Městský soud v Brně · Rozsudek

36 C 223/2019

č. j. 36 C 223/2019-243

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-09-22 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2021:36.C.223.2019.4

Citované zákony (10)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený anonymizováno datum anonymizováno adresa žalobce anonymizováno anonymizováno ; celé jméno žalovaného , anonymizováno dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o snížení výživného na zletilého

I. Rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 5. 2003 č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem KS v [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 1. 12. 2003, kterým bylo naposledy otci [celé jméno žalobce] stanoveno výživné pro tenkrát nezletilého syna [celé jméno žalovaného] ve výši 8.000 Kč měsíčně, se mění tak, že se výživné s účinností od 1. 1. 2018 snižuje na částku 4.000 Kč měsíčně, splatnou vždy do 15. dne každého měsíce předem k rukám zletilého [celé jméno žalovaného].

II. Návrh žalobce, aby rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 5. 2003 č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 1. 12. 2003, kterým bylo naposledy otci [celé jméno žalobce] stanoveno výživné pro tenkrát nezletilého syna [celé jméno žalovaného] ve výši 8.000 Kč měsíčně, byl změněn tak, že se výživné za dobu od 18. 1. 2017 do 31. 12. 2017 sníží na částku 500 Kč měsíčně a za dobu od 1. 1. 2000 do budoucna se výživné zruší zcela, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 453,75 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 453,75 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. 9. 2019 změny rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 23. 5. 2003 č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem KS [obec] ze dne 1. 12. 2003, kterým mu bylo naposledy, jako otci vůči žalovanému, který je jeho synem stanoveno měsíční výživné ve výši 8.000 Kč tak, že toto s účinností od 2. 6. 2018 bude sníženo na 500 Kč měsíčně, následně soud dle návrhu žalobce připustil změnu tak, že k této změně dojde s účinností od 18. 1. 2017 a naposledy při závěrečném návrhu navrhl zrušení své vyživovací povinnosti od 1. 1. 2000 do budoucna zcela. První změnu návrhu soud připustil při jednání dne 22. 7. 2020 a druhou při jednání dne 22. 9. 2021. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný dosáhl v roce 2016 zletilosti, u žalobce došlo ke změně poměrů v tom, že se mu dne [anonymizováno] narodila dcera na Filipínách, kde z toho důvodu přechodnou dobu pobýval, od listopadu 2018 je zpět v ČR, snaží se zajistit podmínky pro přestěhování nové rodiny z [příjmení] do ČR, od 28. 5. 2019 je dcera i s partnerkou v ČR, všichni bydlí ve [obec] u [obec], kde platí nájemné včetně inkasa 11.000 Kč, od 28. 11. 2018 je v evidenci Úřadu práce, má závažnou nemoc - [anonymizováno] chorobu. Žalovaný studuje na Mendelově univerzitě v [obec], bydlí společně s matkou, bratrem a sestrou, přivydělává si různými brigádami a získal nemalé prostředky z výživného, neboť k rukám matky šla měsíčně částka 3.000 Kč a zbylých 5.000 Kč bylo určeno na jeho vkladní knížku. Na Filipínách dlouhodobě pobýval od V - X/ 2018, kdy pomáhal partnerce před porodem, pouze příležitostně pracoval jako průvodce turistů s příjmem [číslo] - [číslo] pesos ([číslo] - 6.750 Kč), do II/2015 byl zaměstnán u společnosti [právnická osoba] jako jednatel, kdy se jeho čistá mzda pohybovala kolem 10.000 Kč, následně od III/2015 s přestávkami byl v evidenci Úřadu práce (dále jen ÚP), nebyla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti ani žádné sociální dávky, neboť měl trvalé bydliště na ohlašovně Městského úřadu v Boskovicích a rovněž vzhledem k jeho zdravotnímu omezení mu nikdy nebyla ÚP nabídnuta žádná práce. Žalovaný obdržel částku 153.522,72 Kč, jako část splaceného dluhu na výživném, 30.000 Kč + 500.000 Kč zaplatil matce žalovaného, jako dobrovolné úhrady dlužného výživného, 27.500 Kč obdržel žalovaný v období od IX/2015 do III/2020 jako běžné výživné, kdy již nebyl schopen platit více než 500 Kč měsíčně, má dluhy, celková výše mu není známa, jsou vymáhány exekučně, měl pracovat u společnosti [právnická osoba], k naplnění dohody nedošlo z důvodu exekuce na jeho řidičské oprávnění, původně plánovaný let od 18. 5. do 22. 5. 2020 do Turecka musel v důsledku koronavirové krize zrušit, jednalo se o bonusovou letenku za míle nalétané v předchozích letech v rámci věrnostního programu [právnická osoba] Airlines, které by jinak expirovaly, a proto na poslední chvíli letěl na kratší let do Istanbulu, letenka byla zdarma, je bez příjmů, v době seznámení partnerka studovala, z důvodu těhotenství studium přerušila, v ČR by mohla zdarma studovat pouze v češtině, kterou zatím neovládá a na placení školného u studia v angličtině nemají finanční prostředky.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, tvrdil, že žalobce vyživovací povinnost neplnil řádně, své povinnosti se snažil vyhýbat např. převodem nemovitostí ve svém vlastnictví své sestře, přičemž měl dluh na výživném vůči němu nejméně 400.000 Kč. Žalobce stále podniká, což vyplývá z toho, že si může dovolit odletět na 4 dny do Turecka, určitě se jednalo o podnikatelskou cestu, ze které dováží věci na další prodej, jak to činil již dříve. V trestním řízení u MěSB pod č. sp. [spisová značka] u hlavního líčení dne 9. 3. 2020 tvrdil, že přespává u kamarádů, v návrhu na zastavení exekuce žalobce tvrdí, že od 1. 3. 2020 má pronajatý byt na adrese [ulice a číslo] a pracuje na dohodu o provedení práce u [právnická osoba] service. Sám navštěvuje vysokou školu, protože žalobce řádně neplnil své vyživovací povinnosti, snaží se vždy přispět do rodinného rozpočtu z různých brigád. Bylo mu ublíženo na zdraví, kdy byl nucen platit 78.700 Kč za lékařské ošetření a následné implantáty zubů. Na brigádách si přivydělává od roku 2016, míval i 3 dohody o provedení práce ročně, a to už při studiu na střední škole, kdy si průměrně měsíčně mohl vydělat 2.000 Kč. Ve školním roce 2017 odmaturoval a nastoupil na prezenční studium na Fakultě strojního inženýrství VUT v [obec], finančně ho podporovala pouze matka, protože měl vyšší náklady, musel si přivydělávat na brigádách, začal podnikat, v roce 2018 měl čistý zisk 55.532 Kč. Nemohl se řádně věnovat studiu, proto přešel v druhé půlce školního roku na prezenční studium na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v [obec], v roce 2019 dosáhl ročního zisku 194.937 Kč, od nástupu na Podnikatelskou fakultu se plně věnuje studiu. Matka pracovala jako personalistka s průměrným čistým měsíčním příjmem 20.776 Kč, následně nastoupila na rodičovskou dovolenou, kromě vyživovací povinnosti na žalovaného má matka ještě k nezletilým dětem narozeným v roce 2007 a 2018. Většinu úspor na vkladní knížce použil na léčbu zraněných zubů. Ke dni 7. 9. 2020 tvrdil, že jeho měsíční náklady činí - 5.000 Kč nájem za bydlení, 2.000 Kč energie, telefon 500 Kč, životní pojištění 1.900 Kč, studijní materiály, skripta 2.000 Kč, jídlo včetně obědů ve škole 5.000 Kč, oblečení 2.000 Kč, elektronika, notebook do školy, telefon atd. 20.000 Kč ročně, dovolená, sporty, bazén, posilovna [číslo] Kč/rok, dále splácí úvěr na automobil 2.000 Kč měsíčně, povinné ručení, havarijní pojištění v součtu 45.000 Kč ročně, benzin 2.000 Kč měsíčně, 4.800 Kč zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Má několik bankovních účtů, které využívá, tvoří si rezervy, je členem dozorčích rad společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], za výkon funkcí nedostává žádnou odměnu. Od žalobce za posledních 16 měsíců obdržel vložením na účet částku 8.000 Kč, další částky, které obdržel od žalobce, se týkají dlužného výživného za více jak 17 let, pokud má žalobce bonusovou letenku, je k tomu zapotřebí nalítat několik desítek tisíc mil, většinou v byznys třídě, je přesvědčen, že žalobcův životní styl neodpovídá jeho příjmům, pokud si může dovolit za poslední roky nakoupit letenky za stovky tisíc. Sporným učinil tvrzení žalobce, že má svou dceru u sebe v ČR, zpochybnil rovněž tvrzení žalobce o tom, že pokud se dostavuje k soudu, hlídá mu dceru sousedka, poukázal na to, že žalobce byl odsouzen za přechovávání dětské pornografie, podle facebookového profilu partnerky žalobce, kde tato přidává fotky z jachet a z plážových středisek včetně fotek i s dcerou, to nevypadá, že by trpěla nedostatkem.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - rozsudkem OS v [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 23. 5. 2003, rozsudkem KS [obec] č. sp. [spisová značka] ze dne 1. 12. 2003, rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2020, usnesením KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 6. 2020.

4. Ohledně sociálního postavení žalobce provedl soud dokazování listinnými důkazy - výpisem z živnostenského rejstříku pro žalobce ze dne 5. 10. 2020, rodným listem nezl. [jméno] [příjmení] vystaveným Úřadem městské části města Brna, [obec] - zvláštní matrika dne 30. 9. 2019, oznámením exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne 4. 3. 2020 žalobci, oznámeními Úřadu práce ČR žalobci ze dne 13. 1. 2019, 17. 4., 27. 4., 7. 5. 2020, potvrzením Úřadu práce ze dne 17. 6. 2020, rozhodnutím Úřadu práce ze dne 18. 9. 2020, lékařskou zprávou [nemocnice] s. r. o. - gastroenterologické ambulance ze dne 4. 3. 2020 včetně internetového zpracování projevu [anonymizováno] choroby, doklady o ošetření žalobce na oftalmologii dne 24. 6., 30. 6., 16. 7. 2020, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 10. 6. 2019, smlouvou o nájmu bytu uzavřenou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 1. 3. 2020, doklady o placení nájemného v souvislosti s nájmem bytu v období III - VI/2020, dohodami o provedení práce uzavřenými mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne 10. 3. 2020 a mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne 4. 9. 2020, letenkou Turkisch Airlines vystavenou na jméno žalobce ze dne 15. 3. 2020, SMS komunikací mezi účastníky ze dne 2. 3. 2020.

