42 C 306/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:Jméno žalobce IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. hodnota, o velikosti Anonymizováno s příslušenstvím, v Anonymizováno. nadzemním podlaží bytového domu č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa, který je součástí pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. Jméno žalobce, zapsaném na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném adresa, pro obec adresa, a vyklizený jej žalobci předat do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2017 se žalobce domáhal vyklizení žalované z bytu č. hodnota, který se nachází v bytovém domě č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa (dále rovněž „předmětný byt“). Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že na základě uzavřené nájemní smlouvy ze dne 27. 8. 2014 byla žalovaná od 1. 9. 2014 nájemkyní předmětného bytu. Přesto, že žalované byla zaslána dne 28. 7. 2017 výpověď z nájmu předmětného bytu a následně byla žalované adresována rovněž výzva k vyklizení bytu, žalovaná do dnešního dne předmětný byt užívá a odmítá jej vyklidit. Žalobce se tak domáhá uložení této povinnosti soudní cestou.

2. Žalovaná se k návrhu vyjádřila podáním ze dne 12. 2. 2018, v němž se s žalobou neztotožnila, a uvedla, že dne 22. 8. 2017 podala k soudu žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu bytu.

3. Usnesením zdejšího soudu č. j. spisová značka ze dne 28. 2. 2018 bylo předmětné řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u soudu pod sp. zn. spisová značka ohledně žaloby na neplatnost výpovědi z nájmu předmětného bytu, neboť v něm byla řešena otázka určení, zda nájemní vztah mezi účastníky byl ukončen výpovědí z nájmu či nikoliv. Následným usnesením soudu č. j. spisová značka ze dne 9. 12. 2022 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení pro pravomocné skončení řízení sp. zn. spisová značka k datu 9. 8. 2022 s tím, že žaloba na neplatnost výpovědi z nájmu bytu byla zamítnuta.

4. K následné výzvě soudu žalovaná ve svém vyjádření ze dne 26. 2. 2023 mj. uvedla, že se nikdy nedostala do prodlení s placením nájemného po dobu delší než 3 měsíce, rovněž jí nebyla adresována výzva k úhradě dluhu, proto má za to, že pro podání výpovědi z nájmu bytu nebyly splněny podmínky. Žalovaná proti rozsudku odvolacího soudu, který potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Brně o zamítnutí žaloby na neplatnost výpovědi z nájmu bytu, podala dovolání. Dále namítala, že soudy chybně posoudily skutečnost, že žaloba byla podána opožděně; neměla objektivní možnost seznámit se s výpovědí z nájmu bytu z blíže uváděných důvodů. Současně uvedla, že se žalobou domáhala určení neplatnosti/zdánlivosti výpovědi z nájmu bytu, pro kterou zákon žádnou lhůtu nestanovuje, na rozdíl od žaloby na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, soud však chybně otázku neplatnosti výpovědi z nájmu nezkoumal. Žalovaná se proto dovolávala určení zdánlivosti podané výpovědi v tomto řízení s tím, že pro podání výpovědi nebyly splněny podmínky, když žalované nebyla adresována předchozí výzva k odstranění závadného stavu, a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. V doplnění vyjádření ze dne 5. 6. 2023 mj. uvedla, že zdánlivost podané výpovědi spatřuje rovněž v tom, že žalovaná nebyla v okamžiku podání výpovědi v prodlení s úhradou tří a více splátek nájemného a rovněž nebyla vyzvána řádným způsobem k odstranění porušované povinnosti, resp. nebyla jí poskytnuta lhůta k nápravě.

5. Ve vyjádření ze dne 13. 9. 2023 žalobce mj. uvedl, že zmeškání lhůty pro podání žaloby na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu nezakládá naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení platnosti nebo nicotnosti takové výpovědi a soud by se takovou námitkou neměl zabývat ani v řízení o vyklizení bytu. Dále uvedl, že dle jeho názoru nebylo nutné žalované zasílat zvlášť koncipovanou výzvu k odstranění závadného stavu, když splnil tu podmínku, že adresoval žalované výpověď s uvedením důvodů, pro které spatřuje zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy a v průběhu nájemního vztahu průběžně zasílal žalované upomínky k zaplacení dlužného nájemného.

