234 C 6/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa insolvenční správce dlužníka právnická osoba , IČO , anonymizováno adresa původní účastnice zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen opatrovníkem příjmení jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 19 088 112 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 19 088 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 18.7.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 104 480 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Soud přiznává opatrovníku žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátu, se sídlem [adresa], odměnu za zastupování ve výši 26 500 Kč.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu odměny opatrovníka žalovaného ve výši 26 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 20.2.2018 se [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále též„ původní žalobce“) domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 19 088 112 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 18.7.2017 do zaplacení a též náhrady nákladů řízení. Žalobu původní žalobce odůvodnil tak, že s žalovaným coby zhotovitelem uzavřel dne 27.11.2015 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla úprava bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec], a to ve znění dodatků č. 1 až 7; cena díla byla ujednána v částce 127 257 080 Kč. Žalovaný se zavázal dílo provést a předat žalobci coby objednateli dne 9.2.2017 (blok [anonymizováno]), resp. do 28.2.2017 (blok [anonymizováno]). Pro případ prodlení s předáním díla ze strany zhotovitele si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každý den prodlení po dobu prvních třiceti dnů, ve výši 100 000 Kč za každý den po dobu dalších 45 dnů prodlení a ve výši 1 000 000 Kč za každý den následující po 75. dnu prodlení. Strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % týdně z dílčí ceny díla pro prodlení žalovaného s předáním některé dílčí části díla dle ujednaných termínů. Celková výše všech smluvních pokut však byla omezena částkou odpovídající 15 % z celkové ceny díla, což odpovídá právě žalované částce 19 088 112 Kč, jinak by smluvní pokuta byla podstatně vyšší. Původní žalobce požadoval smluvní pokutu za prodlení s předáním díla toliko do dne 4.7.2017, kdy již nebyl schopen poskytovat žalovanému v důsledku jednání investora stavby, společnosti 7EC, součinnost při provádění díla. Žalovaný se k nároku uplatňovanému vůči němu žalobcem vyjádřil tak, že tento důvodný není. Žalovaný dílo skutečně dle smlouvy ze dne 27.11.2015 nedokončil, nicméně nikoliv z důvodů na své straně. Žalobci nárok na smluvní pokutu nenáleží, neboť žalovaný se nedostal do prodlení s předáním díla. V důsledku ujednání mezi účastníky v dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo došlo k posunutí termínu předání díla. V dodatku č. 7 byla ujednána další možnost měnit termíny předání díla, a to na základě tzv. harmonogramů plnění díla, které vytvářel koordinátor pan [jméno] [příjmení]. Dne 20.6.2017 žalovaný od původního žalobce obdržel poslední aktualizaci harmonogramu s datem 16.6.2017, kde došlo k posunu termínů předání díla následovně: termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 29.6.2017, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 10.9.2017, garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 31.8.2017 a garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 2.11.2017. Harmonogram měl být ještě dále aktualizován a termín předání díla upraven, nicméně k tomu již nedošlo, neboť dne 30.6.2017 investor stavby společnost [anonymizováno] vypověděla pracovníky žalobce ze stavby a od toho dne tedy žalobce neposkytoval žalovanému jakoukoliv součinnost při realizaci smlouvy o dílo. Dnem 27.7.2018 byl na majetek původního žalobce prohlášen konkurs (usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. [insolvenční spisová značka] [číslo]), insolvenční správce - [právnická osoba] insolvencí [právnická osoba], navrhla v podání ze dne 24.9.2019 pokračování v řízení, insolvenční správce se tedy stal ze zákona účastníkem řízení na straně žalující (§ 264 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.). Usnesením č.j. 234 C 6/2018-139 ze dne 2.9.2020 soud ustanovil žalovanému opatrovníka dle § 29 odst. 2 občanského soudního řádu, neboť zde není osoba oprávněná za žalovaného jednat. Opatrovník setrval na obraně uváděné již shora, dále pro případ, že by soud shledal nárok žalobce v základu