221 C 17/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce proti žalované: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 321.120,00 Kč s příslušenstvím <b>Žalovaná je povinna uhradit žalobci částku 321.120 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>- ve výši 10 % ročně z částky 201.120 Kč za dobu od 1. 3. 2020 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 10 % ročně z částky 60.000 Kč za dobu od 7. 4. 2020 do zaplacení,</b> <b>- ve výši 8,25 % ročně z částky 60.000 Kč za dobu od 7. 7. 2020 do zaplacení,</b> <b>a na nákladech řízení částku 41.118,68 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou ze dne 29.4.2020 domáhal se žalobce úhrady žalované částky jako sjednané odměny za právní služby, poskytnuté při zastupování [jméno] [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy s žalovanou. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, kdy jednak rozporovala samotné uzavření smlouvy, a jednak to, že by výsledku sporu bylo dosaženo zásluhou právních služeb, poskytovaných žalobcem, nýbrž v důsledku mediálního tlaku na Statutární město Brno.

2. Soud z níže uvedených listinných důkazů, audiovizuálních nahrávek a výslechu svědků vzal za prokázán následující skutkový děj:

3. Již před uzavřením smlouvy udělila paní [jméno] [jméno] [příjmení], pozůstalá vdova po [jméno] [příjmení], žalobci dne 28.2.2019 plnou moc k zastupování ve všech řízeních o rehabilitaci a odškodnění za nezákonnou perzekuci jejího zemřelého manžela [jméno] [příjmení], [datum narození], s tím, že plná moc se vztahuje i na dědické řízení po manželovi (včetně dědického řízení po jeho rodičích) a na řízení o vydání manželova majetku v České republice (včetně řešení problému duplicitního vlastnictví).

4. Žalobce učinil již před uzavřením smlouvy s žalovanou, tak i po jejím uzavření, jako zástupce B. L. [příjmení] řadu úkonů, a stejně tak žalovaná, resp. její představitel pan [příjmení], vyvíjel snahu o získání potřebných dokumentů z archívů.

5. Z přípisu Oddělení archivních fondů FMV vzal soud za prokázáno, že dne 1.8.2018 informovala tato instituce pana [příjmení] o tom, jaké materiály má k dispozici ohledně [jméno] [příjmení]. Z e-mailové a písemné komunikace mezi Moravským zemským archivem v Brně a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že v únoru 2019 sdělil MZA [příjmení] [příjmení] (jednajícímu za Ministerstvo obrany ČR – Vojenský historický ústav Praha, že nedisponuje dědickým spisem po zemřelé [jméno] [příjmení], a má k dispozici spis [jméno] [příjmení] jako spis Státního soudu Brno. Žalobce sdělil [příjmení] [příjmení], že má usnesení Krajského soudu v Brně z 7.10.1954 o tom, že majetek [jméno] [příjmení] připadá státu, když dále sdělil„ to je klíčové rozhodnutí, je-li ale ve spise ještě dalšího zajímavého, dejte prosím vědět“.

6. Rovněž tak žalobce jako právní zástupce [příjmení] [jméno] [příjmení] učinil jak před uzavřením smlouvy s žalovanou, tak i následně, řadu úkonů, směřujících jednak k rehabilitaci zesnulého manžela paní [příjmení] [jméno] [příjmení], jednak k navrácení jeho majetku. Žalobou z 28.3.2018 se žalobce jako zástupce [jméno] [jméno] [příjmení] domáhal proti Statutárnímu městu Brnu zrušení duplicitního zápisu vlastnictví k jedné čtvrtině pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [část obce], [územní celek], a určení, že je žalobkyně vlastníkem této jedné čtvrtiny; tuto žalobu pak doplnil podáním z 10.6.2019. Podáním z 18.2.2019 navrhl vyslovení soudní rehabilitace [jméno] [příjmení] podle zákona 119/1990 Sb., kdy v návaznosti na to bulo usnesením Krajského soudu v Brně čj. 8 Nt 601/2019 z 12.3.2019 rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] je účasten soudní rehabilitace podle uvedeného zákona, a současně bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Brně z 7.10.1954 čj. Or Ha 199/49-19, kterým bylo rozhodnuto o tom, že majetek [jméno] [příjmení], zajištěný usnesením Vrchního vojenského soudu v Brně ze dne 10.11.1948 čj. [číslo] připadá státu. Podáním z 30.3.2019 navrhl další procesní postup ve věci majetku M. [příjmení] s odkazem na 66 obdobných rozhodnutí českých soudů. V návaznosti na to Krajský soud v Brně usnesením čj. 8 Nt 601/2019 z 16.4.2019 rozhodl o zamítnutí návrhu krajského prokurátora Brno, aby majetek, zajištěný [jméno] [příjmení] usnesením Vrchního vojenského soudu v Brně ze dne 10.11.1948 čj. 1346/48-, připadl státu, a současně rozhodl o tom, že se tento majetek vydává [jméno] [jméno] [příjmení]. Mimoto se žalobce jako právní zástupce [jméno] [jméno] [příjmení] obrátil na primátorku Brna dopisem z 28.3.2019 s tím, že mu dosud neodpověděla na jeho dopis z 19.11.2018, a navrhl jí uzavření dohody, která by mohla vést k ukončení soudního sporu; na uvedený dopis reagoval dopisem z 23.4.2019 náměstek primátorky [jméno] [příjmení], který rekapituloval právní spory s městem a konstatoval, že město má v úmyslu podat žalobu na určení vlastnictví ohledně části nemovitostí, k nimž je v katastru evidován duplicitní zápis vlastnictví. Žalobce reagoval dopisem z 23.4.2019, adresovaným [jméno] [příjmení], v němž poukázal na rozhodnutí Krajského soudu v Brně z 16.4.2019 (které bylo vydáno v mezidobí od jeho předchozího dopisu), kterým bylo rozhodnuto, že majetek, zajištěný gen. [příjmení], se vydává pozůstalé manželce [jméno] [jméno] [příjmení], a navrhl p. [příjmení] osobní jednání. Pan [anonymizováno] reagoval dopisem z 13.5.2019, v němž sdělil, že s ohledem na povinnost města postupovat s péčí řádného hospodáře není možné bez dalšího uznat vlastnictví paní [příjmení] k jedné čtvrtině nemovitostí. Přípisem z 10.5.2019 žalobce odůvodňoval po právní stránce nárok své klientky a opětovně apeloval na uzavření dohody, jejíž návrh městu zaslal. Přípisem z 30.5.2019 adresoval žalobce městu podrobně právně zdůvodněnou výzvu k vydání jedné čtvrtiny nemovitostí (tj. spoluvlastnického podílu, k němuž bylo v katastru nemovitostí jako vlastník zapsáno Statutární město Brno); na dopis odpověděl 12.6.2019 T. [příjmení] s tím, že [jméno] města Brna doporučila Zastupitelstvu města Brna nesouhlasit s návrhem dohody, doručené městu 28.3.2019 a naopak souhlasit s podáním žaloby na určení vlastnictví, týkající se odstranění duplicitního zápisu k ideální jedné čtvrtině nemovitostí. Dopisem z 16.6.2019 se žalobce jako zástupce paní [příjmení] obrátil rovněž na zastupitele města se žádostí, aby odmítli návrh na podání žaloby proti paní [příjmení], a současně apeloval na respektování soudních rozhodnutí z 12.3.2019 a 16.4.2019. Po zasedání Zastupitelstva města Brna sdělila žalobci primátorka města dopisem z 8.7.2019, že zastupitelstvo schválilo podání žaloby na určení vlastnictví za účelem odstranění duplicitního zápisu k jedné čtvrtině nemovitostí. Žalobou z 1.7.2019 se žalobce jako zástupce [anonymizována dvě slova]. [příjmení] domáhal vydání jedné čtvrtiny nemovitostí – pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [část obce], obec Brno. Žalobou z 23.8.2019 se pak žalobce domáhal určení, že [anonymizována dvě slova]. [příjmení] je vlastníkem jedné čtvrtiny uvedených nemovitostí (oné čtvrtiny, k níž bylo evidováno duplicitní vlastnictví v katastru nemovitostí). Obě žaloby pak vzal zpět podáními z 16.10.2019 (30C 161/2019, 72 C 114/2019). Mimoto žalobce intenzivně komunikoval s magistrátem na přípravě dohody o narovnání (e-maily ze října 2019), což žalovaná kvitovala kladně (viz e-mail z 3.10.2019).

