36 C 234/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Alešem Kobzou jako samosoudcem ve věci manžel: ; celé jméno manžela , narozený dne datum bytem adresa manžela a manželky zastoupený advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec - část obce a manželka: ; celé jméno manželky , narozená dne datum bytem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. Bc. jméno příjmení jméno . sídlem adresa , obec o rozvod manželství

I. Manželství účastníků [celé jméno manžela] s [celé jméno manželky], dříve [příjmení], rozenou [příjmení] uzavřené dne [datum] před Úřadem městské části města Brna, [obec] [část obce], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se domáhal návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 20. 12. 2019 rozvodu manželství. V návrhu tvrdil, že manželství bylo uzavřeno dne [datum], cca po 15 letech přestalo plnit svou funkci, soužití účastníků je hluboce a trvale rozvráceno, manželé spolu již fakticky nežijí, manžel již opustil společnou domácnost, kterou měl s žalovanou v jeho domě v [část obce], a to nejméně do doby skončení rozvodového řízení. Ze vztahu účastníků se narodila dne [datum] dcera [obec] [celé jméno manželky], která dne [datum] dovrší zletilosti, rozvratem manželství je natolik zasažena, že rovněž opustila společnou domácnost a přechodně žije se svým přítelem v nájemním bytě, do domu v [část obce] by se ráda vrátila po rozvodu rodičů a odstěhování matky. Příčiny rozvratu manželství spatřoval v tom, že manželka si v podstatě začala žít vlastním životem a realizovat si svou kariéru, s manželem komunikuje pouze v hádkách a obviňování, ač je sama výlučným vlastníkem bytové jednotky v [obec], kterou dlouhodobě pronajímá, nijak nepřispívá do rodinného rozpočtu na provoz domácnosti, energie, stravu a na výživu dcery. Vše vyvrcholilo scénou v listopadu 2019, kdy manželka manžela začala obviňovat z napadání a kdy na její podnět věc byla šetřena orgány činnými v trestním řízení. Tato scéna skončila preventivním odchodem manžela z domu, ale také psychickým zhroucením a odchodem dcery [jméno].

2. Manželka navrhovala zamítnutí návrhu, s rozvodem nesouhlasí, má za to, že byly naplněny podmínky aplikace ust. § 855 odst. 2 písm. b) OZ, rozvod je v rozporu se zájmem manželky na stabilitě rodinných poměrů a zaopatření, působí jí zvlášť závažnou újmu spočívající ve ztrátě bydlení a razantním zhoršení její bytové situace, na rozvratu se převážně nepodílela, jelikož příčinou rozvratu je nevhodné chování manžela vůči ní, v jehož důsledku se manželé odcizili. Existují mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství zejména délka trvání manželství, manželé spolu nežijí asi od září 2019, tedy méně než 3 roky. Rozvod je v rozporu s jejím zájmem na zachování stabilních rodinných poměrů a se zájmem na tom být zaopatřena, budovala rodinnou domácnost, kde nyní s manželem přes 15 let žije a investovala do ní veškeré své úspory, s legitimním očekáváním toho, že bude zaopatřena bydlením do budoucna. Rozvodem by jí byla způsobena zvlášť závažná újma spočívající ve ztrátě bydlení bez možnosti a prostředků na obstarání si bydlení nového. Rozvodem by došlo ke ztrátě práva bydlet v rodinném domě v [část obce], dům byl pořízen jako rozestavěná stavba v době, kdy manžel a manželka byli partneři (12. 3. 2004), následně uzavřeli dne [datum] manželství a společně dokončili stavbu domu, kde celá rodina žila. Ze strany manžela jí nebyla učiněna žádná nabídka na vypořádání, která by jí umožnila zajistit si slušné bydlení bezprostředně po rozvodu manželství, jelikož její veškeré úspory a výdělky byly investovány do rodinného domu, vzhledem ke svým příjmům nemá žádné úspory, manžel asi od září 2019 po ní požaduje, aby rodinnou domácnost opustila, z jednání manžela je zřejmé, že ihned po zániku práva manželky bydlet v rodinném domě, podnikne kroky k jejímu vystěhování z domácnosti. Rozvrat nastal asi v září 2019 v důsledku toho, že manžel žádal po manželce, aby se odstěhovala ze společné domácnosti a začal jí dělat naschvály, přestal také manželce zasílat peníze na chod domácnosti a tato k nim neměla přístup, ač se jednalo o příjem manžela, který je ve společném jmění manželů. Manželka se žádného podobného jednání vůči manželovi nedopouští, manžel tedy převážně zapříčinil rozvrat manželství porušením povinností vůči manželce zejména dle § 687 OZ, tedy povinnosti vzájemné úcty, respektu a důstojnosti druhého a povinnosti vzájemně se podporovat. Ve věci jsou dány zvláštní okolnosti pro zachování manželství, a to zejména délka trvání manželství, kdy manželství trvalo 15 let, partnerský vztah 25 roků. Do září 2019 manželé spolu žili a vedli rodinnou domácnost, manželé spolu nežijí asi půl roku (písemné podání manželky ze dne 16. 4. 2020). Manželka potřebuje čas pro překlenutí krize a pro vyrovnání se, ať již psychicky, tak i ekonomicky, se současnou situací.

3. Manžel po celou dobu řízení setrval na svém návrhu, poukázal rovněž na to, že po určitou dobu manželka požívala alkoholické nápoje, což rovněž vedlo k rozvratu. Otázka bydlení pro dobu po rozvodu je na místě poté, až dojde k rozvodu manželství, manželka vlastní byt pod adresou [adresa].

4. Při jednání dne 21. 8. 2020 manželům nařídil 1. setkání se zapsaným mediátorem, kdy toto navrhovala manželka s tím, že by mohli v rámci rozvodového řízení řešit u mediátora vypořádání SJM za situace, kdy manžel uvádí, že je ochoten s nípři vypořádání SJM jednat a ona také. 1. setkání se zapsaným mediátorem bylo účastníkům nařízeno usnesením ze dne 21. 8. 2020.

5. Písemným podáním ze dne 18. 1. 2021 manželka sdělila, že měla zájem pokusit se o smírné řešení ohledně vypořádání SJM a rozvodu s manželem, manžel to však odmítl, byť pokusem o dohodu prostřednictvím mediace. Poukázala ještě i na to, že manžel byl rozhodnutím přestupkové komise Městské části [obec] [část obce] ze dne 5. 1. 2021 [číslo jednací] uznán vinným z přestupku, jejíž podstatou bylo protiprávní jednání vůči manželce nesoucí znaky domácího násilí a rozhodnutí přestupkové komise podporuje její tvrzení, že se na rozvratu manželství převážně nepodílela.