6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 19. 2. 2024 mj. zdůraznila, že i po uplynutí lhůty k podání žaloby na neoprávněnost výpovědi z nájmu je možné zkoumat otázku platnosti a nicotnosti výpovědi z nájmu, a to buď cestou určovací žaloby, nebo v rámci řízení o vyklizení z bytu. Současně argumentuje, že výzvu k odstranění závadného stavu nelze nahrazovat jinou, ani předžalobní výzvou. Dále žalovaná uvedla, že dle jejího názoru je podaná výpověď rovněž v rozporu s dobrými mravy, když v době podané výpovědi nebyl dán výpovědní důvod, žalobce nedokázal vysvětlit započítávání plateb hrazených žalovanou a nevyzval žalovanou k odstranění závadného stavu.

7. Soud provedl důkazy níže uvedenými listinnými důkazy, z nichž učinil níže uvedená skutková zjištění.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 24. 4. 2014, pro adresa, obec adresa, LV č. hodnota soud zjistil, že žalobce je vlastníkem bytu č. hodnota, který se nachází v bytovém domě č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa.

9. Z nájemní smlouvy č. Anonymizováno vyplývá, že dne 27. 8. 2014 uzavřela žalovaná s žalobcem nájemní smlouvu k bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno, který se nachází v jméno FO. nadzemním podlaží bytového domu č. p. Anonymizováno, č. or. Anonymizováno na adresa. Doba nájmu byla sjednána s účinností od 1. 9. 2014 na dobu neurčitou.

10. Z výpočtového listu platného od 1. 6. 2016 vyplývá, že žalovaná byla povinna hradit žalobci měsíčně celkem částku 3.674 Kč představující nájemné a úhradu za služby spojené s užíváním předmětného bytu.

11. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 28. 7. 2017 soud zjistil, že žalobce adresoval žalované dne výpověď z nájmu předmětného bytu z důvodu, že žalovaná neuhradila nájemné včetně úhrad za služby za: část měsíce srpna 2016, měsíc listopad 2016, měsíc únor a květen 2017, celkem 13.120 Kč. Současně ve výpovědi žalobce uvedl, že o úhradu dlužného nájemného byla upomenuta výzvami ze dne 13. 9. 2016, 22. 12. 2016 a 16. 3. 2017, takže z důvodu i následného neuhrazení dluhu považuje chování žalované za zvlášť závažné porušení povinností nájemce. Doručení výpovědi z nájmu uložením prokázáno doručenkou.

12. Jak vyplývá ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, vedeného o žalobě na „neplatnost výpovědi z nájmu bytu“, soud I. stupně rozhodl rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 21.9.2021 o zamítnutí žaloby pro její opožděné podání (žaloba posuzována v širším smyslu i jako žaloba na neoprávněnost výpovědi). Odvolací soud tento prvostupňový rozsudek potvrdil rozsudkem č. j. spisová značka ze dne 15.6.2022. Dovolání zdejší žalované bylo následně usnesením dovolacího soudu č.j. spisová značka ze dne 18.4.2023 odmítnuto.

13. Z výzvy k vyklizení bytu ze dne 29. 11. 2017 vyplývá, že žalobce vzhledem ke skončení nájemního vztahu výpovědí ke dni 30. 9. 2017 vyzýval žalovanou k vyklizení bytu č. hodnota na adresa. Dopis byl žalované doručen dne 8.12.2017.

