29 C 94/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci žalobci:a) Jméno žalobce A ., IČO: IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B c) Jméno žalobce C , narozený dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno , IČO: IČO Anonymizovaný odstavec o zadostiučinění v penězích ve výši 160 000 Kč s příslušenstvím každému z žalobců

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), každému z nich, částku 160 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 11. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci a), b), c), každý z nich, jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci a), b), c), každý z nich, se žalobou podanou u podepsaného soudu, v rozsahu po připuštění její změny, domáhali po žalované zaplacení zadostiučinění v penězích ve výši 160 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 11. 2020 do zaplacení. Uvedli, každý z nich, že žalobci a), b), c) (v procením postavení navrhovatelů) se v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, návrhem dne , datum, domáhali proti , právnická osoba, (v procesním postavení odpůrce) nařízení předběžného opatření, že se zakazuje, aby jakýmkoliv způsobem užíval dílo „, Anonymizováno, “, zpřístupňoval jej veřejnosti a umožňoval třetím osobám jeho další zpracování. V řízení bylo rozhodnuto, že odpůrce je povinen zdržet se jakýmkoliv způsobem užívání díla specifikovaného ve výroku, jeho zpřístupňování veřejnosti a umožňování třetím osobám jeho dalšího zpracování, a dále že navrhovatelé jsou povinni podat ve lhůtě od právní moci tohoto rozhodnutí návrh na zahájení řízení u soudu ve věci samé, kdy rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Žalobci a), b), c) (v procesním postavení žalobců) se poté v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, žalobou dne , datum, domáhali proti , právnická osoba, (v procesním postavení žalovaného), že se zakazuje, aby jakýmkoliv způsobem užíval dílo „, Anonymizováno, “, zpřístupňoval jej veřejnosti a umožňoval třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, že je povinen zveřejnit v médiích na své náklady omluvu, že je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), každému z nich, zadostiučinění v penězích. V řízení bylo rozhodnuto, že v rozsahu, že žalovanému se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat předmětné dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, se žaloba odmítá, kdy rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, , a ve zbývajícím rozsahu, ve vztahu k žalobci a), že se žaloba zamítá, ve vztahu k žalobci b), c), že žalovaný je povinen zveřejnit omluvu a že je povinen zaplatit žalobcům, každému z nich, zadostiučinění v penězích, kdy rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . Dále uvedli, každý z nich, některé konkrétní okolnosti výše uvedeného řízení. Uvedli, každý z nich, že žalovaný se tak ve výše uvedeném řízení dopustil nesprávného úředního postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, tj. výše uvedené řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Uvedli, že je třeba uvážit konkrétní okolnosti případu dle kritérií: a) celkové délky řízení, b) složitosti řízení, c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, a to každého z nich, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro žalobce jako poškozené, a to každého z nich. Je třeba tak uvážit konkrétní okolnosti dle kritéria a) celkové délky řízení, kdy počátek řízení nastal dnem , datum, , tedy když byl podán návrh na vydání předběžného opatření, a konec řízení dnem , datum, , tedy když se v řízení stalo pravomocným poslední rozhodnutí, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání. Uvedli, že nechtějí uvažovat řízení o ústavní stížnosti. Tedy celková délka výše uvedeného řízení byla 8 let. Dále je třeba uvážit konkrétní okolnosti dle kritéria b) složitosti řízení, kdy zatímco před zahájením řízení ve věci samé, tj. v řízení o vydání předběžného opatření, soudu k posouzení skutečností a důkazů stačilo pár týdnů, tak poté v řízení ve věci samé, kdy byly posuzovány tytéž skutečnosti a tytéž důkazy, to soudu trvalo výše uvedenou dobu mnoha let. Tedy výše uvedené řízení nebylo nijak složité. Dále je třeba uvažovat konkrétní okolnosti dle kritéria c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, kdy žalobci v jednom případě v květnu 2015 požádali o odročení jednání a dne 3. 2. 2015 urgovali projednání a rozhodnutí věci. Tedy žalobci, kromě jednoho případu žádosti o odročení jednání, nepřispěli k průtahům v řízení. Dále je třeba uvážit konkrétní okolnosti dle kritéria d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, kdy zejména úkony soudu, když ještě před zahájením řízení ve věci samé, tj. v řízení o vydání předběžného opatření, soud (soudce , tituly před jménem, , jméno FO, ) návrh na vydání předběžného opatření odmítl bezdůvodně, následně po zrušení jeho rozhodnutí odvolacím soudem návrh na vydání předběžného opatření zamítl bezdůvodně, až odvolací soud jeho rozhodnutí změnil a návrhu vyhověl, dále když v řízení ve věci samé soud (tentýž soudce , tituly před jménem, , jméno FO, ) nařídil tři přípravná jednání bezdůvodně, dále když v situaci, kdy z důvodu chování žalovaného žalobci byli nuceni navrhnout změnu žaloby, soud (soudce , tituly před jménem, , jméno FO, ) změnu žaloby nepřipustil bezdůvodně, přestože dosavadní řízení mohlo být podkladem pro řízení o změněném návrhu a i z jednání samotného soudce vyplynulo, že se chtěl zabývat tvrzenými skutečnostmi a důkazy týkajícími se návrhu na změnu žaloby, čímž porušil procesní předpisy a vyvolal, že nemohla být projednána a rozhodnuta změněná žaloba a následně musela být žaloba zčásti odmítnuta, dále když poté, co tento soudce byl z projednání a rozhodnutí věci vyloučen pro podjatost a vyvolal, že trvalo, než věc převzal a začal projednávat další soudce, následně soud (další soudce , tituly před jménem, , jméno FO, ) tentýž návrh na změnu žaloby nepochopitelně také nepřipustil bezdůvodně, čímž porušil procesní předpisy a přispěl k tomu, že nemohla být projednána a rozhodnuta změněná žaloba a následně musela být žaloba zčásti odmítnuta, dále když přesto, že již předtím před zahájením řízením ve věci samé, tj. v řízení o vydání předběžného opatření, byly v rozhodnutí odvolacího soudu skutečnosti zjištěny a právně posouzeny úplně a správně, ale v řízení ve věci samé se soud tímtéž zabýval výše uvedenou dobu mnoha let. Tedy soudy, a to soudy obou stupňů, se podílely svými úkony na prodloužení doby řízení. Dále je třeba uvážit konkrétní okolnosti dle kritéria e) významu předmětu řízení pro žalobce jako poškozené, kdy mělo dopad do sféry žalobců nejen to, že bylo do díla jako předmětu výhradní licence žalobce a) a předmětu spoluautorského práva žalobců b) a c) neoprávněně zasaženo, ale také to, že žalovaný se při realizaci díla na výstavě dopustil vad a neúplností a následně se pokusil z důvodu právě průběhu řízení o plagiát, resp. kompilát díla a o jeho realizaci na výstavě s tím, že jde o jeho dílo a že jde o výstavu novou. Konkrétně u žalobce a) to mělo dopad do jeho sféry proto, že byl hlavním organizátorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , od doby svého vzniku koordinátorem, producentem, sponzorem a patronem projektu , Anonymizováno, , iniciátorem projektu , Anonymizováno, od počátku, produkuje realizaci ve spolupráci , právnická osoba, , která je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s touto tématikou, a s obcemi tradiční , Anonymizováno, a , Anonymizováno, akce ohledně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, dny na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Konkrétně u žalobce b) proto, že byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, v oboru nebo specializaci , Anonymizováno, , Anonymizováno, a koordinátorem tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z těchto období evropského formátu a má velké renomé mezi evropskou odbornou veřejností, je autorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s touto problematikou, spoluautorem projektu celé akce na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, odborných publikací s touto problematikou, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, hlavním organizátorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, s touto tématikou, , Anonymizováno, několika odborných , Anonymizováno, s touto tématikou. Konkrétně u žalobce c) proto, že je , Anonymizováno, , Anonymizováno, v daném oboru, je , Anonymizováno, , Anonymizováno, s touto tématikou se zaměřením na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, při , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, s danou tématikou, je , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , právnická osoba, . Všichni byli na předmětné výstavě uváděni jako autoři díla, které bylo zrealizováno na výstavě, nebo jako osoby, které jej zaštiťují, vady a neúplnosti při realizaci díla na výstavě měly dopad na jejich dobré jméno a dobrou pověst jako odborníků v dané problematice, dlouhodobost realizované výstavy zvyšovala jejich dopad na jejich dobré jméno a dobrou pověst jako odborníků v dané problematice, byli konfrontováni s těmito dopady i co se týká ohlasu veřejnosti a upozornění na vady a neúplnosti v médiích. Tedy význam předmětu řízení pro žalobce jako poškozené, každého z nich, byl zásadní, tedy zvýšený. Dále uvedli, že v příčinné souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě byl vznik nemajetkové újmy – nejistoty o výsledku výše uvedeného řízení, do které byli žalobci, každý z nich, uvedeni a v ní tak udržováni. Dále uvedli, že vzhledem k tomu, že mají za to, že dostatečně tvrdili a prokázali, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, dle judikatury vyšší soudů a praxe soudů se má za to, že došlo ke vzniku výše uvedené nemajetkové újmy. Uvedli, že za takovouto vzniklou nemajetkovou újmu nepostačuje samotné konstatování porušení práva v podobě omluvy, ale je třeba poskytnou přiměřené zadostiučinění v penězích. Uvedli, že mají za to, že je třeba poskytnout přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 160 000 Kč, každému z žalobců. Při zjištění výše tohoto přiměřeného zadostiučinění v penězích je třeba uvážit konkrétní okolnosti případu dle kritérií: a) celkové délky řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Mají za to, že je třeba uvážit tytéž konkrétní okolnosti dle týchž kritérií, které jsou uvedeny v tvrzení výše, na které odkázali. Mají za to, že je třeba poskytnout za jeden rok celkové délky výše uvedeného řízení 20 000 Kč, a to u každého z žalobců. Mají za to, že dle judikatury vyšších soudů a praxe soudů je třeba poskytnout za jeden rok výše uvedeného řízení horní sazbu a že není na místě za první dva roky snížit sazbu, neboť délka výše uvedeného řízení byla nepřiměřeně dlouhá, a to zcela zásadně. Dále uvedli, že vzhledem k tomu, že došlo k prodlení s plněním žalovaného, vzniklo jim právo také na úrok z prodlení v zákonné výši ode dne splatnosti do zaplacení. Zároveň uvedli, že před podáním žaloby žalobci uplatnili žádostí ze dne , datum, u příslušného orgánu nárok. Příslušný orgán jen sdělil že žádost přijal, nárok neuspokojil. Žalobcům tak nezbylo než uplatňovat nárok žalobou v tomto řízení. Po zahájení tohoto řízení příslušný orgán stanoviskem dne 13. 9. 2021 sdělil, že nejsou dány podmínky pro vznik nároku, nárok neuznává a nárok neuspokojil.