5. Ohledně sociálního postavení žalovaného provedl soud dokazování listinnými důkazy - rozsudkem MěS [obec] sp. zn. [spisová značka] ze dne 30. 7. 2018, rozsudkem KS [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 10. 2018, rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], příjmovými doklady vystavenými firmou [právnická osoba] včetně dokladu o zaplacených částkách žalovaným ze dne 16. 1. 2018, 21. 3. 2019, 1. 11. 2019, příjmovým dokladem vystaveným dne 30. 10. 2019 o zaplacení částky 1.200 Kč žalovaným za dentální hygienu MDDr. [jméno] [příjmení], úplnými výpisy z obchodního rejstříku pro společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] ze dne 10. 12. 2020, prohlášeními těchto společností ze dne 7. 9. 2020, potvrzením o průměrném výdělku matky žalovaného od [právnická osoba] - transport x [právnická osoba] ze dne 31. 8. 2020, potvrzeními o studiu žalovaného od VUT v [obec] - fakulty strojního inženýrství ze dne 3. 7. 2018, Mendelovy univerzity v [obec] - provozně ekonomické fakulty ze dne 15. 1. 2019, VUT - fakulty podnikatelské ze dne 24. 6. 2019, ze dne 11. 12. 2020, výpisem z živnostenského rejstříku pro žalovaného ze dne 5. 10. 2020, daňovými přiznáními žalovaného za roky 2018, 2019, 2020, přípisem [anonymizováno] pojišťovny žalovanému ze dne 9. 3. 2020, smlouvou o hotovostním úvěru,,m [anonymizována dvě slova] uzavřenou mezi žalovaným a mBank dne 25. 7. 2019, potvrzením téže banky ze dne 25. 7. 2019 o zřízení účtu žalovaného; nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] a. s. ze dne 1. 6. 2020, pojistnou smlouvou [číslo] uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] ze dne 23. 4. 2019, pojistnou smlouvou uzavřenou mezi žalovaným a pojišťovnou AXA [číslo] ze dne 7. 11. 2019, fakturami vystavenými žalobci [právnická osoba] [číslo] ze dne 10. 9. 2020, [číslo] ze dne 31. 8. 2020, fakturou vystavenou [právnická osoba] žalovanému [číslo] dne 27. 8. 2020, potvrzením společnosti [právnická osoba] ze dne 14. 7. 2021, print screenem žalovaného z roku 2018.

6. Navíc pak ještě soud provedl dokazování výslechem žalobce a žalovaného jako účastníků řízení, svědkyně [jméno] [příjmení] a pokusem o výslech svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno].

7. Žalobce, jako účastník řízení vypověděl, že po skončení práce u [právnická osoba] design mu Úřad práce nebyl schopen nabídnout žádné pracovní místo z důvodu jeho zdravotního stavu, záznamu v rejstříku trestů a exekucí. Snažil se platit výživné 500 Kč, nejprve za pomocí své matky, zaměstnanecký poměr skončil v roce 2015 nebo 2016, od té doby nepodniká, protože neměl žádný příjem a měl platit výživné 8.000 Kč měsíčně, dluh narůstal. Žalovaný netrpěl žádným nedostatkem po celou dobu, neboť velkou část dlužného výživného již dostal, prostředky zčásti předal jeho matce, z části je vymohl exekutor, částku 5.000 Kč a 30.000 Kč zaplatil dobrovolně. Žalovaný dostane dlužnou částku přes 700.000 Kč a bude tak zabezpečen. Od 18. 1. 2017 nemá žádné příjmy, pokud se na Úřadu práce ptal, bylo mu řečeno, že pokud má bydliště hlášeno na ohlašovně městského úřadu, nemohou mu být sociální dávky přiznány. Při pobytu v zahraničí si vydělal stěží částku, která pokryla jeho životní potřeby, ani potřeby jeho partnerky, která je na Filipínách. Postupně mu byl přiznán rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení. Měsíčně tak má asi 15.500 Kč, jeho měsíční výlohy činí 13.000 Kč za nájemné + 1.000 Kč záloha na elektřinu, zbývá mu 2.500 Kč, z čehož nemůže vyžít. Podporuje ho matka, která mu z důchodu každý měsíc dá, co může. Vzhledem k tomu, že neměl řidičský průkaz, nevyšlo mu zaměstnání ve [právnická osoba], našel si poté zaměstnání u firmy [anonymizována dvě slova]. Očekával, že u firmy [anonymizováno] za rok odpracuje 300 hodin a bude mít výdělek 30.000 Kč za rok. [příjmení] příjem by měl mít i u firmy [anonymizována dvě slova]. Nemůže se zaměstnat z důvodu péče o dceru. Jeho partnerka odjela před koronavirovou krizí na Filipíny s tím, že si chce dodělat studium, po epidemii byly Filipíny úplně uzavřeny, přestala tam létat letadla, byla zavřená ambasáda, v současné době je (žalobce vypovídal dne 7. 10. 2020) na Filipínách, během října si vyřídí nové vízum, pokud dají dohromady peníze, v listopadu se může vrátit do ČR. Na Filipíny odletěla na podzim roku 2019. Žalovaný nemůže mít tak vysoké náklady, jak uvádí v daňových přiznáních, pokud si mohl vzít úvěr 450.000 Kč a může si dovolit platit 8.000 Kč měsíčně, má dostatek finančních prostředků, aby mohl vyžít. Návrh na snížení výživného podával asi v roce 2015 u Okresního soudu v Blansku, nebylo mu však vyhověno. Má středoškolské vzdělání s maturitou - gymnázium bez bližší odbornosti, pokud hledá práci, chtějí firmy většinou nějaké zaměření. Ve škole se učil 4 roky angličtinu, při cestování se snažil v angličtině zlepšit, ohledně základních věcí se dokáže domluvit. S partnerkou se baví anglicky, jinak by se nedomluvili. Dcera je v ČR, pokud je přítomen u soudu, hlídá mu ji jedna sousedka, která má stejně starou holčičku, jsou domluveni, že pokud potřebuje, tak mu ji na omezenou dobu pohlídá. Během dne se stará o dceru, byt, který si pronajal, musí pomaličku zkulturňovat, byl v poměrně surovém stavu, kuchyňská linka byla rozložená. Od 18. 1. 2017 byl na Filipínách s tou skupinou /dle podání ze dne 13. 8. 2020 se skupinou přátel, které doprovázel jako průvodce/, následně byl u kamaráda v Číně, kde mu pomáhal v restauraci, od května 2018 do podzimu byl na Filipínách a potom tam byli přes Vánoce v roce 2019, kdy tam partnerka zůstala, on se vrátil na konci února. Zpáteční letenka na Filipíny stála 21.000 Kč pro partnerku, pro dceru i pro něj. Na letenku se složila rodina - jeho matka a rodina partnerky. Na Filipínách bydleli u rodiny partnerky, mají pronajatou část domu, ale už tam nebydlí, díky koronaviru se přesunuli na jiný ostrov, původně bydleli v Manile, tam byl velký problém s epidemií. Větší část letenky byla zaplacena ze strany jeho rodiny, ze strany partnerky menší část, nemají tam žádné sociální dávky, ale pokud se v rodině někdo dostane do finančních problémů, jsou ochotni si pomoci. Na internetu neobchoduje se zbožím. Naposledy nabízel něco v letech 2014, 2015. Z Turecka zboží nevozí, víceméně tam ani nebyl. [příjmení] byl schopen platit nájemné, založil asi před rokem bankovní účet na dceru u [obec] spořitelny, kam mu chodí dávky ze sociálky. Jiné příjmy než sociální dávky a rodičovský příspěvek tam nejsou poukazovány. Partnerka je ročník 2000, porodila dítě v 18 letech, seznámili se v roce 2017, když jí bylo 17 let. Momentálně nic nestuduje, protože tam byly školy zavřené díky koronaviru, studovala něco jako gymnázium, střední školu. V současné době studium přerušila z důvodu těhotenství, chtěla začít znovu po návratu na Filipíny, kde byly školy zavřeny, nemohla se ani vrátit do ČR, takže tam uvízla. Jednu dobu pracovala někde pro svoji tetu jako hospodyně, po odjezdu z Manily si našla nějakou práci na tom ostrově, kde je se svojí matkou. Pokud se seznámili, studovala a živila ji rodina. Její biologický otec zemřel již dříve, její matka měla partnera, žije se tam v takových komunitách, třeba u někoho z příbuzných, kdo má větší dům, má 2 bratry. 25. 2. 2020 se nevrátila, protože tam chtěla studovat.

8. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že si začal přivydělávat proto, že mu neplynuly žádné finanční prostředky ze strany otce a jeho matka je na mateřské. Od 15 let si nějakým způsobem proto přivydělává na různých brigádách, aby si mohl dovolit různé normální věci, které standardně měli jeho vrstevníci placeny od rodičů. Prezenčně studuje vysokou školu, v období koronaviru distančně studuje 3. semestr Fakulty podnikatelské VUT v [obec]. Požádala jej matka, jestli může být členem dozorčích rad dvou společností, upřímně však moc neví, co tyto společnosti dělají, jaká je náplň podnikání těchto společností. Neví, proč ho o to požádala, řekla mu, že z toho neplynou žádné příjmy. U jedné společnosti měla matka nějakou dohodu, ze které jí plynul příjem 10.000 Kč. [příjmení] mohl vykonávat svou podnikatelskou činnost, kdy má práci s klienty po celé republice, potřeboval nějaký vůz. Dříve si půjčoval vůz od přítele matky, se kterým však dlouhodobě nemá dobrý vztah, což bylo i důvodem, že se odstěhoval, a proto si pořídil vůz svůj. Neměl finanční prostředky, proto uzavřel leasingovou smlouvu. V rámci podnikatelské činnosti má primárně schůzky s lidmi, finanční poradenská činnost představuje projednávat s nimi uzavření nějakých finančních produktů. Působí v kanceláři v [obec], kde se snaží školit nováčky nebo začínající lidi, ve čtvrtých ročnících středních škol přednášel o finanční gramotnosti. Absolvoval gymnázium bez nějakého zaměření. Studuje ekonomický obor na fakultě podnikatelské. V rámci trestního řízení vedeného proti otci vypovídal někdy na jaře, kdy ještě bydlel s mámou, od 1. 6. však bydlí v [část obce], uzavřel nájemní smlouvu, kde je uvedená špatně částka, v součtu platí za nájem 8.000 Kč a 2.000 Kč za energie. Je to pronajato od rodinné známé, kontakt dostal prostřednictvím rodiny. Distanční výuka začala někdy v březnu, probíhá v každém předmětu jinak, jsou přednášky, tam nechodí, dále cvičení, kdy záleží na konkrétním předmětu, někteří vyučující vyloženě posílali jenom materiály, jiní vyučovali přes skype, mikrosoft teams vše fungovalo v rámci online režimu. Zkoušky a zápočty podle předmětu byly na přelomu května a června, některých se musel zúčastnit osobně, kdy šel do školy, některé byly online. Z loňského roku nezvládl zkoušku v 1. semestru z makroekonomie, kterou opakuje v tomto semestru, neboť v lednu onemocněl asi na 3 týdny, nějakou chřipkou, měl vysoké horečky, a proto nepřišel na zkoušku. Kancelář, ve které podniká je sdílená, neboť nájem je přes 100.000 Kč, na nájmu se tak podílí několik lidí, kteří v kanceláři podnikají. Měsíčně za takový nájem platí okolo 8.000 Kč. Auto, které si koupil v loňském roce, bylo jeho první, bral si na ně spotřebitelský úvěr, na začátku tohoto roku měl dopravní nehodu a auto skončilo v rámci totální škody, obdržel vyplaceny finanční prostředky z havarijního pojištění a za tyto koupil jiné auto, aby mohl fungovat. Za rok v rámci podnikatelské činnosti najede 30 - [číslo] km. Náklady ve výši [částka] za rok 2019, které jsou uvedeny v daňovém přiznání, spočívají ve věcech, které potřebuje k podnikání - nájem, finanční prostředky, které dá za pohonné hmoty, peníze, neboť potřebuje někoho, kdo mu pomůže s administrativou, měl brigádníky, kteří mu pomohli a dali nějaké částky, různé vzdělávací akce, většina nákladů s vozem je obrovská položka. V práci musí nějakým způsobem vypadat, musí si koupit oblek, notebook, telefon, tablet, elektronika, aby řádně fungovala, není úplně nejlevnější. Kanceláře rozšiřovali, kupovalo se tam vybavení - stoly, židle, na čemž se finančně podílel. Žádné jiné příjmy nemá, občas dostane nějaké peníze od mámy. [ulice] obuv přes internet neprodává, dříve ano, a to do té doby, když začal v roce 2018 v lednu podnikat. Má zálibu ve sbírání bot, občas prodá boty kamarádovi, z čehož však nemá žádné peníze navíc. Do outletových rakouských obchodů nejezdí, naposledy tam byl, co se týče obchodu v roce 2019 jedenkrát, kdy si jel koupit nějaké oblečení, které je výrazně levnější, občas si zajede ke hranicím do [obec], kde je outlet, kde jsou věci výrazně levnější. O tom, že si žalobce žije nad poměry, usuzuje z toho, že pokud žalobce tvrdí, že má problém s tím, jak vyžít, může si dovolit jet někomu dělat průvodce za to, že dostane zaplacenou cestu, že na to má vůbec čas, když má malou dceru, kdy navíc z toho žalobci neplynou finanční prostředky. Na výdaje žalobce, které sám popisuje, jsou takové, že někde nemá jiné příjmy, nedovede si představit, že babička se svým důchodem, jak jí sám zná a kde bydlí a jaké tam má výdaje, kdy se jedná o dům, by mu přispívala. Většina výdajů žalobce je vyšší než jeho příjmy, zná historii žalobce, že vždycky podnikal nějakým způsobem, častokrát něco prodával, vždycky si našel nějaké podnikání, čímž si přivydělával a častokrát to bylo přes nějakou jinou osobu, a protože mají nějaké společné známé, kde dostával informaci, že rodina, kterou si přivezl ze zahraničí, je prostředek, přes který může podnikat. Odmítl poskytnout výpisy ze svých bankovních účtů proto, že se jedná o určité tajemství, tvoří si určité rezervy, kdyby se cokoliv pokazilo, kdyby nemohl nějakým způsobem podnikat, má ještě mamku, tudíž si snaží udržet nějaké finanční prostředky, což by mohlo zkreslovat pohled na jeho situaci. Své příjmy dokládá na základě daňových přiznání, které si nechal dělat u účetní, které za to i zaplatil. Žalobce má možnost měnit účet na kohokoliv jiného a mít tam finanční prostředky, což se nedá dohledat. [ulice] náklady ve výši 2.000 Kč za oblečení, má za oblečení, které nepotřebuje do práce, tzn. standardní. Telefon potřebuje k podnikání i k fungování ve škole, pokud by nepodnikal, stejně potřebuje telefon, proto uváděl náklad ve výši 20.000 Kč za telefon do svých nákladů osobních, stejně pokud by nepodnikal, potřebuje notebook do školy. Pro podnikání i pro život a pro studium používá stejný notebook, stejnou elektroniku.

