55 C 95/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalované ; 3. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupení advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi nájmu bytu

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď ze dne 8. 3. 2019 z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se druhém nadzemním podlaží domu v Brně na ulici [obec a číslo], [katastrální uzemí], je neoprávněná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 17.550 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaných 1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 16. 5. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že výpověď z nájmu bytu ze dne 8. 3. 2019 je neplatná.

2. Žalobu odůvodnila tím, že je nájemkyní bytu [číslo] v domě na ulici [obec a číslo] v Brně (dále jen jako„ předmětný byt“) a žalovaní jsou spoluvlastníci pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí]. Dne 22. 3. 2019 byla žalobkyni doručena výpověď z nájmu předmětného bytu ze dne 8. 3. 2019 (dále jen jako„ Výpověď). Výpověď byla odůvodněna tím, že žalobkyně nezaplatila nájemné za dobu více než 3 měsíců, a to za měsíce listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019 a únor 2019; že nezaplatila platbu za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018; a dále tím, že žalobkyně neumožnila kontrolu svých plynových zařízení revizním technikem. Žalobkyně v žalobě namítla, že výpověď nebyla podána k tomuto úkonu oprávněnými osobami, resp. všemi oprávněnými osobami, a že výpověď neobsahuje poučení nájemce o tom, od kterého data se zákonná lhůta pro podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi počítá. Prodlení s platbami nájemného a služeb bylo negativně ovlivněno prodlením pronajímatelů s vystavením potvrzení potřebných pro přiznání příspěvku na bydlení a došlo k němu objektivně bez jejího zavinění, kdy se starala o nemocnou matku, a i z důvodu zhoršujícího se vlastního zdravotního stavu byla nucena přerušit živnost jakožto jediný zdroj příjmu. Poté, co byla dávka sociální pomoci žalobkyni přiznána a vyplacena, žalobkyně veškeré dlužné částky uhradila a v současné době již pronajímatelům ničeho nedluží. Pokud jde poté o požadavek na umožnění kontroly plynových spotřebičů, tak tento byl pronajímateli uplatněn nad rámec povinností nájemce bytu, kdy v roce 2016 proběhla na ulici [obec] rekonstrukce plynovodu, distribuce plynu byla v období od 12. 9. 2016 do 19. 9. 2016 přerušena a po rekonstrukci došlo ke kontrole plynového vedení a spotřebičů odborně kvalifikovaným zaměstnancem, jejich další kontrola by již zasahovala do nerušeného nájmu, neboť k ní doposud nenastal důvod.

3. Žalovaní se k žalobou uplatněnému nároku vyjádřili v rámci podání doručeného soudu dne 30. 9. 2019, kde uvedli, že Výpověď považují za platnou po formální stránce a za oprávněnou, pokud jde o naplnění výpovědních důvodů. Žalobkyni je zplnomocnění prvního žalovaného druhou žalovanou k zastupování ve všech záležitostech týkajících se předmětného domu známo, propachtování předmětného domu třetímu žalovanému poté žalobkyně vzala též na vědomí, a to již jen tím, že na číslo bankovního účtu třetího žalovaného uvedené v oznámení této skutečnosti nájemcům hradila nájemné. K formálním náležitostem Výpovědi žalovaní uvedli, že žalobkyně byla poučena o svém právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi zcela v souladu s požadavky příslušných ustanovení občanského zákoníku. Pokud jde poté o naplnění výpovědních důvodů, tak žalobkyně nepopírá, že se s platbou nájemného a služeb dostala do prodlení a její tvrzení o tom, že se do prodlení dostala bez svého zavinění, se nezakládají na pravdě. [příjmení] o nemocnou matku, která zemřela dne 20. 2. 2007, nemá žádnou souvislost se vznikem dluhu na nájemném za období od listopadu 2018 do února 2019. Dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení byl poté žalobkyni přiznán již dne 27. 8. 2018. Přerušení distribuce plynu v roce 2016 nijak nesouvisí s nutností revize plynových spotřebičů v předmětném bytě. Po dokončení prací byla provedena revize plynového zařízení (6,5 m dlouhého nového úseku plynovodu od uzávěru na fasádě přes zeď do suterénu k místu napojení ve sklepě), nikoliv revize spotřebičů v jednotlivých bytech. Poslední revize plynových spotřebičů žalobkyně byla provedena dne 15. 10. 2013, kdy bylo konstatováno, že plynový kotel v předmětném bytě je nezpůsobilý k provozu, u plynového sporáku chybí ovládací prvky a je zanešený nečistotami. Od listopadu 2013 žalobkyně do předmětného bytu nikoho nepustila ani nedodala pozdější revizi jejich plynových spotřebičů. Žalovaní dále namítli opožděné podání žaloby o určení neplatnosti Výpovědi, kdy Výpověď byla k poštovní přepravě podána dne 8. 3. 2019 a téhož dne byl originál této Výpovědi vložen do obálky a do dopisní schránky žalobkyně za přítomnosti svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení]. Tuto námitku poté žalovaní s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR rozvedli v rámci podání doručeného soudu dne 17. 1. 2021, kdy poštovní zásilka byla dne 11. 3. 2019 uložena na poště, žalobkyně byla o této skutečnosti vyrozuměna a již tímto dnem se Výpověď dostala do sféry dispozice žalobkyně.

