Městský soud v Brně · Rozsudek

54 C 215/2020

č. j. 54 C 215/2020-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-06 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2021:54.C.215.2020.1

Citované zákony (11)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; IČO: osobní údaje žalované anonymizována dvě slova ulice a číslo , PSČ obec a číslo anonymizováno 7 slov , ulice a číslo , PSČ obec a číslo – část obce , IČO o zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím - nemajetková újma

I. Řízení se co do částky ve výši 50.625 Kč zastavu je.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.173,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 64.798,20 Kč od 28. 9. 2020 do 19. 11. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.173,20 Kč od 20. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 85.201,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85.201,80 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 9. 10. 2020, doplněnou o podání ze dne [datum] a [datum]) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 150.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 150.000 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že dne [datum] bylo u [název soudu] zahájeno soudní řízení (následně spojeno s řízením o žalobě ze dne [datum]) na návrh žalobce [právnická osoba], [IČO], proti žalobci (v posuzovaném řízení jako žalovaný) o zaplacení částky 385.295 Kč a 943.016 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo skončeno usnesením o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby vydaným [název soudu] [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Řízení dle žalobce trvalo téměř 8 a půl let (délka řízení se pak dle žalobce posuzuje z pohledu nároku celá, nikoli od doby, kdy je činěn úkon vůči žalovanému), čímž došlo porušení povinnosti soudu postupovat v řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná. Postupem soudu rovněž došlo k porušení čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a čl. 38 odst. Listiny základních práv a svobod. Žalobce byl toho názoru, že průtahy v řízení byly způsobeny zejména nečinností soudů, nesprávnými postupy při nařizování a průběhu jednání (nevyjasněnost, nekoncentrovanost, zbytečná jednání), což vedlo k vydání nesprávnému rozhodnutí a následnému odvolacímu řízení, kdy rozhodnutí soudu 1. a 2. stupně muselo být pro řadu podstatných vad zrušeno Nejvyšším soudem ČR. Řízení pak bylo ukončeno zejména díky ústupkům ze strany žalobce vedoucím k mimosoudní dohodě mezi účastníky posuzovaného řízení (a následnému zpětvzetí žalobního návrhu). Nedůvodnými průtahy (tedy i nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě) v řízení vznikla žalobci nemajetková újma. Výši nemajetkové újmy žalobce stanovil v souladu s judikaturou a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpj. 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“) na částku v celkové výši 150.000 Kč. Za 1 rok posuzovaného řízení žalobce požadoval úhradu 20.000 Kč, a to za současného snížení prvních dvou let na polovinu roční částky. V rámci zohlednění kritérií pro posouzení újmy žalobce zdůraznil, že řízení bylo skončeno přičiněním účastníků, nikoli soudu, žalobce svým přičiněním k průtahům v řízení žádným způsobem nepřispěl, když soud mohl rozhodnout i přes žádosti účastníků o poskytnutí lhůty pro mimosoudní jednání, věc nebyla skutkově ani právně složitá a soud postupoval nekoncentrovaně, nařizoval zbytečná jednání a vydal naprosto nesprávné rozhodnutí ve věci. S ohledem na uvedené proto dle názoru žalobce není důvod jakkoliv snižovat nárok žalobce, naopak je třeba uvažovat o jeho zvýšení s tím, že je třeba přihlédnou i k tomu, že stanovené rozpětí náhrady za rok průtahů v řízení dle Stanoviska bylo stanoveno před více než 9 lety, tedy za zcela jiných ekonomických podmínek ve společnosti (výše průměrných příjmů, inflace, obsazení soudů a jejich vybavená apod.). Žalobce se se svým nárokem na vyplacení zadostiučinění obrátil dne [datum] a dne [datum] na [stát. instituce] [země], v 6 měsíční lhůtě pro vyřízení žádosti (tj. do [datum]) však [stát. instituce] [země] nárok žalobce neuspokojilo a ani nepodalo žádné stanovisko ve věci, žalobce se proto domáhá zaplacení zadostiučinění touto žalobou.

