44 C 13/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO: IČO sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení bytu I. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 4+1, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží nájemního domu č. orientační , Anonymizováno, na , adresa, , a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní 1. a 2. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 6.500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 18. 1. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovaným uložil povinnost společně a nerozdílně vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 4+1, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží nájemního domu č. orientační , Anonymizováno, na , adresa, . Žalobu odůvodnil tím, že jako vlastník uvedeného bytu uzavřel s žalovanými dne , datum, nájemní smlouvu k uvedenému bytu, avšak z důvodu neplacení nájemného ukončil nájemní vztah výpovědí, která byla žalovaným doručena fikcí dne 12. 9. 2022. Vzhledem k tomu, že se k výpovědi nájmu z důvodu neplacení nájemného neváže výpovědní doba, zanikl nájemní vztah dne 12. 9. 2022. Žalovaní však uvedený byt nadále užívají bez právního důvodu, a to i přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním doručeným soudu dne 24. 3. 2023, v němž sdělili, že žalobou uplatněný nárok neuznávají. Žalovaní uvedli, že se v určitém časovém období dostali do finančních potíží a skutečně řádně a včas neplatili nájemné. Po zlepšení finanční situace navštívili bytový odbor Úřadu městské části , adresa, s navrhovaným řešením v podobě zaplacení dlužného nájemného ve výši 100.000 Kč v hotovosti a žádali o možnost splátek zbývajícího dluhu. Bylo jim však sděleno, že jim byla dána výpověď z nájmu bytu a že doba pro vyklizení bytu již uplynula. K doručení výzvy k úhradě dlužného nájemného ve výši 123.696 Kč ze dne 10. 8. 2022 žalovaná 1. uvedla, že do poštovní schránky neobdržela oznámení o doručování zásilky s výzvou k jejímu vyzvednutí, tudíž se zásilka nedostala a ani nemohla dostat do její dispozice. Žalovaný 2. k doručení uvedené výzvy uvedl, že tato mu byla zaslána do datové schránky podnikající fyzické osoby, nikoliv do datové schránky fyzické osoby, přičemž z detailu datové zprávy vyplývá, že písemnost byla žalovanému 2. do datové schránky podnikající fyzické osoby pouze dodána, nikoliv doručena. K výpovědi z nájmu uvedeného bytu žalovaní uvedli, že do poštovní schránky neobdrželi oznámení o doručování zásilek s výzvou k jejich vyzvednutí v úložní době, tudíž se ani výpověď z nájmu bytu nemohla dostat do jejich dispoziční sféry. Na základě nedoručení výzvy ze dne 10. 8. 2022 do dispoziční sféry žalovaných označili žalovaní výpověď z nájmu bytu za nicotnou, tedy za nezpůsobilou vyvolávat právní účinky.

3. Žalobce v podání ze dne 17. 5. 2023 uvedl, že doložené důkazy dokládají doručení výzev žalovaným. Zároveň žalobce uvedl, že argumentace tohoto typu náleží k návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Tuto příležitost však žalovaní nevyužili. V řízení o vyklizení bytu by již k tvrzení a dokazování v tomto směru neměl být dán prostor.

4. Žalovaní na jednání dne 12. 12. 2023 k dotazu soudu uvedli, že zdánlivost/nicotnost výpovědi spatřují v tom, že jim jednak nebyla doručena výzva k úhradě před podáním výpovědi a dále v tom, že jim nebyla doručena ani samotná výpověď z nájmu.

5. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

6. Z informací o pozemku prostřednictvím nahlížení do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, zapsaném na LV č. , hodnota, v obci , adresa, , katastrálním území , adresa, , jehož součástí je dům na adrese , adresa, .

7. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce jako pronajímatel a žalovaní 1. a 2. jako nájemci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, , velikosti 4+1, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží nájemního domu č. orientační , Anonymizováno, na , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, výše nájemného byla sjednána dohodou o výši nájemného, jež je nedílnou součástí smlouvy o nájmu bytu.

8. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne 22. 8. 2022 soud zjistil, že žalobce vypověděl smlouvu o nájmu bytu z důvodu porušení povinností žalovaných 1. a 2. zvlášť hrubým způsobem spočívajícím v neplacení nájemného a záloh za měsíce duben, listopad a prosinec roku 2021 a měsíce únor, březen, duben a červenec roku 2022. Nájem končí bez výpovědní doby ke dni doručení výpovědi. Žalobce zároveň vyzval žalované k vyklizení bytu ve lhůtě 30 dnů od skončení nájmu. Žalobce rovněž ve výpovědi poučil žalované o možnosti podat proti výpovědi námitky a podat návrh na přezkum oprávněnosti výpovědi ve lhůtě dvou měsíců od doručení výpovědi.

9. Z vrácených obálek s výpovědí číslo zásilek , Anonymizováno, (adresovaná žalované 1.) a , Anonymizováno, (adresovaná žalovanému 2.) soud zjistil, že zásilky byly vypraveny dne 23. 8. 2022. Žalovaným byla výpověď doručována na adresu , adresa, . Zásilky byly doručovány dne 25. 8. 2022, avšak adresáti nebyli zastiženi a zásilky byly uloženy. Úložní doba skončila dne 12. 9. 2022. Dne 13. 9. 2022 byly zásilky vráceny odesílateli z důvodu jejich nevyzvednutí adresáty.

10. Z výzvy k úhradě ze dne 10. 8. 2022 a z vrácené obálky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou 1. k úhradě dlužného nájemného a služeb ve výši 123.696 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž spolu s výzvou žalovanou 1. poučil o následcích neuhrazení, včetně možnosti výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby. Uvedená výzva byla žalované 1. doručována dne 11. 8. 2022, avšak adresát nebyl zastižen a zásilka byla uložena. Dne 30. 8. 2022 byla zásilka vrácena odesílateli z důvodu nevyzvednutí adresátem.

11. Z výzvy k úhradě ze dne 10. 8. 2022 a z detailu odeslané datové zprávy soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného 2. k úhradě dlužného nájemného a služeb ve výši 123.696 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž spolu s výzvou žalovaného 2. poučil o následcích neuhrazení, včetně možnosti výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby. Uvedená výzva byla žalovanému 2. doručována do datové schránky podnikající fyzické osoby, přičemž dne 10. 8. 2022 byla do datové schránky dodána (zda byla i doručena, tj. zda se žalovaný 2. do datové schránky přihlásil, není z detailu odeslané datové zprávy zřejmé).

12. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 1. 2023 včetně detailu odeslané datové zprávy a z doručenky soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k vyklizení předmětného bytu ve lhůtě 15 dnů od doručení předžalobní výzvy. Spolu s výzvou k vyklizení bytu rovněž vyzval žalované k úhradě dlužné částky ve výši 170.732 Kč. Žalovanému 2. byla výzva zaslána do datové schránky podnikající fyzické osoby, kam byla dodána dne 4. 1. 2023. Žalované 1. byla výzva doručena proti podpisu na adresu , adresa, dne 6. 1. 2023.

13. Z přípisu ze dne 18. 1. 2023 včetně informace o datové zprávě soud zjistil, že právní zástupkyně žalovaných kontaktovala právního zástupce žalobce s přípisem zaslaným do datové schránky, jehož obsahem bylo sdělení že žalovaným nebyla doručena výpověď z nájmu bytu a s žádostí o zaslání výpovědi z nájmu bytu včetně dokladů potvrzujících doručení žalovaným. Zároveň nabídla uhrazení dlužné částky ve výši 50.000 Kč v hotovosti a hrazení zbývající dlužné částky ve splátkách po 5.000 Kč.

14. Z přípisu ze dne 26. 1. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobce odmítl návrh právní zástupkyně žalovaných na splácení dluhu, neboť by fakticky nedocházelo k umenšování dluhu. Zároveň sdělil, že žalovaným byla výpověď doručena fikcí.

15. Z vyjádření , právnická osoba, . ze dne 2. 1. 2024 soud zjistil, že se v domě na adrese , adresa, nachází poštovní schránka označená „, Anonymizováno, “. Doručovatelkou , jméno FO, bylo sděleno, že výzvy k vyzvednutí zásilek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, do schránky vhodila, i přesto, že schránka , Anonymizováno, byla často přeplněna a byl problém poštu do schránky zasunout. Zásilky byly po neúspěšném pokusu o doručení dne 25. 8. 2022 uloženy u pošty , adresa, . Vzhledem k nevyzvednutí adresátem v úložní době byly dne 13. 9. 2022 vráceny odesílateli, který si je převzal dne 15. 9. 2022.

