239 C 20/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného: ; pojišťovna IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky 11 846 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 923 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 5 923 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 21. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11 846 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že dne 24. 8. 2020 bylo zjištěno, že na základě zahoření trakčních kabelů ve vlastnictví žalovaného v místě křižovatky ulic [ulice] a [ulice] v [obec] došlo k poškození kabelu ve vlastnictví žalobce, když tato škoda vzniklá zahořením byla vyčíslena na žalobcem požadovanou částku. Žalobce proto žalovanému vystavil fakturu na žalobní jistinu se splatností 28. 1. 2021, když žalovaný přesto, že byl před žalobou upomínán o zaplacení, ničeho nezaplatil. Z toho důvodu se žalobce obrátil se svým nárokem na soud.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, proti tomuto rozhodnutí soudu podal žalovaný v zákonem stanovené lhůtě odpor, který následně odůvodnil podáním doručeným soudu 15. 11. 2021, kde navrhl kromě zamítnutí žaloby jako nedůvodné i vstup vedlejšího účastníka na straně žalovaného do tohoto řízení, a to [pojišťovna]. Z bližšího odůvodnění odporu, resp. z vyjádření žalovaného soud zjistil, že podle hlášení dispečinku došlo k výpadkům napájení trakčního kabelu N109 a následně se napájení nepodařilo zapnout. Žalovaný 22. 8. 2020 zajistil provedení zemních prací pro zjištění místa příčiny poruchy a odstranění havarijního stavu. Po odkrytí zeminy bylo zjištěno, že mohlo dojít vlivem povětrnostních podmínek, sedáním zeminy a uložením kabelu do pískového lože s cihlovým krytím k poruše izolace na trakčním kabelu s následným zahořením. V blízkosti trakčního kabelu byla žalobcem připoložena prázdná zelená trubka označená jako HDPE, která měla následkem zahoření narušený obal. Podle sdělení zaměstnance žalovaného tato trubka žádné kabely neobsahovala. Žalovaný v rámci svého vyjádření nevyloučil možnost nevyhovujícího uložení trubky a nedodržení předepsané vzdálenosti dle České státní normy a použití nevyhovující ochrany trubky v ochranném pásu trakčních kabelů. 24. 8. 2020 byla provedena kontrola poškození trubky, o čemž byl vyhotoven zápis. Na této kontrole byli účastni zástupce žalobce i žalovaného. Žalovaný provádí pravidelné kontroly, revize a měření izolačních stavů kabelů, když poslední měření bylo provedeno 10. 3. 2020. Žalovaný má za to, že se jedná o škodu z provozní činnosti dle § 2924 OZ, kdy je dán liberační důvod spočívající v možnosti zprostit se povinnosti nahradit škodu v případě, prokáže-li se, že škůdce vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Žalovaný provádí pravidelné kontroly a revize (naposledy 10. 3. 2020), při kterých nebyly shledány žádné závady, kdy žalovaný má tedy za to, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke způsobení předmětné škody nedošlo. Žalovaný současně rozporuje žalovanou částku, když ze žalobních tvrzení nevyplývá, jak žalobce k žalované částce dospěl a ze kterých položek se fakturovaná částka sestává. Pokud žalobce vychází z kalkulace opravy poškození (zpracování a dokumentace 2 565 Kč, odborné montážní práce 8 249 Kč), považuje požadovanou částku za neoprávněnou, nadhodnocenou a neprokázanou.