7. V průběhu této činnosti žalobce pak byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva z 23.4.2019 Smlouvě předcházela e-mailová korespondence mezi účastníky, když z e-mailu z 23.4.2019 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] nejprve navrhoval odměnu 2x 100.000,00 Kč a 2 % z komerční ceny nemovitosti, a to za účelem rozložení ceny, u částky 320.000,00 Kč požadoval rozložení do tří splátek s odkazem na napjatou finanční situaci žalované („ vždy, když jsou výplaty, tak mám zatažené hrdlo, kdyby ve stejnou dobu přišla částka 320 tisíc splatná rychle, měl bych co dělat, abych vše zvládl; pokud samozřejmě prachy mít budeme, zaplatím rád naráz i více než smlouva stanovuje“). Nato žalobce navrhl časové rozložení splátek, které bylo promítnuto do smlouvy, s požadavkem„ prosím o vyjádření, abych mohl smlouvu upravit“.

8. Ze smlouvy z 23.4.2019 vzal soud za prokázáno, že žalovaná, zastoupená [jméno] [příjmení] jako klient uzavřela s žalobcem jako advokátem smlouvu, v níž bylo konstatováno, že žalovaná na základě dohody z 14.8.2018 s paní [jméno] [jméno] [příjmení] zastupuje její zájmy v České republice. Žalobce se zavázal, že podnikne veškeré zákonné kroky k tomu, aby dosáhl pro paní [příjmení] všech jejích rehabilitačních, restitučních, dědických, důchodových a odškodňovacích nároků v České republice, včetně zadostiučinění za průtahy v řízení, pokud takové průtahy vzniknou, či úroků z prodlení, pokud prodlení nastane (čl. II). V čl. IV bylo ujednáno, že pokud se žalobci podaří dosáhnout pro paní [příjmení] vlastnického práva k pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je dům [adresa] v [anonymizováno] ulici [číslo] [obec] – [část obce], tak za každou vymoženou jednu čtvrtinu těchto nemovitých věcí zaplatí žalovaná žalobci jako odměnu celkovou částku 160.000,00 Kč ve třech splátkách, a to 100.000,00 Kč do jednoho měsíce od nabytí právní moci soudního rozhodnutí či od uzavření mimosoudní dohody, 30.000,00 Kč od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí a 30.000,00 Kč do jednoho měsíce od uzavření dohody se spoluvlastníkem o správě domu, nejpozději však do tří měsíců po splatnosti druhé splátky. V čl. V se žalovaná zavázala uhradit žalobci cestovní výdaje za jednu cestu do Brna a zpět ve výši 5.000,00 Kč. Za dosažení restituce, dědictví, důchodu či odškodnění pak byla sjednána odměna 15 % z vymožených částek.

9. Pokud jde o samotný proces uzavření smlouvy, z e-mailové korespondence účastníků, korespondence žalobce s Českou poštou s.p. a poštovní poukázky vzal soud za prokázáno, že návrh smlouvy se dostal do dispoziční sféry žalované, která po podpisu smlouvy tuto odeslala žalobci. Toto vyplývá z e-mailu z 2.7.2019 a obálky, kdy soud vzal za prokázáno, že přípisem z 2.7.2019 zaslal žalobce [příjmení] poště s.p. naskenovanou obálku s tím, že se jedná o zásilku, kterou mu žalovaná zaslala 16.5.2019, zásilka došla na poštu 20.5.2019 a z neznámých důvodů byla vrácena odesílateli. Dále se v e-mailu uvádí, že zhruba po měsíci, když se žalobce se zástupcem žalované v Brně sešel, tak mu zásilku osobně předal. Žalobce žádal o prověření záležitosti a náhradu škody s tím, že odesílatel použil obálku a dvě známky. Na skenu obálky je jako odesílatel dřívější název žalované [příjmení] fond o.p.s. a jako adresát žalobce. Podací razítko je s datem 16.5.2019. Dle poštovní poukázky Česká pošty uhradila žalované poštovné 38,00 Kč dne 17.7.2019 O skutečnosti, že se následně podepsaná smlouva dostala zpět do dispozice žalované, svědčí následná korespondence mezi účastníky, v níž – jak se uvádí níže – řešili účastníci otázku úhrady služeb žalobce poté, kdy již měla být odsouhlasena dohoda o narovnání mezi Statutárním městem Brnem a [jméno] [jméno] [příjmení], zastoupenou žalobcem. Poté, co bylo zřejmé, že Zastupitelstvu města Brna bude doporučeno, aby odsouhlasilo dohodu o narovnání, řešili účastníci v e-mailové komunikaci dne 17.9.2019 otázku úhrady právních služeb žalobce, kdy žalovaná chtěla úhradu vázat až na získání vlastnického práva pro sebe od [anonymizována dvě slova]. [příjmení] („ podle naší smlouvy ano – procenta jsou až po převzetí fondem, pletu se ?“,„ ta formulace ale přesně neříká, komu má být převedeno vlastnictví – je uzavřena s fondem a vázána na to, že majetek získá fond“ – tuto formulaci použila žalovaná poté, co jí žalobce v e-mailu ocitoval část smlouvy, týkající se úhrady jeho služeb). Dále pak účastníci řešili rozložení platby do splátek (e-mail [příjmení] [příjmení]:„ předpokládal jsem, že to bude po částech – v tuto chvíli je od 1/2 a tudíž celkově 320 tis.“), včetně splatnosti jednotlivých splátek, kdy žalobce tyto vymezil v návaznosti na jednotlivé kroky při schvalování dohody o narovnání a dohody s dalším spoluvlastníkem Ing. [příjmení].

10. Účastníci tedy vždy v e-mailové korespondenci vycházeli z toho, že mezi nimi byla dohoda uzavřena, včetně toho, že panovala shoda na tom, s jakým obsahem byla uzavřena.

11. Žalobce – kromě faktury, kterou vyúčtoval částku, která je předmětem tohoto řízení – vystavil žalované několik dalších faktur za svou činnost.

12. Z faktur [číslo] vzal soud za prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalované právní poradenství v kauze nemovitých věcí manželů [příjmení] částkou 20.000,00 Kč bez DPH, včetně DPH 24.200,00 Kč; faktura byla vystavena 10.5.2019. Se stejným číslem byla vystavena faktura na shodnou částku za totéž plnění, avšak s datem 25.3.2019, a se stejným číslem byla vystavena faktura 10.5.2019, a to za shodné plnění, avšak na částku 25.000,00 Kč bez DPH, včetně DPH 30.250,00 Kč.

13. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalované za právní poradenství v kauze vkladních knížek manželů [příjmení] částku 5.000,00 Kč bez DPH, včetně DPH pak 6.050,00 Kč; faktura byla vystavena 10.5.2019.

14. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že dne 25.8.2019 vyúčtoval žalobce žalované náhradu hotových výdajů 5.000,00 Kč za soudní poplatek za žalobu ve věci duplicitního vlastnictví jedné čtvrtiny pozemku parc. č. 2030 se stavbou [adresa] v [obec] – [část obce].

15. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že fakturou z 28.1.2020 vyúčtoval žalobce žalované odměnu ve výši 15 % z částky, vymožené jako odškodnění pro [jméno] [jméno] [příjmení], kdy vymožená částka měla činit 50.200,00 Kč a 15% odměna 7.530,00 Kč, když dále byly přeúčtovány hotové výdaje – bankovní poplatky 1.705,00 Kč; celková fakturovaná částka činila 9.235,00 Kč.

16. Pokud jde o vydání majetku po gen. [příjmení], Statutární město Brno zaujímalo zpočátku striktně negativní postoj, což vyplývá z uváděné e-mailové a listinné korespondence mezi žalobcem a městem, následně si pak nechalo město vypracovat právní rozbor advokátem JUDr. [anonymizováno], a od září 2019 pak svůj postoj změnilo tak, že ve výsledku uzavřelo s [anonymizována dvě slova]. [příjmení], zastoupenou žalobcem, dohodu o narovnání.

17. Z dokumentů Magistrátu města Brna vzal soud za prokázáno, že - dne 28.3.2019 Komise majetková Rady města Brna doporučila Radě města Brna souhlasit s podáním žaloby na určení vlastnictví, týkající se odstranění duplicitního zápisu vlastnictví u ideální jedné čtvrtiny pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [část obce] proti [jméno] [jméno] [příjmení]; důvodová zpráva pak rekapitulovala dosavadní právní vývoj a obsahovala kopie soudních rozhodnutí ve věci 39 C 294/2004, - dne 23.5.2019 Komise majetková Rady města Brna vzala na vědomí, že nedošlo k dohodě ohledně duplicitního zápisu vlastnictví k jedné čtvrtině nemovitostí, vzala na vědomí dopis žalobce s návrhem dohody, rozhodnutí Krajského soudu v Brně z 16.4.2019 čj. 8 Nt 601/2019, a doporučila Radě a Zastupitelstvu jednak nesouhlasit s návrhem dohody, která byla přílohou dopisu z 28.3.2019, a jednak souhlasit s podáním protižaloby na určení vlastnictví, týkající se odstranění duplicitního zápisu k jedné čtvrtině nemovitostí, - dne 29.5.2019 majetkový odbor adresoval schůzi Rady města Brna v podkladových materiálech návrh usnesení, v němž by Rada doporučila Zastupitelstvu nesouhlasit s návrhem dohody, která tvořila přílohu dopisu žalobce z 28.3.2019 a souhlasit s podáním protižaloby na určení vlastnictví, týkající se odstranění duplicitního zápisu k jedné čtvrtině nemovitostí, - dne 18.6.2019 Zastupitelstvo města Brna vyslovilo nesouhlas s návrhem dohody, která tvořila přílohu dopisu žalobce z 28.3.2019 a souhlas s podáním protižaloby na určení vlastnictví, týkající se odstranění duplicitního zápisu k jedné čtvrtině nemovitostí, - dne 2.8.2019 adresoval majetkovému odboru města advokát JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. právní rozbor kauzy, v níž rozebral možnou argumentaci v soudních sporech ze strany města, zhodnotil možné postoje soudů, zpochybnil dosavadní postoj města, že již uplynula lhůty dle zákona o mimosoudních rehabilitacích, neboť„ předchozí řízení byla založena na jiných právních okolnostech a k soudní rehabilitaci jako novému právnímu základu žaloby došlo až v tomto roce“, a v závěru konstatoval, že„ celkově lze vzhledem ke specifickým okolnostem případu a zcela mimořádné spletitosti nároků doporučit, aby se SMB pokusilo nalézt s druhou stranou smírné řešení, např. formou dohody o narovnání“, - dne 12.9.2019 Komise majetková Rady města Brna doporučila Radě a Zastupitelstvu města Brna uznat vlastnické právo [jméno] [jméno] [příjmení] k jedné čtvrtině pozemku par. č. 2030, která je zatížena duplicitním zápisem vlastnictví, a schválit bezúplatné nabytí vlastnického práva ve prospěch [anonymizována dvě slova]. [příjmení] k jedné čtvrtině nemovitostí, nezatížené duplicitním zápisem vlastnictví; dále doporučila schválit dohodu o narovnání mezi [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a městem, - dne 25.9.2019 Rada města Brna doporučila Zastupitelstvu města Brna schválit uznání vlastnického práva [jméno] [jméno] [příjmení] k jedné čtvrtině pozemku par. č. 2030, která je zatížena duplicitním zápisem vlastnictví, a schválit bezúplatné nabytí vlastnického práva ve prospěch [anonymizována dvě slova]. [příjmení] k jedné čtvrtině nemovitostí, nezatížené duplicitním zápisem vlastnictví; dále doporučila schválit dohodu o narovnání mezi [anonymizována dvě slova]. [příjmení] a městem, - dne 1.10.2019 Zastupitelstvo města Brna schválilo uznání vlastnického práva [jméno] [jméno] [příjmení] k jedné čtvrtině pozemku par. č. 2030, která je zatížena duplicitním zápisem vlastnictví, schválilo bezúplatné nabytí vlastnického práva ve prospěch B. L. [příjmení] k jedné čtvrtině nemovitostí, nezatížené duplicitním zápisem vlastnictví a schválilo dohodu o narovnání mezi B. L. [příjmení] a městem.

18. Žalovaná argumentovala tím, že ke změně postoje města k otázce vydání majetku přiměl město mediální tlak, spočívající v sérií článků a reportáží.

19. Z webových stránek denikn.cz vzal soud za prokázáno, že s datem 21.6.2019 zde byl uveřejněn rozsáhlý článek„ [obec] pojmenuje ulici po válečném hrdinovi [příjmení]. Zároveň ale žaluje vdovu kvůli domu“. V článku je popsán jednak život generála [příjmení], jednak vývoj celé kauzy, včetně toho, že [ulice] část [obec] – střed chce pojmenovat část ulice [ulice] po generálu [příjmení], a současně se město chce soudit o jednu čtvrtinu domu v [anonymizováno] ulici, o jejíž vydání usiluje vdova po generálu [příjmení]. Článek cituje žalobce a vyplývá z něj, že autor měl k dispozici korespondenci žalobce s městem, a v závěru konstatuje, že se advokátovi [celé jméno žalobce] podařilo dosáhnout plné [anonymizováno] rehabilitace až letos, deset let po generálově smrti.

20. Z webových stránek České televize (ct24/ceskatelevize.cz) vzal soud za prokázáno, že dne 17.9.2019 zde byl uveřejněn text, nazvaný„ Brno se chtělo soudit o dům s vdovou po válečném veteránovi. Nakonec si to zřejmě rozmyslí“. V textu je líčen osud generála [příjmení], který byl účastníkem bojů 2. světové války, po válce odešel do exilu, v důsledku čehož jeho majetek, včetně poloviny domu v Brně, připadl státu. V textu je konstatováno, že i přes rozhodnutí soudu, že se na něj vztahují rehabilitace a majetek se má jeho manželce vrátit, se chtělo Brno o polovinu jeho domu soudit. V textu jsou citovány i odpovědi žalobce reportérce [jméno] [příjmení]. Dále se zde poukazuje na to, že někteří zastupitelé tvrdí, že neznali soudní rozhodnutí z března 2019, kterým bylo určeno, že se na [jméno] [příjmení] vztahují soudní rehabilitace, přičemž je citován radní [obec] [obec] („ V radě jsme o něm určitě nevěděli a v zastupitelstvu pravděpodobně také ne“). Citován je i náměstek primátorky [jméno] [příjmení]:„ Na přelomu května a června letošního roku jsem dával několika médiím vyjádření, že hledáme cestu, jak situaci narovnat, i když neexistuje právní titul“.

