217 C 31/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Petrou Filovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1.500.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná č. 1 byla povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.500.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1.500.000 Kč od 18.12.2012 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. 1 na náhradě nákladů řízení částku ve výši 52.998 Kč, k rukám právního zástupce žalované č. 1, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6.12.2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému č. 1, 2 společně a nerozdílně povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.500.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně podanou žalobu odůvodnila tím, že dne 17.1.2008 Krajský soud v Brně zamítl rozsudkem č.j. , spisová značka, žalobu vůči žalobkyni, jejímž předmětem bylo plnění ve výši 10.650.221,16 Kč s příslušenstvím. Předmětné rozhodnutí však bylo zrušeno rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5.2.2009, kdy věc byla vrácena zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Následně bylo předmětné žalobě Krajským soudem v Brně v plném rozsahu vyhověno, kdy žalobkyni bylo uloženo zaplatit částku ve výši 10.650.221,16 Kč s příslušenstvím. Toto rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, potvrdil. Proti pravomocnému rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, podala žalobkyně dovolání k Nejvyššímu soudu, jehož součástí byl návrh na odklad vykonatelnosti cit. rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci. Nejvyšší soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl dne 2.5.2012 usnesením č.j. , spisová značka, . Následně v lednu 2013 žalobkyně na základě svého dotazu zjistila, že dovolací řízení bylo Nejvyšším soudem zastaveno, a to usnesením ze dne 18.12.2012, č.j. , spisová značka, z důvodu zpětvzetí dovolání, které podal advokát , tituly před jménem, , jméno FO, na základě plné moci ze dne 29.10.2012, která byla notářsky ověřena. Předmětnou plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, udělil žalovaný č.

2. V této souvislosti žalobkyně podala dne 16.6.2020 trestní oznámení na žalovanou č. 1, která měla spáchat trestný čin padělání a pozměňování veřejné listiny. Předmětné trestní řízení bylo vedeno Policií ČR, Městské ředitelství Brno, pod č.j. , Anonymizováno, . V rámci policejního šetření byla vyslechnuta žalovaná č. 1 s tím, že policejní orgán dospěl k závěru, že …„plná moc, na základě které vzal zpět dovolání , tituly před jménem, , jméno FO, , byla podezřelou , Jméno žalované, , notářskou tajemnicí skutečně antidatována za pomocí tzv. ačkového zápisu dne 6. 12. 2012“ a že toto antidatování nebylo ojedinělé, ale je důvodné podezření, že se tak dělo opakovaně (pokračující trestná činnost § 116 TZ), jelikož v ověřovací knize bylo hned několik zápisů, které byly pořízeny dodatečně“. Žalovaný č. 1, 2 tedy jednali protiprávně, kdy provedli antidataci veřejné listiny tj. plné moci ze dne 29.10.2012, která byla žalovaným č. 2 udělena , tituly před jménem, , jméno FO, , který následně vzal zpět dovolání u Nejvyššího soudu dne 12.12.2012 ve znění opravy ze dne 13.12.2012. Tímto svým jednáním žalovaní č. 1, 2 způsobili žalobkyni majetkovou, ale taky nemajetkovou újmu ve výši 1.500.000 Kč s tím, že žalobkyni byla odňata možnost soudní ochrany před Nejvyšším soudem eventuelně Ústavním soudem. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaným č. 1, 2 nebyla zaslána předžalobní výzva, kdy žalobkyně má za to, že zde jsou důvody hodné zvláštního zřetele, a to právě s ohledem na trestnou činnost žalovaných č. 1,2 , které se dopustili.

