55 C 305/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení 70.000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 70.000 Kč, s e z a m í t á.

II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení n e p ř i z n á v á.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 5. 2021, která byla doplněna podáním doručeným soudu dne 23. 2. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 70.000 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že dne 24. 6. 2020 byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva na ojeté vozidlo značky , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2 TDI, reg. zn. , SPZ, (dále jen jako „předmětné vozidlo“ či „vozidlo“). Žalovaný lživými a nepravdivými informacemi uvedl žalobce v omyl a úmyslně zatajil podstatné informace o nabízeném vozidle a po zaplacení žalobci následně podstrčil předávací protokol. Žalobci nebyly ukázány protokoly z údajné kontroly z STK, ani malý a velký technický průkaz, tudíž ani VIN kód, aby si mohl zjistit historii kupovaného vozidla. Potřebné dokumenty nutné k převodu a k přihlášení vozidla byly žalobci po urgencích předány po téměř měsíci. Zákonná povinnost dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. byla žalovaným porušena, žalobce nemohl předmětné vozidlo prakticky používat, jelikož nevlastnil ani malý technický průkaz a svou nemocnou ženu tedy nemohl vozit do zaměstnání a musel si najímat Taxi službu. Tímto nepatřičným jednáním způsobil žalovaný žalobci nemalé problémy, i nemalou finanční ztrátu. Po provedené diagnostice a odborné prohlídce servisem v Trutnově byly odhaleny skryté závady a žalobci bylo sděleno, že předmětné vozidlo je po celkové totální havárii, je nově přelakováno, je v celkovém neuspokojivém stavu, jeho technický stav je pro provoz na pozemních komunikacích zcela nevhodný a vyžaduje značené finanční náklady na jeho uvedení do náležitého technického stavu. Reklamace žalobce byla dne 15. 9. 2020 žalovaným zamítnuta. , právnická osoba, inspekcí bylo žalobci doporučováno vozidlo vrátit a požadovat vrácení finančních prostředků, žalobce na tento návrh nepřistoupil, jelikož do vozidla již vložil finanční prostředky i svou práci, a předmětné vozidlo si ponechal. Žalobce částku ve výši 70.000 Kč požadoval jako odškodné za předražené havarované vozidlo, za včasné nedodání potřebných dokumentů k zakoupenému vozidlu i za vícenáklady žalovaným mu způsobené.

3. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřil v rámci podání doručeného soudu dne 20. 4. 2022, kde předně zdůraznil, že společně s kupní smlouvou převzal žalobce Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla, v rámci něhož bylo výslovně uvedeno, že technický stav vozidla je špatný a téměř nevyhovující. Dále zde bylo uvedeno, že vozidlo vykazuje značné nadměrné opotřebení vzhledem ke stáří a nájezdu kilometrů, a že vozidlo vyžaduje zvýšenou míru oprav a údržby pro zachování funkčnosti a pro schválení při STK. Žalobce byl rovněž informován, že vozidlo bylo havarované na nosné části, byla opravována karoserie i lak, poškozené čelní sklo a rovněž bylo uvedeno, že na karoserii a podvozku vozidla se vyskytuje koroze. Tvrzení žalobce o podstrčení předávacího protokolu po zaplacení kupní ceny označil žalovaný za nepravdivé a neopodstatněné. Žalobce obdržel předávací protokol spolu s návrhem kupní smlouvy, měl tedy možnost protokol podrobně prostudovat a při jeho podpisu nebyly žalobcem vzneseny žádné námitky. Jestliže se žalobce rozhodl, že si koupí ojetý vůz a vybral si vůz 12 let starý s nájezdem více než 230.000 kilometrů, který navíc nebyl žalovaným garantován, musel si být jako průměrný spotřebitel vědom toho, že takové vozidlo nebude mít vlastnosti nového vozidla, a že bude potřeba do provozu vozidla investovat určité finanční částky, přičemž i o tomto byl žalobce při koupi vozidla řádně a včas žalovaným informován. Žalovaný je přesvědčen, že se vůči žalobci nedopustil žádného porušení svých povinnosti. Žalobce si zakoupil 12 let starý vůz a byl žalovaným řádně a podrobně informován o jeho technickém stavu. Ze skutečností uváděných v žalobě nevyplývá, že by žalobce po koupi vozidla zjistil takové vady, o nichž nebyl žalovaným při koupi informován. Vady, které se na vozidle vyskytovaly v době prodeje žalobci, byly uvedeny v předávacím protokolu, který byl podepsán žalobcem. Tyto vady vyplývají z běžného opotřebení vozidla, nejedná se však o vady skryté, jak tvrdí žalobce, a tudíž se nejedná o vady, za které odpovídá žalovaný., právnická osoba, projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. Dne 24. 