33 C 211/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ivanou Chlupovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 88 219 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 458 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 21. 5. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 74 761 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 21. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 10 053 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 2 499,82 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 434,18 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou původně domáhal zaplacení částky 90 944 Kč z titulu náhrady škody, způsobené žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 12. 2019 se manželka žalovaného , jméno FO, , minoritní akcionářka žalobce, dostala do budovy za pomocí sousední firmy, kde sídlí žalobce, posléze se dožadovala vstupu do kanceláře společnosti žalobce nacházející se v prvním patře budovy. Vstupní dveře do firmy jí otevřela paní , jméno FO, , zaměstnankyně žalobce. , jméno FO, přišla v doprovodu žalovaného, a i přes opětovné sdělení, že předseda představenstva žalobce je na služební cestě, mimo firmu, se dožadovala vydání interní dokumentace společnosti a trvala na vstupu do kanceláří. Vstup paní , jméno FO, byl nakonec paní , jméno FO, umožněn, žalovanému, ale paní , jméno FO, vstup do firmy a kanceláře odmítla. Ten jí odstrčil a do kanceláře tak násilím vstoupil. V kanceláři se nacházela uzamčená skříň s firemními doklady, paní , jméno FO, bylo sděleno, že klíče od této skříně nejsou k dispozici, řadoví zaměstnanci nemají k požadovaným dokumentům přístup. I přes upozornění o přivolání policie k danému jednání, se žalovaný patrně pomocí spínacího špendlíku začal dobývat do zámku skříně, kde jsou doklady firmy obsahující osobní údaje zaměstnanců. , jméno FO, ihned volala hlídku PČR, v době, kdy si žalovaný v ruce upravoval spínací špendlík, pravou ruku položila na zámek tak, aby zabránila otevření a poškození skříně. V tomto momentě ji žalovaný za tuto ruku uchopil, silou zkroutil za záda a v předklonu asi pět sekund ji velmi silně držel zády k sobě. , jméno FO, bolestí vykřikla a dispečerovi, kterého měla stále na lince naléhavě oznámila i fyzické napadení. Po celou dobu výše popsaného incidentu byla v kanceláři přítomna další zaměstnankyně, a to paní , jméno FO, . Tento incident viděli i další zaměstnanci, a to paní , jméno FO, , , jméno FO, a externí pracovník , jméno FO, . Posléze se dostavila přivolaná hlídka PČR, situaci vyhodnotila jako přestupek proti občanskému soužití, jak ze strany paní , jméno FO, , tak ze strany žalovaného. Po naléhání paní , jméno FO, hlídka policie nakonec vyzvala žalovaného k opuštění místnosti. Ten tak učinil za asistence policistů. Následně byla paní , jméno FO, s bolestivým zraněním ramene způsobeným žalovaným odvezena k ošetření na traumatologickou ambulanci, kde jí byla vystavena pracovní neschopnost. V mezičase pořizovala paní , jméno FO, , která zůstala v kanceláři fotografie dokladů, které se nacházely na ostatních skříních v kanceláři. Následně v 10.30 hodin dorazil do kanceláře žalobkyně opět žalovaný, který se násilně pokoušel pomocí vrtačky znovu vniknout do zamčené skříně. Přítomná zaměstnankyně žalobce paní , jméno FO, opětovně přivolala policii ČR k zamezení tohoto jednání. Do příchodu policie ČR žalovaný zničil, odvrtal zámek skříně a skříň zpřístupnil. Z této skříně byly jmenovanými odneseny složky, obsahující dvě osobní složky zaměstnanců žalobce. Hlídkou policie ČR byly na místě pořízeny fotografie poškozeného zámku skříně a fotografie odebraných dvou složek se jmény zaměstnanců. Následně paní , jméno FO, společně s žalovaným opustili budovu i s odcizenými firemními doklady. Po těchto incidentech panovala ve firmě žalobce velmi stresující atmosféra a strach. V přímé souvislosti s popisovaným incidentem došlo k náhlému zhoršení fyzického stavu další zaměstnankyně paní , jméno FO, , které pociťovala akutní bolesti na hrudníku a musela být hospitalizována v období od 11. 12. 2019 do 12. 12. 2019 v nemocnici pro podezření z akutního infarktu myokardu a v dalším období od 12. 12. 2019 byla hospitalizována ve FN , adresa, a až do 7. 1. 2020 byla v pracovní neschopnosti. Z uvedených důvodů byl (strach a obavy zaměstnanců) provoz společnosti uzavřen ve dnech 16. – 17. 12. 2019. Vedením firmy byla odsouhlasena ochrana fyzických osob i objektu firmy bezpečnostní agenturou. V příčinné souvislosti s jednáním žalovaného tak došlo k poškození kancelářské skříně, kdy na místo původní skříně, musel žalobce zakoupit novou bezpečnostní skříň za částku 8 586 Kč. Skříň se nachází v majetku žalobce, slouží k ukládání interní dokumentace, poškození skříně spočívalo v odvrtání zámku a předmětná skříň tak nemohla nadále plnit svou funkci, kdy zámek žalovaný nenávratně poškodil. Žalobce nechal posoudit opravu skříně nezávislým technikem, který ocenil výměnu poškozeného, respektive odvrtaného zámku na částku 2 618 Kč bez DPH. Žalobce má předmětnou trezorovou skříň ve vlastnictví již téměř 26 let, přičemž po celou dobu nikdo vlastnické právo žalobce k této skříni nezpochybňoval. Jedná se o kartotékovou skříň , Anonymizováno, , kterou žalobce eviduje v seznamu svého drobného majetku pod evidenčním čísle , hodnota, . V seznamu drobného majetku je předmětná skříň označena jako skříň trezorová, neboť se jednalo o uzamykatelnou skříň, ve které se ukládaly nejdůležitější firemní dokumenty. Typ zámku na této skříni je FAB dozický, jedná se o skříň se speciálním zámkem. Žalobce dále žalobou uplatňuje náhradu škody z titulu náhrady mzdy vyplacené v době pracovní neschopnosti paní , jméno FO, , jejíž pracovní neschopnost trvala od 11. 12. 2019 do 5. 1. 2020. Po dobu její pracovní neschopnosti za prvních 14 dní byla žalobcem v rámci výplaty mzdy, vyplacena částka 8 115 Kč. Po dobu pracovní neschopnosti paní , adresa, , která trvala od 12. 12. 2019 do 7. 1. 2020 byla za dobu prvních 14 dní pracovní neschopnosti vyplacena částka 5 450 Kč. V průběhu řízení vzal žalobce částečně žalobu zpět do částky 2 725 Kč, kdy v části požadované náhrady škody za vyplacenou náhradu mzdy paní , adresa, , uplatňuje náhradu pouze ve výši 50 %, tj. z částky 5450 Kč, částku 2 725 Kč. V rozsahu částečného zpětvzetí soud žalobu v průběhu řízení zastavil. Dále se žalobce domáhá předmětnou žalobou náhrady škody ve výši 68 792,98 Kč, která představuje náhradu mzdy, vyplacenou zaměstnancům společnosti žalobce v důsledku uzavření společnosti ve dnech 16. – 17. 12. 2019, kdy uzavření společnosti představuje jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce, za kterou zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši jejich průměrného výdělku. Mzdové náklady společnosti žalobce byly vypočteny jako součet hrubé mzdy a sociálního a zdravotního pojištění, které každému zaměstnanci hradí zaměstnavatel. Jednalo se o zaměstnance pana , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, , paní , jméno FO, a pana Janečka. Součet všech náhrad mzdy, která byla zaměstnancům žalobce za dvoudenní uzavření firmy vyplacena pak představuje částku 68 792,98 Kč.