2. Žalovaná žalobu navrhla zamítnout. Uvedla, shodně s žalobci, skutečnosti, že a jaké bylo vedeno řízení. Dále uvedla některé konkrétní okolnosti výše uvedeného řízení. Uvedla, že se tak nedopustila nesprávného úředního postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, tj. že výše uvedené řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé. Uvedla, shodně s žalobci, že je třeba uvážit konkrétní okolnosti případu dle kritérií a) celkové délky řízení, b) složitosti řízení, c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, a to každého z nich, d) postupu orgánu veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro žalobce jako poškozené, a to každého z nich. Je třeba tak uvážit konkrétní okolnosti dle kritéria a) celkové délky řízení, kdy počátek řízení o vydání předběžného opatření nastal dnem , datum, , když byl podán návrh na nařízení předběžného opatření, a konec řízení dnem , datum, , když se v řízení stalo pravomocným poslední rozhodnutí. Toto řízení tak trvalo 6 měsíců. Počátek řízení ve věci samé nastal dnem , datum, , když byla podána žaloba ve věci samé, a konec řízení dnem , datum, , když se v řízení stalo pravomocným poslední rozhodnutí, a to rozhodnutí Nejvyššího soudu o odmítnutí dovolání. Uvedla, že nechce uvažovat řízení o ústavní stížnosti. Tedy celková délka výše uvedeného řízení tak byla 7 let a 5 měsíců. Dále je třeba uvažovat konkrétní okolnosti dle kritéria b) složitosti řízení, kdy řízení bylo zvýšeně složité, a to jak po stránce hmotněprávní, tak procesní. Po stránce hmotněprávní bylo složité po stránce skutkové i právní, když předmětem řízení bylo porušení povinnosti v režimu autorského zákona, v důsledku kterého mělo vzniknout právo na zdržení se různých jednání, právo na omluvu a právo na přiměřené zadostiučinění v penězích, řízení probíhalo mezi třemi žalobci, každým z nich samostatně, a žalovaným, kdy každý z žalobců žádal tři nároky, musela být vedena řada ústních jednání před soudem, žalobci žádali o odročení jednání z důvodu na jejich straně. Po stránce procesní bylo složité, když soudem musely být odstraňovány vady žaloby, musel být řešen smír mezi účastníky, musel být řešen návrh na vyloučení soudce pro podjatost, musely být zapůjčovány spisy jiným orgánům. Dále věc byla řešena ve 2 stupních soudní soustavy, a to opakovaně, a před dovolacím soudem, bylo prováděno větší množství důkazů, a to různé podoby, tj. nejen v podobě listin, ale i znaleckých posudků, výpovědí svědků, znalců atd. K tvrzení žalobců, že po stránce skutkové a právní mohly být výsledky fáze před zahájením řízení ve věci samé, tj. řízení o vydání předběžného opatření, převzaty do následujícího řízení ve věci samé, uvedl, že je nesprávné a zavádějící, fáze před zahájením řízení, tj. v tomto případě řízení o vydání předběžného opatření, na rozdíl od řízení ve věci samé pouze zatímně upravuje práva a povinnosti účastníků, nezjišťuje a právně neposuzuje všechny skutečnosti a důkazy, ani nemůže. Tedy v postupu soudů tak nelze spatřovat žádné průtahy. Dále je třeba uvažovat konkrétní okolnosti dle kritéria c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, kdy i žalobci žádali a byl jim soudem dáván opakovaně prostor ke smíru, kdy soudem musela být opakovaně jednání odročována i k žádosti žalobců, žalobci podali návrh na vyloučení soudce z důvodu podjatosti. Tedy žalobci tak přispěli k prodloužení řízení. Dále je třeba uvažovat konkrétní okolnosti dle kritéria d) postupu orgánu veřejné moci během řízení, kdy tu nebyly takové okolnosti, které by znamenaly, že v postupu soudu mezi jednotlivými úkony soudu vznikaly neodůvodněné časové rozestupy, jednání na sebe plynule nenavazovala. Pakliže byla jednání rušena nebo odročována, tak i k žádosti žalobců. Tedy postup soudů nevedl k prodloužení řízení. Dále je třeba uvažovat konkrétní okolnosti dle kritéria e) významu předmětu řízení pro žalobce jako poškozené, kdy výše uvedené řízení není typem řízení, které dle ustálené judikatury Evropského soudu pro lidská práva je považováno za tzv. presumované řízení, a kdy v tomto případě podali žalobu tři žalobci, každý z nich, proti žalovanému a sdíleli nejen osud řízení, ale i újmu související s jeho délkou, a dopad řízení do jejich sféry, každého z nich, se tak mezi ně rozprostřel. Navíc uvedla, že žalobci tvrdí okolnosti, které byly uváženy již v právě výše uvedeném řízení. Tedy význam předmětu řízení pro žalobce byl standartní až mírně snížený. Žalovaná dále uvedla, že vzhledem k tomu, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, nemohl být v příčinné souvislosti s tímto porušením povinnosti vznik nemajetkové újmy – nejistoty o výsledku řízení, do kterého byly žalobci uvedeni a v něm tak udržováni, kterou žalobci tvrdili. Uvedla, že žalobcům tak nevzniklo žádné právo ve smyslu, že nemohlo vzniknout, na přiměřené zadostiučinění v penězích. K tvrzení žalobců, že je třeba poskytnout přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 160 000 Kč, každému z žalobců, pouze uvedla, shodně s žalobci, že při uvážení výše tohoto zadostiučinění v penězích by bylo třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem dle výše uvedených kritérií. Uvedla ale, že má za to, že je třeba uvážit ty konkrétní okolnosti, které uvedla ona a které jsou uvedeny výše. K tvrzení žalobců, že za jeden rok takovéto celkové délky řízení je třeba poskytnout 20 000 Kč, a to každému z nich, uvedla, že má za to, že dle judikatury vyšších soudů a Evropského soudu pro lidská práva a praxe soudů za jeden rok takovéhoto řízení by nebylo možno poskytnout horní sazbu. K tvrzení žalobců, že je třeba poskytnout za první dva roky řízení horní sazbu, uvedla, že dle judikatury vyšších soudů a Evropského soudu pro lidská práva se ani u extrémně dlouhých řízení pro první dva roky nepoužívá horní výše, k tomu citovala rozhodnutí Nejvyššího soudu. Uvedla, že tedy žalobcům, žádnému z nich, tak nevzniklo právo na přiměřené zadostiučinění v penězích. S tvrzením žalobců, že před podáním žaloby žalobci uplatnili žádostí u příslušného orgánu nárok, že příslušný orgán následně stanoviskem sdělil, že nejsou dány podmínky pro vznik nároku, nárok neuznává a nárok neuspokojí, souhlasila.