9. Svědkyně [jméno] [příjmení] - matka žalovaného a bývalá manželka žalobce vypověděla, že se jedná v tomto sporu o dlouhodobou záležitost, kterou řeší od roku 2004 neustále. Žalobce nepochopil, že má povinnost platit výživné na žalovaného. Žalovaný se velmi snaží, studuje, pracuje, aby se nějakým způsobem uživil, aby bylo vše v pořádku, žalobce se žalovanému nevěnuje, neplatí na něho výživné. Žalovanému to ve škole jde, je šikovný, v 6. třídě základní docházky přešel na víceleté gymnázium, kde pokračoval do maturity, po maturitě nastoupil na vysokou školu, chtěl k motorům, šel na VUT, kde se mu to nelíbilo, neboť si myslel, že se tam bude učit něco jiného než konstruovat motory, tak přešel na jinou vysokou školu, kde dělá to, co ho baví. [příjmení] obchod nebo něco s obchodem spojeného. Absolvoval gymnázium v [obec] na [příjmení]. Ona je členkou představenstva společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba], tyto společnosti jí nepatří, plní funkci statutáře, nemá za to žádné peníze. Společnosti nevlastní ani ona, ani žalovaný, žalovaný je členem dozorčí rady těchto společností. K prohlášení obou společností založených ve spise uvedla, že tyto podepisovala ona, od 7. 9. 2020 došlo ke změně z paní [příjmení] na žalovaného, pak se hlasovalo na valné hromadě, že se tam zpátky vrátí paní [příjmení], zatím to neproběhlo. Od roku 2017 do června 2020 bydlel žalovaný s ní, v červnu 2020 se odstěhoval na ulici [anonymizováno]. [jméno] platí nájem, je to menší byt, kde má kuchyň, malou místnůstku a sprchový kout, platí nájem asi [číslo] - 8.000 Kč měsíčně. Žalobce jí žádné finanční částky neposkytoval, vše pro žalovaného zajišťovala pouze ona, nedokáže přesně specifikovat, co žalovaný potřeboval, neboť díky tomu, že si začal přivydělávat, spoustu svých osobních věcí si pořizoval sám. Jednalo se z její strany o jídlo a zázemí, když bylo něco nad rámec jeho finančních možností, v té době s ním měla výlohy 5 - 8.000 Kč měsíčně. Má ještě 14 letého syna a dceru, která bude mít 3 roky. Bydleli všichni společně, vdaná není. V letech 2017 - 2020 ještě žádné příjmy asi neměla, v roce 2018 měla příjmy z jedné společnosti, pak šla na mateřskou a pobírá příspěvek ve výši 8.000 Kč měsíčně. [jméno] má středoškolské vzdělání - [ulice] průmyslovou školu textilní v [obec]. V letech 2017 - 2019 pracovala na dohodu jako výpomoc v administrativě s měsíčním příjmem 10.000 Kč + 8.000 Kč jako rodičovský příspěvek, celkem nějakých 18.000 Kč. Neví přesně, od kdy si začal žalovaný přivydělávat, začal proto, že jako teenager si chtěl třeba koupit tenisky ADIDAS nebo něco takového, jako jeho vrstevníci, které stály třeba 3.000 Kč nebo 2.000 Kč, ona na to neměla peníze. Stejně když chtěl někam jet nebo si koupit oblečení, v té době měl přítelkyni, tak aby mohli někam společně jít. Říkal, že to zkusí a zadařilo se mu, přivydělává si a musí také studovat. Po celou dobu mu přispívá, pokud se odstěhoval, potřeboval vybavení, kastroly, v září dostal covid, nemohl 14 dní pracovat, nemohl se potkávat s lidma, takže mu pomáhala, co to šlo. Žalovaný má trošku problém se střevama, myslí si, že to zdědil po otci, musí mu kupovat speciální vitamíny, které objednává na zažívání, od malička má atopický ekzém, tudíž kosmetiku apod. nemůže mít úplně obyčejnou. Studuje nějaký management pod VUT. Řeší si to sám, dala mu nůž na krk a řekla mu, že má mozek na to, aby vystudoval vysokou školu, což je pro ni priorita a jaký druh bude studovat, už neřeší. Ví o tom, že má dobré známky, má tam makroekonomii a mikroekonomii, což využívá při zaměstnání, které dělá, rovněž měl i pojišťovnictví. V červnu 2020 se odstěhoval z mnoha důvodů, měl přítelkyni, nešlo to doma dohromady, chtěl být sám, chtěl své soukromí. Nájmy se běžně pohybují v rozsahu [číslo] - 13.000 Kč, on má nájem 6.000 Kč + nějaké energie. Může se vrátit, vidí na něm, že chce mít už svůj život a ona má doma ještě malé děti. Pokud byl žalovaný nezletilý, dluhy ze strany žalobce ohledně placení výživného nejsou vyrovnány. Byla manželkou žalobce 3 roky, neustále jí držel v domnění, že nemají peníze, jako rodina, že se musí šetřit a že nemohou jet tam nebo tam, ale když se rozváděli, u soudu předložil daňové přiznání, kde jí trošku padla brada, kde byl obrat tak obrovský, že se nemohli mít špatně, když ji i žalovaného držel zkrátka a v nějakém bludu. Byla na mateřské a žalobce se rozhodl nebo se rozhodli, že budou mít obchod se spodním prádlem a s dětským oblečením. Říkal, že samozřejmě má svůj obchod s mobily, že se tomu nemůže věnovat a že se tomu bude věnovat ona. S tím souhlasila a když měl žalovaný 2 roky, chodila do prodejny, žalovaného nechávala babičce, aby měli peníze, neboť žila v domnění, že na tom jsou špatně a když se rozhodla od žalobce odejít, řekl jí, že jí ten obchod nedá i když ho chtěla, řekl, že je to napsané na matku. Protože ona byla na mateřské, žalobce napsal obchod na matku a tím pádem ona odešla s ničím. Od té doby se to táhne, nechtěl platit jí, což chápala, ale že nechce platit synovi, nechápala, neboť dokázal v době před manželstvím i v manželství podporovat kamarádky, milenky. Společně žili v [obec] v rodinném domě v patře, jehož rekonstrukci zařídil její otec. Své stavební spoření vložila do rekonstrukce patra v domě v [obec], žalobce si jezdil věčně do Turecka, vždycky řekl, že jede pro zboží, že je to pracovní, ale to tak nebylo, což však nevěděla, věřila mu. Chodila regulérně každý den do práce a pokud žalobce potřeboval v prodejně s mobilama, když musel jet pro zboží, tak si tam šla sednout za kasu. Pokud nemohla ona nebo pokud byla nemocná, tak tam dal svou matku. Určitě situace nebyla taková, že by žalobce živil rodinu a ona byla doma koukala do stropu. Rozváděli se u Okresního soudu v [obec]. V době koronaviru pomáhala žalovanému s placením nájmu. Do 1. 6. 2020 bydleli s žalovaným v bytě, následně v domě. Byt i dům je o rozměru asi 100 m2. Nedokáže říct, kdy došlo k rozvratu vztahu mezi žalovaným a jejím partnerem. Žalovaný vyrostl, je dospělý, její partner je rovněž dospělý muž, mají na některé věci jiný názor, tak se domluvili, že bude nejlepší, aby odešel a bude sám. První auto, který si žalovaný koupil, byla škodovka za 40.000 Kč, neví, jestli to bylo v roce 2016 nebo 2017. Neví, kdy si koupil auto, které používá v současné době, neboť tyto věci nechává na něm. Auto potřebuje k podnikání. Na auto si musel vzít úvěr, neví však, v jaké výši. Teď vlastní nějaké starší BMW. Od 1. 6. 2020 žalovanému na výživu přispívá měsíčně 5 - 7.000 Kč. Za členství v dozorčích radách 2 firem finanční odměny momentálně nepobírá. 10.000 Kč pobírala v [příjmení] [příjmení], do jakého data však neví. Myslí si, že ze [anonymizováno] přestala brát peníze na přelomu roku 2019, 2020, přesně však neví. Žalovaný v současné době má partnerku, neví, jestli s ní žije ve společné domácnosti. [příjmení] 700.000 Kč, kterou dostali jako úhradu dlužného výživného od exekutora chtěla použít tak, že za částku [číslo] - 350.000 Kč chtěla pořídit žalovanému bydlení. Byl rozjednán odkup majetku od města Brna, naletěla však podvodníkovi a je dnes součástí organizovaného trestného činu jako poškozená. Přihlásila se v rámci trestního řízení s nárokem na náhradu škody 350.000 Kč. Je však na posledním místě, jedná se o problém, co se v současné době řeší mediálně. Za 350.000 Kč se měl kupovat byt o výměře 100 m2 na ulici [ulice], kde byla na prohlídce, částku 350.000 Kč na pořízení tohoto bytu zaplatila, ale všechno bylo falešné. 200.000 Kč stály právní výlohy na neustálé tahanice s žalobcem, následně zaplatila dluhy, neboť v době, kdy jí žalobce neplatil peníze, si musela vzít nějaké půjčky, z peněz zbylo asi 100.000 Kč. Z těchto peněz nebyla žádná částka dána na vkladní knížku žalovaného a rozsudek soudu jí to takhle ani neukládal. Existovalo rozhodnutí soudu o tom, že měl žalobce platit 5.000 Kč na vkladní knížku, ale když se snažil snížit výživné a soudkyně v [obec] vzhledem k tomu, že si žalobce lítá po světě a dělá své černé kšefty a peněz má podle jejího názoru neustále dost, se rozhodla, že vlastně mu tu částku nesníží, zůstalo 8.000 Kč a v tom rozhodnutí, které nadále platí, není nic o tom, že by se ta částka měla hradit na nějaký účet. Pokud tvrdí, že si žalobce létá po světě a má černé kšefty, vychází z toho, že v roce, kdy žalobci bylo 20 let, měl lukrativní zaměstnání, které opustil. Tenkrát mohl brát [číslo], až 30.000 Kč, zaměstnání opustil z toho důvodu, že když bude pašovat věci z Rakouska, tak bude mít za jednu cestu tento plat. Do té doby nikdy nic jiného nedělal, než neustále jezdil, pašoval věci, cigarety, videokamery, kola. Zažila s ním spoustu přejezdů, kdy na celnici v [obec], [obec] se jenom žalobce objevil, všichni stáli v pozoru a celé auto kompletně prohlíželi. Soudkyně viděla na Facebooku, když se nemohl dostavit k soudu, kde žalobce je, protože to na Facebook dával. Myslí si, že žalobce neustále tuto činnost provozuje, protože bylo období, kdy měl nějakou přítelkyni, na kterou se zase nabízely značkové boty. Žalobce nic jiného nikdy ani nedělal, než neustále nějakým způsobem ohýbal ten systém, aby mohl něco pašovat ze zahraničí sem. Když nechtěl být běžně zaměstnán, což není s jeho vzděláním problém, tak je přesvědčena, že žalobce na ulici nežije, jak se dozvěděla od známých, si myslí, že tu činnost neustále provozuje a že to dovede skrývat lépe a lépe. K dotazu žalobce, jestli má nějaké poznatky o tom, že by se něco takového dělo od roku 2017, svědkyně uvedla, že si myslí, že na Filipíny žalobce jezdil za účelem aktivit, na základě kterých vydělával peníze. Za trvání manželství žalovaný na dovolené nebyl, na jídlo bylo, po rozvodu manželství v roce 2004 dostala majetkové vyrovnání od žalobce 100.000 Kč, které jí vyplácel na část. Ke snížení výživného na částku 500 Kč by nemělo dojít, žalobce má povinnost vůči žalovanému jako svému dítěti a myslí si, že má na to prostředky, je o tom skálopevně přesvědčená, že má prostředky na to, aby částku mohl platit. Jak žalobce zná, jak se chová v soudních sporech, co říkal a jak se choval, tak je opravdu přesvědčená, že má peníze, aby mohl klukovi tu částku dát. [obec] je šikovný a zaslouží si to.

10. Při jednání dne 11. 12. 2020 v návaznosti na písemný návrh žalovaného, aby soud vyslechl, jako svědkyně partnerku žalobce a sousedku, která nezletilou dceru žalobce hlídá, pokud je např. u soudu, kdy tvrdil, že těmito důkazy chce prokázat, že žalobce nemá dceru v ČR. Žalobce údaje, které se týkají sousedky, která dceru hlídala, pokud byl přítomen při posledním jednání, odmítl sdělit. Tvrdil, že cesta do Turecka byla plánovaná ještě před problémy s koronavirem a nakonec byla zrušena, průvodce dělal naposledy v roce 2017, cesta za hranice mu nic nestála, díval se na označené stránky žalovaným na Facebooku, připustil, že tam je jeho partnerka vyfocená, jedna fotka je z jachty, která patřila solventnímu Francouzovi, partnerka si tam přivydělávala přípravou jídla pro turisty. Pokud jsou tam nějaké fotografie z plážových středisek, jedná se o fotky zřejmě právě z té cesty a pokud jsou tam fotky partnerky s dcerou, jedná se o fotografie, kdy byla partnerka v ČR. Partnerka je už v ČR, její výslech by byl nutný za přítomnosti tlumočníka, partnerka by určitě výslech odmítla a její výslech ani výslech sousedky by ve věci nic nového nepřinesl. Po opakovaných výzvách soudu, žalobce odmítl sdělit jméno a příjmení sousedky, v souvislosti s tím mu byla usnesením č. j. [číslo jednací] uložena pořádková pokuta ve výši 3.000 Kč. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas odvolání, soud zatím věc nepředkládal odvolacímu soudu, aby nedocházelo k průtahům a aby mohl nejdříve ve věci rozhodnout. Dále tvrdil, že jeho partnerka hovoří částečně anglicky, ale těžko by pochopila smysl otázek, její rodný jazyk je filipínština. Je přesvědčen, že jeho partnerka odmítne svoji svědeckou výpověď a pokud jí soud předvolá, tak se to zjistí.

11. Vzhledem k tomu, že v seznamu tlumočníků vedeném při MS ČR není žádný tlumočník z filipínštiny, soud ustanovil pro účely výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [jméno] – přítelkyně žalobce tlumočnici z anglického jazyka, která se zúčastnila výslechu při jednání dne 16. 6. 2021. Po poučení podle § 126 o. s. ř., kdy svědkyně komunikovala před soudem s tlumočnicí, svědkyně uvedla, že poučení rozumí, vypovídat bude, ale podle toho, jak bude rozumět, protože angličtina není její rodný jazyk a angličtinu ani nestudovala. Svědkyně s tlumočnicí anglicky hovořila. Žalobce na to okamžitě reagoval tak, že pokud rozuměl, tak svědkyně uvedla, že vypovídat nechce. Poté, co se opět na svědkyni obrátila tlumočnice, tato uvedla, že vypovídat nebude, protože se bojí, že by něčemu špatně rozuměla. Svědkyni bylo vysvětleno, že pokud nebude všemu rozumět, nejedná se o důvod k odepření výpovědi, následně uvedla, že má obavu z toho, že pokud něco řekne, bude to špatně pochopeno, načež jí bylo soudem vysvětleno, že jí uváděné důvody nejsou důvodem pro odepření výpovědi a opětovně jí bylo vysvětleno, kdy by mohla odmítnout svoji výpověď. Svědkyně uvedla, že opravdu nechce vypovídat, protože se jedná o řízení žalobce proti jeho synovi, následně opět byla poučena, že to není důvod pro odepření svědecké výpovědi a po opětovném poučena podle § 126 o. s. ř. uvedla, že o trestní řízení, trestní záležitost nejde, ale nebude vypovídat. Následně jí bylo vysvětleno, že jí může být z důvodu odepření výpovědi uložena pořádková pokuta, neboť žádné důvody dle § 126 o. s. ř. neuvedla, na to svědkyně reagovala tak, že pokud má právo odmítnout výpověď, tohoto práva využívá. Byla následně dotázána, k jakému trestnímu stíhání by na základě její výpovědi vůči ní nebo vůči jejímu partnerovi - žalobci mohlo dojít a k tomu uvedla, že se o trestní stíhání nejedná, nechce být účastná sporu mezi žalobcem a jeho synem. Po opětovném poučení, že lze výpověď odmítnout pouze z výše uvedených důvodů, uvedla, že odmítá vypovídat a závěrem jí bylo soudem sděleno, že soud zváží, zda nebude opětovně předvolána k výslechu a zda jí nebude uložena pořádková pokuta pro odmítnutí svědecké výpovědi, na což svědkyně reagovala tak, že spatřuje v tom, že by měla zaplatit pokutu, výhružku ze strany soudu.

