46 C 266/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: (název žalované) obec , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec vedlejší účastník: ; pojišťovna , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice o 1 500 000 Kč - nemajetková újma - bolestné, ztížení společenského uplatnění, psychická újma

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 500 000 Kč, se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 45 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem je žalobkyně povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na znalečném částku, která bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

V. České republice – Městskému soudu v Brně se nepřiznává právo na zaplacení soudního poplatku.

1. Žalobkyně se žalobou soudu doručenou dne 18.11.2016 domáhala zaplacení náhrady za nemajetkovou újmu spočívající v náhradě za vytrpěné bolesti ve výši 200 000 Kč, za psychickou újmu ve výši 300 000 Kč a za ztížení společenského uplatnění ve výši 1 000 000 Kč.

2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná provedla žalobkyni dva zákroky drcení kamenů v pravé ledvině, kdy po druhém zákroky došlo u žalobkyně ke zdravotním komplikacím. Žalobkyně odpoledne krátce po zákroku trpěla bolestmi, nebyla včas vyšetřena lékařem. Zdravotní stav žalobkyně se zhoršoval, přesto došlo k vyšetření žalobkyně lékařem až ve večerních hodinách. Situaci začali lékaři řádně řešit až po půlnoci. V důsledku prodlení se zdravotní stav žalobkyně zhoršil natolik, že při revizní operaci jí musela být odebrána ledvina.

3. Žalovaná i vedlejší účastník se bránili tím, že lékařský postup žalované byl správný, kdy bylo postupováno od konzervativní péče k invazivní, neboť revizní operace, jakožto invazivní řešení, hrozí často ztrátou ledviny a je k němu proto přistupováno až k jako poslednímu vhodnému. <b>4. Z provedených důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:</b> 5. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná uzavřela s vedlejším účastníkem pojistnou smlouvu.

6. Z prozatímní propouštěcí zprávy ze dne 24.10.2014 (č.l. 10) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 7.10.2014 zákrok na levé ledvině (5 dob drcení ledvinových kamenů-konkrementů). Poslední doba drcení musela být ukončena pro nevolnost a bolest žalobkyně. Na opakované rentgenové kontrole bylo zjištěno, že konkrement v ledvině stále zůstával, nedocházelo k jeho postupnému vyloučení z těla, byl vyloučen vznik hematomu. Mezi účastníky nebylo sporné, že tento zákrok byl úspěšný, následně došlo k odchodu konkrementů. Pacientka byla propuštěna a bylo jí do budoucna doporučeno řešit také pravou ledvinu (opět až pěti dobami drcení).

7. Z lékařské zprávy kardiologické ambulance MUDr. [příjmení] ze dne 2.3.2016 (č.l. 53) vyplývá, že žalobkyně byla z důvodu plánované operace kardiologem převedena z Walfarinu na heparin (Clexan). Tento listinný důkaz je také v souladu se závěry znalců.

8. Ze zdravotního záznamu ze dne 25.2.2016 (příloha č. 1 spisu), 1.3.2016 (př. 2), grafů (př. 3), lékařských zpráv MUDr. [příjmení] z roku 2013 -2014 (př. 4), ze dne 29.2.2016 (př. 5) soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

9. Z operačního protokolu ze dne 14.3.2016 (př. 32) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 14.3.2016 od 10.25 do 11.15 hodin zákrok na pravé ledvině (I. doba drcení konkrementů, operatér byl MUDr. [příjmení] [příjmení]). Mezi účastníky nebylo sporné a z této listiny také vyplývá, že zákrok byl bez komplikací a bolestí.

10. Mezi účastníky nebylo sporné, že následně konkrementy z těla žalobkyně vyšly, jejich rozsah však neodpovídal tomu, jak byl původně zjištěn. Bylo zřejmé, že v ledvině stále zůstává zbytkový kámen. Po zrakovém zhlédnutí vzorku vyšlých konkrementů bylo rozhodnuto, že následující den bude přistoupeno k druhé době drcení. K prověřením stavu zbytkového kamene ultrazvukovým vyšetřením bylo přistoupeno až krátce před zahájením II. doby drcení (č.l. 174), kdy ultrazvuk je přímo součástí přístroje, kterým se drcení konkrementů provádí. Lékař tedy nejprve ultrazvukem zkontroloval stav zbytkové kamene a potom rovnou přistoupil k drcení kamene. Tento závěr také vyplývá z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který ještě upřesnil, že lékař v podstatě zákrok stále sleduje nikoli zrakem ale skrze ultrazvuk. Provedení ultrazvukového vyšetření před zahájením II. doby drcení vyplývá také z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] (č.l. 74), vyhotovitele původního znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem Fakultní nemocnicí Vinohrady v červnu 2018 (č.l. 52), který doplnil, že na tomto ultrazvukovém vyšetření by poškození ledviny již muselo být zřejmé a že z lékařské dokumentace vyplývá, že v této fázi ještě ledvina poškozena nebyla. Znalecký ústav dne 1.12.2018 přišel o potřebnou znaleckou specializaci (sdělení ze dne 5.2.2020 na č.l. 124), proto již v odborném hodnocení věci nepokračoval a soudem byl ustanoven nový znalec [příjmení] [celé jméno znalce].

