18 C 287/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Hanákovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:Jméno žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta. sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 43 749,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.079 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 38.670,83 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 40.606,49 Kč od 1.3.2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 7.2.2022 domáhá po žalované zaplacení částky 43.749,83 Kč s příslušenstvím z důvodu, že účastníci uzavřeli smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru dne 30.12.2019 jako revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce, ke dni 25.2.2020 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 42.910 Kč, kdy pro jednotlivá čerpání byly dohodnuty specifické podmínky splácení, čerpání úvěru souhrnně evidované na podúčtu č. hodnota, tuto část se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5% z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně ve výši 500 Kč, roční úroková sazba činila 22,68%, dále byla žalovaná v rámci splátek povinna platit pojištění ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru. Dále čerpání úvěru (tzv. extra čerpání) evidované na podúčtu č. hodnota znamenalo jednotlivá čerpání úvěru se samostatně dohodnutými podmínkami, žalovaná se zavázala uhradit 24 splátkami ve výši 543 Kč, roční úroková sazba 18,09%. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné splátky dne 18.12.2020, tedy před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalované splatným. Dne 25.1.2021 žalobce odstoupil od úvěrové smlouvy, toto odstoupení nabylo účinnosti dne 28.2.2021, dluh žalované v celkové výši 37.641,80 Kč ???????? sestává z jistiny ve výši 33.037,62 Kč, úroků 3.022,57 Kč, pojistného 604,20 Kč, náhrady nákladů 600 Kč, smluvní pokuty za prodlení 377,41 Kč. Dále žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 4.547 Kč, kdy na základě písemné žádosti – návrhu ze dne 7.1.2020 byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaná zboží převzala, zavázala se splatit úvěr ve 24 měsíčních splátkách po 238 Kč počínaje dnem 17.2.2020, roční úroková sazba 18%, současně byla povinna hradit pojištění s každou splátkou ve výši 4,99% z měsíční splátky. Žalovaná svému závazku nedostála. Žalobce účtoval v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení. Žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 25.1.2021, dluh žalované v celkové výši činil 3.084,03 Kč, sestával z jistiny ve výši 2.930,26 Kč, úroků 120,77 Kč, pojistného 33 Kč. Dále žalobce poskytl žalované smlouvou o úvěru spotřebitelský úvěr ve výši 7.210 Kč na základě návrhu žalované ze dne 17.2.2020, kdy žalovaná se zavázala splatit úvěr ve 12 měsíčních splátkách po 756 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17.3.2020, úroková sazba činila 0%, žalovaná byla povinna hradit současně 4,99% pojištění z měsíční splátky úvěru. Žalovaná svým povinnostem nedostála, žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil dopisem ze dne 25.1.2021, dluh žalované činil 3.024 Kč, sestával z jistiny ve výši 2.954 Kč, pojistného 70 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů.

4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností Jméno žalobce (dále jen „právní předchůdce žalobce“) smlouvu o klasickém úvěru č. hodnota (dále jen „předmětná smlouva o úvěru č. hodnota“) dne 17.2.2020, kdy na základě této byl žalované poskytnut úvěr ve výši 7.210 Kč, a to na prodejní cenu zboží – mobilní telefon, tuto částku se žalovaná zavázala vrátit měsíční splátkou ve výši 721 Kč se splatností do 17.3.2020 první splátky, s pojištěním pak šlo o splátku ve výši 756 Kč, dále se zde uvádělo, že žalovaná žije s družkou/druhem, má dvě děti, bydlí jako nájemník, zaměstnaná je jako dělník, řemeslník a opravář u zaměstnavatele právnická osoba. adresa. Její měsíční čistý příjem činí 14.000 Kč, celkový příjem domácnosti 40.000 Kč, celkové náklady domácnosti 6.800 Kč, finanční závazky 3.000 Kč. Žalovaná dále s právním předchůdcem žalobce uzavřela smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota dne 30.12.2019 (dále jen „předmětná smlouva o úvěru č. hodnota“), na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 40.000 Kč, dále zde byla specifikována prodejní cena zboží ve výši 10.367 Kč s měsíčními splátkami v počtu 24 po 518 Kč počínaje 17.1.2020, s pojištěním pak ve výši 543 Kč, s celkovou částkou zaplacení ve výši 12.432 Kč. Dále zde byly stejné údaje o zaměstnavateli jako u předmětné smlouvy o úvěru č. hodnota, stejně tak pokud jde o děti, soužití s druhem, nájemnici, čistý měsíční příjem zde byl 15.000 Kč, celkový příjem domácnosti 35.000 Kč, celkové náklady domácnosti 6.500 Kč, finanční závazky žádné. Dále žalované uzavřela se stejným právním předchůdcem žalobce smlouvu o klasickém úvěru č. hodnota (dále jen „předmětná smlouva o úvěru č. hodnota“) dne 7.1.2020, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4.547 Kč na nákup zboží – mobilní telefon, tento se zavázala vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 238 Kč (včetně pojištění), celková částka k zaplacení činila 5.448 Kč, ohledně zaměstnání příjmů a výdajů se zde uvádělo totéž co v předmětné smlouvě o úvěru č. hodnota, finanční závazky narostly na 600 Kč. Žalobce soudu dále doložil všeobecné obchodní/úvěrové podmínky a sazebník poplatků, produktové podmínky pro klasické úvěry. Dále žalovaný doložil výzvy k zaplacení dluhu ze dne 1.9.2021, přípisy ze dne 18.12.2020, odstoupení od všech tří úvěrových smluv, a to ze dne 25.1.2021. Z výpisu z úvěrového účtu u předmětné smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že žalovaná na jistině dluží částku 2.954 Kč, na pojistném 70 Kč, celkem 3.024 Kč, když uhradila celkem částku 4.536 Kč, z toho na jistinu částku 4.256 Kč, na pojištění 280 Kč. Z výpisu z účtu předmětné smlouvy č. hodnota pak soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 15.344 Kč. Z výpisu z účtu předmětné smlouvy č. hodnota soud zjistil, že žalovaná uhradila do odstoupení částku 2.142 Kč. Žalovaná další částky neuhradila. Ke zjišťování úvěruschopnosti žalobce nedoložil nic dalšího, tedy vyšel z údajů uvedených ve všech třech předmětných smlouvách, k ověření ani příjmů ani výdajů žádným způsobem žalobcem nedošlo.