12. Z listinných důkazů specifikovaných pod bodem 3) soud zjistil, že rozsudkem OS v [obec] č. j. [spisová značka] ze dne 23. 5. 2003 byla žalobci stanovena povinnost přispívat na výživu tenkrát nezletilého žalovaného měsíčně částkou 8.000 Kč, z toho částkou 3.000 Kč k rukám matky a částkou 5.000 Kč splatnou na vkladní knížku, dále o nedoplatku výživného za dobu od 1. 4. 2002 do 31. 5. 2003 ve výši 58.000 Kč rovněž na vkladní knížku žalovaného. Soud ve věci rozhodoval poté, co již bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 12. 6. 2002 č. j. [spisová značka], na základě kterého byl žalovaný svěřen do výchovy matky, otci stanoveno výživné ve výši 8.000 Kč měsíčně, se splatností k rukám matky a o dlužném výživném ve výši 6.000 Kč za období od 1. 4. do 31. 5. 2002. Při stanovení výživného vycházel soud ze zjištění, že matka byla na mateřské dovolené, pobírala pouze rodičovský příspěvek, otec pracoval jako soukromý podnikatel s předmětem podnikání obchodní činnost a jeho příjmy dle daňového přiznání za rok 2000 činily 8.604.029,00 Kč, výdaje 7.810.856,00 Kč, v roce 2001 činily jeho příjmy 13.603.924,00 Kč, výdaje 13.088.653,00 Kč. V rámci odvolacího řízení se odvolací soud ztotožnil s výší výživného ve výši 8.000 Kč měsíčně. V rámci rozsudku ze dne 23. 5. 2003 soud vycházel ze zjištění, že otec podniká, jeho příjmy z podnikání v roce 2002 byly vyšší, jak v předchozích zdaňovacích obdobích, poprvé však jeho podnikání v roce 2002 neskončilo ziskem, ale ztrátou. Jeho příjmy v tomto období činily 14.699.769,00 Kč, výdaje 14.802.120,00 Kč. Žalobce zaměstnával 3 zaměstnance, kteří se věnovali prodeji zboží v prodejnách, matka měla příjem pouze z dávek státní sociální podpory a sociální péče, přičemž dávky státní sociální péče byly matce vypláceny z důvodu, že otec hradil pouze výživné ve výši 3.000 Kč měsíčně. I přesto, že bylo zjištěno, že otec skončil podnikání za rok 2002 se ztrátou, bylo vyměřeno výživné ve výši 8.000 Kč měsíčně s dluhem na výživném za období od 1. 4. do 31. 5. 2003 ve výši 58.000 Kč. V rámci podaného odvolání proti tomuto rozsudku žalobcem, KS [obec] rozsudkem č. sp. [spisová značka] ze dne 1. 12. 2003 rozsudek v části povinnosti platit výživné ve výši 8.000 Kč, z toho 3.000 Kč k rukám matky, v části 5.000 Kč na vkladní knížku potvrdil, změnil pouze výrok o dlužném výživném za období od 1. 4. 2002 až do 30. 11. 2003 ve výši 88.000 Kč s tím, že upřesnil, na jakou konkrétní vkladní knížku má otec část výživného platit. KS v [obec] provedl další dokazování, kdy zjistil výši příjmů matky ve výši 9.850 Kč měsíčně od 18. 8. 2003, otec stále podnikal, měl 2 zaměstnance, od 1. 6. 2003 si vedle prostor na ulici kpt. [jméno] v [obec] za 3.000 Kč měsíčně pronajímal pouze polovinu nebytových prostor na náměstí, ze kterých činí měsíčně nájemné 23.782,50 Kč, zálohy na služby 4.397,20 Kč, předčasně ukončil leasing osobního automobilu Kia Clarus který k 15. 4. 2003 odkoupil a následně v létě prodal za 129.000 Kč, za leasing zbylých 2 automobilů DAEWOO Chairman a [příjmení] [jméno] a skútru [příjmení] [příjmení] platil měsíčně 22.186,40 Kč. Z přiznání k dani za rok 2002 zjistil, že podnikání skončilo ztrátou. Soud dále vycházel ze zjištění, že nezletilý navštěvoval mateřskou školu, chodil do angličtiny, za kterou matka platí 1.200 Kč ročně. Ztrátu otce [příjmení] posoudil tak, že vzhledem k výši obratu i skladbě jeho nákladů je v jeho možnostech a jeho majetkovým poměrům odpovídá výživné ve výši 8.000 Kč měsíčně. Další rozhodnutí ohledně výživného vydáno nebylo. Zdejší soud rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2002 shledal žalobce vinným, že v období od září 2014 do 2. srpna 2016 řádně neplnil svou vyživovací povinnost vůči žalovanému, v období od 3. srpna 2016 do října 2019 nepřispívat na výživu již zletilého žalovaného, přičemž v uvedeném období žalovanému bylo částečně uhrazeno výživné v období 4. 11. 2015 do 21. 1. 2016 částkou 3.500 Kč předáním hotovosti do rukou žalovaného, v březnu 2020 částečně doplatil dlužné výživné ve výši 6.500 Kč, čímž na výživném dluží za toto období celkově částku ve výši 478.000 Kč, z toho částku 69.000 Kč k rukám matky [jméno] [příjmení], tedy úmyslně neplnil svoji zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než 4 měsíce a tím spáchal přečin zanedbání povinné výživy a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 60 měsíců. Soud vycházel při rozhodnutí z výslechu svědků - matky žalovaného [jméno] [příjmení], která uvedla, že žalobce měl vždy peněz dost, dostal 1.200.000,00 Kč jako podíl převodu na domě, u soudu se dozvěděla, že má obrat 10.000.000,00 Kč ročně. Žalobce popsala jako osobu, která si pouze vymýšlí a lže, po rozhodnutí soudu o výši výživného jí sdělil, že tak vysoké výživné nebude respektovat a akceptuje pouze 3.000 Kč, což však platil pouze zpočátku nepravidelně. [příjmení] [jméno] (žalovaný) musel začít pracovat, aby si mohl koupit oblečení, chtěl z tohoto důvodu skončit vysokou školu, má běžné potřeby dětí jeho věku. Obžalovaného (žalobce) popsala jako osobu, která stále cestuje, ví, že byl v [jméno] de Janeiru, zabýval se prodejem bot, podnikání měl napsané na tehdejší přítelkyni, tyto vozil z Turecka, prodával je po internetu. /Soud vycházel ze skutečnosti, že obžalovaný byl odsouzen rozsudkem MěS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 7. 1. 2016 ve spojení s usnesením KS v [obec] ze dne 12. 5. 2016 č. j. [číslo jednací] pro přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením, kterého se dopustil tak, že od přesně nezjištěné doby až do 11. 9. 2014 v sídle společnosti [právnická osoba], jejímž byl jednatelem, skladoval za účelem dalšího prodeje textilní zboží, hodinky, kabelky, peněženky, přívěsky a obaly na mobil, zadní kryty na tablet a opasky neoprávněně označené ochrannými známkami v celkovém počtu [číslo] ks zboží. / Svědkyně [jméno] [příjmení] prohledávala inzeráty na internetu podle telefonního čísla obžalovaného - např. prodej botů [jméno], kdy se jednalo o padělky, obžalovaný dále vozil a prodával cigarety, postupně tuto činnost začal provozovat sofistikovanějším způsobem, začal se skrývat a svědkyni přestalo bavit jeho aktivity sledovat. Nemyslí si, že by nepracoval a neměl žádné příjmy, chodíval dobře oblečený ve značkovém oblečení, jejich společní přátele o něm vyprávěli, že má hodně nových věcí, případně, že navštívil různá místa na světě, ubezpečovali ji, že se má dobře a vždycky dobře bude mít. Přes facebook sledovala cestování obžalovaného do zahraničí, kdy umísťoval na tento portál fotografie z cest, např. Zanzibaru, Filipínách a jinde. V trestní věci vypovídal rovněž i žalovaný, jako svědek, kdy popsal situaci stejně jako v rámci tohoto řízení. Žalobce jako obžalovaný doznal, že fakticky neplatil výživné, sdělil, že tak činil z toho důvodu, že sám trpěl nedostatkem peněz. Opakovaně poukazoval na své onemocnění, trestní soud těmto tvrzením neuvěřil. Trestní soud dospěl k přesvědčení, že naopak obžalovaný není chudobný, ale je bohatý. Sám připustil, že pracoval 2 měsíce načerno v Číně, kde mimo pravidelného příjmu měl zdarma jídlo a ubytování, příliš věrohodným se nejeví ani tvrzení, že by mu cestování platili přátelé, k hlavnímu líčení dne 6. 1. 2020 se omluvil s tím, že je na Filipínách. Dle svého vlastního tvrzení jen za letenky měl zaplatit 21.000 Kč, z čehož je zřejmé, že penězi skutečně disponuje, avšak používá je jinak, než aby z nich zaplatil výživné na syna. Žalovaný slyšený jako svědek vypověděl, že mu babička - matka žalobce zasílá částku 500 Kč, ani obžalovaný ani babička mu nesdělili, že by se mělo jednat o platby výživného. Při neplacení výživného obžalovaný jednal v úmyslu přímém, který je zcela zřejmý ze skutečnosti, že zcela vědomě nezasílal oprávněné osobě výživné, ať k jeho rukám či k rukám matky. Soud rovněž vycházel ze zjištění, že obžalovaný byl v minulosti opakovaně soudně trestán, a to celkem 5x pro různorodou trestnou činnost, naposledy byl odsouzen 23. 11. 2017 pro přečin výroba a jiná nakládání s dětskou pornografií, v minulosti byl odsouzen i pro shodnou trestnou činnost, jakou byl uznán vinným trestním rozsudkem, byl hodnocen jako nejen obecný, ale i speciální recidivista. Soud nezjistil žádnou polehčující okolnost ve prospěch obžalovaného. Proti tomuto rozsudku se žalobce odvolal, KS v [obec] usnesením č. j. [číslo jednací] odvolání zamítl a s původním se zcela ztotožnil.