11. Z operačního protokolu ze dne 15.3.2016 (př. 34, č.l. 154) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 15.3.2016 od 10.35 do 11.25 hodin zákrok na pravé ledvině (II. doba drcení konkrementů, operatér byl MUDr. [příjmení] [příjmení]). Pokud se týká provedení II. doby drcení má soud za to, že mezi účastníky nakonec nebylo sporné, že lékařský postup (zvolená metoda, intenzita i počet opakování) byl správný, což vyplynulo i z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] a z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce].

12. Z bodu 9 znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalce] ze dne 19.6.2021 (č.l. 197) vyplývá, že během II. doby drcení vznikl zhmožděním ledvinového parenchymu hematom. Nejednalo se o běžnou reakci těla, ale komplikaci, která vzniká během drcení bez ohledu na lékařský postup. Tento závěr je v souladu s obsahem znaleckého posudku Fakultní nemocnicí Vinohrady, v němž MUDr. [jméno] [příjmení] uvedl, že vznik hematomu není obvyklou, ale je známou komplikací. Při výslechu pak doplnil, že po drcení rázovou vlnou nebývá hematom často, ale když už se vyskytne, je obsáhlý. Soud má tedy za to, že lékařský postup i provedení II. doby drcení byly správné a hematom vznikl jako ne příliš obvyklá, ale běžná komplikace v důsledku reakce těla žalobkyně.

13. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a ze sesterské (př. 15) a lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 (č.l. 157 = př. 27) vyplývá, že žalobkyně byla po II. době drcení umístěna na standartním oddělení urologické kliniky, na kterém se lékařská dokumentace vyhotovuje v tabulkách, zobrazujících celý týden na jedné straně.

14. Pokud se týká počátku bolestí žalobkyně, pak ze sesterské dokumentace ze dne 15.3.2016 (kolonka„ denní služba“ - list jedna druhá strana a na něj navazující list 3 druhá strana - př. 15) vyplývá, že po proběhlé době drcení podaly sestry žalobkyni„ od bolesti analgetika“. Z této formulace tak vyplývá, že žalobkyně měla po II. době drcení bolesti a byly ji podány léky proti bolesti. Tento závěr je také v souladu s tabulkou škály bolesti v úvodu lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 (č.l. 155), ze které vyplývá, že žalobkyně měla již v poledne bolest na stupni 4 (z deseti stupňů), tzn. v téměř polovině celkové škály bolesti. Nakonec je tento závěr také v souladu se závěry znalce, který sice původně ve znaleckém posudku (část„ časový sled nejdůležitějších událostí“, bod 1, 3) uvedl, že první záznam o bolestech žalobkyně byl ve zdravotní dokumentaci proveden až v souvislosti s bolestí beder v 19.45 hodin, ve svém výslechu u jednání však po podrobnějším rozboru lékařské a sesterské dokumentace ze dne 15.3.2016 uvedl, že žalobkyni byly při odpolední ordinaci, což by odpovídalo 14. až 16. hodině, sestrami podány kapky proti bolesti Algifen, kdy z lékařské dokumentace není zřejmé, proč byly kapky podány. Sestry podaly kapky žalobkyni na základě předem daného lékařského pokynu, a to buď preventivně nebo se mohlo jednat o reakci na bolest tvrzenou žalobkyní právě kolem 14. hodiny. Lékař však žalobkyni před podáním kapek, od operace, neprohlédl. V 16.20 hodin pak byl žalobkyni podán opiát Dipidolor, ale nebyl tam uveden důvod, proč ho má žalobkyně dostat. Ordinace opiátu byla lékařem podepsána pouze souhrnně u léků předepsaných předem pro daný den nikoli konkrétního pokynu pro sestru, protože u ordinace opiátů má být razítko a podpis přímo u opiátu. Zjednodušeně byl lék zapsán správně v ordinacích (lékařských předpisech), ale nebyl odůvodněn v dekurzu (lékařském popisu průběhu onemocnění).