2. Žalovaná č. 1 žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby, kdy dále uvedla, že se nemůže vyjádřit k tvrzením žalobkyně v č.l. II. žaloby, když žalovaná č. 1 nebyla účastníkem řízení před Krajským soudem v Brně vedeným pod sp. zn. , anonymizováno, soudem v Olomouci vedeným pod sp. zn. , spisová značka, ani před Nejvyšším soudem vedeným pod sp. zn. , spisová značka, . Žalovaná č. 1 nezná žalobkyni ani žalovaného č. 2, nezná procesní strany shora uvedených sporů, ani předmět těchto sporů, rovněž nemá žádnou vědomost o vnitřních vztazích mezi jednateli žalobkyně. V rámci řízení vedeného u Policie České republiky, Městské ředitelství Brno, pod sp. zn. , Anonymizováno, byla vyslechnuta jako svědkyně, kdy toto bylo odloženo. Pokud v rámci šetření Policie ČR dospěl policejní orgán k závěru, že „plná moc, na základě které vzal zpět dovolání , tituly před jménem, , jméno FO, , byla podezřelou , Jméno žalované, , notářskou tajemnicí skutečně antidatována za pomocí tzv. ačkového zápisu dne 6. 12. 2012“ a že toto antidatování nebylo ojedinělé, ale je důvodné podezření, že se tak dělo opakovaně (pokračující trestná činnost § 116 TZ), jelikož v ověřovací knize bylo hned několik zápisů, které byly pořízeny dodatečně“, k tomu žalovaná č. 1 uvedla, že policejní orgán může mít toliko podezření, avšak zda skutečně došlo k antidatování plné moci, tak takový závěr může učinit pouze soud na základě provedeného dokazování. Žalovaná č. 1 tedy popřela, že by z její strany došlo k antidataci resp. připustila, že v ověřovací knize udělala chybu a při ověření podpisu si spletla číslo a musela tedy u ověření podpisů žalovaného č. 2 provést odlišení tak, aby v ověřovací knize nebyly dva podpisy evidovány pod stejným číslem , hodnota, , a proto při ověřování podpisu žalovaného č. , hodnota, uvedla písmeno „a“, tedy jeden podpis žalovaného č. , hodnota, byl ověřen pod číslem , Anonymizováno, a druhý pod číslem , hodnota, . Nejde však o žádné antidatování za pomocí „ačkového“ zápisu. Pokud jde o tvrzenou nemajetkovou újmu, žalovaná č. 1 má za to, že zde není mezi jejím jednáním a touto újmou jakákoliv příčinná souvislost. Žalovaná č. 1 nebyla seznámena s okolnostmi udělení plné moci, nebyl k tomu žádný důvod a žalované č. 1 nepříslušelo v rámci výkonu jejích pracovních povinností se obsahem listin, tím méně účelu jejich vyhotovení, zabývat. Žalovaná č. 1 namítla rovněž promlčení nároku, dále skutečnosti, že v žalobně není tvrzeno, jaká nemajetková újma měla žalobkyni vzniklou, jak dospěla k žalované částce a rovněž z jakého důvodu požaduje úroky z prodlení od 18.12.2012, když žalobkyně před podáním žaloby nezaslala žalované č. 1 výzvu, kde by jí stanovila lhůta k plnění.

3. Žalovaný č. 2 s podanou žalobou nesouhlasil, žalobou uplatněný nárok neuznal, a to ani částečně s tím, že navrhl její zamítnutí. Žalovaný uvedl, že žalobou uplatněný nárok je promlčen, neboť jak sama žalobkyně uvádí, o zpětvzetí dovolání se dozvěděla v lednu 2013, avšak po dobu více jak 9ti let neučinila ničeho pro uplatnění svého nároku, vyjma podání trestního oznámení, které ovšem bylo podáno až 16.6.2020. Žalovaný č. 2 důrazně odmítl, že by plná moc pro , tituly před jménem, , jméno FO, byla antidatována. Žalobkyně neprokazuje, že k antidataci skutečně došlo, ale ani to, že se na ní, jakkoliv podílel žalovaný č.

2. Ani z usnesení Policie ČR, Městské ředitelství Brno, pod č.j. , Anonymizováno, ze dne 8.9.2021 žádným způsobem neplyne tj. není prokazováno, že se jedná o antidatovaný zápis a už vůbec, že by jej provedl či požadoval žalovaný č.

2. Žalobkyně žádným způsobem rovněž neuvádí ani neprokazuje, že by jí vznikla škoda a jak dospěla k vyčíslení újmy ve výši 1.500.000 Kč. Dále žalovaný č. 2 uvedl, že vzhledem k tomu, že u žalovaného č. 2 byl dne 25.2.2022 zjištěn úpadek a bylo mu povoleno oddlužení, nelze s ohledem na ust. § 109 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona vést toto řízení, kdy toto řízení musí být zastaveno.

4. Řízení bylo ve vztahu k žalovanému č. 2 zastaveno usnesením č.j. , spisová značka, ze dne 4.10.2023, které nabylo právní moci dne 25.10.2023.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěry ohledně skutkového stavu.

6. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ze dne 6.12.2022 soud zjistil, že , jméno FO, byl jako jednatel žalobkyně zapsán v období od 30.5.1996 do 12.11.2012.

7. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2010, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyni, která měla postavení žalované, bylo uloženo zaplatit společnosti , právnická osoba, jako žalobkyni částku ve výši 10.650.221,16 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru, kdy soud obranu žalobkyně měl za neprokázanou.

8. Z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že k odvolání žalobkyně jako žalované, proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2010, č.j. , spisová značka, , bylo Vrchním soudem rozhodnuto tak, že rozsudek byl v plném rozsahu potvrzen.

9. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.5.2012, č.j. , spisová značka, – první strana soud zjistil, že žalobkyně jako žalovaná podala dovolání vůči rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, , kdy současně podala návrh na odklad vykonatelnosti předmětného rozhodnutí, kdy tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu byla odložena vykonatelnost rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, , a to do právní moci rozhodnutí o dovolání.

10. Z plné moci ze dne 29.10.2012 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, byla dne 29.10.2012 udělena žalobkyní (ve věci dovolání v postavení žalované) plná moc, aby ji zastupoval v soudním řízení před Nejvyšším soudem, a to ve věci dovolání sp. zn. , spisová značka, . Za žalobkyni jednal , jméno FO, . Plná moc byla notářsky ověřena notářskou tajemnicí – žalovaná č. 1, a to dne 29.10.2012 – dle čísla ověřovací knihy , Anonymizováno, .

11. Ze zpětvzetí dovolání , tituly před jménem, , jméno FO, , doručeného Nejvyššímu soudu dne 12.12.2012 ve spojení se zpětvzetím dovolání , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 13.12.2012 (oprava) soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, z pozice právního zástupce žalobkyně (v dané věci v postavení žalované) ve věci dovolání sp. zn. , spisová značka, vzal zpět dovolání ze dne 12.9.2011 proti rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, , kdy navrhl, aby dovolací řízení bylo zastaveno.

12. Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2012, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zastaveno na základě zpětvzetí dovolání.

13. Z usnesení Policie ČR, Městské ředitelství Brno, pod č.j. , Anonymizováno, ze dne 8.9.2021 soud zjistil, že Policie ČR odložila věc stran podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná č. 1, protože trestní stíhání je nepřípustné, neboť trestní stínání je promlčeno. V rámci provedeného šetření byly vyslechnutí svědci vč. žalované č. 1, kdy policejní orgán dospěl k závěru, že záznamy zápisů na č.l. , Anonymizováno, provedené podezřelou , Jméno žalované, , žalovanou č. 1, notářskou tajemnicí byly skutečně antidatovány za pomocí tzv. ačkového zápisu. Jednalo se o antidataci listiny – plné moci ze dne 29.10.2012 pro , tituly před jménem, , jméno FO, ve věci dovolacího řízení sp. zn. , spisová značka, .

14. Ze snímku z ověřovací knihy , Anonymizováno, soud zjistil, že pod danou položkou je zaevidováno ověření plné moci, kterou , jméno FO, dne 29.10.2012 udělil jménem žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy toto ověření bylo provedeno dne 29.10.2012. Pod číslem , Anonymizováno, je šipka k číslu , hodnota, .

15. Ze snímku z ověřovací knihy , Anonymizováno, soud nezjistil pro projednávanou věc žádná podstatná skutková zjištění.

16. Další důkazy, a to výslech účastníků řízení - bývalého jednatele žalobkyně , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , dále originuálu předložení ověřovací knihy a dále rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 17.1.2008, č.j. , spisová značka, (soudu nepředloženo), soud pro nadbytečnost neprováděl, a to s ohledem na to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Pro úplnost soud uvádí, že provedení důkazu výslechem účastníků řízení je důkazem toliko podpůrným, který se provádí tehdy, nelze-li tvrzené skutečnosti prokázat jinak.

17. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

18. Dle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

19. Dle ust. § 19b odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník účinný do 31.12.2013 (dále jen občanský zákoník) při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích.