2. Žalovaná se k nároku žalobce vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum], doplněným o podání ze dne [datum]). Uvedla, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 150.000 Kč za nesprávný úřední postup v řízení vedeném u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. K projednání žádosti došlo dne [datum] s tím, že byl konstatován nesprávný úřední postup a žalobci bylo dne [datum] poskytnuto zadostiučinění ve výši 50.625 Kč. Ve zbytku nárok žalobce neuznala a navrhla jeho zamítnutí. Žalovaná dále ve svém vyjádření shrnula průběh posuzovaného řízení a uvedla skutečnosti, na základě kterých rozhodla o přiznání zadostiučinění ve výši 50.625 Kč žalobci. Posuzované řízení dle žalované trvalo vůči žalobci 7 let a 9 měsíců, když nemajetková újma mohla žalobci jako žalovanému v posuzovaném řízení začít vznikat až od okamžiku, kdy se o řízení dozvěděl, tj. doručením žaloby dne [datum]. Při stanovení výše zadostiučiněné žalovaná vycházela ze Stanoviska. Za základní částku zadostiučinění za 1 rok průtahů bylo stanoveno 15.000 Kč, resp. 1.250 Kč za měsíc, k navýšení základní částky žalovaná nepřistoupila, neboť nebyly zjištěny okolnosti odůvodňující navýšení základní částky za rok řízení, když ve vztahu k žalobci řízení netrvalo extrémně dlouho. Žalobkyně následně přistoupila ke snížení základní výše zadostiučinění o 20% z důvodů skutkové a procesní složitosti řízení (v průběhu řízení byl vypracován znalecký posudek, bylo rozhodováno o osvobození od placení soudních poplatků). Dále pak žalovaná snížila základní částku o 10% z důvodu, že řízení probíhalo na všech třech instancích a o dalších 20% z důvodu částečného podílu žalobce na celkové délce řízení, když soudem 1. stupně bylo opakovaně nařizováno jednání, avšak účastníci posuzovaného řízení opakovaně žádali o odročení jednání z důvodu mimosoudního jednání ve věci. Žalovaná nesouhlasila s argumentem žalovaného, dle kterého mohl a měl soud 1. stupně ve věci rozhodnout i přes návrhy účastníků na odročení jednání za účelem mimosoudního jednání, neboť by bylo postupováno v rozporu s § 99 a § 100 o.s.ř. Závěrem žalovaná s odkazem na judikaturu uvedla, že změna ekonomických poměrů či výše inflace nemůžou mít vliv na výši přiznaného zadostiučinění.

3. Podáním došlým soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu ohledně částky 50.625 Kč s příslušenstvím částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

4. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin: obsahem spisu [spisová značka] uplatnění práva na zadostiučinění ze dne [datum] potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobce ze dne [datum] výpis z účtu právního zástupce žalobce č. [bankovní účet], ze kterého plyne úhrada žalované ve výši 50.625 Kč dne [datum] stanovisko žalované ze dne [datum] o poskytnutí zadostiučinění žalobci ve výši 50.625 Kč pokyn žalované ze dne [datum] (uhrazeno dne [datum]) k proplacení částky 50.625 Kč jako plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění 5. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] byly zjištěny následující, pro věc významné, skutečnosti.

6. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným [název soudu] dne [datum] bylo ze strany [právnická osoba] s.r.o., [IČO], zahájeno řízení proti společnosti [právnická osoba], [příjmení] [osobní údaje žalobce] (žalobce v tomto řízení), jehož předmětem bylo zaplacení částky 385.295 Kč s příslušenstvím. Společnost [právnická osoba] se jiným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným [název soudu] dne [datum] domáhala uložení povinnosti společnosti [právnická osoba] zaplatit částku 943.016 Kč s příslušenstvím. [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (následně z důvodu mylného číslování [číslo jednací]) spojil věci vedené pod sp.zn. [spisová značka] a [spisová značka] ke společnému projednání a rozhodnutí pod sp.zn. [spisová značka]. V obou věcech bylo předmětem řízení vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za užívání v žalobě specifikovaných vozidel společností [právnická osoba] bez právního důvodu, neboť žalobce se domníval, že kupní smlouva, na jejímž základě žalovaný nabyl vlastnické právo k vozidlům, je neplatná, když byla za obě strany podepsána totožnou osobou a žalobce za prodej vozidel neobdržel žádné protiplnění.