15. Z výslechu žalobkyně vyplývá, že kolem 14. hodiny začala mít bolesti,„ jako by se jí plnilo břicho“. Kolem 16. hodiny žádala o pomoc sestry, které jí daly mi Algifen. Kolem 19. hodiny se zvláštní bolest už nedala vydržet, žalobkyně byla již zoufalá. Výslech žalobkyně měl soud, co do počátku a intenzity bolestí za věrohodný, neboť žalobkyně vypovídala spontánně a přesvědčivě, její výslech nebyl ohledně vzniku bolestí v rozporu se zdravotní dokumentací a bolesti jako reálné označil i znalec.

16. Z toho, že bolest žalobkyně téměř v polovině škály byla skutečně zaznamenána v lékařské dokumentaci již v poledne a z toho, že sestry následně žalobkyni bez vyšetření lékařem podaly preventivně předepsané léky proti bolesti (a to nejen běžné Algifen ale také opiát Dipidolor) a z výslechu žalobkyně, má soud za prokázané, že žalobkyně měla zhruba dvě hodiny po operaci nemalé bolesti.

17. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce má soud za prokázané, že tyto bolesti byly od počátku tlumeny léky proti bolesti. Soud se proto zabýval tím, zda byl tento postup správný, aniž by bez žalobkyně byla vyšetřena lékařem. Znalec původně shrnul, pokud žalobkyni podávány léky bolesti (Algifen a Dipidolor), pak se jednalo o preventivní podání z důvodu komfortu pacienta, aby netrpěl a zmírnila se bolest, která po drcení automaticky nastupuje. Znalci [příjmení] [celé jméno znalce] byl předestřen odborný závěr MUDr. [jméno] [příjmení], který uváděl, že na jejich klinice se analgetika po zákroku standardně nepodávají, dokud pacienta nevyšetří lékař, neboť bolesti pacienta mohou signalizovat, že něco není v pořádku, kdy poranění se rozvíjí v průběhu hodin a je vždy provázeno bolestí. Poté znalec uvedl, že s tímto souhlasí a že nemá za lékařsky správný postup, aby léky proti bolesti byly podávány preventivně, ale léky proti bolesti mají být podávány podle aktuálního zdravotního stavu. Ze závěru znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a vyjádření MUDr. [příjmení] má soud za prokázané, že žalobkyni byly podány léky proti bolesti, aniž by její zdravotní stav zkontroloval lékař a vyhodnotil, zda se u ní nerozvíjí pooperační komplikace. Podané léky proti bolesti ztlumily bolesti žalobkyně, které tak nemohly být včasným ukazatelem zhoršujícího se zdravotního stavu žalobkyně. Lékařský postup žalované, tak co do podání léků proti bolesti nebyl správný.

18. Z výslechu znalce a sesterské dokumentace ze dne 15.3.2016 („ denní služba“ - list 3 druhá strana př. 15) vyplývá, že po podání léků proti bolesti byla žalobkyně bez potíží, bez teplot, byla jí podána antibiotika.

19. Z bodu 1, 2 znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a z třetího a čtvrtého řádku zápisu v lékařské dokumentaci k 15.3 (č.l. 157) první vyšetření žalobkyně lékařem po operaci proběhlo až 19.45 hodin, neboť žalobkyně měla bolest pravého bedra. O tomto vyšetření byl také lékařem proveden zápis v lékařské dokumentaci (třetí a čtvrtý řádek zápisu k 15.3 na č.l. 157), kdy MUDr. [příjmení] uvedl lumbalgii, mírné bolesti a že byla podán léky proti bolesti žalobkyně u vizity dostala intramuskulární injekci, kdy z medikace vyplývá, že to se jednalo o lék Tramal ve 20:00 hodin. Z tabulky škály bolesti v úvodu lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 také vyplývají bolesti žalobkyně, a to stále na stupni 4. Lékař k aplikaci léků proti bolesti připsal, že byla„ s efektem“, což je v souladu se škálou bolesti, která ve 20.00 hodin již ustoupila na stupeň 0. Podaný lék bolesti Tramal měl tedy účinek. Ohledně vyšetření v 19.45 se tedy jednalo o první zápis lékaře od operace do lékařské dokumentace. Předchozí zápisy byly pouze zapsané předem, preventivně. Znalec objasnil, že bývá vedena sesterská dokumentace, kterou vyhotovují sestry a k tomu lékařský dekurz, který se vyhotovuje průběžně, resp. jedenkrát denně, a pokud se něco děje např. sestrám se něco nezdá, tak lékař dělá aktuálnější zápisy. S lékařskou dokumentací je v souladu sesterská dokumentace ze dne 15.3.2016 (kolonka„ noční služba“ - list 3 druhá strana př. [číslo]), ze které vyplývá, že žalobkyně měla mírnou bolest u vizity, spala, měřen tlak, který je v normě. Soud má tedy za prokázané, že minimálně v kolem 20.00 již bylo podezření na vznik komplikací, kdy sestrám se stav žalobkyně nezdál a přivolaly lékaře. I lékař bolesti žalobkyně opět utlumil léky proti bolesti, aniž bylo vyšetřením prověřeno, zda u žalobkyně nenastaly vážnější komplikace.