14. Z upomínky ze dne 13. 9. 2016 vyplývá, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužného nájemného a příslušenství v částce 7.228 Kč za měsíce 01/2016, 04/2016, 06/2016 a 08/2016. Upomínkou ze dne 13. 9. 2016 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužných služeb, tj. plnění poskytovaných s užíváním bytu s příslušenstvím v částce 5.816 Kč za měsíce 01/2016, 04/2016, 06/2016 a 08/2016. Upomínkou ze dne 22. 12. 2016 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužného nájemného s příslušenstvím v celkové částce 4.302 Kč za měsíce 08/2016 a 11/2016. Upomínkou ze dne 22. 12. 2016 byla žalovaná ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužných služeb, tj. plnění poskytovaných s užíváním bytu s příslušenstvím v částce 4.676 Kč za měsíce 04/2016, 08/2016 a 11/2016. Upomínkou ze dne 16. 3. 2017 byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě dlužného nájemného spolu s příslušenstvím v celkové částce 6.403 Kč za měsíce 08/2016, 11/2016 a 02/2017. Upomínkou ze dne 16. 3. 2017 byla žalovaná ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužných služeb, tj. plnění poskytovaných s užíváním bytu s příslušenstvím v celkové částce 4.505 Kč za měsíce 08/2016, 11/2016 a 02/2017. V případě všech uvedených upomínek žalobce žalovanou současně vyzýval k úhradě dluhu ve lhůtě 7 dnů s upozorněním, že nebude-li nedoplatek řádně vyrovnán, bude jej žalobce nucen vymáhat soudní cestou, popřípadě může být žalované dána výpověď z nájmu.

15. Z podacího archu vyplývá, že dne 23. 12. 2016 byla na adresu žalované zaslána zásilka – upomínky k úhradě dluhu.

16. Z kopie obálky s razítkem podání 17. 3. 2017 vyplývá, že byla na adresu žalované zaslána zásilka – upomínka k úhradě dluhu; tato byla následně vrácena zpět odesílateli.

17. Z rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. spisová značka, k odvolání proti rozhodnutí sp. zn. spisová značka Městského soudu v Brně, soud zjistil, že v řízení vedeném mezi účastníky o zaplacení částky 15.146 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalované za užívání bytu žalobce, byl schválen smír.

18. Další důkazy v podobě soupisů převodů poštovních poukázek, kopií složenek, podkladů k doručování a dohody o provedení práce nebyly ze strany soudu provedeny pro jejich nadbytečnost, neboť neprokazovaly skutečnosti rozhodné pro posoizení merita věci.

19. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem předmětného bytu v předmětném domě v Brně, který na základě nájemní smlouvy pronajímal od 1. 9. 2014 na dobu neurčitou žalované. Žalovaná se v průběhu nájemního vztahu dostávala do prodlení s úhradou plateb nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Žalobce adresoval žalované dílčí výzvy k úhradě dluhu na nájemném a souvisejících službách spolu s uvedením konkrétních dlužných položek, s výzvou k úhradě v určené lhůtě a s upozorněním na možnost výpovědi z nájmu bytu. Následně podal žalobce žalované dne 28. 7. 2017 výpověď z nájmu bytu, v níž specifikoval důvody podané výpovědi. Nájemní vztah tak zanikl k 30.9.2017 a od 1. 10. 2017 žalovaná užívá byt neoprávněně. Žalovaná následně podala u soudu žalobu o určení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (zvanou „o neplatnost výpovědi“), o které bylo pravomocně rozhodnuto zamítnutím žaloby.