3. Z připojeného spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , a to ze všech jeho listů, včetně příloh, ze kterých vyplynuly konkrétní okolnosti, soud měl za prokázáno, že žalobci a), b), c) (v procením postavení navrhovatelů) se v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, návrhem dne , datum, domáhali proti , právnická osoba, (v procesním postavení odpůrce) nařízení předběžného opatření, že se zakazuje, aby jakýmkoliv způsobem užíval dílo „, Anonymizováno, “, zpřístupňoval jej veřejnosti a umožňoval třetím osobám jeho další zpracování. Označili důkazy – větší množství důkazů v podobě listin, včetně důkazu – „, Anonymizováno, “. Předložili je, včetně důkazu – sešitu (18 stran), kde na úvodní straně je uvedeno: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , iniciátor projektu: , Anonymizováno, , místo realizace: , Anonymizováno, , zpracovatelé: , Jméno žalobce B, , , Jméno žalobce C, , verze , Anonymizováno, , , datum, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . , Anonymizováno, , a na dalších stranách text. Složili jistotu. Soud je vyzval k zaplacení soudního poplatku za návrh. Navrhovatelé složili poplatek. Soud usnesením dne 25. 4. 2013 rozhodl, že návrh na nařízení předběžné opatření se odmítá, a o vrácení složené jistoty. V odůvodnění uvedl, že navrhovatelé nesložili jistotu v plné výši, resp. jistota zjevně nepostačuje, nevylíčili dostatečně určitě skutečnosti, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků, neboť neuvedli v čem a jak konkrétně je dílo zpracováno odpůrcem nepřijatelným nebo neodpovídajícím způsobem, že bude takovým způsobem znehodnoceno, resp. čím konkrétně, tedy jak by měl odpůrce zasahovat do autorského práva navrhovatelů k dílu, že nepřipojili řádně nebo dostatečně důkazy, že nevylíčili dostatečně určitě skutečnosti pro uložení povinnosti předběžným opatřením, pokud jde o meritum věci, že neprokázali, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků. Navrhovatelé a), b), c) se dne 9. 5. 2013 odvolali proti tomuto rozhodnutí. Soud vyzval dne 10. 5. 2013 navrhovatele k zaplacení poplatku za odvolání. Navrhovatelé poplatek zaplatili. Soud předložil dne , datum, věc odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud usnesením dne 29. 5. 2013 rozhodl, že návrh na nařízení předběžného opatření se neodmítá. V odůvodnění uvedl, že nelze zjistit, z čeho soud I. stupně dovodil, že navrhovatelé nesložili jistotu v plné výši, pokud dovodil, že zjevně nepostačuje, měl navrhovatele nejdříve vyzvat k jejímu doplnění, soud I. stupně dovodil nesprávně, že navrhovatelé dostatečně určitě a srozumitelně nevylíčili skutečnosti, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků, a skutečnosti rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením, pokud jde o meritum věci, soud I. se nemohl vyjadřovat, neboť nerozhodoval meritorně. Soud poté usnesením dne 2. 7. 2013 rozhodl tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a o náhradě nákladů řízení a vrácení složené jistoty. V odůvodnění uvedl, že po doplnění tvrzení jistina postačuje, navrhovatelé neprokázali, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků, neosvědčili skutečnosti pro uložení povinnosti předběžným opatřením, neboť nepředložili řádně nebo dostatečně některé důkazy, mimo jiné dílo. Navrhovatelé se dne 8. 7. 2013 odvolali proti tomuto rozhodnutí. Soud vyzval dne 8. 7. 2013 odpůrce k vyjádření. Odpůrce se vyjádřil dne 10. 7. 2013 k odvolání. Soud vyzval dne 12. 7. 2013 navrhovatele k zaplacení poplatku za odvolání. Navrhovatelé poplatek zaplatili. Soud předložil dne , datum, věc odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud usnesením dne 5. 9. 2013 rozhodl, že rozhodnutí soudu I. stupně se mění tak, že odpůrce je povinen zdržet se jakýmkoliv způsobem užívání díla specifikovaného ve výroku, jeho zpřístupňování veřejnosti a umožňování třetím osobám jeho dalšího zpracování, a dále že navrhovatelé jsou povinni podat ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí návrh na zahájení řízení u soudu ve věci samé. V odůvodnění uvedl, že navrhovatelé prokázali, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků, soud I. stupně nesprávně dovodil, že nepředložili důkaz díla vůbec, a také osvědčili skutečnosti pro uložení povinnosti předběžným opatřením. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 10. 2013.

4. Z připojeného spisu Krajského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, , a to ze všech jeho listů, včetně příloh, ze kterých vyplynuly konkrétní okolnosti, soud měl za prokázáno, že žalobci a), b), c) (v procesním postavení žalobců) se poté v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, žalobou dne , datum, domáhali proti , právnická osoba, (v procesním postavení žalovaného), že se zakazuje, aby jakýmkoliv způsobem užíval dílo „, Anonymizováno, “, zpřístupňoval jej veřejnosti a umožňoval třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, že je povinen zveřejnit ve třech médiích, které specifikovali v návrhu, na své náklady omluvu ve znění, které specifikovali v návrhu, že je povinen zaplatit žalobcům a), b), c), každému z nich, přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši 50 000 Kč. V odůvodnění uvedli, že žalobci b) a c) jsou spoluautory díla – „, Anonymizováno, “ (dále jen dílo). Žalobce a) je majitelem výhradní licence k tomuto dílu na základě licenční smlouvy a je oprávněn udělovat sublicence na základě této smlouvy. Udělil sublicenci k tomuto dílu se souhlasem žalobců b), c) společnosti , právnická osoba, na základě podlicenční smlouvy. Žalobci b), c) si vymínili, že budou sublicence poskytovány pouze s jejich písemným souhlasem v každém jednotlivém případě na základě výše uvedené smlouvy. , právnická osoba, uspěla ve výběrovém řízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyhlášeném žalovaným. Předložila v něm dílo. Z listin bylo naprosto zřejmé, že žalobci b) a c) jsou autory díla. , právnická osoba, provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (dále jen projekt)“ na základě smlouvy o dílo, v rámci toho dodala i dílo. , právnická osoba, . provedla pro žalovaného dílo – vyhotovení fundusu – vitríny, informační panely, projekční a audio zařízení, autorizaci libreta, scénáře k video filmům a dodání exponátů (repliky a originály) pro výstavu dle výše uvedeného projektu, v rámci kterého tak bylo využito i dílo. Žalobce b) a c) opakovaně žádali žalovaného o zpřístupnění dohledu nad užitím jejich díla, tento to neumožnil. Žalobci b) a c) také zjistili, že užití díla na výstavě vykazuje nedostatky, žalovaný to odmítl řešit, přestal je uvádět jako autory díla. I po nařízení předběžného opatření v tomto pokračuje. Žalovaný tak zasáhl do autorského práva žalobců k dílu. Označili důkazy – větší množství důkazů v podobě listin, včetně důkazu – „, Anonymizováno, “, uvedli, že jsou již založeny ve spise, neuvedli kterém. Nepředložili žádný z nich. Soud vyzval dne 20. 11. 2013 žalobce k zaplacení poplatku za žalobu. Žalobci zaplatili poplatek. Soud vyzval žalovaného dne 20. 11. 2013, nechť se pokusí o smír, a pokud k němu nedojde, nechť se vyjádří, a to ve lhůtě 2 měsíců. Žalovaný dne 20. 1. 2014 požádal o prodloužení lhůty o 2 měsíce z důvodu jednání o smíru a z nezbytnosti projednání v orgánech obce. Soud lhůtu prodloužil. Žalovaný dne 19. 3. 2014 požádal soud o prodloužení lhůty o další 2 měsíce ze stejných důvodů. Soud lhůtu prodloužil a zároveň nařídil přípravné jednání na , datum, . Žalovaný se podáním dne 16. 5. 2014 vyjádřil, kdy navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že pokud žalobci tvrdí, že žalobci b) a c) jsou spoluautory díla, nevylíčili dostatečně určitě, na základě čeho. Pokud žalobci tvrdí, že žalobci b) a c) jsou spoluautory díla, nevylíčili dostatečně určitě jakého, tj. tak, aby bylo jasné jeho konkrétní znění. Pokud žalobci uvedli, že žalobce a) je majitelem výhradní licence díla, i v tomto případě platí, že nevylíčili dostatečně určitě jakého, tj. tak, aby bylo jasné jeho konkrétní znění. Uvedl, že žalobci zcela opomíjejí, že ještě před vyhlášením výběrového řízení společnost , právnická osoba, provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) ve , Anonymizováno, “, v rámci kterého předložila i dílo, tady ve verzi , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , tj. tzv. , Anonymizováno, . Poté , právnická osoba, uspěla ve výběrovém řízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyhlášeném žalovaným. , právnická osoba, provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (dále jen projekt)“ na základě smlouvy o dílo, v rámci kterého předložila i dílo, tady ve verzi 5.

