53 C 219/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Tomášem Klusákem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o náhradu imateriální újmy v souvislosti s ublížením na zdraví

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 10 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 000 Kč od 10. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 94 657,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení v podobě vyplaceného znalečného ve výši 35 203 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení v podobě neuhrazeného soudního poplatku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhal zaplacení žalované částky spolu s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy. Požadovaná částka 10 000 000 Kč se skládá z nároku na odškodnění bolesti ve výši 4 miliony Kč, nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění ve výši 4 miliony Kč a z nároku na náhradu další nemajetkové újmy ve výši 2 miliony Kč. Žalobce uvedl, že , datum, mu byla stanovena diagnóza šedého zákalu na obou očích. Žalobce proto absolvoval ve dnech , datum, (operace levého oka) a , datum, (operace pravého oka) operace u žalované za účelem odstranění šedého zákalu na obou očích. V žalobě žalobce podrobně popsal problémy u obou očí, které u něj nastaly po provedených operacích - obě oči - např. tunelové vidění, jiné barevné podání každého oka, rozdílné rozměry zorného pole a poměr os x/y, rozdvojení bodových světel v noci – lampy, měsíc, levé oko – mlha okolo světelných zdrojů, vlevo černý srpeček, v němž probíhají odlesky a projekce levého okolí v hrubých rysech, rušivý šikmý pruh, pravé oko - malé svisle písmo se jeví skloněné doprava, při bočním osvětlení neustále obtěžující okraj, rovněž černý srpeček, velmi rušivý šikmý pruh zprava doleva z bodového světla ve dne i v noci. Dále žalobce uvedl, že dne , datum, podstoupil u žalované operací sekundárních strií. Od této operace u pravého oka trvají bodová světla lamp a odlesky světla z reflexních ploch. Žalobce uvedl, že před postoupením operací podepsal tzv. informované souhlasy s poskytnutím zdravotní péče. V této souvislosti žalobce uvedl, že mu nebyly poskytnuty podrobné informace o implantovaném zdravotnickém prostředku v rozporu s bodem 5 přílohy č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb. Žalobci dále žalovaná nesdělila výrobce, model, ani žádné technické parametry modelu (rozpor s § 60 zákona č. 268/2014 Sb.). Dále žalobci žalovaná sdělila, že se jedná o americké čočky. Výrobce však není ani z , Anonymizováno, , Anonymizováno, , odkud je distributor čoček, ale z , Anonymizováno, . Žalobci tak byly implantovány , Anonymizováno, čočky druhořadé kvality. Tyto , Anonymizováno, čočky žalobci způsobily nezvratné zhoršení zraku. Rovněž žalobce rozporoval velikost řezu při operaci. Dále žalobce uváděl, že implantované čočky , Anonymizováno, trpí nesprávnou konstrukcí haptik a tato jejich vada se stala příčinou vzniku strií v obou operovaných očích žalobce, neboť mu v obou očích zdeformovala pouzdro původní čočky, do něhož byly vloženy. Další vadou aplikovaných čoček je materiál, ze kterého jsou vyrobeny, a to je hydrofilní materiál, který v r. , rok, , kdy došlo k inkriminovanému lékařskému zákroku, byl již cca 20 let překonán a nahrazován materiály hydrofobními nenáchylnými ke kalcifikaci. Žalobce v žalobě podrobně popsal, k jakému ztížení společenského uplatnění u něj došlo, z čehož odvozoval svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy.

2. Žalovaná ve vyjádření nárok uplatněný žalobou neuznala v plném rozsahu. Uvedla, že poskytnutá zdravotní péče byla lege artis. Operace obou očí proběhly v pořádku bez komplikací, bylo dosaženo cílené pooperační dioptrické hodnoty očí žalobce. Co se týče namítaného splnění požadavků na poskytnutí informovaného souhlasu, žalovaná uvedla, že poskytla žalobci údaje o aktuálním zdravotním stavu, sdělila mu povahu a účel navrženého lékařského postupu, předpokládaný výsledek, možná rizika a jiné možnosti řešení zdravotních obtíží. Dle judikatury Nejvyššího soudu je základní formou ústní vysvětlení provedené s ohledem na postavení a zdravotní stav pacienta a jeho schopnost předkládané informace pochopit, reagovat na ně svými dotazy a v závěru se kvalifikovaně rozhodnout. Dle žalované byl žalobce poučen o druzích typů čoček v rámci rozhovoru s , tituly před jménem, , jméno FO, před operačním vyšetřením. Spolu vedli rozhovor nad druhy čoček a jejich vhodností pro léčbu zdravotních obtíží pacienta a z rozhovoru pacienta s lékařem vyplynula nejvhodnější možná volba léčby a zvoleného druhu čočky. S ohledem na výše uvedené žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl.

3. V podrobnostech argumentace účastníků odkazuje soud na jejich písemná podání a přednesy, které jsou součástí spisu a jsou druhé straně sporu známy.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Dne , datum, žalobce absolvoval vyšetření u žalované, a to u , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž z protokolu o vyšetření se podává, že žalobce přišel k vyšetření a objednání operace , Anonymizováno, . Od dětství trpěl slabou miopií. Žalobce uváděl v posledních měsících velkou změnu vidění. Své oční obtíže kladl do souvislosti s užíváním preparátu , Anonymizováno, (nosní sprej). Žalobce byl objednán na operaci levého oka na , datum, a pravého oka na , datum, . V protokolu je uvedená hlavní diagnóza jako komplikovaná , Anonymizováno, (protokol o vyšetření na oční klinice ze dne , datum, , č.l. 7).

6. Dne , datum, žalobce absolvoval operaci šedého zákalu levého oka. Z operačního protokolu vyplývá, že byl domluven záměr čtení bez brýlí. Žalobce byl poučen o nutnosti brýlí na dálku po zákroku, s čímž souhlasil. Dále z operačního protokolu vyplývá další diagnóza očí žalobce, a to , Anonymizováno, (operační protokol ze dne , datum, , č.l. 10). Dne , datum, žalobce u žalované absolvoval operaci pravého oka. Opět z operačního protokolu vyplývá záměr na čtení bez brýlí. Žalobce byl poučen o nutnosti brýlí na dálku po zákroku, s čímž žalobce vyslovil souhlas. Rovněž je zde uveden , Anonymizováno, jako ostatní oční diagnóza (operační protokol ze dne , datum, , č.l. 9).

7. Žalobce dne , datum, podepsal informovaní souhlas s poskytnutím zdravotní péče, kterým potvrdil, že byl poučen o jeho právu se svobodně rozhodnout o navrhovaném postupu při poskytování zdravotní péče, dále výslovně souhlasil s provedením zdravotních výkonů uvedených v tomto souhlasu. Informovaný souhlas poskytuje informace o operaci čočky a šedého zákalu, tj. že operace čočky se provádí při šedém zákalu. Je zde uvedeno, že u šedého zákalu je jediným možným řešením ke zlepšení vidění operace. V informačním souhlasu je popsán průběh lékařského zákroku. Je zde rovněž uvedeno, že pacient si může vybrat po konzultaci s lékařem pro něj nejvhodnější čočku. V informovaném souhlasu jsou uvedeny komplikace a rizika, které zahrnují poškození nitroočních tkání, krvácení, nemožnost odstranění celého zákalu a implantace čočky, infekci a zánět oka, alergickou reakci, zvýšení nitroočního tlaku, otok rohovky, otok sítnice, sklivcové zákalky, pocit řezání oka. Komplikace mohou vést k nutnosti dalších zákroků, ke zhoršení vidění i jeho ztrátě, výjimečně i ke ztrátě oka. Rovněž je v informovaném souhlasu popsán po operační průběh, kde se mimo jiné uvádí, že po operaci je nutné si zvyknout na změněné vidění, což může trvat i delší dobu, delší než několik měsíců. Je zde uvedeno, že pacient může vnímat odlesky od okrajů nitrooční čočky a vnímat odlišné barvy. Shodný informovaný souhlas žalobce podepsal i , datum, pro před operací pravého oka (informovaný souhlas s poskytnutím zdravotní péče ze dne , datum, , č.l. 12 + informovaný souhlas s poskytnutím zdravotní péče ze dne , datum, , č.l. 13).