20. Soud na prokázaný skutkový stav aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014.

21. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

22. Podle ust. § 2290 o. z., nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

23. Podle ust. § 2291 odst. 2 o. z., nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

24. Podle ust. § 2291 odst. 3 o. z., neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

25. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

26. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na základě nájemní smlouvy ze dne 27. 8. 2014 svědčilo žalované coby nájemkyni dle § 2201 o. z. nájemní právo k předmětnému bytu, a to s účinností od 1. 9. 2014 na dobu neurčitou. V řízení bylo prokázáno, že z důvodu prodlení žalované s úhradou nájemného jí byla ze strany žalobce vypovězena nájemní smlouva ve smyslu § 2291 odst. 1 o. z., a to bez výpovědní doby. V rámci řízení o určení oprávněnosti („neplatnosti“) výpovědi z nájmu byla zdejší žalovaná neúspěšná. K tomu soud doplňuje, že řízení o určení oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. spočívá v tom, že nájemce musí v žalobě uvést, v čem spatřuje neoprávněnost výpovědi, tj. neexistenci/nenaplnění výpovědního důvodu. Jedná se tak o přezkum této „oprávněnosti“ výpovědi, tzn. věcné důvodnosti výpovědního důvodu, ovšem současně soud v širším slova smyslu přezkoumává nejen naplněnost ve výpovědi specifikovaného výpovědního důvodu, ale i skutečnost, zda je výpověď zdánlivá (§ 2291 odst. 3 o. z., např. kvůli neurčitému či nesrozumitelnému vymezení výpovědního důvodu), absolutně neplatná (§ 2286 odst. 2 o. z., např. kvůli absenci písemné formy, absenci uvedení výpovědního důvodu nebo chybějícího poučení domáhat se soudního přezkumu) nebo zda se nájemce oprávněně dovolal její relativní neplatnosti (viz. NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 5461/2017, shodně Beck VI. 2290 8, Selucká, Hadamčík 2015 s. 172). Dále soud v řízení o přezkumu oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ve smyslu ust. § 2290 o. z. musí též posoudit i otázku zjevného rozporu výpovědi s dobrými mravy, resp. zda nepředstavuje zjevné zneužití práva (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 4848/2016, sp. zn. 26 Cdo 5679/2016). Uplynula-li lhůta k podání žaloby na přezkum oprávněnosti výpovědi, nelze poté již nikdy přezkoumávat oprávněnost výpovědi z nájmu bytu (v tom smyslu, zda výpovědní důvod uplatněný ve výpovědi byl skutečně naplněn), a to ani v jiném řízení např. v rámci předběžné otázky (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 2423/2012). Oproti tomu zdánlivost či neplatnost samotné výpovědi lze přezkoumávat i poté, zejm. v řízení, jímž se pronajímatel domáhá vyklizení bytu (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 3328/2017).

27. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že zdejší soud již v předmětném soudním řízení o vyklizení žalované z bytu nepřezkoumával a ani nemohl přezkoumávat, zda výpovědní důvody uplatněné ve výpovědi byly skutečně naplněny. Soud proto nehodnotil, v rozmezí kolika měsíců se žalovaná dostala do prodlení s placením nájemného a služeb spojených s užíváním bytu či jakým způsobem žalobce započítával platby žalované na úhrady nájemného a služeb. Rovněž se k námitce žalovaného, s odkazem na shora uvedenou judikaturu, soud nezabýval otázkou zjevného rozporu výpovědi s dobrými mravy, resp. zda výpověď nepředstavuje zjevné zneužití práva (pro špatné propočty dluhu a chybné zápočty jejích plateb). Uvedené skutečnosti mohly být předmětem přezkumu v řízení o určení oprávněnosti výpovědi soudem, přičemž toto řízení pod sp. zn. spisová značka bylo soudem pravomocně zamítnuto pro marné uplynutí lhůty k jeho zahájení.

