tohoto rozsudku ohledně běžného rizika. Významným aspektem teorie ochranného účelu normy z hlediska kauzality je možnost omezení rozsahu odpovědnosti škůdce, i když jeho jednání bylo conditio sine qua non. Škůdce tedy v určitých případech nebude odpovídat za všechny újmy, které vznikly následkem jeho (protiprávního) jednání, ale pouze za ty, které lze označit jako právně relevantní tj. ty, které jsou zahrnuty v ochranném účelu normy. Dle Doležal, A., Doležal, T. Kauzalita v civilním právu se zaměřením na medicínskoprávní spory. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2016, str. 104 tak se v literatuře často uvádí je sporné, v jakém vztahu k sobě navzájem teorie adekvátnosti a ochranného účelu normy stojí a zda mohou být aplikovány souběžně. V poslední době je zejména doktrínou preferováno souběžné používání obou institutů omezujících rozsah odpovědnosti. Toto souběžné použití je umožněno zejména skutečností, že vycházejí z odlišných východisek. Zatímco teorie adekvátnosti zkoumá, zda konkrétní jednání se optimálnímu pozorovateli jevilo vzhledem k vzniklé újmě jako nebezpečné, teorie ochranného účelu normy zkoumá, jakému jednání chtěl rozumný zákonodárce prostřednictvím stanovení určité normy zamezit. Stran ochranného účelu zákona o pozemních komunikacích v ust. § 27 odst. 3 zákona týkající se povinnosti zmírnit závadu schůdnosti je tedy zřejmé, že smyslem tohoto zákona potažmo ust. § 2910 občanského zákoníku je chránit chodce před pádem na chodník, a nikoliv před onemocněním SARS-COV-19, s tímto lze se žalovaným, souhlasit. Soud nemá však v projednávané věci za prokázané, že by smrt poškozené nastala v důsledku onemocnění SARS-COV-19. V důsledku uvedené je vznesená námitka žalovaného nepřípadná na projednávanou věc, kdy po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že došlo k porušení povinnosti na straně žalovaného, došlo ke vzniku škody, a to vše v jejich příčinné souvislosti.

90. Opětovně soud uvádí, že Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1946/2000 nebo rozhodnutí ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1520/2001 vyjádřil v tom smyslu, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem protiprávního úkonu škůdce, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu, ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Postup při zjišťování příčinné souvislosti spočívá v tom, že škodu je třeba vyjmout z její všeobecné souvislosti a zkoumat ji izolovaně, toliko z hlediska jejích příčin. Protože příčinná souvislost je zákonitostí přírodní a společenskou, jde o hledání jevu, který škodu vyvolal. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny a následky, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu.

91. Vzhledem k uvedenému má soud za to, že žalobou uplatněný nárok je dán. Pokud jde o výši odškodnění soud uvádí, že nový občanský zákoník opustil paušální náhrady odškodnění nemajetkové újmy pozůstalých a stanovil, že škůdce je povinen při usmrcení odčinit duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Vzhledem k tomu, že v případě náhrady za usmrcení vydání metodiky, obdobné jako té, kterou připravil Nejvyšší soud pro případy náhrady nemajetkové újmy na zdraví tj. Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která byla přijata a publikována ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 63/2014 (dále jen Metodika), není možné, neboť určení výše náhrady záleží výlučně na soudcovském uvážení a role znalců je omezena, popř. vyloučena. Je třeba tedy vycházet z kritérii, která vymezila judikatura. V rozhodnutí ze dne 12 4. 2016, sp. zn. 4 Tdo 1402/2015, Nejvyšší soud současně upozornil, že nová Metodika se vztahuje pouze na náhradu nemajetkové újmy na zdraví podle ust. § 2958 občanského zákoníku, nikoli na ust. § 2959 občanského zákoníku.

92. Významný demonstrativní výčet kritérií, která by soudy při rozhodování o předmětném nároku měly reflektovat, přinesl jak soud Ústavní (ve svém nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14), tak Nejvyšší soud, a to v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018. Tato kritéria lze třídit do dvou kategorií, a sice na kritéria na straně pozůstalého, na straně jedné, a na kritéria na straně škůdce, na straně druhé.

93. Na straně osoby blízké zesnulé či těžce na zdraví poškozeného by soudy měly zohlednit zejména následující okolnosti:a) intenzitu vztahu sekundární oběti se zemřelým / primárně poškozeným,b) věk zemřelého / poškozeného a věk sekundární oběti,c) případnou existenční závislost na zemřelém,d) jinou satisfakci (např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), jež obvykle není sama o sobě dostačující, nicméně její poskytnutí může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění,e) zda byla sekundární oběť očitým svědkem škodní události, popřípadě jakým způsobem se o ní dozvěděla.Vzhledem k tomu, že se předpokládá určitá kvalita běžných rodinných vztahů, může být důvodem pro zvýšení náhrady toliko mimořádná blízkost a nebývalá kvalita, naopak pro nižší náhradu musí svědčit vazby, které jsou zřetelně slabší než vazby obvyklé.