8. Dne , datum, žalobce absolvoval vyšetření u žalované v rámci plánované , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V této souvislosti opět žalobce podepsal dne , datum, informovaný souhlas s poskytnutím zdravotní péče, obdobný informovaným souhlasům předcházejícím. Je zde uvedena název zákroku, tj. že se jedná o , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je zde popsán účel zákroků, kde se uvádí, že u pacientů, kteří mají implantovanou umělou nitrooční čočku, může s odstupem času dojít ke zakalení pouzdra, které zůstává z původní čočky a do něhož je umělá čočka vložena. Toto zaklení se nazývá druhotný šedý zákal, účelem laserové kapsulotomie je laserem rozrušit v centru zakalené pouzdro a umožnit tak nerušený průchod světelných paprsků do oka. Je zde uvedeno, že při neprovedení zákroku vidění zůstane neostré a většinou se dále zhoršuje, alternativou je nitrooční zákrok spojený s podobnými riziky jako operace šedého zákalu. V souhlasu je popsán průběh zákroku, vedlejší projevy a komplikace, přičemž je zde uvedeno, že v den zákroku může nastat neostré vidění, vnímání plovoucích teček nebo zákalku v prvních dnech po zákroku. Je zde uvedeno dále málo časté výjimečné vedlejší projevy a komplikace jako dlouhodobé vnímání plovoucích zákalků v zorném poli, vznik otoku sítnice, odlučování sklivce a další komplikace (protokol o vyšetření na oční klinice ze dne , datum, , č.l. 8 + informovaný souhlas s poskytnutím zdravotní péče ze dne , datum, , č.l. 14).

9. V přípisu dne , datum, , který žalobce zaslal žalované, popsal potíže u obou očí, které nastaly po operaci. Již v tomto přípise žalobce popisuje své problémy, poukazuje na vadné čočky. Píše mj., že každá konspirační teorie, i tato musí mít své důkazy a poukazuje na to, že si chirurgové asi přišli na zlatý důl. Píše, že vadné čočky si neobjednal. Bodových světelných zdrojů je ohromné množství a pohyb mezi nimi velmi vyčerpávající. Žalovaná prostřednictvím , tituly před jménem, , jméno FO, na uvedený přípis žalobce reagovala dne , datum, , kde uvedla, že operace šedého zákalu a s implantací umělé nitrooční čočky byla nezbytná z důvodu poklesu a žalobcova vidění. Před operací bylo provedeno poučení o operaci a implantaci nitrooční čočky. Dle , tituly před jménem, , jméno FO, operace obou očí proběhly v pořádku bez komplikací. Bylo dosaženo cíle pooperační dioptrické hodnoty a byl implantován požadovaný typ nitrooční čočky. Každá nitrooční umělá čočka vytváří svým působením uvnitř oka večer a v noci negativní světelné fenomény. Monofokální asférická čočka jich vytváří nejméně ze všech typů umělých čoček. Multifokální čočka jich vytváří více. Je zde uvedeno, že žalobce začala rušit noční dysfotopsie. Na uvedené si stěžují i ostatní pacienti, kteří se nicméně v brzké době dokáží adaptovat a tyto obtíže překonat. , tituly před jménem, , jméno FO, zdůraznil, že tyto obtíže jsou nevyhnutelně spojené s implantací čočky při operaci šedého zákalu. Dále poukázáno na vyhledání odborné psychologické pomoci, která by měla rozkrýt důvod negativních dopadů působení nitrooční čočky na psychiku žalobce a nastavit vhodně zvolenou léčbu (přípis ze dne , datum, , č.l. 17 + dopis ze dne , datum, , č.l. 18).

10. Z emailové komunikace z , měsíc, , rok, vyplývá žádost žalobce o poskytnutí dalších údajů k výrobnímu číslu čočky. , tituly před jménem, , jméno FO, reaguje, že se jedná o nitrooční čočku , Anonymizováno, . Jedná se o žlutou čočku s asférickou optikou, s UV filtrem a filtrem modré části spektra. Výrobcem je firma , právnická osoba, . Rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, nabízel další malou laserovou kapsulotomii, která by mohla eventuálně pomoci s obtížemi žalobce, aby v noci do oka nevstupovalo tolik periferních světelných paprsků (emailová komunikace , rok, , č.l. 5).

11. Z účastnického výslechu žalobce na jednání dne , datum, soud mj. zjistil, že žalobci nebylo řečeno o čočkách, že existují čočky monofokální, multifokální, polyfokální, a jací jsou výrobci, jaké jsou modely těchto výrobců, jaké jsou srovnávací studie, klinické studie výrobce. Neměl ponětí, jaké čočky dostal, protože v dokladu je pouze balíček , Anonymizováno, . Svoji prací si zjistil, že jemu sdělený výrobce je pouze distributor v , Anonymizováno, . Výrobek je totiž z , Anonymizováno, . Ohledně zjišťování informací před operací žalobce uváděl, že nějaké informace získal od svého očaře, který mu řekl, že žalovaná je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalobce proto neměl sebemenší podezření. Co se týče informací, tak se trošku podíval na internet, čeho se to tak týká. Sám uvedl, že slovo oční klinika četl poprvé v životě a neměl jakékoliv podezření. Z dalšího účastnického výslechu žalobce na jednání soudu dne , datum, soud zjistil, že žalobce si dle svého sdělení neměl možnost si informované souhlasy přečíst, jelikož jedno oko měl rozkopané, na druhém měl ten šedý zákal. Žalobce dále mj. uvedl, že po operaci ve , Anonymizováno, ještě absolvoval léčbu u , Anonymizováno, , kde mu podali kapky, které dle jeho sdělení ještě více poškodily jeho oči. Tyto kapky z , Anonymizováno, jsou dle žalobce následkem ještě dalších problémů s očima.12. , tituly před jménem, , jméno FO, prováděla u žalobce standardní vyšetření před operací dne , datum, . Jednalo se o vyšetření rozkapaného levého oka před plánovanou operací. Vše probíhalo standardně bez problémů. Pokud už bylo předvyšetření, tak se jenom potvrdí vybrané čočky, popř. zda má pacient dotazy k operaci. Následně spolu řeší doporučení ohledně režimu po operaci (jaké kapat kapky). Úkolem bylo řešit nastavení čočky ohledně dioptrií, tj. zda jsou potřeba brýle na čtení nebo bez brýlí na dálku U žalobce se řešilo, že by si mohl nechat nějaké dioptrie na dálku, aby mohl číst bez brýlí. Probírá se, zda pacienti chtějí čočku standardní či s doplatkem. Ohledně informací o čočce, tak svědkyně si nepamatovala, co vše říkala, nicméně standardně popisují, v čem spočívá filtr modrého světla. Asférická optika způsobuje lepší vidění za šera a lepší vidění v detailu. Vyšetření trvá zhruba 10–15 minut. Multifokální čočky se v té době nabízely, ale nejsou pro každého pacienta, přičemž od primáře byla doporučena monofokální čočka. Co se týče dat vyšetření a informací, tak svědkyně vycházela z protokolu (svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, ).13. , tituly před jménem, , jméno FO, prováděla předvyšetření žalobce pro ambulanci primáře. Žalobci měřila dioptrie, rozkapávala oči. Následně žalobce šel na vyšetření k primáři (, datum, ). Jedná se objektivní vyšetření z přístrojů. Zabývá se tím, jak to vypadá subjektivně. Zjišťuje úplné vidění bez brýlí každého oka zvlášť. Poté měří dioptrie, které se tam aktuálně nachází a následnou korekci do dálky a do blízka. Svědkyně si nevybavila, zda měl žalobce nějaké otázky. Vyšetření proběhlo standardně bez cílených otázek od žalobce tam. Na žádost , tituly před jménem, , jméno FO, opětovně řešili nastavení dioptrií po operaci, aby si žalobce dokázal lépe představit, jaké jsou možnosti toho nastavení. U žalobce byly dvě varianty, tj. aby viděl dobře na dálku bez brýlí, ale musel by nosit brýle na čtení po operaci. Druhá varianta byla, že by do dálky nosil brýle, ale četl by bez brýlí. Dle informací v protokolu byl žalobce rozkapaný, a proto nešlo úplně naznačit, jak by to vypadalo po operace. Proto přišel žalobce ještě jednou (, datum, ), aby mu ukázala vidění po operaci, což není úplně standardní (nadstandardní doba vyšetření 30 min oproti normálu 5-10 min). Žalobce rozhodoval, které to nastavení je pro něj vhodnější. Dle svědkyně na základě provedených vyšetření orientace v prostoru bez brýlí byla před operací u žalobce velice špatná. Druh a typ čočky vysvětluje lékař. Žalovaná nabízela i multifokální čočky v roce , rok, . Svědkyně uvedla, že před jednáním se potřebovala zjistit, o co jde. Mluvila , tituly před jménem, , jméno FO, . Dostala informace, že se jedná o žalobce, který nebyl spokojen s výsledkem operace. Svědkyně dále uvedla, že ji mohlo projít pod rukama cca 30 protokolů o vyšetření denně (svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, ).14. , tituly před jménem, , jméno FO, prováděla u žalobce laserový zákrok, kterým se očišťuje pouzdro po původní čočce. Uvedené se provádí po původním zákroku, kdy si čočka sedá a zajizvuje se. V důsledku toho se může zhoršit vidění, a proto se standardně dělá ten laserový zákrok. Ten se provádí při zhoršení vidění nebo při subjektivních obtížích pacienta, který vnímá nějaké stíny, linie, což jej subjektivně ruší. Po provedení zákroku by tyto problémy měly ustat. Obtíže se nazývají sekundární katarakta. V podstatě tím trpí dle svědkyně takových 20 - 30 % lidí. S tím, že by problémy přetrvaly se svědkyně nesetkala. U žalobce byl standardní nález. Uvedla, že za den učiní cca 20 laserových zákroků. Na operaci přicházejí pacienti s aplikovanou čočkou s doplatkem či bez doplatku. Stejný problém odstraňovali i u multifokální čočky. Sekundární katarakta vzniká, že s odstupem času po původním zákroku (svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, ).15. , tituly před jménem, , jméno FO, vyšetřovala žalobce před operací druhého oka. Jednalo se o standardní vyšetření, vše bylo v pořádku. Operace prvního oka dopadla výborně, oko bylo klidné. Před operací druhého oka se dává standardně stejná předvybraná čočka. Potvrdí se s pacientem, dojde k nastavení vidění, základní pooperační režim a pacient jde na sál. Pacient dostává informace dopředu, kde jsou všechna ta rizika. Pokud by ničemu nerozuměl, může se zeptat. Žalobce nestěžoval na nic ohledně problémů po operaci prvního oka (obsahovala by to dokumentace). Není běžné, že by si pacienti stěžovali na světelné fenomény v době pozdější (cca 6 měsíců po operaci). Většinou se tyto problémy dostavují časně po operaci původní (svědecká výpověď , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, ).

16. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání dne , datum, soud zjistil, že svědek se setkal s žalobcem před operačním výkonem. Absolvoval u něj ambulanci. Přišel s diagnózou šedého zákalu. Po vyšetření šedého zákalu standardním způsobem svědek vedl rozhovor s žalobcem na téma, jaký typ nitrooční čočky by měl dostat při operaci, přičemž spolu rozváděli jednotlivé druhy té nitrooční čočky tímto pohovorem a se dobrali k tomu, jaký typ bude žalobci implantován. Následně vedli diskuzi, jakým způsobem vybrat hodnotu nitrooční čočky. Dále spolu probírali dioptrickou hodnotu u žalobce. Ten byl silně krátkozraký: Na jednom oku měl -6 a na druhém -8 dioptrií do dálky, a proto zvolili cíl, aby výsledkem bylo snížení krátkozrakosti na 2,5 dioptrie. Po operaci by rovněž nemusel používat čtecí brýle. Existují základní tři typy čoček: K předpokládanému záměru na krátkozrakost, tak používají jedno ohniskovou čočku. U krátkozrakosti není trojohnisková neboli multifokální čočka doporučována. Dohodli se, že multifokální čočku zavrhnou. Pokračovali ve výběru monofokální čočky s jedním ohniskem. Následuje výběr čoček bezdoplatkových, případně nadstandardní se žlutým filtrem světla a sníženou mírou světelných aberací. Svědek uvedl, že žalobce u žalované absolvoval předvyšetření, na kterém byl poučen v tomto smyslu z jeho strany. A následně v den operace se zjišťuje stav oka a pacient dostane k podpisu předoperační formulář, který si prostuduje a podepíše před operací. Svědek se žalobcem viděl brzy po první operaci. Chtěl vědět, jak je spokojený. Po první operaci byl žalobce velmi spokojený. Svědek uvedl, že se podařilo dosáhnout přesně tedy dioptrické hodnoty. U operace druhého oka nebyl rovněž žádný problém. Po měsíci až po dvou asi žalobce začal zásadně stěžovat na pooperační výsledek, že vidí světelné čáry, že vidí tunelově. Dle svědka toto nejsou běžné problémy pacientů. V rámci provedených vyšetření na objektivní příčinu nepřišli. Pokud by byla použita vadná čočka nebo čočka špatného rozměru či kvality, tak by to šlo objektivně zjistit, nicméně z přístrojových vyšetření, z vyšetření vidění, z fyzikálního vyšetření a na mikroskopech však ničeho takového nezjistili. Svědek popsal, jakým způsobem by uvedené poznali. Ukázala by to vstupní data na přístrojových kontrolách, kde by se objeví odchylky na dioptriích od stanoveného záměru. To se však u žalobce nestalo. U žalobce se objevilo pouze nařasení čočkového pouzdra. Nitrooční čočka byla v pořádku, problém se sítnici rovněž nebyl přítomen. U žalobce se rovněž podařilo odstranit astigmatismus na levém oku. Svědek dovodil že příčinou světelného fenoménu je nařasení. Proto provedli neinvazivní laserovou metodu na odstranění nařasení na pravém oku. Dle svědka žalobce podstoupil nekomplikovanou operaci, při které vždy dochází ke změně kvality dění, jelikož do oka dostane implantát a je nutno se s implantátem sžít. U žalobce k tomu zřejmě nedošlo. Svědek model čočky neprobíral, jelikož u pacienta, který není medicínský vzdělán, to nemá žádný význam. Jednotlivé druhy a modely jsou zastupitelné v dané skupině. Svědek uvedl, že výrobní číslo, které je uvedeno v operačním protokolu, při ústním pohovoru žalobci nesdělil, jelikož mu uvedena informace pro pacienta přijde zbytečná. Svědek uvedl, že žalobce nepožadoval konkrétní informaci, kdo je výrobcem čočky.

17. Z doplňující svědecké výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, učiněné na jednání soudu dne , datum, soud zjistil, že standardní doba vyšetření jednoho pacienta činí 30 minut, žalobce u něj strávil 56 minut. Nadstandardně byla žalobci dána možnost navštívit optometričku, která před operací simulovala situaci, která měla být dosažena operací. Žalobci aplikovaná čočka byla dále používána i několik let po operaci. Dle svědka měl žalobce na podpis a prostudování souhlasu desítky minut. Co se týče strií, tak žalobce o tomto negativním následku nebývá pacient zpravidla informován, jelikož se jedná dle svědka okrajovou záležitost. Pacient bývá pravidelně informován o možnost si vzniku sekundárního šedého zákalu. Dle svědka u žalobce nedošlo ke kalcifikaci. Konstrukce haptik je zcela standardní. Potíže žalobce jsou subjektivního rázu. Jediné objektivní bylo to nařasení, které odstranili laserem. Pokud by měl informovat o všech možných rizicích, tak by se rozhovor protáhl na hodiny. U žalobce nebyl diagnostikován sekundární šedý zákal po dobu kontaktu se žalovanou. Žalobci byla sdělována běžná rizika, tj. krvácení, různé tlaky, možný vznik zánětu, prostě běžné obtíže související s operací.

18. Ze znaleckého posudku č. , hodnota, (č. l. 176-187) soud zjistil, že dle doložené dokumentace byla předoperační diagnóza šedý zákal. Jediná možnost léčby této diagnózy je právě operace s implantací umělé nitrooční čočky, jedná se o postup lege artis. Ve vztahu k využití čočky , Anonymizováno, znalecký ústav uvedl, že se jedná o žlutou čočka s asférickou optikou s UV filtrem a filtrem modré části spektra. Znalecký ústav uvedl, že dle doložené dokumentace se jednala o postup v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávanými medicínskými postupy s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možností. V souvislosti s vysokou myopií (krátkozrakostí) by uváděné potíže mohl pociťovat pacient po implantaci jakéhokoliv implantátu. K dotazu, zda mohla provedená operace (způsob jejího provedení) a použití shora uvedených čoček být příčinou obtíží žalobce vyjmenovaných v žalobě znalecký ústav uvedl, že tunelové vidění, rozdílnost světelnosti a jiné barevné vnímání mezi oběma očima, rozdílnost rozměru zorného pole nelze vysvětlit typem implantátu. Nabízí se otvor v zadním pouzdře, který byl proveden pomocí YAG laseru pouze na pravém oku v , měsíc, , rok, . Rozdílný poměr os x/y, rozdvojení bodových světel v noci, sklon písma na stranu, bude nejspíš způsobováno astigmatismem rohovky, který byl přítomen podle zápisu již při vyšetření před operací. Mlha kolem světelných zdrojů, srpečky a svítící okraje jsou typické vedlejší optické fenomény popisované u pacientů po implantaci víceohniskových nitroočních čoček. Mohou se ale v malé a převážně většinou naprosto zanedbatelné míře objevovat i u pacientů s jedno ohniskovým implantátem.

19. Z doplňku znaleckého posudku č. , hodnota, (č. l. 237-238), soud zjistil, že znalecký ústav ve vztahu ke konstrukci haptik čočky , Anonymizováno, uvedl, že čočka , Anonymizováno, implantovaná žalobci má modifikovaný typ C-L haptik. Tento typ haptik využívá několik světových výrobců nitroočních čoček pro své produkty. Čočky s těmito typy je haptik vykazují výbornou stabilitu uvnitř oka, tedy se o vadnou konstrukci haptik nejedná. Celková velikost čočky 12,5 mm, velikost optiky je 6 mm. Jedná se o standardní velikost nitroočních čoček. Nejčastěji využívané nitrooční čočky určené k implantaci do čočkového vaku lidského oka se pohybují od 11 mm do 13 mm. Při standardní operaci šedého zákalu se používají standardní velikosti standardně dodávaných nitroočních čoček. Potíže tedy určitě nevznikly vadnou konstrukci haptik či nesprávným rozměrem nitrooční čočky. Ohledně materiálu u aplikovaných čoček (hydrofilní materiál), znalecký ústav uvedl, že hydrofilní akrylát je jedním z nejčastěji využívaných materiálů k výrobě nitroočních čoček. Početné klinické studie a tisíce implantovaných čoček celosvětově dokazují jeho bezpečnost a biokompatibilitu. Dle znaleckého ústavu se o vadný materiál nejedná.