6. 2020 uzavřel žalovaný jakožto prodávající a žalobce jakožto kupující Kupní smlouvu o prodeji předmětného vozidla (dále jen jako „Smlouva“). Celková částka k úhradě včetně doplňků a služeb (viz faktura) činila 127.741 Kč, přičemž vlastníkem vozidla se kupující měl stát okamžikem nabytí účinnosti této Smlouvy a uhrazením celé kupní ceny. V čl. III odst. 2 této Smlouvy bylo uvedeno, že kupující vzal na vědomí, že vozidlo se nachází ve zhoršeném technickém stavu, který je popsán v Příloze č. 1 – Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla a zohledněn v kupní ceně a v tomto stavu jej přijímá. V čl. VI. odst. 2 této Smlouvy bylo uvedeno, že kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je povinnost podat žádost o zápis změny vlastníka automobilu do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva, a že za nesplnění uvedené povinnosti zákon stanovuje pokutu až do výše 50.000 Kč. V čl. VI. odst. 3 této Smlouvy bylo uvedeno, že prodávající se zavazuje zaslat bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy kupujícímu osvědčení o technické způsobilosti automobilu (velký a malý technický průkaz), a že kupující se zavazuje podat žádost o zápis změny vlastníka automobilu do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva na základě plné moci udělené prodávajícím. Dne 24. 6. 2020 vystavil žalovaný fakturu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na základě níž vyúčtoval žalobci částku v celkové výši 127.741 Kč, z toho částku ve výši 108.399 Kč za předmětné vozidlo, částku ve výši 3.800 Kč za „Cestuj bez starostí E“, částku ve výši 199 Kč za doplňkový zákaznický servis, částku ve výši 13.600 Kč za „Carlife Garance 1“ a částku ve výši 1.743 Kč za pojištění GČP. V celkové částce 127.741 Kč již byla zahrnuta sleva ve výši 17.600 Kč. Kupní cena byla žalobcem zaplacena v hotovosti při podpisu Smlouvy. Součástí Smlouvy byla Příloha č. , hodnota, – Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla (dále jen jako „Protokol“), který byl smluvními stranami podepsán dne 24. 6. 2020, a podle něhož mělo vozidlo ujeto 239 870 km, a žalovaným nebyl garantován jeho stav, což znamenalo, že podle zjištění žalovaného stav tachometru neodpovídal skutečnému stavu najetých kilometrů a technický stav vozidla vykazoval oproti údaji na tachometru nadměrné opotřebení. V čl. III Protokolu byl popsán celkový stav vozidla tak, že vozidlo je ojeté a jeho technický stav je špatný a téměř nevyhovující, vozidlo vykazuje značné nadměrné opotřebení vzhledem ke stáří a nájezdu kilometrů; základní technické agregáty jsou za hranou své životnosti a vozidlo vyžaduje zvýšenou míru oprav a údržby pro zachování funkčnosti a pro schválení při STK. V čl. IV. Protokolu byl uveden doporučený základní servis, a to výměnou oleje a filtrů, výměnou rozvodů včetně vodní pumpy, kontrolou a doplněním provozních náplní, kontrolou tlumičů a brzd, kontrolou výfukového systému. V čl. VII. Protokolu byla popsána funkčnost hnacího ústrojí a v čl. VIII. Protokolu bylo uvedeno, že vozidlo je havarované na nosné části, byla opravena karoserie a lak, vozidlo má poškozené čelní sklo, promáčknutí, poškrábání a korozi karoserie i podvozku. Žalobce byl do centrálního registru vozidel zapsán dne 24. 7. 2020 [Kupní smlouva ze dne 24. 6. 2020, Příloha č. , hodnota, ke Kupní smlouvě – Protokol o zkušební jízdě a předání vozidla ze dne 24. 6. 2020, Faktura č. , Anonymizováno, ze dne 24. 6. 2020, Část technického průkazu vozidla, reg. zn. , SPZ, ]. Žalobce dne 18. 8. 2020 adresoval k rukám generální ředitelky stížnost na služby žalovaného a dne 28. 8. 