54 C 109/2019
č. j. 54 C 109/2019-295
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- o trestním řízení soudním (trestní řád), 141/1961 Sb. — § 11
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 251
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 13
- ze dne 13. července 1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), 168/1999 Sb. — § 10
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 56/2001 Sb. — § 37
- trestní zákoník, 40/2009 Sb. — § 147
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2927
- Vyhláška o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, 341/2014 Sb. — § 40
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , část názvu právnické osoby , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 678.216 Kč s příslušenstvím - náhrada škody <b>I. </b> Žalobní návrh, jímž se žalobce domáhá, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 678.216 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 678.216 Kč od 22. 12. 2018 do zaplacení, se zamítá. <b>II. </b> Žalobce je povinen uhradit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 95.880,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného. <b>III. </b> Žalobce je povinen uhradit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 35.543 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalovaném náhrady škody, když uvedl ve skutkových tvrzeních, že dne [datum] v [údaj o čase] hodin jel řidič [jméno] [příjmení] s osobním vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], po silnici I. třídy [číslo] v km [anonymizováno] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec]. V mírné levotočivé zatáčce v lesním úseku dostal řidič [příjmení] smyk, který vlivem špatného technického stavu vozidla [příjmení] nezvládl a přejel s vozidlem do protisměru. Zde pan [příjmení] s vozidlem čelně narazil do levé přední části protijedoucího vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], řidiče [jméno] [příjmení]. Po střetu vozidel bylo vozidlo [anonymizováno] odhozeno na kovová svodidla. Při dopravní nehodě došlo ke smrtelnému zranění řidiče [jméno] [příjmení]. Dále došlo k těžkým zraněním spolujedoucích z vozidla [příjmení], a to žalovaného, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Také řidič vozidla [příjmení] [jméno] [příjmení] byl těžce zraněn. U řidiče pana [příjmení] byla provedena dechová zkouška na alkohol přístrojem [příjmení] a její výsledek byl negativní. U pana [příjmení] nebylo možné provést dechovou zkoušku. [ulice] závada vozidel nebyla ohledáním zjištěna. Ohledáním vozidla [příjmení] bylo zjištěno, že na přední nápravě vozidla byly při jízdě užity pneumatiky různých typů a druhů dezénů. Trestní stíhání pro podezření ze spáchání těžkého ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit podezřelý pan [příjmení], bylo policejním orgánem v Usnesení, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odloženo podle ustanovení § 159a odst. 2 trestního řádu ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Podezřelý totiž při dopravní nehodě utrpěl smrtelná zranění. Žalovaný je provozovatelem vozidla [příjmení] [jméno]. Žalovaný byl v době dopravní nehody ve vozidle [anonymizováno] na místě spolujezdce.
2. Žalovaná částka pak byla součtem poskytnutých pojistných plnění z titulu pojistné smlouvy [číslo] kterou bylo uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla [anonymizováno]. Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], celkem vyplaceno: 314.328 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizováno] [jméno] [příjmení], celkem vyplaceno: 1.716 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [anonymizováno] [obec], celkem vyplaceno: 391.060 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [anonymizováno 5 slov], celkem vyplaceno 8.494 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozená [anonymizována dvě slova], celkem vyplaceno: 369.351 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [příjmení] [příjmení], celkem vyplaceno: 210.900 Kč). Pojistná událost [číslo] (poškozený [celé jméno žalovaného] – žalovaný, celkem vyplaceno 60.582 Kč). Celkem tedy žalobce vyplatil částku [číslo], 431 Kč. Z této částky vůči žalovanému žalobce uplatňuje 50 %, což činí celkem částku 678.215,50 Kč, po zaokrouhlení tedy 678.216 Kč.
3. Žalobce dále uvedl, že podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel (žalobce) proti pojištěnému (žalovanému) právo na náhradu toho, co za něho plnil, protože žalovaný„ porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit“. Podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se porušením základních povinností při provozu vozidla na pozemních komunikacích rozumí:„ provozování vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí“. V neposlední řadě, dle ustanovení § 2927 odstavce 1 občanského zákoníku platí, že:„ Kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.“ [příjmení] jiné, z výše uvedeného usnesení policejního orgánu (čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]) je patrné, že bylo zjištěno, že vozidlo [anonymizováno] bylo v době dopravní nehody technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. To proto, že pneumatiky na zadní nápravě byly podhuštěné o cca 0,7 bar a na přední nápravě byly použity pneumatiky různých typů a dezénu. Žalobce uvedl, že levé přední kolo mělo zimní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] R 14 a pravé přední kolo mělo letní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] [anonymizováno]. V citovaném usnesení je také uvedeno, že prověřováním„ byly zjištěny skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zahájení trestního stíhání [jméno] [příjmení]“. To proto, že pan [příjmení] způsobil těžké ublížení na zdraví vícero osob tím, že řídil vozidlo technicky nezpůsobilé. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci vůči žalovanému nárok na vyplacení toho, co za žalovaného uhradil, tedy na vyplacené pojistné plnění ve výši 678.216 Kč. K úhradě této částky byl žalovaný žalobcem písemně vyzván dne [datum]. Tuto výzvu si žalovaný dne [datum] převzal. I přes tuto výzvu však neuhradil ničeho.
4. Žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu, který byl ve věci vydán pod čj. [anonymizováno] [číslo] dne [datum] a uvedl, že po prostudování předložených materiálů k dopravní nehodě ze dne [datum] na silnici I. třídy [číslo] v km [anonymizováno] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec], zejména znaleckého posudku č. [anonymizováno] znaleckého ústavu [anonymizováno], ze dne [datum] (dále v bodě II. jen ZP) lze uvést, že dle odborného vyjádření [číslo] uvedeného v nálezové části ZP v kap. [číslo] (není uvedeno, kdo vyjádření vyžádal), [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedl prohlídku vozidla [příjmení] [datum], tj. 6 dní po dopravní nehodě; údaje o zjištěném nahuštění pneumatik tak nemusely odpovídat skutečnosti při dopravní nehodě (není znám způsob manipulace s vozidlem po dopravní nehodě); pokud by mělo být korektně posouzeno nahuštění pneumatik vozidla při dopravní nehodě, pak mělo být měření tlaku provedeno alespoň na místě dopravní nehody s tím, že by ani toto nemuselo odpovídat situaci před vznikem dopravní nehody. Vzhledem k zadokumentovanému pohybu vozidla smykem je však nutné z technického hlediska rovněž připustit, že při pohybu vozidla v průběhu nehodového děje mohlo dojít ke vzájemnému pohybu mezi patkou pneumatiky a ráfkem disku, a tedy nelze vyloučit snížení tlaku v pneumatice během nehodového děje. Dále žalovaný uvedl, že [anonymizováno] [příjmení] nefiguruje na seznamu znalců, není tedy zřejmé, proč znalecký ústav ve svém znaleckém posudku prakticky přejímá závěry jeho odborného vyjádření, viz str. 27 znaleckého posudku, odpověď na otázku [číslo] když uvádí, že z obsahu popisu prohlídky vozidla v odborném vyjádření [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] není zřejmé opotřebení pneumatik vozidla, nebyla naměřena hloubka dezénových drážek jednotlivých pneumatik, což je z technického hlediska zásadní pro posouzení vlivu pneumatik na průběh nehodového děje. Z popisu předstřetového děje na str. 21 znaleckého posudku vyplývá, že dle zpracovatelů znaleckého posudku měl řidič vozidla [příjmení] začít brzdit v čase 1,4 sekundy před střetem a v čase 1,1 sekundy před střetem měl korigovat řízení, tj. reakční doba řidiče by byla 0,3 sekundy, což je z technického hlediska nereálná hodnota.
5. Závěr znaleckého posudku, že zásadním faktorem pro vznik nehodového děje bylo nesprávné nahuštění pneumatik a různý typ dezénu pneumatik na přední nápravě není z technického hlediska vzhledem k výše uvedeným skutečnostem správný. Ke ztrátě adheze pneumatik kol vozidla [příjmení] došlo vlivem rychlosti, brzdění a prováděného vyhýbacího manévru na suchém asfaltovém povrchu; v takovém případě je vliv pneumatik na průběh nehodového děje prakticky zanedbatelný (dle fotodokumentace byly zimní pneumatiky na vozidle prakticky opotřebované, zatímco letní pneumatika měla hlubší hloubku dezénových drážek; dle provedených zkoušek a měření [právnická osoba] jsou vlastnosti opotřebené pneumatiky se zimním dezénem na suchém asfaltovém povrchu jen nepatrně rozdílné od pneumatiky s letním dezénem).
6. Z výše uvedeného je nutné považovat odpověď na str. 25 na otázku [číslo] znaleckého posudku ústavu za technicky nepřijatelnou, včetně formulace„ …se jako hlavní důvod vzniku dopravní nehody jeví ztráta adhezní schopnosti vozidla [anonymizováno]“ neboť parametr adheze je parametr vyjadřující poměry mezi pneumatikou a podložkou, nikoliv vozidla!
7. Přesto, že ve znaleckém posudku jsou pneumatiky označeny jako zásadní faktor vzniku dopravní nehody, z doloženého protokolu provedené simulace vyplývá, že při simulaci předmětného nehodového děje byly použity pneumatiky jiného rozměru (na vozidle byly dle ohledání pneumatiky rozměru [číslo] [anonymizováno], ale v protokole k simulaci jsou uvedeny pneumatiky o rozměru [číslo] [anonymizováno]) a s jednotnou adhezí, tj. ve znaleckém posudku popsaný zásadní faktor nebyl v provedené simulaci nehodového děje žádným způsobem zohledněn, viz Protokol k simulaci„ report“ str.
3. Jak je zřejmé, výše specifikovaný znalecký posudek trpí neodstranitelnými vadami a nelze tak ze závěrů v něm obsažených vycházet. Ve znaleckém posudku je také chybně odkazováno a argumentováno vyhláškou č. 341/2002 Sb., která však byla k [datum] zrušena a od [datum] nahrazena vyhláškou [číslo]. Jak tedy nejen z výše uvedeného vyplývá, není objektivně možné znalecký posudek považovat za správný a už vůbec z něho nelze vyvozovat závěry. Naopak by bylo možné nepravdivé závěry označit za tendenční a záměrně podporující tvrzení protistrany, ale i přesto tento posudek neprokazuje příčinnou souvislost mezi technickým stavem vozidla a následně vzniklou dopravní nehodou. Žalovaný tedy navrhl zamítnutí žalobního návrhu v celém rozsahu právě s odkazem na nesouhlas se závěry znaleckého ústavu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum].
8. Z repliky žalobce podané k vyjádření žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se s názorem žalovaného neztotožňuje. Prvně žalobce podotýká, že znalecký posudek č. [anonymizováno] vyhotovil znalecký ústav, který podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, v platném znění, odpovídá za jeho řádné provedení. Je na žalovaném, aby prokázal, že předložený znalecký posudek neobsahuje zákonné náležitosti nebo trpí neodstranitelnými vadami. Dle názoru žalobce nelze za neodstranitelné vady považovat pouhé tvrzení žalovaného, bez předložení důkazů, které je tvrzením účastníka sporu, a nikoliv odborníka v daném odvětví.