0. Žalovaný nebyl , právnická osoba, ani jiným upozorněn, ani jinak nevěděl, že , právnická osoba, není oprávněna udělit mu souhlas k užití díla. Obě smlouvy o dílo navíc obsahovaly doložku nabytí majetkových práv k dílu. , právnická osoba, . poté provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně instalace v rozsahu a podle výše uvedeného projektu“ na základě smlouvy o dílo. Označil důkazy – větší množství důkazů v podobě listin, včetně důkazu – „, Anonymizováno, předané dle smlouvy o dílo , datum, “, resp. „, Anonymizováno, (studie)“. Předložil je, včetně důkazu – sešitu (18 stran), kde na úvodní straně je uvedeno: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , iniciátor projektu: , právnická osoba, , místo realizace: , právnická osoba, , zpracovatelé: , Jméno žalobce B, , Projekt , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , verze 3.0, , datum, , a na dalších stranách text, který má tak odlišné znění než dva výše uvedené již předložené důkazy díla. Soud dne , datum, odročil jednání z důvodu organizačního na , datum, . Žalobci se podáním dne , datum, vyjádřili. Uvedli, že se pokusili o smír, k tomuto však nedošlo, a to z důvodu na straně žalovaného, když si kladl podmínku, že žalobci mu udělí nejen právo užívat dílo, ale také právo jej bez dalšího měnit či spojit s jiným dílem nebo zařadit do díla souborného. Podotkli, že nabízeli a stále nabízí udělení práva užívat dílo bez úplaty. K tvrzení žalovaného, že zasahuje do autorského práva žalobců k dílu po právu, uvedli, že to nevylíčil dostatečně určitě. Z toho, že , právnická osoba, provedla dílo pro žalovaného na základě smluv o dílo, to nevyplývá. K tvrzení žalovaného, že žalobci nevylíčili dostatečně určitě dílo, uvedli, že dílo sice mělo časově svůj vývoj, ale tvrdí výsledné a jediné dílo. Přesto, jak uvedli, z důvodu, aby bylo zabráněno dalším zbytečným spekulacím žalovaného, a i když to považují za nadbytečné, označili důkazy – a to větší množství dalších důkazů v podobě listin, fotodokumentace, znaleckých posudků, odborných vyjádření a pořadů v médiích, včetně důkazu – „, Anonymizováno, (příloha licenční a podlicenční smlouvy“. Předložili je, včetně důkazu – sešitu (18 stran), kde na úvodní straně uvedeno: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , iniciátor projektu: , právnická osoba, , místo realizace: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., , právnická osoba, , zpracovatelé: , Jméno žalobce B, , , Jméno žalobce C, , a na dalších stranách text, který má tak odlišné znění než tři výše uvedené již předložené důkazy díla. Dále uvedli, že žalovaný vytvořil plagiát díla, respektive kompilát a zrealizoval jej na výstavě, o které tvrdí, že je nová. Žalobci však zjistili, že jde o plagiát díla, respektive kompilát, neboť realizace na výstavě se oproti předchozí výstavě liší pouze v drobnostech (např. název expozice, vystavené předměty ve dvou vitrínách). Žalovaný tak navíc obchází předběžné opatření. Označili větší množství důkazů v podobě vysílání v médiích, znaleckých posudků, odborných vyjádření, čestných prohlášení, včetně důkazu – „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Předložili je, včetně důkazu – sešitu (18 stran), přiloženého za smlouvou, kdy v úvodní části je uvedeno: PDF kopie přílohy č. , hodnota, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , iniciátor projektu: , právnická osoba, , místo realizace: , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., , Anonymizováno, , zpracovatelé: , Jméno žalobce B, , , Jméno žalobce C, , a na dalších stranách text, který tak má odlišné znění než čtyři výše uvedené již předložené důkazy díla. Proběhlo přípravné jednání dne , datum, , kde hodinu a půl nejdříve byli soudem účastníci vedeni ke smíru, poté sdělili, že předpokládají, že po projednání v orgánech obce dojde ke smíru. Soud jednání odročil na , datum, z důvodu nutnosti projednání věci v orgánech obce a smíru k žádosti účastníků. Soud k žádosti , právnická osoba, ve věci trestního oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze zneužití dotace na projekt „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ dne , datum, poskytl , Anonymizováno, informace z řízení. Proběhlo přípravné jednání dne , datum, , kde dvě hodiny si soud a účastníci vyjasňovali smír, ukázalo se, že překážkou smíru je souhlas se způsobem realizace díla na výstavě, účastníci předložili soudu důkaz – zápis o jednání v orgánech obce, sdělili, že nyní proběhly volby a nové orgány obce začnou teprve jednat v těchto věcech, probírali, zda při realizaci díla na výstavě bylo dílo respektováno, žalovaný uvedl, že nebylo, uvedl příklady. Soud jednání přerušil do 10. 3. 2015 z důvodu nutnosti projednání v nových orgánech obce a smíru k žádosti účastníků. Žalobci dne 3. 2. 2015 sdělili soudu, že účastníci nejsou schopni smíru z důvodu, že žalovaný si klade podmínky, realizace díla na výstavě stále trvá, požádali soud o pokračování v řízení a nechť soud sdělí, co projednání a rozhodnutí věci brání. Žalovaný se dne 3. 3. 2015 vyjádřil k poslednímu vyjádření žalobců. Uvedl, že nedošlo ke smíru z důvodu, že žalobci si kladou podmínky, že jej uzavřou, až jim žalovaný bude připraven poskytnout 2,5 – 3,5 milionů Kč na změny způsobu realizace díla na výstavě, žalovaný požadoval specifikaci těchto změn, žalobci je však nespecifikovali, žalobce přesto byl připraven jim poskytnout 3 miliony Kč, žalobci však požadovali uzavření výstavy, že až poté přistoupí ke smíru a k jednání o změnách způsobu realizace díla na výstavě a k udělení souhlasu žalovanému k užití díla, a dále k tvrzení žalobců, že žalobce a) je majitelem výhradní licence díla, zopakoval, že i v tomto případě platí, že nevylíčili dostatečně určitě jakého, tj. tak, aby bylo jasné jeho konkrétní znění. K tvrzení žalobců, že žalobci b), c) udělili výhradní licenci žalobci a) na základě licenční smlouvy, kdy dílo mělo být ujednáno v příloze smlouvy, a že následně žalobce a) udělil sublicenci , právnická osoba, na základě podlicenční smlouvy, kdy dílo mělo být ujednáno v příloze smlouvy, uvedl, že ve smlouvách se žádné ujednání, které odkazuje na přílohu, nenachází, má tak za to, že smlouva licenční a podlicenční jsou neplatné, když nejsou dostatečně určité v ujednání o díle jako předmětu licence a podlicence. Žalobci označený a předložený důkaz díla, které mělo být přílohou licenční a podlicenční smlouvy, to dle času vyhotovení být nemůže. Dále zopakoval, že žalobci zcela opomíjejí, že ještě před vyhlášením výběrového řízení společnost , právnická osoba, provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, v rámci kterého předložila i dílo, tady ve verzi 3.0, tj. tzv. studii. Poté , právnická osoba, uspěla ve výběrovém řízení „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ vyhlášeném žalovaným – , právnická osoba, . , právnická osoba, provedla pro žalovaného dílo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ (dále jen projekt)“ na základě smlouvy o dílo, v rámci kterého předložila i dílo, tady ve verzi 5.0 (resp. 5.1.) a rozšířila tak dílo. Šlo tak o kolektivní dílo. Obě smlouvy o dílo obsahovaly doložku nabytí majetkových práv k dílu, kde si tedy strany chtěly ujednat a ujednaly, že , právnická osoba, uděluje podlicenci k tomuto kolektivnímu dílu žalovanému. Označil důkazy, a to větší množství důkazů v podobě listin a webových stránek, včetně důkazu – „, Anonymizováno, , verze 5.1, obsažené v projektové dokumentaci , právnická osoba, “. Předložil je, včetně důkazu – projektové dokumentace v šanonu, jehož součástí je část 02, a to dva sešity (18 stran), kde na úvodní straně obou je uvedeno: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , právnická osoba, , iniciátor projektu: , právnická osoba, , místo realizace: , Anonymizováno, , zpracovatelé: , Jméno žalobce B, , , Jméno žalobce C, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , u prvního sešitu verze 5.0, , datum, , u druhého verze 5.1, , datum, , a dále , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . , Anonymizováno, , a na dalších stranách text, a mají tak odlišné znění než již předložené důkazy díla.