2020 předal vozidlo do servisu společnosti , právnická osoba, . s tím, že nefunguje otevírání zadních dveří a nesvítí pravé zadní couvací světlo. Servis , právnická osoba, . zjistil, že vozidlo má poškozený hlavní kabelový svazek otvírání pátých dveří a má poškozeny přední nosníky; dále bylo zjištěno, že zanesení filtru částic olejovým popílkem dosáhlo maximální zanesení. Za diagnostiku a zjištění závady vystavil servis , právnická osoba, . žalobci fakturu č. , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2020 znějící na částku ve výši 2.463 Kč [Stížnost žalobce ze dne 18. 8. 2020, Zakázkový list pro zakázku č. , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2020, Zakázkový list pro zakázku č. , Anonymizováno, ze dne 28. 8. 2020, Kontrola nánosu popílku filtru částic ze dne 28. 8. 2020, Daňový doklad č. , hodnota, ze dne 28. 8. 2020]. Žalobce dne 28. 8. 2020 uplatnil u žalovaného reklamaci č. , hodnota, , jako důvod reklamace uvedl: vadná kabeláž pátých dveří, DPF filtr překročilo maximální zanesení, opotřebovaná spojka, která zabírá odspodu, totálně zbourané vozidlo ze všech stran, nefunkční parkovací čidla. , adresa, se projevila 28. 8. 2020 a podle tvrzení zákazníka závada na voze v době prodeje nebyla. Žalobce požadoval slevu ve výši 10.000 Kč až 15.000 Kč. Žalobce dne 29. 8. 2020 adresoval k rukám generální ředitelky stížnost na služby žalovaného. Dopisem ze dne 2. 9. 2020 se žalovaný žalobci omluvil za vzniklé nepříjemnosti spojené s koupí vozidla a za pozdní dodání technického průkazu a dopisem ze dne 15. 9. 2020 žalovaný žalobci sdělil, že na svém rozhodnutí o zamítnutí reklamace servává, kdy reklamované vady jsou vady, které jednak vychází z míry předchozího užívání a opotřebení 12 let starého automobilu, kdy vzhledem ke stáří vozidla a zejména počtu ujetých kilometrů, již končí životnost jednotlivých dílů, případně se jedná o vady, na které byl žalobce při koupi vozidla upozorněn a jsou uvedeny v předávacím protokolu, či o vady zjevné [Protokol o reklamaci č. , hodnota, ze dne 28. 8. 2020, Stížnost žalobce ze dne 29. 8. 2020, Dopis žalovaného ze dne 2. 9. 2020, Dopis žalovaného ze dne 15. 9. 2020]. Dopisy ze dne 11. 4. 2021 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení částky ve výši 70.000 Kč s tím, že tato částka by měla kompenzovat náklady na skryté a zatajené závady na opravy jím zakoupeného vozidla u žalovaného. Žalovaný v reakci na tyto dopisy dne 26. 4. 2021 žalobci sdělil, že zamítnutí reklamace bylo v daném případě zcela oprávněné a jeho požadavek na poskytnutí slevy z kupní ceny ve výši 70.000 Kč není možné akceptovat [Dopis žalobce ze dne 11. 4. 2021, Dopis žalobce ze dne 11. 4. 2021, Dopis žalovaného ze dne 26. 4. 2021]. Dne 15. 9. 2020 podal žalobce stížnost u , právnická osoba, , která v odpovědi na podání žalobce dne 9. 4. 2021 uvedla, že provedenou kontrolou dle doložených dokladů bylo zjištěno, že reklamace žalobce byly vyřízeny v zákonném termínu; dále bylo provedenou kontrolou zjištěno, že závazek prodávajícího o dodání osvědčení o technické způsobilosti vozidla (velký a malý technický průkaz) kupujícímu bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy byl v uvedeném případě nepravdivý, neboť spotřebitel pozdním dodáním nemohl podat žádost o zápis změny vlastníka automobilu v registru vozidel do 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva; tím došlo ze strany žalovaného k použití nekalé obchodní praktiky. Na základě rozhodnutí Ústředního inspektorátu , právnická osoba, ze dne 20. 7. 2022 bylo rozhodnutí inspektorátu Královehradeckého a Pardubického č.j. ČOI , Anonymizováno, ze dne 2. 9. 2021, kterým byla žalovanému uložena pokuta ve výši 150.000 Kč za přestupek dle ustanovení § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, jehož spáchání se žalovaný dopustil tím, že ve Smlouvě uvedl v čl. VI. odst. 3 nepravdivou informaci, zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Na základě usnesení , právnická osoba, ze dne 1. 9. 2022 bylo poté řízení vůči obviněnému žalovanému zastaveno, jelikož bylo zjištěno, že jednání žalovaného není přestupkem [Stížnost žalobce ze dne 15. 9. 2020, Odpověď , právnická osoba, na podání č.j. ČOI , Anonymizováno, ze dne 9. 4. 2021, Rozhodnutí , právnická osoba, č.j. ČOI , Anonymizováno, ze dne 20. 7. 2022, Usnesení , právnická osoba, č.j. , Anonymizováno, ze dne 1. 9. 2022].