6. Během řízení bylo zjištěno, a to ze shodných tvrzení obou manželů, že rozhodnutí přestupkové komise ze dne 5. 1. 2021 bylo zrušeno a k samostatnému projednání byly vyloučeny 2 skutky, do rozhodnutí soudu ve věci rozsudkem, toto přestupkové řízení nebylo pravomocně skončeno.

7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - oddacím listem vystaveným Úřadem městské části města Brna, [obec] [část obce] dne 4. 11. 2011, rodným listem dcery manželů [jméno] [celé jméno manželky] vystaveným Městským úřadem Vyškov dne 8. 1. 2020, výslechem manželů, jako účastníků řízení, výslechem svědků - [jméno] [celé jméno manželky] - matky manžela, [jméno] [celé jméno manželky] - dcery účastníků a zvukovým záznamem - CD s nahrávkou hádky manželů ze dne 16. 11. 2019.

8. Manžel, jako účastník řízení vypověděl, že pokud opustil společnou domácnost 17. 11. 2019, vrátil se v prosinci 2019. Společně s manželkou bydleli v rodinném domě, který je v jeho výlučném vlastnictví, do 17. 11. 2019 tam bydleli společně s manželkou, začátkem listopadu 2019 opustila dům jejich dcera, která tam již nebydlí. Od prosince 2019 v domě bydlí ještě jeho rodiče, v domě, který má 4 podlaží je 5 pokojů + kuchyň, manželka obývá ložnici, dcera bydlela ve svém pokoji, po 17. 11. 2019 bydlel se svou matkou v bytě jeho rodičů v [obec], na [příjmení] 5 (družstevní byt [anonymizováno]), do domu se vrátil se svými rodiči, manželka obývá ložnici, dcera v domě nebydlí, bydlí v bytě jeho rodičů, jeho rodiče bydlí v domě v jednom pokoji, v dalším pokoji bydlí on. Před uzavřením manželství bydleli s manželkou v jeho družstevním bytě, manželka měla rovněž družstevní byt, byty byly spojené. Před uzavřením manželství se jim narodila dcera [obec], pokud žili v družstevním bytě, nechal postupně postavit dům, který byl kolaudován v roce [rok], kam se s manželkou přestěhovali a následně v prosinci po nastěhování uzavřeli manželství. První rozpor nastal v roce 2006, když prodával svůj družstevní byt a chtěl finanční prostředky z prodeje použít na zaplacení jeho hypotéky. Řešení finančních otázek ponechával vždy na manželce, pokud prodal svůj byt za 2.100.000 Kč, předpokládal, že manželka zaplatí část nesplacené hypotéky ve výši 2.000.000 Kč, manželka však hypotéku nezaplatila, předpokládal, že tak učiní, domluvení však nebyli. Toto její rozhodnutí jej velmi zklamalo, další zklamání nastalo, když v roce 2014 ho požádala jeho nemocná matka o nastěhování do rodinného domu (dále jen RD), což manželka odmítla. Oba rodiče tenkrát bydleli v RD v [anonymizováno] u [obec], jejich dům byl prodán a byl zakoupen družstevní byt 1+kk v [obec], na ul. [příjmení] [anonymizováno]. Manželka dělala obstrukce při návštěvách jeho rodičů v RD, vytýkala mu, že otec chodí na zahradu, že se stydí za to, jak vypadá. Otec má [anonymizováno] roků, matka [anonymizováno], oba jsou vážně nemocní. Závažnější rozpory nastaly v létě 2019, kdy dcera představila svého přítele [jméno] a žádala je o umožnění, aby spolu bydleli v RD. Manželka s tím nesouhlasila a trvala na tom, aby se přítel dcery vystěhoval. Dcera se svým přítelem v listopadu 2019 z domu odešli a bydlí v bytě jeho rodičů. Připustil, že v té době on i manželka požívali alkoholické nápoje, oba mají rádi víno. Pokud požívá alkohol on, chce se mu spát, manželka naopak chce řešit různé problémy, v důsledku toho vznikaly problematické situace, nejen mezi nimi, ale i s dcerou. Od té doby se začala stupňovat rozdílnost jejich názorů na výchovu dcery, která pak byla příčinou řady ošklivých hádek, rozdílnost spočívala v tom, že on souhlasil s tím, aby dcera, i když byla nezletilá, byla se svým přítelem u nich v domě, že jí bude mít na očích a že bude s nimi, manželka to však nechtěla. Pokud opustil RD v listopadu 2019, bylo to proto, že se manželka ze 4. na 5. 11. 2019 opila, udělala obvyklé scény obtěžováním jeho, dcery a jejího přítele, druhý den dcera odmítla jít do školy, protože byla zdeptaná, obrátil se proto na OSPOD, který měl nad ní dohled, aby byla vyslechnuta a aby jim bylo navrženo, jak mají situaci zvládat. Následně odpoledne za přítomnosti dcery s manželkou navrhoval po předchozí dohodě na OSPODU, aby manželka dočasně opustila společnou domácnost, stejný návrh měl i OSPOD. Nad dcerou měl OSPOD dohled proto, že dcera z důvodu napjaté situace od roku 2018 měla incident, kdy požila alkohol a byla zajištěna Policií. OSPOD ji nechal převést do nemocnice, soud ve věci nerozhodoval. 5. 11. 2019 se s manželkou nedohodl na tom, aby dočasně opustila společnou domácnost, ztratil nervy, začal křičet, sprostě jí nadávat, tlouct do nábytku, byl zoufalý, že nehodlá ušetřit dceru nesnesitelné situaci u nich doma. Manželka opustila dům, šla k sousedce, kterou požádala o nocleh a následující den šla k lékařce a zranění, které si způsobila v opilosti, prohlašovala za jím udělané. Přestupková komise předala věc zpět Policii ČR 5. 11. 2019 dcera opustila společnou domácnost, v domě zůstal on s manželkou, měl obavu, že pokud budou neshody, nebude mít žádného svědka, 17. 11. 2019 se nastěhoval do bytu jeho rodičů, kde bydlel společně s matkou, neboť otec byl hospitalizován v nemocnici. V prosinci 2019 se nastěhoval zpět do domu společně s jeho rodiči, v jejich bytě bydlí dcera. Aby zajistil doma vhodné prostředí pro svoji dceru a péči o jeho rodiče, požádal o rozvod manželství. 6 roků pracuje ve firmě [právnická osoba], kde má příjem 40.000 Kč měsíčně hrubého + výkonnostní prémie až 56.000 Kč hrubého měsíčně, manželka pracuje ve [právnická osoba] od ledna 2019, jako účetní, neví, jaké má příjmy. Do roku 2012, kdy prodělal první infarkt, veškeré finanční prostředky, které vydělal, poskytoval na účet manželky, po druhém infarktu pobíral nemocenské dávky, byly v určité finanční tísni, finanční tíseň řešila i manželka, která přispívala na společnou domácnost. Platil hypotéku, poplatky za plyn, elektřinu a další nutné výlohy spojené s domem, od února 2013, kdy byl zaměstnán u firmy [anonymizováno] zasílal na účet manželky jen 6.000 Kč, jako příspěvek na výživu dcery a jeho, ostatní výlohy platil všechny on až do léta 2019, poté, co se dcera odstěhovala, finančně přispívá přímo dceři, manželce nepřispívá ničím. Od ledna [rok] do ledna 2019 manželka neměla trvalý pracovní poměr, měla maximálně příjmy do 60.000 Kč ročně, pro něj zpracovávala daňové přiznání, kde uváděla odpočítatelnou položku na její osobu. Družstevní byt, který patřil do vlastnictví manželky, byl za trvání manželství manželkou prodán, manželka si za finanční prostředky z prodeje koupila asi v roce 2000 byt 2+kk na ulici [ulice] v [obec], který pronajímá. V tomto bytě osobně byl, smlouvy o pronájmu neviděl, myslí si, že by v bytě mohla bydlet a opakovaně ji o to žádal, pokud se věc řešila s dcerou na OSPODU, byl to jeho návrh, aby právě do tohoto bytu se dočasně odstěhovala. Byt má 2 samostatné pokoje, kuchyň je součástí jednoho pokoje, jedná se o zrekonstruovaný prvorepublikový dům. Pokud v návrhu na rozvod manželství uvedl adresu manželky [ulice a číslo], spletl se. Manželství považuje za rozvrácené od roku [rok], kdy nesouhlasila, aby s nimi v domě bydleli jeho rodiče, nerozvedli se proto, že měli nezletilou dceru, myslel, že se dočká nějakého kompromisu. Pokud manželka nesouhlasila s tím, aby dcera s přítelem u nich bydlela, neměla dcera ještě 18 roků, její přítel ještě neměl 30 let, on nezkoumal, zda je zaměstnaný, přispíval na společnou domácnost. V roce 2019 měla dcera ve škole značnou nepřítomnost, dům byl pořízen v roce 2004 jen z jeho finančních zdrojů, když vykonával vysokou funkci ve [právnická osoba] [anonymizováno], kde měl roční příjmy 1.200.000 Kč před zdaněním. Navíc byl [anonymizována tři slova] a na základě smlouvy při prodeji firmy získal asi 7.000.000 Kč, dům byl pořízen minimálně za 8.000.000 Kč, měl našetřeno ještě více. Hypotéka byla splácena po uzavření manželství z jeho výplaty. Na mateřské dovolené s dcerou byla manželka, protože je její matka, on byl živitelem rodiny, takto se s manželkou dohodli. V minulosti byl obviněn z různých přestupků, jednalo o přestupky dopravní, další si nepamatuje, 6. 5. 2019 byl na přestupkové komisi poté, když ho na Policii oznámila manželka. Připustil, že manželku fyzicky napadl, když se bránil, na CD je nahráno, jak k ní byl vulgární, byla to škaredá slova, lituje toho. Je šetřen Policií pro ublížení na těle s déle trvající pracovní neschopností, manželka měla možnost užívat celý dům, bránil jí vstupu do domu v poslední době proto, že nabízela dceři, aby pro [anonymizováno] roznášela tiskoviny do schránek jejich klientů bez jakékoliv ochrany - roušky, což ho rozčílilo a šel na [anonymizováno], kde se setkal s pracovnicí, která byla také bez roušky, on roušku měl, dcera měla roušku, šli vrátit tiskoviny, byla tam i manželka, která roušku neměla. Vyzýval manželku, aby si roušku nasadila, následně pak nechtěl, aby do domu chodila, protože, když chodila bez roušky, nechtěl ohrožovat zdraví jeho rodičů i sebe. Manželka si nenasadila roušku ani, když se vracela do domu, 3x jí nabídl, aby šla do bytu na [příjmení], protože byl prázdný, manželka volala Policii, pokud Policie přijela, trvala na tom, že chce v domě zůstat, Policie mu vysvětlila, že jí to musí umožnit, což jí také umožnil. Policie manželce řekla, aby roušku nosila aspoň ve společných prostorách domu. [příjmení] opustila dům, žádal manželku od 5. 11. 2019, pokud manželka z domu odejde, vrátí se dcera a v domě budou bydlet on, jeho rodiče, dcera případně i s přítelem. Manželka může bydlet v bytě na [anonymizováno] (výpověď manžela ze dne 5. 6. 2020).

9. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že žili společně s manželem od roku [rok] v nájemním třípokojovém bytě v [obec], který získala po rozvodu s 1. manželem, tento následně vyměnila v letech 1999 nebo 2000 za byt menší v osobním vlastnictví na [obec], ve kterém nebydlela a následně ho prodala a pořídila byt 2+kk s terasou v [část obce] na ulici [příjmení], kdy se jednalo o novostavbu. Manžel si následně pořídil garsonku, která sousedila s tímto bytem - byly to byty družstevní, které spojili a tam žili od roku 2001 do roku [rok], v roce [rok] se narodila dcera [obec]. Byla na mateřské dovolené s dcerou, v té době se ještě starala o svého syna z předchozího manželství, který měl tenkrát 17 roků, dalších 7 roků na požadavek manžela zůstala doma, vozidla dceru do školy, manžela do práce, následně se dohodli, že si pořídí dům s tím, že se byty prodají, vzali si hypotéku. Protože byla na mateřské dovolené, byla hypotéka na manžela. [příjmení] na ulici [ulice] [obec] kupovali ve stavu hrubé stavby, protože byla hypotéka psaná na manžela a ona byla na mateřské dovolené, byl dům v katastru zapsán ve výlučném vlastnictví manžela, neboť by na hypotéku nedosáhli. V té době ještě manželé nebyli, do domu se nastěhovali v roce [rok] v srpnu a v prosinci [rok] se brali. Dům dodělávali, všechno zařizovala ona, v letech [rok] - 2019 žádný problém nebyl, zlom nastal v roce 2019, kdy si dcera přivedla do domu přítele, který u nich občas přespal, říkala, že je domluvená s tátou, že půjdou do podnájmu. Protože neměla 18 let, nesouhlasila s tím. Dcera přítele představovala s tím, že má různý věk, nakonec bylo zjištěno, že má 29 roků. Dcera měla problémy, které se řešily na OSPODU, přítel ji napadl u nich doma, neví, zda manžel souhlasil s tím, aby se s přítelem nastěhovala do domu, nejdříve šli bydlet k jeho mamince, pak po určitou dobu bydleli v bytě po rodičích manžela, do domu se rodiče manžela nastěhovali v roce 2019. Tenkrát ji manžel vyzýval, ať se odstěhuje, že je na katastru zaspán pouze on, došlo k incidentům, Policie mu vysvětlila, že ji musí nechat vstoupit do domu, říkal, že z domu po rozvodu vyfičí, byla proto nucena navštívit neziskovou organizaci [anonymizováno], kde jí pomohli, po incidentu s manželem musela jít do pracovní neschopnosti z psychické stránky. [obec] se následně odstěhovala, do bytu rodičů manžela, který již rozpory nevytvářel. Choval se psychopaticky - od září 2019 jí přestal posílat peníze, dával je dceři, které kupoval drahé dárky, v březnu 2020, kdy byla dcera již plnoletá, se nastěhovala dcera s přítelem v květnu do domu. Od té doby bydlí v domě všichni - manžel, jeho rodiče, ona, dcera, její přítel tam nebydlí, neboť dceru napadl a manžel ho vyhodil. V listopadu 2019 ji manžel napadl, vzal jí auto, pokud je dcera doma, chová se manžel přijatelně, stará se o rodiče, její pomoc nevyžaduje, a to ani vůči jeho rodičům, babička má problémy s alkoholem, pokud byla babička v nemocnici, nabízela dědovi buchtu, manžel jí řekl, že mu pomůže jedině tím, když z domu odejde, ale děda si buchtu vzal. V dubnu 2019 byl manžel hospitalizován v nemocnici, ona za ním chodila, vařila mu polévky, které mu tam nosila, odmítala ho již vozit na nádraží, když jel někam na služební cestu jako dřív, manžel nerad řídil. V roce 2019 nastoupila do zaměstnání, začala pracovat už v roce 2018, byt na ulici [ulice], kdy je v katastru napsaná jako vlastník pouze ona, je byt 1+1, je tam malinká kuchyň, byt je ve středu města, měla by strach tam bydlet. Dcera si přeje, aby v domě žili všichni společně, pokud chodí do zaměstnání, má podstatně menší příjem, než manžel - hrubý příjem 20.000 Kč, z pronájmu bytu na [anonymizováno] zbývá měsíčně částka 6.000 Kč, [obec] dává každý týden 300 Kč, manžel dceři kupuje drahé dárky, např. boty za 3.000 Kč, hodinky za 17.000 Kč, přispěl jí na autoškolu, kterou nakonec nedodělala, částku 13.000 Kč tak vlastně vyhodili. Babička říkala, že manželovi platí nájem měsíčně 7.000 Kč, manžel říkal, že vše bude řešit až po rozvodu, ona to však psychicky nezvládne. Manžel je v invalidním důchodě, jí se vrátila [anonymizováno], neví, jakou má manžel představu ohledně jejich vztahu do budoucna, bojí se, že zůstane bez finančních prostředků, v baráku je stojí měsíční bydlení [číslo] - 5.000 Kč, manžel hospodaří se svými rodiči, ona hospodaří s dcerou, která má před maturitou. S manželem žijí od roku [rok], chtěl se ženit již v roce 1997, ona nechtěla, neboť měla špatnou zkušenost z prvního manželství. Pokud měl manžel pauzy v zaměstnání v letech 2009 a 2014, vypověděly se nějaké její finanční produkty, půjčila si i peníze. Nezná manželův skutečný důvod, proč se rozvádí, návrh jí poslal na adresu [ulice a číslo], kde měli původně byty, jí chyběly roky na důchod, manžel pro sebe založil stavební spoření a jiné finanční produkty, [obec] říkal, že v domě mohou bydlet všichni, nevěří tomu však, když jí řekl, že z domu vyfičí. Má 5 roků do důchodu, bude mít důchod nízký, vařila, starala se o domácnost, manžel jí pravidelně posílal peníze. S dcerou jezdila na dovolenou, manžel nechtěl, protože nemá rád teplo, pokud měl [anonymizováno] roků, nabídl jim, ať si vyberou, ať to stojí, co to stojí. Byly pak s dcerou v extra hotelu v Turecku, jinak jezdily na dovolenou do běžných destinací. Když splatili hypotéku, říkal, že šetří na automobil [příjmení], který však nekoupili, pokud potřebovala peníze např. na zubaře, peníze jí dával. Stavba domu byla financována z prostředků jejích i z prostředků manžela, hypotéku platili oba dva, užívali i peníze z pronájmu jejího bytu. Manžel ji opakovaně napadl, když nesouhlasila s tím, aby dcera bydlela se svým přítelem v domě, bránil jí ve vstupu do domu, musela 2 - 3x volat Policii. Pokud pak byla v pracovní neschopnosti necelé 3 měsíce, užívala léky, chodila k psycholožce, léky byly na psychiku. K dotazu, zda jí manžel nabídl pomoc při zajištění bydlení, uvedla, že jí řekl, ať si vezme auto, půl vybavení v baráku a ať vypadne. V bytě na [anonymizováno] bydlí student, ona manžela nikdy nenapadla, manžel má výkyvy tak, jak je má i babička a [obec], babička o ní mluví, jako o osobě, mají to v rodině jinak nastaveno. V domě chce zůstat neboť tam má zázemí, je tam zahrada, je tam dcera. Mohou tam tímto způsobem žít i nadále, když nebudou rozvedeni, citový vztah k manželovi měla do roku 2020, teď k němu citový vztah nemá, bere ho jako tátu [jméno]. K dotazu, zda považuje za normální soužití v domě, když jejich vztahy musí řešit i přestupková komise, uvedla, že přestupková komise řeší to, co bylo v roce 2019, v roce 2019 došlo k určité změně, kdy mají v domě každý svůj prostor, manžel už nátlakové situace nedělá, myslí si, že se ani rozvádět nechce, trvala na tom, že rozvod manželství nechce. K dotazu, co udělala po dobu trvání tohoto řízení pro zachování vztahu manželů, uvedla, že., když něco uvaří a řekne [obec], ať zavolá tátu, tak on to nechce. Chodí do práce, manžel je doma, ona uklízí, intimně se nestýkají od roku 2019. Po prvním rozvodu měla finanční prostředky, manžel jí auto po 14 měsících vrátil, družstevní podíly dvou bytů v [část obce] byly vyřešeny tak, že se oba prodaly.