“ Dále k tvrzení žalobců, že následně byl vytvořen plagiát díla, respektive kompilát, a tento byl zrealizován na výstavě, uvedl, že nevylíčili dostatečně určitě, že jde o plagiát nebo kompilát a že byl zrealizován na výstavě. Proběhlo přípravné jednání dne , datum, , kdy během pěti hodin soud nejdříve zjistil, že nedošlo ke smíru a nedojde, následně uvedl přehled dosud označených důkazů (desítky důkazů) a vyzval účastníky, nechť ten který dostatečně určitě označí a ukáží, který předložený důkaz jím mají na mysli, zejména šlo o důkazy díla, které byly odlišného znění, lhostejno, že se znění lišila jen málo, dále vyzval žalovaného, nechť vylíčí rozdíl mezi jím tvrzenými díly ve verzi 5.0 a 5.1, vyzval žalobce, nechť dostatečně určitě vylíčí dílo, ukáží, který z předložených důkazů díla nebo jeho část jím mají na mysli, nechť doplní, že součástí licenční a podlicenční smlouvy bylo ujednání odkazující na přílohu smluv, nechť označí a předloží přílohu těchto smluv, nechť dostatečně určitě vylíčí, že žalovaný zasáhl do autorského práva žalobců k dílu, nechť dostatečně určitě vylíčí, jaký je vztah mezi dílem, které tvrdí v žalobě, a dílem „, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, jejich vztah k výstavě (jejímu stavu) v jednotlivých obdobích a poučil žalobce ve smyslu § 118a o. s. ř. a poskytl lhůtu 30 dnů. Žalobci se dne , datum, vyjádřili k poslednímu vyjádření žalovaného a navrhli změnu žaloby, že žalovanému se zakazuje, aby jakýmkoliv způsobem užíval dílo – „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “ v jeho původní nebo změněné podobě nebo jeho napodobeniny, včetně díla „, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, zpřístupňoval jej veřejnosti a umožňoval třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti. Uvedli, že nedošlo ke smíru, neboť nové orgány obce sice odsouhlasily náklady na změnu způsobu realizace díla na výstavě, žalobci mají za to, že dostatečně specifikovali, o jaké změny má jít, mají však za to, že žalovaný si ponechal značný prostor pro to, aby náklad na tyto změny nemusel vynaložit vůbec anebo v jiné výši. Dále k tvrzení žalovaného, že , právnická osoba, je spoluautorem díla, a tedy jde o dílo kolektivní, uvedli, že s tím nesouhlasí. Doplnili, že žalovaný také zasahuje do autorského práva žalobců b) a c) k dílu, když jim neumožňuje autorský dozor. Dále uvedli, že žalovaný navíc nyní vytvořil dílo – „, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ a zrealizoval jej na výstavě, o které tvrdí, že je nová. Jde však o plagiát, resp. kompilát díla. Označili a předložili další důkazy v podobě výslechu znalců a ohledání na místě samém. Žalovaný se dne , datum, vyjádřil. Uvedl to, co již dříve, k tvrzení žalobců, že nyní vyhotovil dílo, které bylo zrealizováno na výstavě, že jde o plagiát, resp. kompilát, uvedl, že jde o jiné dílo, přístup každého z děl je k zvolenému tématu odlišný, neboť v případě díla, které tvrdí žalobci v žalobě, je východiskem město , adresa, a jeho historie s akcentováním historie , Anonymizováno, a jejich majitelů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , v případě díla – „, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ je akcentována především , Anonymizováno, stránka událostí kolem , datum, . K tomuto označil důkazy v podobě znaleckých posudků a listin. Předložil je. Žalovaný se dále vyjádřil dne 29. 4. 2015 k poslednímu vyjádření žalobců. Uvedl to, co již dříve, doplnil, že s návrhem žalobců na změnu žaloby nesouhlasí, neboť má za to, že žalobci dosud dostatečně určitě nevylíčili dílo, tedy tak, aby bylo nezaměnitelné s jinými téhož druhu, tedy tak, aby bylo zřejmé jeho konkrétní znění, návrh, jak má soud rozhodnout, je také nedostatečně určitý a nevykonatelný, neboť ad absurdum by bylo rozhodnuto, že se zakazuje užití jakékoliv díla, která bude označeno „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, “. Pokud žalobci dosud dostatečně určitě nevylíčili dílo, natož, aby jej prokázali, tak nelze změnu žaloby připustit. Soud usnesením dne 11. 5. 2015 rozhodl tak, že změna žaloby navržená žalobci se nepřipouští a zároveň nařídil jednání na , datum, . Žalobci požádali dne 18. 5. 2015 o odročení jednání z důvodu pobytu zástupce v zahraničí. Soud dne 20. 5. 2015 odročil jednání na , datum, z důvodu žádosti žalobců. Žalobci dne 3. 6. 2015 podali námitku podjatosti soudce. Soud dne , datum, předložil věc Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o námitce podjatosti. Vrchní soud v Olomouci jako soud nadřízený usnesením dne 30. 6. 2015 rozhodl, že soudce je vyloučen z projednání a rozhodnutí. Soudce dne 9. 7. 2015 požádal místopředsedu soudu o přidělení věci jinému soudci. Místopředseda soudu dne 20. 7. 2015 pověřil projednáním a rozhodnutí věci jiného soudce. Tento jiný soudce převzal věc. Soudce k žádosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, zapůjčil spis na dobu jednoho měsíce dne 24. 7. 2015. , Anonymizováno, , Anonymizováno, vrátila spis soudu dne 7. 8. 2015. Žalovaný se podáním dne 9. 4. 2015 vyjádřil. Uvedl to, co již dříve. K žádosti Okresního soudu ve Vyškově soudce dne 8. 1. 2016 zapůjčil spis na dobu nejdéle tří týdnů. Okresní soud ve Vyškově vrátil spis dne 27. 1. 2016. Soudce dne 3. 2. 2016 nařídil jednání na , datum, . Žalobci dne 11. 3. 2016 navrhli změnu žaloby. Uvedli to, co již předtím k předchozímu návrhu. Žalovaný se podáním dne 31. 3. 2016 vyjádřil k návrhu žalobců na změnu žaloby. Uvedl to, co již dříve, doplnil, že důvodem, proč změna žaloby nemá být připuštěna, je také to, že řízení je již koncentrováno. Soud usnesením dne 16. 5. 2016 rozhodl, že změna žaloby se nepřipouští. V odůvodnění uvedl, že předpoklady, za nichž soud nyní změnu žaloby nepřipustil, se od stavu v době rozhodnutí o předchozím návrhu na změnu žaloby nezměnily, navíc je řízení již koncentrováno. Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kde soud provedl důkazy, žalobci označili další důkaz, soud jej provedl, žalobci označili další důkazy týkající se porovnání dosavadního stavu výstavy a nynějšího stavu výstavy, tyto důkazy soud zamítl, poučil účastníky dle § 119a o. s ř., jednání odročil za účelem závěrečných návrhů k žádosti účastníků. Žalobci dne 18. 7. 2015 a žalovaný dne 21. 7. 2015 podali závěrečné návrhy a jejich doplnění dne 21. 7. 2015. Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kde účastníci přednesli závěrečné návrhy a soudem bylo rozhodnuto tak, že v rozsahu, že se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, se žaloba zamítá, že žalovaný je povinen zveřejnit omluvu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům b) a c), každému z nich, přiměřené zadostiučinění v penězích v částce 50 000 Kč, a o náhradě nákladů řízení účastníků. V odůvodnění uvedl, že v rozsahu nároku, že se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, soud zjistil skutečnosti a posoudil věc právně tak, že pokud dílo bylo užito na výstavě, tak výstava již byla uzavřena, žalovaný tak již nezasahuje do autorského práva žalobců k dílu a nelze se tak již domáhat zdržení takovéhoto zásahu, v rozsahu nároku na omluvu, že vzniklo právo žalobcům b) a c) na omluvu, neboť žalovaný porušil autorské právo žalobců k dílu, došlo k vzniku nemajetkové újmy spočívající v tom, že nebyli uvedeni jako autoři výstavy a že jim nebyl umožněn autorský dohled, tyto jsou v příčinné souvislosti, a ve zbývajícím rozsahu nároku na zadostiučinění v penězích, že vzniklo právo na zadostiučinění v penězích, kdy zejména jednáním v průběhu roku 2013 žalovaný, ač byl informován žalobci jako autory, otevřel výstavu bez uvedení jejich jmen jako autorů, s historickými nepřesnostmi, neumožnil jim vidět expozici, tedy neumožnil jim dohled, došlo k vzniku nemajetkové újmy spočívající v tom, že bylo zasaženo do jejich odborného renomé, tyto jsou v příčinné souvislosti, výše újmy odpovídá u každého z žalobců b) a c) částce 50 000 Kč. Žalobci podali dne 1. 9. 2016 odvolání proti tomuto rozhodnutí. Žalovaný podal dne 5. 9. 2016 odvolání proti tomuto rozhodnutí do výroku II., III., IV., V. Soud vyzval 7. 9. 2016 účastníky usnesením k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Účastníci zaplatili soudní poplatek. Žalobci se vyjádřili 27. 9. 2016 k odvolání žalovaného. Soud předložil věc dne 11. 10. 2016 Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o odvolání. Žalovaný se vyjádřil dne 15. 12. 2016 k odvolání žalobců a k vyjádření žalobců k odvolání žalovaného. Soud dne 25. 7. 2016 nařídil jednání na , datum, . Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kdy v průběhu třičtvrtě hodiny soud seznámil účastníky s náhledem na věc, účastníci přednesli svá odvolání a soud rozhodl, že rozsudek soudu I. soudu se zrušuje a věc se vrací soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že rozsudek I. stupně je nepřezkoumatelný, neboť soud I. stupně zjistil skutečnosti pouze z některých důkazů, zjištění z ostatních důkazů odůvodnění neobsahuje, v rozsahu nároku, že se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, jsou zjištěné skutečnosti a právní posouzení soudu I. stupně nesprávné, neboť s něčím se soud I. stupně nevypořádal nebo vypořádal nesprávně, z těchto důvodu je rozhodnutí také nepřezkoumatelné, zdůraznil, že rozsudek nesplňuje náležitosti stanovené zákonem. V závazném právním názoru uvedl, že soud I. stupně uvede řádná zjištění z jednotlivých provedených důkazů, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení. Pokud žalobce zpochybňuje autorství žalobců b) c) k dílu, když tvrdí, že je spoluautorem díla a mělo by se jednat o dílo kolektivní, pak stíhá břemeno důkazní žalovaného. Bude proto třeba aby soud I. stupně žalovaného poučil o této povinnosti. V rozsahu nároku, že se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, bude třeba vyzvat žalobce k odstranění vad návrhu petitu. V rozsahu nároku na zadostiučinění bude třeba také poučit žalobce b) a c) o povinnosti tvrzení a důkazní k okolnostem významných pro poskytnutí zadostiučinění v penězích. Bude třeba se také vypořádat s námitkami žalobců a žalovaného v odvolání. Soud dne 16. 6. 2017 usnesením vyzval žalobce k odstranění vad žaloby v návrhu a uložil mu lhůtu 1 měsíce. Žalobci se dne 27. 2017 vyjádřili. Soud usnesením dne 4. 