9. K námitce žalovaného, že ve znaleckém posudku jsou přejímány závěry odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení], který nefiguruje na seznamu znalců, je nutné uvést, že podle ustanovení § 22 znalecký ústav uvede ve znaleckém posudku, kdo posudek připravoval, přičemž zodpovídá za výběr takových osob právě vyhotovením řádně provedeného znaleckého posudku. K námitce žalovaného, že k prohlídce vozidla [příjmení] došlo až 6 dní po dopravní nehodě, kdy nahuštění zadních pneumatik již nemuselo odpovídat stavu při dopravní nehodě, si žalobce dovoluje odkázat na výpověď majitele vozidla, [celé jméno žalovaného] (žalovaného), který uvedl, že kontrolu tlaku v pneumatikách uskutečnil naposledy tři měsíce před nehodou, což v případě zvýšeného zatížení vozidla (5 osob a náklad) před dopravní nehodou žalobce nepovažuje za dostatečnou údržbu vozidla a má za to, že by pneumatiky měly být preventivně spíše přehuštěné, přičemž hodnota 1,50 baru je nedostatečná, což lze označit za zanedbatelnou technickou údržbu. K tvrzení žalovaného, že ke snížení tlaku v pneumatikách mohlo dojít i během nehodového děje, žalobce podotýká, že se jednalo o čelní náraz vozidla a došlo k poškození pouze přední části vozidla bez vlivu na zadní pneumatiky. Tvrzení žalovaného o pohybu smykem a oddělení patky pneumatiky od ráfku disku je pouhým tvrzením, bez jakéhokoliv předloženého důkazu. Domněnky žalovaného nepovažuje žalobce za dostatečný podklad, kterým by mohl žalovaný rozporovat znění předmětného znaleckého posudku. Hlavním důvodem vzniku dopravní nehody je však, dle znaleckého posudku, ztráta adhezní schopnosti vozidla, která měla příčinu především v užití pneumatik různých typů a druhů dezénů na přední nápravě, přičemž tato skutečnost je nesporná, konstatovaná již při ohledávání vozidla [příjmení] na místě dopravní nehody por. ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [obec], a znovu konstatovaná v odborném vyjádření vyhotoveném [anonymizována dvě slova] [ulice] důvod vzniku dopravní nehody tak byl podhuštěním zadních pneumatik pouze umocněn. K námitce žalovaného, ne nebyla měřena hloubka dezénových drážek jednotlivých pneumatik, žalobce uvádí, že užití letní a zimní pneumatiky již samo o sobě zakládá rozdíl v hloubce dezénových drážek, a tudíž i přilnavost k povrchu vozovky, přičemž ve znaleckém posudku na straně 6 je uvedeno, že obě pneumatiky, letní i zimní, mají hloubku dezénu nad stanovenou mez, tudíž nelze hovořit o opotřebené zimní pneumatice, která by se hloubkou dezénu vyrovnala pneumatice letní. Samotné složení směsí, ze kterých jsou pneu tvořeny, je odlišné vzhledem k jejich užití. [ulice] a zimní pneu čelí rozdílným klimatickým podmínkám a jejich složení i vlastnosti jsou rozdílné a specifické k podmínkám existujícím v daném ročním období. Námitka žalovaného ohledně hloubky dezénu je dle žalobce opět jen tvrzením bez jakéhokoliv důkazního podkladu. Nadto je nutné znovu zmínit, že ačkoliv ke ztrátě adheze pneumatik došlo mimo jiné vlivem rychlosti, brždění a vyhýbacího manévru, právě v takových případech slouží správně použitý typ pneumatiky v daném ročním období k udržení jízdní dráhy vozidla a zabraňují uvedení vozidla do smyku. Proto je použití vhodných pneumatik rovněž upraveno vyhláškou č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. § 31 rozvedený v příloze [číslo] upravující technické požadavky na konstrukci a stav výbavy vozidla, je v bodě F) bod 13 uvedeno, že vozidlo nesmí být, s výjimkou nouzového dojetí, současně vybaveno pneumatikami různých rozměrů a konstrukcí. Na téže nápravě musí být používány pouze shodné pneumatiky. Shodnou pneumatickou se rozumí pneumatika stejného rozměru, konstrukce, druhu dezénu a obchodní značky. Druhem dezénu pneumatiky se rozumí dezén letní a zimní. Podle § 37 odst. 1 a) zákona č. 168/1999 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je silniční vozidlo technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, pokud pro závady v technickém stavu bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
10. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem zpracovaným na zadání žalobce. Jednalo se o originál znaleckého posudku vypracovaného znaleckým ústavem [anonymizována tři slova]. Konstatován závěr a jednotlivé odpovědi na zadané otázky a konstatováno, že znalecký posudek byl podán znaleckým ústavem v souladu s ust. § 127a zák. č. 99/63 Sb., a originálem faktury [číslo] na částku 30.000 Kč, vystavenou [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za zpracování znaleckého posudku pro žalobce. Dále soud provedl důkaz originálem odborného vyjádření, které bylo vypracováno na základě zadání str. žalované a bylo zpracováno [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], a které je založeno ve spise na čl. 196 a 197.