10. Svědkyně [jméno] [celé jméno manželky] - matka žalobce dne 24. 11. 2021 vypověděla, že se společně s manželem dostali do péče syna od 16. 12. 2019, kdy si je vzal do svého domu. Manžel je postižen [anonymizováno], je s ním moc starostí, v domě mají k dispozici jeden pokojík + na chodbě WC a minikuchyňku. Od té doby má přehled, jak to v rodině chodí a jaká je tam situace, dříve přehled neměla, bylo jí však divné, když navštěvovali manžela v předchozí době v [anonymizována dvě slova], tak jí jednou syn řekl, zda by mohl být v jejich bytě s tím, že mají s [jméno] velké rozepře a že s ní nechce být beze svědků. Manžel potřebuje velkou péči, pokud bydleli odděleně a měl syn přijít něco pomoci, nedalo se to vyřešit okamžitě, pokud bydlí takto, řeší se problémy ihned. Vnučka tenkrát bydlela mimo domov, dnes tam bydlí ona s manželem, syn, snacha a vnučka [obec]. Domácnost je tichá, jeden před druhým se zdržují dát něco najevo, aby nevznikl konflikt. Konflikt byl kvůli roušce v době, kdy již byly problémy s COVIDEM, kdy měla [obec] v rámci brigády roznášet nějaké letáky a když syn zjistil, že má roznášet tyto bez roušky, šel a vrátil jim tam letáky zpět. Během několika dnů přišla domů snacha, neměla roušku, on chtěl, aby si roušku nasadila, protože tam byli již s manželem, nebyli ani očkovaní, předváděl jí, jaká má být vzdálenost mezi lidmi, byl naštvaný. Něco podobného viděla ve filmech, bylo to, jak vojenský výcvik, nechtěl ji pustit bez roušky domů, vysvětloval jí, proč má mít roušku. Snacha volala policajty, že ji nechce pustit domů. Dnes je moderní, že se volají policajti. Policajti přišli a řekli jí, že už je to nebaví, že už k nim chodit pořád nebudou. Policii proto ona (svědkyně) požádala, aby jí dali nějaké pravomoce, aby vztahy v domě rovnala a ti jí řekli, že pravomoce má. Bylo to také na přestupkové komisi, kde byla vypovídat jako svědek. [příjmení] [jméno] k nim jezdila často na prázdniny, když ještě bydleli s manželem v chalupě v [anonymizováno]. Když přijela, večer si vlezla k ní do postele a stěžovala si, že se maminka s tatínkem strašně hádají a byla z toho smutná. Od té doby měla obavu, že se k sobě syn se snachou nehodí, syn je vědecky založený, musí se to s ním umět, což říká z pohledu matky. Ti dva se k sobě nehodí, jejich vztah vzal úplně zu grunt, vztah manželů hodnotila jako zu grunt s tím, že mají oba stejný podíl na rozvratu z důvodu nesouladu jejich povah. Problémy vznikly s [jméno], když se zakoukala do kluka, mámě se nelíbil, utekla s ním z domu, byl o 12 roků starší, disžokej, byli dokonce u ní na návštěvě, jí se špatný nezdál, je toho názoru, že ho šlo tolerovat. Pokud u nich byla Policie, požadoval syn nošení roušky jen po snaše, že když někdo chodí do práce a pak přijde domů, je zapotřebí mít roušku, což dnes by bylo už normální. [obec] tam ten den nebyla, jestli tam docházela, v tu dobu neví, konflikt sledovala z prvního patra. Po [obec] syn nepožadoval, aby roušku nosila, po ní rovněž ne, navíc s manželem měli desinfekci a pokud k nim někdo přišel, tak se odesinfikoval, chodili tenkrát pouze k lékaři. Pokud by byla na místě snachy tenkrát ona, vzala by si roušku a šla by do svého pokoje. Syn při běžném rodinném provozu roušku nenosil, jen když někam šel nebo když přišel z práce. Po snaše požadoval, ať jde do svého pokoje nebo, aby si něco uvařila, má pokoj v patře, kuchyň mají dole, kam se musí jít po schodech, při konfliktu jí vysvětloval, jak důležité je mít roušku, jí to připadalo (svědkyni) jako na školení CO. Myslí, že před ní vulgarismy vůči [jméno] nepoužíval, neví, ale co je vulgarismus a jakého stupně, nadávky vůči [jméno] asi nepoužíval, možná říkal, že jestli je hluchá. [jméno] jí pomohla s taškou, když měla nějaký nákup nahoru. V roce 2019 měla s [jméno] konflikt, když se jí ptala, zda pojede za svým tatínkem do [obec] a ona se na ní tenkrát obořila, že je to všechno kvůli ní, což považovala za urážky, přerušila s ní proto kontakt. Dříve se zdravily dobrý den, po konfliktu se zdravit přestaly. Nemůže posoudit, zda syn na [jméno] zvyšoval hlas, syn zvýšeným hlasem hovoří běžně. V současné době je atmosféra v domě klidná, protože nikdo nemluví s nikým, není tam co řešit, všechno je zu grunt. Syn hovoří hlasitě, takže hovoří celým tělem, aby ti, co ho poslouchají, to pochopili, pokud někdo něco nechápe, tak on to takto vysvětluje, při běžném rozhovoru nehovoří nahlas, pokud ho někdo nechápe, tak do toho dá všechno. K dotazu, zda syn hovoří srozumitelně, uvedla, že asi tak, jako hovoří projednávající soudce. [obec] se vrátila, bydlí v domě, vztah s klukem ukončila, připravuje se na maturitu, má distanční výuku, má takovou povahu, že musí být také podle jejího, nenechá na nikom nit suchou, pokud jí někdo odporuje, ona se s ním ale domluví. Zda měla nějaké jiné problémy s rodiči, než s tím klukem, neví, stěžovala si, že se rodiče hádají již od dětství, v současné době si stěžuje taky.