3. K odůvodnění odporu žalovaného zaujal stanovisko žalobce svým podáním doručeným soudu 8. 3. 2022, když z obsahu tohoto stanoviska soud zjistil, že žalobce setrvává na podané žalobě. Dále pak uvedl, že pokud žalovaný v odporu namítá nevyhovující uložení trubky, nedodržení předepsané vzdálenosti a právní kvalifikaci věci týkající se provozní činnosti včetně nepřiměřenosti způsobené škody, žalobce v tomto směru uvedl, že 24. 8. 2021 v křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v [právnická osoba] žalobce, které se sestávalo z chráničky, tedy HDPE trubky používané jako pevná schránka bránící poškození kabelů, do kteréžto trubky se zafukují samostatné telekomunikační kabely. Tyto trubky HDPE tvoří nedílnou pevnou součást sítě elektronických komunikací žalobce. Síť elektronických komunikací je věcí nemovitou dle § 509 OZ, kdy lze vycházet z toho, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. To, že se jedná o věc nemovitou, je potvrzováno i aktuální soudní judikaturou (rozsudek MS Praha, sp. zn. 55 Co 45/2021). Za nemovitou věc je nutno vedení kabelů považovat i v případě, že se jedná o samotné ochranné trubky tak, jako je v tomto případě, které neobsahují telekomunikační kabely, neboť je lze označit jako stavby či technická zařízení, která souvisí se sítí elektronických komunikací dle § 509 OZ. Pokud žalovaný namítl možné uložení trubky v rozporu s technickými normami, toto žalobce odmítá, neboť se jedná o nepodložené, neprokázané a účelové tvrzení žalovaného. Žalovaný své námitky nepodložil žádným měřením či jiným důkazem. Předmětné vedení bylo uloženo podle technických norem platných v době uložení. Pokud se žalovaný v rámci odporu snaží argumentovat tím, že předmětná škoda se má posuzovat dle odpovědnosti za škodu způsobenou v rámci provozní činnosti s tím, že žalovaný naplnil liberační důvody, neboť prováděl pravidelné revize trakčního vedení, žalovaný provádění revizí nijak nedoložil, žalobce rozporuje, že by prováděním kontrol mělo dojít k naplnění liberačního důvodu v dané věci. Žalovaný podle názoru žalobce nezabezpečil, aby nedocházelo k zahoření trakčního vedení, zřejmě z důvodu užití nevhodného materiálu či nevhodného způsobu uložení trakčního vedení. Podle názoru žalobce je nutno posuzovat z titulu odpovědnosti dle § 2926 OZ, kdy se jedná o absolutní odpovědnost škůdce, tedy žalovaného, bez možnosti liberace v případě poškození věci movité, což vyplývá i z rozsudku Městského soudu v Praze tak, jak je výše uveden. Co se týče výše škody, na opravách poškozeného vedení se podíleli tři pracovníci žalobce v rozsahu 9 hodin dle přiloženého výkazu. Práce spočívaly v opravě trubky, geodetickém měření, zaměření, instalaci spojky na poškozené vedení. Tyto práce jsou ze své podstaty vysoce odborné, neboť trubka musí být upravena a opravena tak, aby v ní mohl být uložen a provozován optický či jiný telekomunikační kabel. Jedná se v podstatě o náklady, které žalobci vznikly při opravě uvedení poškozené části SEK a jejího okolí do původního stavu včetně terénních a stavebních úprav. Při kalkulaci náhrady škody žalobce použil interní kalkulační nástroj, který vypočítává ceny opravy při poškození kabelů a souvisejících zařízení, při poškození cizím zaviněním dle zákona 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích). Kalkulace výše náhrady škody byla provedena na základě odpracované doby dle hodinové zúčtovací sazby, materiálu, spotřebovaných výkonů mechanizačních prostředků, když do této ceny náhrady škody jsou zahrnuty výsledky, resp. ceny dodavatelských prací. Co se týče hodinové sazby, kromě alokovaných mzdových nároků se jedná i o podpůrné náklady související s pracovním místem (personalistika, interní logistika, administrativa, IT náklady apod.). Hodinové zúčtovací sazby žalobce používá do kalkulačních modelů pro stanovení regulovaných cen, které předkládá Českému telekomunikačnímu úřadu, který vykonává kontrolu cen v oblasti elektronických komunikací. Žalobce tedy na žalobě trval s tím, že se jedná o škodu způsobenou na věci movité.

4. V rámci prvého nařízeného jednání ve věci dne 25. 3. 2022 všechny zúčastněné strany, tedy žalobce, žalovaný i vedlejší účastník na straně žalovaného setrvali na svých původních procesních stanoviscích, přičemž vedlejší účastník odkázal na procesní stanovisko žalovaného.

5. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených oběma stranami sporu do spisu, a to zejména pak výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 20. 7. 2021, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalovaného z 20. 7. 2021, výpisem z obchodního rejstříku ohledně firmy [právnická osoba] z 10. 8. 2021, protokolem o měření izolace stavu kabelu z 12. 11. 2021, zúčtováním hodin zaměstnanců SMČ Morava – jih na opravě 26. 8. 2020, opisem rozsudku MS [obec] z 28. 4. 2021, č. j. 55 Co 45/2021-198, zápisem č. 55/20 o poškození SEK (síť elektronických komunikací), fakturou [číslo] splatnou 28. 1. 2021, revizní zprávou o revizi zařízení VN, předžalobní výzvou z 13. 7. 2021, dokumentem o údržbě trakčních vedení, protokolem o měření izolačního stavu kabelu z 10. 3. 2020, 24. 4. 2019, 18. 3. 2021, nejmenší dovolené vzdálenosti při souběhu sítí a fotodokumentací a rozborem kabelové poruchy - křižovatka [ulice] – [ulice] z 12. 11. 2021.

6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Žalobce je obchodní korporací podnikající pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. výkon komunikačních činností na území ČR, když žalobce podniká i v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací s provozováním kabelové sítě. Existence žalovaného jako obchodní korporace podnikající v oblasti provozování MHD ve městě [obec] je soudu známa mj. z jeho úřední a rozhodovací činnosti, když žalovaný je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně. V rámci provozování MHD ve městě [obec] žalobce vlastní i své kabelové a obdobné rozvody právě pro provozování MHD v [obec] (úplný výpis z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Brně ohledně žalobce a žalovaného z 20. 7. 2021). Ze zápisu č. 55/20 vyhotoveného žalobcem bylo prokázáno, že 24. 8. 2020 bylo zjištěno po obnažení zeminy zahoření trakčního kabelu ve vlastnictví žalovaného, a to na místě křižovatky ulic [ulice] a [ulice] v [obec]. Událost byla zjištěna 24. 8. 2020 v 9:10 hod., když bylo zjištěno, že v blízkosti trakčního vedení ve vlastnictví žalovaného je umístěna zelená trubka HDPE bez umístěného kabelu ve vlastnictví žalovaného. Bylo zjištěno, že v důsledku zahoření byla vypálena díra v předmětné trubce. [příjmení] byla uložena v hloubce 60 cm, když vlastníkem předmětného trakčního vedení, které zahořelo, je žalovaný. Žalovaný prováděl pravidelná měření izolačních stavů kabelu, když z předložených protokolů o měření vyplynulo, že tato měření byla prováděna 18. 3. 2021, 10. 3. 2020, 24. 4. 2019 v souladu s dokumentem dle ČSN EN ISO 9001, kterážto směrnice T07 - revize 5 se týká údržby trakčních vedení. Ze zprávy o revizi zařízení VN je prokázáno, že tato zpráva se týká revidovaného objektu, a to technologie měnírny [právnická osoba], kdy ze zprávy o revizi zařízení, [číslo jednací] - [číslo], je technologické zařízení měnírny udržováno v dobrém technickém stavu a pravidelně podrobováno předepsaným prohlídkám (zápis č. 55/20 z 24. 8. 2020 vyhotovený žalovaným, protokoly o měření izolačního stavu kabelu z 10. 3. 2020, 18. 3. 2021 a 24. 4. 2019, směrnice T07 - revize 5 ohledně údržby trakčních vedení na č. l. 71-80 spisu, zpráva o revizi zařízení VN, č. j. RTE – [anonymizováno] s přílohou č. 6, 7., 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., protokol o měření izolačního stavu kabelu ze dne 14. a 15. 8. 2018, 9. a 10. 8. 2018, příloha č. 17 k revizní zprávě, příloha [číslo]). Z fotodokumentace stavu obnažených panelů na č. l. 112, č. l. 115, 116 spisu soud vzal za prokázáno, že těsně u poškozené trubky ve vlastnictví žalobce se nachází i kabel trakčního vedení, který zahořel, v důsledku čehož došlo k poškození povrchu trubky HDTE (fotodokumentace na č. l. 112, č. l. 115 a 116 spisu).