5. Podle ustanovení § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

6. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobě, tak jak byla podána, nelze vyhovět, neboť žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

8. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 70.000 Kč po žalovaném z titulu náhrady škody. V obecné rovině soud předesílá, že právní úprava odpovědnosti za škodu od 1. 1. 2014 s účinností občanského zákoníku opustila dosavadní jednotu civilního deliktu a zavedla odlišnou úpravu smluvní a mimosmluvní povinnosti k náhradě škody (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3788/2019 ze dne 27. 8. 2020 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1817/2020 ze dne 28. 1. 2021). Přes určité terminologické rozdíly oproti předchozí úpravě zůstal zachován jako základní typ tzv. deliktní odpovědnost (ustanovení § 2910 občanského zákoníku) založená na protiprávnosti (přesněji řečeno na porušení povinnosti plynoucí ze zákona), jestliže v příčinné souvislosti s tím vznikla poškozenému odčinitelná újma; zavinění se presumuje (ustanovení § 2911 občanského zákoníku). Vedle toho zákon zakládá samostatně stojící tzv. kontraktační povinnost k náhradě, jestliže újma (škoda) vznikla porušením smlouvy (nesplněním smluvní povinnosti, vadným či opožděným plněním) ve smyslu ustanovení § 2913 občanského zákoníku. Odpovědnost podle tohoto ustanovení je objektivní, zavinění se nezkoumá a vnitřní vztah škůdce ke vzniku škody je bez významu. Předpokladem vzniku odpovědnosti je porušení smluvní povinnosti škůdcem, jestliže je vznik škody v příčinné souvislosti s tímto porušením smlouvy; tyto skutečnosti je povinen prokázat poškozený. Předpoklady pro vznik odpovědnosti dle ustanovení § 2910 či dle ustanovení § 2913 občanského zákoníku jsou tedy porušení povinnosti plynoucí ze zákona či porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Ke vzniku povinnosti k náhradě újmy je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za újmu nemůže nastat. V řízení o náhradu újmy má přitom žalobce (poškozený) procesní povinnost tvrdit (ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) a posléze i prokázat (ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř.) všechny shora uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za újmu.

9. Vzhledem k tomu, že již v žalobě absentovalo vylíčení skutečností významných pro rozhodnutí věci, byl žalobce usnesením zdejšího soudu č.j. 55 C 305/2021-20 ze dne 9. 2. 2022 vyzván k doplnění skutkových tvrzení, a to zejména (souhrnně řečeno) k doplnění skutečností odůvodňující žalobní návrh, tj. pokud mělo dojít k protiprávnímu jednání, měl žalobce uvést, kdy a jakým konkrétním způsobem se žalovaný tohoto protiprávního jednání dopustil a jaká právní povinnost byla tímto jednáním porušena; žalobce měl dále uvést příčinnou souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody; jaká konkrétní škoda žalobci vznikla; jakým konkrétním způsobem byla tvrzená škoda způsobena a měl uvést všechny rozhodující skutečnosti ozřejmující výši škody. Žalobce byl současně vyzván, aby k doplněným skutkovým tvrzením označil důkazy, čímž splní svou důkazní povinnost. Žalobce však v rámci podání doručeného zdejšímu soudu dne 23. 2. 2022 požadované nedoplnil, důkazy neoznačil. Z žaloby, ani z jejího doplnění, tak není nadále bez pochybností zřejmé, jakou konkrétní povinnost či povinnosti měl žalovaný porušit. Žalobce sám uvádí, že částku ve výši 70.000 Kč požaduje jako „odškodné za předražené havarované vozidlo a za včasné nedodání potřebných dokumentů i za vícenáklady autobazarem mě způsobené“. O jaké konkrétní vícenáklady se jedná, žalobce vůbec nespecifikuje. Tvrzení o předraženém havarovaném vozidlu jsou kusá, nad to v kontrastu se skutečnostmi vyplývajícími z Přílohy č. , hodnota, ke Smlouvě, v rámci níž byl žalobce informován, že