20. Z bodu 1, 2, 3 znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a z třetího a čtvrtého řádku zápisu v lékařské dokumentaci k 15.3 (č.l. 157) vyplývá, že v 0:00 hodin byla žalobkyně opět vyšetřena lékařem MUDr. [příjmení], neboť se opět objevila bolest bedra a nově také pocit nafouknutí, zvracení. Břicho prohmatné. Žalobkyni byl změřen a zaveden katetr do močového měchýře. Moč byla slabě krvavá. Bylo provedeno ultrazvukové vyšetření (výsledek vyšetření ze dne 16.3.2016, 00.31 hodin - př. 35), kde byla zjištěna nepřehledná ledvina, suspektní hematom čili krevní výron pravé ledviny, šíře 3 cm, 115 mm, 70 mm. Z devátého až jedenáctého řádku zápisu v lékařské dokumentaci vyplývá, že další vyšetření žalobkyně lékařem MUDr. [příjmení] následovalo v 0.49 a 01.20 hodin (již dne 16.3.2016), neboť žalobkyni poklesl krevní tlak na 102/58. Bylo konzultováno s vedoucím služby a byl zvolen konzervativní postup, tzn. vyčkání dalšího vývoje nikoli invazivní postup spočívající v dalším lékařském zákroku, který je vždy rizikový, neboť hrozí ztrátou ledviny. Byl měřen tlak a kyslík, provedeny laboratorní odběry. S lékařskou dokumentací je v souladu sesterská dokumentace ze dne 15.3.2016 (kolonka„ noční služba“ - list 3 druhá strana př. č. 15), ze které vyplývá, že žalobkyně měla 1.00 hodin bolesti, pocit na zvracení, proveden ultrazvuk (hematom 7x11), modřina v bederní krajině, zaveden permanentní katetr, moč krvavá, podány léky, odběry, saturace kyslíku, zůstává lačná a eventuálně JIP při zhoršení.

21. Z tabulky škály bolesti v úvodu lékařské dokumentace ze dne 15.3.2016 a z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] vyplývá, že bolest žalobkyně byla v 1.00 hodinu v noci dokonce již na stupni 6, ve 2.00 ráno na stupni 5.

22. Z bodu 3 znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a z dvanáctého až sedmnáctého řádku zápisu v lékařské dokumentaci k 15.3 (č.l. 157, přisvorkovaný lístek) vyplývá, že žalobkyně byla ve 2.00 hodiny ráno dne 16.3.2016 znova vyšetřena lékařem MUDr. [příjmení], neboť opět nastala recidiva bolesti, na základě čehož byla žalobkyni podán další lék proti bolesti – Tramal. Pro dušnost byl předepsán rentgen hrudníku, který byl proveden v 2.45 hodin (výsledek RTG vyšetření hrudníku ze dne 16.3.2016, 02.18 hodin - př. 26).

23. Z bodu 3 znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a z osmnáctého až devatenáctého řádku zápisu v lékařské dokumentaci k 15.3 (č.l. 157, přisvorkovaný lístek) vyplývá, že 6.25 hodin dne 16.3.2016 se znovu objevily bolesti v pravém boku, pocit na zvracení a znova byly podány léky proti bolesti, které opět měly efekt.

24. Z tabulky škály bolesti v úvodu lékařské dokumentace ze dne 16.3.2016 vyplývá, že bolest žalobkyně byla ráno dne 16.3.2016 stále na stupni 5.

25. Ze sesterské dokumentace (standartního oddělení) ze dne 16.3.2016 (kolonka„ denní služba“ - list 3 druhá strana př. č. 15) vyplývá, že žalobkyně stále udávala velké bolesti na stupni č. 10, že infuzní terapie byla neúčinná, že bylo provedeno CT ledvin a žalobkyně byla předána na oddělení JIP. Sesterská dokumentace je v souladu s lékařskou dokumentací - denním záznamem urologické kliniky, oddělení JIP (př. 16) a bodem 3 znaleckého posudku, ze kterých vyplývá, že žalobkyně byla po telefonické konsultaci s MUDr. [příjmení] v 8.49 hodin přeložena na JIP, kdy břicho žalobkyně bylo pro bolesti pohmatem nevyšetřitelné.