20. Dle ust. § 19b odst. 3 občanského zákoníku odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby.

21. Dle ust. § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

22. Dle ust. § 106 odst. 1 občanského zákoníku právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Dle odstavce dvě cit. ustanovení nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

23. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není důvodná.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyni byla rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2010, č.j. , spisová značka, uložena povinnost zaplatit společnosti , Anonymizováno, jako žalobkyni zaplatit částku ve výši 10.650.221,16 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru. Žalobkyně měla v dané věci postavení žalované. Proti danému rozhodnutí podala žalovaná odvolání, kdy bylo prokázáno, že toto bylo shledáno nedůvodným, neboť rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci ze dne 28.7.2011, č.j. , spisová značka, byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2010, č.j. , spisová značka, v plném rozsahu potvrzen. Dále bylo prokázáno, že proti rozhodnutí Vrchního soudu podala žalobkyně, která měla postavení žalované, dovolání. Dovolací řízení vedené u Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, bylo zastaveno na základě zpětvzetí dovolání, které jako zástupce žalobkyně podal , tituly před jménem, , jméno FO, , což vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2012, č.j. , spisová značka, .

25. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně podala v souvislosti s antidatací plné moci, která měla být udělena , tituly před jménem, , jméno FO, dne 29.10.2012 na žalovanou č. 1 trestní oznámení, kdy bylo prokázáno, že Policie ČR, Městské ředitelství Brno usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne 8.9.2021 věc stran podezření ze spáchání přečinu padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná č. 1, odložila, protože trestní stíhání bylo nepřípustné, neboť trestní stínání bylo promlčeno.

26. Ve věci bylo na den 30.9.2024 nařízeno jednání, k němuž se žalobkyně a její zástupce bez omluvy nedostavili, a proto soud jednal v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. . S ohledem na nepřítomnost žalobkyně nemohl soud provést poučení žalobkyně dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., kdy by žalobkyně byla povinna doplnit skutková tvrzení:- jakou konkrétní zákonnou či smluvní povinnost žalovaná č. 1 porušila,- jak žalobkyně dospěla k výši požadované částky ve výši 1.500.000 Kč a z jakých položek (po skutkové stránce) se tato částka sestává,- jaká konkrétní nemajetková újma měla žalobkyni vzniknout a v jaké konkrétní sféře žalobkyně a kdy se měla tato újma projevit,- z čeho dovozuje příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti ze strany žalované č. 1 a tvrzenou újmou,- z čeho dovozuje, že by v rámci podaného dovolání byla žalobkyně úspěšná.K uvedeným tvrzením by žalobkyně měla označit důkazy.

27. Dále dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. by žalobkyně měla označit důkazy k prokázání tvrzení, že došlo ze strany žalované č. 1 k antidataci plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, , když o uvedeném je nedostačující usnesení Policie ČR, Městské ředitelství Brno, pod č.j. , Anonymizováno, ze dne 8.9.2021, kdy závěr o antidataci může učinit toliko na základě provedeného dokazování soud, pokud by soud převzal tato skutková zjištění z daného usnesení, a to i kdyby bylo zahájeno trestní řízení, postupoval by nesprávně a zatížil by řízení vadou, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí.

28. K tomu soud uvádí, že podle ustálených závěrů soudní praxe je soud v občanském soudním řízení dle ust. § 135 odst. 1 o.s.ř. vázán pouze výrokem rozhodnutí příslušného orgánu o tom, kdo a jaký trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt spáchal; není vázán odůvodněním takového rozhodnutí (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 25 Cdo 4686/2015 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2012, sp. zn. 25 Cdo 4151/2010). Z hlediska právní jistoty sice není žádoucí, aby soudy při opakovaném posuzování týchž otázek ve věcech týchž účastníků dospívaly k rozdílným závěrům, avšak tuto možnost nelze vyloučit za předpokladu, že jsou rozdílné závěry řádně odůvodněny srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 10. 7. 2008, sp. zn. II. ÚS 2742/07.

29. Dále by se žalobkyně měla vyjádřit ke vznesené námitce promlčení, a to s ohledem na její tvrzení, že se o újmě měla dozvědět v lednu 2013, a k uvedenému označit důkaz. Dále by soud dal žalobkyni poučení, že pokud žalobkyně nebude na výzvu soudu reagovat, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve věci v podobě neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního.

30. V řízení byla stěžejní aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.4.2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008.) Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalované č.

1. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žaloba byla projednatelná, nebylo tedy možno postupovat podle § 43 o.s.ř. a proto bylo namístě postupovat pouze podle § 118a o.s.ř.