11. Ze závěrů znaleckého posudku [anonymizována tři slova] vyplynul jednoznačný závěr, který učinil tento znalecký ústav po dopravní nehodě, že z technického hlediska se jako důvod vzniku dopravní nehody jeví ztráta adhezní schopnosti vozidla [příjmení] při výjezdu z mírně levotočivé zatáčky během brždění vozidla, kdy dále došlo ke smyku a přejetí do protisměrného jízdního pruhu a střetu s protijedoucím vozidlem. Na základě technického ohledání vozidla a zjištěného stavu nahuštění zadních pneumatik a rovněž tím, že na přední nápravě byly užity pneumatiky různých typů a dezénů, bylo konstatováno, že toto byl zásadní faktor, který při jízdě vyvolal nehodovou situaci, kterou řidič vozidla [příjmení] již nemohl bezpečně zvládnout. Na základě provedené analýzy nehodového děje a dále technického ohledání vozidla, které bylo provedeno [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] (pozn. soudu: znalec vyžádaný PČR), byl zjištěn stav pneumatik na vozidle na zadní nápravě podhuštění o cca 0,7 baru. Na přední nápravě byl použit různý typ pneumatik a dezénů. Znalecký ústav konstatuje, že zde byla příčinná souvislost se vznikem předmětné dopravní nehody. Technický stav vozidla [příjmení] před dopravní nehodou pak lze hodnotit na základě § 37 zákona č. 56/2001 Sb., a § 40 prováděcí vyhlášky č. 341/2014 Sb., jako ohrožující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, když zjištěným nedostatkem bylo, že na přední nápravě byly užity pneumatiky různých typů a dezénů. Levé přední kolo mělo zimní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] [anonymizováno], a pravé přední kolo mělo letní pneumatiku [anonymizována tři slova] o rozměru [číslo] [anonymizováno], což je v rozporu s ustanovením § 21 vyhl. č. 341/2002 Sb. Rovněž zjištěné podhuštění zadních pneumatik cca o 0,7 baru je v rozporu s ustanovením § 21 vyhl. č. 341/2002 Sb., bod 1. Znalecký ústav dospěl k závěru, že vzhledem k výše uvedenému je zcela zřejmé, že různý typ pneumatik na přední nápravě a podhuštění zadních pneumatik při plně obsazeném vozidle ve spojení s bržděním z vysoké rychlosti vedlo k rozkmitání a nestabilitě vozidla při výjezdu z mírné levotočivé zatáčky a následně ke smyku. Podhuštěné pneumatiky na zadní nápravě a pneumatiky na přední nápravě různých typů a dezénů vedly k tomu, že vozidlo mělo značně snížené adhezní schopnosti a při brždění ve vysoké rychlosti se dostalo do smyku, který i přes korekci řidič nezvládl srovnat do přímého směru. Vozidlo přešlo do pravostáčivého smyku, tedy řidič ztratil kontrolu nad vozidlem a došlo ke střetu s protijedoucím vozidlem [anonymizováno]. Stavem pneumatik na vozidle [příjmení] byly prakticky potlačeny funkce pneumatik. A tedy je technicky přijatelné, že při výjezdu vozidla vlivem podhuštěných pneumatik na zadní nápravě a úplně obsazeného vozidla mohlo dojít k předbíhání zadní části (levotočivý smyk) který, když se řidič snažil vyrovnat kontra natočením kol přední nápravy, tak vlivem různé adheze na jednotlivých pneumatikách přední nápravy řidič ztratil kontrolu nad vozidlem a došlo k bočnímu smyku a nárazu do vozidla [anonymizováno].
12. Z odborného vyjádření, které k důkazu předložil žalovaný a které zpracoval doc. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], vyplynulo, že vozidlo [příjmení] bylo [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] ohledáno za účelem likvidace pojistné události až dne [datum], tedy 6 dnů po dopravní nehodě. Tato skutečnost byla v průběhu soudního řízení mezi stranami nesporná (datum zpracování plynulo z dokumentu). Údaje o zjištěném nahuštění pneumatik tak dle tohoto odborného vyjádření nemusely odpovídat skutečnosti při dopravní nehodě, neboť není znám způsob manipulace s vozidlem po dopravní nehodě. Pokud by mělo být korektně posouzeno nahuštění pneumatik vozidla při dopravní nehodě, pak mělo být měření tlaku provedeno alespoň na místě dopravní nehody s tím, že by ani toto nemuselo odpovídat situaci před vznikem dopravní nehody. Dále z tohoto vyjádření plyne, že vzhledem k zadokumentovanému pohybu vozidla smykem je nutno z technického hlediska rovněž připustit, že při pohybu vozidla při průběhu nehodového děje mohlo dojít k vzájemnému pohybu mezi patkou pneumatiky a ráfkem disku. Tedy nelze vyloučit snížení tlaku v pneumatice během nehodového děje. Dále z popisu prohlídky vozidla, kterou provedl [anonymizováno]. [příjmení], není zřejmé opotřebení pneumatik vozidla, nebyla změřena hloubka dezénových drážek jednotlivých pneumatik, což je z technického hlediska zásadní pro posouzení vlivu pneumatik na průběh nehodového děje. Dále v rámci odborného vyjádření [anonymizováno]. [příjmení] vyjádřil nesouhlas se závěry znaleckého posudku, že zásadním faktorem pro vznik nehodového děje bylo nesprávné nahuštění pneumatik a různý typ dezénů pneumatik na přední nápravě. Toto není z technického hlediska dle něj správné. Ke ztrátě adheze pneumatik vozidla [příjmení] došlo vlivem rychlosti, brždění a provádění vyhýbacího manévru na suchém asfaltovém povrchu a v takovém případě je vliv pneumatik na průběh nehodového děje prakticky zanedbatelný. Pro uvedené je nutné uvažovat odpověď [anonymizována dvě slova] Anexsis na straně 25 na otázku [číslo] za technicky nepřijatelnou, včetně formulace„ … se jako hlavní důvod vzniku dopravní nehody jeví ztráta adhezní schopnosti vozidla [příjmení], …“ neboť parametr adheze je parametr vyjadřující poměry mezi pneumatikou a podložkou. Přestože ve znaleckém posudku jsou pneumatiky označeny jako zásadní faktor vzniku dopravní nehody, z doloženého protokolu provedené simulace vyplývá, že při simulaci předmětného nehodového děje byly použity pneumatiky jiného rozměru (na vozidle byly dle ohledání pneumatiky rozměru [číslo] [anonymizováno], ale v protokolu k simulaci jsou uvedeny pneumatiky o rozměru [číslo] [anonymizováno]) a s jednotnou adhezí. Tedy ve znaleckém posudku popsaný zásadní faktor nebyl v provedené simulaci nehodového děje žádným způsobem zohledněn, což plyne z protokolu k simulaci„ Report“ str. 3.
