51 C 103/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 33 481,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 13 309,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 13 309,38 Kč od 27.6.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty 19 200 Kč zamítá.

III. Žaloba se co do smluvní pokuty 100 Kč zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 472,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 472,17 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se co do smluvní pokuty 300 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 300 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, zamítá.

VI. Žaloba se co do smluvní pokuty 100 Kč zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 2.7.2024 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 14 081,55 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 19 400 Kč na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne 8.8.2022.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8.8.2022, soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne 8.8.2022 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro potřeby domácnosti na dobu 36 měsíců. Sjednané odběrné místo bylo na adrese adresa. Na základě této smlouvy žalobce plyn dodával a žalovaná odebírala v odběrném místě. Cena plynu byla určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období v souladu s obchodními podmínkami. V rámci ostatních ujednání ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý sjednaný měsíc, kdy nebude plyn odebrán a dále také smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dní.

5. Z vyúčtování č. hodnota bylo zjištěno, že za období od 18.8.2022 do 29.5.2023 vyúčtoval žalobce žalované částku 13 309,38 Kč za odebrané množství 5 965,44 kWh. Dle dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne 12.6.2023 žalovaná pohledávku ve výši 13 309,38 Kč uznala, kdy současně uznala i smluvní pokutu ve výši 100 Kč vyplývající z dokladu č. hodnota. Tato smluvní pokuta není předmětem žalobního návrhu.

6. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 23.8.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 19 200 Kč, tj. 24 měsíců po 800 Kč, za předčasné ukončení smlouvy.

7. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne 6.9.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč.

8. Z vyúčtování č. hodnota bylo zjištěno, že za období od 30.5.2023 do 22.8.2023 vyúčtoval žalobce žalované částku 872,17 Kč za odebrané množství 0,00 kWh. Kdy částka 472,17 Kč představuje cenu plynu a ostatních produktů a částka 400 Kč ostatní položky, kdy žalobce v návrhu upřesnil, že se jednalo o smluvní pokutu. Žalobce na této faktuře požadoval pouze částku 772,17 Kč, tj. smluvní pokuta ve výši 300 Kč a 472,17 Kč jako cenu za odebraný plyn.

9. Z vyúčtování smluvních pokut ze dne 29.9.2023 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč.

10. Dopisem ze dne 14.12.2023 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 11 Podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem.

12. Dle ust. § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

14. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

15. Podle ust. § 1813 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

16. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

18. Ujednání o smluvních pokutách je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaná má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo, neboť ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v části nazvané „Smluvní sankce“, která je jednoznačně nepřehledná, obsahuje několik typů smluvních pokut a není pro spotřebitele dostatečně, čitelná, přehledná a logicky uspořádaná. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaná jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, jejíž obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis.

19. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 8.8.2022 vyplývá, že se žalobce zavázal dodávat žalované plyn do odběrného místa adresa, a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit jeho cenu. Jedná se o smlouvu ve smyslu ust. § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Smlouva je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy nebo dodatku, ale že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde jsou smlouva i dodatek podepsány, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětné smlouvy jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané „smluvní sankce“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit.

20. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není ani obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“, která se podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem.

21. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvních pokutách je neplatné, není možno k němu přihlížet, a proto žalobu v částích týkajících se smluvních pokut zamítl tak, jak je ve výroku II., III, V. a VI. uvedeno, přičemž v rámci výroku V. zamítl také příslušenství ze smluvní pokuty, které bylo žalobcem požadováno, neboť z důvodu neplatnosti ujednání o smluvních pokutách na něj nevznikl nárok.

22. Pokud jde o zbytek nároku, dospěl soud k závěru, že tento je důvodný. Mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě které byl žalobce povinen dodávat žalované plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu v předmětném období žalované řádně vyúčtoval a následně jí vyzval k úhradě. Žalovaná neprokázala, že by dlužnou částku, byť z části, splatila. Soud proto v této části žalobě vyhověl, a to i pokud jde o žalované příslušenství. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. Protože žalovaná neuhradila dlužné částky ke dni splatnosti, dostala se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

25. Žalobce byl úspěšný v částce 13 781,55 Kč, a neúspěšný v částce 19 700 Kč, procesně úspěšnější tak byla žalovaná, která by tak měla nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však zůstala v průběhu řízení zcela pasivní a dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.