2116 C 15/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:a) Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému:

1. Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený/á advokátem Jméno advokáta B Anonymizováno . sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 105 489 Kč s příslušenstvím - kupní smlouva I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 105 489 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 28.1.2021 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 68 244 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.III. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady znalečného ve výši 63 475 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady znalečného ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení shora uvedené částky z vadného plnění, a to nároku na přiměřenou slevu z kupní ceny automobilu. Žalobce uzavřel dne 27.9.2019 s žalovaným kupní smlouvu, jejímž předmětem byl osobní automobil Peugeot. Automobil žalobce převzal dne 20.12.2019 a uhradil kupní cenu. V průběhu prvních šesti měsíců užívání automobilu zjistil, že automobil trpí skrytými vadami. Jednalo se o vyšší spotřebu paliva, oproti deklarované kombinované spotřebě uvedené v technickém průkazu. Dalším nestandartním chováním automobilu byl servisní interval po 6tis. km (namísto 30 000 km, resp. 15 000 km za nepříznivých podmínek). Při servisní kontrole neshledal žalovaný žádné závady, při druhém intervalu po 11 500 km byl aktualizován software automobilu, závadu to však neodstranilo a vozidlo opět trpělo i nadále vysokou spotřebou a žádalo o servisní zásah. Žalobce proto uplatnil u žalovaného slevu z kupní ceny dne 11.1.2021 pro vady vozidla, a to zejména z důvodu vyšší spotřeby paliva, než je deklarovaná. Vzhledem k tomu, že se domníval, že vada je neodstranitelná požádal o přiměřenou slevu 15 % z kupní ceny, která odpovídá dodatečným nákladům na pohonné hmoty při užívání automobilu za 10 let při ročním nájezdu 20 000 km.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Namítal, že žalobce řádně vadu nevytkl, jelikož nesplnil svoji povinnost přistavit vozidlo k posouzení oprávněnosti reklamace. Žalobce neumožnil žalovanému prověřit, zda má či nemá vozidlo vady, které mohou způsobit zvýšenou spotřebu. Dále namítal, že žalobce reklamoval pouze vadu – vyšší spotřebu, nikoli častější servis a výměnu oleje. Slevu z důvodu vyšší spotřeby oleje nepožadoval. K tomu žalobce přistoupil až pod tíhou argumentace žalovaného ohledně nereálného očekávání žalobce stejné spotřeby pohonných hmot uvedených v technickém průkaze a v běžném provozu.

3. Soud provedl následující dokazování:

4. Z nabídky č. , hodnota, ze dne 13.9.2019 bylo zjištěno, že se jedná o nabídku osobního automobilu Peugeot 5008 Allure 1,5 Blue HDi 130 SaSMang. V technických parametrech je uvedena spotřeba (l/100 km), v městském provozu 4,8, pro mimoměstský provoz 3,9 a pro kombinovaný provoz 4,2. Z plánu údržby, který převzal žalobce od žalovaného bylo zjištěno, že servisní prohlídky mají být každých 30 000 km nebo po roce. Výměna palivového filtru každých 6000 km, kontrola zanesení filtru pevných částic každých 180 000 km.

5. Ze závazné objednávky, kupní smlouvy o prodeji automobilu č. , hodnota, a faktury k prodeji bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva dne 27.9.2019 na osobní automobil Peugeot 5008 , Anonymizováno, za celkovou kupní cenu 703 260 Kč. Z předávacího protokolu ze dne 20.12.2019 bylo zjištěno, že vůz byl předán žalobci a na letních pneumatikách. Z VTP (velký technický průkaz) bylo zjištěno, že je v něm uvedena spotřeba (l/100 km) v městském provozu 4,8, pro mimoměstský provoz 3,9 a pro kombinovaný provoz 4,2. Ze smlouvy o financování spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobce financoval koupi vozidla z úvěru poskytnutého společností , Anonymizováno, .

6. Z uplatnění slevy z kupní ceny - předžalobní výzvy ze dne 11.1.2021 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil u žalovaného slevu pro vady vozidla, a to zejména z důvodu vyšší spotřeby paliva, než je deklarovaná , tj. o 70 % vyšší, nestandartní chování vozidla, které si žádá servis již po najetí 6 000 km, následně 11 500 km namísto 30 000 km resp. 15 000 km. Vzhledem k tomu, že se domníval, že vada je neodstranitelná, požádal žalovaného o přiměřenou slevu 15 % z kupní ceny, která odpovídá dodatečným nákladům na pohonné hmoty při užívání automobilu za 10 let, při ročním nájezdu 20 000 km.