2. Žalovaný ve svém písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Dále uvedl, že činí nesporným, že , jméno FO, je jeho manželkou, je akcionářkou žalobce, členkou dozorčí rady, měla pověření dozorčí rady k provádění kontroly žalobce, a to formou notářského zápisu. Rovněž tak u žalobce byla 20 let zaměstnána, po nátlaku, došlo k dohodě o ukončení pracovního poměru. Žalobu považuje za šikanózní, neboť žalobce opakovaně podává trestní oznámení na oba manžele. Pokud jde o kancelářskou skříň, jedná se o plechovou skříň, stáří cca 40 let, označená za socialismu používanými štítky DKP, jež není v majetku žalobce. Pokud jde o uzavření provozu žalobce, podotýká, že k celému incidentu došlo dne 11. 12. 2019 a k uzavření provozu mělo dojít až dne 16. – 17. 12. 2019, tato dlouhá časová prodleva vylučuje kauzální nexus mezi incidentem a uzavřením provozu. Pokud jde o pracovní neschopnost paní , adresa, , žalovaný uvedl, že v daném období (před prosincem 2019) tato dáma měla opakovaně zdravotní problémy, což zavdává důvod, že jakákoliv její pracovní neschopnost, pokud vůbec nastala, je toliko důsledkem předcházejících pracovních neschopností. Poukázal na skutečnost, že paní , jméno FO, se dostavila k lékaři v pozdních večerních hodinách a při přijetí nevykazovala žádné lékařem zjistitelné problémy, sama uváděla, že se aktuálně cítí dobře. Hospitalizace trvala pouze jeden den. Pokud jde o paní , jméno FO, , ta se snažila vyvolat konflikt s žalovaným již v předcházejících dnech, kdy žalovanému vyhrožovala přivoláním policie. , jméno FO, fyzický kontakt s žalovaným sama aktivně vyhledala, sama nejdříve žalovaného chytila za rameno, po svém údajném zranění místo snahy vyhledat lékařskou pomoc, telefonovala kde komu a teprve později odešla k lékaři. Dle názoru žalovaného, po údajném zranění stále sledovala pouze svůj osobní zájem na přerušení kontroly, jež by mohla ohrozit její zaměstnání a příjmy, a nikoliv údajnou bolest. Zdravotní zprávy paní , jméno FO, nepopisují žádná objektivní lékařská zjištění, ale pouze lékařské závěry činěné na základě tvrzení údajné poškozené. Dále poukázal na to, že paní , jméno FO, , jakožto členka dozorčí rady žalobce, měla řádné pověření k provedení kontroly jakéhokoliv dokladu žalobce a provedení kontroly jí bylo opakovaně bráněno. Otevření skříně s jakýmikoliv doklady, mohlo být provedeno kdykoliv, a to i za použití technických prostředků, poškozující zámky či cokoliv dalšího. Jakákoliv škoda případně vzniklá z titulu výše uvedeného, je škodou výhradně způsobenou neposkytnutím součinnosti představitelů žalobce a vymahatelná je maximálně po tom, kdy neposkytl náležitou součinnost a tím vznik škody vynutil. Plechová skříň je k dnešnímu dni ve vlastnictví žalovaného, nikoliv žalobce, a to na základě darovací smlouvy ze dne 28. 1. 2023. Žalobce předmětnou skříň jen bezplatně užíval na základě vztahu s předchozím vlastníkem ing. , jméno FO, .

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného ohledně vlastnictví trezorové skříně uvedl, že vlastnické právo nabyl žalobce dne 30. 9. 1998 od ing. , jméno FO, , otce současných akcionářů žalobce. , jméno FO, se v devadesátých letech podílel na privatizaci , právnická osoba, v , adresa, , přičemž trezorovou skříň evidenční číslo , hodnota, nabyl v rámci privatizace a následně ji převedl žalobci. Kromě trezorové skříně ještě žalobce od ing. , jméno FO, nabyl položky vedené v seznamu drobného majetku pod č. , hodnota, – 74 za celkovou částku 2 700 Kč, což dokládá knihou faktur za rok 1998 a na základě dokladu č. , hodnota, . Pokud jde o vnitřní účetní doklad č. , hodnota, ze dne 30. 9. 1998, tento je podepsaný ing. , jméno FO, , která je tchýní žalovaného. Kancelářský nábytek, který byl od ing. , jméno FO, zakoupen za částku 2 700 Kč, dokládá pokladním dokladem č. , hodnota, , což potvrzuje i inventarizační zápis ze dne 31. 12. 1999.

4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.