20. Z výslechu znaleckého ústavu na jednání soudu dne , datum, soud zjistil, že podobné komplikace, které se vyskytly u žalobce, mohou vzniknout i u jiných typů čoček. Dle znaleckého ústavu poskytnutá péče ze strany žalované v podobě stanovené diagnózy a následného postupu byla v souladu s uznávanými medicínskými standardy. Rovněž operační výkon proběhl standardně bez komplikací u obou očí. Operacemi bylo dosaženo stanoveného cíle. Problémy žalobce jsou nestandardní, jelikož tyto potíže vznikají bezprostředně po operaci a implantaci čočky. Člověk si postupem času zvyká na implantovanou čočku. Dle znaleckého ústavu potíže mohou souviset s předchozím astigmatismem žalobce. Nařasení pouzdra je často přítomno u krátkozrakých pacientů. Uvedené však nesouvisí s implantátem implantovaným do oka. Je to anatomická záležitost pouzdra té čočky. Dle znaleckého ústavu použitá čočka měla standardní certifikaci a byla schválena pro užití v České republice. Ústav uvedl, že u žalobce byl postupováno správně při doporučení asférické čočky s filtrem. V rámci operačního protokolu je uvedeno, že se jedná o čočku , Anonymizováno, , je zde uvedeno sériové číslo čočky, nicméně výrobce zde uveden není. Z operačního protokolu není zřejmý ani konkrétní typ čočky. V protokolu je uvedeno sériové číslo čočky, což ze strany znaleckého ústavu je dostatečné. V praxi se používá ještě lepítko, kde je ještě více informací o čočce a jejich vlastnostech. Standardně se s pacienty neřeší výrobce čočky. Řeší se typ čočky a její fyzikální vlastnosti, následně už je to na důvěře pacienta a lékaře, tj. že lékař použije čočku od výrobce, se kterým má dobré zkušenosti.

21. Z doplňujícího výslechu znaleckého ústavu na jednání soudu dne , datum, soud zjistil, že každý výrobce má svůj patentovaný vzhled čočky. Znalkyně znaleckého ústavu využívá podobné čočky od firmy , právnická osoba, . Je to velmi podobný systém haptik. Nikdy jí tyto potíže pacienti nepopisovali, nedělá to nijak extrémně velké strie nebo řasení pouzdra. Dle znaleckého ústavu hydrofilní akrylát má dneska nezastupitelnou cenu právě při operaci šedého zákalu, protože má obrovské výhody proti právě tomu hydrofobnímu akrylátu, že má mnohem větší obsah vody, je naprosto biokompatibilní. Vždy záleží na výrobci, ale používají se ze 40 % hydrofilní akrylát, 60 % hydrofobní akrylát, ale i další materiály. Podle zdravotní dokumentace vadný materiál čočky není u žalobce přítomen. Vadný materiál se pozná přítomností defektů na čočce. Většinou se objevují několik let po implantaci čočky. Dle znaleckého ústavu trámec čočky , Anonymizováno, a případné zmáčknutí, tak uvedené se týká v případů anatomicky velmi malého oka, což není případ žalobce. U žalobce vliv vadné haptiky není, z důvodu jeho většího oka k tomu zmáčknutí dojít nemohlo. Dle znaleckého ústavu komplikace v podobě strií způsobuje jakýkoliv typ čoček. V rámci operace šedého zákalu bývá pacient upozorněn na zánět v oku, což je nejčastější komplikace, pak na sekundární vznik šedého zákalu, který se může objevit od 3 měsíců do 5 let. Zánět je neobávanější komplikace u operace šedého zákalu. Strie jsou z pohledu znaleckého ústavu minimální komplikací, která je řešitelná pomocí laseru.

22. Z emailu z , datum, od , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že ten žalobci sdělil, že na ambulancí nitroočním čočkám tolik nerozumí. Dále , tituly před jménem, , jméno FO, sdělil, že čočku , Anonymizováno, , resp. čočku , Anonymizováno, - , Anonymizováno, zná z praxe velmi dobře. Má je většina jeho pacientů. Dle jeho názoru patří obě k těm levnějším. Čočce , Anonymizováno, je vyčítáno, že se sama deformuje nebo deformuje pouzdro původní čočky, do něhož se vkládá. U čočky , Anonymizováno, - , Anonymizováno, zase vznikají drobné opacity - mnohačetné malé třpytky, které neruší vidění, ale představují degradaci materiálů, která nedělá dobrý dojem. , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že má raději čočku , Anonymizováno, , která je u jeho pacientů za 10 let zcela bez opacit.

23. Ze souhlasu s poskytnutím zdravotního výkonu , jméno FO, z , datum, (č. l. 258-259) soud zjistil, že tento písemný formulář od , právnická osoba, je oproti formuláři od žalované přehlednější a jeho forma čtivější, nicméně na riziko vzniku strií rovněž výslovně neupozorňuje. Upozorňuje na riziko vzniku sekundární katakarty jako nezávažné komplikace léčitelné formou laserové kapsulotomie (YAG). , jméno FO, byl rovněž poučen o implantovaném zdravotnickém prostředku dne , datum, . Zde je lepítko s údaji o čočce – název, označení, výrobní číslo, výrobce, příslušenství (záznam o poučení pacienta s implantovaným zdravotnickým prostředkem – , jméno FO, , č. l. 276). , jméno FO, vyslovil souhlasil s využitím údajů z jeho zdravotnické dokumentace v právě projednávané věci (souhlas s užitím osobních údajů, č. l. 281).

24. Z informačního letáku k čočce , Anonymizováno, soud zjistil, že tato čočka má modifikovanou C-L Haptiku, přičemž je zde k tomu obrázek. Z informačního letáku k čočce , Anonymizováno, je patrné, že má mít rovněž modifikovanou C-L Haptiku, přičemž je zde k tomu obrázek, který je odlišný od letáku k čočce , Anonymizováno, (přílohy žalobce). Ze sjetiny z národního registru zdravotnických prostředků vyplývá, že výrobcem čočky , Anonymizováno, je , právnická osoba, , platnost do , datum, .

25. Z příjmu nemocných na stacionář (č. l. 260), seznamu haptik (přílohy žalobce), názoru poškozeného pacienta (přílohy žalobce), srovnávacího testu dvou čoček, dalších informací o , právnická osoba, , fotografie 3x obrazových vjemů (přílohy žalobce), soud nezjistil pro věc žádné rozhodné skutečnosti.

26. Z předložených odborných studií (č. l. 286-308) soudu rovněž přišlo nadbytečné rozepisovat jednotlivé závěry těchto studií zabývající se kalcifikací čoček, a to za situace, kdy sám žalobce na posledním jednání uvedl, že byl vyšetřován v rámci té kalcifikace. Ta u něj zjištěna nebyla.

27. Dle soudu je nadbytečné nyní psát závěr o skutkovém stavu věci, jelikož skutkové závěry jsou shora podrobně popsány a níže dále rozebrány ve vztahu k jednotlivým žalobcovým námitkám, v nichž spatřoval důvodnost své žaloby.

28. Návrhy na doplnění dokazování soud zamítl. Soud dospěl k závěru, že by další dokazování bylo v rozporu se zásadou procesní ekonomie v řízení, jelikož skutkový stav ohledně byl zjištěn dostatečným způsobem pro jeho právní posouzení.

29. Co se týče návrhu žalobce na zpracování revizního znaleckého posudku, tak soud uvádí, že nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť k tomu nemá odborné znalosti nebo je nemá v takové míře, aby mohl toto přezkoumání zodpovědně učinit. V případě pochybností o věcné správnosti, popř. je-li znalecký posudek nejasný nebo neúplný, nemůže soud názor znalce nahradit vlastním názorem, ale má jej podle § 127 odst. 2 o. s. ř. požádat o vysvětlení, nebo mu uložit, aby neúplný posudek doplnil, či aby odstranil nejasnosti nebo jiné nedostatky znaleckého posudku, popř. vypracoval posudek nový (srov. zprávu schválenou usnesením pléna bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 12. 1980, Pls 3/80, publikovanou pod č. 1/1981 Sbírky). Teprve pokud by ani výslech znalce či jím podané doplnění posudku (s následným výslechem) nevedly k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Vysvětlení znalce tak má přednost před přezkumem posudku jiným znalcem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 625/2013).