21. Z webových stránek blesk.cz vzal soud za prokázáno, že téhož dne, tj. 17.9.2019, zde byl uveřejněn článek s titulem„ Skandál! Brno chtělo potichu sebrat dům vdově po válečném hrdinovi [jméno] [příjmení] (+90)“. V článku se zdůrazňuje, že Magistrát města Brna na jedné straně vyvinul snahu o výmaz [jméno] [jméno] [příjmení] z katastru nemovitostí jako vlastníka jedné čtvrtiny domu po jejím zemřelém manželovi, čemuž se paní [příjmení] bránila určovací žalobou, na druhé straně chtěl po generálu [příjmení] pojmenovat jednu z ulic v centru města. V článku je citován radní [příjmení], která uvádí, že se město chce dohodnout na vyrovnání, spočívajícím v tom, že se město vzdá vlastnictví čtvrtiny domu s duplicitním zápisem i své další čtvrtiny, a paní [příjmení] se tak stane majitelkou poloviny domu.

22. Z audiovizuálního záznamu tří reportáží (nedatovaných) vzal soud za prokázáno, že program ČT 1 uveřejnil zřejmě dne 18.6.2019 (hovoří v něm o tom, že„ dnešního dne Zastupitelstvo rozhodlo podání protižaloby“, přičemž o tomto rozhodlo Zastupitelstvo města Brna dne 18.6.2019) reportáž, v níž vystupuje reportérka [jméno] [příjmení], a v níž se popisuje případ sporu pozůstalé vdovy po generálu [příjmení] s městem a zdůrazňuje se, že zatímco město zaujímá k otázce vydání majetku negativní postoj, [ulice] část Brno – střed chce část ulice [ulice] před budovou Městského soudu v Brně pojmenovat po generálu [příjmení]. Další reportáž s obdobným obsahem a stejnou reportérkou pak byla zveřejněna na programu ČT24. V pořadu Reportéři ČT pak v reportáži vystupovala reportérka [jméno] [příjmení], náměstek primátorky Brna p. [příjmení] a žalobce. Reportáž je z dobu po datu 8.7.2019, neboť žalobce v ní uvádí, že má dopis od primátorky z 8.7.2019, obsahující negativní stanovisko města k vydání majetku. V reportáži se zdůrazňuje rozhodnutí soudu z 16.4.2019, podle kterého má být majetek [jméno] [příjmení] vydán paní [příjmení] [jméno]. [příjmení] jako pozůstalé manželce. V závěru reportáže je uvedeno, že po jejím natočení vydalo město tiskovou zprávu, deklarující snahu domluvit se s paní [příjmení] [jméno]. [příjmení].

23. E-mailem z 17.9.2019 poděkoval žalobce [jméno] [příjmení] za připravenou reportáž o manželích [příjmení], kdy uvádí„ bez Vašeho vytrvalého úsilí by brněnští úředníci kladli i nadále tuhý odpor, je vidět, že když jsou reportéři důslední, přináší to skvělé výsledky“. Dále uvádí, že si s právním oddělením Magistrátu města Brna odsouhlasil text dohody s paní [příjmení] a dohoda bude předložena 1.10.2019 ke schválení Zastupitelstvu.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že při setkání s dr. [příjmení], kterého zná od roku 2014, si vyslechl vylíčení ohledně vydávání majetku po zemřelém panu [příjmení], a vzhledem k tomu, že byl v letech 2014 až 2018 starostou městské části [obec] – střed, kontaktoval na magistrátu vedoucí majetkového odboru paní [příjmení] a zorganizoval jednání, kterého se zúčastnil pan [příjmení], paní [příjmení] a svědek [příjmení]. Toto setkání se uskutečnilo 3.6.2019, paní [příjmení] zde uvedla, že nemá k dispozici rozsudky o rehabilitaci gen. [příjmení] (z března a dubna 2019 !), a obě strany deklarovaly společný zájem narovnat vztahy a domluvily se na dalším jednání, u kterého již svědek nebyl.

25. Z výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že tito jsou dlouholetými známí pana [příjmení] (paní [příjmení] a pan [příjmení] od konce 90. let, paní [příjmení] pět let), pan [příjmení] je zaměstnancem žalované. Pan [anonymizováno] zvažoval s panem [příjmení], jakým způsobem celý případ medializovat, a pan [příjmení] kontaktoval paní [příjmení], [příjmení], noviny [příjmení] a další média. Na základě toho pak vznikly reportáže o celé kauze. Obě svědkyně mají zato, že změnu postoje města k v dání majetku po generálu [příjmení] způsobil mediální tlak.

26. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že ta se zúčastnila schůzky, na které byl přítomen svědek [příjmení], avšak na její obsah si nepamatuje. S žalobcem se setkala až v září či říjnu 2019 v souvislosti s uzavíráním dohody o narovnání. Pokud jde o postoj města k vydání majetku a jeho změnu, pak objasnila, že město mělo vždy negativní postoj ve věcech rehabilitací, protože majetkoprávní spory vyhrávalo, avšak s rehabilitací tohoto typu se nesetkalo. Po rozhodnutích soudu z března a dubna 2019 si město nechalo vypracovat právní posouzení od smluvního advokáta dr. Svobody, a na základě rozhodnutí o rehabilitaci a uvedeného právního posouzení se rozhodlo nároku paní [příjmení] vyhovět a byla uzavřena dohoda o narovnání. Svědkyně rozhodně popřela, že by medializace případu byla důvodem změny postoje města. Objasnila také procedurální postupy orgánů města, včetně absence zasedání orgánů v červenci a srpnu, a zdůvodnila, že doba, která uplynula do uzavření dohody o narovnání, byla„ luxusní“.

27. Dne 1.8.2019 pan [příjmení] sdělil e-mailem paní [příjmení] kontakt na žalobce a vyjádřil názor, že není vhodné majetek darovat s ohledem na možnou daňovou povinnost paní [příjmení], ačkoliv ta chce majetek darovat k dobročinným účelům – paní [příjmení] sdělila panu [příjmení], že je s žalobcem ve spojení a snaží se najít společnou cestu. O tom, že žalobce komunikoval s paní [příjmení], pak svědčí jeho e-mail z 1.8.2019 panu [příjmení], z něhož vyplývá, že se jmenovanou komunikuje o formě převodu majetku a že jí zaslal s vysvětlením rozhodnutí Krajského soudu v Brně z 12.3.2019 a 16.4.2019, a rovněž smlouvu, kterou uzavřela [ulice] spořitelna s paní [příjmení].

28. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že orgány města – Majetková komise, [jméno] i Zastupitelstvo, vychází z podkladů, připravených majetkovým odborem. Z tohoto odboru také vyplýval změněný přístup k vydání majetku po [jméno] [příjmení], kdy v červnu 2019 byly matriály předloženy ve standardním zpracování, tj. postoj města byl jako v ostatních případech restitucí zamítavý, a v říjnu 2019 byl již materiál koncipován tak, že pozice města je nejistá a bude lepší uzavřít dohodu. Z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že dle názoru svědka bylo rozhodnutí o uzavření dohody přijato jako rozhodnutí politické, na platformě primátorky a jejích náměstků z koalice, a to na základě negativního mediálního obrazu města a jeho vedení v řadě mediálních výstupů. Toto politické rozhodnutí bylo přijato 6.9.2019 a promítlo se do tiskové zprávy města. Z tiskové zprávy vyplývá, že vedení města se snaží dostát rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který rozhodl o vydání majetku [jméno] [jméno] [příjmení], a proto vede jednání s právním zástupcem paní [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] s cílem vyřešit situaci individuálním vyrovnáním a uzavřením dohody s pozůstalou. Tento postoj je pak odůvodněn tím, že„ v případě určovací žaloby by vyrovnání trvalo dlouho, tento formalistický postup však nechceme uplatňovat a navrhujeme proto Zastupitelstvu schválit dohodu, která proces vydání zkrátí na dny, maximálně měsíce“. Oba svědkové se tedy liší v názoru na to, co bylo důvodem změněného přístupu města k vydání majetku, kdy Ing. [příjmení] vychází z toho, že stěžejní je materiál, připravovaný majetkovým odborem, Mgr. [příjmení] pak akcentoval politické rozhodnutí vedení města.