5. Z úředního záznamu , právnická osoba, – Krajské ředitelství olomouckého kraje, obvodní oddělení , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne 11. 12. 2019 a č.j. , Anonymizováno, ze dne 11. 12. 2019 soud zjistil, že dne 11. 12. 2019 v 9.35 hodin byla prostřednictvím OS OLK vyslána hlídka ve složení nadstrážmistra Dokoupila a nadstrážmistra , adresa, , kde mělo v kanceláři firmy , Jméno žalobce, . dojít k fyzickému napadení mezi osobami. Hlídka po příjezdu na místo zkontaktovala oznamovatelku , jméno FO, , která hlídce sdělila, že téhož dne v 9.30 do jejich kanceláře vstoupil neznámý muž s ženou, kteří tvrdili, že jsou z dozorčí rady žalobce a jdou na kontrolu firemních písemností. , jméno FO, jim sdělila, že bez přítomnosti vedení jim nebude umožněno zkontrolovat dokumenty. Neznámý muž na to nedbal a chtěl se do trezoru s dokumenty dostat, přitom paní , jméno FO, začala volat na linku 158 a poté muže chytla za rameno a snažila se ho od trezoru odstrčit. Tento muž ji chytil za ruku a zkroutil ji za záda. Totožnost osob byla přítomnými policisty ověřena, kde na místě se nacházela , jméno FO, se svým manželem , adresa, (žalovaný). Žalovaný uvedl, že se snažil dostat k dokumentům uzamčeným ve firemním trezoru, když ho zaměstnankyně firmy chytla za rameno a odstrčila ho od trezoru. Poté ji pouze svojí rukou odstrčil od sebe. Téhož dne tj. 11. 12. 2019 v 10.40 hodiny byla opětovně vyslána hlídka ve složení nadstrážmistra Dokoupila a nadstrážmistra Beneše do sídla žalobce, kdy hlídku na místě zkontaktovala oznamovatelka , jméno FO, , která uvedla, že přišel do kanceláře žalobce opětovně muž se ženou, kteří s dokumenty v ruce prohlašovali, že jsou členy dozorčí rady žalobce a jdou na kontrolu firemních dokumentů. , jméno FO, , jakožto zaměstnankyně žalobce si nepřála, aby dokumenty kontrolovali bez přítomnosti vedení firmy. Muž na to nedbal a vrtačkou odvrtal zámek trezoru s dokumenty v kanceláři a nějaké dokumenty předal ženě, která přišla s ním. Na místě se dále nacházel , Jméno žalovaného, – žalovaný, který hlídce uvedl, že jednal v zastoupení manželky, snažil se dostat k dokumentům uzamčeným ve firemním trezoru, kdy použil vrtačku, vyvrtal zámek a trezor s dokumenty otevřel. Poté předal firemní dokumenty své ženě , jméno FO, , která byla na místě rovněž přítomna.

6. Z úředního záznamu , právnická osoba, – Krajské ředitelství policie olomouckého kraje, územní odbor , adresa, ze dne 10. 1. 2022, č.j. , Anonymizováno, soud zjistil, že policie dne 12. 12. 2019 hovořila s , jméno FO, , která uvedla, že nebyla přítomna incidentu, který předcházel navrtání trezoru, byla přítomna pouze u toho, kdy ze strany žalovaného došlo k navrtání trezoru s dokumenty, kdy po navrtání zámku vzal dvě osobní složky pana , jméno FO, a paní , jméno FO, a to i přesto, že žalovanému několikrát sdělila, ať jednání zanechá. Žalovanému nebránila, neboť z něho měla strach, choval se agresivně, v ruce měl vrtačku. Z výše uvedeného úředního záznamu soud dále zjistil, že dne 12. 12. 2019 bylo telefonicky hovořeno s , jméno FO, zaměstnankyní žalobce, která byla přítomna incidentu, který se stal dne 11. 12. 2019, kdy žalovaný společně se svou manželkou paní , jméno FO, , přišli dovnitř do kanceláře žalobce i přesto, že jej tam ani ona ani její kolegyně paní , jméno FO, nechtěli vpustit. Žalovaný a paní , jméno FO, říkali, že jdou na kontrolu firemních písemností. , jméno FO, jim bylo sděleno, že bez přítomnosti vedení, jim nebude umožněno tyto dokumenty zkontrolovat, protože to nemá v kompetenci. Žalovaný toho nedbal a snažil se dostat do trezoru s dokumenty, nereagoval na výzvy paní , jméno FO, , ať svého jednání zanechá, několikrát byl vyzván, aby opustil kancelář. Poté paní , jméno FO, dala svoji pravou ruku na zámek fab na kartotéce a žalovaný po ní vyjel a zkroutil ji násilím ruku za její záda. Během incidentu paní , jméno FO, volala linku 158, která následně přijela. Poté co opětovně pan , jméno FO, se svojí manželkou přišli do kanceláře žalobce paní , jméno FO, ani paní , jméno FO, mu již neodporovali, neboť se jej bály, tento následně vyvrtal vrtačkou zámek fab od kartotéky s dokumenty v kanceláři a vzal z ní nějaké dokumenty, které si odnesl pryč. Žalovaný si při vrtání poranil svoji ruku, chtěl po paní , jméno FO, dezinfekci Septonex a náplast k ošetření rány. Při tomto incidentu byl pan , jméno FO, velice agresivní.

7. Z usnesení o zastavení řízení vydaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, č.j. , Anonymizováno, ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že komise po projednávání přestupků Statutárního města , adresa, zastavila řízení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dopustit , jméno FO, dne 11. 12. 2019, v 9.30 hodin, v kanceláři firmy , Jméno žalobce, . , adresa, , kdy se snažila , adresa, zamezit přístup k firemnímu trezoru a proto ho chytila za rameno a odstrčila. Tím měla úmyslně narušit občanské soužití tak, že se měla vůči němu dopustit jiného hrubého jednání. Řízení bylo zastaveno, neboť skutek, o němž se vedlo jednání se nestal. Přestupková komise dospěla k závěru, že jediný, kdo vypovídal o fyzickém kontaktu vůči , jméno FO, byl on sám, kdy správní orgán došel k závěru, že jeho výpověď je ryze účelová ve snaze vyvinit se z hrubého jednání vůči paní , jméno FO, a jeho rozporu s ostatními svědeckými výpověďmi.

8. Přítomnost žalovaného v kanceláři firmy žalobce, včetně vrtačky je zachycena na fotografiích označených písmeny , právnická osoba, , , právnická osoba, .