technický stav předmětného vozidla je špatný a téměř nevyhovující; že vozidlo vykazuje značné nadměrné opotřebení vzhledem ke stáří a nájezdu kilometrů; že základní technické agregáty jsou za hranou své životnosti; a že předmětné vozidlo bylo havarované na nosné části, přičemž technický stav předmětného vozidla byl zohledněn již v kupní ceně. Žalobce byl žalovaným dostatečně seznámen s technickým a faktickým stavem předmětného vozidla; žalovaný žalobce výslovně upozornil na skutečnost, že technický stav vozidla je špatný a téměř nevyhovující. Žalobce měl možnost absolvovat zkušební jízdu, měl možnost užitné vlastnosti vozidla sám zhodnotit a dle předávacího protokolu považoval zkušební jízdu za dostatečnou k prověření technického stavu vozidla. Tvrzení žalobce o podstrčení Přílohy č. , hodnota, přitom nejsou ničím doložena. Z tvrzení žalobce též není zřejmé, že by výsledkem provedené diagnostiky byly vady, které by neodpovídaly míře používání a opotřebení předmětného vozidla, a na které by žalobce žalovaným nebyl upozorněn. Z předložených listinných důkazů sice vyplývá, že žalovaný porušil povinnost sjednanou v čl. VI. odst. 3 Smlouvy, kdy žalobci nezaslal bez zbytečného odkladu osvědčení o technické způsobilosti předmětného vozidla, žalobce však v tomto směru žádným způsobem neuvádí a nedokládá, jaká konkrétní újma mu tímto vznikla. Z žaloby, ani z jejího doplnění, se totiž vůbec nepodává, jak (jakým konkrétním a srozumitelným výpočtem a na základě jakých podkladů) žalobce k žalované částce ve výši 70.000 Kč dospěl a z čeho tato částka konkrétně sestává. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení, jehož předmětem je nárok žalobce jakožto poškozeného na náhradu újmy, je žalobce povinen tvrdit a prokázat všechny popsané předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za újmu. Tvrzení a důkazy žalobce jsou v tomto směru stěžejní, neboť chybí-li některý z předpokladů potřebných pro vznik odpovědnosti, nárok ani povinnost k zaplacení náhrady újmy nevzniká. Žalobce tak měl povinnost tvrdit a následně doložit základní skutečnosti v projednávané věci, tj. že žalovaný porušil svou zákonnou či smluvní povinnost, a že právě porušením povinnosti újma žalobci skutečně vznikla, a že mu vznikla v požadované výši. To se však v projednávané věci nestalo.

10. Sluší se v této souvislosti poznamenat, že pokud jde o poučovací povinnost soudu ve smyslu ustanovení § 118a občanského soudního řádu (dále jen jako „o.s.ř.“), včetně poučení o jiném možném právním posouzení věci, jedná se o poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (k tomu srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). V projednávané věci se žalobce k nařízenému jednání nedostavil, a proto ho soud nemohl poučit o povinnosti tvrdit rozhodující skutečnosti a označit k těmto skutkovým tvrzením důkazy. Svojí nepřítomností při jednání zbavil žalobce soud možnosti poskytnout mu potřebné poučení ke splnění jeho povinnosti stran žalobou uplatněného nároku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 ze dne 20. 5. 2010), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení dle ustanovení § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 1537/2008 ze dne 29. 4. 2008). Soud tak v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř.).

11. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto by měl právo na plnou náhradu nákladů řízení. V daném případě však soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V projednávané věci přitom soud přihlédl zejména k věku žalobce; k okolnostem, které k soudnímu uplatnění nároku vedly; k důvodu, proč byl návrh zamítnut, jakož i k ekonomické situaci žalovaného a dospěl k závěru, že nepřiznání náhrady nákladů řízení v projednávané věci nemůže postavení žalovaného zásadním způsobem ovlivnit, a proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.