7. V posuzované věci sp. zn. [spisová značka] vyšší soudní úřednice (dále jen„ VSÚ) dne [datum] vyzvala žalobce k předložení plné moci pro právního zástupce; plná moc byla předložena dne [datum]. Dne [datum] byla účtárna soudu ze strany VSÚ dotázána na zaplacení soudního poplatku žalobcem, dne [datum] účtárna sdělila, že ke dni [datum] soudní poplatek za žalobu zaplacen nebyl, VSÚ následně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vyzvala žalobce k zaplacení soudního poplatku; tento byl žalobcem zaplacen dne [datum]. Ve věci byl dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vydán elektronický platební rozkaz. Proti elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne [datum] odpor, který byl na pokyn VSÚ dne [datum] zaslán na vědomí žalobci. Žalovaný dále doplnil své vyjádření k žalobě podáním doručeným soudu dne [datum]; doplnění vyjádření žalovaného bylo žalobci ze strany VSÚ zasláno na vědomí dne [datum]. Samosoudkyně dne [datum] nařídila jednání na den [datum]. Dne [datum] nahlížel právní zástupce žalobce do spisu. Dne [datum], den před nařízeným jednáním, žalobce doručil soudu své vyjádření ve věci. Dne [datum] proběhlo jednání, kterého se zúčastnil jednatel žalobce, právní zástupce žalobce a právní zástupce žalovaného. Soud seznámil účastníky s náhledem na danou problematiku; jednání ve věci samé pak nebylo za současného souhlasu obou stran ze strany soudu zahájeno, a to z důvodu zaslání výzev k doplnění tvrzení. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Samosoudkyně následně dne [datum] vyzvala žalobce i žalovaného k doplnění dalších skutečností; právní zástupce doplnil své vyjádření k žalobě dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, kterým bylo zahájeno jednání ve věci samé. Jednání se účastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalovaného. Jednání bylo odročeno na den [datum] z důvodů možného spojení věci [spisová značka] a [spisová značka] ke společnému jednání; usnesením ze dne [číslo jednací] ([číslo jednací]) byly věci spojeny ke společnému projednání a rozhodnutí. Žalobce dále doplnil žalobu podáním doručeným soudu dne [datum]; toto bylo zasláno žalovanému na vědomí dne [datum]. Dne [datum] nahlížel právní zástupce žalovaného do spisu. Ze spisu se na [číslo listu] dále podává, že samosoudkyně udělila pokyn asistentce k vyhledání znalce; pokyn neobsahuje datum. Dne [datum] asistentka soudkyně emailem vznesla dotaz na znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zda by z jeho strany bylo možné zpracovat znalecký posudek; znalec téhož dne vyjádřil souhlas. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byl ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika, jehož úkolem bylo stanovení obvyklé ceny motorových vozidel. Téhož dne byla účastníkům ze strany soudu uložena povinnost poskytnout znalci potřebnou součinnost.

8. Opatřením předsedy [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] byla věc sp.zn. [spisová značka] odebrána soudnímu oddělení [anonymizována dvě slova] a byla předána soudnímu oddělení [anonymizována dvě slova].

9. Podáním doručeným soudu dne [datum] znalec odepřel podání znaleckého posudku, neboť dospěl k závěru, že znalecký úkol nepatří do jeho znalecké činnosti. Dne [datum] byla k rukám předsedy [název soudu] doručena žádost samosoudkyň z oddělení [anonymizováno 7 slov] o přidělení věci ze senátu [anonymizována dvě slova] do senátu [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] bylo zjištěno nesprávné číslování spisu, byl vydán pokyn k nápravě v číslování a k doplnění části spisu o listiny ze spisu [spisová značka]. Dne 19. 3. 2014 VSÚ emailem vznesla dotaz na znalce [jméno] [příjmení], zda by z jeho strany bylo možné zpracovat znalecký posudek; znalec dne [datum] vyjádřil souhlas. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [číslo jednací] (ve spise z důvodu nesprávného číslování pod č.j. [anonymizováno] [číslo jednací]) byl znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] zproštěn podání znaleckého posudku a zároveň byl znalcem z oboru ekonomika ustanoven [jméno] [příjmení], jehož úkolem bylo stanovení obvyklé ceny motorových vozidel. Krajský soud následně požádal účastníky, aby veškerá svá podání směřovali ke sp.zn. [anonymizováno] [spisová značka]. Znalec [jméno] [příjmení] dne [datum] předložil soudu vypracovaný znalecký posudek spolu s vyúčtováním; účastníci byli ze strany soudu dne [datum] ve lhůtě 30 dnů vyzvání k vyjádření se ke znaleckému posudku, případně k podání případných námitek. Dne [datum] žalovaný sdělil, že dle jeho názoru bylo zadání znaleckého posudku velmi obecné a zavádějící, znalecký posudek sám pak neuvádí metodiku výpočtu měsíčního nájmu vozidel, výpočty jsou pouze převzaty ze znaleckého posudku již dříve založeného ve spise. Žalobce se ke znaleckému posudku vyjádřil dne [datum], uvedl, že ve znaleckém posudku jsou nesrovnalosti a navrhl předvolání znalce k výslechu u jednání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [anonymizováno] [číslo jednací], bylo znalci přiznáno znalečné; vyplaceno bylo dne [datum].