16. Na jednání dne 23. 4. 2024 svědkyně , jméno FO, , poštovní doručovatelka, uvedla, že byla svou nadřízenou obeznámena se stížností žalované 1., že jí při doručování dne 25. 8. 2022 nevhodila do schránky výzvu, že má na poště , adresa, uloženou k vyzvednutí zásilku. Svědkyně uvedla, že toto není pravda, výzvu do schránky vložila. Je pravdou, že schránka nebyla pravidelně vybírána, nicméně místo pro vložení výzvy ve schránce vždy bylo. V té době se navíc tiskly a dávaly do schránek i opakované výzvy, a tyto byly do schránky vhozeny také. Po nahlédnutí do vrácených obálek číslo zásilek , Anonymizováno, a , Anonymizováno, svědkyně uvedla, že obálky poznává, je na nich její jméno a podpis. U obou obálek svědkyně vhodila adresátům do schránky výzvu k vyzvednutí písemnosti, jak paní , jméno FO, , tak panu , jméno FO, . Schránku manželů , Anonymizováno, si svědkyně pamatuje, neboť jim chodilo větší množství doporučených dopisů a také kvůli tomu, že daná schránka nebyla pravidelně vybírána. Výzvy k vyzvednutí písemnosti byly manželům , Anonymizováno, vždy do schránky vhozeny, tyto se do schránky vlezly. K dotazu, zda by se svědkyně byla schopna vyjádřit ke konkrétnímu dni, zda tento den byla manželům , Anonymizováno, doručována písemnost, svědkyně uvedla, že takto konkrétně se není schopna vyjádřit. Způsob doručování svědkyně je však vždy stejný. Pokud se na adresáta nedozvoní, zanechává ve schránce výzvu k vyzvednutí písemnosti. Na přesné datum, které jí sdělila vedoucí si svědkyně nepamatovala. Že schránka nebyla pravidelně vybírána svědkyně usoudila z toho, že poté co schránku otevřela bylo vidět, že v ní leží letáky a obyčejná pošta.

17. Žalovanými navržený výslech doručovatelky , jméno FO, soud jako nadbytečný neprovedl, neboť byl navržen k prokázání doručení výzvy k úhradě dlužného nájemného ze dne 10. 8. 2022 před výpovědí z nájmu bytu. Soud se však v řízení o vyklizení nemovitosti nemůže zabývat otázkou oprávněnosti výpovědi (k tomu více níže). Ze stejného důvodu si soud ani nevyžádal od , právnická osoba, ., listiny/sdělení prokazující, zda byla vyhotovena a žalované 1. do schránky vložena výzva k vyzvednutí zásilky obsahující výzvu k úhradě dlužného nájemného ze dne 10. 8. 2022 (důkazní návrh na č.l. 24v spisu).

18. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

19. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

21. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

22. Podle ustanovení § 2291 odst. 3 občanského zákoníku neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

23. Podle ustanovení § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

24. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaným 1. a 2. vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu neurčitou. Jelikož žalovaní dlouhodobě (déle než 3 měsíce) neplatili sjednané nájemné a náklady na služby, žalobce v souladu s § 2291 občanského zákoníku přistoupil k výpovědi nájmu bez výpovědní doby. Výpověď z nájmu bytu byla oběma žalovaným zaslána prostřednictvím poštovní přepravy, zásilky byly doručovány dne 25. 8. 2022 a z důvodu nezastižení adresátů byly uloženy na poště. Dne 25. 8. 2022 tak byla výpověď z nájmu oběma žalovaným doručena, neboť se dostala do sféry jejich dispozice (k tomu viz ustálená judikatura Nejvyššího soudu – např. rozsudek ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004, rozsudek ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008, rozsudek ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, usnesení ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3716/2018). Podanou výpověď z nájmu bytu soud přitom považuje za platnou, neboť tato splňuje veškeré zákonné náležitosti (viz § 2286 občanského zákoníku; splněna byla rovněž povinnost uvést v čem pronajímatel spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti dle § 2291 odst. 3 občanského zákoníku). Dnem doručení výpovědi žalovaným 1. a 2. tak došlo ke skončení nájmu bytu a žalovaní byli povinni byt vyklidit a odevzdat ve lhůtě uvedené ve výpovědi, tj. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výpovědi. Žalovaní tuto svou povinnost nesplnili a předmětný byt užívají bez právního důvodu. Žalobce tak má v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku právo na ochranu svého vlastnického práva vůči žalovaným, neboť žalovaní užívají byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahují do jeho vlastnického práva.