7. Z dopisu žalovaného ze dne 27.1.2021 adresované žalobci bylo zjištěno, že žádost o slevu z kupní ceny pro zvýšenou spotřebu paliva, žalovaný odmítl jako neoprávněnou.

8. Ze sdělení ČOI (, právnická osoba, ) ze dne 5.3.2021 bylo zjištěno, že žalobce informoval ČOI o reklamaci spotřeby osobního automobilu u žalovaného. Reklamace byla inspekcí prošetřena a nebylo zjištěno, že by žalobce neposkytl součinnost a nepředal reklamovaný výrobek. Nicméně vzniklo podezření, že žalovaný porušil povinnost jednoznačně informovat o hodnotách spotřeby zakoupeného automobilu.

9. Z emailu ze dne 14.10.2020 bylo zjištěno, že žalobce emailem reklamoval vozidlo a požádal o slevu z prodejní ceny ve výši 15 %, a to z důvodu, že mu nebyly poskytnuty při prodeji všechny informace o vozidle dodatečně dlouho před prodejem a údaje uvedené ve VTP neodpovídají realitě. Jednáním žalovaného byl uveden v omyl a zakoupené vozidlo neodpovídá legitimnímu očekávání. Jako reakce na daný email žalovaný vyzval žalobce k přistavení vozidla k posouzení reklamace. Z emailu z 27.10.2020 bylo zjištěno, že žalovaný konzultoval problematiku spotřeby se zástupcem dovozce, který uvedl, že hodnoty jsou získány za přísných zkušebních podmínek, údaje o spotřebě a výši emisí CO2 vychází z testovacího jízdního cyklu WLTP a je v souladu s příslušnými právními předpisy platnými a účinnými na území České republiky. Na to žalobce reagoval, že neměl k dispozici katalog, ale pouze informace v nabídce. Setrval na názoru, že byl uveden v omyl. Z emailu ze dne 8.11.2020 bylo zjištěno, že žalovaný sdělil k reklamaci, že ji i nadále považuje za neoprávněnou, jelikož údaje, které se zapisují do VTP jsou prováděny v laboratorních podmínkách a nejedná se o hodnotu reálné spotřeby. Z emailu 26.10.2020 bylo zjištěno, že žalobce sdělil, že vozidlo přistaví, pokud dostane odpovědi na své dotazy a budou mu garantovány zákonné náležitosti reklamace.

10. Ze záznamů v servisní knížce bylo zjištěno, že 1. servisní prohlídka byla po 6 504 km, další dne 15.7.2021 při 20 447 km. Následně 22.2.2022 při 31 252 km, k dalším servisním prohlídkám došlo dne 1.12.2022, 19.7.2023 a 28.3.2024.

11. Z rekapitulace garanční zakázky, faktury ze dne 16.7.2021 bylo zjištěno, že vozidlo bylo přistaveno vlastníkem, protože na přístrojích svítil servisní klíč, vrzal pedál spojky, nešly propojit data s aplikací My Peugeot a nefungovalo hlasové ovládání. Po provedené prohlídce byla provedena výměna oleje, výměna filtru , právnická osoba, a diagnosticky nastaven dynamický interval provozu. Servisem bylo konstatováno, že zkrácený interval může být kratší, než je minimální mez. Zákazník s tímto vysvětlením nesouhlasil a trval na reklamaci. Za servis byla žalobci vyúčtována částka 4 235 Kč. Ze zakázkového listu bylo zjištěno, že dne 21.9.2020 žalobce předal do servisu vozidlo opět z důvodu, že svítil servisní klíč.

12. Z výslechu svědka , Anonymizováno, , vedoucího servisu žalovaného bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalovaného. Ve své výpovědi se vyjadřoval k častější výměně oleje u předmětného vozidla. Podle svědka si řídící jednotka vozu sama vyhodnotí servisní zásah na kvalitu oleje. Podle užívání vozu také sama vyhodnotí degradaci oleje. Když dochází k regeneraci, tak pokud vozidlo není pořádně zahřáté, nemůže dojít k regeneraci filtru pevných částic a dochází tak k degradaci oleje. Regenerace je ve svém procesu ukončena. Pokud vozidlo jezdí delší trasy, servisní interval dodržen je, pokud je užíváno na kratší trasy, tak je vyžadována výměna oleje častěji. Ztížené podmínky si vyhodnocuje sama řídící jednotka a napíše to. Pokud je v servisní knížce záznam se zaškrtnutím ztížených podmínek, jedná se jen o výměnu oleje bez servisní prohlídky a bez zaškrtnutí ztížených podmínek se jedná o klasický servis. Pokud to v servisní knížce není uvedeno, je to způsobeno opomenutím. Zkrácený interval servisních prohlídek není standartní. Může k tomu vést skutečnost, že se vozidlo používá na kratší vzdálenosti. Reklamaci spotřeby vozu svědek řešil s importérem. Nikdy předtím neřešil stížnost na vyšší spotřebu oproti údajům ve VTP, protože to je mediálně známá věc, že reálná spotřeba je vyšší, než ta deklarovaná v ideálních podmínkách. Pokud není vozidlo používáno na delší jízdy, nedochází k regeneraci ve filtru pevných částic a dochází k degradaci oleje.