29. Výpověď svědkyně [příjmení] pak byla pro posouzení věci fakticky bezpředmětná, když tato nebyla účastna jednání mezi účastníky, pouze si pročítala uzavřenou smlouvu.

30. Z dohody o narovnání vzal soud za prokázáno, že dne 14.10.2019 uzavřeli [územní celek] a [jméno] [jméno] [příjmení], zastoupená žalobcem, dohodu o narovnání, v níž bylo konstatováno, že stav zápisu v katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [část obce], obec Brno, je takový, že jako vlastník jedné poloviny je zapsána Ing. [jméno] [příjmení], jako vlastník jedné čtvrtiny Statutární město Brno a k jedno čtvrtině je evidován duplicitní zápis vlastnictví pro [jméno] [jméno] [příjmení] a Statutární město Brno Smluvní strany uzavřely dohodu o narovnání, spočívající v tom, že ve vztahu k jedné čtvrtině nemovitostí, k níž byl v katastru nemovitostí veden duplicitní zápis vlastnického práva, učinilo město nesporným, že paní [příjmení] je jedinou výlučnou vlastnicí, a další jednu čtvrtinu nemovitostí, k níž bylo v katastru evidováno vlastnické právo města, město bezúplatně převedlo na paní [příjmení]. Dle vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí byl zápis vlastnického práva B. L. [příjmení] jako spoluvlastníka v rozsahu ideální jedné poloviny nemovitostí proveden 6.1.2020 s právními účinky k 6.12.2019. Protokolem z 24.1.2020 předalo [územní celek] paní [příjmení], zastoupené žalobcem, ideální jednu polovinu nemovitostí, kdy za účasti dalšího spoluvlastníka Ing. [příjmení] byly provedeny odečty vodoměru a elektroměru, předány nájemní smlouvy a vyúčtování služeb, a klíče od vchodových dveří do domu. Protokolem z 24.1.2020 předal žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] nemovitosti, doklady i klíč od vchodu do domu, a současně mu sdělil okolnosti, týkající se faktického užívání domu, včetně výsledků jeho komunikace se spoluvlastníkem Ing. [příjmení] a oblastí, v nichž je zapotřebí učinit neprodlené kroky k nápravě (zejména z hlediska požární bezpečnosti domu).

31. Po uzavření dohody o narovnání pak účastníci mezi sebou a žalobce s pracovníky Magistrátu města Brna komunikovali o problémech, vyplývajících z nedostatku plné moci, kdy z výzvy katastrálního úřadu z 24.10.2019, plných mocí a e-mailů vyplývá, že [stát. instituce], kat. pracoviště [okres] vyzval k odstranění nedostatků jednak v návrhu, kde byla uvedena jako účastník řízení i Ing. [příjmení], a jednak v plné moci, která měla mít hmotněprávní povahu, kdy navíc pracovnice [stát. instituce] upozornila žalobce na nesrovnalost v adrese paní [příjmení]. Město a žalobce jako zástupce paní [příjmení] pak vzal původní návrh zpět (viz podání z 20.11.2019), na základě čestného prohlášení paní [příjmení] z 14.11.2019 a nového návrhu pak byl zapsán vklad vlastnického práva do katastru, o čemž následně žalobce informoval e-mailem z 6.1.2020.

32. Účastníci rovněž v komunikaci řešili otázku platby případné darovací daně, kdy žalovaná se vymezovala proti formulaci dohody o narovnání, spočívající v bezplatném převodu jedné čtvrtiny nemovitostí na [anonymizována dvě slova]. [příjmení], žalobce pak osvětloval, že se jí povinnost úhrady darovací daně netýká, neboť byla uzavřena dohoda o narovnání.

33. Z e-mailové korespondence vzal soud za prokázáno, že žalovaná, resp. její představitel [jméno] [příjmení] vyvíjeli velkou snahu směřující k tomu, aby ihned poté, co se [anonymizována dvě slova]. [příjmení] stane spoluvlastníkem nemovitostí, převedla svůj spoluvlastnický podíl darovací smlouvou na žalovanou – viz např. e-mail z 9.10.2019 -„ den po podání n a KN městem potřebuji vložit smlouvu s datem z téhož dne mezi blk a fondem“, e-mail z 17.9.2019 –„ den po vkladu městem vložím vklad darovací smlouvy na fond“.

34. Po zápisu vlastnického práva ve prospěch [anonymizováno] L. [příjmení] do katastru nemovitostí podala dne 10.1.2020 Ing. [jméno] [příjmení] u [stát. instituce], katastrální pracoviště Brno – město žádost o zápis poznámky spornosti s odůvodněním, že dohodou o narovnání, která obsahuje darovací smlouvu ohledně jedné čtvrtiny nemovitostí, nebylo respektováno předkupní právo Ing. [příjmení], přičemž Ing. [příjmení] deklarovala, že se dovolá ochrany svého práva u soudu. Dle sdělení Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj z 11.2.2021 byla poznámka spornosti vymazána ke dni 16.3.2020, neboť ve lhůtě dvou měsíců od podání žádosti o zápis poznámky nebyla úřadu doložena žaloba, prokazující, že žadatel uplatnil své právo u soudu. V e-mailu z 30.10.2019 žalobce (včetně citace judikatury) vysvětloval žalované, že se spoluvlastnice Ing. [příjmení] nemůže domáhat předkupního práva ve vztahu k dohodě o narovnání, může jej však uplatnit při převodu z [anonymizována dvě slova]. [příjmení] na žalovanou. Dle výpisu z katastru nemovitostí k 29.4.2020 byla žalovaná zapsána u předmětných nemovitostí jako vlastník ideální jedné poloviny a Ing. [jméno] [příjmení] rovněž jako vlastník ideální jedné poloviny. Kupní smlouvou z 18.8.2020 prodala Ing. [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny žalované za částku 5.637.000,00 Kč, přičemž z této ceny byla částka 4.500.000,00 Kč hrazena z úvěru, poskytnutého žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s [právnická osoba]

35. Pokud jde o vyúčtování služeb žalobce, z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že uvedenou fakturou z 28.1.2020 vyúčtoval žalobce žalované za vymožení ideální jedné poloviny pozemku parc. č. 2030, jehož součástí je dům [adresa] v [anonymizováno] ulici [číslo] [obec] – [část obce], pro [anonymizována dvě slova]. [příjmení] částku 320.000,00 Kč (2x 160.000,00 Kč), cestovní výdaje v paušální částce 5.000,00 Kč a poplatky za ověření a návrh na vklad do katastru nemovitostí v celkové částce 1.120,00 Kč, tj. celkem 326.120,00 Kč, po odečtení částky 5.000,00 Kč, která byla jako uhrazený soudní poplatek vrácena po zpětvzetí žaloby pak k úhradě žalobce účtoval částku 321.120,00 Kč. Jako datum splatnosti uvedl ve faktuře žalobce s odkazem na bod IV a V smlouvy datum 29.2.2020 u částky 201.120,00 Kč, 6.4.2020 u částky 60.000,00 Kč a 6.7.2020 u částky 60.000,00 Kč.