8. 2017 rozhodl, že žaloba se v rozsahu, že žalovanému se zakazuje jakýmkoliv způsobem užívat předmětné dílo, zpřístupňovat jej veřejnosti a umožňovat třetím osobám jeho užití a zpřístupnění veřejnosti, odmítá. V odůvodnění uvedl, že žalobci neodstranili vady správně. Žalobci dne 21. 8. 2017 podali odvolání proti tomuto rozhodnutí. Žalovaný se dne 12. 9. 2017 vyjádřil k odvolání žalobců. Soud dne 21. 9. 2017 předložil věc Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o odvolání. Vrchní soud v Olomouci jako odvolací soud dne 26. 4. 2018 usnesením rozhodl, že rozhodnutí soudu I. stupně se potvrzuje. Soud nařídil dne , datum, jednání na , datum, . Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kde půl hodiny soud poučoval účastníky dle § 118a odst. l a 3 o. s. ř. a poskytl jim lhůtu 30 dnů a odročil jednání na , datum, z důvodu doplnění tvrzení a důkazů účastníků. Žalovaný se dne 12. 9. 2018 vyjádřil k výzvě soudu. Uvedl to, co již dříve. Žalobci se dne 14. 9. 2018 vyjádřili k výzvě soudu. Uvedli to, co již dříve, blíže uvedli, že žalovaný zasáhl do autorského práva žalobců k dílu tím, že při realizaci díla na výstavě dochází k chybám, nepřesnostem, neúplnosti a co to vyvolává, specifikoval vzniklou újmu, příčinnou souvislost mezi nimi, tedy konkrétní okolnosti, a dále výši, tedy konkrétní okolnosti. Žalovaný se dne 1. 11. 2018 vyjádřil k poslednímu vyjádření žalobců. Proběhlo jednání dne , datum, , kdy v průběhu jedné a půl hodiny byl vyslechnut svědek, sděleny důkazy v podobě listin a jednání bylo odročeno na , datum, z důvodu výslechu dalšího svědka. Proběhlo jednání dne , datum, , kdy po dobu tří hodin byl vyslechnut další svědek, provedeny další důkazy v podobě listin – znaleckých posudků a jednání odročeno na , datum, z důvodu vyjádření k důkazům a závěrečných návrhů účastníků. Žalovaný se vyjádřil dne 14. 1. 2019. Uvedl své námitky k výpovědi svědka. Žalobci se vyjádřili 17. 1. 2019. Uvedli námitky k výpovědi svědků a dalším důkazům. Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kdy po dobu jedné hodiny byli účastníci poučeni dle § 119a, přednesli závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno na , datum, z důvodu vyhlášení rozsudku. Proběhlo vyhlášení rozsudku dne , datum, , kdy soud rozhodl, že v rozsahu, že žalovaný povinen zveřejnit omluvu, se žaloba zamítá, v rozsahu, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům b) a c), každému z nich, přiměřené zadostiučinění v penězích v částce 50 000 Kč, se žaloba zamítá, a o náhradě nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že v rozsahu nároku na omluvu nevzniklo žalobcům právo na omluvu, neboť žalobce a) není aktivně věcně legitimován ve sporu, když nebylo prokázáno, že by byl držitelem výhradní licence, v rozsahu nároku na zadostiučinění v penězích právo žalobcům nevzniklo, neboť nebylo prokázáno deliktní jednání žalovaného. Žalobci se dne 11. 3. 2019 odvolali proti tomuto rozsudku. Žalovaný se dne 11. 3. 2019 odvolal proti tomuto rozsudku do výroku IV. Soud dne 13. 3. 2019 vyzval účastníky k zaplacení poplatku za odvolání. Účastníci zaplatili poplatek. Soud předložil dne 29. 4. 2019 věc Vrchnímu soudu v Olomouci k projednání a rozhodnutí o odvolání. Žalobci se dne 3. 5. 2019 vyjádřili k odvolání žalovaného. Soud dne 1. 10. 2019 nařídil jednání na , datum, . Žalovaný se vyjádřil dne 22. 10. 2019 k odvolání žalobců. Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kde po dobu třičtvrtě hodiny soud sdělil účastníkům náhled na věc, k výzvě účastníků se soud pokusil o smír, žalovaný požádal o odročení jednání z důvodu smíru, neboť je nutno zjistit stanovisko orgánů obce, jednání bylo odročeno na , datum, z důvodu smíru k žádosti účastníků. Žalovaný dne 10. 2. 2020 požádal o odročení jednání s ohledem na zjištění stanoviska orgánů obce. Jednání soud odročil 13. 2. 2020 na , datum, z tohoto důvodu. Žalobci dne 11. 3. 2020 sdělili, že ke smíru nedošlo, zdůraznili, že žalobci by byli ochotni přistoupit na to, že by se jim žalovaný omluvil, ve zbytku by byli ochotni výrazně ustoupit. Žalovaný dne 18. 3. 2020 požádal o odročení jednání z důvodu vyhlášení nouzového stavu pro Covid-19. Soud dne 19. 3. 2020 jednání odročil na , datum, z tohoto důvodu. Soud dne 3. 6. 2020 jednání odročil na , datum, z důvodu trvání nouzového stavu. Žalovaný se dne 29. 6. 2020 vyjádřil k ještě k odvolání žalobců. Proběhlo jednání před soudem dne , datum, , kdy po dobu jedné a půl hodiny účastníci sdělili, že ke smíru nedošlo a nedojde, přednesli svá odvolání a závěrečné návrhy, soud rozhodl, že rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. ve vztahu k žalobci a) potvrzuje, ve výroku IV. mění tak, že žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení, dále rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I., II., III. ve vztahu k žalobcům b), c) mění tak, že žalovaný je povinen zveřejnit ve výroku specifikovaných médiích omluvu specifikovanou ve výroku a dále zaplatit žalobcům b) a c), každému z nich, přiměřené zadostiučinění v penězích v částce 50 000 Kč, a o náhradě nákladů řízení účastníků. V odůvodnění uvedl, že v rozsahu nároku na omluvu vůči žalobci a), pokud soud I. stupně žalobu zamítl, tak postupoval správně, ve vztahu k žalobcům b), c), pokud soud I. stupně žalobu zamítl, tak postupoval nesprávně, neboť žalobcům b), c), každému z nich, vzniklo právo na omluvu, v rozsahu nároku na zadostiučinění v penězích ve vztahu k žalobcům b), c), pokud soud I. stupně žalobu zamítl, tak postupoval nesprávně, neboť došlo k porušení autorského práva žalobců b) a c), vzniku újmy a příčinné souvislosti mezi nimi a ke vzniku práva na zadostiučinění v penězích v uvedené výši. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 8. 9. 2020. Žalovaný podal dne 2. 11. 2020 dovolání proti tomuto rozhodnutí do výroku II., III., IV. a části výroku V. a zároveň navrhl odklad vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí. Soud vyzval dne 9. 11. 2020 žalovaného k zaplacení poplatku za dovolání. Žalovaný složil poplatek. Žalovaní dne 18. 11. 2020 doplnili návrh na odklad vykonatelnosti. Žalobci se dne 25. 11. 2020 vyjádřili k dovolání žalovaného. Soud předložil dne , datum, věc Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. Žalovaný dne 18. 11. 2020 požádal o přednostní projednání věci. Žalovaný dne 19. 11. 2020 doložil k tomu podklady. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací usnesením dne 6. 4. 2021 rozhodl, že dovolání se odmítá, a o náhradě nákladů řízení účastníků. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 26. 4. 2021.

5. Z již výše uvedených připojených spisů, ze kterých vyplynuly některé konkrétní okolnosti, které jsou uvedeny ve zjištění výše, ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že nechtěli uvažovat řízení o ústavní stížnosti, z webových stránek , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , včetně videonahrávky listiny před „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “, výpisu z obchodního rejstříku, z odkazu na pořady , právnická osoba, , elektronického výpisu ze seznamu znalců, zachycení webu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., zachycení webu , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., webových stránek žalobce a) , Anonymizováno, ., zachycení webu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tiskové zprávy z , datum, , ze kterých vyplynulo, že žalobce b) je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z těchto období evropského formátu a má velké renomé mezi evropskou odbornou veřejností, žalobce c) je renomovaným a respektovaným odborníkem evropského formátu, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v oboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, nejen z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z přehledu o vyřizování netrestní agendy u krajských soudů v ČR ze dne , datum, , , datum, , , datum, , přehledu o průměrných délkách řízení ze dne , datum, , pravomocných rozhodnutí krajských soudů na území ČR v roce 2022, případně 2021, zjištěných z úřední činnosti soudu (založených v příloze spisu), ze kterých vyplynulo, jak dlouho v počtu dnů trvají občanskoprávní spory na území ČR, ale nevyplynulo, jak dlouho trvají spory konkrétně ve věcech, které by byly srovnatelné s výše uvedeným posuzovaným řízením, soud měl za prokázáno, že podle konkrétních okolností dle kritéria a) celková délka řízení, výše uvedené posuzované řízení trvalo celkem 7 let a 5 měsíců, když žaloba v něm byla podána dne , datum, a poslední rozhodnutí, které v něm bylo vydáno, se stalo pravomocným dne , datum, . Vzhledem k právnímu posouzení níže nebylo třeba uvážit konkrétní okolnosti řízení předcházejícího řízení ve věci samé, tj. řízení o vydání předběžného opatření u Krajského soudu v Brně pod sp. Zn. , spisová značka, . Dále podle konkrétních okolností dle kritéria b) složitost řízení, výše uvedené posuzované řízení bylo výrazně složité, když se v něm žalobci domáhali celkem 9 nároků, neboť žalobu podali 3 žalobci, každý z nich samostatně, proti žalovanému, a každý z nich se domáhal zdržení se jednání, omluvy a zadostiučinění v penězích, když se soud musel zabývat