30. Zákon nestanoví předpoklady, za kterých přichází do úvahy vypracování revizního znaleckého posudku, a ponechává je na úvaze soudu. Vypracování revizního posudku přichází do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku; vždy bude záviset na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda bude mít pochybnosti (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) za odstraněné či nikoliv (viz k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4452/2010). Jde tu opět o hodnocení důkazu – znaleckého posudku. Nemá-li soud pochybnosti o jeho správnosti, není povinen nařídit vypracování revizního posudku, a to navzdory tomu, že pochybnosti vyjadřuje účastník; důkazy totiž hodnotí jen soud (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 525/2017).

31. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že v řízení nevznikly pochybnosti o správnosti zpracovaného znaleckého posudku a jeho doplnění. Soud rovněž ať již ve vztahu k původnímu posudku či jeho doplnění provedl výslech znaleckého ústavu. Znalecké posouzení soud vyhodnotil ve vztahu k postupu žalované při operačním výkonu, resp. ve vztahu k použitým čočkám jako úplné ve vztahu k zadání, logicky zdůvodněné a v souladu s ostatními provedenými důkazy. V projednávané věci dle soudu nevznikly vůbec žádné pochybnosti o správnosti znaleckých závěrů s ohledem na provedené dokazování, a to ve vztahu k léčebného postupu u žalobce ze strany žalované. Co se týče znaleckých závěrů ve vztahu k použitým čočkám (haptiky a použitý materiál), tak dle soudu znalecký ústav své závěry dostatečně odůvodnil ve vztahu k žalobci, tj. např že ve vztahu k žalobcem uváděnému zmáčknutí haptik nedošlo v důsledku velikosti oka žalobce. Použitý materiál byl běžně používaný. Kalcifikace materiálu se objevuje až s odstupem několika let a žalobce si na své potíže v žalobě stěžoval již s odstupem pár měsíců po operaci. To, že u žalobce došlo ke kalcifikaci nevyplynulo z žádného provedeného důkazu. Navíc to sám žalobce vyvrátil. Žalobce v zásadě sám polemizoval se znaleckým posudkem na základě svých úvah, nicméně oponentní odborné závěry ve vztahu ke jeho obtížím nijak nedoložil. Dle soudu tak na základě těchto žalobcových spekulativních úvah nevyvstala potřeba pro zpracování revizního znaleckého posudku.

32. Pokud žalobce poukazoval na lékařské zprávy (nekonkretizované), které na posledním jednání navrhoval k důkazu, tak dle soudu tak žalobce učinil až po účincích koncentrace řízení. Přestože tyto důkazní prostředky byly založeny do spisu před účinky koncentrace řízení, tak žalobce jejich provedení nikdy nenavrhoval, ani je k důkazu neoznačil ke konkrétním svým tvrzením. Soud je toho názoru, že účastníkem předložený důkaz musí být řádně označen a navržen k důkazu před účinky koncentrace řízení. Soud není povinen vyhledávat ve změti dokumentů (v tomto případě uložených na několika CD založených žalobcem) jednotlivé dokumenty neoznačené k důkazu a přemýšlet, jestli jej má provést či nikoliv. Tímto postupem by soud porušil jednu ze základních zásad civilního procesu – zásadu rovnosti. Je to právě účastník řízení, který v rámci svých procesních povinností musí uvést, které konkrétní důkazy navrhuje provést a jakému svému tvrzení. To se v projednávané věci nestalo. Žalobce v celém průběhu řízení na tyto lékařské zprávy nepoukazoval ani neuváděl, co by z nich mělo vyplývat v jeho prospěch s ohledem na vymezený předmět sporu mezi účastníky řízení. Nad rámec shora uvedené lze uvést, že jejich provedení s ohledem na zjištěný skutkový stav by bylo rovněž nadbytečné.

33. Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonná ustanovení.

34. Podle § 93 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „o. z.“), mimo případ stanovený zákonem nesmí nikdo zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích.

35. Podle § 94 odst. 1 o. z. kdo chce provést na jiném člověku zákrok, vysvětlí mu srozumitelně povahu tohoto zákroku. Vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že druhá strana pochopila způsob a účel zákroku včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu případně i jiný postup.

36. Podle § 2638 odst. 1 o. z. poskytovatel srozumitelně vysvětlí ošetřovanému zamýšlené vyšetření i navrhovanou péči o zdraví; po příslušném vyšetření poskytovatel vysvětlí ošetřovanému jeho zdravotní stav a péči o zdraví i při dalším postupu. Žádá-li o to ošetřovaný, podá mu poskytovatel vysvětlení v písemné formě.

37. Podle § 2639 odst. 1 o. z. vysvětlení je řádně podáno, lze-li rozumně předpokládat, že ošetřovaný pochopil svůj zdravotní stav, způsob, účel a nezbytnost péče o zdraví včetně očekávaných následků i možných nebezpečí pro své zdraví, jakož i to, zda přichází v úvahu i případný jiný způsob péče o zdraví.

38. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

39. Podle § 28 odst. 1 zdravotního zákona zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak.

40. Podle § 31 odst. 1 zdravotního zákona poskytovatel je povinen a) zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách (dále jen „informace o zdravotním stavu“), b) umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

41. Podle § 31 odst. 2 tohoto zákona informace o zdravotním stavu podle odstavce 1 obsahuje údaje o a) příčině a původu nemoci, jsou-li známy, jejím stadiu a předpokládaném vývoji, b) účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaných zdravotních služeb, včetně jednotlivých zdravotních výkonů, c) jiných možnostech poskytnutí zdravotních služeb, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích pro pacienta, d) další potřebné léčbě, e) omezeních a doporučeních ve způsobu života s ohledem na zdravotní stav a f) možnostin1. vzdát se podání informace o zdravotním stavu podle § 32 a 2. určit osoby podle § 32 a 33 nebo vyslovit zákaz o podávání informací o zdravotním stavu podle § 33.

42. Právním posouzením shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, jelikož dle soudu v řízení bylo prokázáno, že informace poskytnuté ze strany žalované žalobci pro poskytnutí informovaného souhlasu byly dostatečné. Bylo prokázáno, že provedené operace šedého zákalu obou očí byly provedeny s péčí řádného odborníka. V řízení se neprokázala vadnost aplikovaných čoček.

43. Právní hodnocení posuzované věci se rozpadá na posouzení tří dílčích otázek, 1) zda žalovaná poskytla žalobci dostatečné informace pro udělení informovaného souhlasu, 2) zda žalovaná provedla operace šedého zákalu s péčí řádného odborníka, 3) zda aplikované čočky nebyly vadné.

44. Nejprve se soud zabýval otázkou první, zda žalovaná poskytla žalobci dostatek informací pro udělení informovaného souhlasu.

45. Soud vyšel z následujících východisek, k nimž dospěla judikatura Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3100/2021).

46. Rozsah a obsah informace, kterou je poskytovatel zdravotní péče povinen pacientovi poskytnout, je individuální a liší se zejména podle zdravotního stavu pacienta a předpokládaného výkonu. Poskytovatel zdravotní péče je před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o předpokládaném výsledku, o rizicích, s nimiž je zákrok spojen, a o jiných možnostech řešení zdravotních obtíží pacienta. Tyto kategorie informací, které se vzájemně mohou prolínat, jsou z pohledu zákona rovnocenné a měla by jim být věnována srovnatelná pečlivost. To se týká i poučení o rizicích zákroku, které však na druhou stranu není bezbřehé. Musí tak učinit natolik srozumitelně, aby pacient vzhledem ke svému postavení a zdravotnímu stavu pochopil podstatu informací a byl schopen se podloženě vyslovit, zda zákrok podstoupí. Základní formou je ústní vysvětlení, neboť jen v některých případech je předepsána písemná forma. Ústní podání lékaře zároveň nejlépe umožňuje zprostředkovat potřebné informace způsobem, který zákon označuje za srozumitelný a pochopitelný, aby bylo možno rozumně předpokládat (i s přihlédnutím k pozici pacienta čelícímu zdravotním obtížím), že si pacient dokázal uvědomit obsah všech složek poučení. To platí i v případě obligatorní písemné formy nebo přistoupí-li poskytovatel zdravotní péče na žádost pacienta či z vlastní iniciativy k písemnému zachycení poučení a vyjádření souhlasu; základní údaje je zpravidla třeba i tehdy poskytnout ústně a nemůže je nahradit jen písemné sdělení. Bylo-li poučení dáno tímto kombinovaným způsobem, pak ve sporu o náhradu újmy odvozované od provedení zákroku bez informovaného souhlasu musí soud pečlivě posoudit veškeré konkrétní okolnosti, za jakých byl pacient informován a v jaké situaci, případně v jakých časových souvislostech vyslovil souhlas se zákrokem.