13. Ze znaleckého posudku č. 1184/057/23 ze dne 12.11.2023, výslechu znalce a jeho konzultanta u jednání bylo zjištěno, že znalec , právnická osoba, po provedeném znaleckém zkoumání dospěl k závěrům, že ke zvýšení spotřeby paliva i zkrácení servisního intervalu dochází vlivem častého přerušení nebo nedokončení regenerace filtru pevných částic. Průměrný proběh, „na jedno nastartování“ byl zjištěn v délce 15 km (cesta od domova do zaměstnání žalobce a zpět) a zjištěná vzdálenost mezi regeneracemi filtru pevných částic 164 km. Z toho plyne, že regenerace bývá přerušena 13x. Důsledkem přerušení regenerace filtru pevných částic je pokus emisního systému o regeneraci následnou, ihned po dalším startu motoru. V takovém případě vstřikuje řídící jednotka do motoru skrze vstřikovače více paliva, aby došlo k rychlému prohřátí výfukového systému i motoru samotného, což v daném okamžiku zdvojnásobuje spotřebu paliva. Pokud se tento proces opakuje často, dochází navíc k nadměrnému ředění oleje nespálenou naftou, což vede ke zkrácení servisního intervalu. Důsledkem je zhoršená kvalita oleje. Jsou v něm saze a oxidy kovů. Vozidla s nižším objemem jsou velmi háklivá na styl jízdy. U aut se silnějšími motory např. u Octavie nebo Audi 2,5 l to vůbec nehraje roli. Žádná vada motoru u posuzovaného vozidla nebyla znalcem zjištěna. Jinou příčinu degradace oleje znalec nezjistil. Co se týče pojmu servisní zásah, tak se podle znalce jedná o jakýkoli úkon servisu do vozidla. Dle znalce je také běžné, že v reálném provozu je spotřeba vždy vyšší, než je uvedena v technickém průkaze. Výše spotřeby pak závisí na stylu jízdy a zatížení vozidla. Jízdní zkoušky provedené při znaleckém zkoumání vykázaly spotřebu pod 5 l na 100 km. Znalec porovnal srovnatelná vozidla značky Peugeot a z dlouhodobého průměru palubního počítače vyšla průměrná spotřeba 6,4 l a 6,9 l na 100 km. Podle konzultanta znalce na regeneraci nemá vliv ani systém start stop. , jméno FO, systém je nastaven tak, že pokud regenerace běží, motor se nevypne, stejně tak pokud běží klimatizace nebo bude-li slabá baterie, nedojde k vypnutí motoru.

14. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

15. Žalobce si dne 27.9.2019 koupil u žalovaného osobní vůz Peugeot , Anonymizováno, S za celkovou kupní cenu 703 260 Kč na základě nabídky, z níž a také z VTP vyplývají hodnoty spotřeby motorové nafty na 100 km v městském provozu 4,8 l, pro mimoměstský provoz 3,9 l a kombinovaný provoz 4,2 l. Již po 6 000 km se na displeji vozidla objevil servisní klíč a vůz si vyžádal výměnu oleje. Následně se situace opakovala při 11 500 km. Spotřeba vozidla byla o 70 % vyšší než deklarovaná ve VTP. Žalobce tuto vadu žalovanému oznámil a vytkl. Po emailové komunikaci mezi účastníky byl žalovaným po reklamaci vyzván, aby vozidlo přistavil k prohlídce. Na přistavení se žalobce nedohodl. Žalovaný reklamaci neuznal. Co se týče vyšší spotřeby odkázal na směrnice, které považuje za mediálně již známé, že deklarovaná spotřeba u vozidel je měřena v ideálních podmínkách a liší se od spotřeby reálné v běžných provozních podmínkách. Žalobce požadoval slevu z kupní ceny ve výši 15 %, kterou vypočetl jako budoucí náklady na pohonné hmoty. V mezidobí se uskutečnily servisní prohlídky, kdy si vozidlo po kratší době opět vyžádalo výměnu oleje a filtru pevných částic. Z vypracovaného znaleckého posudku a výslechu znalce bylo zjištěno, že ke zvýšení spotřeby paliva i zkrácení servisního intervalu dochází vlivem častého přerušení nebo nedokončení regenerace filtru pevných částic. To vede k častější potřebě výměny oleje, který v důsledku neproběhnuté regenerace degraduje. Žádnou závadu motoru znalec nezjistil. Z porovnání s dalšími třemi vozidly značky Peugeot zjistil spotřebu 6,4 l a 6,9 l na 100 km. Jedinou příčinou zvýšené spotřeby paliva a zkrácení servisního intervalu jsou podle znalce krátké jízdy, při kterých není dokončena regenerace filtru pevných částic.