94. Na škůdcově straně bychom měli zohledňovat především toto:f) postoj škůdce ke škodní události,g) dopad události do jeho duševní sféry,h) formu a míru zavinění,i) v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné toliko z hlediska toho, aby pro něj výše náhrady nepředstavovala likvidační důsledek.

95. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018 byla stanovena určitá „středová“ částka, která by měla odpovídat jakémusi prototypickému případu bez zvláštních okolností na té či oné straně, resp. směrem nahoru či směrem dolů. Tato základní částka činí dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Dle rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2015, sp. zn. 6 To 404/2015 či rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.12.2014 sp.zn. 6To 370/2014 vyplývá závěr, že podle zásad slušnosti je možno stanovit částku u pozůstalých manželů, event. partnerů, rodičů a dětí, jako dvacetinásobek částky průměrné měsíční mzdy, u jiných osob blízkých dle ust. § 22 občanského zákoníku, a to u pozůstalých sourozenců a vnuků jako čtrnáctinásobek průměrné měsíční mzdy. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2020 dosáhla úrovně 34.835 Kč (https://www.vzp.cz/platci/informace/osvc/osvc- prumerna-mzda), kdy dvacetinásobek této částky činí 696.700 Kč a čtrnáctinásobek této částky činí 487.690 Kč.

96. K bodu a) soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobci a) –c) a poškozená , jméno FO, tvořili harmonickou rodinu, vztahy v rodině byly klidné a kvalitní. Poškozená byla velmi aktivní člověk, měla rád zvířata, chovala psa. Žalobce a) byl jediným dítětem poškozené. Všichni byli nečekaným odchodem citově zasaženi, byl to pro ně šok, kdy uvedené bylo umocněno i tím, že neměli možnost se s poškozenou rozloučit, ať již pro situaci v souvislosti s covidem 19, tak tím, že byli mimo , adresa, . Žalobci b), c) jako vnuci poškozené u ní hledali i radu a pomoc v jakékoliv oblasti svého života a svěřovali se jí i s věcmi, které by rodičům neřekli.

97. K bodu b), c) soud uvádí, že v době úrazu bylo poškozené nedožitých 78 let, jednalo se o osobu již důchodového věku, nebyla pracovně aktivní, nebyla osobou, na které by byli žalobci a) – c) existenčně či finančně závislí. Uvedené však není a nemůže být kritériem vedoucím ke snížení odškodnění.

98. K bodu d) soud uvádí, že v rámci svého vyjádření ze dne 9.2.023 vyjádřil hluboké politování nad smrtí poškozené, avšak s nárokem žalobců a) – c) nesouhlasil, což byl i odraz jeho stanoviska předcházejícímu podání žaloby ( shodně se vztahuje i na bod f), h).

99. K bodu e) soud uvádí, že úrazu žalované nebyl přítomen žádný ze žalobců a) – c), kdy o jejím úraze se žalobce a) dozvěděl telefonicky od svědkyně , jméno FO, , žalobci b), c) od svých rodičů.

100. K bodu i) soud uvádí, že s ohledem na majetkovou situaci žalovaného, kdy z úřední povinnosti je soudu známo, že tento disponuje majetkem v rozsahu desítek milionů korun, by povinnost uhradit žalobcům a) – c) částku v celkové výši 700.000 Kč bez příslušenství, by pro žalovaného neměla likvidační následky.

101. Soud současně upozorňuje na znění bodu 56 rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2844/14 ze dne 22.12.2015, v němž Ústavní soud doslovně uvedl, že při určování výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je důležitým aspektem to, aby její výše odrážela obecně sdílené představy o spravedlnosti. Ústavní soud konstatoval, že při stanovení výše částky relutární náhrady je nutno použít princip proporcionality též tím způsobem, že obecné soudy porovnají částky této náhrady přisouzené v jiných případech, a to nejen v obdobných, ale i v dalších, v nichž se jednalo o zásah do jiných osobnostních práv, a to zejména do práva na lidskou I. ÚS 2844/14 16 důstojnost. Dále soud uvádí, že dle ust. § 2959 občanského zákoníku věty druhé je třeba vzít v úvahu „zásadu slušnosti“. V této souvislosti je tedy třeba uvést, že „slušnost v sobě zahrnuje především požadavek ohleduplnosti vůči sekundární oběti, tolerance k jejímu utrpení a akceptaci možného nadhodnocení výše náhrady (s respektem k pravidlu – v pochybnostech ve prospěch), což musí být založeno na celospolečenském konsenzu“. K tomu opětovně lze odkázat na bod 56 nálezu I. ÚS 2844/14, podle kterého je při určování výše náhrady nemajetkové újmy důležitým aspektem to, aby „její výše odrážela obecně sdílené představy o spravedlnosti“. Požadavek ohleduplnosti, tolerance vůči utrpení pozůstalých a akceptace možného nadhodnocení náhrady je ostatně souladný s výše zmíněným imperativem první věty ust. § 2959 občanského zákoníku. Soud má za to, že soukromý život je nekonečně variabilní a snaha o jakoukoliv paušalizaci odškodnění za újmu způsobenou v podstatě ztrátou blízkého člověka či trvalým poškozením jeho zdraví není důvodná, neboť za určitých okolností to může být příliš málo, za jiných příliš mnoho. Každý případ je tedy nutno vždy posuzovat při zohlednění jeho okolností.