47. Má-li pacient kromě jiného též právo vzdát se podání informací o svém zdravotním stavu [§ 31 odst. 2 písm. f) bod 1 zdravotního zákona], má bezpochyby i právo v mezích možností určit, nakolik podrobně se bude předloženými údaji zabývat a jak s nimi naloží. V rámci práva na autonomii pacienta se tak zároveň musí projevit i jeho jistá odpovědnost za způsob, jakým ji využije. Nelze tedy paušalizovat a trvat ohledně poučení pacienta bezvýjimečně na určitém obsahu či formě (není-li výslovně předepsána), nýbrž závěr, zda informace byla podána v souladu se zákonným požadavkem, je nezbytné učinit vždy individuálně a na základě zhodnocení všech okolností provázejících daný lékařský výkon i poměrů, které mu předcházely.

48. V projednávané věci bylo provedeným dokazováním (informované souhlasy + svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) prokázáno, že žalobce před podstoupení operačního výkonu v podobě operace obou očí za účelem odstranění šedého zákalu implantováním nových čoček obdržel od žalované údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu (sdělena diagnóza šedého zákalu obou očí), o povaze a účelu navrženého léčebného postupu (implantace umělých čoček, operatér , jméno FO, s žalobcem vybrali konkrétní typ monofokální čočky , Anonymizováno, s doplatkem s ohledem na potřeby žalobce), o předpokládaném výsledku (následná skladba dioptrií dohodnuta s žalobcem, předpokládány výsledek byl žalobci demonstrován při návštěvě optometričky , tituly před jménem, , jméno FO, ), o rizicích, s nimiž je zákrok spojen (byly sděleny , tituly před jménem, , jméno FO, nejběžnější a nejzávažnější komplikace - krvácení, různé tlaky, možný vznik zánětu, riziko sekundárního šedého zákalu, riziko dalšího operačního výkonu), a o jiných možnostech řešení zdravotních obtíží pacienta (jiná varianta než operační výkon za účelem odstranění šedého zákalu není možná). Dle soudu poučení žalobce proběhlo v kombinované formě, a to ústní ze strany operatéra , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci jejich cca hodinového rozhovoru a dále prostřednictvím písemných formulářů, které žalobce následně podepsal. Dle soudu na základě zjištěného skutkového stavu lze dospět k závěru, že toto poučení proběhlo zcela standardním a srozumitelným způsobem v souladu ze shora citovanou aktuální judikaturou Nejvyššího soudu.

49. Co se týče námitek žalobce o neposkytnutí dostatečných informací o konkrétním modelu čočky a jeho výrobci, tak soud uvádí, že neposkytnutí těchto informací s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti projednávané věci nemůže způsobit neplatnost poskytnutého informovaného souhlasu, jelikož tyto informace se běžně prostřednictvím ústního poučení neposkytují s ohledem na povědomí pacientů o dostupných čočkách na trhu. Tato informace pro běžného pacienta nemá žádnou vypovídací hodnotu. I dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, má-li pacient kromě jiného též právo vzdát se podání informací o svém zdravotním stavu, má bezpochyby i právo v mezích možností určit, nakolik podrobně se bude předloženými údaji zabývat a jak s nimi naloží. V rámci práva na autonomii pacienta se tak zároveň musí projevit i jeho jistá odpovědnost za způsob, jakým ji využije. Nelze tedy paušalizovat a trvat ohledně poučení pacienta bezvýjimečně na určitém obsahu či formě. Žalobce sám v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že v době poskytnutého poučení měl rámcové informace od svého očaře, a trošku se podíval na internet. Dle soudu tak žalobce neměl relevantní přehled o dostupných čočkách, jejich vlastnostech a kvalitě, aby mu jím absentované informace cokoli relevantního přineslo pro poskytnutí informovaného souhlasu. Pokud cítil nedostatek poskytnutých informací, tak měl dostatečnou dobu (od , datum, ), aby v rámci své odpovědnosti případně trval na sdělení jím požadovaných informací o konkrétním modelu čočky a jeho výrobci. V řízení se prokázalo, že v době sdělených informací žalobce byl běžným pacientem bez jakéhokoliv přesahu v oboru oftalmologie. Žalobce rozhodně neměl stejné znalosti jako v době vedeného soudního sporu, z čehož dle soudu vyplynuly jeho nadměrného požadavky na kvalitu a rozsah sdělovaných informací. Dle soudu je nutné stejnou optikou nahlížet na žalobcem tvrzený nedostatek ohledně původu čoček. Žalobce uváděl, že mu bylo sděleno, že se jedná o , Anonymizováno, čočky. Toto vyplynulo pouze z jeho tvrzení (resp. z jeho účastnického výslechu). Pokud by mu by sděleno, že se jednalo o , Anonymizováno, čočky (distributor čoček), nikoliv informace, že se jedná o čočky vyráběné v , Anonymizováno, , tak dle soudu rovněž uvedené nemůže mít za následek neplatnost informovaného souhlasu, jelikož dle soudu postačovalo sdělení informace u typu čočky a jejich vlastnostech (přínosech) s ohledem na konkrétní zdravotní stav žalobce jako pacienta. Argumentaci o , Anonymizováno, šmejdu, který by žalobce rozhodně nechtěl, soud vyhodnotil jako účelovou právě s ohledem na žalobcovo povědomí o dostupných čočkách v době poskytnutého poučení.

50. Co se týče námitek žalobce, že mu nebyly poskytnuty podrobné informace o implantovaném zdravotnickém prostředku v rozporu s bodem 5 přílohy č. 1 vyhlášky č. 98/2012 Sb. Žalobci dále žalovaná nesdělila výrobce, model, ani žádné technické parametry modelu (rozpor s § 60 zákona č. 268/2014 Sb.). Provedeným dokazováním bylo dle soudu zjištěno, že žalovaná shora uvedené povinnosti nesplnila. V operačním protokolu se nachází pouze sériové číslo implantovaných čoček. Dle soudu tedy absentuje ve zdravotnické dokumentaci uvedený záznam o poučení pacienta s implantovaným zdravotnickým prostředkem a lepítko s podrobnějšími informacemi o čočce jako např. v případě pacienta , jméno FO, .

51. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 25 Cdo 1381/2013, však vyplývá, že provedení lékařského zákroku bez informovaného souhlasu, tedy rovněž na základě souhlasu, jenž nebyl informovaný ve smyslu shora vymezeném (tj. souhlas byl dán, aniž se pacientovi dostalo řádného poučení), je porušením právní povinnosti, a tedy nedovoleným, protiprávním jednáním jakožto jedním z předpokladů náhrady škody. Dalším předpokladem náhrady škody je vznik škody. Obecně platí, že příčinná souvislost jako předpoklad odpovědnosti za škodu je dána, pokud protiprávní úkon (zde lékařský zákrok vykonaný bez informovaného souhlasu) je vyvolávajícím činitelem (příčinou) poškození zdraví, jinými slovy k následku (poškození zdraví) by nedošlo, nebýt příčiny (nedovoleného zákroku). Každý výkon v medicínské oblasti je samozřejmě s riziky neodmyslitelně spjat a jejich materializace může být otázkou prosté náhody, respektive lidskými silami neovlivnitelného průběhu věcí. Poskytovatel zdravotní péče by neměl nést odpovědnost za zákrok, jenž byl proveden odborně správně, i když naneštěstí, a to nikoli vinou zdravotnického personálu, měl pro pacienta nepříznivé důsledky. Při posouzení existence příčinné souvislosti mezi nedostatečným poučením a vznikem škody je nutno především vyhodnotit, jakého poučení se pacientovi dostalo, popřípadě mělo dostat. Poučení musí být takové, aby i laik mohl zvážit rizika zákroku a rozhodnout se, zda jej podstoupí či nikoli. Odpovědnost zdravotnického zařízení v uvedených případech nastává jen tehdy, prokáže-li pacient, že při znalosti rozhodných skutečností (o nichž měl být poučen) bylo reálně pravděpodobné, že by se rozhodl jinak, tj. že zákrok nepodstoupí. V mnoha případech (zejména tam, kde neprovedení zákroku představuje větší riziko poškození zdraví než jeho neprovedení) totiž bude platit, že i kdyby pacient býval onu chybějící informaci před zákrokem měl, rozhodl by se zcela stejně, tedy že výkon podstoupí.

52. Aplikaci shora uvedených závěrů na projednávanou věcí dospěl soud k závěru (v souladu již se shora uvedeným), že z materiálního hlediska, tj. pro rozhodnutí, zda žalobce zákrok podstoupí či nikoliv, bylo poučení o zákroku ze strany žalované dostatečné (srov. již odst. 47 a 48). Pro rozhodnutí o podstoupení operace ve vztahu k aplikovaným čočkám postačovalo sdělení informace o typu čočky a jejich vlastnostech (přínosech) s ohledem na konkrétní zdravotní stav žalobce jako pacienta. Při posouzení existence příčinné souvislosti mezi nedostatečným poučením a vznikem škody je nutno především vyhodnotit, jakého poučení se pacientovi dostalo, popřípadě mělo dostat. Za zjištěného skutkového stavu povědomí žalobce o dostupných čočkách na trhu v době podstoupení operačních výkonů (běžných pacient bez znalosti konkurenčních čoček a jejich kvalit) nelze dovodit příčinnou souvislost mezi ne zcela perfektním poučením o implantovaném zdravotnickém prostředku spolu s lepítkem s podrobnějšími informacemi o čočce, a rozhodnutím žalobce jako laika, zda podstoupí operační výkon či nikoliv při zvážení rizik podstupovaného zákroku. Dle soudu totiž žalobce měl ze strany žalované dostatek informací o podstatě prováděných operačních výkonů včetně jejich rizik. Chybějící záznam s lepítkem s podrobnějšími informacemi o čočce nelze dle soudu ztotožňovat např. s chybějícím poučením o vážném riziku podstupovaného zákroku, které by mohlo vést k rozhodnutí takový zákrok nepodstoupit, tak jak se uvedeným zabývá shora uvedená judikatura Nejvyššího soudu. Proto nelze spatřovat příčinnou souvislost mezi nekonkrétním informacemi o čočce a vznikem případné škody u žalobce.