31. Pro úplnost soud uvádí, že pokud ke vzniku škody/újmy žalobkyně došlo v souvislosti se zpětvzetím dovolání, kdy se dle svých tvrzení žalobkyně dozvěděla o zastavení dovolacího řízení Nejvyšším soudem v lednu 2013 a žaloba byla soudu doručena dne 6.12.2022, je třeba mít za to, že nárok žalobkyně je s ohledem na běh promlčecích dob dle ust. § 101 občanského zákoníku příp. dle ust. § 106 odst. 1,2 občanského zákoníku promlčen. Žalobkyně byla cca po dobu zcela 9 let nečinná. V žalobě nebylo ani tvrzeno, co žalobkyni v jejím aktivním bránění svých práv bránilo, zda vůbec žalobkyně využila prostředky, který jí k ochraně jejích práv dával/dává právní řád např. ve vztahu k žalovanému č. 2 stran toho, zda jednal v rozporu se zájmem společnosti.

32. S ohledem na výše uvedené soud podanou žalobu jako nedůvodnou pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

33. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně toliko uvedla, že nemajetkovou újmu ve výši 1.500.000 Kč požaduje z důvodu, že jí byla odňata možnost soudní ochrany před Nejvyšším soudem, ev. před Ústavním soudem, tak zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do 31.12.2023 Sb., který je třeba ve věci aplikovat s ohledem na dobu vzniku újmy, ve vztahu k právnickým osobám neupravoval nárok za takovouto nemajetkovou újmu. Pro vymezení nemajetkové škody lze s určitou modifikací převzít definici H. Koziola, a tedy, že za nemajetkovou škodu lze považovat takovou újmu, jež znamená zmenšení hodnot, které nemají tržní cenu. Rozumíme tím škodu, která nebyla způsobena na osobním majetku, jiném majetku či na příjmu, a proto je nezpůsobilá ke kvantifikaci objektivním způsobem, tedy poukazem na trh. Škoda, a tedy i imateriální újma, je jedním z předpokladů odpovědnosti a důvodem vzniku povinnosti k náhradě. Škoda vznikla jako následek jednání či události, které (negativně) zasáhly do chráněných právních statků.

34. Dle ust. § 19b odst. 2 občanského zákoníku při neoprávněném použití názvu právnické osoby je možné se domáhat u soudu, aby se neoprávněný uživatel zdržel jeho užívání a odstranil závadný stav; je možné se též domáhat přiměřeného zadostiučinění, které může být požadováno i v penězích. Dle ust. § 19b odst. 3 občanského zákoníku odstavec 2 platí přiměřeně i pro neoprávněný zásah do dobré pověsti právnické osoby. Žalobkyně však netvrdila, že by došlo k neoprávněnému zneužití jejího názvu či došlo k neoprávněnému zásahu do dobré pověsti žalobkyně.

35. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 1 Odon 5/97 dobrou pověst právnické osoby (která je podnikatelem) je třeba hodnotit zejména podle chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených vztazích řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostála včas svým povinnostem, nelze dospět k závěru, že by požívala dobré pověsti. Pro hodnocení dobré pověsti právnické osoby není určující, zda další osoby byly čí či nebyly v prodlení s plněním svých závazků vůči ní. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn 28 Cdo 1640/2001 neoprávněný zásah. Neoprávněným zásahem do práva na ochranu dobré pověsti právnické osoby je zásadně každé nepravdivé tvrzení nebo obvinění, které zasahuje její dobrou pověst. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1375/2002, peněžní zadostiučinění. Právnickou osobou je podnikatel. V případě zásahu do dobré pověsti právnické osoby lze požadovat i zadostiučinění v penězích. Úroveň pověsti právnické osoby je třeba posoudit především podle jejího chování v obchodních vztazích.

36. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že plně úspěšné žalované přísluší náhrada nákladů řízení ve výši 52.998 Kč, které se sestává z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 8 odst. 1 písm. a) a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále jen AT) z tarifní hodnoty výši 1.500.000 Kč- ve výši 14.300 Kč za přípravu a převzetí věci dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT,- ve výši 14.300 Kč za sepis vyjádření k žalobě ze dne 7.8.2023 dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) AT,- ve výši 14.300 Kč za účast u jednání dne 30.9.2024 od 9:00 do 9:40 hodin dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) AT,- k tomu se vážící 3 x paušální náhrada výdajů dle ust. § 13 odst. 4 AT v částce 300 Kč za každý ze úkonů právní služby tj. 900 Kč,- 21 % DPH z částky ve výši 43.800 Kč tj. ve výši 9.198 Kč.

37. Soudem bylo uloženo, aby žalobkyně náhradu nákladů řízení uhradila dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalované č. 1 , který ji v tomto řízení zastupoval.

38. Lhůta k plnění byla odůvodněna ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.