10. Změnou rozvrhu práce [název soudu] účinnou ke dni [datum] byla věc odebrána soudnímu oddělení [anonymizována dvě slova] a byla předána soudnímu oddělení [anonymizována dvě slova]. Samosoudce dne [datum] nařídil jednání na den [datum], ke kterému byl předvolán i znalec. Dne [datum], dva dny před nařízeným jednáním, žalovaný doručil soudu své vyjádření ve věci. Samosoudce dne [datum] znalce emailem uvědomil o tom, že ačkoliv byl k jednání předvolán, není nyní jeho účast u jednání nutná. Dne [datum] proběhlo jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalovaného. Soud seznámil účastníky s náhledem na danou problematiku, jednání bylo následně odročeno na neurčito za účelem vyčkání zprávy ze strany žalobce k dalšímu postupu ve věci s ohledem na řízení vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo vydání předmětu bezdůvodného obohacení (vozidel) a náhrada škody. [název soudu] dne [datum] požádal o zapůjčení spisu [spisová značka] ke své sp.zn. [spisová značka]; spis byl vrácen dne [datum]. Samosoudce dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalovaného. Soud provedl dokazování, poučil účastníky ve smyslu § 119a o.s.ř. a bez přerušení jednání vyhlásil rozsudek.

11. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise neprávně číslováno [číslo jednací]) soud zamítl návrh žalobce na zaplacení částky 385.295 Kč a částky 943.016 Kč a uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení žalovanému. Rozsudek byl žalobci doručen dne [datum], žalovanému pak dne [datum]. Proti výroku I. a II. rozsudku podal žalobce dne [datum] odvolání. Dne [datum] podal proti výroku II. rozsudku odvolání rovněž žalovaný. Odvolání žalobce bylo žalovanému doručeno dne [datum], odvolání žalovaného bylo žalobci doručeno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise nesprávně [číslo jednací]) byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. [název soudu] dne [datum] opětovně požádal o zapůjčení spisu [spisová značka] ke své sp.zn. [spisová značka]; žádosti bylo vyhověno s upozorněním, že vzhledem k podanému odvolání je spis možné zapůjčit pouze na jeden týden; spis byl vrácen [datum]. Dne [datum] žalobce požádal o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] se žalovaný vyjádřil k odvolání žalobce. Žalobce byl dne [datum] vyzván k doplnění žádosti o osvobození od placení soudního poplatku za odvolání ve lhůtě 15 dnů; požadované bylo doplněno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise nesprávně [číslo jednací]) žalobci nebylo osvobození od placení soudního poplatku za odvolání přiznáno. Proti rozhodnutí o neosvobození od placení soudního poplatku za odvolání podal žalobce dne [datum] odvolání, jelikož však nebylo jeho podání úplně, byl ze strany soudu dne [datum] vyzván k jeho doplnění, na což ale nebylo reagováno. Dne [datum] soud vyhotovil předkládací zprávu k rozhodnutí o odvolání, [název soudu] byl spis předložen dne [datum]; usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise nesprávně [číslo jednací]) [název soudu] potvrdil usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise nesprávně [číslo jednací]) bylo odvolací řízení o odvolání žalobkyně proti rozsudku ze dne [datum] zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku za odvolání a žalobci byla uložena povinnost uhradit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti výroku II. usnesení o zastavení odvolacího řízení podal žalovaný odvolání. Dne [datum] žalobce uhradil soudní poplatek za odvolání, soud proto usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise nesprávně [číslo jednací]) zrušil své usnesení o zastavení odvolacího řízení. Dne [datum] byly vyhotoveny předkládací zprávy k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku ze dne [datum]; [název soudu] byl spis předložen dne [datum]. Předseda senátu dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Právní zástupce žalovaného dne [datum] předložil odvolacímu soudu vyúčtování nákladů řízení. Dne [datum] proběhlo jednání před odvolacím soudem, kterého se zúčastnil právní zástupce žalobce a právní zástupce žalovaného. Soud provedl dokazování, poučil účastníky ve smyslu § 119a o.s.ř. a bez přerušení jednání vyhlásil rozsudek.

12. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise neprávně [číslo jednací]) odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a rozhodl o nákladech řízení. Rozsudek byl žalobci i žalovanému doručen dne [datum]. Proti rozsudku [název soudu] podal žalobce dne [datum] dovolání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání; soudní poplatek byl uhrazen dne [datum]. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva k rozhodnutí o dovolání proti rozsudku [název soudu]; [název soudu] byl spis předložen dne [datum] [název soudu] dne [datum] vrátil spis soudu 1. stupně za účelem odstranění nedostatků v přípravě dovolacího řízení. Dne [datum] bylo dovolání žalobce doručeno žalovanému. Dne [datum] byla vyhotovena nová předkládací zpráva k rozhodnutí o dovolání proti rozsudku [název soudu]; [název soudu] byl spis předložen dne [datum]. 13. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušil rozsudek [název soudu] a [název soudu] a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení. Rozsudek byl žalobci doručen dne [datum], žalovanému dne [datum]. Samosoudce dne [datum] nařídil jednání na den [datum]. Dne [datum] žalovaný požádal o zrušení jednání nařízeného na den [datum] z důvodu kolize s jednáním vedeným o [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a rovněž i z důvodu mimosoudního jednání stran a tedy odstranění sporu. Samosoudce dne [datum] odročil jednání nařízené na den [datum] na neurčito. Dne [datum] soud opětovně nařídil jednání na den [datum]. Žalobce dne [datum] požádal o odročení jednání za účelem jednání stran o uzavření mimosoudní dohody. Samosoudce dne [datum] odročil jednání nařízené na den [datum] na neurčito. Dne [datum] soud opětovně nařídil jednání na den [datum]. Žalobce dne [datum] požádal o odročení jednání za účelem jednání stran o uzavření mimosoudní dohody. Samosoudce dne [datum] odročil jednání nařízené na den [datum] na neurčito. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu v celém rozsahu zpět z důvodu dohody o narovnání. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení; usnesení nabylo právní moci dne [datum].

14. Z dalších provedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na přiznání zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení. Uplatněný nárok žalobce byl žalovanou přijat dne [datum] a byl zařazen pod č.j.. [spisová značka]. Žalobkyně dne 16. 11. 2020 poskytla žalovanému zadostiučinění za nesprávný úřední postup podle zákona [číslo] [anonymizováno], ve výši 50.625 Kč. [příjmení] [číslo] byla žalovanému převedena na účet jeho právního zástupce dne [datum].

15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

16. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:

17. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo 7 let a 9 měsíců. Soud v řízení činil úkony v přiměřených lhůtách a pravidelně. V období od března do listopadu 2013, kdy mezi pokynem ze strany soudkyně k asistentce ohledně nalezení a ustanovení znalce uplynulo 8 měsíců, však byl soud neodůvodněně nečinný. Stejně tak v období od srpna 2015 do prosince 2016, kdy mezi podáním dovolání a rozhodnutí o dovolání uplynulo 17 měsíců, lze spatřovat průtah na straně soudu i v tom směru, že spis musel být vrácen bez věcného vyřízení z důvodů nesprávné přípravy v dovolacím řízení soudem prvního stupně. Ve věci bylo nutné ustanovit znalce za účelem stanovení obvyklé ceny motorových vozidel. Ve věci proběhly celkem 4 jednání, přičemž odročováno bylo z důvodů učinění dalších výzev stranám sporu, z důvodu vyčkání na další procesní postup žalobce a také z důvodu zvážení možného spojení s věcí sp.zn. [spisová značka]. Další tři jednání byla ze strany soudu řádně nařízena, avšak k jejich konání nedošlo, resp. byla odročena na neurčito, a to vždy na žádost některého z účastníků sporu (prostor pro mimosoudní jednání). Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise neprávně číslováno [číslo jednací]) [název soudu] zamítl návrh žalobce na zaplacení částky 385.295 Kč a částky 943.016 Kč a uložil žalobci povinnost uhradit náklady řízení žalovanému. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (ve spise neprávně [číslo jednací]) [název soudu] potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I., změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. a rozhodl o nákladech řízení. [název soudu] rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zrušil rozsudek [název soudu] a [název soudu] a věc vrátil [název soudu] k dalšímu řízení. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žalobního návrhu a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Usnesení o zastavení řízení bylo oběma účastníkům doručeno dne [datum], právní moci nabylo dne [datum].

18. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“).

19. Podle § 5 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

20. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

21. Podle § 15 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

22. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

24. Podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

25. Podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části.

27. Zákon č. 82/1998 Sb. ve svém § 13 podává obecnou definici nesprávného úředního postupu, neboť pod tento pojem je možné podřadit celou škálu úkonů či postupů spojených s výkonem pravomoci státního orgánu. Jako nesprávný úřední postup je tak třeba chápat i postup orgánů státní moci při výkonu jeho pravomoci, při kterých dochází k porušení pravidel předepsaných právními normami, v důsledku čehož není věc projednána v přiměřené lhůtě či není vydáno rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Požadavek přiměřené délky soudního řízení je jako jedna z hlavních zásad a lidských práv zakotven ve vnitrostátních právních předpisech (Listina základních práva a svobod, Ústava České republiky), a také v mezinárodních právních předpisech, kterými je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod).

28. V projednávané věci bylo předně nutné zabývat se určením délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], neboť závěr o přiměřenosti či nepřiměřenosti délky řízení je možné s jistotou učinit až poté, co bude přesně vymezen jeho počátek a konec. Hodnocení, zda je soudní řízení co do jeho trvání přiměřené, je nutno posuzovat vždy individuálně s ohledem na jeho průběh a okolnosti, které jeho průběh mohou ovlivnit. Žalobce se o podané žalobě dozvěděl až okamžikem, kdy mu byla doručena. V posuzovaném řízení se tak stalo až doručením elektronického platebního rozkazu (spolu s žalobou) dne [datum] [anonymizováno] momentem mohla také začít žalovanému vznikat způsobená nepřiměřenou délkou řízení. Řízení vůči žalovanému trvalo od [datum] (den doručení žaloby) do [datum] (den doručení usnesení o zastavení řízení), celkem tedy 7 let a 9 měsíců.

29. V rámci řízení bylo zjištěno, že soud po dobu trvání posuzovaného řízení nepostupoval zcela úředně správně, když na jeho straně docházelo k neodůvodněným průtahům v řízení (blíže bod 16, věta druhá a třetí tohoto odůvodnění), které ve svém důsledku přispěly k tomu, že řízení vůči žalobci trvalo již uvedených 7 let a 9 měsíců. V řízení došlo k průtahům, když věc nebyla projednána v přiměřené lhůtě, a žalobci tak vzniklo právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, když pouhé konstatování porušení práva není v dané věci možné považovat za dostačující.

30. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučiněné soud vycházel zejména ze Stanoviska, která jako základní částku za jeden rok nepřiměřeně dlouhé řízení stanovuje rozpětí 15.000 Kč až 20.000 Kč. Pro posouzení výše přiměřeného zadostiučiněné za 1 rok řízení soud přihlédl k celkové době řízení dle § 31a odst. 3 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. s ohledem na zbylá kritéria § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za užívání v žalobě specifikovaných vozidel bez právního důvodu. Řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění, které není možné považovat za řízení výrazně složité, tak trvalo zcela nepřiměřené 7 let 9 měsíců. V tomto směru proto nebylo možné ztotožnit se s názorem žalované, která za 1 rok trvání řízení navrhovala 15.000 Kč, neboť délka řízení byla k předmětu řízení neadekvátní. Soud se však také neztotožnil se stanoviskem žalobce, který za 1 rok trvání řízení požadoval náhradu v nejvyšší možné výši, tj. 20.000 Kč z důvodu změny ekonomických poměrů. Judikatura nenaznačuje možnost zohlednění inflace při stanovení základní částky 1 roku trvání řízení, soud ji proto v daném řízení nezohledňoval. Základní částku za 1 rok trvání řízení proto soud navýšil pouze částečně a to na 16.000 Kč, když dle jeho názoru částka odráží nepřiměřené dlouhou dobu řízení.