53. Co se týče žalobcem namítaného nedostatečného poskytnutí informací o riziku vzniku strií, tak soud uvádí, že z provedeného dokazování vyplynulo, že strie jsou z pohledu znaleckého ústavu minimální komplikací, která je řešitelná pomocí laseru. Obdobně se k riziku vzniku strií vyjádřil i operatér , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci své svědecké výpovědi. V rámci písemného informovaného souhlasu byl žalobce navíc poučen o nutnosti dalších operačních výkonů v případě komplikací, přičemž strie je nezávažná komplikace v podobě nařasení pouzdra, která je řešitelná v podobě neinvazivního laserového zákroku. Dle Nejvyššího soudu totiž poučení o rizicích zákroku není bezbřehé. Rozličných rizik lze totiž pro každý zákrok vyjmenovat velmi široké množství, takže kdyby se poučovací povinnost měla vztahovat na všechna, informovaný souhlas by byl prakticky nedosažitelný a v konečném důsledku by byl potlačen samotný jeho smysl. Při úvaze, o čem poučit, tedy vychází soudní judikatura z kombinace pravděpodobnosti rizika určitého možného nepříznivého vývoje či nepříznivých následků zákroku a závažnosti takových následků pro celkový zdravotní stav pacienta. Čím závažnější budou nepříznivé následky v případě naplnění rizika, tím menší pravděpodobnost bude stačit ke vzniku povinnosti o nich pacienta poučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 1381/2013, publikovaný pod č. 81/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Za této situace (strie = nezávažná komplikace, řešitelná neinvazivním laserovým zákrokem) lze uzavřít, že pokud žalobce o tomto riziku nebyl explicitně poučen, nemá to vliv na platnost poskytnutého informovaného souhlasu, jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl ústně i písemně poučen o nejzávažnějších rizicích spojených s podstoupeným zákrokem. S ohledem na povahu komplikace v podobě strií a jejich závažnost je dle soudu bez významu izolované sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, (dalším dokazování nepotvrzené), že tímto problémem trpí 20-30 % pacientů.

54. Dále se soud zabýval otázkou druhou, tj. zda žalovaná provedla operace šedého zákalu s péčí řádného odborníka.

55. Dle soudu z provedeného dokazování bylo prokázáno, že u operace obou očí žalobce se podařilo dosáhnout přesně předpokládané dioptrické hodnoty. U žalobce se neprojevily v průběhu operace ani po ní žádné závažné komplikace. Po měsíci až dvou si žalobce začal stěžovat na pooperační výsledek (vidí světelné čáry, tunelové vidění). V rámci provedených přístrojových vyšetření bylo zjištěno, že u žalobce se objevilo pouze nařasení čočkového pouzdra u pravého oka, což bylo řešeno laserovou kapsulotomií. Příčinou světelného fenoménu bylo nařasení (výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, ). V souladu s výpovědí svědka , tituly před jménem, , jméno FO, byly i výsledky znaleckého posouzení, dle kterého poskytnutá péče ze strany žalované v podobě stanovené diagnózy a následného postupu byla v souladu s uznávanými medicínskými standardy. Rovněž operační výkon proběhl standardně bez komplikací u obou očí. Operacemi bylo dosaženo stanoveného cíle. Dle znaleckého ústavu obtíže žalobce (tunelové vidění, rozdílnost světelnosti a jiné barevné vnímání mezi oběma očima, rozdílnost rozměru zorného pole) nelze vysvětlit typem implantátu. Žalobcem tvrzený rozdílný poměr os x/y, rozdvojení bodových světel v noci, sklon písma na stranu, dle znaleckého ústavu způsobeno pravděpodobně astigmatismem rohovky, který byl přítomen podle zápisu již před operací. Mlha kolem světelných zdrojů, srpečky a svítící okraje jsou typické vedlejší optické fenomény popisované u pacientů po implantaci víceohniskových nitroočních čoček. Mohou se ale v malé a převážně většinou naprosto zanedbatelné míře objevovat i u pacientů s jedno ohniskovým implantátem. Dle znaleckého ústavu problémy žalobce jsou nestandardní, jelikož tyto potíže vznikají bezprostředně po operaci a implantaci čočky. Člověk si postupem času zvyká na implantovanou čočku. Dle znaleckého ústavu potíže mohou souviset s předchozím astigmatismem žalobce. Co se týče hodnocení znaleckého posudku v této oblasti tak soud odkazuje na již podaný výklad (bod 29. tohoto rozsudku).

56. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobcem uváděné problémy nebyly způsobeny nesprávným operačním výkonem ze strany žalované. Z její strany nedošlo k porušení § 2645 o. z., tj. že by nesplnila své povinnosti s péčí řádného odborníka, čímž by bylo založeno její porušení smlouvy jako předpoklad k případné náhradě nemajetkové újmy u žalobce. V této souvislosti soud rovněž poukazuje na skutečnost, že odpovědnost za splnění povinností s péčí řádného odborníka znamená také, že nedostaví-li se bez viny poskytovatele zamýšlený výsledek, nejde o nesplnění smlouvy. Riziko neúspěchu za podmínky odborně správného postupu poskytovatele nese ošetřovaný. V projednávané věci to tedy znamená, že pokud se u žalobce dostavily určité subjektivní nežádoucí účinky spojené s odstraněním šedého zákalu, nelze z toho automaticky dovozovat odpovědnost žalované, která provedla operační výkony obou očí s ohledem na výsledky provedeného dokazování s péčí řádného odborníka.

57. V projednávané věci nelze opomenout, že žalobce již před podstoupenými operačními výkony za účelem odstranění šedého zákalu, Anonymizováno, své předchozí problémy se zrakem spojoval s účinky jím používaného nosního spreje , Anonymizováno, , nikoliv s objektivní diagnózou šedého zákalu obou očí. Dále sám žalobce uváděl, že po operaci u žalované absolvoval léčbu u , Anonymizováno, , přičemž v důsledku podání očních kapek opět dovozoval své další problémy se zrakem. Dle soudu tak lze z uvedeného vysledovat u žalobce tendenci připisovat tvrzené zrakové problémy jiným činitelům, přičemž dle znaleckého posouzení jím tvrzené problémy mohou souviset rovněž s tím, že byl již před operacemi , Anonymizováno, , Anonymizováno, , trpěl , Anonymizováno, . Rovněž pacienti s implantovanou čočkou si na nové vidění musí zvyknout, což se zřejmě u žalobce nestalo.

58. Závěrem se soud zabýval námitkami žalobce týkajících se vadnosti aplikovaných čoček v podobě vadných haptik či vadného materiálu (hydrofilní materiál).

59. Podle § 2936 o. z. kdo je povinen někomu něco plnit a použije při tom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. To platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb.

60. Dle výše uvedeného povinnost k náhradě stíhá toho, kdo vadnou věc při poskytování služby použil, tedy především provozovatele činností, při nichž je sjednaný závazek plněn za pomoci takové věci. V projednávané věci by se tedy jednalo o odpovědnost žalované při použití vadných čoček aplikovaných žalobci. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení, že vzniklá škoda je v příčinné souvislosti s působením vadnosti použité věci, nese ve sporu o náhradu škody poškozený, tj. v posuzované věci žalobce.

61. Ve vztahu k materiálu použitých čoček (hydrofilní materiál) z provedeného dokazování vyplynulo, že hydrofilní akrylát je jedním z nejčastěji výužívaných materiálů k výrobě nitroočních čoček. Dle znaleckého ústavu hydrofilní akrylát má nezastupitelnou cenu právě při operaci šedého zákalu, protože má obrovské výhody proti právě tomu hydrofobnímu akrylátu, že má mnohem větší obsah vody, je naprosto biokompatibilní. Vždy záleží na výrobci, ale používají se ze 40 % hydrofilní akrylát, 60 % hydrofobní akrylát, ale i další materiály. Podle zdravotní dokumentace vadný materiál čočky není u žalobce přítomen. Vadný materiál se pozná přítomností defektů na čočce. Většinou se objevují několik let po implantaci čočky (doplněk znaleckého posudku ve spojení s výslechem znaleckého ústavu). Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, vypověděl, že pokud by byla použita vadná čočka nebo čočka špatného rozměru či kvality, tak by to šlo objektivně zjistit, nicméně z přístrojových vyšetření, z vyšetření vidění, z fyzikálního vyšetření a na mikroskopech však ničeho takového nezjistili. Rovněž , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že u žalobce nedošlo ke kalcifikaci.