13. Z listinných důkazů specifikovaných pod bodem 4) soud zjistil, že dne 2. 6. 2018 se na Filipínách narodila [jméno] [příjmení] [příjmení], jako otec je v rodném listě zapsán žalobce, jako matka [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Žalobce byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR v období od 1. 3. do 12. 4. 2015, následně od 9. 11. 2015 do 22. 3. 2016, kdy mu nebyla podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci poskytována. Následně byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 18. 1. 2017 do 25. 3. 2018, poté od 12. 11. 2018 do 13. 10. 2019 rovněž bez poskytování obou podpor. Oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory Úřadu práce ČR ze dne 13. 11. 2019 byl žalobci přiznán rodičovský příspěvek na nezl. [jméno] ve výši 7.600 Kč od 17. 7. 2019, oznámením ze dne 17. 4. 2020 byl tento příspěvek zvýšen z 8.260 Kč na 8.635 Kč, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 27. 4. 2020 Úřadu práce byl žalobci přiznán příspěvek na bydlení ve výši 3.820 Kč od 25. 3. do 30. 6. 2020, následným oznámením o změně ze dne 7. 5. 2020 byl tento příspěvek zvýšen z 3.820 Kč na 7.113 Kč od 1. 4. 2020 do 30. 6. 2020, ode dne 18. 9. 2020 do 30. 6. 2020 byl snížen na 6.972 Kč. Dne 10. 6. 2019 žalobce uzavřel smlouvu o nájmu bytu s pronajímatelem [jméno] [příjmení] ohledně bytu 1+1 na adrese [adresa], výše nájmu byla stanovena částkou 8.500 Kč a záloha na služby ve výši 2.500 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 10. 6. 2019 do 9. 6. 2020. Dne 1. 3. 2020 uzavřel žalobce smlouvu o nájmu bytu s pronajímatelem [jméno] [příjmení], předmětem nájmu je bytová jednotka 2+kk pod adresou [adresa žalobce], nájemné bylo dohodnuto ve výši 13.000 Kč měsíčně, záloha na služby ve výši 1.000 Kč na dobu neurčitou od 1. 3. 2020, jako další osoby bydlící v bytě je uvedena nezl. [jméno] [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Platby nájemného a zálohy na služby byly dohodnuty převodem na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dne 27. 3. 2020 prostřednictvím bankomatu byla na tento účet vložena částka 13.000 Kč, dne 31. 3. 2020 rovněž částka 13.000 Kč prostřednictvím vkladu bez uvedení plátce. Dne 27. 4. 2020 byla z účtu č. [bankovní účet] na jméno [příjmení] [jméno] [příjmení] převedena na výše označený účet částka 13.000 Kč označená jako nájemné za květen 2020. [příjmení] způsobem pak byly z účtu na jméno nezletilé dcery žalobce převedeny částky 13.000 Kč dne 28. 5. a 28. 6. 2020. Žalobce uzavřel dne 10. 3. 2020 dohodu o provedení práce se zaměstnavatelem [právnická osoba], jako,,řidič a správce vozového parku” s výší odměny 100 Kč za hodinu při maximálním počtu 300 hodin ročně s místem provedení v [obec]. Dne 4. 9. 2020 uzavřel další dohodu o provedení práce se zaměstnavatelem [právnická osoba] s předmětem - prodej mobilních telefonů a příslušenství a administrativy související s prodejem, místem výkonu práce je [příjmení] [jméno], [obec] nebo všechny pobočky společnosti se závazkem vykonat práci v nepravidelné pracovní době v období od 6. 9. do 31. 12. 2020 při odměně 106,40 Kč/hod a rozsahu výkonu práce max. 300 hod./rok. Z lékařské zprávy gastroenterologické ambulance [nemocnice] s. r. o. ze dne 4. 3. 2020 vyplývá, že žalobce trpí [anonymizováno] chorobou, k projevům nemoci patří bolest v podbřišku, průjem, únava, kožní problémy, artritida, zánět oka. Dne 24. 6., 30. 6. a 16. 7. 2020 byl žalobce ošetřen na oftalmologii s nepříjemným pocitem v pravém oku, rozmazaným viděním a zhoršujícím se viděním. Ošetřující lékařka MUDr. [příjmení] žalobce vyšetřila, mimo jiné s diagnosou [anonymizována dvě slova] – ke dni 30. 6. 2020 s klidným nálezem. V rámci SMS komunikace sdělil žalobce žalovanému dne 2. 3. 2020, že má na účtu 6.500 Kč, jako výživné od března 2019 do března 2020, tedy 13x 500 Kč. Žalovaný na to reagoval tak, že by se měli potkat a domluvit se. Soudní exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení] žalobci ze dne 4. 3. 2020 sdělil, že v exekučním řízení [spisová značka] nebylo na pohledávku oprávněného - žalovaného ničeho vymoženo, v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] bylo na pohledávku oprávněného vymoženo 153.522,72 Kč, nedoplatek vymáhané pohledávky oprávněného v exekučním spise sp. zn. [spisová značka] činí 432.477,28 Kč a nedoplatek vymáhané pohledávky v exekučním spise sp. zn. [spisová značka] včetně nákladů právního zastoupení činí 243.355,42 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že byla připravována v rámci exekuce dražba nemovitých věcí ve věci spoluvlastnického podílu ideální poloviny - rodinného domu a zahrady v k. ú. [obec]. Žalobce byl zapsán v živnostenském rejstříku od 20. 10. 2011 s živnostenským oprávněním [číslo] výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 - 3 živnostenského zákona (zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, pronájem a půjčování věcí movitých, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kreslířské práce, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, návrhářská, designerská, aranžérská činnost a modeling, fotografické služby, provozování kulturních, kulturně vzdělávacích a zábavných zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí. Tato živnost byla ukončena dne 29. 5. 2020. Druhé živnostenské oprávnění s předmětem podnikání truhlářství, podlahářství bylo zapsáno od 20. 10. 2011 do 29. 5. 2020. Provozovny, ve kterých podnikal, byly pod adresou [obec], kpt. [jméno] [číslo], [ulice a číslo], [obec] - [územní celek] [anonymizována dvě slova], [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Od 23. 9. 2011 do 15. 10. 2019 byl zapsán jako statutární orgán [právnická osoba] s. r. o., se sídlem do 9. 5. 2013 v [obec], od 9. 5. 2013 v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Od 10. 10. 2019 je tato společnost v likvidaci.Žalobce zakoupil dne 15. 3. 2020 letenku u [právnická osoba] s plánovanou cestou dne 18.5. 2020 z [obec] do Instanbulu a zpět z Istanbulu do [obec] dne 22. 5. 2020 (dle tvrzení žalobce v písemném podání ze dne 13. 8. 2020 se jednalo o bonusovou letenku za míle nalétané v předchozích letech v rámci věrnostního programu této společnosti, kdy letenka byla zdarma).