28. Soud se však v tomto řízení v rámci předběžné otázky zabýval tím, zda mohla být předmětná výpověď zdánlivá či absolutně neplatná, tzn. zkoumal důvody absolutní neplatnosti či zdánlivosti právního jednání. Dle § 2291 o. z. platí, že poruší-li nájemce své povinnosti zvlášť závažným způsobem, záleží na vůli pronajímatele, zda mu dá výpověď podle ust. § 2291 o. z. bez výpovědní doby nebo podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. s tříměsíční výpovědní dobou (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 4872/2017). Současně se k použití ust. § 2291 o. z. vyžaduje před doručením výpovědi zaslání výzvy k odstranění závadného chování nebo protiprávního stavu (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 4249/2016 = Rc 75/2018). Soud v řízení zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby ze strany žalobce opakovaně upomínána na svůj dluh prostřednictvím celkem 7 dílčích výzev. Jednotlivé výzvy sice nebyly výslovně označeny jako „výzvy k odstranění protiprávního stavu“, avšak soud je toho názoru, že je na výzvy nutno nahlížet dle jejich obsahu. Bylo prokázáno, že výzvy byly odeslány na adresu žalované, že každá z výzev obsahovala sdělení o dlužné částce s výčtem období, za které se žalovaná ocitla v prodlení, současně byla žalovaná v každém případě upozorněna na možnost podání výpovědi z nájmu v případě, že dlužnou částku řádně nezaplatí ve sdělené lhůtě. Dle názoru soudu tak v daném případě žalobce splnil podmínku vymezenou v ust. § 2291 odst. 3 o. z. spočívající v tom, že adresoval žalované výzvu k odstranění závadného chování (toto zde mělo podobu prodlení žalované s platbami nájemného), takže v tomto konkrétním případě adresoval správně žalované výzvu k dodatečnému uhrazení vzniklého dluhu. Navíc s odkazem na platnou judikaturu (viz. NS ČR sp. zn. 26 Cdo 4249/2016), výzva je hmotněprávní podmínkou k podání výpovědi podle § 2291 o. z., nemusí být písemná, musí však obsahovat specifikaci (popis) závadného chování (protiprávního stavu) a k nápravě musí pronajímatel nájemci stanovit přiměřenou dobu. Napraví-li nájemce své chování (protiprávní stav) v poskytnuté (přiměřené) době, výpovědní důvod pomine. Současně byl splněn účel odeslané výzvy, když je zjevné, že žalovaná musela mít povědomí o nastalé situaci včetně skutečnosti, že jí pro takové chování může být dána výpověď z nájmu. Nad rámec toho soud dodává, že dodatečná lhůta 7 dnů k úhradě dlužné částky se nejeví za dané situace jako nepřiměřená.

29. Další podmínkou výpovědi podané dle § 2291 odst. 1 o. z., tj. bez výpovědní doby, je skutečnost, že žalobce musí ve výpovědi vymezit, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobce v podané výpovědi uvedl období konkrétních měsíců, za jaké se žalovaná ocitla v prodlení s platbami nájemného a služeb, v jaké částce. Současně zde žalobce přímo odkázal na ustanovení § 2291 o. z. a uvedl tak, jaké jednání žalované považuje za zvlášť závažné porušení povinnosti nájemce. Soud má tak za to, že výpovědní důvod podle § 2291 odst. 1 o. z. byl ve výpovědi žalobce vymezen zcela určitě a přesně (např. ve smyslu rozsudku Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 19 C 90/2018). Protože i druhá zákonná podmínka dle § 2291 odst. 3 o. z. byla ze strany žalobce naplněna, nebyla shledána nicotnost podané výpovědi z nájmu.

30. Současně bylo v řízení prokázáno, že výpověď z nájmu měla zákonnou písemnou formu, obsahovala zákonné označení výpovědního důvodu i poučení nájemce o následcích podané výpovědi z nájmu. Výpověď z nájmu coby jednostranné právní jednání bylo rovněž v daném případě účinné, když účinnost je vázána na dojití projevu vůle, resp. zde doručení výpovědi adresátovi. V řízení proto nebyla shledána ani neplatnost podané výpovědi.

31. S ohledem k uvedenému soud považuje předmětnou výpověď i z posuzovaných hledisek za platnou a nárok žalobce na vyklizení předmětného bytu žalovanou za důvodný a oprávněný.

32. V souladu s výše uvedeným lze uzavřít, že žalovaná i přes výzvy žalobce ve smyslu § 2285 o. z. nesplnila svou povinnost vyklidit byt a nadále tak užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalované k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 15 dnů od právní moci rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6.500 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a pěti paušálních náhrad za celkem pět úkonů (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 13. 9. 2023, 2 x účast na jednání soudu) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.