13. Z tohoto odborného vyjádření tedy pro soud vyplynula jednoznačná nutnost pro objektivní posouzení a zjištění technické příčiny předmětné dopravní nehody nechat zpracovat znalecký posudek. Soud zadal zpracování znaleckého posudku znalci [celé jméno znalce], který zpracoval znalecký posudek [číslo] to na základě zadání soudu dle usnesení ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], jež nabylo právní moci dne [datum]. Úkolem znalce bylo vypracovat revizní znalecký posudek na znalecký posudek, jenž doložil žalobce a jenž zpracoval znalecký ústav [právnická osoba], který je součástí spisu, stanovující příčinu silniční nehody, jež se stala dne [datum], ve 23.15 hodin řidiči [jméno] [příjmení], který k jízdě použil vozidlo [příjmení] [jméno] [registrační značka] 32, po ulici I. třídy [číslo] v kilometru [anonymizováno], ve směru na [územní celek], směrem k obci [obec]. Proti tomuto znaleckému posudku žalovaný předložil odborné vyjádření znalce [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kdy znalec se se závěry znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] neztotožňuje, a má za to, že závěry tohoto znaleckého posudku nejsou správné.
14. Soud provedl důkaz zpracovaným znaleckým posudkem [číslo], kdy znalec se ve svém znaleckém posudku zabýval posouzením závěrů znaleckého posudku [anonymizována tři slova], zpracovaného pod č. [anonymizováno], a dále posouzením odborného vyjádření ze dne [datum] provedeného znalcem [anonymizována dvě slova]. [jméno] [příjmení]. Dále podkladem pro zpracování jeho znaleckého posudku bylo odborné vyjádření vyžádané PČR Oddělení obecné kriminality [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo vypracované [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] dne [datum], a jehož výsledkem bylo posouzení technického stavu motorového vozidla. Dále měl znalec k dispozici plán místa nehody, fotodokumentaci PČR a jednotlivé výpovědi zúčastněných na dopravní nehodě. Ze závěrů znaleckého posudku soud zjistil jednak posouzení znaleckého posudku vypracovaného [anonymizována tři slova], dále posouzení odborného vyjádření [anonymizováno] [příjmení] a v neposlední řadě závěr, který učinil soudem ustanovený znalec, a to na základě mimo jiné listinných důkazů, které soud v řízení provedl, a to Detail relace o dopravní nehodě, Fotografická dokumentace dopravní nehody, Upomínka žalobce k úhradě dlužné částky, [anonymizováno] Uplatnění nároku povinné ručení, Usnesení, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], Oznámení škodné události [anonymizováno], Znalecký posudek [anonymizována tři slova], Příloha analýzy nehodového děje, byly podkladem pro zpracování revizního znaleckého posudku, který zpracoval znalec [anonymizováno]. [celé jméno znalce] na základě zadání soudu.
15. Soudem ustanovený znalec po prostudování odborného vyjádření, které zpracoval [anonymizováno] [příjmení], uvedl, že jeho námitky, které se týkají nahuštění pneu zadní nápravy vozidla [příjmení] a způsoby kontroly jejich tlaku jsou oprávněné a lze se s nimi ztotožnit. Dále uvedl, že i námitka proti dalšímu závěru, který učinil [anonymizována tři slova], že„ zásadním faktorem pro vznik nehodového děje bylo nesprávné nahuštění pneumatik a různý typ dezénu pneumatik přední nápravy, není z technického hlediska vzhledem k uvedeným skutečnost správný“ je oprávněná a lze se s ní ztotožnit. Jestliže zpracovatel původního znaleckého posudku dospěl k závěru, že jednotlivá kola přední nápravy měla odlišnou adhezi, měl s touto skutečností počítat i ve své simulaci nehodového děje. To, že v simulaci zpracovatel použil pneumatik [číslo] a skutečnost na vozidle byla [číslo], nemá podstatný vliv na analýzu nehodového děje.
16. Ve znaleckém posudku [anonymizována tři slova] je analýzou nehodového děje stanovena střetová rychlost vozidla [příjmení] na [číslo] km/h a vozidla [anonymizováno] na [číslo] km/h. Rychlost vozidla [příjmení] v okamžiku reakce jeho řidiče byla stanovena na [číslo] km/h. Rychlost vozidla [anonymizováno] na [číslo] km/h. Tyty hodnoty byly stanoveny s tolerancí ± 10 % a dále je zde zjištění o stavu pneumatik na vozidle [příjmení] a je konstatováno, že stav pneumatik (podhuštění) a jejich různý typ má příčinnou souvislost se vznikem předmětné dopravní nehody, kdy toto byl zásadní faktor, který při jízdě vyvolal nehodovou situaci. Jako hlavní důvod vzniku dopravní nehody byla označena ztráta adhezní schopnosti vozidla [příjmení] při výjezdu z mírné levotočivé zatáčky během brždění vozidla.