11. Svědkyně [příjmení] [celé jméno manželky] - dcera účastníků vypověděla, že manželství rodičů je nefunkční, nekomunikují spolu skoro vůbec, pokud ano, je k tomu povolaná ona, vůbec spolu nemluví, táta hlavně s mámou již nic řešit nechce. S rodiči toho prožila už dost, už ve svých 12 letech, kdy s ní máma byla doma a táta pracoval, vznikaly problémy mezi rodiči kvůli alkoholu, kdy se pak hádali. Nehádali se kvůli pití alkoholu, ale alkohol posiloval problémy, co mezi sebou měli, alkohol užívali pravidelně, pokud k nim přišla, obvykle byli pod vlivem alkoholu a musela se někdy volat i Policie, jí ze strany rodičů chyběla jakási opora, protože řešili problémy, které převyšovaly to, aby pečovali o ni, jako o dítě, po stránce materiální o ní postaráno bylo vždy skvěle, po psychické stránce to tak nebylo. Nelze říct, že by se na špatných vztazích podílel pouze jeden z nich, byla to jakási jejich kolektivní vina. Byt babičky a dědečka je v [obec], na [příjmení] [číslo] v přízemí, kde je malý balkonek, defacto jedna místnost + malá chodbička + koupelna, v tomto bytě jednu dobu žila, byt je vybavený. V bytě na [anonymizováno] byla s mámou jako dítě, když ho připravovaly pro nájemníky, byt je prostorově podobný, ale má jednu místnost + oddělenou kuchyň, vybaveností je na stejno, jako byt v [část obce], je tam přijatelná kuchyňská linka. Neví, kdo v tomto bytě žije, v bytě na [příjmení] by měl být její bývalý přítel. Policie k nim byla volána vícekrát proto, že doma byl už takový řev, že bylo nutno, aby to někdo přišel zklidnit. Policii někdy volala ona, někdy otec, někdy matka. Část doby v letech 2019 - 2020 v domě nežila, táta uměl být k mámě verbálně vulgární, když přetekla jeho trpělivost, pak ho to ale mrzelo, zpětně si začal uvědomovat, že jeho chování bylo neadekvátní. Jaké vulgární výrazy používal, odmítla uvést. Otec tenkrát chtěl, aby se máma odstěhovala, neboť ona měla v té době psychické problémy, které se řešily na OSPODu, jí vadilo, že máma požívá alkohol a stejně tak i otec. Na OSPODu jim radili, aby se rodina rozdělila. Stávalo se, že pokud byla máma opilá, přišla za ní, což jí vadilo, protože v tu chvíli s ní chtěla řešit věci, které se řešit nehodily, ráno pak přišla a opilá nebyla. Táta jí navrhl, aby načas opustila dům, že mají k dispozici 2 byty, ona na to nepřistoupila, chtěla to pouze oficiálně. Pokud se táta snažil o kompromis, nevyšlo to. Táta jí navrhoval, aby na pár měsíců opustila dům, že jí dá nějaké peníze, pokud by si pronajala nějaký jiný byt, bylo to dokonce tenkrát sepsáno písemně na OSPODu. Bylo to v době, kdy se k nim přistěhoval její přítel, s jehož nastěhováním matka nesouhlasila, ona v té době byla nezletilá. Otec nejdříve připravil písemně 5 bodů k tomu, jak se bude tento problém řešit, písemně to předal matce a OSPODu, OSPOD s tím souhlasil, když to předal matce, měl to od OSPODu odsouhlaseno. Otec se k matce ve věci odchodu z domu nechoval vhodně, jednalo se o vulgární nadávky, jako např. krávo blbá. Otec se rovněž uchýlil k tomu, že mámu nechtěl pustit do domu, když neměla roušku, pokud se to týkalo koronavirového problému. Pokud se odstěhovala s bývalým přítelem, tak matce otec vzal automobil, který tak matka neměla k dispozici, měla ho však k dispozici ona se svým přítelem. Matka se podílela na zařízení jejího pokoje, malovaly tam, koupily tam nové zrcadlo. Otec souhlasil s tím, aby se její přítel do domu nastěhoval, je možné, že se rodiče hádali kvůli problému s nastěhováním jejího přítele. Ohledně rozsahu požívání alkoholu rodičů uvedla, že o víkendu pravidelně, přes týden minimálně v odpoledních hodinách, pili víno, máma bílé, táta červené, během víkendu za jednu noc vypil každý jednu až dvě sedmičky vína, byli opilí tak, že se sotva byli schopní držet na vlastních nohou, usínali po domě.