102. Soud tedy při stanovení výše peněžité náhrady za duševní útrapy, které žalobcům a)- c) vznikly v důsledku protiprávního jednání škůdce - žalovaného vycházel z kritérií proporcionality, která byla stanovena v rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 2844/14 ze dne 22.12.2015 a rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, kdy přiznané odškodnění nedosahuje ani poloviny „středové“ částky, což pro žalobce a) činí dvacetinásobek průměrné měsíční mzdy tj. částku ve výši 696.700 Kč a pro žalobce b), c) čtrnáctinásobek průměrné měsíční mzdy tj .částku ve výši 487.690 Kč.

103. Pro úplnost soud uvádí, že náhrada ve smyslu ust. § 2959 občanského zákoníku není vyjádřením hodnoty lidského života či zdraví, ale újmou na soukromém a rodinném životě osob blízkých (tzv. sekundárních obětí). Z uvedených důvodů požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv činit nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení (trvalé poškození zdraví) osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv.

104. Soud s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci a) částku ve výši 300.000 Kč, žalobci b) částku ve výši 200.000 Kč a žalobci c) částku ve výši 200.000 Kč. Soud vyhověl žalobě i pokud jde o příslušenství pohledávky, kterým jsou úroky z prodlení z přisouzených částek ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku s tím, že úroky z prodlení jim náleží od 21.1.2022 do zaplacení. Žalobci a) -c) svůj nárok vůči žalovanému uplatnili podáním: uplatnění nároku klientů na náhradu škody a nemajetkové újmy ze dne 3.11.2021 vč. doručenky, kdy lhůta k plnění byla stanovena v délce 1 měsíce od doručení dané výzvy. Tato výzva byla žalovanému odeslána do datové schránky dne 4.11.2021 a téhož dne dodána.

105. Výrok IV. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšným žalobcům a), b), c) byla přiznána náhrada nákladů v plné výši 323.614,50 Kč, s tím, že žalovanému bylo uloženo zaplatit náklady řízení v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobců a), b), c), který je v tomto řízení zastupoval, a to k ruce společné a nerozdílné.

106. Tyto náklady z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 700.000 Kč, kdy za jeden úkon právní služby činí odměna pro každého ze žalobců 8.800 Kč (snížené o 20 % z 11.100 Kč). Byly provedeny následující úkony:- z částky 3 x 8.800 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za sepis žaloby ze dne 28.8.2017 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za sepis předžalobní výzvy ze dne 14.3.2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za sepis vyjádření ze dne 9.3.2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za účast na jednání soudu dne 27.3.2024 od 9:00 do 10:05 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za sepis doplnění vyjádření ze dne 17.4.2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t , tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za sepis vyjádření ze dne 4.6.2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za účast na jednání soudu dne 12.6.2024 od 9:00 do 10:30 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., tj. 26.400 Kč,- z částky 3 x 8.800 Kč za účast na jednání soudu dne 25.9.2024 od 9:00 do 11:16 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., tj. 26.400 Kč resp. 2 x 26.400 Kč – 52.800 Kč- z částky 3 x 8.800 Kč za účast na jednání soudu dne 13.1.2025 od 9:00 do 10:30 hodin dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t., tj. 26.400 Kč,- včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a.t. ve znění platném do 31.12.2024 tj. 3.000 Kč,- včetně 1 paušální náhrady výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 1,4 a.t. v platném znění od 1.1.2025 tj. 450 Kč,- a 21% DPH z částky ve výši 267.450 Kč ve výši 56.164,50 Kč.

107. Pokud žalobci a) – c) požadovali odměnu a režijní paušál za sepis předžalobní výzvy ze dne 3.11.2021 resp. 4.1.2022, je třeba uvést, že tato výzva ze dne 3.11.2021 je obsahově totožná, toliko drobná korekce stran požadované částky oproti výzvě ze dne 14.3.2022, za kterou byla žalobcům a) – c) přiznána odměna a režijní paušál. Soud má za to, že odměnu a režijní paušál za tento úkon, a to předžalobní výzvu před podáním žaloby ve smyslu ust. § 142a o.s.ř., je na místě přiznat žalobcům a) – c) toliko a pouze jednou. Pokud jde o odměnu a režijní paušál za poradu a konzultaci s klienty dne 17.12.2024 tento nebyl přiznán, neboť tento úkon soudu doložen nebyl.

108. Lhůta k plnění je odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.