36. Z e-mailové korespondence mezi účastníky vyplývá, že již před vystavením faktury (e-maily z 12.10.2019 a 14.12.2019) pan [příjmení] žádal o„ fakturaci s 30 denní splatností po zapsání v katastru, nikoliv po podpisu“, a následně 14.12.2019 sdělil žalobci, že se vinou účetního žalovaná dostala do obtížné situace a prosí o delší splatnost faktur po zápisu do katastru s dovětkem„ jinak s platbami počítám“. Téhož dne ještě žalobci sdělil, že prosí, aby splatnost faktur byla aspoň 90 až 120 dnů, případně aby se účastníci domluvili tak, že by dal žalobci vědět, jakmile bude mít žalovaná peníze na účtu, a pak by žalobce faktury vystavil s krátkou splatností,„ aby Vám tam DPH nevisela dlouho“. Současně pan [příjmení] píše„ Pokud nám máte něco nyní fakturovat, tak běžné výdaje nejsou problém, jen naráz 300 tisíc neumím slíbit rychle. Ostatní můžete fakturovat ihned.“.

37. Z e-mailové komunikace mezi účastníky vzal soud dále za prokázáno, že počínaje vystavením faktury [číslo] se mezi účastníky rozvinula několik měsíců trvající ostrá diskuze, týkající se úhrady fakturované částky. E-mailem z 28.1.2020 žalobce zaslal žalované předmětnou fakturu a rovněž níže uvedenou fakturu [číslo] Pan [anonymizováno], jednající za žalovanou, sdělil téhož dne, že nesouhlasí s vyúčtováním ve věci domu a žádá o stornování faktury a jednání, neboť část převodu domu je sporná. Žalobce odpověděl, že ke stornu nevidí důvod, neboť vyúčtování na základě přání žalované opakovaně odkládal až do chvíle, kdy polovina domu byla v katastru nemovitostí zapsána ve prospěch žalované. Dne 11.2.2020 sdělila žalovaná, že smlouva o narovnání byla nešťastně formulována a že„ jakmile bude zřejmé, že je vlastnictví [jméno] čisté a bez závad, faktura bude uhrazena“. V reakci sdělil žalobce, že„ vlastnictví [jméno] nemůže být čisté a bez závad, protože [jméno] v tuto chvíli už žádné vlastnictví nemá, když předmětné nemovité věci darovala [právnická osoba]“, a opakovaně poukázal na to, že fakturaci odkládal na naléhání žalované. Žalovaná téhož dne sdělila, že„ vada je ve smlouvě o narovnání, majetek měl být vydán a nikoliv darován“. Dále sdělila, že bude mít výdaje s tím, aby obhájila to, za co chce žalobce platit, a zadrží proto i honorář za jednu čtvrtinu, na kterou by měl žalobce nárok,„ dokud nebude jasno“.

38. Dne 18.2.2020 pak žalobce komunikoval s [jméno] [příjmení], předsedou správní rady žalované, kdy v e-mailu sdělil časovou rekapitulaci, v níž konstatoval, že poté co byla uzavřena 14.10.2019 smlouva o narovnání a vznikl podklad pro první část fakturace, jej doktor [příjmení] požádal, aby fakturaci odložil do doby, než bude vlastnictví zapsáno v katastru nemovitostí; tomuto požadavku vyhověl. Následně jej p. [příjmení] požádal, aby fakturaci odložil do doby, než bude vlastnictví zapsáno ve prospěch žalované; i tomuto požadavku vyhověl. Následně jej požádal, aby fakturaci odložil do doby, než dojde k fyzickému předání domu; rovněž tomuto požadavku vyhověl, a teprve po převzetí domu od města a jeho předání Mgr. [příjmení] fakturu vystavil. Další komunikace, která se však týkala právní podstaty sporu mezi městem a paní [příjmení], vedli oba jmenovaní 20.2.2020.

39. Další korespondence pak byla vedena mezi žalobcem a [jméno] [příjmení]. Dne 17.3.2020 informoval žalobce [příjmení] [příjmení], že poznámka spornosti k domu [adresa] v [anonymizováno] ulici [číslo] [obec] – [část obce], byla uvedeného dne z katastru nemovitostí odstraněna. Další korespondence zmíněných osob se pak týkala platby předmětné faktury, kdy žalobce sděloval, že splnil svůj závazek ze smlouvy a neshledává důvod pro stornování faktury (e-mail z [číslo]), pan [příjmení] pak argumentoval nepříznivou finanční situací žalované vzhledem k omezením při pandemii (uváděl, že žalovaná není schopna ufinancovat mzdy po uzavření všech svých provozů) a apeloval na žalobce, ab neposlal podnik s 80 zaměstnanci do konkurzu a získaný majetek do dražby (e-mail z 17.3.2020, 18.3.2020, 19.3.2020, 20.3.2020, 31.3.2020). V e-mailu z 19.3.2020 p. [příjmení] sděloval žalobci„ vždy jsem Vás žádal, abyste nám vyhověl a vyčkal, až budeme mít finance, to jste neudělal a vystavil jste fakturu“,„ dále jsem Vás žádal, abyste v době, kdy jsme před krachem, se alespoň poprvé zachoval jako křesťan, Vaše práce měla vážné vad a náš podnik se již před pandemií ocitl ve vážné krizi ne naší vinou“. Obdobně dne 26.3.2020 sdělil žalobci„ nikdy jsem nenapsal, že Vám nenáleží odměna, pouze jsem se pozastavoval nad Vašimi křesťanskými hodnotami, kdy hrozí našemu subjektu insolvence z důvodu pandemie a Vy vystavujete fakturu na práce odvedené v rozporu s našimi domluvami, v kvalitě sporné, a hrozíte soudy místo toho, abyste projevil alespoň malou zdrženlivost do doby, než skončí mimořádný stav“, na což žalobce reagoval téhož dne sdělením„ výsledek mé práce ukazuje aktuální výpis z katastru nemovitostí, zápis v katastru je přesně takový, jaký jste si přál“. V e-mailu z 30.3.2020 [příjmení] [příjmení] mimo jiné poprvé uvádí:„ Očekávali jsme letitý spor, nikoliv statisícové honoráře po dvou administrativních soudech. Ochota vydat majetek není výsledkem Vaší práce: ale ochota města po reportáži ČT – Vaše práce neměla hodnotu peněz, kterých se neeticky dožadujete.“. V e-mailu z 1.4.2020 pak uvádí:„ Vaše zásluhy nezpochybňuji, pouze způsob, jakým se domáháte nemravného honoráře, celé je to o jeho výši a o kvalitě provedené práce u 1/4 domu.“. E-mailem z 22.9.2020 se žalobce obrátil na dozorčí radu žalované s žádostí o proplacení neuhrazených faktur [číslo], [číslo] a [číslo].

40. Z e-mailu z 22.9.2020 vzal soud za prokázáno, že žalobce se obrátil na předsedu dozorčí rady žalované [příjmení] [příjmení] s žádostí o proplacení faktur [číslo]. V další e-mailové korespondenci spolu účastníci komunikovali o formálních náležitostech faktury, kdy žalovaná v e-mailu s označením [příjmení] – nová faktura požadovala, aby ve fakturách bylo DIČ žalované.

41. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.