31. V souladu s ustanovením § 31a odst. 3 písm. b) až e) poté soud základní částku zadostiučinění s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu dále modifikoval.

32. Objektivní příčinou, která může vést k (neúměrnému) prodloužení řízení, je i složitost řízení. Složitost řízení je nutné posuzovat z pohledu procesní stránky věci (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky řízení o těchto opravných prostředcích atd.), ale rovněž i stránky skutkové (rozsah tvrzení a dokazování) či hmotněprávní složitost daného případu (existenci a ustálenost judikatury) a dále i složitost procesní (procesní aktivita účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky řízení o těchto opravných prostředcích atd.). Předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající obvyklému nájemnému za užívání v žalobě specifikovaných vozidel bez právního důvodu. I přesto, že po skutkové stránce nejednalo o složitý případ, bylo nutné ustanovit znalce za účelem zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení. Ve věci nebyli slyšeni svědci, věc nebylo nutné zařadit do specializovaného senátu (mezinárodní prvek, pracovně právní věc, ochrana osobnosti, apod.). Jednalo se tak o standardní záležitost ne zcela jednoduchou (s ohledem na nutnost ustanovit znalce), ale ani nikterak náročnou (bezdůvodné obohacení). S ohledem na uvedené proto soud neshledal žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly navýšení základní částky z důvodu složitosti řízení. Naopak skutečnost, že se jednalo o řízení se složitějším dokazováním, vedlo soud ke snížení základní částky o 10 %. Ve věci rozhodoval [název soudu], [název soudu] i [název soudu], tedy všechny instance soudní soustavy. Žalobce využil svého práva na spravedlivý proces, což mu nelze přičítat na vrub. Na druhou stranu nelze soudu vyčítat délku řízení, pokud věc prošla více (všemi) instancemi, neboť je logické, že v případě využití opravného prostředku, bude řízení delší než by bylo v případě jeho skončení před soudem I. stupně. Posuzované řízení dospělo až do fáze, kdy bylo nutní rozhodovat o mimořádném opravném prostředku, což nutně muselo mít odraz v celkové délce řízení, zejména pak ale tato skutečnost odrážela jistou složitost věci. S ohledem na to, že rozhodovaly všechny stupně obecné soudní soustavy, přistoupil ke snížení základní částky o 20% Celkem tak kritérium složitosti řízení způsobilo snížení základní částky o 30 %.

33. Dalším kritériem, které soud zohlednil, bylo jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení. Na straně žalobce je možné spatřovat jistý podíl zavinění na tom, že řízení bylo neúměrně prodlužováno. Žalobce v řízení v přiměřených lhůtách reagoval na výzvy soudu. Dne [datum] však žalovaný žádal o odročení jednání dne [datum] z důvodu kolize s jednáním vedeným o [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] a rovněž i z důvodu mimosoudního jednání stran a tedy odstranění sporu. O odročení již nařízeného jednání z důvodu mimosoudního jednání stran pak žádal žalobce, a to dne [datum] a [datum]. Ačkoliv některé žádosti o odročení byly činěny žalovaným v posuzovaném řízení, je možné je přičíst i k chování žalovaného, neboť mimosoudní jednání probíhala mezi oběma účastníky posuzované věci. Nařízená jednání tak byla odročována ku prospěchu žalobce i žalovaného v posuzované věci, tedy i ku prospěchu žalobce v této věci. Argument žalobce, kterým bylo tvrzeno, že soud mohl o věci rozhodnout a nemusel vyčkávat mimosoudní dohody stran, soud považoval za nedůvodnou. Podstatou soudního řízení je vyřešení sporné otázky, nikoli pak vedení sporu. Soud má vést účastníky řízení ke smírnému řešení. Vzal-li by soud jen v úvahu žalobcův argument, byla by tím zcela popřena jedna ze základních zásad procesního práva. V důsledku chování žalobce tak rovněž došlo k neúměrnému prodloužení věci, soud proto přistoupil ke snížení základní částky o 20 %, což považoval za adekvátní výši, když jednání muselo být v důsledku žádosti o poskytnutí prostoru pro mimosoudní jednání odročováno hned třikrát.