9. Ze seznamu drobného majetku žalobce pod evidenčním číslem , hodnota, , seznamu drobného majetku ze dne 14. 1. 2000, knihy faktur za rok 1998, vnitřního účetního dokladu č. , hodnota, ze dne 30. 9. 1998 soud zjistil, že žalobce nabyl vlastnické právo k trezorové skříni, vedené v seznamu drobného majetku pod ev. č. , hodnota, dne 30. 9. 1998 od ing. , jméno FO, . Předmětnou trezorovou skříň nabyl žalobce včetně položek vedených pod čísly 63-74 za celkovou částku 2 700 Kč, což vyplývá z knihy faktur za rok 1998, na základě účetního dokladu číslo , hodnota, ze dne 30. 9. 1998. Vnitřním účetním dokladem č. , hodnota, byla předmětná trezorová skříň převedena do užívání žalobce pod pokladním dokladem č. , hodnota, dne 30. 9. 1998. Nabytí trezorové skříně, jež je předmětem tohoto řízení, dokládá žalobce dále soupisem přijatých zdanitelných plnění za období od 1. 7. 1998 do 30. 9. 1998, kde je uvedeno, že dne 30. 9. 1998 koupil žalobce od ing. , jméno FO, za částku 2 700 Kč kancelářský nábytek, kdy právě k tomuto byl vystaven pokladní doklad č. , hodnota, . Výše uvedené rovněž potvrzuje inventarizační zápis ze dne 31. 12. 1999, který přezkoumal mimo jiné stav , Anonymizováno, , závěr tohoto zápisu zní tak, že inventarizaci prováděnou v rozsahu výše uvedeném, nebyly zjištěny žádné inventarizační rozdíly. Tato tvrzení rovněž potvrzuje zpráva auditora z prověrky roční účetní závěrky žalobce za rok 1998, vyhotovená dne 17. 4. 1999, ve které je mimo jiné uvedeno, že účetnictví společnosti je úplné, věrohodné a průkazné. Vykázané hospodářské výsledky a stavy majetku, ověřené inventarizací jsou správné a je reálný předpoklad, že věrně zobrazují skutečný stav majetku a finančně ekonomickou situaci společnosti ke dni 31. 12. 1998.

10. Z přípisu Krajského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2024 soud zjistil, že dne 15. 11. 1996 byl podán návrh na prohlášení konkursu ohledně úpadce ing. , jméno FO, , kdy řízení bylo vedeno pod spisovou značkou , spisová značka, . Dne 10. 9. 1998 bylo vydáno usnesení o prohlášení konkursu, v důsledku odvolání pak dne 30. 3. 2020 bylo rozhodnuto Vrchním soudem o zrušení konkursu, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 23. 5. 2000. Následně byl prohlášen konkurs na úpadce ing. , jméno FO, až dne 15. 8. 2002.

11. Žalobce dále založil k důkazu fakturu ze dne 3. 2. 2020, vystavenou na částku 8 586 Kč, kdy předmětem byla koupě kartotéky A4 pětizásuvková bislej šedá. Z posouzení stavu – opravy předmětu ze dne 27. 3. 2023 vystaveného společností , jméno FO, , c.z. s.r.o. soud zjistil, že kartotéková skříň Kovona – ev. číslo , hodnota, o rozměrech 400x1360x700 mm, 4x vyjíždějící šuplík, byl zámek nevratně poškozen neodborným zásahem. Předpokládaná cena opravy – nový zámek, výměna, dojezd seřízení činil částku 2 618 Kč bez DPH. Posouzení provedl S. Vybíral – technik. Na předmětné listině je rovněž zachycena fotografiemi předmětná kartotéka, včetně poničeného zámku.

12. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2012 soud zjistil, že , jméno FO, uzavřela pracovní smlouvu s žalobcem jako pracovnice obchodně výrobního úseku s datem nástupu 1. 7. 2012. Z rozhodnutí o pracovní neschopnosti Bc. , jméno FO, soud zjistil, že tato byla od 11. 12. 2019 uznána pracovně neschopnou, rozhodnutí o pracovní neschopnosti bylo ukončeno ke dni 5. 1. 2020. Ze zprávy – nálezu traumatologické ambulance – nemocnice , adresa, ze dne 11. 12. 2019 vyhotovené v 10.14 hodin soud zjistil, že , jméno FO, byla ošetřena v traumatologické ambulanci, kdy dle sdělení paní , jméno FO, tato byla napadena v kanceláři manželem bývalé zaměstnankyně, který se dobýval pro doklady. Poranil ji pravé rameno distorzním mechanismem. Při vyšetření bylo pravé rameno bez otoků, bez hematomů, palpační bolesti v oblasti deltového svalu a trapézu, bolest v krajních polohách, hlavně zevní rotace. Byl doporučen klid, nosit závěs bez zátěže pravé horní končetiny, přikládat studené obklady, užívat běžná analgetika při bolesti. Diagnóza byla stanovena – podvrtnutí a natažení ramenního kloubu, napadení tělesnou silou. Byla doporučena ramenní bandáž, závěs. Z výplatních lístků paní , jméno FO, za období červenec 2019, srpen 2019, září 2019 soud zjistil, že za předmětné měsíce paní , jméno FO, dosáhla hrubé mzdy celkem ve výši 98 395 Kč, v tomto období měla paní , jméno FO, celkem , hodnota, dní omluvené absence, z toho 11 dní dovolené, 6 dní nemoci. Na náhradě mzdy za nemoc obdržela za období 8,9/2019 částku 5 468 Kč. Z mzdového listu za rok 2019 paní , jméno FO, a seznamu náhrad za nemoc – prosinec 2019 soud zjistil, že paní , jméno FO, byla za prvních 14 dní neodpracovaných směn z důvodu pracovní neschopnosti vyplacena částka 8 115 Kč.

13. Z pracovní smlouvy ze dne 1. 6. 2006 soud zjistil, že , jméno FO, uzavřela pracovní smlouvu s žalobcem se dnem nástupu 1. 6. 2006, kdy byla zařazena jako technický pracovník. Z propouštěcí zprávy nemocnice , adresa, ze dne 12. 12. 2019 soud zjistil, že dne 11. 12. 2019 se , jméno FO, dostavila na vyšetření 19.30 hodin do nemocnice, kdy přichází bez doporučení, s uvedením nevolnosti a bolesti na hrudi po psychickém vypětí, kdy toto odůvodnila tím, že v 10.00 hodin téhož dne prožila v práci velký stres, napadl ji přítel od kolegyně, když se to stalo, tak začala cítit velmi nepříjemný pocit na hrudníku s propagací do zad, bolest nepřecházela, proto raději přišla. , jméno FO, poté byla předána na I. Interní kliniku. Z propouštěcí zprávy nemocnice , adresa, I. Interní kliniky ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že paní , jméno FO, byla hospitalizována od 12. 12. 2019 na interním oddělení nemocnice , adresa, pro NSTEMI po koronarografii. , jméno FO, při příjmu uvedla, že včerejšího dne bránila kolegyni v práci, při napadení přítelem, neuhodila se, stalo se to kolem desáté hodiny dopoledne, poté ji začal tlak na hrudníku s propagací do zad mezi lopatky, tato bolest trvala asi 15 minut, poté přešla, ale objevovalo se přeskakování bez dušnosti. Léčí se s arytmií, mívá nízký tlak. , jméno FO, na interní oddělení byla přeložena s podezřením na NSTEMI, následujícího dne byla ve stabilizovaném stavu propuštěna do ambulantní péče, byla medikována, doporučena kontrola u praktického lékaře do tří dnů od propuštění. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že , jméno FO, byla ode dne 12. 12. 2019 uznána práce neschopnou, kdy neschopenku vystavila Fakultní nemocnice , adresa, . , právnická osoba, pak pracovní neschopnost , jméno FO, byla ukončena dne 7. 1. 2020. Ze mzdového listu za rok , adresa, a seznamu náhrad za nemoc – prosinec 2019 soud zjistil, že měsíc prosinec paní , jméno FO, byla vyplacena náhrada za prvních 14 dní pracovní neschopnosti ve výši 5 450 Kč. Z výplatních lístků paní , adresa, za období červenec 2019, srpen 2019, září 2019 soud zjistil, že za předmětné měsíce paní , jméno FO, dosáhla hrubé mzdy celkem ve výši 56 451 Kč, v tomto období měla celkem , hodnota, dní omluvené absence, z toho 12 dní dovolené a 0,67 dne ostatní překážky.