4. V rámci jednání soudu konaného dne 14. 12. 2020 poté žalobkyně upřesnila, že se podanou žalobou domáhá přezkoumání oprávněnosti Výpovědi, tedy přezkoumání toho, zda byl naplněn výpovědní důvod. <b>5. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti.</b> 6. První žalovaný a druhá žalovaná mají s právními účinky vkladu práva ke dni 14. 4. 2004 ve společném jmění manželů pozemek p. [číslo] o výměře 319 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - bytový dům (Výpisy z katastru nemovitostí – listů vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] ke dni 14. 5. 2019 a ke dni 14. 12. 2020). Na základě plné moci ze dne 1. 1. 2009 zmocnila druhá žalovaná prvního žalovaného k zastupování ve všech záležitostech týkajících se domu [obec a číslo] v [katastrální uzemí] ([příjmení] moci ze dne 1. 1. 2009). Žalobkyně je od 20. 2. 2007 nájemkyní bytu [číslo] nacházejícím se ve druhém nadzemním podlaží domu v Brně na ulici [obec a číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen jako„ předmětný byt“). Nájem předmětného bytu na žalobkyni přešel po smrti její matky [jméno] [celé jméno žalobkyně] (Shodná tvrzení účastníků, Žádost o potvrzení nájemního vztahu ze dne 27. 5. 2019, Potvrzení ze dne 16. 6. 2009). Nájemné za užívání předmětného bytu činí 7.365 Kč měsíčně, záloha na služby ve výši 95 Kč byla s účinností od 1. 4. 2018 zrušena (Rozpis nákladů – nájemného a služeb ze dne 27. 7. 2017, Oznámení o zrušení záloh ze dne 26. 3. 2018, Žádost o součinnost ze dne 10. 4. 2018, E-mail ze dne 16. 4. 2018). Třetí žalovaný je na základě pachtovní smlouvy ze dne 18. 12. 2017 pachtýřem mimo jiné nemovitosti pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – bytový dům v [katastrální uzemí] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a pachtýři založila oprávnění požívat výnosy z předmětu pachtu, hospodařit s předmětem pachtu, podepisovat nájemní smlouvy a vybírat svým jménem nájemné a další související platby. Propachtování domu [obec a číslo] bylo nájemníkům tohoto domu oznámeno na konci roku 2017, současně byli informováni o změně čísla bankovního účtu, na který mají být poukazovány platby nájemného i platby služeb (Pachtovní smlouva ze dne 18. 12. 2017, Změna čísla bankovního účtu). Dne 8. 3. 2019 byla zástupkyní prvního žalovaného a třetího žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] sepsána výpověď z nájmu předmětného bytu (dále jen jako„ Výpověď“). Výpověď byla adresována žalobkyni a byla odůvodněna tím, že žalobkyně nezaplatila nájemné za dobu více než 3 měsíců, a to částku 2.165 Kč za měsíc listopad 2018, částku 7.365 Kč za měsíc prosinec 2018, částku 7.365 Kč za měsíc leden 2019 a částku 7.365 Kč za měsíc únor 2019, a že žalobkyně nezaplatila platbu za služby spojené s užíváním předmětného bytu ve výši 705 Kč za období od 1. 7. 