26. Soud má tedy za prokázané, že lék Tramal na bolesti žalobkyně účinkoval zhruba od 20.00 hodin dne 15.3.2016 do 00.00 hodin dne 16.3.2016, kdy se bolesti žalobkyně opět objevily a byly utlumeny až po dvou hodinách ve 2.00 hodin opět lékem Tramal, a to přesto že v 0.31 hodin byl ultrazvukovým vyšetřením zjištěn hematom. Žalobkyni však v 6.25 hodin znovu podávány léky proti bolesti, kdy bolesti žalobkyně byly dle lékařské dokumentace na stupni 5 dle sesterské dokumentace dokonce na maximálním stupni 10, což je i v souladu se závěrem lékaře po přesunu žalobkyně na JIP a nemožnosti vyšetřit břicho žalobkyně pohmatem, z čehož soud dovozuje, že bolest již byla pro žalobkyni nesnesitelná.

27. Bolesti žalobkyně tak byly od zhruba 14. hodiny dne 15.3.2016 do zhruba 9. hodiny dne 16.3.2016, tj. zhruba hodin 19 hodin (téměř celý jeden den), tlumeny léky proti bolesti, kdy prvních šest hodin žalobkyni ani nevyšetřil lékař. Ani vyšetření lékařem však na lékařském postupu ničeho nezměnilo, neboť přes na ultrazvukovém vyšetření zjištěný hematom bylo vyčkáváno dalších 11 hodin. Znalec dospěl k odbornému závěru, že kontrola zdravotního stavu žalobkyně byla správná -„ zvyklá“, ultrazvukové vyšetření až po 20. hodině večerní po zjištěných bolestech bedra měl také za včasné, stejně jako provedení CT vyšetření po 9. hodině ranní. I při respektování odborného názoru toho, že třetí zákrok byl rizikový a hrozil odebráním ledviny a bylo vhodné nějakou dobu vyčkávat, volit konzervativní přístup (bez operace), má soud za to, že doba, kterou lékaři vyčkávali, byla již příliš dlouhá, na to, aby jejich postup bylo možné označit za správný.

28. Z lékařské dokumentace, výsledku RTG vyšetření ze dne 16.3.2016 v 9.17 hodin (př. 37), znaleckého posudku a výslechu znalce vyplývá, že v 9.17 hodin bylo žalobkyně provedeno CT ledvin, jehož výsledek rentgenolog popsal v 10.28 hodin (na oddělení JIP to věděli pravděpodobně již dříve, neboť tyto výsledky se telefonují). Byl zjištěn objemný hematom, výron krve i mimo ledvinu. Krev, která vytekla z ledviny, odtlačovala zbytek ledviny a tlačila se laicky řečeno do břicha.

29. Z výslechu znalce a zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 16.3.2016 z 10.57 hodin (př. 38) a ze dne 16.3.2016, 11.45 hodin (př. 39) vyplývá, že byl ještě učiněn pokus o embolizaci, kdy bylo konsultováno s Oddělením klinické hematologie, zda se napíchnutím cév a vytvořením trombu nepodaří zastavit krvácení, ke kterému docházelo ze tří míst. U žalobkyně se však rozvíjel hemoragický šok, doporučení podat léky Prothromplex a Novoseven nevedla k zastavení krvácení. Byla zahájena příprava na akutní operaci - premedikace, anesteziologická příprava (anesteziologický záznam ze dne 16.3.2016 - př. 40, 41, záznamy o podání transfuzního přípravku - př. 42, tabulka - př. 43, informovaný souhlas, podepsaný 16.3.2016 - př. 44, 45, perioperační bezpečnostní protokol ze dne 16.3.2016 - př. 46).

30. Mezi účastníky v podstatě nebylo sporné a z výslechu znalce vyplývá, že od provedení CT po 9. hodině byly již kroky činěné lékaři v dalších čtyřech hodinách v řádném časovém sledu, neboť pokus o zastavení krvácení již nepředstavoval ve vztahu k dřívějšímu vyčkávání již takové zdržení a přípravy na operaci nebylo vzhledem ke špatnému aktuálnímu stavu žalobkyně (žalobkyně byla vykrvácená) možné urychlit. Bylo nejprve třeba žalobkyni stabilizovat, kompenzovat, aby třetí operační zákrok nebyl život ohrožující.