14. Z úředního záznamu , Anonymizováno, , obvodního oddělení , adresa, ze dne 8. 12. 2020 soud zjistil, že byla předvolána k podání vysvětlení , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařka Fakultní nemocnice , adresa, . Tato uvedla, že dne 12. 12. 2019 měla službu na oddělení kardiologie, paní , jméno FO, přijímala dne 12. 12. 2019. Na oddělení jí byla provedena koronarografie s negativním výsledkem, ultrazvuk srdce. Ona sama diagnózu nestanovovala, tuto určila až po konzultaci s atestovaným lékařem. Jako diagnóza byla stanovena tako-tsubo kardiomyopatie, což je onemocnění srdce, které vzniká při náhlém vyplavení katecholaminu, což je látka, která se vyplavuje při stresu z nadledvin a má za následek to, že se zrychlí tep srdce. Při nadměrném vyplavení však může dojít k hypokinezi, což je snížená pohyblivost srdeční stěny u tako-tsubo nejčastěji v oblasti hrotu, stejně jako v případě paní , adresa, dle ultrazvuku srdce. Pokud jde o projevy tako – tsubo kardiomyopatie mezi projevy patří přechodná disfunkce srdce způsobující symptomy např. bolesti na hrudi, dušnost. Mezi příčiny těchto onemocnění lze uvést stresovou situaci, prožité trauma apod.

15. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato je zaměstnankyně žalobce, její práce spočívá v tom, že 80 % pracuje s počítačem, 20 % se zdržuje v provozu. Pokud jde o den 11. 12. 2019 do firmy žalobce vstoupila paní , jméno FO, , které svědkyně otevřela dveře, za ní stál pan , jméno FO, , tomu sdělila, že jej nepustí, že nemá nic s firmou společného, on se najednou proti ní rozešel, začala ustupovat a pravou rukou ji odstrčil. , jméno FO, sdělila, že jde provádět kontrolu interních předpisů, svědkyně paní , jméno FO, sdělila, že nemá přístup k těmto interním dokladům, neboť nemá klíče a je zbytečné, aby tam chodila. , jméno FO, s žalovaným vstoupili do kanceláře, kde se nachází trezor, viděla, jak pan , jméno FO, od tohoto trezoru odstavuje věšák a začal se do něj dobývat. Vzala mobilní telefon, volala tísňovou linku policie, které sdělila, že manžel její bývalé kolegyně se dobývá do firemního trezoru. , jméno FO, se dobýval do trezoru spínacím špendlíkem, v momentě, kdy ho rovnal v ruce, tak pravou ruku, kterou měla volnou, dala na zámek. Žalovaný ji chytil za zápěstí a zkroutil jí ruku za záda, tlačil jí ruku nahoru mezi lopatky, čímž došlo k předklonu, žalovaný jí potom otočil o nějakých 180 stupňů a položil ji na stůl, kde seděla paní , jméno FO, . Nezmohla se na žádný odpor. Ruku jí tak podržel asi 5 až 10 minut. Poté co ji pustil, volala manželovi, který nemohl přijet, poté panu , jméno FO, , což je otec paní , jméno FO, , tchán žalovaného, který byl zakladatel žalobce, dlouho tam s paní , jméno FO, pracoval v řídicích pozicích. Chtěla to vše nějak zastavit, protože policie ještě nepřišla, telefon zvedla paní , jméno FO, , které sdělila, co se stalo, že jí její zeť napadl, že se dobývá do firemního trezoru, ta ironicky odpověděla, že mu asi ruply nervy. Celé situaci byla přítomna , jméno FO, , posléze , jméno FO, , možná i , jméno FO, , ve firmě byl rovněž přítomen externí pracovník pan , jméno FO, . Poté co přišla policie tato vyzývala žalovaného, aby opustil místnost a to opakovaně, až poté co mu pohrozili pokutou se otočil a s policií odešel. Poté poprosila svoji kolegyni, zda by ji odvezla k lékaři, protože jí ruka bolela, odjeli do prostějovské nemocnice na traumatologii, kde podstoupila vyšetření, lékař ji poslal ke své praktické lékařce, která ji vystavila pracovní neschopnost. Poté se ještě dostavila do kanceláře, kolegyně jí sdělily, že žalovaný se znovu vrátil s vrtačkou a odvrtal zámek. Pokud jde o její poranění během pracovní neschopnosti měla fixační bandáž, nemohla vykonávat žádný pohyb, ruka ji bolela hlavně v noci, někdy ji začal cukat palec, brněl malíček. Až po týdnu jí doktor sdělil, že jsou poškozeny nějaké nervy, že bude to chviličku trvat, po nějaké době pak začala mít problémy s krční páteří, se kterou se léčí dlouho a fixační bandáž jí nedělala dobře.