42. Pokud jde o samotné, žalovanou rozporované, uzavření smlouvy, dospěl soud k závěru, že tato byla řádně uzavřena. V řízení bylo prokázáno, že žalobce činil jako právní zástupce paní [jméno] [jméno] [příjmení] řadu výše popsaných úkonů právní služby, které nepochybně ve svém souhrnu směřovaly k naplnění předmětu smlouvy, jak je vymezen v bodě II smlouvy. Tyto úkony pak žalobce činil na základě plné moci, kterou mu paní [příjmení] udělila 28.2.2019. Rovněž tak bylo prokázáno, že samotnému uzavření smlouvy předcházela elektronická komunikace mezi účastníky ohledně výše odměny žalobce (viz výše popsané e-maily z 23.4.2019), přičemž žalovaná prezentovala s ohledem na svou neutěšenou ekonomickou situaci zájem o rozložení platby na splátky. Ze shora uvedených e-mailů a komunikace žalobce s Českou poštou, s.p. dále vyplývá, že žalovanou podepsaná smlouva nebyla prvotně žalobci doručena, avšak následně mu ji p. [příjmení] předal osobně, což vyplývá jednak ze skutečnosti, že ji má žalobce k dispozici, jednak z e-mailu žalobce [příjmení] poště z 2.7.2019, kdy žalobce uvádí, že zhruba po měsíci (problémy se zásilkou vznikly po 20.5.2019), když se žalobce se zástupcem žalované v Brně sešel, tak mu zásilku osobně předal. O skutečnosti, že smlouva s obsahem, akceptovaným oběma stranami, byla řádně uzavřena, pak svědčí i korespondence mezi účastníky poté, co bylo zřejmé, že Zastupitelstvu města Brna bude doporučeno, aby odsouhlasilo dohodu o narovnání, kdy v e-mailech ze září 2019 chtěla úhradu vázat až na získání vlastnického práva pro žalovanou od paní [příjmení], a následně reagovala na citaci smlouvy, aniž by tuto rozporovala.

43. Při respektování zásady, obsažené v ust. § 3 odst. 2 písm. d), § 6 odst. 1, § 574 zákona 89/2012 Sb., soud konstatuje, že ze vzájemné komunikace účastníků zcela jednoznačně vyplývá, že předmětná smlouva mezi nimi byla řádně uzavřena, že obě strany byly po předchozí komunikaci o obsahu smlouvy srozuměny s jejím obsahem, na který ostatně odkazovaly i poté, co bylo zřejmé, že služby žalobce budou žalované vyúčtovány, kdy ze znění smlouvy vycházely, a soud tak má zato, že je nutno vycházet z písemného znění smlouvy jako listiny, zachycující smluvní konsensus účastníků, zahrnující ujednání o smluvní odměně advokáta dle § 3 an. vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů.

44. Soud se dále zabýval námitkou žalované, týkající se toho, že zamýšleného výsledku bylo dosaženo nikoliv činností žalobce, ale v důsledku mediálního tlaku, na němž má zásluhu žalovaná.

45. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jak před samotným podpisem smlouvy, tak i po něm, učinil řadu kroků, které ve svém výsledku vedly k rozhodnutím soudu, stanovícím povinnost vydání majetku vdově po gen. [příjmení], i k obratu v přístupu města. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že ještě v červnu 2019 na jednání s paní [příjmení] tato uváděla, že nemá k dispozici rozsudky o rehabilitaci generála [příjmení] z března a dubna 2019, což časově koresponduje s materiály města, kdy teprve na konci května 2019 je přílohou podkladů pro jednání majetkové komise usnesení Krajského soudu v Brně z 16.4.2019. Z mediálních výstupů vyplývá, že pokud lze tyto časově zařadit, pak pouze jedna reportáž a článek na denikn.cz pochází z června 2019 (18.6 a 21.6.2019), poté si Magistrát města Brna, resp. jeho majetkový odbor, nechal vypracovat právní rozbor causy advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], který je datován 2.8.2019. Tento materiál byl pak podle svědkyně [příjmení] (mimochodem jediné ze slyšených svědků, kteří nejsou v přátelském či kolegiálním vztahu k panu [příjmení]) důvodem změny postoje města k vydání majetku po [jméno] [příjmení]. Další mediální výstupy pak byly datovány až 17.9.2019, přičemž majetková komise již 12.9.2019 doporučila [jméno] a Zastupitelstvu města Brna uznat vlastnické právo paní [příjmení] k jedné čtvrtině nemovitostí, zatížené duplicitním zápisem vlastnictví, a schválit její bezúplatné nebytí k další čtvrtině nemovitostí. Tisková zpráva, předložená svědkem [příjmení], jakkoliv mohla vyjadřovat politicky přijaté rozhodnutí, byla dle názoru soudu daleko spíše odrazem faktického stavu věcí, popsaného pro majetkový odbor velmi precizně v právním rozboru JUDr. [anonymizováno]. Ostatně i svědek [příjmení] [příjmení] zdůraznil, že stěžejní pro rozhodování orgánů města jsou vždy podklady, připravované majetkovým odborem, a že právě z tohoto odboru vyplýval změněný přístup k vydání majetku. Jakkoliv se tedy svědkyně [příjmení] a [příjmení] domnívají, že právě jejich reportáže byly důvodem změny postoje města, dle názoru soudu, opřeného o výše uvedené závěry dokazování, mohly k této změně postoje přispět, avšak hlavní podklady vycházely z majetkového odboru, který připravoval veškeré materiály projednání orgánů města, a právě tento odbor změnil své návrhy na postup města na základě právního rozboru JUDr. [anonymizováno], když již dříve, a to na jednání na počátku června 2019, vyjádřila jeho vedoucí paní [příjmení], snahu o smírné řešení věci.

46. Soud se dále v intencích relevantní judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3910/2017, 33 Cdo 1590/2016) zabýval jednak tím, zda je namístě uplatnit korektiv dle § 5 vyhlášky 177/1996 Sb. z důvodu neposkytnutí právních služeb ve sjednaném rozsahu. Jak bylo uvedeno výše, z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce činil kroky, směřující k naplnění sjednaného rozsahu služeb jak je vymezen v bodě II smlouvy, již před podpisem smlouvy, a to na základě plné moci od paní [příjmení] z února 2019. Žalovaná nikdy nerozporovala kvalitu služeb žalobce, přičemž je nutno podotknout, že výsledkem těchto právních služeb mělo být dosažení mimo jiné všech rehabilitačních a restitučních nároků pro paní [příjmení]. Skutečnost, že si žalovaná představovala, že bude muset podstoupit několikaletý soudní proces a měl platit„ za dva administrativní soudy“, jak uváděl ve svém e-mailu, nic nemění na faktu, že žalobce dosáhl zamýšleného výsledku, kdy paní [příjmení] nabyla vlastnické právo k jedné polovině nemovitostí, a to bez dalšího daňového zatížení, kterého se žalovaná obávala. To bylo ostatně cílem žalované, která vyvíjela enormní snahu, aby ihned poté, co paní [příjmení] nabude vlastnické právo k podílu na nemovitostech, toto převedla darovací smlouvou na žalovanou (viz e-mail z 9.10.2019, 17.9.2019). Z e-mailové komunikace také vyplývá, že poprvé začala žalovaná licitovat o vyúčtování odměny žalobce ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že bude dosaženo uzavření dohody o narovnání, tj. v říjnu 2019, kdy pan [příjmení] žádal, aby fakturace byla odkládána, a následně v prosinci 2019 sdělil žalobci, že žalovaná je v obtížné finanční situaci a žádal o splatnost faktury 90 až 120 dnů. I z této korespondence je však zřejmé, že žalovaná vycházela ze znění smlouvy (viz e-mail z 14.12.2019, v němž píše„ běžné výdaje nejsou problém, jen naráz 300 tisíc neumím slíbit rychle“). Po vystavení faktury [číslo] pak tato komunikace nabyla na ostrosti, kdy pan [příjmení] žádal odložit fakturaci („ jakmile bude zřejmé, že je vlastnictví [jméno] čisté a bez závad, faktura bude uhrazena“), a to ve chvíli, kdy již byla žalovaná na základě darovací smlouvy vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu jedné poloviny na nemovitostech (e-mail z 11.2.2020).