14. Z listinných důkazů specifikovaných pod bodem 5) soud zjistil, že žalovaný je od 17. 12. 2019 členem dozorčí rady [právnická osoba] a. s., členkou představenstva je od 13. 12. 2017 matka žalovaného [jméno] [příjmení], která zastupuje společnost samostatně jako statutární orgán. Od 31. 8. 2018 je žalovaný členem dozorčí rady [právnická osoba] [příjmení] a. s., členem představenstva je matka žalovaného [jméno] [příjmení] od 8. 6. 2017, která zastupuje navenek společnost samostatně. Obě tyto společnosti písemným prohlášením ze dne 7. 9. 2020, které je podepsáno matkou žalovaného, jako členkou představenstva prohlásily, že žalovanému za výkon funkce člena dozorčí rady neposkytují žádnou odměnu. Žalovaný byl studentem 1. ročníku prezenčního studia VUT v [obec] - fakulty strojního inženýrství v roce 2018 2019, od 15. 1. 2019 do 31. 8. 2019 studoval bakalářský typ studia prezenční formou na provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v [obec], od 24. 6. 2019 doposud studuje VUT v [obec], fakultu podnikatelskou formou prezenčního studia, dle potvrzení ke dni 11. 12. 2020 je studentem 2. ročníku studia bakalářského studijního programu ekonomika podniku. Žalovaný je od 17. 1. 2018 zapsán v živnostenském rejstříku na dobu neurčitou s předmětem podnikání - výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 - 3 živnostenského zákona - obor činnosti: zprostředkování obchodu a služeb se dnem vzniku oprávnění 15. 1. 2018. V období I - XII/2017 pobírala mzdu matka žalovaného od [právnická osoba] - transport s. r. o. v průměrné výši 25.630 Kč měsíčně čistého. V roce 2018 měl žalovaný příjmy ve výši 153.813 Kč, výdaje ve výši 98.281 Kč, dílčí základ daně činil 55.532 Kč. V roce 2019 měl příjmy ve výši 707.295 Kč, výdaje ve výši [částka], dílčí základ daně činil 194.937 Kč, v roce 2020 měl příjmy ve výši 1.086.062,00 Kč, výdaje související s příjmy ve výši 867.816 Kč, dílčí základ daně činil 218.246 Kč, v rámci všech tří daňových přiznání za tato období uplatňoval slevu na studenta. Dle závěrky daňové evidence ke dni 31. 12. 2020 měl majetek celkem ve výši 378.163 Kč, v rámci výkazu příjmů a výdajů měl rovněž výdaje na mzdy ve výši 240.000 Kč. Za rok 2018 mu vznikla daňová povinnost ve výši 0 Kč, za rok 2019 ve výši 375 Kč, za rok 2020 ve výši 3.870 Kč. Žalovaný má zřízený účet u mBank č. [bankovní účet]. Dne 25. 7. 2019 uzavřel s mBank smlouvu o hotovostním [anonymizována dvě slova] č. GNN [bankovní účet], jejímž předmětem je neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 450.000 Kč, který byl žalovanému poskytnut jednorázově formou bezhotovostního převodu na jeho účet uvedený výše. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr nejpozději do 2. 8. 2027 v 96. měsíčních splátkách, výše měsíční splátky činila 5.891,76 Kč, zápůjční úroková sazba poskytnutého úvěru byla dohodnuta ve výši 5,9 % ročně, RPSN ve výši 6,07 %. Dne 23. 4. 2019 uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] s [právnická osoba], jako životní pojištění, na základě které se zavázal platit měsíčně částku 760 Kč. Další pojistnou smlouvu uzavřel dne 7. 11. 2019 s [právnická osoba] v rámci rizikového životního pojištění, kdy mu vznikla povinnost platit pojistné ve výši 865 Kč měsíčně. V rámci pojistné smlouvy [číslo] jako zákonného pojištění v souvislosti s provozem motorového vozidla ve vlastnictví žalovaného tato pojišťovna likvidovala škodnou událost ze dne 21. 2. 2020 za pojištěné vozidlo [registrační značka], přičemž uznala výši škody ve výši 269.100 Kč s přihlédnutím k obvyklé ceně vozidla před poškozením ve výši 481.100 Kč a ceně zbytku poškozeného vozidla 212.000 Kč. Při spoluúčasti 5 % z pojistného plnění ve výši 13.455 Kč se zavázala žalobci zaplatit doplatek pojistného plnění ve výši 255.645 Kč. Dne 1. 6. 2020 uzavřel žalovaný nájemní smlouvu se [právnická osoba], a. s., na základě které si pronajal prostory v 1. patře domu [adresa], č. or. 38 na ulici [ulice] v [obec] o výměře 31 m2, společné prostory o výměře 20 m2 a jedno parkovací místo. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 1. 6. 2020, výše nájemného byla dohodnuta částkou [číslo] Kč/ročně, paušální úhrada služeb ve výši 2.000 Kč měsíčně při závazku žalovaného splácet nájemné včetně zálohy na služby měsíčně ve výši 10.000 Kč. Žalovaný dále platí nájemné za kancelářské prostory (včetně energií) na ulici [ulice a číslo], [obec] společnosti [právnická osoba], za rok 2020 činilo 95.082 Kč a bylo řádně zaplaceno. Dne 31. 8. 2020 zaplatil žalovaný za kuchyňskou váhu EMOS TY [číslo] B částku 159 Kč [právnická osoba], dne 10. 9. 2020 zaplatil téže společnosti za telefonní kabel OEM telefonní konektory RJ 12, 15 m částku 139 Kč. Dne 3. 9. 2020 zaplatil [právnická osoba] za výsuvný držák TV, MON STELL SHO [číslo] [příjmení] a za sluchátka černá BUKSTON REI-MS 300 celkově částku 1.391 Kč, a to včetně poplatků za převzetí v rámci objednávky přes internet. V roce 2018 žalovaný nabízel přes internet prodej sportovní obuvi. Rozsudkem č. j. [spisová značka] zdejšího soudu ze dne 30. 7. 2018 byl mladistvý [jméno] [příjmení] shledán vinným, že dne 28. 5. 2017 vyvolal slovní rozepři s poškozeným - žalovaným a poté s [jméno] [příjmení], jenž za nimi přišel, do poškozeného opakovaně strkali, poté jej sám napadl 4 údery pěstí do hlavy, žalovaný jako poškozený utrpěl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] vlevo dole a [anonymizována dvě slova] vpravo dole, které poté musely být vytrženy a oděrky dolního rtu, v důsledku čehož byl poškozený omezen v obvyklém způsobu života po dobu přibližně 4 týdnů. Žalovaný byl jako poškozený odkázán se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věci občansko právní. Rozsudkem KS v [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 23. 10. 2018 byl změněn výrok o náhradě škody vůči žalovanému, jako poškozenému tak, že mladistvý [jméno] [příjmení] byl zavázán povinností zaplatit mu na náhradě škody částku ve výši 12.500 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 28.968,45 Kč. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 18. 12. 2018 bylo v návaznosti na trestnou činnost dalšího mladistvého [jméno] [příjmení] rozhodnuto o povinnosti zaplatit tuto škodu oběma mladistvými žalovanému společně a nerozdílně. Žalovaný zaplatil společnosti [právnická osoba] částku 12.500 Kč za kostní augmentaci, dne 21. 3. 2019 částku 30.000 Kč za implantaci [anonymizováno] 5 mm 2 ks částku 30.000 Kč a dne 1. 11. 2019 zaplatil částku 35.000 Kč za celokeramický můstek [anonymizováno] barva individualizovaná tři členy, spojovací [anonymizována dvě slova]. Dne 30. 10. 2019 žalovaný ještě zaplatil za dentální hygienu MDDr. [právnická osoba] částku 1.200 Kč.

15. Podle § 910 odst. 1 OZ předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

16. Podle § 913 odst. 1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

17. Podle § 913 odst. 2 OZ při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě, zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

18. Podle § 915 odst. 1 OZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

19. Podle § 917 OZ rozhoduje-li soud o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti předka k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti, a majetkové poměry osoby výživou povinné to připouštějí, lze za odůvodněné potřeby dítěte považovat i tvorbu úspor, nevylučují-li to okolnosti zvláštního případu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte. O správě takto poskytnutých částek platí obecná pravidla o jmění dítěte.

20. Podle § 6 odst. 1 OZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

21. Podle § 6 odst. 2 věta první OZ nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu.

22. Podle § 8 OZ zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

23. Podle § 10 odst. 1 OZ nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

24. Podle § 916 OZ neprokáže-li v řízení o vyživovací povinnosti rodiče k dítěti nebo o vyživovací povinnosti jiného předka, které nenabylo plné svéprávnosti, osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy předložením všech listin a dalších podkladů pro zhodnocení majetkových poměrů a neumožní soudu zjistit ani další skutečnosti potřebné pro rozhodnutí zpřístupněním údajů chráněných podle jiného právního předpisu, platí, že průměrný měsíční příjem této osoby činí pětadvacetinásobek částky životního minima jednotlivce podle jiného právního předpisu.

25. Podle vl. nař. č. 409/2011 Sb. činila výše životního minima na jednotlivce v letech 2017, 2018, 2019 3.410 Kč, dle vl. nař. [číslo] 2020 od 1. 4. 2020 3.680 Kč.

26. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení zákona dospěl soud k závěru, že je na místě vyhovět žalobě pouze částečně a změnit výši vyživovací povinnosti stanovenou rozsudkem OS v [obec] ze dne 23. 5. 2003 z částky 8.000 Kč měsíčně na částku 4.000 Kč měsíčně s účinností až od 1. 1. 2018.

27. K takovým závěrům dospěl soud poté, co v tomto řízení byly zcela detailně zjištěny příjmy žalovaného, který od roku 2018 podniká. Žalovaný však podniká z toho důvodu, že mu žalobce, jako otec po celou řadu let výživné neplatí, pouze někdy zaplatí část stanovené částky. Aktuálně dluží cca 700 000 Kč. Pokud by žalovaný nepodnikal, neměl by dostatek finančních prostředků k tomu, aby mohl zajišťovat své životní potřeby studenta vysoké školy po skončení středoškolského vzdělání maturitou v roce 2018. Od 3. 7. 2018 začal studovat VUT v [obec] - fakultu strojního inženýrství, následně změnil studium a stal se od roku 2019 studentem Mendelovy univerzity v [obec] - provozně ekonomické fakulty a od roku 2019 již trvale studuje vysokou školu - fakultu podnikatelskou na VUT, a to prezenční formou studia bakalářského studijního programu ekonomika podniku. Matka žalovaného vysvětlila, proč žalovaný zájem žalovaného studovat na fakultě podnikatelského zaměření, což lze rovněž dovodit i z toho, že žalovaný začal v roce 2018 podnikat jako finanční poradce. Dle daňových přiznání měl žalovaný čistý měsíční příjem v roce 2018 z podnikání ve výši 4.267 Kč, v roce [částka] a v roce 2020 ve výši 18.187 Kč, kdy však došlo k navýšení jeho příjmů poté, co mu pojišťovna [anonymizováno] vyplatila částku 255.645 Kč v rámci pojistné události při totální škodě poškozeného vozidla. Žalovaný v rámci podnikatelské činnosti platí nájem, za kancelářské prostory, kdy v roce 2020 zaplatil za rok 95.082 Kč. V souvislosti s podnikáním také používá osobní automobil, který původně zakoupil v návaznosti na uzavřenou smlouvu o úvěru s mBank ve výši 400.000 Kč. Žalovaný zpočátku bydlel ve společné domácnosti se svojí matkou, od 1. 6. 2020 však bydlí odděleně a platí v souvislosti s užíváním prostor o výměře 31 m2 a společných prostor o výměře 20 m2 ročně 96.000 Kč, včetně záloh na služby v měsíčních splátkách 10.000 Kč, přičemž není podstatné, že nájemní smlouva je označena jako smlouva dle zák. č.116/1190Sb., neboť tento zákon ke dni uzavření – 1. 6. 2020 již nebyl účinný. Matka žalovaného pracovala naposledy v roce 2017, kdy její průměrný čistý měsíční příjem činil 25.630 Kč. Následně pak nastoupila na rodičovskou dovolenou a pobírá dávky spojené s rodičovstvím. Z účasti žalovaného ve dvou dozorčích radách - společnosti [právnická osoba] a [právnická osoba] žalovaný žádné příjmy nemá. Žalovaný má běžné výdaje jako student ve věku 21 - 23 roků, mimořádné výlohy měl v souvislosti s tím, že v důsledku trestné činnosti jiných osob byl vážně zraněn a zaplatil 77.500 Kč za opravu vyražených zubů společnosti [právnická osoba] a částku 1.200 Kč za dentální hygienu. Zvýšené výlohy má žalovaný se samostatným bydlením, které mu nelze přičítat k tíži, neboť matka žalovaného vypověděla, že společné žili ještě s jejím přítelem, se kterým si žalovaný nerozumí a dalším jejím synem a dcerou, která se narodila v roce 2018. Je tedy logické, že žalovaný opustil takovou společnou domácnost a v rámci studia a vynuceného podnikání v důsledku neplacení výživného ze strany žalobce se takto osamostatnil. Otevření svého účtu u [anonymizováno] je zcela běžná záležitost, pokud žalovaný nechce uvádět, jakou výši úspor na účtu má, činí tak z toho důvodu, že v důsledku neplacení výživného žalobcem potřebuje mít určitou zálohu. V souvislosti se zařizováním samostatného bydlení si žalovaný zaplatil běžné spotřební věci, jako telefonní kabel, kuchyňskou váhu. Pojištění vozidla u pojišťovny [anonymizováno], jako zákonného pojištění včetně havarijního pojištění soud rovněž považuje za běžné výlohy žalovaného v souvislosti s jeho podnikáním, stejně tak i životní pojištění u [anonymizována dvě slova] a [právnická osoba], kde platí měsíčně pojistné ve výši 865 Kč. Žalovaný je navíc pro soud věrohodný, ve věci vypovídal spontánně, na všechny otázky soudu odpovídal, nezaváděl výpověď do podrobností mimo projednávanou problematiku. Jeho výpověď byla téměř totožná s jeho výpovědí, jako svědka v rámci trestního řízení u zdejšího pod č. sp. [spisová značka], stejně tak i výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] - matky žalovaného v tomto řízení i v řízení trestním.