31. Z operačního protokolu ze dne 16.3.2016 (př. 47) vyplývá, že žalobkyně podstoupila dne 16.3.2016 od 13.00 do 15.00 hodin revizní operaci pravé ledviny. Operatér byl MUDr. [jméno] [příjmení], PhD., první asistent MUDr. [jméno] [příjmení], druhý asistent MUDr. [jméno] [příjmení]. Operativní výkon byl náročný, neboť žalobkyně silně krvácela a nebylo možné dobře diferencovat struktury a provést záchovnou operaci ledviny. Žalobkyně byla i při maximálním doplnění krevních derivátů stále hypotenzní, proto bylo rozhodnuto o nefrektomii (odstranění) pravé ledviny. Zákrok byl bez komplikací.

32. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce však vyplynula zásadní skutečnost, že příčinou odebrání ledviny žalobkyni bylo nevratné poškození ledviny, kdy hematom vznikl v souvislosti s ne příliš obvyklou reakcí těla žalobkyně. Znalec sice obecně připustil, že dřívějším vyšetřením může být stanovena dříve diagnóza, zároveň však uvedl, že„ jakákoliv revizní operace hrozí ztrátou ledviny a že v této konkrétní věci nebyly žádné objektivní podklady pro to, aby byl důvod něco řešit již odpoledne“. Znaleckým posudkem ani výslechem znalce tak nebylo prokázáno, že by příčinou odebrání ledviny žalobkyni byl konzervativní způsob léčby žalobkyně.

33. Z výsledku RTG vyšetření 16.3.2016, v 16.08 hodin (př. 48) vyplývá, že žalobkyni byl zhruba hodinu po odstranění ledviny provedeno RTG hrudníku.

34. Ze zdravotní dokumentace vedené praktickou lékařkou MUDr. [příjmení], urologickou ambulancí MUDr. [jméno] [příjmení] a nefrologickou ambulancí Nemocnice TGM Hodonín, z listin vztahujících se k přijetí žalobkyně k hospitalizaci dne 7.3.2016 a z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.3.2017, č.j. 0 Nc 66/2015-60, soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť otázka předchozího a následného zdravotního stavu a života žalobkyně nebyla vzhledem k neprokázání samotného základu nároku žalobkyně na náhradu újmy rozhodná. Soud také nezjistil žádné rozhodnuté skutečnosti ze sesterské a lékařské dokumentace z dalších dnů (mimo výše uvedených), neboť pro posouzení věci byly rozhodné dokumentace ze dne 14. až 16.3.2016. <b>35. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:</b> 36. Žalobkyně podstoupila dne 14.3.2016 první a dne 15.3.2016 druhý zákrok drcení konkrementů v pravé ledvině, který byl ukončen v 11.25 hodin. Při tomto zákroku došlo na ledvině ke vzniku hematomu, kdy se jednalo o ne příliš obvyklou ale běžnou komplikace v důsledku reakce těla žalobkyně. Žalobkyně měla zhruba dvě hodiny po operaci nemalé bolesti, které sestry na základě preventivních předpisů lékaře řešily tak, že žalobkyni podávaly léky proti bolesti žalobkyni (Algiden, opiát Dipidolor). Léky proti bolesti byly žalobkyni podávány, aniž by její zdravotní stav zkontroloval lékař a vyhodnotil, zda se u ní nerozvíjí pooperační komplikace, což nebyl správný lékařský postup, neboť ztlumené bolesti nemohly včas signalizovat zhoršující se zdravotní stav žalobkyně. Lékař žalobkyni poprvé vyšetřil až v 19.45 hodin, kdy bez prověření zdravotního stavu žalobkyně např. ultrazvukovým vyšetřením, naordinoval žalobkyni další lék proti bolesti (Tramal). I po zjištění hematomu na ledvině ultrazvukovým vyšetřením byly ve 2.00 a 6.25 hodin dne 16.3.2016 žalobkyni opět podány léky proti bolesti, přestože bolest již byla pro žalobkyni nesnesitelná. Lékařský postup spočívající v pouhém tlumení bolestí žalobkyně po dobu 19. hodin, kdy bylo zřejmé, že zdravotní stav žalobkyně se komplikuje krvácením, byl nesprávný. Příčinou tohoto odebrání pravé ledviny žalobkyni při revizní operaci dne 16.3.2016 však bylo poškození ledviny hematomem vzniklým reakcí těla žalobkyně nikoli nesprávnost lékařského postupu co do tlumení bolestí žalobkyně a vyčkávání s revizní operací. <b>37. Právním posouzením věci dospěl soud k těmto závěrům:</b> 38. Žalobkyně jakožto poškozená uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy (§ 2958 občanského zákoníku), jejíž příčinou měla být pochybení žalované spočívající v nesprávném lékařském postupu.