26. Žalovaní 1. a 2. v průběhu řízení namítali, že jim nebyla řádně doručena výpověď z nájmu bytu ani výzva k úhradě dlužného nájemného.

27. K otázce doručení výpovědi z nájmu předmětného bytu má soud za jednoznačně prokázané, že výpověď z nájmu bytu byla žalovaným řádně doručena. Jak vyplynulo ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 2. 1. 2024 a zejména z výpovědi poštovní doručovatelky , jméno FO, , poštovní doručovatelka se na žalované dne 25. 8. 2022 nedozvonila a proto jim vhodila do schránky výzvy k vyzvednutí obou zásilek (zásilky s výpovědí adresovanou žalované 1. a zásilky s výpovědí adresovanou žalovanému 2.). Tímto okamžikem se zásilky s výpověďmi dostaly do dispoziční sféry žalovaných 1. a 2. a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004, rozsudek ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. 26 Cdo 238/2008, rozsudek ze dne 13. 11. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, usnesení ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 26 Cdo 3716/2018) došlo k doručení výpovědí žalovaným 1. a 2., neboť tito měli objektivní příležitost se s obsahem zásilky seznámit. To, že tak žalovaní neučinili (zásilku na poště nevyzvedli), jde čistě k jejich tíži.

28. K otázce doručení výzev k úhradě dlužného nájemného soud uvádí následující. V rozsudku ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3328/2017, Nejvyšší soud konstatoval následující: „Nájemce se v řízení podle § 2290 o. z. domáhá přezkoumání, zda je výpověď oprávněná, tedy "zkontrolování oprávněnosti (správnosti) výpovědi". Soud se tak v tomto řízení zabývá naplněností uplatněného výpovědního důvodu, a zjistí-li, že výpovědní důvod nebyl dán, rozhodne, že výpověď je neoprávněná. Dále zdůraznil, že přezkum oprávněnosti výpovědi podle tohoto ustanovení je třeba chápat v širším smyslu, a zjistí-li soud v řízení podle § 2290 o. z., že výpověď je z nějakého důvodu neplatná (absolutně, relativně) či zdánlivá, žalobě nájemce vyhoví, neboť ani taková výpověď nebyla dána "po právu", a je proto "v širším smyslu" neoprávněná. Z výše uvedeného plyne, že naplněností uplatněného výpovědního důvodu se může soud zabývat jen v řízení podle § 2290 o. z., tedy jen v případě, že nájemce, kterému byla výpověď doručena (dostala se do sféry jeho dispozice), podal ve lhůtě stanovené v § 2290 o. z. žalobu, jíž se domáhá přezkumu oprávněnosti výpovědi. Jde o specifickou žalobu, definovanou v hmotněprávním předpise, žalobce nemusí v řízení prokazovat naléhavý právní zájem. Ustanovení § 2290 o. z. brání tomu, aby naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu byla posuzována v jiném řízení, a to ani jako otázka předběžná. Pod pojem "oprávněnost" (v užším smyslu) tak lze podřadit důvodnost, naplněnost uplatněného výpovědního důvodu (zda nájemce skutečně nezaplatil nájemné, dal celý byt bez souhlasu pronajímatele do podnájmu, neoznámil zvýšení počtu osob žijících v bytě atd.); důvodnost výpovědi tak nelze zkoumat v jiném řízení než v řízení podle § 2290 o. z. Ustanovení § 2290 o. z. naopak nebrání, aby soud k neplatnosti či zdánlivosti výpovědi přihlédl i v jiném řízení. V R 75/2018 Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, že zjistí-li soud již v řízení podle § 2290 o. z., že výpověď je neplatná či zdánlivá, bude to mít za následek rozhodnutí o neoprávněnosti takové výpovědi (tedy vyhovění žalobě). Neuplatní-li však žalobce v řízení podle § 2290 o. z. důvody neplatnosti (absenci písemné formy, neuvedení výpovědního důvodu, nepoučení nájemce o možnosti podat žalobu podle § 2290 o. z., rozpor s dobrými mravy atd.) či zdánlivosti výpovědi (výpovědní důvod je uveden neurčitě, nesrozumitelně apod.) a v řízení nevyjdou