17. Z revizního znaleckého posudku soud zjistil, že analýzou nehodového děje byly stanoveny střetové rychlosti vozidla [příjmení] na 81 km/h a vozidla [anonymizováno] na 60 km/h. Rychlost vozidla [příjmení] v okamžiku reakce jeho řidiče byla stanovena na 112 km/h, rychlost vozidla [anonymizováno] na 60 km/h. Tyto hodnoty byly stanoveny s tolerancí ± 10 %. Z porovnání uvedených veličin je patrné, že jednotlivé hodnoty rychlostí jsou v rozmezí uváděné tolerance a v jednotlivých znaleckých posudcích se prakticky neliší. V revizním posudku, na rozdíl od původního znaleckého posudku nebylo zohledněno brzdné zpomalení vozidla [anonymizováno] do místa střetu, neboť nebyly policií zaznamenány žádné stopy. A ani z výpovědi řidiče vozidla [anonymizováno] není patrné, že by před střetem brzdil. Tato skutečnost však nemá podstatný vliv na analýzu nehodového děje. Rozměry pneumatik vozidla [anonymizováno] ve skutečnosti a použité v simulaci jsou rozdílné. Tato skutečnost však opět nemá podstatný vliv na analýzu nehodového děje. Soudem ustanovený znalec k této otázce uvedl, že technické ukazatele zimní a letní pneumatiky, jejich charakteristika i vlastnosti jsou s ohledem na jejich odlišnou konstrukci a složení směsi rozdílné. Tyto skutečnosti ovšem musí být brány v souvislosti, na jakém povrchu se daná pneumatika odvaluje, při jaké teplotě, a v neposlední řadě, jakou mají pneumatiky hloubku dezénu. [ulice] pneumatika má, oproti pneumatice zimní, na suchém betonovém či asfaltovém povrchu mj. lepší podélnou i příčnou přilnavost. [ulice] pneumatiky mají lepší přilnavost do cca –5ºC. Při této teplotě se rozdíly vyrovnají a při poklesu teploty pod uvedenou hodnotu získají navrch pneumatiky zimní. Dalším důležitým aspektem kromě teploty je stáří pneumatiky. Důležitým faktorem ovlivňujícím přilnavost pneumatik je hloubka dezénových drážek. Při dopravní nehodě byla na levém předním kole vozidla [příjmení] namontována pneumatika [anonymizována tři slova] [číslo] s hloubkou dezénu 3,5 mm a na pravém předním kole pneumatika [anonymizována tři slova] [číslo] s hloubkou dezénu 6,8 mm. V kontextu výše uvedeného znalec učinil závěr, že na suchém živičném povrchu byl rozdíl v adhezi mezi zimní a letní pneumatikou s ohledem na jejich stav a skutečné opotřebení velmi malý a prakticky zcela zanedbatelný. Co se týká tlaku vzduchu v pneumatikách zadní nápravy, respektive jejich podhuštění cca 0,7 baru, tato skutečnost má podstatný vliv na chování a jízdní stabilitu plně zatíženého vozidla. Ze spisového materiálu však nelze zjistit, zda-li tento stav (podhuštěné zadní pneumatiky) byl stejný i bezprostředně před dopravní nehodou. Tlak v pneumatikách byl změřen až několik dnů po dopravní nehodě [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] před vypracováním jeho odborného vyjádření, ale jím naměřený tlak mohl být v tu dobu odlišný od skutečnosti při dopravní nehodě. Kdyby nedošlo k pochybení při ohledání vozidla bezprostředně po dopravní nehodě, mohly by být podobné úvahy odmítnuty. Z technického hlediska se jako příčina dopravní nehody jeví nezvládnutí vozidla [příjmení] řidičem při dokončování předjížděcího manévru a překročení povolené rychlosti v daném úseku a následné přejetí do protisměru, kde se v daný moment pohybovalo vozidlo [anonymizováno]. Závěr původního zpracovatele znaleckého posudku, že stav pneumatik na přední nápravě vozidla [příjmení] má příčinnou souvislost s dopravní nehodou, lze z technického hlediska zcela vyloučit.
18. K závěrům znaleckého posudku [anonymizována tři slova] a znaleckého posudku zpracovaného na základě zadání soudu byli slyšeni formou konfrontačního výslechu znalci [anonymizováno 6 slov]. [celé jméno znalce]. Z jejich konfrontačního výslechu soud zjistil, že se znalci shodují v počítačové simulaci, konečném postavení vozidel, ve střetové rychlosti, v předstřetovém pohybu a tedy i v tom, že řidič vozidla [příjmení] jel nepřiměřenou (vyšší jak dovolenou) rychlostí přes 110 km/h a brzdil (přibržďoval) v zatáčce. Neshodují se pouze ve vlivu použitých pneumatik vozidla [příjmení] na přední nápravě a tím i v možné příčině dopravní nehody. Podhuštěné pneumatiky mohly mít vliv na průběh nehodového děje, ale ani jeden nebyl schopen verifikovat, jestli ty pneumatiky byly podhuštěné již v době nehody, nebo se to stalo až potom. Oba znalci se shodli, že při ohledání (ovšem ne bezprostředně po nehodě, ale až po několika dnech), měl [značka automobilu] nedostatečný tlak v pneumatikách na zadní nápravě, ale z toho se nedá s jistotou určit, jaký byl stav v době nehody. K úniku tlaku mohlo dojít při nehodě, při následném odtahu, … Jakékoliv jiné polemiky o možném rozkmitání vozidla či ztrátě adheze, které znalci rozvíjeli (ať již to mohlo způsobit opotřebení tlumičů či nesouměrnost brzd; okolností tam mohlo být více), nebylo možné brát v potaz, protože nebylo možné s určitostí zjistit, jaký byl jejich stav v době nehody. Tyto věci lze zjistit pouze na kontrolní stolici například na válcové zkušebně v STK. A to nebylo provedeno ani těsně před nehodnou, ani bezprostředně po ní. Pro soud byl důležitý závěr znalce [anonymizováno]. [celé jméno znalce], že konkrétní použité pneumatiky, letní×zimní na přední nápravě (jiný typ, jiný vzorek, jiná výška dezénu), měly rozdíl ve svých vlastnostech při dopravní nehodě (suchý asfalt, teplota 18ºC) naprosto minimální, zcela zanedbatelný. Pneumatiky, jejich kvalita, tedy jinými slovy špatné obutí vozidla v žádném případě podle něj nebylo příčinou dopravní nehody. Podhuštěné mohly být, ale spíše by znalec [anonymizováno]. [celé jméno znalce] jako příčinu dopravní nehody označil opotřebení tlumičů, jejich nesouměrnost, nesouměrnost brzdového systému, velkou rychlost, případně součinnost několika faktorů.