2018 do 30. 9. 2018 a ve výši 701 Kč za období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2018. Dále byla Výpověď odůvodněna tím, že žalobkyně i přes opakované písemné výzvy nedodala [anonymizováno] potvrzení či doklad o tom, že její zařízení v předmětném bytě jsou schopna bezpečného provozu, ani neumožnila [anonymizováno] technického stavu bytu. Výpověď byla dána s tříměsíční výpovědní lhůtou a žalobkyně byla poučena o tom, že v souladu s ustanovením § 2286 odst. 2 a § 2290 občanského zákoníku má možnost proti výpovědi vznést námitky a podat do dvou měsíců návrh soudu, aby přezkoumal, zda výpověď je oprávněná. K Výpovědi byla přiložena plná moc ze dne 8. 3. 2019, na základě které byla advokátka Mgr. [jméno] [příjmení] zmocněna prvním žalovaným a třetím žalovaným k zastupování ve věci skončení nájmu předmětného bytu (Výpověď z nájmu bytu ze dne 8. 3. 2019). Dne 8. 3. 2019 [jméno] [příjmení] [příjmení] potvrdila, že originál listiny byl toho dne v její přítomnosti vložen prvním žalovaným do obálky a poté do dopisní schránky žalobkyně (Prohlášení ze dne 8. 3. 2019). Zásilka s Výpovědí byla dne 8. 3. 2019 předána k poštovní přepravě, dne 11. 3. 2019 byla zásilka uložena u provozovatele poštovních služeb a žalobkyni byla dodána dne 22. 3. 2019 (Podací stvrzenka, Dodejka). Dne 27. 8. 2018 byla žalobkyni přiznána dávka státní sociální podpory, a to příspěvek na bydlení ve výši 5.204 Kč, přičemž dne 15. 5. 2019 byl příspěvek na bydlení snížen na částku ve výši 3.691 Kč (Oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 27. 8. 2018, Oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 15. 5. 2019). Dne 26. 2. 2019 oznámila [ulice] správa sociálního zabezpečení žalobkyni, že důchod jí bude poukazovat pravidelně měsíčně od března roku 2019 v částce 8.084 Kč, přičemž vyúčtování za dobu od 2. 1. 2019 do 17. 3. 2019 v částce 20.421 Kč bude žalobkyni poukázáno poštovní poukázkou do 14 dnů od doručení oznámení (Oznámení o výplatě důchodu ze dne 26. 2. 2019). Žalobkyně poukázala třetímu žalovanému na učet č. [bankovní účet] dne 31. 1. 2019 částku ve výši 2.200 Kč, dne 11. 3. 2019 částku ve výši 16.000 Kč, dne 22. 3. 2019 částku ve výši 17.031 Kč, dne 25. 4. 2019 částku ve výši 7.918 Kč, dne 21. 5. 2019 částku ve výši 7.365 Kč a dne 21. 6. 2019 částku ve výši 7.365 Kč (Poštovní poukázky typu A ze dne 31. 1. 2019, ze dne 11. 3. 2019, ze dne 22. 3. 2019, ze dne 25. 4. 2019, ze dne 21. 5. 2019 a ze dne 21. 6. 2019). Žalobkyni byl vyplacen příspěvek na bydlení ve výši 10.894 Kč (leden – únor 2019), ve výši 5.447 Kč (březen 2019), ve výši 3.691 Kč (duben 2019) a ve výši 3.691 Kč (květen 2019) (Poštovní poukázky typu B ze dne 14. 3. 2019, ze dne 16. 4. 2019, ze dne 21. 5. 2019 a ze dne 12. 6. 2019). Žalobkyni byl vyplacen důchod ve výši 20.421 Kč (doplatek důchodu od 2. 1. 