najevo ani jinak, nebrání to jejich uplatnění v dalších řízeních. Zákon nestanoví žádnou lhůtu ani neupravuje žádné zvláštní řízení k jejich uplatnění. Uvede-li pronajímatel dostatečně určitě a srozumitelně ve výpovědi důvod, pro který nájem vypovídá (skutkově ho vylíčí), pak otázka, zda uplatnil zákonem stanovený důvod (§ 2288, 2291 o. z.), je otázkou důvodnosti dané výpovědi, tedy otázkou její oprávněnosti v užším smyslu. Má-li proto nájemce za to, že důvod uvedený ve výpovědi není dán - ať již proto, že se vytýkaný skutek nestal (např. nájem zaplatil), nebo proto, že zákon pronajímateli z takového důvodu vypovědět nájem bytu neumožňuje (má v nájmu více bytů apod.) - musí se žalobou podle § 2290 o. z. domáhat přezkumu její oprávněnosti. Uplatnil-li pronajímatel "nesprávný" výpovědní důvod, nejde o výpověď neplatnou (absolutně či relativně), ale jen o výpověď neoprávněnou.“29. Z výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jednoznačně plyne, že v řízení o vyklizení bytu se již nelze zabývat otázkou oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (zda je výpověď z nájmu důvodná), k tomuto slouží výhradně řízení dle § 2290 občanského zákoníku. Otázka, zda byla žalovaným 1. a 2. před výpovědí z nájmu bytu řádně doručena výzva k úhradě dlužného nájemného dle § 2291 odst. 3 občanského zákoníku je přitom otázkou oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu (zda byla splněna jedna z podmínek pro podání výpovědi) a nikoliv otázkou případné zdánlivosti/nicotnosti výpovědi, jak tvrdí žalovaní (o zdánlivou/nicotnou výpověď by se jednalo např. v případě, kdy by výpovědní důvod ve výpovědi byl uveden neurčitě či nesrozumitelně – viz citace rozsudku sp. zn. 26 Cdo 3328/2017 výše). Soud má tudíž za to, že v tomto řízení již není možné se zabývat tím, zda byla žalovaným 1. a 2. řádně doručena výzva k úhradě dlužného nájemného (stejně jako se nelze zabývat např. tím, zda žalovaní nájemné v období uvedeném ve výpovědi skutečně neuhradili). Touto otázkou, jakožto otázkou oprávněnosti podané výpovědi z nájmu bytu, by bylo možné se zabývat pouze v řízení dle § 2290 občanského zákoníku. Žalovaní však žalobu dle § 2290 občanského zákoníku nepodali.

30. Vzhledem k výše uvedenému soud v řízení pro nadbytečnost nevedl dokazování týkající se doručování výzvy k úhradě dlužného nájemného.

31. Soud vzhledem ke všemu výše uvedenému uzavírá, že nájemní vztah k předmětnému bytu skončil výpovědí bez výpovědní doby a žalovaní 1. a 2. tak předmětný byt užívají bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahují do vlastnického práva žalobce. Proto soud žalobě vyhověl a výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovaným 1. a 2. společně a nerozdílně povinnost vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 4+1, ve , Anonymizováno, nadzemním podlaží nájemního domu č. orientační , Anonymizováno, na , adresa, , a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za pět úkonů (předžalobní výzva k vyklizení bytu ze dne 2. 1. 2023, žaloba, vyjádření k podání žalovaných ze dne 17. 5. 2023, účast na jednání soudu dne 12. 12. 2023, účast na jednání soudu dne 23. 4. 2024) po 300 Kč. Pokud jde o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o vyklizení bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal, že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. A to ani přes skutečnost, že se ve věci konala dvě jednání soudu, na kterých bylo vedeno dokazování především za účelem prokázání doručení výpovědi z nájmu bytu žalovaným, přičemž dle názoru soudu se jedná o problematiku, při níž k zastoupení žalobce postačovalo zastoupení zaměstnancem žalobce. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.