19. Povinnost k náhradě škody nestíhá pouze toho, kdo měl přímou účast na dopravní nehodě, nýbrž i provozovatele vozidla, jímž je další osoba, která vozidlo provozuje. V postavení provozovatele je tedy ten, kdo vozidlo svěří jiné osobě. V tomto postavení beze sporu byl žalovaný, který, což bylo mezi stranami nesporné, byl vlastníkem osobního vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], které zapůjčil řidiči [příjmení], který způsobil dopravní nehodu na silnici I. třídy [číslo] v kilometru [anonymizováno] ve směru od [územní celek] směrem k obci [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] utrpěl smrtelné zranění, a v důsledku této nehody došlo i těžkým zraněním spolujedoucích ve vozidle. Pro vznik odpovědnosti za škodu z provozu dopravních prostředků je nutná kumulativní existence následujících skutečností: škoda, zákonem kvalifikovaná událost, provoz dopravního prostředku, příčinná souvislost mezi tímto jednáním a vzniklou škodou. Přičemž jednání se musí týkat provozu vozidla a škoda musí být způsobena vlivem zvláštní povahy tohoto provozu. Jinými slovy řečeno, pokud majitel vozu přenechal auto jinému a tento způsobil nehodu, odpovídá za škodu, která takovouto nehodou vznikne společně s řidičem. Odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku je odpovědnost objektivní. Je nepochybné, že v souvislosti s dopravní nehodou vznikla škoda a z titulu pojistné smlouvy [číslo] (pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [anonymizováno]) byla tato vzniklá škoda poškozeným uhrazena, což bylo jednoznačně zjištěno a prokázáno níže uvedenými listinnými důkazy. [anonymizováno] [číslo] (poškozená paní [příjmení]), Sdělení výše regresní náhrady, Doklad o vyplacení pojistného plnění, [anonymizováno] Uplatnění nároku, Sdělení výše doplatku pojistného plnění [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Cestovné, Sdělení výše doplatku pojistného plnění ze dne [datum], Sdělení výše regresní náhrady, Sdělení výše doplatku pojistného plnění ze dne [datum], Sdělení výše pojistného plnění ze dne [datum], Sdělení výše regresní náhrady ze dne [datum], Sdělení výše pojistného plnění ze dne [datum], Sdělení výše zálohy pojistného plnění ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] (poškozená paní [příjmení]), Zvláštní soubor ve formátu„ pdf“ nazvaný„ [anonymizována dvě slova]“, Fotografie poškozené kabelky, Účet LPP Czech republic, Faktura [číslo] Čestné prohlášení, [anonymizováno] Sdělení výše pojistného plnění z povinného ručení, [anonymizováno] [číslo] (poškozený [anonymizováno] [obec]): Sdělení výše zálohy pojistného plnění [anonymizováno], Sdělení výše doplatku pojistného plnění [anonymizováno], Sdělení výše zálohy pojistného plnění [anonymizováno], Sdělení výše regresní náhrady, Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno], Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno] cestovné, Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Sdělení výše regresní náhrady VZP ČR, Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno] pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Sdělení výše zálohy pojistného plnění [anonymizováno], Sdělení výše doplatku pojistného plnění, Sdělení [anonymizováno] Specializovanému finančnímu úřadu, Likvidační zpráva, Výpočet škoda na zdraví, VZP ČR Náhrada škody, Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Likvidační zpráva, Výpočet škoda na zdraví, Komunikace s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] nároků, Likvidační zpráva, Cestovné, [anonymizováno] Potvrzení o registraci škodné události z povinného ručení, [jméno] [příjmení] [jméno] prohlášení k jízdnému, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] výše pojistného plnění, Sdělení výše regresní náhrady VZP ČR, Likvidační zpráva [číslo], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] nároků ze dne [datum], [anonymizováno] Potvrzení o ztrátě na výdělku, Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, VZP ČR Náhrada škody ze dne [datum], VZP ČR Vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] výše pojistného plnění ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] (poškozený [celé jméno žalovaného]): Sdělení výše regresní náhrady, Doklad o vyplacení pojistného plnění, [anonymizováno] Uplatnění nároku, [anonymizováno] [číslo] (poškozený [příjmení] [příjmení]), Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno], Znalecký posudek ztížení společenského uplatnění, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] faktura [číslo] [jméno] [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení] [jméno] zpráva, Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [číslo], [anonymizováno] [číslo] (poškozená [anonymizována dvě slova]): Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno], Faktura [číslo] Sdělení výše pojistného plnění [anonymizováno], Elektronická jízdenka, [anonymizována dvě slova] dobíjení, [anonymizována dvě slova], lékárna, [obec] dráhy účtenky, [anonymizována dvě slova]. [jméno] v [obec] účty, [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] účtenka, [anonymizováno] [číslo] (poškozený Ředitelství silnic a dálnic ČR): [anonymizováno] Uplatnění nároku – povinné ručení, [anonymizováno] objednávka, Krajská správa a údržba silnic [část obce], Faktura [číslo] [anonymizováno] Výpočet likvidace, [anonymizováno] Sdělení výše pojistného plnění. Vzniklá škoda byla uhrazena, jak již bylo výše konstatováno, na základě existence pojistné smlouvy [číslo] to ze strany žalobce všem výše poškozeným z dopravní nehody. Tyto listinné důkazy byly provedeny, ale soud je za situace, kdy dospěl k závěru, že žalobní návrh není důvodný, který je níže uveden, již nehodnotil, neboť pro rozhodnutí ve věci se staly irelevantní.