12. Manželka předložila k důkazu CD s audionahrávkou hádky mezi účastníky ze dne 16. 11. 2019, kdy manželka manžela vyzývá, aby jí něco dal, co si koupila, že mu nebere také jeho věci, manžel zvýšeným hlasem na ni křičí - co nebere?, na to ona křičí, aby jí nebil, manžel na ní křičí, aby vypadla, že tam nemá co dělat, manželka křičí, au, nech mě, na to na ni manžel křičí, že jí nikdo nic nedělá a ona na to, vždyť si mi dal facky, manžel na to, ale hovno, to si vymýšlíš, protože jsi kráva blbá. Manželka na manžela křičí, že ho nechá vyvést, že se chová jak zvíře, on jí na to říká, že tam nemá co dělat, manželka po něm žádá důvod, manžel odpovídá- protože jsem to řekl. Manželka křičí, že je manžel vypitej, že neví, co říká a že ji zase mlátí, on na to zvýšeným hlasem křičí, že ji nikdo nemlátí, že si to vymýšlí. Manžel manželce říká, že všechno provokuje a ať nemyslí, že to na něho všechno shodí. Manželka ho postupně otázkami přivádí k tomu, že jí řekne, aby šla do hajzlu. Ze zvukového záznamu vyplývá, že oba manželé se hádají a vzájemně na sebe křičí. Protože tuto hádku nahrála manželka, lze ze způsobu jí kladených otázek dovodit, a je velmi pravděpodobné, že manžela k hádce vyprovokovala. Na záznamu jsou slyšet údery, nelze však v žádném případě dovozovat, že by se jednalo o údery typu bití ze strany manžela vůči manželce.

13. Podle § 587 odst. 1 OZ manželé mají rovné povinnosti a rovná práva.

14. Podle § 687 odst. 2 OZ manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrní, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

15. Podle § 755 odst. 1 OZ manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

16. Podle § 755 odst. 2 písm. b) OZ přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu 3 let.

17. Podle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

18. Podle § 758 OZ manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

19. Z listinných důkazů pod bodem 7 vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] [anonymizováno] Úřadem městské části města Brna Brno [část obce], u manžela se jednalo o manželství první, u manželky o manželství druhé, když její předchozí manželství bylo rozvedeno. Ještě před uzavřením manželství se z jejích vztahu narodila dne [datum] dcera [obec] [celé jméno manželky].

20. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství. Existenci rozvratu vzal soud za prokázáno z výpovědi manžela, který po celou dobu trvání řízení tvrdí, že manželství je rozvráceno, řízení bylo zahájeno 20. 12. 2019, tedy před 2 roky, manželka v rámci své výpovědi rovněž vypověděla, že mezi účastníky jsou napjaté vztahy od září 2019, kdy ji manžel napadl, když nesouhlasila s tím, aby dcera bydlela se svým přítelem u nich v domě. Citový vztah k manželovi nemá od roku 2020, napjaté vztahy mezi účastníky řeší Policie opakovaně, což soud zjistil jednak z výpovědi manžela, manželky i z výpovědi svědků - matky manžela a dcery účastníků. Rozvrat manželství připustila manželka i v rámci závěrečného návrhu, kdy uvedla, že se k ní manžel choval vulgárně, omezoval její pobyt po domě a vyžadoval po ní protiepidemiologická opatření, neumožňoval jí používat její automobil, který dal k užívání dceři a jejímu příteli, což vedlo k definitivnímu rozvratu manželství. Z výpovědi obou svědkyň jednoznačně vyplynulo, že se manželé často hádali, matka manžela uvedla, že pokud k nim jezdila vnučka [obec], vlezla si k ní do postele a stěžovala si na to, že se maminka s tatínkem strašně hádají a byla z toho smutná. Dcera [obec] vypověděla o tom, že si s rodiči toho prožila dost, už v jejich 12 letech, kdy s ní byla matka doma a táta pracoval, vznikaly problémy mezi rodiči kvůli alkoholu, kdy se hádali, resp. hádali se, když požili alkohol, což posilovalo problémy, které mezi sebou měli. Z výpovědi obou svědkyň i z výpovědi manželů vyplynulo, že oba užívali alkohol, kvůli tomu se musela opakovaně volat Policie. Ze strany rodičů chyběla dceři opora, neboť řešili problémy, které převyšovaly to, aby pečovali o ni, jako o dítě po stránce duševní i když po stránce materiální o ni bylo postaráno. Obě svědkyně popsaly současné soužití v domě jako neúnosné, nejméně od roku 2019 se účastníci hádali, v současné je v domě situace taková, že tam kromě manželů bydlí i dcera [obec] a rodiče manžela, kteří mají svůj pokoj a sociální zařízení v patře. Dcera, manžel, manželka mají každý svůj pokoj a matka manžela popsala současný stav tak, že je všechno tzv.,,zu grunt”. Pokud manželka odůvodňuje svůj nesouhlas s rozvodem tím, že tímto způsobem žijí manželé již několik roků, vypověděla, že se intimně nestýkají od roku 2019, z výpovědi obou svědkyň jednoznačně vyplynulo, že v domě je napětí, které je zcela nevhodné pro bydlení nejen manželů společně, ale i jejich zletilé dcery, která se připravuje k maturitě a rodičů manžela, kteří mají vysoký věk, zdravotní problémy a potřebují trvalou péči. Pokud budou manželé rozvedeni a nebudou společně bydlet, nebudou se vzájemně napadat a vygradovávat své vztahy ve vzájemné napadání. Pokud měl soud k dispozici nahrávku /srov. závěry pod bodem 12/ z hádky manželů ze dne 16. 11. 2019, nutno připustit, že manžel na této nahrávce manželce říká, že je kráva, manželé se hádají, manžel po manželce chce, aby vypadla, manžel i dcera účastníků vypověděli o tom, že manžel nakonec svých vulgárních nadávek vůči manželce litoval. Je nepřípustné, aby se muž k ženě tímto způsobem choval, aby ji i fyzicky napadal v rámci hádky /když sám připustil, že ji fyzicky napadl, pokud se bránil/, která byla následně řešena Policií a v rámci přestupkové komise, kde však do dnešního dne není rozhodnuto. Manžel v rámci své výpovědi vypovídal před soudem srozumitelně a hlasitě, jeho matka ho popsala, jako osobu, která hovoří hlasitě tak, že hovoří celým tělem, aby ti, co ho poslouchají, to pochopili. Na audionahrávce jsou místa, kdy manžel hovoří v nižší frekvenci hlasitosti, manželka rovněž na této nahrávce jednoznačně na manžela křičí. Soud vyhodnotil tento důkaz tak, že ze struktury nahrávky a ze skutečnosti, že si tuto nahrávku pořídila manželka, učinila tak účelově a v rámci hádky zaznamenané manžela postupnými dotazy zcela jednoznačně popichuje a vyvádí z míry tak, aby na ni křičel. Pokud manželka tvrdí, že na této nahrávce je zaznamenáno, jak jí fyzicky napadá, jsou tam slyšet rány, ale v daném případě nelze dovodit, že by se jednalo o bití i když manželka na nahrávce říká, aby jí manžel nebil. K tomuto závěru soud dospěl i s přihlédnutím k tomu že matka manžela vypověděla, že si myslí, že syn vůči snaše vulgarismy nepoužíval, rovněž před ní ani syn snachu fyzicky nenapadl. Dcera uvedla, že táta uměl být k matce verbálně vulgární, když přetekla jeho trpělivost, pak ho to ale mrzelo. Manžel v rámci účastnické výpovědi připustil, že manželku /ne na této nahrávce/ fyzicky napadl, když se bránil, byl na ni vulgární, což ho mrzí.

21. Soud se rovněž zabýval otázkou, zda jsou splněny důvody pro zamítnutí návrhu na rozvod manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. b) OZ, dle kterého přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Pokud se týká příčin rozvratu manželství, soud ve smyslu ust. § 756 OZ z provedeného dokazování dospěl k závěru, že příčina rozvratu manželství spočívá v rozdílnosti povah manželů, hádali se v době, kdy byla dcera malá, což vzal soud za prokázané z výpovědi matky manžela i z výpovědi dcery, další příčinou rozvratu je společné požívání alkoholu, které nemohlo v žádném případě přinést nic pozitivního pro vztah manželů, když požívali alkohol přes víkend běžně tak, že každý den vypil každý 1 až 2 sedmičky vína, dcera účastníků vypověděla, že opakovaně alkohol takto požívali, že se pak hádali, že usínali na různých místech v domě. Další příčinou rozvratu manželství byl rozdílný názor manželů na bydlení přítele dcery v rodinném domě se svým přítelem, kdy byla ještě nezletilá. Manželka s tímto bydlením nesouhlasila, manžel souhlasil a vysvětloval to tím, že chtěl mít nad dcerou jakýsi dohled, kontrolu, z výpovědi dcery i z výpovědi manžela rovněž vzal soud za prokázané, že v té době tuto otázku řešil OSPOD, kdy jim bylo doporučeno, aby v domě bydlela dcera s otcem a aby matka na určitou dobu z domu odešla. Tím, že byl mezi manželi takovýto vyhraněný rozporný názor na společné bydlení dcery s přítelem v domě, nelze než dovodit, že skutečně rozdílnost povah manželů je jedna z příčin rozvratu. Pokud se týká nevhodného chování manžela, soud musí v tomto dát za pravdu manželce, že se k ní nevhodně choval, když na ni křičel a používal vulgárních výrazů vůči její osobě, když v době, kdy začínala pandemie COVIDU, odmítala v domě nosit roušku a souhlasila s tím, aby dcera šla pracovat do zaměstnání a roznášet letáky bez roušky. Obava manžela, aby se nenakazil on, manželka, dcera a jeho rodiče, kteří už v té době v domě byli, je pochopitelná, v žádném případě se však neměl uchýlit k tomu, že se bude vůči manželce chovat vulgárně a že ji i fyzicky napadl, na druhé straně manželka tak, jak vyplývá z nahrávky ze dne 16. 11. 2019 manžela zcela evidentně popichuje, provokuje a rovněž na něho křičí. Manžel připustil, že se nechoval vhodně a dcera vypověděla, že ho to pak mrzelo. Soud nedospěl k závěru, že by příčina rozvratu manželství spočívala výlučně v chování jednoho nebo druhého z manželů. Pokud je řešena otázka fyzického napadení manželky v rámci přestupkového řízení před přestupkovou komisí Městské části [obec] [část obce], soud vzal za prokázáno ze shodných tvrzení zúčastněných stran, že toto řízení není doposud pravomocně ukončeno.