16. Podle ustanovení § 1921 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. může nabyvatel právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď oznámením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. Podle ustanovení § 1922 zákona č. 89/2012 Sb. Jakmile nabyvatel vadu zjistí, oznámí to bez zbytečného odkladu zciziteli a předmět plnění zciziteli předá, aby vada mohla být přezkoumána.

17. V roce 1992 byl v Evropské unii zaveden protokol NECD – systém zjišťování spotřeby vozidel. Od září 2017 byl zaveden postup WLTP pro nové typy vozidel s přechodným obdobím do ledna 2021. Česká republika k němu přistoupila až od prosince 2020. V době prodeje předmětného vozu byla závaznou metodikou pro stanovení hodnot spotřeby vozidla metodika NECD, která stanovuje hodnoty spotřeby nikoli z reálné spotřeby, ale z naměřených emisí v přísných laboratorních podmínkách. K problému rozdílných hodnot uvedených v technickém průkazu a skutečné spotřebě se váže i předložená judikatura VS 12 Cmo 31/13 a NS ČR 33 Cdo 2502/2018.

18. Žalobce sice reklamoval vadu – vyšší spotřebu než deklarovanou ve VTP, nicméně jako spotřebitel a laik nemusí specifikovat přesný důvod vyšší spotřeby. Při návštěvách servisu namítal zvýšenou frekvenci servisních prohlídek a potřeby výměny oleje. Co se týče námitky nepřistavení vozidla k prohlídce, má soud zato, že žalobce se opakovaně v servise dožadoval informace ohledně spotřeby a častějšího servisu vyžádaného samotným vozidlem. Žalovaný měl tedy dostatek příležitostí příčinu zjistit a prověřit. Z tohoto důvodu nemá soud zato, že by žalobce vadu řádně nevytkl tím, že nepřistavil vozidlo k další prohlídce.

19. V daném případě bylo prokázáno, že vyšší spotřeba je dána nikoli vadou motoru, ale důsledkem častého přerušení a nedokončení regenerace filtru pevných částic v návaznosti na krátké jízdy, které s vozem žalobce jezdí. Obecně dieselové motory nejsou pro krátké cesty vůbec vhodné. Řídící jednotka se v případě nedokončené regenerace ihned při dalším nastartování motoru pokusí o dokončení a vstřikuje do motoru více paliva, aby došlo k rychlému prohřátí výfukovému systému i motoru, což zdvojnásobuje spotřebu paliva. Na základě těchto zjištěných a prokázaných skutečností soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. Co se týče nákladů řízení rozhodoval soud v souladu s ustanovením§ 142 odst. 1, kdy úspěšnému účastníku náleží náhrada nákladů řízení. Tyto náklady spočívají v odměně za právní zastoupení žalovaného za 10 úkonů dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. po 5 340 Kč (převzetí a příprava vyjádření k žalobě z 15.6.2021 a 27.9.2022 účast na jednání, které trvalo více než dvě hodiny 27.10.2022, vyjádření z 25.11.2022, účast na jednání dne 13.12.2022, podání z 12.1.2023, vyjádření z 29.5.2023 a účast na jednání dne 12.9.2024). Ke každému úkonu pak přísluší náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. po 300 Kč. Z odměny a náhrad náleží žalovanému také 21 % DPH ve výši 11 844 Kč. Celkem 68 244 Kč. Náklady řízení je žalobce povinen nahradit žalovanému k rukám právního zástupce.

21. Neúspěšný žalobce je pak povinen nahradit náklady znalečného za vypracovaný znalecký posudek a účast znalce u jednání, které vznikly České republice v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř.

22. Ve výroku IV. nebyla stanovena lhůta k plnění, ta však vyplývá ze zákona § 160 odst. 1 o.s.ř. Uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.