20. Na základě závěrů znaleckého posudku zpracovaného na zadání soudu, jehož závěry jsou výše uvedeny, je nutné jednoznačně konstatovat, že z technického hlediska příčinou dopravní nehody bylo nezvládnutí vozidla [příjmení] [jméno] řidičem [příjmení] při dokončování předjížděcího manévru v důsledku překročení povolené rychlosti v daném úseku a následné přejetí do protisměru, kde se v daný okamžik pohybovalo vozidlo [anonymizováno]. Závěr původního zpracovatele znaleckého posudku, že stav pneumatik na přední nápravě vozidla [příjmení] mělo příčinnou souvislost s dopravní nehodou, lze z technického hlediska vyloučit. Soud v daném případě neměl pochybnost o závěrech tohoto znaleckého posudku, když znalec v rámci svého znaleckého zkoumání, jak je již uvedeno výše jednotlivě a i pak ve vzájemném kontext, a to jak ve svém znaleckém posudku, tak i v rámci konfrontačního výslechu znalců, vyloučil odpovědnost provozovatele motorového vozidla, které žalobce spatřoval v tzv.„ špatném obutí vozidla“, a rovněž pak zcela vyloučil, že by bylo možné zjistit, zda pneumatiky zadní nápravy byly podhuštěné, kdy tato skutečnost má beze sporu podstatný vliv na chování a jízdní stabilitu plně zatíženého vozidla, avšak to, zda vozidlo jelo v momentě dopravní nehody na podhuštěných pneumatikách, nebylo možné s jistotou určit, když právě k ohledání vozidla došlo až 6 dnů po nehodě před vypracováním odborného vyjádření ing. [příjmení] a jím naměřený tlak mohl být zcela odlišný od skutečnosti při dopravní nehodě. Za předpokladu, že by nedošlo k pochybení při ohledání vozidla bezprostředně po dopravní nehodě, ale hlavně při prohlídce vozidla ing. [příjmení], mohly by být podobné úvahy odmítnuty. Závěr původního zpracovatele znaleckého posudku, že stav pneumatik na přední nápravě vozidla [příjmení] má příčinnou souvislost s dopravní nehodou, znalec z technického hlediska zcela vyloučil. Na základě závěrů znaleckého posudku, jež jsou výše podrobně rozebrány a provedeno jejich díčlí zhodnocení, tedy soud dospěl k závěru, že žalobní návrh žalobce není důvodný, neboť vzniklá škoda nebyla v příčinné souvislosti s technickým stavem vozidla a tedy zcela logicky za ni nemůže odpovídat provozovatel vozidla, tedy žalovaný. Na základě tohoto závěru soud žalobní návrh v celém rozsahu zamítl jako nedůvodný.
21. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž úspěšnému žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému, dle vyhl. 177/1996 Sb. v platném znění. Náklady žalovaného za právní zastoupení advokátem v daném řízení (vzhledem k punktu 678.216 Kč) vychází dle § 7 bod 6 advokátního tarifu (vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/96 Sb. v platném znění) ze sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ve výši 11.020 Kč. Podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu náleží advokátovi rovněž paušální částka 300 Kč za každý úkon právní služby. V dané věci byly na prvním soudním stupni provedeny tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemný odpor proti platebnímu rozkazu vč. doplnění [datum], písemné vyjádření z [datum], účast na soudním jednání dne [datum], písemné vyjádření z [datum], účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] Náklady za právní zastoupení v řízení 7x ([číslo] + 300) = 79.240 Kč + 21% DPH = 95.880,40 Kč Tyto náklady je povinen uhradit žalobce žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], [obec].
22. Výrok III. je odůvodněn ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
23. Soud vyplatil na základě usnesení čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] částku 26.986 Kč znalci [celé jméno znalce] jako odměnu za zpracování znaleckého posudku ve věci. Dále soud vyplatil na základě usnesení čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], částku 400 Kč jako odměnu za vyjádření se k otázkám položeným k závěrům znaleckého posudku ze strany žalující. Dále soud vyplatil na základě usnesení čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které bylo právní moci dne [datum] znalci [celé jméno znalce] odměnu ve výši 2.615 Kč jako odměnu za účast u jednání při konfrontačním výslechu a obhajobě znaleckého posudku. Dále soud vyplatil na základě usnesení čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] znalci [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] odměnu ve výši 5.289,37 Kč jako odměnu za účast u jednání při konfrontačním výslechu a obhajobě znaleckého posudku. Celkem tedy byla uhrazena částka 35.543,37 Kč, které vynaložil stát na náhradu nákladů výše specifikovaných a tyto náklady uložil v souladu s výše citovaným ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř uhradit žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný. Tyto náklady je povinen uhradit žalobce České republice – Městskému soudu v Brně ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.