2019 do 17. 3. 2019) a dále byl vyplácen ve výši 8.063 Kč (březen 2019, duben 2019, květen 2019, červen 2019) (Poštovní poukázka typu B ze dne 7. 3. 2019, Výplatní doklady ze dne 18. 3. 2019, ze dne 17. 4. 2019, ze dne 17. 5. 2019 a ze dne 18. 6. 2019). Žalobkyně byla dne 1. 1. 1997 zapsána do živnostenského rejstříku s předmětem podnikání vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Provozování živnosti bylo přerušeno v období od 30. 6. 2006 do 30. 11. 2007, v období od 1. 11. 2009 do 1. 11. 2012 a v období od 29. 10. 2014 do 29. 10. 2019 (Vyrozumění o zápisu do živnostenského rejstříku ze dne 29. 10. 2014, Údaje z veřejné části živnostenského rejstříku ze dne 12. 9. 2019). Dne 15. 10. 2013 byla provedena revize plynových zařízení v nájemním domě [obec a číslo], a to se závěrem, že spotřebiče v bytě [číslo] nejsou schopné bezpečného a spolehlivého provozu, kdy plynový kotel [anonymizována dvě slova] je nezpůsobilý provozu, je zanešený nečistotami, přívod užitkové vody je korodovaný a hrozí vytopení bytu. U plynového sporáku chybí ovládací prvky a je zanešený nečistotami. Další revize plynových zařízení v nájemním domě [obec a číslo] byly provedeny dne 19. 10. 2015, dne 10. 10. 2017 a dne 10. 10. 2019, vždy se závěrem, že spotřebiče v bytě [číslo] nejsou schopné bezpečného a spolehlivého provozu a vždy s poznámkou, že byt [číslo] nebyl přístupný (Zpráva o revizi plynového zařízení č.j. 41/13 ze dne 15. 10. 2013, Zpráva o revizi plynového zařízení č.j. 38/15 ze dne 19. 10. 2015, Zpráva o revizi plynového zařízení č.j. 29/17 ze dne 10. 10. 2017, Zpráva o revizi plynového zařízení č.j. 21/19 ze dne 10. 10. 2019). Revize plynového zařízení – domovního rozvodu zemního plynu byla provedena dne 19. 9. 2016 s výsledkem, že plynové zařízení v rozsahu revize je schopno bezpečného a trvalého provozu (Zpráva o revizi plynového zařízení [registrační značka] ze dne 19. 9. 2016, Protokol o zkoušce pevnosti a těsnosti plynovodu ze dne 19. 9. 2016). První žalovaný vyzval žalobkyni dne 20. 12. 2013, dne 20. 9. 2016, dne 21. 10. 2016, dne 27. 10. 2016 a dne 15. 11. 2016, aby uvedla plynové spotřebiče do stavu schopného bezpečného a spolehlivého provozu, aby doručila pronajímateli kopii revizních zpráv a aby zpřístupnila předmětný byt pro kontrolu technického stavu instalovaných spotřebičů a jejich příslušenství. Žalobkyně v jednotlivých dopisech ze dne 19. 10. 2016, ze dne 3. 11. 2016, ze dne 22. 11. 2016, ze dne 29. 11. 2016, ze dne 13. 12. 2016 a ze dne 9. 10. 2017, vždy jen požádala o prodloužení termínu (Dopisy prvního žalovaného ze dne 20. 12. 2013, ze dne 20. 9. 2016, ze dne 21. 10. 2016, ze dne 27. 10. 2016, ze dne 15. 11. 2016 a dopisy žalobkyně ze dne 19. 10. 2016, ze dne 31. 11. 2016, ze dne 22. 11. 2016, ze dne 29. 11. 2016, ze dne 13. 12. 2016, ze dne 9. 10. 2017).