větším množstvím vyjádření účastníků, dlouhou dobu se pokoušet o smír, musel se zčásti vypořádávat se zcela neurčitě vylíčenými rozhodujícími skutečnosti účastníků (vadami žaloby), musel se od počátku po nějakou dobu vypořádávat s nedostatečně vylíčenými rozhodujícími a právně významnými skutečnostmi účastníků, musel se na od počátku po nějakou dobu vypořádávat s nedostatečně určitě označenými důkazy účastníků, a to velkého rozsahu a rozličné podoby (desítkami důkazů v podobě listin, několika v podobě výslechů účastníků, několika v podobě znaleckých posudků či odborných vyjádření, dalšími v podobě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , webových stránek na internetu), musel proto provést přípravné jednání, nebylo neodpovídající průběhu řízení a pokusu o smír provést i více přípravných jednání, musel provést několik ústních jednání, musel provést velké množství důkazů rozličné podoby, musel se vypořádávat s procesními návrhy účastníků různé podoby, a to opakovanými návrhy na změnu žaloby, návrhu na vyloučení soudce z důvodu podjatosti, musel se vypořádávat s opakovanými řádnými opravnými prostředky, s jedním mimořádným opravným prostředkem – dovoláním, Dále podle konkrétních okolností dle kritéria c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, jednání žalobců mělo mírně negativní vliv na délku výše uvedeného posuzovaného řízení, když žalobci, každý z nich, na počátku řízení po nějakou dobu zcela nedostatečně vylíčili rozhodující tvrzení (šlo o vady žaloby), dále nedostatečně vylíčili další rozhodující a právně významné skutečnosti, zejména ne zcela určitě označovali důkazy, předkládali je až později, což vyvolalo, že soud se musel vypořádávat s tím, co a jak mají doplnit, co předložit, a pokud něco označují, co tím mají z předložených důkazů na mysli (šlo o desítky důkazů v podobě listin, v rámci nich zejména důkazů díla, které bylo v řízení označováno a předkládáno účastníky v různých zněních, lhostejno, že se znění lišila jen málo), dále když i žalobci opakovaně žádali o odročení ústních jednání před soudem z důvodu smíru, v jednom případě žalobci požádali o odročení jednání z důvodu na své straně, dále když i žalobci navrhovali provedení velkého množství důkazů, když navrhovali opakovaně změnu žaloby, tedy měnili svůj návrh, i když dlužno dodat, že v důsledku jednání žalovaného. Dále podle konkrétních okolností dle kritéria d) postup orgánů veřejné moci během řízení, postup soudů neměl negativní vliv na délku výše uvedeného posuzovaného řízení, když soud, a to soud I. stupně, odvolací soud i dovolací soud, při zachování procesních předpisů v řízení postupoval soustavně a soustředěně, nedopustil se bezdůvodné nečinnosti, svévole či neschopnosti vedoucí k prodloužení řízení. Konkrétně soud I. stupně se při zachování procesních předpisů musel v řízení vypořádávat s větším množstvím vyjádření účastníků ve věci samé, s zčásti zcela nedostatečně určitým vylíčením rozhodujících skutečností účastníků (vadami žaloby), s nedostatečně určitým vylíčením dalších rozhodujících a právně významných skutečností účastníků, zejména s nedostatečně určitým označením důkazů účastníků, s až následným předkládáním důkazů účastníků, s tím, pokud nějaký důkaz účastníci označili, nebylo vždy jasné, co za předložený důkaz jím mají na mysli (šlo o desítky důkazů v podobě listin, v rámci nich zejména o důkazy díla, které bylo v řízení označováno a předkládáno účastníky v různých zněních, lhostejno, že se znění lišila jen málo), čemuž odpovídalo i to, že nařídil přípravné jednání, za situace, kdy bylo třeba se také pokusit opakovaně o smír, že nařídil několik přípravných jednání, dále že nařídil ústní jednání, za situace velkého množství důkazů, navíc rozličné podoby, že nařídil více ústních jednání, dále se musel vypořádávat s návrhy žalobců na změnu žaloby, s návrhem žalobců na vyloučení soudce pro podjatost, bylo třeba a vyžadovalo čas, aby z důvodu podjatosti soudce věc převzal jiný soudce. Konkrétně odvolací soud se při zachování procesních předpisů musel v řízení vypořádávat opakovaně s věcí samou. Vzhledem k právnímu posouzení níže soud nemohl uvážit okolnost, kterou tvrdili žalobci, že soudy v řízení ve věci samé měly předmětem řízení stejné skutečnosti a důkazy a již z rozhodnutí odvolacího soudu v řízení o vydání předběžného opatření věděly zjištění a právní posouzení a měly tak z toho vycházet nebo se tím řídit, neboť to ve skutečnosti nenastalo. Vzhledem k právnímu posouzení níže, soud nemohl uvážit okolnost, kterou tvrdili žalobci, že návrhu žalobců na změnu žaloby v řízení soud byl povinen vyhovět, a když nevyhověl, tak nepostupoval v souladu s procesními předpisy, neboť to ve skutečnosti nenastalo. Dále podle konkrétních okolností dle kritéria e) význam předmětu řízení pro žalobce jako tvrzené poškozené, význam předmětu výše uvedeného posuzovaného řízení pro žalobce, každého z nich, byl něčím mírně zvýšený, ale zároveň něčím mírně snížený, ve výsledku se tak neprojevil, když mírně zvýšený tím, že sice v něm typově nešlo o předmět řízení, který by již ze své podstaty zvyšoval význam pro poškozené (tj. nejde o řízení ve věcech trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení, týkajících se zdraví nebo života člověka, věcech, které s přihlédnutím vysokému věku účastníka nebo jeho zdravotního stavu je třeba vyřídit přednostně), ale šlo o předmět řízení, který zvyšoval význam pro poškozené, neboť konkrétně u žalobce a) to mělo dopad do jeho sféry proto, že byl hlavním organizátorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , od doby svého vzniku koordinátorem, producentem, sponzorem a patronem projektu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , iniciátorem projektu , Anonymizováno, od počátku, produkuje realizaci ve spolupráci , právnická osoba, , která je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s touto tématikou, a s obcemi tradiční , Anonymizováno, a , Anonymizováno, akce ohledně , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , konkrétně u žalobce b) proto, že byl , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, z těchto období evropského formátu a má velké renomé mezi evropskou odbornou veřejností, je autorem , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , spoluautorem projektu celé , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, odborných publikací , Anonymizováno, touto problematikou, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, výstavy zvyšovala jejich dopad na jejich dobré jméno a dobrou pověst jako odborníků v dané problematice, byli konfrontováni s těmito dopady i co se týká ohlasu veřejnosti a upozornění na vady a neúplnosti v médiích. Mírně snížený (tedy význam předmětu řízení pro žalobce jako tvrzené poškozené) tím, že žalobu podali 3 žalobci, každý samostatně, proti žalovanému, tito však dopad výše uvedeného předmětu řízení sdíleli, tedy tento se rozprostřel na ně všechny. Okolnost, kterou tvrdila žalovaná, že konkrétní okolnosti dle kritéria e), které tvrdí žalobci, každý z nich, tvrdily a byly zjištěny a právně posouzeny již v jiném řízení, a to v právě ve výše uvedeném posuzovaném řízení, soud neuvážil, neboť žalovaná nevylíčila dostatečně určitě, které konkrétní okolnosti tím má na mysli. Dále soud neuvažoval ve smyslu, že tu nebyly, žádné jiné okolnosti dle jiných kritérií. Vzhledem k právnímu posouzení níže, soud nemohl uvažovat i konkrétní okolnosti dle kritéria f) délka srovnatelných jiných řízení, neboť žádné takové nebylo možno použít, byly by zavádějící. Z již výše uvedených důkazů totiž vyplynulo, jak dlouho v počtu dnů trvají občanskoprávní spory na území ČR, ale nevyplynulo, jak dlouho trvají spory konkrétně ve věcech, které by byly srovnatelné s výše uvedeným posuzovaným řízením, soud tak neměl za prokázány délky takovýchto srovnatelných jiných řízení, resp. měl za vyvráceno, že to lze zjistit, alespoň za dané situace možností dohledatelnosti jejich „reprezentativního vzorku“ z úřední činnosti soudu, když žalobci, ač vyzváni a poučení dle § 118 a o. s. ř., takovýto „reprezentativní vzorek“ nepředložili, ale nelze jim to klást k tíži. Tak podle všech těchto konkrétních okolností dle výše uvedených kritérií soud měl za to, že takovéto výše uvedené posuzované řízení by obvykle mělo trvat, tj. je celková délka řízení měla být, cca 4,5 – 7, 5 let.

6. Ze shodných tvrzení účastníků, ze kterých vyplynulo, že a kdy byl žalobci podán návrh na předběžné projednání u příslušného orgánu, a že a kdy byl vyřízen, se kterými nebyla v rozporu žádost ze dne 7. 5. 2020, sdělení žalovaného ze dne 12. 5. 2020 a stanovisko ze dne 13. 9. 2021, soud měl za prokázáno, že žalobci, každý z nich, ještě před podáním žaloby nárok uplatnili žádosti ze dne , datum, u , právnická osoba, a , právnická osoba, sdělilo stanoviskem ze dne 13. 9. 2021 žalobcům, každému z nich, že jim nárok nepřiznává z důvodu, že v daném případě nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a nárok ani z části neuspokojilo.

7. Vzhledem k právnímu posouzení níže se soud dále ve zjištění již nezabýval vznikem újmy, příčinnou souvislostí mezi porušením povinnosti a vzniklou újmou, formou a rozsahem zadostiučinění.