34. Soud rovněž hodnotil postupu orgánů veřejné moci během řízení. [název soudu], stejně jako [název soudu] a [název soudu], věci činil úkony vcelku pravidelně, bez větších průtahů, v přiměřené lhůtě. V rámci kritéria postupu soudu v řízení soud hodnotil snahu soudu rozhodnout věc v co nejkratším možném čase, a to při zachování zákonem předepsaných procesních postupů (§ 6 o.s.ř.). Bezdůvodnou nečinnost, svévoli či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu je pak možné spatřit od května do prosince 2012, kdy mezi pokynem soudce směrem k asistentce k vyhledání znalce a mezi ustanovením znalce uplynulo 7 měsíců, a také v době 16 měsíců mezi předložením věci k rozhodnutí o dovolání [název soudu] a vydáním samotného rozsudku [název soudu], kterým byl zrušen rozsudek [anonymizováno] i [anonymizováno]. Z důvodu postupu soudu v posuzovaném řízení proto soud přistoupil ke zvýšení základní částky o 20%.

35. Posledním kritériem, které soud při modifikaci základní částky hodnotil, byl význam předmětu řízení pro žalobce jako poškozeného. Předmětem posuzovaného řízení, jak již bylo několikrát uvedeno, byl o vydání bezdůvodného obohacení mezi dvěma podnikateli. Jedná se tedy o civilní spor, jehož předmětem bylo peněžité plnění. Civilní řízení však nelze považovat za řízení pro účastníka významné, neboť nemá citelnější dopad do jeho poměrů. Za řízení, která by mohla mít vliv, je pak třeba považovat především řízení trestní či rodinně právní, ale také řízení o ochranu osobnosti či o osobním stavu. Ve věci nevyšlo najevo (a účastnící ani netvrdili), že by řízení mělo pro žalobce větší či menší význam, je tak možné uzavřít, že význam pro žalobce byl zcela standardní. V této souvislosti proto soud neshledal žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly snížení nebo zvýšení základní částky.

36. K výsledné výši přiznaného zadostiučinění soud dospěl na základě shora uvedených skutečností a následného matematického výpočtu. Řízení ve vztahu k žalobci trvalo 7 let a 9 měsíců (bod 27). Jako základní částka zadostiučinění za 1 rok trvání řízení byla stanovena částka 16.000 Kč (bod 29). Za první a druhý rok řízení přiznal soud žalobci dle Stanoviska nárok na zadostiučinění v poloviční výši, tj. 16.000 Kč (za první rok řízení 8.000 Kč a za druhý rok řízení rovněž 8.000 Kč). Za třetí až sedmý rok byla přiznána částka 80.000 Kč (tj. 5 let po 16.000 Kč). Za zbylých devět měsíců byla přiznána poměrná částka zadostiučinění ve výši 11.997 Kč, kdy za jeden měsíc řízení náleží částka 1.333 Kč. Celková základní částka zadostiučinění činí 107.997 Kč. Soud dále přistoupil ke snížení základní částky o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 20% z důvodu počtu soudních instancích, před kterými byla věc projednávána (bod 31), snížení o 20 % z důvodu jednání žalobce, kterým přispěl k průtahům v řízení (bod 32) a zvýšení o 10 % z důvodu postupu orgánů veřejné moci v průběhu řízení (bod 33). Základní částka zadostiučinění po modifikaci činí 64.798,20 Kč. Dne [datum] žalovaná uhradila žalobci částku 50.625 Kč (bod 3). Soud proto započetl úhradu žalované na modifikovanou základní částku zadostiučinění, čímž dospěl k výsledné přiznané částce 14.173,20 Kč.

37. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud návrhu žalobce z části vyhověl a uložil žalované povinnost zaplati žalobci částku 14.173,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 64.798,20 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.173,20 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.). Povinnost žalované zaplatit žalobci úrok z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

38. Ve zbylé části nároku žalobce na zaplacení částky ve výši 85.201,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 85.201,80 Kč od [datum] do zaplacení byl návrh žalobce zamítnut (výrok III.)

39. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Úspěch žalobce v daném řízení představuje částka 64.798,20 Kč (součet částky 50.625 Kč, pro kterou bylo řízení zastaveno, avšak z důvodu úhrady žalované po podání žaloby, a přiznané částky 14.173,20 Kč), úspěch žalované v daném řízení pak představuje zamítnutý nárok ve výši 85.201,80 Kč. Žalobce byl úspěšný co do 43 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná co do 57 % předmětu řízení. Každý z účastníků tedy měl ve věci (ne) úspěch toliko částečný, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.