22. Co se týká tvrzení, že rozvod je v rozporu se zájmem manželky na stabilitě rodinných poměrů a zaopatření s tím, že jí způsobí zvlášť závažnou újmu spočívající ve ztrátě bydlení a razantním zhoršením její bytové situace. Bylo prokázáno, že manželé bydlí v domě, který je v katastru nemovitostí zapsán ve vlastnictví manžela (případné námitky žalované, že byl dům postaven ze společných prostředků, bude řešen v rámci řízení o vypořádání SJM), manželka poukazuje na to, že pokud v manželství setrvává, tak užívá dům, zahradu, je na to řadu let zvyklá. Závažná újmu spočívající ve ztrátě bydlení a razantní zhoršení její bytové situace rozvodem nenastane, neboť manželka má jednak právo bydlení v domě, jako manželka manžela a v případě, že by bylo prokázáno, že dům patří do SJM, i z titulu tohoto, její povinnost vyklidit dům rozvodem manželství v žádném případě z ničeho nevyplývá, žalobce by musel podat žalobu na vyklizení, pokud by po předchozí oficiální výzvě po rozvodu manželství, dům nevyklidila. Pokud by ve věci rozhodoval soud o jejím vyklizení, nelze v tomto okamžiku vůbec uzavřít, zda by jeho návrhu bylo vyhověno. Manželka požadovala poskytnutí přiměřené lhůty k tomu, aby se připravila na rozvod, aby si zajistila bydlení, což jí v rámci tohoto řízení bylo umožněno, když návrh na rozvod manželství byl podán již 20. 12. 2019, kdy manželství rozvráceno již bylo a soud ještě během řízení na její návrh nařídil 1. setkání manželů s mediátorem pro případné vyřešení vzájemných majetkových vztahů mezi manželi, kdy jí manžel navrhoval vyplatit určitou finanční částku na pořízení bytu. Soud o rozvodu rozhodl až defacto za 2 roky po podání návrhu, tudíž manželka měla dostatek času na to, aby své případné problémy, které jí vzniknou s rozvodem, řešila. Manželka byla opakovaně dotazována, zda učinila něco pro zachování manželství, naposledy při jednání u soudu dne 24. 11. 2021 k tomu uvedla, že se snažila o uzavření dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a ohledně bydlení pro dobu po rozvodu. Toto jednání nelze považovat za jednání, které by směřovalo k zachování manželského vztahu, jako takového. Manželka má navíc ve výlučném vlastnictví byt 2+kk v [obec] na [anonymizováno], který pronajímá, svůj nesouhlas s tím, že v bytě nechce bydlet, odůvodňuje tím, že je to ve středu města a že by se tam bála. Manželka také po celou dobu tohoto řízení nevypověděla příslušnému nájemci nájem, tudíž lze uzavřít, že pro zajištění svého bydlení svým bytem neučinila doposud ničeho a nic jí v tom nebrání. Manžel manželce rovněž nabízel možnost bydlet v bytě jeho rodičů, dcera účastníků rovněž uvedla, že takováto možnost by byla, takovou nabídku by však museli manželce učinit rodiče manžela. Prostředky na obstarání jiného bydlení si může manželka zajistit z případného prodeje svého bytu a následného vypořádání SJM mezi manželi po rozvodu manželství. Soud tedy dospěl k závěru, že manželství účastníků je trvale rozvráceno, nebyly shledány mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství v délce trvání manželství, kdy účastníci uzavřeli manželství v roce [rok], tj. před 16 roky, když předtím asi 10 roků společně žili. Rozvod manželství naopak pomůže k uklidnění rodinných vztahů mezi manželi a jejich dcerou, manželi navzájem a rodiči manžela, kteří s nimi v domě společně bydlí. Odmítavý postoj manželky jen podporuje neutěšené vztahy mezi manželi a dalšími členy rodiny, kteří společně žijí v rodinném domě.

23. Soud zamítl návrh manželky na provedení dalších důkazů, a to výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], bytem [obec] - sestry manželky, která by vypovídala k tomu, co jí kdy o manželství řekla manželka, dále audiozáznamy z března roku 2020, a to z toho důvodu, že výpověď sestry, která navíc nebydlí ani v [obec], a které manželka něco o manželství říkala, ale společně s manželi nežila, není pro posouzení existence rozvratu, příčin rozvratu a mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství podstatné, neboť vše podstatné bylo prokázáno jednak výpovědí manželů a výpověďmi svědkyň - matky manžela a dcery účastníků. Audiozáznamy z března roku 2020 pořízené manželkou soud rovněž nepovažuje za potřebné k dokazování, neboť se jedná o záznamy, které nemůže mít jinou důkazní hodnotu než mělo založené a k důkazu provedené CD - audiozáznam, ze kterého lze pouze dovozovat, zda někdo někoho bil nebo, zda někdo na někoho křičel, přičemž toto již jednoznačně prokázáno audiozáznamem - CD, které předložila manželka a výpověďmi dvou svědkyň bylo.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 z. ř. s., dle kterého ve věci rozvodu manželství nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení, manželka v rámci závěrečného návrhu, kdy navrhovala zamítnutí návrhu, navíc ani náhradu nákladů řízení nepožadovala.