16. Z výpovědi svědky , jméno FO, soud zjistil, že tato je zaměstnankyně žalobce, pracuje na střihárně. Předmětného dne kolem deváté hodiny slyšela z kanceláře, která je nedaleko střihárny hlasy, které se stupňovaly, s kolegyněmi si řekly, že se půjdou podívat, co se tam děje. Viděla v kanceláři paní , jméno FO, , která seděla na rohu stolu, paní , jméno FO, telefonovala a vlevo stál u plechové skříně pan , jméno FO, , který se do ní něčím dobýval. , jméno FO, poté jednu ruku položila na zámek skříně, on ji tu ruku chytil a zkroutil ji dozadu, odhodil ji ke stolu, bolestí zasykla. V tu chvíli cítila, že se jí udělalo špatně, pomalu odcházela, pak si ještě všimla, že tam byla policie. Nutně si musela sednout, bylo jí špatně, vzala si prášek. Poté přišla paní , jméno FO, , poprosila ji, zda by ji neodvezla k doktorovi, řekla si, že si zrovna zajde ke svému lékaři taky, ten bohužel neměl ordinaci, sestřička jí poslala na urgent, kde zase bylo moc lidí, tak si řekla, že to nemá cenu a počká, co to udělá. Poté co se vrátily do firmy, vzala si volno a v poledne odešla domů, čekala, co to udělá, večer si řekla, že jí dobře není tak raději, že půjde na pohotovost, tam už si jí nechali, dali jí kapačku, ráno jí odvezli do Olomouce, jen jí řekli, že se jim to nelíbí. V Olomouci jí udělali krátký zákrok pod narkózou, protože bylo podezření na slabý infarkt. Doktor jí pak řekl diagnózu, která má japonský název s tím, že je to ze stresu, ze strachu. Po propuštění jí dali na dva dny prášky s tím, že má poté zajít k obvodní lékařce, která jí napsala neschopenku. Nejdříve se léčila s arytmií, před pár lety jí bušilo srdce. Vzpomíná si, že v kanceláři při incidentu byla ještě paní , jméno FO, , po chodbě se mihl pan , jméno FO, . Poté co se od doktora vrátily do firmy kolegyně jim sdělily, že pan , jméno FO, se ještě vrátil, a dokonce s vrtačkou.

17. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato je zaměstnancem žalobce, sedí v kanceláři společně s paní , jméno FO, , která byla napadena. Předmětného dne 11. 12. 2019 byly v kanceláři jen ony dvě, vedení firmy bylo mimo. Kolem půl desáté se dostavili na pracoviště paní , jméno FO, , pan , jméno FO, vešel i přes výslovný zákaz paní , jméno FO, . , jméno FO, sdělila paní , jméno FO, , že jde provádět kontrolu, ta jí vysvětlovala, že vedení je mimo, a nemá přístup k žádným dokumentům, tyto jsou uzamčené, podléhají GDPR jsou tam citlivé údaje. Poté co žalovaný vešel do kanceláře, první, co udělal, přemístil věšák, který byl u trezorové skříně. , jméno FO, upozornila jak paní , jméno FO, , tak žalovaného, že bude muset volat policii, že jsou tam opravdu umístěné doklady, které jsou pod zámkem. Žalovaný se najednou začal dobývat do trezorové skříně, ona sama vyhodnotila, že je to nestandartní situace, stoupla si kousek za žalovaného a začala jeho chování fotografovat. , jméno FO, mezitím vytočila tísňovou linku 158, oznamovala, že dochází k vloupání k dokumentům do trezorové skříně. Viděla, že žalovaný má v ruce spínací špendlík, poté paní , jméno FO, svou dlaň položila na zámek trezorové skříně, žalovaný ji najednou uchopil za zápěstí ruky a opravdu brutálním způsobem ji ruku zkroutil za záda, držel ji v předklonu a přesunul ji ke stolu, o který byla opřena paní , jméno FO, , která toto vše sledovala. Žalovaný paní , jméno FO, položil v předklonu na stůl, paní , jméno FO, plakala, protože ten zákrok byl opravdu brutální. , jméno FO, stále držela telefon v levé ruce, komunikovala s policií, zoufale vykřikla do telefonu, on mě napadl, já jsem napadena. Pak se dostavila policie, žalovaný bez váhání řekl, že byl napadený. Posléze žalovaný i s policií opustil kancelář, paní , jméno FO, stále zůstala. V ten den na pracovišti byly samé ženy, vznikl nesmírný chaos, měly strašný strach. Podruhé, když se dostavil žalovaný, nebyla v kanceláři pracuje jako fakturantka, má na starosti expedici, byla ve vedlejší místnosti. Podruhé přišel žalovaný s nářadím, měl vrtačku v ruce kufřík, u toho byla kolegyně paní , jméno FO, . Ona viděla celou situace jen pootevřenými dveřmi, slyšela vrtačku a v podstatě nic jiného než odvrtávat zámek na předmětné skříni. , jméno FO, žalovaný se poranil, ona ho ještě na jeho žádost ošetřila. Po odjezdu policie paní , jméno FO, odvážela na lékařské vyšetření paní , jméno FO, .

18. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato je zaměstnankyně žalobce, v uvedený den přišla do práce, vešla do firmy v kanceláři viděla policejní hlídku, která vyzývala žalovaného, aby opustil firmu a kancelář. Na výzvy žalovaný nijak nereagoval, až po důrazném sdělení a pod pohrůžkou pokuty, žalovaný odešel za doprovodu policistů. V kanceláři viděla ještě paní , jméno FO, , která se držela za ruku a plakala. Oznámila jí, že ji žalovaný napadl. Poté paní , jméno FO, odjela za doprovodu paní , adresa, na ošetření. V kanceláři byla ještě kolegyně paní , jméno FO, a manželka žalovaného bývalá kolegyně , jméno FO, . Ta jí sdělila, že provádí kontrolu, jako oprávnění k provádění kontroly jí předložila opis notářského zápisu. Svědkyně dále uvedla, že se snažila zkontaktovat svého nadřízeného pana , jméno FO, , protože nikdo jiný v kanceláři nebyl, chtěla ho informovat o tom, že se žalovaný pokoušel dobývat do trezorové skříně, kde jsou uloženy dokumenty s osobními údaji, skříň je uzamčená v kanceláři, protože jsou tam osobní doklady, mzdové výměry, zdravotní dokumentace, pracovní smlouvy apod. Mezitím se žalovaný vrátil do kanceláře, slyšela zvyšující se hluk vrtačky, z toho byla v šoku, protože nepředpokládala, že by se žalovaný vrátil, toto oznámila panu , jméno FO, , který jí sdělil, že s kontrolou nesouhlasí a oznámil ji, ať volá policii, což udělala. , jméno FO, sdělila, že žalovaný poškozuje majetek, snaží se dostat do trezorové skříně s dokumenty. Mezitím přijela hlídka, v té době již žalovaný zámek do skříně odvrtal, odebral ze skříně nějaké dokumenty a začal se balit i s paní , jméno FO, k odchodu. Svědkyně se snažila situaci zdokumentovat, udělala pár fotografií, na kterých byl zachycený žalovaný, paní , jméno FO, a i nářadí, které žalovaný k odvrtání použil.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že tento s žalobcem spolupracuje, v uvedený den byl v prostorách žalobce, když přišel do firmy, šel na střihárnu pro nějakou věc, šel kolem kanceláře, kde slyšel paní , jméno FO, , jak žalovanému říká, ať odejde, že tam není vedení firmy. Poté co se vracel ze stříhárny, uviděl pootevřenýma dveřma, jak je paní , jméno FO, v předklonu a říká, ať ji žalovaný pustí, ruku měla za zádama, v druhé ruce držela telefon. Dovnitř nešel.

20. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že tato je zaměstnancem žalobce, pracuje na stříhárně, v ten den byla s kolegyní s paní , jméno FO, na pracovišti. Dopoledne slyšely z kanceláře paní , jméno FO, zvýšené hlasy, jak se s někým dohaduje, šla se s paní , jméno FO, podívat co se děje, slyšely paní , jméno FO, křičet, že je to napadení a že jí to bolí. Dívala se jen přes rameno paní , adresa, , zahlídla pouze paní , jméno FO, , jak je opřená o stůl. Samotné napadení paní , jméno FO, neviděla, pouze slyšela, jak křičela bolestí. Potom se vrátila na stříhárnu, za chvilku přišla i paní , jméno FO, s tím, že se jí udělalo špatně, seděla na židli a říkala, že jí buší srdce. Poté odjela s paní , jméno FO, k lékaři.

21. Ze smlouvy darovací uzavřené mezi ing. , jméno FO, a žalovaným soud zjistil, že dne 28. 1. 2023 jmenovaní uzavřeli darovací smlouvu na základě, které ing. , jméno FO, jako vlastník plechové skříně se šuplíky, označované obvykle jako kartotéka, bezplatně tuto poskytl do užívání společnosti , Jméno žalobce, ., kde sám pracoval. Po skončení svého působení dále s jeho svolením bezplatně žalobce plechovou skříň užívá, plechová skříň je umístěna v rohu za dveřmi kanceláře. Předmětnou kartotéku daruje žalovanému.

22. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 54. 2021 a podacího lístku z 5. 5. 2021 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě částky 109 244 Kč a vrácení odcizených dokumentů.

23. Pokud jde o další návrhy na provedení důkazů, především ze strany žalovaného, soud s odkazem na rozhodnutí R39/199 a R71/2009 tyto důkazy již neprováděl, neboť důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu, jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby řízení bylo účelově prodlouženo, soud neprovede. Navržené důkazy ze strany žalovaného by ničeho na závěrech soudu o skutkovém stavu věci nezměnily.

24. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

25. Dne 11. 12. 2019 kolem deváté hodiny vstoupil žalovaný do prostor žalobce na , adresa, , a to do kanceláře, kde byla umístěna kartotéková skříň Kovona, opatřena zámkem, se čtyřmi šuplíky – žalobcem označována jako trezorová skříň (dále jen trezorová skříň). Žalovaný se pokoušel odemknout zámek u této trezorové skříně otevíracím špendlíkem. Tomuto jednání se snažila zabránit zaměstnankyně žalobce paní , jméno FO, a to tak, že položila pravou ruku na zámek předmětné skříně. Žalovaný paní , jméno FO, uchopil za pravou ruku a tuto ji zkroutil za záda a v předklonu ji položil na stůl nacházející se v kanceláři. Jednání žalovaného bylo prokázáno jak výpovědí samotné paní , jméno FO, , tak dalšími zaměstnankyněmi, a to paní , jméno FO, a , jméno FO, . Pozici paní , jméno FO, – v předklonu se zkroucenou rukou za zády – potvrdil i svědek pan , jméno FO, , který procházel chodbou před kanceláří. Žalovaný posléze za doprovodu policie, kterou přivolala paní , jméno FO, , pod pohrůžkou pokuty, opustil prostory žalobce. Následně téhož dne po desáté hodině, se žalovaný opětovně dostavil do prostor žalobce, a to s vrtačkou a zámek na trezorové skříni odvrtal a nevratně poškodil. Toto jednání žalovaného bylo prokázáno výpovědí svědkyně, zaměstnankyní žalobce, paní , jméno FO, , která byla v kanceláři přítomna. Sám žalovaný odvrtání zámku u skříně, nečinil sporným. , jméno FO, téhož dne v dopoledních hodinách navštívila lékaře, kde byla na traumatologii vyšetřena pro poranění pravé ruky – ramene – s diagnózou podvrtnutí a natažení ramenního kloubu. Následně téhož dne bylo paní , jméno FO, vystaveno obvodní lékařkou rozhodnutí o pracovní neschopnosti, a to až do dne 5. 1. 2020. Za dobu pracovní neschopnosti žalobce vyplatil paní , jméno FO, za prvních 14 dní náhradu ve výši 8 115 Kč. Zaměstnankyně paní , jméno FO, , která byla přítomna jednání žalovaného, který zkroutil ruku paní , jméno FO, , se po tomto incidentu necítila komfortně, tato situace s ní silně otřásla, pociťovala následně bolest na hrudi, bylo jí nevolno. Lékaře navštívila až ve večerních hodinách na pohotovosti, neboť se necítila stále dobře. Byla hospitalizována po dobu dvou dnů, podstoupila vyšetření z důvodu podezření na infarkt myokardu. Po provedeném vyšetření byla propuštěna do ambulantní péče, obvodní lékařkou jí bylo vystaveno rozhodnutí o pracovní neschopnosti v důsledku výše uvedených potíží, kdy její pracovní neschopnost trvala od 12. 12. do 7. 1. 2020. Žalobce vyplatil paní , adresa, v souvislosti s pracovní neschopností, náhradu za 14 dní ve výši 5 468 Kč. Žalobce uplatňuje v tomto řízení škodu ve výši jedné poloviny tj. 2 725 Kč.

26. V řízení bylo prokázáno vlastnictví žalobce předmětné trezorové skříně, kdy tuto nabyl dne 30. 9. 1998 od ing. , jméno FO, . Nabytí vlastnictví je zachyceno na účetních dokladech žalobce (seznam drobného majetku, knihy došlých faktur, pokladním dokladu, soupisu zdanitelných plnění). Pokud žalovaný namítal, že v roce 1998 byl , Anonymizováno, . , jméno FO, v konkursu a nemohl tak nakládat se svým majetkem, tato tvrzení byla vyvrácena, když v rámci řízení bylo prokázáno, že usnesení o prohlášení konkursu na majetek ing. , jméno FO, ze dne 10. 9. 1998 nenabylo právní moci a bylo následně ke dni 30. 3. 2020 zrušeno. Soud vzal dále za prokázáno, že oprava zámku u kartotékové skříně Kovona činí částku 2 618 Kč, kdy soud vycházel z posouzení stavu a opravy předmětného zámku technikem firmy , jméno FO, s.r.o.

27. Dle ust. § 2910 občanského zákoníku, škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanoveného na ochranu takového práva.