39. První část pochybení žalované měla dle žalobkyně spočívat v tom, že nebyla před II. dobou drcení provedena dostatečná diagnostika stavu ledviny žalobkyně a konkrementů v ní obsažených. V řízení však bylo prokázáno, že stav ledviny stále obsahující konkrementy umožňuje a přímo vyžaduje přistoupení k II. době drcení. Vhodnost tohoto zákroku byla prověřena ultrazvukovým vyšetřením krátce před II. dobou drcení. K tomuto pochybení žalované tedy nedošlo.

40. Druhé zásadní pochybení spatřovala žalobkyně v tom, že žalobkyně byla po II. době drcení od odpoledne až do půlnoci bez řádné lékařské péče, a to přestože trpěla bolestmi. Především pak měla žalobkyně za to, že ledvina žalobkyně mohla být při revizní operaci zachráněna, pokud by bylo k zákroku přistoupeno včas, lékaři nebyli liknaví a nevyčkávali přes noc až do rána.

41. Z odborných závěrů znalce vyplynulo, že tlumení bolestí žalobkyně bylo nesprávným lékařským postupem, neboť znemožňovalo včas kontrolovat bolesti žalobkyně, které byly zásadní pro kontrolu zdravotního stavu žalobkyně. Nesprávný byl postup podávání opiátů sestrami bez aktuálního vyšetření pacienta lékařem. Již z tohoto pohledu tak lékařský postup nebyl správný, z čehož soud právně dovodil, že byl tzv. non lege artis.

42. Současně však z odborných závěrů znalce vyplynulo, že lékařsky správným postupem mělo být téměř celodenní vyčkávání zdravotníků, než bylo přistoupeno k revizní operaci. Znalec tento svůj závěr odůvodnil tím, že revizní operace je již rizikovým zákrokem, při kterém často hrozí ztráta ledviny, a lékaři proto volí co nejdéle možný konzervativní přístup (podávání léků bez operačního zákroku), který změní v přístup invazivní (provedení revizní operace) až v situaci, kdy konzervativní přístup již nevede ke zlepšení zdravotní stavu pacienta. Soud, který v rámci právního hodnocení odborných znaleckých závěrů nemůže mechanicky přebírat závěry znalce (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 878/2014, 25 Cdo [číslo] 2018), dospěl k závěru, že není přijatelné pravidlo chování tolerující zhruba šestihodinovou absenci lékařského vyšetření pacienta po operačním zákroku trpícího nemalými bolestmi ani následující 11-ti hodinové vyčkávání lékařů za situace, kdy byl zjištěn hematom na ledvině. Pokud tedy zdravotníci ponechali žalobkyni trpící bolestmi řadu hodin bez řádného lékařského vyšetření, jednalo se o další postup non lege artis.

43. Dále se soud zabýval tím, zda porušení zákonných povinností žalovanou (postup non lege artis) bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy žalobkyně (§ 2910 občanského zákoníku). V řízení však bylo odbornými závěry znalce prokázáno, že ke vzniku hematomu na ledvině, jehož rozšiřování bylo příčinou odejmutí ledviny žalobkyni, došlo v důsledku ne příliš obvyklé reakce těla žalobkyně, komplikaci, která vzniká během drcení bez ohledu na lékařský postup. Znalec opakovaně vyloučil, že pokud by k revizní operaci byla přistoupeno dříve, mohla být ledvina žalobkyně zachráněna. Tyto odborné závěry znalce soud právně hodnotí tak, že s vysokou mírou pravděpodobnosti byla zásadní příčinou vzniku újmy žalobkyni reakce jejího těla, kterou lékaři nemohli ovlivnit, nikoli nesprávný lékařský postup. Vzhledem k tomu, že újma žalobkyni nevznikla v příčinné souvislosti s pochybením žalované, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně není co do základu dán, a nárok žalobkyně výrokem I. zamítnul.

44. Pokud se týká nákladů řízení takto sice byla strana žalovaná, která měla ve věci plný úspěch, neboť žaloba byla zamítnuta (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud se však zabýval tím, zda by důsledná aplikace zásady úspěchu ve věci a tedy přiznání práva na náhradu nákladů straně žalované nevedla k nepřiměřeným tvrdostem, zda nejsou ve věci dány důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení. Významné jsou okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Kromě např. sociálních a zdravotních důvodů se v praxi zohledňují např. morální důvody (Jirsa J. a kolektiv. Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79-180 občanského soudního řádu. Vydání třetí, aktualizované a doplněné. Praha Wolters Kluwer ČR, a.s., 2019, k § 150).

