51 C 69/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Zdeňkem Sýsem jako samosoudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 75 078,58 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 56 791,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 56 791,44 Kč od 30.6.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do smluvní pokuty 100 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 287,14 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1 287,14 Kč od 10.8.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se co do smluvní pokuty 100 Kč zamítá.

V. Žaloba se co do smluvní pokuty 16 800 Kč zamítá.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 031 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26.4.2024 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 58 078,58 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 17 000 Kč na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 10.8.2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.

3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10.8.2022, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 10.8.2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro potřeby domácnosti na dobu 30 měsíců. Sjednané odběrné místo bylo na adrese , adresa, . Na základě této smlouvy žalobce elektřinu dodával a žalovaný odebíral v odběrném místě. Cena elektřiny byla určena ceníkem žalobce platným pro dané fakturační období v souladu s obchodními podmínkami. V rámci ostatních ujednání ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý sjednaný měsíc, kdy nebude elektřina odebrána a dále také smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou přesahující 10 dní.

5. Z vyúčtování č. , hodnota, bylo zjištěno, že za období od 13.9.2022 do 6.6.2023 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 56 791,44 Kč za odebrané množství 7,244 MWh.

6. Z upomínky ze dne 9.5.2023 bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou faktury var. symbol , var. symbol, , kdy mu tak žalobce vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a to v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenstvím ze dne 19.7.2023.

7. Z vyúčtování č. , hodnota, bylo zjištěno, že za období od 7.6.2023 do 12.7.2023 vyúčtoval žalobce žalovanému částku 1 287,14 Kč za odebrané množství 0,117 MWh.

8. Z oznámení o ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny bylo zjištěno, že žalobce ukončil dodávku elektřiny do odběrného místa žalovaného.

9. Z upomínky ze dne 7.7.2023 bylo zjištěno, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou faktury variabilní symbol , var. symbol, , variabilní symbol , var. symbol, , a variabilní symbol , var. symbol, , kdy mu tak žalobce vyúčtoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč, a to v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenstvím ze dne 22.8.2023.

10. Dne 20.7.2023 došlo k ukončení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, žalobce proto fakturou ze dne 16.7.2023 vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu ve výši 16 800 Kč za 21 měsíců (od července 2023 do března 2025) po 800 Kč, kdy byl sjednán odběr elektřiny, ke kterému v důsledku předčasného ukončení smlouvy nedošlo.

11. Žalobce ze dne 8.11.2023 vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek předžalobní upomínkou.12 Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou.

13. Dle ust. § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

15. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

16. Podle ust. § 1813 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

17. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

19. Ujednání o smluvní pokutě je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaný má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo, neboť ujednání o smluvní pokutě je obsaženo v části nazvané „Smluvní sankce“, která je jednoznačně nepřehledná, obsahuje několik typů smluvních pokut a není pro spotřebitele dostatečně, čitelná, přehledná a logicky uspořádaná. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvní. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvní pokuty. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) nicméně plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis.

20. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10.8.2022 vyplývá, že se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, , a žalovaný se zavázal žalobci zaplatit jeho cenu. Jedná se o smlouvu ve smyslu ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Smlouva je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy nebo dodatku, ale že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde jsou smlouva i dodatek podepsány, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy a dodatku, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané „smluvní sankce“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit.

21. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smlouvy, není ani obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“, která se podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem.

22. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvních pokutách je neplatné, není možno k němu přihlížet, a proto žalobu v částích týkajících se smluvních pokut zamítl tak, jak je ve výroku II., IV. a V. uvedeno.

23. Pokud jde o zbytek nároku, dospěl soud k závěru, že tento je důvodný. Mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do určeného odběrního místa a žalovaný byl povinen hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu v předmětném období žalovanému řádně vyúčtoval a následně jej vyzval k úhradě. Žalovaný neprokázal, že by dlužnou částku, byť z části, splatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl, a to i pokud jde o žalované příslušenství. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

24. Protože žalovaný neuhradil dlužné částky ke dni splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením a žalobci podle § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy byl žalobci přiznán tento úrok ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur.

25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

26. Náklady řízení žalobce činí celkem 21 988,9 Kč tj. 3004 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 4 140 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání) a 1 úkon po 2 070 Kč (jednoduchá výzva k plnění) dle §7 a §11 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 4 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 1,3 vyhl.č. 177/1996 Sb. po 300 Kč a 21% DPH z 15 690 Kč tj. 3 294,9 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval27. Protože byl však žalobce úspěšný pouze částečně, má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 54,74.%, tj.12 031 Kč.

28. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.