28. Tak, jak soud považuje ve věci na jisto postavené sociální postavení žalovaného, nelze tomu tak učinit naopak u žalobce. U žalobce je prokázáno, že pobíral od 18. 1. 2017 sociální dávky, dne [datum] se mu narodila dcera, její matkou je státní příslušnice [příjmení], nar. v r. [rok], tedy ve věku 21 roků. Žalobce s touto ženou žije od jejich 17 let. V rámci řízení však nebylo možno zjistit statut žalobce, žalobce odmítal výpověď svědkyně - ženy, která se starala o jeho dceru v době, když byl mimo domov (např. u jednání v této věci u soudu). Žalovaný zpochybňoval, že žalobce o svoji nezletilou dceru pečuje, že jí má v ČR a navrhoval právě výslech této ženy i výslech partnerky žalobce, jako svědků, kteří jediní mohou vypovědět o životní úrovni žalobce. Po opakované výzvě, aby označil jméno a adresu této svědkyně, žalobce toto odmítl a byla mu za to zdejším soudem uložena usnesením ze dne 11. 12. 2020 pořádková pokuta ve výši 3.000 Kč, proti tomuto rozhodnutí se žalobce odvolal, soud zatím odvolání nepředkládal KS [obec], neboť zvažoval, že by eventuelně pokutu prominul, pokud by žalobce umožnil zjistit jeho životní úroveň. Prozatím pokuta žalobci prominuta nebyla, odvolání bude postoupeno z důvodu ekonomičnosti řízení až dodatečně. Žalobce je naprosto nevěrohodný. Prokazatelně měl během tohoto řízení uzavřeny 2 dohody o provedení práce, které nakonec nerealizoval. V době, kdy rozhodoval OS v [obec], žalobce podnikal, jeho příjmy byly vysoké, jeho [právnická osoba] design x [právnická osoba] je od 15. 10. 2019 v likvidaci. Živnostenskou činnost ukončil v roce 2020, do listopadu 2018 se zdržoval na Filipínách, kde se mu narodila dne 30. 9. 2019 dcera s partnerkou, která je o 26 roků mladší než on. Během řízení měl cestovat v květnu 2020 do Turecka, kdy si již předem zakoupil letenku, z tohoto důvodu se rovněž omluvil, že se nezúčastní nařízeného jednání, během trestního řízení ve věci č. sp. [spisová značka] byl letecky za 21.000 Kč s přítelkyní a dcerou na Filipínách. Pokud tvrdí, že letenku koupenou v březnu 2020 měl zadarmo jako bonusovou letenka za míle nalétané s Turkish Airlines, je zcela evidentní, že s touto společností musel absolvovat řadu letů, za což musel vynaložit nemalé částky. Bývalá manželka žalobce - matka žalovaného slyšená jako svědkyně v této věci, která navíc stejným způsobem vypovídala i v trestním řízení vedeném proti žalobci pro trestný čin neplnění vyživovací povinnosti právě vůči žalovanému, že žalobce měl vždy peněz dost, měl obrat z podnikání 10.000.000,00 Kč ročně, cestoval po zahraničí, prodával cigarety, oděvy, na facebooku vystavoval fotografie ze Zanzibaru a [příjmení]. Sám žalobce připustil, že načerno pracoval v Číně Trestní soud ho jednak odsoudil za trestnou činnost neplnění vyživovací povinnosti vůči žalovanému a v rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne 9. 3. 2020 jej označil za obecného i speciálního recidivistu, neboť v předchozí době byl opakovaně soudně trestán, a to celkem 5x pro různorodou trestnou činnost, např. pro přečin výroba a jiná nakládání s dětskou pornografií, pro přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením, kdy v sídle společnosti [právnická osoba], jejímž byl jednatelem, skladoval za účelem dalšího prodeje textilní zboží, hodinky, kabelky, peněženky, přívěsky a obaly na mobil, zadní kryty na tablet a opasky neoprávněně označené ochrannými značkami v celkovém počtu [číslo] ks zboží. Jestliže měl takové zboží ke dni 11. 9. 2014 a prodával je, lze uvěřit výpovědi svědkyně [příjmení], že peníze vždy měl a tímto způsobem je dokázal vydělat. Žalobce znemožnil výslech 2 svědkyň, a to ženy, co mu dle jeho tvrzení měla hlídat nezletilou dceru u jednání v roce 2020, kdy měla jeho dcera 1 rok a dále znemožnil i výslech svědkyně - [anonymizováno] [příjmení] [jméno] - své přítelkyně, která byla předvolána soudem k jednání (tak, jak popsáno výše pod bodem 11), po poučení soudem za přítomnosti tlumočnice z anglického jazyka původně uvedla, že vypovídat bude, po bezprostředním zásahu žalobce, kdy uvedl, že rozuměl, že svědkyně uvedla, že vypovídat nechce, tato následně odmítla další výpověď. Reakce této svědkyně o odmítnutí výpovědi zcela korespondovala s opakovaným tvrzením žalobce, že by ji soud neměl vyslýchat a proč nebude vypovídat - viz bod 10. Žalobce je nevěrohodný i v tom, že rodičovský příspěvek a příspěvek na bydlení jsou zasílány na vkladní knížku se jménem nezletilé dcery, což koresponduje s tím, co uvedla svědkyně [jméno] [příjmení], že žalobce určitě někde peníze má. Žalobce tvrdí, že je nemajetný, na druhé straně však založil novou rodinu s ženou o 26 roků mladší, dle svého tvrzení zcela nemajetnou, občankou [příjmení], přičemž žalobce prokazatelně trpí [anonymizováno] nemocí, která mu znepříjemňuje život. Soud tak ve smyslu ust. § 913 odst. 2 OZ dospěl k závěru, že se žalobce jako povinný vzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, resp. výdělečné činnosti v rámci podnikání, kdy dosahoval vysokých příjmů a rovněž v souvislosti s tím, že ve svém věku zakládá rodinu se ženou, která nemá žádné finanční prostředky, čímž podstupuje nepřiměřená majetková rizika. Lze tak dovodit, že musí mít stejné příjmy jako v době, kdy rozhodoval OS v [obec] a nebylo tedy důvodné výši výživného z jeho strany upravovat. V žádném případě nelze přehlédnout, že žalobce žalovanému neplatil výživné úmyslně, že ke dni 4. 3. 2020 měl vůči žalovanému dluh v rámci exekučního řízení pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo] 14 432.477,28 Kč a v rámci exekučního řízení pod sp.zn sp. zn. [spisová značka] dluh ve výši 243.335,42 Kč. Chování žalobce je tak vůči žalovanému, ale i obecně vůči společnosti v rozporu s dobrými mravy a nemůže používat právní ochrany (§ 8 [příjmení]).

29. Soud rovněž věc posoudil i per analogiam (§ 10 odst. 1 OZ) dle § 916 OZ, kdy žalobce jako osoba výživou povinná soudu řádně své příjmy neprokázal, zejména znemožněním výslechu své partnerky, která jediná může být ve věci informována, pak platí, že průměrný měsíční příjem žalobce činil v roce 2017, 2018, 2019 25 násobek životního minima jednotlivce - 3.410 Kč, tj. 85.250 Kč; v roce 2020 při životním minimu jednotlivce 3.680 Kč dokonce 92.000 Kč. Soud z výše uvedených důvodů dospěl k závěru, že jediným důvodem pro snížení výše výživného je prokazatelná skutečnost, že se žalobci narodilo dítě, trpí [anonymizováno] chorobou, žalovaný začal od roku 2018, byť z důvodu neplnění vyživovací povinnosti ze strany žalobce, podnikat. Soud proto ve výroku ad. I. změnil výši výživného stanovenou rozsudkem OS v [obec] ve spojení s rozsudkem KS v [obec] s účinností od 1. 1. 2018 tak, že výživné snížil na částku 4.000 Kč měsíčně. Ve výroku ad. II., kdy žalobce požadoval snížení na 500 Kč měsíčně za dobu od 18. 1. 2017 do 31. 12. 2017 a od 1. 1. do budoucna zrušit zcela, byla žaloba zamítnuta.

30. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu opětovným výslechem žalovaného, výslechem svědkyň – současné a bývalé přítelkyně žalovaného, kterými chtěl prokázat aktuální finanční situaci žalovaného, neboť finanční situace žalovaného byla prokazatelně zjištěna. Dále zamítl důkaz účetnictvím žalovaného, kterým chtěl prokázat, že ve svých nákladech v rámci podnikání uvádí náklady, které by jako podnikatel uvádět neměl, neboť bylo věcí příslušných finančních úřadů, které daňová přiznání převzaly, aby případné nedostatky těchto prohlášení řešily.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého byl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce požadoval snížení výživného na 500 Kč a následně zrušení zcela, žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu, tudíž soud dospěl k závěru, že žalobce i žalovaný měli ve věci úspěch částečně, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

32. O povinnosti žalobce i žalovaného zaplatit (výrok IV., V.) částku 453,75 Kč jako polovinu tlumočného ve výši 907,50 Kč vyplacené tlumočnici [příjmení] [jméno] [příjmení], rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.