8. Předmětná závada byla řešena po linii žalovaného, když v rozboru kabelové poruchy v křižovatce [ulice] a [ulice] v [obec] vyplynulo, že podle hlášení dispečinku docházelo 21. 8. 2020 od 21:00 hod. k výpadkům napájení trakčního kabelu N109. Ve 22:41 hod. se napájení nepodařilo zapnout, když na místo byl vyslán dispečer, který zjistil závadu na trakčních kabelech v úseku N109/1,2. Proto bylo provedeno odpojení vadného úseku napájení a přepojení na náhradní napájení na úsek N167 z důvodu zajištění trolejbusové dopravy do [část obce] 22. 8. 2020 žalovaný zajistil provedení zemních prací pro zjištění místa příčiny poruchy a odstranění havarijního stavu, když po odkrytí zeminy bylo zjištěno, že by mohlo dojít vlivem povětrnostních podmínek, sedáním zeminy a uložením kabelu do pískového lože s cihlovým krytím k poruše izolace na trakčním kabelu s jeho následným zahořením. Předmětné kabely v dané lokalitě křižovatky v [obec] byly v dotčené trase od roku 1979. Bylo zároveň zjištěno, že v blízkosti vedení trakčního kabelu byla žalobcem připoložena zelená trubka HDPE, která měla narušený obal dle fota, který tvořil přílohu č. 1 k tomuto rozboru (č. l. 115 spisu). Nebyla vyloučena možnost nevyhovujícího uložení trubky HDPE ze strany firmy [anonymizováno] a nedodržení předepsané vzdálenosti dle ČSN 736005 a ČSN 33200-5-52 s použitím nevyhovující ochrany trubky HDPE v ochranném pásmu trakčních kabelů. Kontrolou 24. 8. 2020 za přítomnosti zástupce žalobce a žalovaného bylo zjištěno poškození trubky a byl proveden výše zmíněný zápis [číslo]. Dále pak bylo konstatováno, že poslední kontrolní měření izolačních stavů kabelů bylo provedeno 10. 3. 2020 dle ČSN 333516 a směrnice T07-R5, kdy žalovaný konstatoval, že provedl dle právních předpisů pravidelné kontroly a revize a necítí se za škodu nijak odpovědný. Z přílohy A k ČSN 736005 vzal soud za prokázáno, že nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost při souběhu pozemních sítí v metrech činí v případě sdělovacích kabelů 0,30 metrů a ze sdělení právního zástupce žalovaného při územních řízeních je norma přísnější, kdy vzdálenost musí být minimálně 40 centimetrů (příloha A k ČSN 736005 na č. l. 113, rozbor kabelové poruchy z 12. 11. 2021, fotodokumentace k tomuto rozboru na č. l. 115 a 116).

9. Závěrem lze tedy shrnout, že je v podstatě nesporné, že došlo k zahoření trakčního kabelu vlastněného žalovaným na místě křižovatky ulic [ulice] a [ulice] v [obec]. Po provedení výkopových prací bylo 24. 8. 2020 za přítomnosti zástupců žalobce i žalovaného zjištěno, že v blízkosti kabelu ve vlastnictví žalovaného byla umístěna trubka HDPE, kdy v důsledku zahoření trakce došlo k poškození této trubky a vypálení díry na straně ke kabelu. Z fotodokumentace bylo prokázáno, že předmětná poškozená trubka HDPE byla uložena v těsné blízkosti zahořeného kabelu HDPE, když z celkové fotodokumentace i z jednotlivých fotografických detailů vyplývá, že nebyla dodržena minimální vzdálenost umístění 30 cm dle normy ČSN.

10. Žalobce provedl opravu poškození předmětné trubky, kdy na základě kalkulace opravy poškození z titulu cizího zásahu na síti byla žalobcem žalovanému vystavena faktura [číslo] se splatností 28. 1. 2021, kterou žalobce vyúčtoval žalovanému škodu na poškození předmětné trubky, a požadoval k úhradě celkovou částku 11 836 Kč (kalkulace opravy poškození SEK – cizí zásah na síti, faktura [číslo] se splatností 28. 1. 2021, zúčtování hodin zaměstnanců žalobce na opravě 26. 8. 2020, příloha A k normě ČSN 736005 ohledně nejmenších dovolených vodorovných vzdáleností při souběhu podzemních sítí).