5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé.

6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá.

9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji.

10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku.

11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

15. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že žalobce a žalovaná uzavřeli předmětné smlouvy o úvěru č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota dle § 2395 o.z. a násl., kdy tyto vztahy podléhají zákonu o spotřebitelském úvěru, kdy se jedná v dané věci o spotřebitelské úvěry dle ust. § 2 zák. o spotřebitelském úvěru, neboť jde o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Na základě předmětné smlouvy č. hodnota poskytl žalobce žalované částku 7.210 Kč, č. 2 10.367 Kč, č. 3 4.547 Kč. S ohledem na výše uvedené soud tyto spotřebitelské smlouvy hodnotil a posuzoval také dle dalších ustanovení zák. o spotřebitelském úvěru, a to především ust. § 86 a § 87, a dále také § 1810 a násl. o.z.

18. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

19. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval proto nejprve tím, zda žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Žalobce vyšel pouze z informací žalované, kdy příjmy ani výdaje neměl žádným způsobem ověřený. Takové zjišťování úvěruschopnosti soud hodnotí jako zcela nedostačující. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, č.j. 1As 30/2015-39).

20. S ohledem na skutečnost, že žalobce svoji povinnost stanovenou zákonem posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost řádně nesplnil, soud uzavřel, že předmětné smlouvy o úvěru č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota jsou absolutně neplatné dle zák. o spotřebitelském úvěru, dále dle § 580 odst. 1 o.z. (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18). K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez námitky žalované. Plnění, které žalobce žalované poskytl je třeba posuzovat jako bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o.z.). Žalovaná žalobci uhradila na předmětnou smlouvu o úvěru č. hodnota částku 4.536 Kč, z poskytnuté jistiny ve výši 7.210 Kč tak zbývá úhrada částky 2.674 Kč; u předmětné smlouvy o úvěru č. hodnota pak žalovaná hradila částku 15.344 Kč, když úvěr byl poskytnut v rozsahu 10.367 Kč, zde tedy byla uhrazena více než celá částka. U předmětné smlouvy o úvěru pak byla uhrazena částka 2.142 Kč žalovanou z poskytnuté částky 4.547 Kč, zbývá tedy žalovanou uhradit částka 2.405 Kč. Soud proto žalobu shledal jako důvodnou v rozsahu těchto zbývajících částek k úhradě. Ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že z ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru vyplývá, že splatnost nevrácené jistiny nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, dlužník (žalovaná) není tedy povinen vrátit poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, proto není určení počátku prodlení spotřebitele možno odvíjet od výzvy k plnění jako v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. Nová doba splatnosti nevrácené jistiny se určí dle dohody účastníků, jinak ji založí soud svým rozhodnutím, když do té doby není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel tak není oprávněn požadovat ani úrok z prodlení, když splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022). Soud žalobu zamítl také v části zákonného úroku z prodlení.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do l5 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.