45. Soud především zohlednil to, že v řízení byl prokázán nesprávný lékařský postup žalované (podávání léků proti bolesti žalované ztěžující včasné rozpoznání zhoršení stavu žalobkyně, téměř celodenní odkládání řádného lékařského vyšetření apod.), která sice na straně žalobkyně nevedla ke vzniku škody, soud má však za nemorální, aby žalovaná v souvislosti s liknavým poskytnutím lékařské péče inkasovala plné náklady řízení. Soud dále přihlédl k majetkovým poměrům a sociální situaci žalobkyně, která je již ve vysokém, důchodovém věku a pečuje o dospělého syna po mozkové obrně a manžela s těžkým diabetem (rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14.3.2017, č.l. 0 Nc 66/2015-60, výslech žalobkyně). Soud také zohlednil to, že nepříznivá sociální situace nastala bez přičinění žalobkyně, kdy žalobkyně nemohla vážné onemocnění svých nejbližších příbuzných žalobkyně ovlivnit (komentář k § 150). Soud tak shledal důvody hodné zvláštního zřetele.

46. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou by měla procesně plně úspěšná žalovaná (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ze dne 13.3.2016, účast u jednání dne 22.6.2017, vyjádření ze dne 10.7.2017, účast u jednání dne 14.3.2017, vyjádření ze dne 11.2.2021, účast u jednání dne 2.3.2021 trvajícího déle než dvě hodiny, účast u jednání dne 30.9.2021 trvajícího déle než dvě hodiny). Soud by nepřiznal žalované odměnu za úkony spočívající ve vyjádření ze dne 12.4.2019 a 10.3.2021, neboť se nejednalo o vyjádření ve věci samé, ale spíše o procesní sdělní - založení zdravotní dokumentace, doplnění již podaného, námitky k protokolu. Dále by soud nepřiznal žalované odměnu za úkon spočívající ve vyjádření ze dne 10.2.2021, neboť takové podání nebylo založeno ve spise, a mezi daty 2.3. a 10.3.2021 neučinila žalovaná ani jakékoliv podání jiného data. Sazba odměny za jeden úkon činí 14 300 Kč (§ 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), za 10 úkonů tedy 143 000 Kč a náhrada hotových výdajů advokáta za 10 úkonů právní služby ve výši 3 000 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 29 200 Kč a záloha na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši by tak činila 180 200 Kč. Vzhledem k tomu, že soud shledal důvody hodné zvláštního zřetele, využil proto své moderační právo, které mu dává § 150 o.s.ř., a žalované právo na náhradu nákladů řízení přiznal jen zčásti, a to z jedné čtvrtiny, tzn. v zaokrouhlené výši 45 000 Kč. Soud má za to, že tato částka je přiměřená poměrům žalobkyně a neměla by se ani výrazně dotknout majetkových poměrů žalované, jejíž obraty jsou mnoha miliónové. Náhradu nákladů řízení ve výši 45 000 Kč uložil soud výrokem II. zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o.s.ř). Obecně má soud náklady vynaložené žalované na právní zastoupení za účelné, neboť hlavním posláním žalobkyně je lékařská péče a nikoliv poskytování právních služeb (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 3570/2013, ze dne 29. 11. 2014).

47. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem přiznal soud výrokem III. procesně plně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 5 úkonů (účast u jednání dne 22.6.2017, účast u jednání dne 2.3.2021 trvajícího déle než dvě hodiny, účast u jednání dne 30.9.2021 trvajícího déle než dvě hodiny) ve výši 1 500 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.), kterou uložil soud zaplatit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) Tyto náklady již soud postupem dle § 150 o.s.ř. nemoderoval, neboť jsou samy o sobě nízké, pokrývající pouze administrativní náklady.

48. Výrokem IV. soud uložil soud zaplatit žalované náklady na znalečném, které budou vyčísleny v samostatném usnesení, neboť v okamžiku rozhodnutí soudu nebylo ještě znalcem vyčísleno znalečné za znalecký posudek podaný ústně u jednání, u něhož bylo řízení skončeno.

49. Výrokem V. soud nepřiznal České republice – Městskému soudu v Brně právo na zaplacení soudního poplatku místo od placení soudních poplatků osvobozené žalobkyně, neboť návrhu žalobkyně nebylo vyhověno (§ 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).