11. Protože žalovaný výše zmíněnou vystavenou fakturu nezaplatil, žalobce jej předžalobní výzvou z 13. 7. 2021 vyzval k úhradě předmětné faktury, když předžalobní výzva byla doručena žalovanému do datové schránky 13. 7. 2021 (předžalobní výzva k plnění z 13. 7. 2021, potvrzení o odeslané zprávě – detail zprávy do datové schránky žalovaného č. l. 30).

12. Sporným zůstalo to, zda žalovaný nese za tuto událost odpovědnost, kdy žalovaný měl za to, že na jeho straně jsou liberační důvody spočívající v pravidelném provádění kontrolních měření napětí, když žalovaný měl za to, že se jedná o odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností. Žalobce měl naopak za to, že došlo k poškození nemovité věci, což blíže zdůvodňoval i doloženým rozhodnutím Městského soudu v Praze z 28. 4. 2021, č. j. 55 Co 45/2021-198.

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na vznik škodní události soud tuto věc posoudil s odkazem na § 3028 odst. 1 OZ dle stávající tedy platné právní úpravy týkající se náhrady škody.

14. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 OZ povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

15. Podle § 2895 OZ škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

16. Podle ustanovení § 2924 OZ kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo. Podle ustanovení § 2926 OZ, kdo - byť oprávněně - provádí či zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci, nebo jimiž se držba nemovité věci znemožní, nebo podstatně ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou.

17. Soud tedy nejprve se zabýval otázkou, zda se jedná o škodu způsobenou provozní činností dle § 2924 OZ (dle názoru žalovaného), anebo o škodu na nemovité věci dle § 2926 OZ (dle názoru žalobce).

18. Jak vyplývá z dikce § 2924 OZ, škoda vzniklá provozní činností vyplývá z provozování závodu či jiného zařízení, které samo o sobě slouží k výdělečné činnosti. Liberačním důvodem pro zproštění se odpovědnosti náhrady škody u provozní činnosti je důvod, resp. je to, že škoda byla způsobena neodvratitelnou událostí nemající původ v provozu či vlastním jednáním poškozeného. [ulice] činnost lze chápat jako určité jednání, konání, tedy činnost, která souvisí s předmětem podnikatelských aktivit žalovaného, kterou žalovaný v souvislosti s provozováním MHD v [obec] vyvíjí. [ulice] činnost jako taková sice souvisí s předmětem činnosti dané osoby, ale rozhodující je v tomto případě fakticita. Jedná se o soustavně prováděnou činnost, která je organizována žalovaným jako obchodní korporací v určitém provozu. Vyvolávajícím činitelem pro vznik odpovědnosti za škodu způsobenou provozní činností je činnost samotná, anebo fyzikální, chemické, biologické i další vlivy provozu na okolí. Jedná se o škodu způsobenou nejen přímo provozovatelem, ale i samotnou existencí jakéhosi provozního zařízení, které může vyvíjet škodlivý vliv na okolí bez ohledu na to, zda zařízení je v chodu či nikoliv.

19. Co se týče aplikace § 2926 OZ, zde platí, že kdo - byť oprávněně - provádí či zajišťuje práce, kterými jinému způsobí škodu na nemovité věci, nebo kterými se držba nemovité věci znemožní či ztíží, nahradí škodu z toho vzniklou. Soud se tedy zabýval otázkou, zda umístěná trubka v těsné blízkosti zařízení žalovaného má povahu movité věci.

20. Podle § 498 odst. 1 OZ stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, byť je na pozemku či v pozemku umístěná, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo, jedná se o věc nemovitou. Pokud tedy žalobce měl umístěno určité zařízení, konkrétně trubku pro případné umístnění kabelu, jedná se o věc nemovitou dle výkladu § 498 odst. 1 věta druhá OZ. Poškozená trubka je součástí sítě elektronických komunikací provozovaného žalovaným a soud po zvážení všech okolností tohoto případu dospěl k závěru, že pokud tuto trubku nelze přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, jedná se o nemovitou věc, přičemž není rozhodné, že se jednalo o prázdnou trubku bez umístění kabelového zařízení pro provádění činnosti žalobce. Jednalo se o součást sítě elektronických komunikací a tedy předmětnou trubku je nutno specifikovat a označit jako svou povahou coby nemovitost, kdy tento závěr soudu vychází i z příslušných ustanovení zákona č. 127/2005 Sb. (zákon o elektronických komunikacích), když z povahy a konstrukce inženýrských sítí, potažmo její součásti, je nutno pokládat za nemovitou věc. Soud tedy při zvažování, zda se jedná o škodu způsobenou provozní činnosti či škodu způsobenou na nemovitosti, se tedy s ohledem na výše uvedené přiklonil k závěru, že je plně namístě odůvodněno posuzovat předmětnou trubku umístěnou v blízkosti kabelového vedení ve vlastnictví žalovaného za nemovitou věc, která byla jednoznačně a nesporně poškozena v důsledku zahoření kabelu žalovaného.