8. Soud provedl i jiné důkazy, z těchto však neučinil zjištění nových skutečností.

9. Dle § 13 odst. 1 věta první a třetí zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, (dále jen „zák. č. 82/1998 Sb.“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a) lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

10. Dle § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 věta první zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Dle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

11. Soud právně posoudil, že žalobci a), b), c), každý z nich, (v postavení žalobců) se proti , právnická osoba, (v postavení žalovaného) domáhali u soudu v řízení svého práva. Konkrétní okolnosti výše uvedeného řízení byly takové, jak je uvedeno ve zjištění výše. Žalobci, každý z nich, se nyní domáhají proti žalované – , Anonymizováno, v tomto řízení svého práva na zadostiučinění v penězích, neboť porušením povinnosti soudů vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve výše uvedeném řízení vznikla žalobcům, každému z nich, nemajetková újma spočívající v nejistotě o výsledku výše uvedeného řízení, do které byli žalobci, každý z nich, uvedeni, a v ní tak udržováni. Dle výkladu gramatického, logického, systematického a teleologického, za použití judikatury vyšších soudů a Evropského soudu pro lidská práva a komentářové literatury, zák. č. 82/1998 Sb. obsahuje úpravu institutu nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci. Jde o speciální úpravu institutu nároku na náhradu škody k obecné úpravě v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tento zák. č. 82/1998 Sb. upravuje dva základní typy nároků, a to nárok na náhradu škody (nemajetkové újmy) způsobené rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, anebo nesprávným úředním postupem. V případě nároku na náhradu škody (nemajetkové újmy) způsobené nesprávným úředním postupem zákon pojem „nesprávný úřední postup“ nedefinuje, kromě dvou případů. Prvním případem je případ porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta druhá) a druhým případem je případ, nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě (§ 13 odst. 1 věta třetí). V daném případě tak soud věc podřadil pod zákonné ustanovení nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené porušením povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě dle § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb. Dle výkladu gramatického, logického, historického a výkladu dle účelu a smyslu, za použití judikatury vyšších soudů, pro vznik práva (nároku) na náhradu nemajetkové újmy v takovém případě musí být splněny, tedy tvrzeny a prokázány, tři podmínky, a to podmínka porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, podmínka vzniku nemajetkové újmy, podmínka příčinné souvislosti mezi výše uvedeným porušením povinnosti a vznikem nemajetkové újmy. Pokud není splněna byť jedna z těchto podmínek, nárok na náhradu újmy vůči státu nevznikl (například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 773/2004, ze dne 9. 11. 2011 sp. zn. 28 Cdo 4231/2010). Jde o objektivní odpovědnost státu, tedy odpovědnost bez ohledu na zavinění. Soud tak nejprve posuzoval první podmínku pro vznik práva (nároku), tj. podmínku povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Zákon definici pojmu „v přiměřené“ (lhůtě) neobsahuje. Dle výkladu dle účelu a smyslu, za použití judikatury vyšších soudů a Evropského soudu pro lidská práva, soud má za to, i s ohledem na odkaz v zákoně u tohoto pojmu na článek 5 až 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a důvodovou zprávu k zák. č. 160/2006 Sb., kterým byla vložena věta třetí s tímto odkazem do § 13 odst. 1, že „v přiměřené“ (lhůtě) se má na mysli, po zvážení také § 31a odst. 3 téhož zákona, přiměřenost délky řízení celkem. Soud tak byl povinen posuzovat, zda byla naplněna první podmínka pro vznik práva (nároku), tj. podmínka porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Byl povinen při tom zvažovat konkrétní okolnosti případu dle kritérií: a) celková délka řízení, b) složitost řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých ostatní průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, e) význam předmětu řízení pro poškozeného, když dle výkladu zákon uvádí, že soud musí uvážit konkrétní okolnosti dle zejména těchto (kritérií). Soud v rámci výběru kritérií právně posoudil, že bylo třeba uvážit konkrétní okolnosti dále dle kritéria f) délka srovnatelných jiných řízení, když soud má za to, že vzhledem k tomu, že výše uvedené posuzované řízení je v rámci občanských soudních řízení již ze své povahy specifické, nabízí se uvážit konkrétní okolnosti dle i tohoto (kritéria) (§ 13 odst. 1 věta třetí ve spojení s § 31a odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., srov. například stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010, rozhodnutí Nejvyšší soudu ze dne 30. 7. 2013 sp. zn. 30 Cdo 231/2013). Pak podle konkrétních okolností dle kritéria a) celková délka řízení, výše uvedené posuzované řízení trvalo celkem 7 let a 5 měsíců, jak je uvedeno ve zjištění výše. Soud v rámci uvážení dle tohoto kritéria právně posoudil, že nebylo třeba uvážit konkrétní okolnosti řízení předcházejícího řízení ve věci samé, tj. řízení o vydání předběžného opatření u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , neboť fáze před zahájením řízení ve věci samé, tj. v tomto případě řízení o vydání předběžného opatření, má jiný smysl a cíl, je v něm jiný postup soudu i účastníků, jsou jinak a v jiné intenzitě zjišťovány tvrzené skutečností, je jinak postupováno při právním posouzení, řízení obsahuje „svůj“ institut náhrady škody (nemajetkové újmy), kdy za nic vždy odpovídá navrhovatel předběžného opatření, než je tomu v řízení ve věci samé (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007). Dále podle konkrétních okolností dle kritéria b) složitost řízení, výše uvedené posuzované řízení bylo výrazně složité, jak je uvedeno ve zjištění výše. Dále podle konkrétních okolností dle kritéria c) jednání žalobců jako poškozených, kterým přispěli k průtahům v řízení, a k tomu, zda využili dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, jednání žalobců mělo mírně negativní vliv na délku výše uvedeného posuzovaného řízení, jak je uvedeno ve zjištění výše. Dále podle konkrétních okolností dle kritéria d) postup orgánů veřejné moci během řízení, postup soudů neměl negativní vliv na délku výše uvedeného posuzovaného řízení, jak je uvedeno ve zjištění výše. Soud v rámci uvážení dle tohoto kritéria právně posoudil, že nebylo na místě uvážit nějaké okolnosti z řízení předcházejícího řízení ve věci samé, , tj. řízení o vydání předběžného opatření u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, , které tvrdili žalobci, z důvodů, které jsou uvedeny již výše v právním posouzení u kritéria a). Soud v rámci uvážení dle tohoto kritéria také právně posoudil, že rozhodnutí soudu o návrhu na změnu žaloby je upraveno procesními předpisy, soud může, ale nemusí navrženou žalobu připustit, podmínky, kdy ji může připustit upravují tyto procesní předpisy, tedy, že dosavadní řízení musí být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Pokud soud o návrhu rozhodl tak, že ji nepřipustil, odůvodnil to, že dosavadní řízení nemůže být podkladem o řízení o změněném návrhu, neporušil procesní předpisy. Navíc, co se týká předpokladů, soud dodává, že soud v době, kdy byl žalobci podán návrh na změnu žaloby a kdy o ní rozhodoval, nebylo naplněno, že výsledky dosavadního řízení mohou být podkladem pro řízení o změněném návrhu, nebo se soud stále ještě musel vypořádávat s tím, jaké žalobci ve výše uvedeném řízení vlastně tvrdí dílo, tedy aby bylo nezaměnitelné s jinými téhož druhu, tedy aby bylo jasné jeho konkrétní znění, a jaké důkazy k tomu nabízejí, tedy nezabýval se ještě, alespoň to z jeho jednání či chování výslovně nevyplývá, dílem dle změněné žaloby (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 3137/2007). Dále podle konkrétních okolností dle kritéria e) význam předmětu řízení pro žalobce jako tvrzené poškozené, význam předmětu výše uvedeného posuzovaného řízení pro žalobce, každého z nich, byl něčím mírně zvýšený, ale zároveň něčím mírně snížený, ve výsledku se tak neprojevil, jak bylo uvedeno ve zjištění výše. Dále soud chtěl uvažovat i konkrétní okolnosti dle kritéria f) délka srovnatelných jiných řízení, žádné takové okolnosti ale nezjistil, jak je uvedeno ve zjištění výše. Tak podle všech těchto konkrétních okolností dle výše uvedených kritérií soud měl za to, že takovéto výše uvedené posuzované řízení by obvykle mělo trvat, tj. je celková délka řízení měla být, cca 4,5 – 7, 5 let. Soud tak dospěl k závěru, že k nesprávnému úřednímu postupu porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve výše uvedeném posuzovaném řízení nedošlo, tj. celková délka výše uvedeného posuzovaného řízení byla přiměřená. Pokud soud dospěl k závěru, že nebyla naplněná již tato první podmínka pro vznik práva (nároku) dle žaloby, tj. podmínka porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě, neměl soud důvod se zabývat a nezabýval se ještě dalšími podmínkami pro vznik (nároku), tj. podmínkou vzniku nemajetkové újmy, příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a vzniklou nemajetkovou újmou, formou a rozsahem zadostiučinění (§ 13 odst. 1 věta třetí a contrario zák. č. 82/1998 Sb.). Soud zároveň předtím zvážil, že žalobci, každý z nich, splnili podmínku vyžadovanou zákonem pro domáhání se takovéhoto práva (nároku) dle žaloby u soudu, když žalobci, každý z nich, před podáním žaloby uplatnili nárok k předběžnému projednání u příslušného úřadu, tento však jim nárok nepřiznal a nárok neuspokojil (§ 14 odst. 3 ve spojení s § 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.). Soud proto z výše uvedených důvodů rozhodl tak, že žaloba se zamítá (výrok I.)

12. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem a nedoložila výši hotových výdajů, a která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalobcům, každému z nich (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř.), sestávající z náhrady hotových výdajů ve výši 1 800 Kč za 6 úkonů po 300 Kč za vyjádření, jednání před soudem přesahující dvě hodiny, další jednání před soudem přesahující dvě hodiny, další jednání před soudem, dle vyhl. č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, že žalobci, každý z nich, jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč (výrok II.).