47. Jinak řečeno, žalovaná dle názoru soudu ve chvíli, kdy bylo zřejmé, že žalobci vznikne nárok na vyúčtování sjednané odměny, hledala zcela zástupné problémy, pro které by jednak žalobce neměl odměnu v dané chvíli fakturovat, případně pro které by již vyúčtovanou odměnu neměla žalovaná hradit. Ať již to byla obava z povinnosti hradit darovací daň, která se nenaplnila, či snaha vázat vyúčtování na pozdější skutečnosti než jaké byly uvedeny ve smlouvě, případně argumentovat nepříznivou finanční situací žalované, zaviněnou účetní, případně odkaz na poznámku spornosti, kdy obavy z následného soudního řízení se rovněž nenaplnily, neboť Ing. [příjmení] svá (tvrzená) práva neuplatnila žalobou v zákonné lhůtě. Skutečností však je, že žalobce dosáhl svými postupnými právními kroky zamýšleného výsledku, kdy paní [příjmení] nabyla vlastnické právo k jedné polovině nemovitostí, uvedených v bodě IV smlouvy, a žalovaná dospěla k jí zamýšlenému cíli, o který usilovala (viz e-maily), totiž že svůj spoluvlastnický podíl paní [příjmení] převedla darovací smlouvou na žalovanou.

48. Otázka dalšího postupu, kdy spoluvlastnický podíl dalšího spoluvlastníka Ing. [příjmení] žalovaná odkoupila, nemá žádnou souvislost s předmětnou smlouvou, neboť od počátku si byli účastníci vědomi, že maximum možného je dosáhnout toho, aby paní [příjmení] nabyla ideální jednu polovinu předmětných nemovitostí, kterou vlastnili rodiče jejího zemřelého manžela. Způsob, jakým dále žalovaná postupovala, tj. že namísto zachování status quo, tedy podílového spoluvlastnictví, další polovinu nemovitostí odkoupila, nesouvisí s kvalitou právních služeb, poskytnutých žalobcem.

49. Soud tedy neshledal důvody, pro které by dle § 5 vyhlášky 177/1996 Sb. měla být odměna žalobce krácena, a ve smyslu uvedené judikatury se zabýval dalším možným korektivem, tj. případným snížením odměny z hlediska naplnění korektivu dobrých mravů, neboť Nejvyšší soud v rozhodnutí 33 Cdo 1590/2016 konstatoval, že i v případě, kdy není důvod pro snížení odměny podle § 5 vyhlášky, je zde prostor pro uplatnění korektivu dobrých mravů s tím, že princip dobrých mravů je však natolik specifickým institutem, že jeho případné použití je možné v pouze odůvodněných případech tak, aby nedocházelo k nedůvodnému narušování právní jistoty při plnění povinností z platných smluv, neboť soukromé právo je obecně založeno na stěžejní zásadě autonomie vůle a na zásadě„ pacta sunt servanda“, promítnuté do ust. § 3 odst. 2 písm. d) zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník.

50. Soud se domnívá, že ani uplatnění korektivu dobrých mravů není v daném případě na místě. Jak bylo uvedeno výše, žalobce svou činností dosáhl zamýšleného výsledku, přičemž je nutno zdůraznit, že motivy žalované, kdy vyvíjela prostřednictvím přátel a profesních kolegů pana [příjmení] enormní snahu po medializaci případu generála [příjmení], rozhodně nebyly v rovině altruismu, neboť cílem žalované bylo dosáhnout nabytí vlastnického práva k jedné polovině nemovitostí darováním od paní [příjmení], což se jí také podařilo. Soud neshledal ani důvod pro korekci z titulu dobrých mravů, spočívající snad v nepoměru hodnoty nabytého majetku ve vztahu ke sjednané odměně, neboť paní [příjmení] (a od ní poté žalovaná) nabyla spoluvlastnický podíl v tehdejší hodnotě minimálně čtyř až pěti milionů korun, při vývoji cen nemovitostí a s ohledem na umístění domu pak podíl na nemovitostech, jejichž tržní hodnota exponenciálně roste v čase. Navíc paní [příjmení] nabyla tento spoluvlastnický podíl bez jakýchkoliv dalších právních či majetkových dopadů, a ani z tohoto pohledu tak není důvod pro korekci sjednané odměny.

51. Mimoto soud akcentuje, že korekce odměny advokáta z hlediska dobrých mravů by měla být zcela ojedinělým postupem, neboť výrazným způsobem narušuje právní jistotu účastníků smlouvy, vycházejících samozřejmě z předpokladu, že smlouva bude oboustranně naplněna. Soud proto dospěl k závěru, že žalobci vznikl nárok na sjednanou odměnu ve výši, jaká je uvedena ve smlouvě.

52. Dle smlouvy je odměna vázána na nabytí vlastnického práva pro paní [příjmení], kdy za každou jednu čtvrtinu nemovitostí přísluší žalobci odměna ve výši 160.000,00 Kč tak, že a) 100.000,00 Kč je splatných do jednoho měsíce od nabytí právní moci soudního rozhodnutí či od uzavření mimosoudní dohody – v daném případě byla dohoda uzavřena 14.10.2019 a částka 200.000,00 Kč (2x čtvrtina nemovitostí) tak byla splatná 14.11.2019, b) 30.000,00 Kč je splatných do tří měsíců od zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí (výsledek činnosti žalobce byl sjednán jako nabytí vlastnického práva pro paní [příjmení], z čehož vyplývá, že se jednoznačně jednalo o zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch paní [příjmení]) – k zápisu došlo dne 6.1.2020 a tato část odměny ve výši 60.000,00 Kč je splatná 6.4.2020, c) 30.000,00 Kč bylo splatných do jednoho měsíce od uzavření dohody se spoluvlastníkem o správě domu, nejpozději však do tří měsíců po splatnosti druhé splátky – druhá splátka byla splatná 6.4.2020, a tato část odměny ve výši 60.000,00 Kč je tak splatná 6.7.2020, když k dohodě o správě domu fakticky nikdy nedošlo, neboť žalovaná v této době již byla vlastníkem celého pozemku s domem.

53. Soud proto žalobě do částky 320.000,00 Kč vyhověl. Žalobě bylo vyhověno rovněž do částky 1.120,00 Kč, představující hotové výdaje žalobce, které žalovaná nikdy nerozporovala. Žalobě bylo dále vyhověno do nárokovaného úroku z prodlení podle § 1970 zákona 89/2012 Sb. a vládní nařízení 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, když z částky 201.120,00 Kč žalobce nárokuje úrok z prodlení za dobu kratší než mu náleží s ohledem na dobu vystavení faktury.

54. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byla žalovaná jako procesně neúspěšný účastník zavázána k úhradě nákladů řízení, spočívajících v a) uhrazeném soudním poplatku 16.056,00 Kč b) nákladech nezastoupeného účastníka dle vyhlášky 254/2015 Sb. za 17 úkonů po 300,00 Kč, tj. 5.100,00 Kč (jednání s protistranou, příprava podkladů, sepis žaloby, podání z 14.5.2020, 30.6.2020, 25.9.2020, 8.12.2020, 17.1.2021, 5.3.2021, změna žaloby z 30.3.2021, účast u čtyř jednání z toho tři v délce přes dvě hodiny) c) cestovném k jednomu jednání (27.11.2020) v částce 2.608,16 Kč (při délce trasy 448 km, spotřebě dle velkého technického průkazu vozidla a ceně paliva a paušálních náhrad dle vyhlášky), ke třem jednáním po 2.592,60 Kč (dle týchž parametrů), d) náhradě za ztrátu času za cestu ke čtyřem jednáním po 12 půlhodinách po 100,00 Kč, tj. 4.800,00 Kč, e) stravném za cestu k jednomu jednání 103,00 Kč, ke třem jednáním po 108,00 Kč, včetně 21% DPH v částce 4.349,72 Kč celkem 41.118,68 Kč.