62. Právě na kalcifikaci žalobce poukazoval ve vztahu k použitému hydrofilnímu akrylátu u aplikovaných čoček, nicméně dle soudu z provedeného dokazování vyplývá, že kalcifikace se objevuje až několik let po aplikaci čočky, přičemž žalobce poukazoval na své problémy konstantně již s odstupem pár měsíců po operaci. Sám žalobce dokonce na posledním jednání uvedl, že byl vyšetřován v rámci té kalcifikace, ta u něj zjištěna nebyla. Soud tedy uzavírá, že žalobce sám vyvrátil své tvrzení, že by jím tvrzené obtíže byly způsobeny vadným hydrofilním akrylátem aplikovaných čoček náchylným ke kalcifikaci, jelikož u něj ani kalcifikace nebyla zjištěna ani odstupem více let po operaci.

63. Ohledně skutkových zjištění k nesprávným haptikám a jejich zmáčknutí tak soud vycházel z doplňku znaleckého posudku, vysvětlení znaleckého ústavu a výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (srov. odst. 15, 16, 18 a 20 tohoto rozsudku).

64. Dle soudu na základě takto provedeného dokazování teorie žalobce, že jeho potíže mohou souviset s nesprávnou konstrukcí haptik (jejich zmáčknutí v oku), prokázána nebyla. Důkazní břemeno k prokázání tvrzení souvislosti svých potíží v důsledku nesprávných haptik nesl žalobce, a přestože o tomto byl ze strany soudu poučen, tak z provedeného dokazování tato souvislost prokázána nebyla. Soud uvedenými námitkami i tak poctivě zabýval, nicméně ze závěrů znaleckého ústavu vyplynulo, že i tato konstrukce žalobce je pouze jeho teorií, která nemá základ v objektivním stavu. Znalecký ústav tuto teorii žalobce přesvědčivě vyvrátil tím, že uvedenému zmáčknutí může dojít u anatomicky velmi malého oka (u žalobce toto není). Z důvodu většího oka žalobce (toto vyplývá ze zdravotnické dokumentace) k tomu zmáčknutí dojít nemohlo. Dle soudu jsou tato skutková zjištění i v souladu s výpovědí operatéra , tituly před jménem, , jméno FO, , dle kterého pokud by s jednalo o čočku špatného rozměru či kvality, tak by to šlo objektivně zjistit, nicméně z přístrojových vyšetření, z vyšetření vidění, z fyzikálního vyšetření a na mikroskopech však ničeho takového nezjistili. Konstrukce haptik je zcela standardní. Pokud žalobce argumentoval specifičností haptik čočky gold vyplývající z létaku ve srovnání s jinými haptikami jiných výrobců, tak dle soudu toto neprokazuje, že právě haptika čočky , Anonymizováno, způsobila jeho potíže, resp je určitým způsobem vadná. V tomto ohledu se vyjádřil především znalecký ústav, že každý výrobce má svůj patentovaný vzhled čočky, a proto nelze z uvedených námitek, bez dalších předložených důkazů ze strany žalobce, dovodit cokoliv konkrétního ve vztahu, že právě použitá haptika stojí za obtížemi žalobce.

65. Soud tedy uzavírá, že v projednávané věci neshledal, že by žalovaná pochybila při poskytování relevantních informací k udělení informovaného souhlasu, což by bylo v příčinné souvislosti s obtížemi žalobce. Žalovaná neporušila povinnost provádět operace obou očí žalobce s péčí řádného odborníka. Rovněž za obtížemi žalobce nestál vadně použitý materiál aplikovaných čoček. Soud proto podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.

66. Výrok II. je odůvodněn skutečností, že žalované náleží náhrada nákladů řízení proti žalobci jako účastníkovi řízení, který ve věci úspěch neměl, a to dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Na tomto místě je třeba provést úvahu o výši tarifní hodnoty, z níž by měl soud vycházet při výpočtu odměny advokáta v těchto typech sporu. Soudu jsou známy závěry nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 8. 2024, sp. zn. I. ÚS 3362/22, kde se Ústavní soud předmětnou otázkou zabýval. Dospěl k závěru, že náhrada nákladů řízení ve sporech o nemajetkovou újmu na zdraví musí alespoň částečně odpovídat skutečné náročnosti takových sporů. Proto by se mělo obecně aplikovat ustanovení 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Nicméně ve stejném nálezu Ústavní soud dospěl k závěru, že tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu přichází v úvahu v případě neúspěchu žalobce, neboť není-li dán základ požadovaného nároku (závisejícího na úvaze soudu), nelze zjistit hodnotu věci nebo práva, tedy rozsah újmy, o který v daném sporu šlo. Tak tomu bylo i v projednávané věci, a proto soud použil pro výpočet odměny zástupce žalované tarifní hodnotu 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu.

67. Náklady žalované tvoří odměna za zastoupení ve výši 3 100 Kč/úkon – 16 úkonů, tj. 49 600 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), dále paušální náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý úkon právní služby podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, účast na jednání před soudem dne , datum, , podání ve věci samé ze dne 5. 8. 2019, účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), účast na jednání před soudem dne , datum, , účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), podání ve věci samé ze dne 16. 11. 2023, účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny), podání ve věci samé ze dne 24. 6. 2024, účast na jednání před soudem dne , datum, (2 úkony, jednání nepřesáhlo 4 hodiny) podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu v celkové výši 4 800 Kč. Součástí náhrady nákladů řízení je i náhrada hotových výdajů za cestovní výdaje k jednání dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , osobním vozidlem při průměrné spotřebě 6,0 l/100 km, palivo nafta, při počtu ujetých kilometrů za jednu cestu tam i zpět 252 km, náhradě 4,10 Kč/km v roce 2019, cena nafty v roce 2019 33,60 Kč – celkem za rok 2019 za 3 cesty 4 623,90 Kč (srov. vyhláška č. 333/2018 Sb.), náhradě 5,20 Kč/km v roce 2023, cena nafty v roce 2023 34,40 Kč – celkem za rok 2023 za jednu cestu 1 830,60 Kč (srov. vyhláška č. 191/2023 Sb.), náhradě 5,60 Kč/km v roce 2024, cena nafty v roce 2024 38,70 Kč – celkem za rok 2024 za tři cesty 5 989 Kč (srov. vyhláška č. 398/2023 Sb.). Celkem cestovné činí částku ve výši 12 443,50 Kč. Dále je součástí náhrada za promeškaný čas v době zastoupení advokátem podle § 14 odst. 1, 3 advokátního tarifu po 100 Kč za jednu započatou půlhodinu (jedna cesta tam i zpět 8 půlhodin, tj. za 7 cest 7 x 8 x 100 Kč = 5 600 Kč). Dále má zástupce žalované nárok na náhradu DPH ve výši 21 %, jíž je zástupce žalované plátcem, ve výši 15 214 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř, součástí náhrady je též náhrada za uhrazenou zálohu na znalečné ve výši 7 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 94 657,50 Kč uložil soud zaplatit žalobci, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalované (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

68. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Shora uvedený nárok žalobce byl v plném rozsahu zamítnut, žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, proto je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně náhradu nákladů řízení spojených s vyplacením znalečného. Řízení ve věci odškodnění týkající se újmy na zdraví je ze zákona osvobozeno od soudních poplatků (srov § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), to se však neuplatní pro účely hrazení nákladů státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. Žalobce v průběhu řízení netvrdil ani nedokládal, že by splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

69. Znalečné bylo vyplaceno , Anonymizováno, , a to na základě usnesení ze dne 5. 5. 2023, č.j. 53 C 219/2018-195, ve výši 27 593 Kč, usnesení ze dne 25. 10. 2023, č.j. 53 C 219/2018-228, ve výši 6 624 Kč, usnesení ze dne 17. 1. 2024, č.j. 53 C 219/2018-242, ve výši 4 356 Kč a usnesení ze dne 19. 6. 2024, č.j. 53 C 219/2018-278, ve výši 3 630 Kč. Celkem tak bylo vyplaceno ze strany soudu na znalečném částka 42 203 Kč, přičemž na záloze uhradila žalovaná částku 7 000 Kč. Celkem tak neuhrazené náklady státu činí 35 203 Kč, a proto je žalobce povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení v podobě vyplaceného znalečného částku 35 203 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

70. Výrok IV. ohledně nezaplaceného soudního poplatku je pak odůvodněn tím, žalobce byl ex lege osvobozen od soudních poplatků (srov. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, a proto na ní poplatková povinnost nemohla přejít ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Česká republika – Městský soud v Brně proto nemá právo na náhradu nákladů řízení v podobě neuhrazeného soudního poplatku.