důvodným, navrhl moderaci nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. Na jednání dne 2.3.2021 žalobce navrhl přerušit řízení do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Zde se žalobce v rámci incidenčního sporu domáhá vůči žalovanému vyslovení neúčinnosti právního úkonu (dodatku č. 7 ke smlouvě o dílo) s tím, že tímto úkonem dlužník žalovanému odpustil smluvní pokutu, na kterou mu již vznikl nárok, jde tedy o úkon zvýhodňující jiné věřitele ve smyslu § 241 zákona č. 182/2006 Sb., případně o úkon bez přiměřeného protiplnění dle § 240 téhož předpisu. Usnesením vyhlášeným na jednání dne 2.3.2021 soud řízení do skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] nepřerušil, neboť vyslovením neúčinnosti právního úkonu není dotčena jeho platnost (§ 236 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb.), navíc vyslovení neúčinnosti právního úkonu má následky výlučně právě v řízení insolvenčním (§ 237 zákona č. 182/2006 Sb.). Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Mezi stranami nebylo sporným (§ 120 odst. 3 občanského soudního řádu), že spolu dne 27.11.2015 uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla úprava bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec]; šlo o subdodavatelskou smlouvu. Ze smlouvy a dalších sedmi dodatků k ní vyplývá, že žalovaný se coby zhotovitel zavázal dílo provést, v detailní specifikaci dle příloh 2a, 2b a 3 (čl. 4 a 4.2 smlouvy) a žalobce coby objednatel se zavázal uhradit cenu díla ve výši 124 000 000 Kč bez DPH (čl. 6), zvýšenou dle dodatku [číslo] na 127 254 080 Kč. Dle čl. 5 [číslo] a [číslo] smlouvy měly být termíny plnění následující: termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) 7.9.2016, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) 7.10.2016, termín ukončení garančních zkoušek bloku [anonymizováno] 9.11.2016 a termín ukončení garančních zkoušek bloku [anonymizováno] 29.11.2016. V čl. 5, jakož i příloze 5 ke smlouvě o dílo byly sjednány i dílčí termíny plnění jednotlivých prací, resp. činností při provádění díla. Z čl. 16 a 16.2 vyplývá, že při prodlení s předáním díla dle čl. 5 [číslo] smlouvy má objednatel nárok na smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč za každý den prodlení po dobu prvních třiceti dnů, ve výši 100 000 Kč za každý den po dobu dalších 45 dnů prodlení a ve výši 1 000 000 Kč za každý den následující po 75. dnu prodlení. Strany si dále v čl. 16 sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % týdně z dílčí ceny díla pro prodlení žalovaného s předáním některé dílčí části díla dle ujednaných termínů. Celková výše součtu všech smluvních pokut je dle ujednání v čl. 16 omezena částkou odpovídající 15 % z celkové ceny díla. Z dodatku č. 7 ke smlouvě o dílo uzavřeného původním žalobcem a žalovaným dne 12.5.2017 se podává, že si strany sjednaly změnu termínů předání díla, a to dle čl. 5 [číslo] původní smlouvy termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 7.12.2016, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 7.1.2017, a dle čl. 5 [číslo] původní smlouvy termín garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 9.2.2017 a termín garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 28.2.2017. Strany si dále sjednaly, že uvedené termíny lze prodloužit tzv. harmonogramem, který vydá původní žalobce a předá jej žalovanému (zápisem z porady, e-mailem, doporučenou poštou), žalovaný měl potvrdit přijetí tohoto harmonogramu písemně nebo zápisem ve stavebním deníku. Strany rovněž vypustily všechny dosud stanovené dílčí termíny plnění, především pak dle čl. 5 původní smlouvy o dílo i dle dalších dodatků včetně veškerých navazujících ustanovení. V ostatním měla ujednání původní smlouvy o dílo ve znění dodatků [číslo] až 6 zůstat beze změn. Z listiny s názvem [příjmení] [příjmení] aktualizace ze dne 16.6.2017 se podává, že termín předání díla měl být posunut na: termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 29.6.2017, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 10.9.2017, garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 31.8.2017 a garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 2.11.2017. Ze zápisu ze stavebního deníku týkajícího se úpravy bloku [anonymizováno] ze dne 20.6.2017 se podává, že zástupce žalobce obdržel od zástupce původního žalobce [jméno] [příjmení] aktualizovaný harmonogram s datem 16.6.2017. Ze zápisu ze stavebního deníku týkajícího se úpravy bloku [anonymizováno] ze dne 20.6.2017 se podává, že zástupce žalobce obdržel od zástupce původního žalobce aktualizovaný harmonogram s datem 16.6.2017. Zápis z obsahu jednání mezi investorem společností [anonymizováno] a původním žalobcem ze dne 28.6.2017 se podává, že provádění díla nabývá na zpoždění pro nedostatečnou koordinaci a řízení prací s tím, že je plánován další posun termínů realizace díla, a to: termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 1.7.2017, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 8.9.2017. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], projektového manažera původního žalobce, se podává, že dne 30.6.2017 investor stavby společnost [anonymizováno] ukončil spolupráci s původním žalobcem na rekonstrukci elektrárny [obec] a to tím způsobem, že po požárním poplachu zpět do prostoru elektrárny již nevpustil pracovníky původního žalobce a ani pracovníky žalovaného, původní žalobce tedy již nemohl nadále žalovanému poskytovat součinnost při provádění díla. Svědek dále vypověděl, že tzv. harmonogramy prací představovaly komplexní přehled postupu jednotlivých prací pro jednotlivé odbornosti při rekonstrukci bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec], šlo o informační a koordinační nástroj při vedené stavby; harmonogramy vytvářel pro původního žalobce pan [jméno] [příjmení], samostatný podnikatel, k tomu původním žalobcem zjednaný. Mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný sjednané dílo (rekonstrukci bloků [anonymizováno] a [anonymizováno] elektrárny [obec]) nedokončil a tedy původnímu žalobci ani nepředal; uvedené potvrdil ve své výpovědi i svědek [jméno] [příjmení]. Z výzvy ze dne 4.7.2017 a připojené dodejky se podává, že původní žalobce žalovaného vyzval k zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla v celkové výši 19 088 112 Kč. Soud zhodnotil provedené důkazy z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost či pravdivost provedených listinných důkazů jako takových nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Pokud svědek [jméno] [příjmení] ve své účastnické výpovědi uváděl, že tzv. harmonogramy prací nelze z pohledu možného prodloužené termínu dokončení díla považovat za smluvní ujednání, resp. že odkaz na ně v dodatku [číslo] je nestandardní, pak se jedná již o vlastní hodnocení věci svědkem, nikoliv popis vnímané skutečnosti. Z ostatních provedených listinných důkazů soud žádné skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci nečerpal, neboť rozhodné skutečnosti měl za prokázány již důkazy uvedenými výše. Soud pak vůbec neprováděl žalovaným navrhovaný důkaz výslechem svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a ani [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (na výslechu posledně jmenovaného již opatrovník žalovaného netrval), neboť rozhodné skutečnosti, na nichž žalovaný postavil svoji obranu, měl soud za prokázány z důkazů listinných, případně tyto skutečnosti vyplynuly z výpovědi svědka [jméno] [příjmení]. Podle § 1721 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 2586 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2048 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 1975 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba důvodná není. Strany uzavřely smlouvu o dílo, kde si ujednaly přesnou dobu plnění závazku žalovaného coby zhotovitele, ujednaly si i dobu plnění dílčích částí díla. Řádné a zejm. včasné splnění závazku žalovaného dílo provést strany zajistily ujednáním o smluvní pokutě. Smluvní pokuta je jedním ze způsobu zajištění, resp. nyní nově„ utvrzení“ závazku (dluhu). Jde povahově o peněžní částku či jiné plnění, kterou je dlužník povinen uhradit věřiteli, pokud nesplní svoji smluvní či zákonnou povinnost, bez ohledu na to, zda věřiteli vznikne nějaká škoda. Jedná se o jakousi paušalizovanou náhradu škody. Jde o akcesorický, tedy na hlavním závazku závislý právní poměr. Mezi stranami nebylo sporným, že žalovaný dílo nedokončil a žalobci nepředal (a to vůbec, tedy nejen) v době sjednané v čl. 5 smlouvy o dílo. Strany totiž dohodou (§ 1902 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) obsaženou v dodatku [číslo] ke smlouvě o dílo svůj původní závazek změnily a dobu dokončení a předání díla změnily na: termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 29.6.2017, termín předběžného předání ke zkušebnímu provozu bloku [anonymizována tři slova]) na 10.9.2017, garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 31.8.2017 a