28. Dle ust. § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, a nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

29. Dle ust. 2969 odst. 1 občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

30. Dle ust. 192 odst. 1,2 zákoníku práce zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo, kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14-ti dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Pro účely stanovení náhrady mzdy nebo platu se zjištěný průměrný výdělek upraví obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského pojištění (zákon č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění § 18), s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru.

31. Po zhodnocení provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná v části, kdy se žalobce domáhal náhrady škody za vyplacenou náhradu mzdy za dobu 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnankyně paní , jméno FO, ve výši 8 115 Kč, a paní , adresa, ve výši 2 725 Kč (žalobce uplatňoval toliko 50 % vyplacené náhrady). Dále žalobci náleží náhrada škody ve výši 2 618 Kč a za účelně vynaložené náklady, které je nutno vynaložit na opravu odvrtaného a nenávratně poškozeného zámku u trezorové skříně, jež je ve vlastnictví žalobce. Pokud se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 8 586 Kč za zakoupenou novou skříň, soud žalobci přiznal náhradu toliko ve výši dle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku, tj. ve výši nákladů, které žalobce musí k obnovení funkce účelně vynaložit k uvedení poškozené skříně v předešlý stav. V řízení bylo prokázáno, že v důsledku protiprávního jednání žalovaného, který vstoupil do prostor žalobce a v kanceláři žalobce odvrtal zámek trezorové skříně, který nenávratně poškodil, tím zasáhl do absolutního práva žalobce a tímto jednáním způsobil škodu na majetku žalobce. Jednání žalovaného a vznik škody je tak v příčinné souvislosti. Rovněž tak soud shledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a škodou, která žalobci vznikla vyplacením náhrady mzdy za první 14 dní pracovních neschopnosti (§ 192 zákoníku práce) dvou zaměstnankyň, a to paní , jméno FO, a paní , adresa, . , jméno FO, způsobil žalovaný zranění v důsledku, kterého nemohla vykonávat práci, žalobce tak byl v souladu s ust. § 192 zákoníku práce povinen žalované vyplatit náhradu mzdy za první 14 dní pracovní neschopnosti, v důsledku čehož tomuto vznikla škoda. Ke stejnému závěru soud dospěl i u vyplacené náhrady mzdy paní , adresa, , které rovněž byla vystavena pracovní neschopnost, kdy po incidentu, ke kterému došlo dne 11. 12. 2019 této se udělalo nevolno, pociťovala tlak na hrudi, podstoupila dvoudenní vyšetření v nemocnici pro podezření infarktu myokardu a následně jí byl doporučen klid, medikace.

32. V části, kdy se žalobce domáhal náhrady škody ve výši 68 792,98 Kč, která představuje náhradu mzdy vyplacenou zaměstnancům žalobce v důsledku uzavření společnosti ve dnech 16. - 17. 12. 2019, kdy uzavření společnosti představuje jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele dle ust. § 208 zákoníku práce, za kterou zaměstnancům náleží náhrada mzdy ve výši jejich průměrného výdělku, soud neshledal příčinnou souvislost mezi jednáním žalovaného a výše uvedenou požadovanou náhradou škody. Žalobce odůvodnil poskytnutí dvou dnů volna svým zaměstnancům, z důvodu uklidnění situace, kdy dle tvrzení žalobce na pracovišti vládla nervozita a strach. Soud má zato, že pokud taková situace nastala, měl možnost řešit tuto situaci jiným způsobem, např. sjednáním ochranné služby, pokynem k uzamykání kanceláří apod. Navíc je nutno přihlédnout i k tomu, že k incidentu došlo dne 11. 12. 2019 – středa a volno svým zaměstnancům poskytl až ve dnech 16. - 17. 12. 2019, což je pondělí, úterý. Ze všech shora uvedených soud žalobě vyhověl do výši 13 458 Kč, kdy tato částka sestává z náhrady škody za opravu zámku ve výši 2 628 Kč, náhradu mzdy ve výši 8 115 Kč paní , jméno FO, za dobu pracovní neschopnosti a náhradu mzdy za dobu pracovní neschopnosti paní , adresa, ve výši 2 725 Kč. V části, kdy se žalobce domáhal náhrady škody za zakoupenou novou skříň ve výši 8 586 Kč, soud žalobu částečně zamítl, a to do částky 5 950 Kč, rovněž tak soud zamítl žalobu v částce, kdy se domáhal žalobce náhrady mzdy za poskytnuté volno zaměstnancům ve dnech 16. - 17. 12. 2019 ve výši 68 792,98 Kč.

33. Stran tvrzení žalovaného ohledně vlastnictví trezorové skříně soud dospěl k závěru, že toto jednání – uzavření darovací smlouvy dne 28. 1. 2023 mezi ing. , jméno FO, a žalovaným ohledně trezorové skříně, dva roky po zahájení řízení, je ryze účelové. Navíc v řízení bylo prokázáno vlastnické právo žalobce k předmětné skříni, žalovaný tak nemohl nabýt vlastnictví od nevlastníka. Také tvrzení o půjčce skříně ing. , jméno FO, žalobci, bylo vyvráceno shora uvedenými listinami, ze kterých je patrno, že předmětná skříň je evidována jako majetek žalobce od roku 1998.

34. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V dané věci byl z větší části úspěšný žalovaný, a to do výše 85,202 %. Po odečtení neúspěchu 14,798 %, tomuto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 70,40 %. Náklady řízení žalovaného spočívají v odměně za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/96 Sb. a to za dva úkony právní pomoci po 4 740 Kč (z punkta 90 944 Kč), 2x režijní paušál po 300 Kč (převzetí, sepis žaloby), a dále v paušální náhradě za 14 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. (7x účast u jednání, 7x příprava na ústní jednání), tj. úhrnem náklady žalovaného představovaly částku 14 280 Kč, z toho 70,40 % představuje částku 10 053 Kč, kterou soud žalovanému přiznal. Pokud se žalovaný domáhal náhrady nákladů řízení za úkony, a to žalobní repliky, návrh na přerušení řízení a 8x písemné vyjádření soudu, za tyto úkony soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť má zato, že se nejednalo o účelně vynaložené náklady.

35. Výrok o náhradě nákladů státu je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu v tomto případě činily celkem 2 934 Kč za vyplacené svědečné. Žalobce jako neúspěšný do 85,202 % zaplatí České republice na nákladech státu částku 2 499,82 Kč, žalovaný zaplatí České republice - Městskému soudu v Brně na nákladech řízení částku 434,18 Kč, která představuje jeho neúspěch ve výši 14,798 %.