21. Soud tedy má za to, že tuto věc je nutno posoudit dle § 2926 OZ, kdy po zvážení všech okolností tohoto případu je nutno odpovědnost žalovaného shledat zcela jednoznačně, kdy pokud se soud zabýval aplikací § 2918 OZ (poměrné snížení náhrady škody), kdy soud dospěl k závěru, jak ostatně vyplynulo z doložené fotodokumentace po provedení zemních prací, že jestliže předmětná trubka byla umístěna v těsném sousedství zahořeného kabelu, kdy z fotografií je zřejmé, že trubka se v podstatě kabelu dotýkala, nelze jinak, než konstatovat, že tato okolnost spočívající v porušení minimální vzdálenosti umístění dvou kabelů dle přílohy A ČSN č. 736005 měla podstatný, ne-li zásadní, vliv na poškození umístěné trubky ve vlastnictví žalobce v důsledku zahoření kabelu ve vlastnictví žalovaného. Pokud by předmětná poškozená trubka byla umístěna v minimální či větší vzdálenosti od zahořeného kabelu, k poškození trubky by dozajista nedošlo, když s ohledem na dikci § 2918 OZ má soud za to, že vzdálenost trubky těsně u kabelu má v případě poškozeného zásadní vliv na okolnosti vzniku škody. Soud proto konstatuje, že vznikla odpovědnost žalovaného za škodu způsobenou na nemovité věci (trubce umístěné v těsné blízkosti zahořeného kabelu), nicméně tato trubka byla umístěna těsně u předmětného elektrického zařízení, v důsledku čehož byla také při zahoření poškozena. Soud proto má za to, že umístění trubky těsně u kabelu mělo zásadní vliv na vznik, existenci a v neposlední řadě i výši škody, kdy pokud žalobce umístil v rozporu s příslušnou ČSN trubku, byť prázdnou, těsně u kabelového vedení, v důsledku čehož došlo k jejímu poškození, je plně namístě odůvodněno to, aby soud náhradu škody, která je odpovědností absolutní, poměrně snížil. Žalobce umístěním kabelu do jisté míry zavinil jeho poškození, a soud proto dospěl k závěru, že je nutno náhradu škody snížit o 50 %, neboť pokud by žalobce při umisťování předmětné trubky dodržoval ČSN a umístil trubku ve vzdálenosti minimálně 30 cm od kabelu, v případě zahoření by k poškození instalované trubky nedošlo, či došlo v minimální míře. Soud proto dle § 2918 věta prvá OZ náhradu škody požadovanou žalobcem po žalovaném poměrně snížil, a to právě o 50 %, kdy žalobci byla ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu náhrady škody na nemovité věci přiznána polovina uplatněného nároku, tedy částka ve výši 5 923 Kč s příslušenstvím z této částky, když žalovaný je dozajista v prodlení s úhradou této částky od data následujícího po uplynutí data splatnosti faktury, přičemž výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

22. Ve zbývajícím nároku, tedy v částce 5 923 Kč s příslušenstvím z této částky od 29. 1. 2021, byla žaloba zamítnuta právě pro spoluzavinění poškozeného.

23. S ohledem na výsledek tohoto sporu, odečtení neúspěchu žalobce od úspěchu žalovaného, je tedy plně namístě odůvodněno, aby si každá ze stran tohoto sporu náhradu nákladů řízení nesla ze svého. Za tohoto stavu proto soud ve výroku III. rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení nepřiznal.