garanční zkoušky bloku [anonymizováno] na 2.11.2017. V témže dodatku si strany ujednaly možnost dalšího prodloužení doby dokončení a předání díla v závislosti na obsahu tzv. harmonogramů, které vytvářel žalobce (resp. jiná osoba zjednaná žalobcem). Takový způsob sjednání doby plnění je možný, žádné kogentní ustanovení občanského zákoníku jej nezakazuje, oba původní účastníci byli podnikateli, v jejichž vztazích panuje značná smluvní volnost. Ujednání o možnosti prodloužení doby dokončení a předání díla v závislosti na obsahu tzv. harmonogramů, je tedy platné a účinné. Skutečnost, že tzv. harmonogram slouží původně koordinaci stavebních prací, je z tohoto pohledu bez významu, pokud projev vůle stran byl shodný, tedy dobu dokončení a předání díla vázal na údaj uvedený (navíc vlastně žalobcem) v tzv. harmonogramu. Samotný důvod, který strany vedl k posunu doby dokončení a předání díla je rovněž bez významu, rozhodné je, že se strany dohodly na takové změně závazku. Do dne 29.6.2017 tedy žalovaný nemohl být v prodlení s plněním svého závazku, neboť tzv. harmonogram ze dne 16.6.2017 uvádí ohledně části díla [anonymizována dvě slova] právě toto datum u ostatní částí data pozdější (přičemž byla předvídána další aktualizace tzv. harmonogramu, tedy další posun termínu, jak plyne ze zápisu z jednání mezi investorem společností [anonymizováno] a původním žalobcem ze dne 28.6.2017). Nebyl-li žalovaný v prodlení s dokončením a předáním díla, nemohl původnímu žalobci vzniknout nárok na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 16 a [číslo] smlouvy o dílo, přičemž tyto články odkazují toliko na čl. 5 .1.2 smlouvy, tj. termíny garančních zkoušek, které byly tzv. harmonogramem ze dne 16.6.2017„ posunuty“ na den 31.8.2017 (bloku [anonymizováno]) a na den 2.11.2017 (blok [anonymizováno]). Buď jak buď, dnem 30.6.2017 byli pracovníci původního žalobce i žalovaného investorem stavby vypovězení z areálu elektrárny [obec] a znemožněno jim další působení tam. Původní žalobce tedy nemohl již nadále žalovanému poskytovat součinnost při provádění díla. Přestal-li původní žalobce coby věřitel (vztaženo k plnění spočívajícím ve zhotovování díla) poskytovat dnem 30.6.2017 žalovanému součinnost potřebnou k dokončení a předání díla, ocitl se v prodlení (§ 1975 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.) v důsledku toho pak nemůže být v prodlení žalovaný coby dlužník (§ 1968 věta druhá občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Pokud se týká smluvní pokuty dle čl. 16 původní smlouvy o dílo (0,1 % týdně pro porušení některého dílčího termínu dle čl. 5), pak tento závazek dohodou stran v dodatku č. 7 zanikl (§ 1981 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Za„ navazující ustanovení“ na čl. 5 smlouvy o dílo je třeba nepochybně považovat i její čl. 16, který čl. 5 výslovně zmiňuje. Vzhledem k uvedenému je tedy třeba uzavřít, že žalobce na žádnou ze sjednaných smluvních pokut nárok nemá a soud proto požadavek žalobce na jejich zaplacení zamítl (výrok I.), a to včetně úroku z prodlení. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, a sice podle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě uložil žalobci, neboť žalovaný měl plný úspěch ve věci. Náklady řízení žalovaným (v době od 14.5.2018 do 11.5.2020 byl žalovaný v řízení zastoupen advokátem za základě udělené plné moci) vynaložené činí 104 480 Kč a představují: - náklady právního zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby po 51 940 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí zastoupení a jedno písemné podání ve věci samé) - paušální částku náhrad hotových výdajů 600 Kč (za 2 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna ustanoveného opatrovníka žalovaného (výrok III.) ve smyslu § 140 odst. 2 občanského soudního řádu činí 26 500 Kč a je představována: - 5 úkonů právní služby po 5 000 Kč dle § 7 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za ustanovení, dvě písemná podání ve věci samé a účast na jednání soudu dne 11.2.2021 a 2.3.2021), kde sazba jednoho úkonu je z původních 51 940 Kč, snížených o 20 % dle § 12a odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. na 41 552 Kč, omezena částkou 5 000 Kč dle § 12a odst. 2 téže vyhlášky - paušální částkou náhrad hotových výdajů 1 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Jelikož byl žalovaný ve věci plně úspěšný, má žalobce vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 občanského soudního řádu (výrok IV.).