7. Z ostatních listinných důkazů provedený při jednání nezjistil soud žádné skutečnosti relevantní pro skutkový stav věci.

8. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že tato měla v domě, ve kterém se nachází předmětný byt, pronajatou kavárnu. Listina označená jako Prohlášení ze dne 8. 3. 2019 jí byla známa, prohlášení podepisovala prvnímu žalovanému, když vhazoval žalobkyni do schránky dopis, a to bylo dne 8. 3. 2019. Originál tohoto dopisu svědkyně viděla, ale nečetla ho. U vhazování dopisu do schránky žalobkyně třetím žalovaným byla svědkyně přítomna jednou.

9. Další navrhované důkazy soud jako nadbytečné neprovedl, kdy pro rozhodnutí soudu postačovaly důkazy uvedené výše v odůvodnění. Pokud jde tedy o další důkazní návrhy, dospěl soud k závěru, že provedení těchto důkazů by již nijak nepřispělo k objasnění skutkového stavu věci, neboť se tak stalo v dostatečné míře na základě provedených důkazů.

10. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalobkyně je od 20. 2. 2007 nájemkyní bytu [číslo] (dále jen jako„ předmětný byt“) nacházejícího se ve druhém nadzemním podlaží budovy [adresa] na pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož vlastníky jsou první žalovaný a druhá žalovaná, a jehož pachtýřem je třetí žalovaný. Dne 8. 3. 2019 vypověděli první žalovaný a třetí žalovaný prostřednictvím své zástupkyně žalobkyni nájem předmětného bytu, neboť žalobkyně nezaplatila nájemné v celkové výši 24.260 Kč za měsíce listopad 2018, prosinec 2018, leden 2019 a únor 2019 a platbu za služby spojené s užíváním předmětného bytu v celkové výši 1.460 Kč za období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018. Výpověď z nájmu předmětného bytu (dále jen jako„ Výpověď) byla odůvodněna i tím, že žalobkyně i přes opakované výzvy neumožnila kontrolu svých zařízení revizním technikem, neumožnila kontrolu technického stavu bytu, instalovaných spotřebičů ani nedodala žádné potvrzení či doklad o tom, že zařízení jsou schopna bezpečného provozu. Výpovědní lhůta činila tři měsíce. Důvody Výpovědi byly skutkově vymezeny tak, že nebyly zaměnitelné s jinými výpovědními důvody; bylo zde popsáno, v čem pronajímatelé spatřují porušení povinností nájemkyně. Součástí textu Výpovědi je i poučení o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání její oprávněnosti soudu. Zásilka s Výpovědí byla žalobkyni doručována mimo jiné i prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, k přepravě byla předána dne 8. 3. 2019, dne 11. 3. 2019 byla u provozovatele poštovních služeb uložena a žalobkyni byla dodána dne 22. 3. 2019. Žalobkyně uhradila dne 11. 3. 2019 pachtýři částku ve výši 16.000 Kč a dne 22. 3. 2019 částku ve výši 17.031 Kč. Podle revizní zprávy ze dne 15. 10. 2013 nejsou plynové spotřebiče v předmětném bytě schopné bezpečného a spolehlivého provozu. Žalobkyně i přes opakované výzvy a oznámení prvního žalovaného nepředložila revizní zprávy prokazující schopnost bezpečného a spolehlivého provozu spotřebičů, ani neumožnila provedení kontroly technického stavu předmětného bytu, instalovaných spotřebičů a jejich příslušenství. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 5. 2019 se žalobkyně domáhá určení neoprávněnosti Výpovědi.

11. Na zjištěný skutkový stav poté soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť dle ustanovení 3074 odst. 1 občanského zákoníku se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

12. Dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

13. Dle ustanovení § 2286 občanského zákoníku výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně (odst. 1). Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná (odst. 2).

14. Dle ustanovení § 2290 občanského zákoníku má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

15. Dle ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dle shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobě tak, jak byla podána, nemůže vyhovět. Předně soud předesílá, že aby se mohl vůbec zabývat tím, zda žalobkyně jakožto nájemkyně svým chováním skutečně naplnila výpovědní důvody, jakož i aby se soud mohl (v širší koncepci) případně zabývat formálními náležitostmi výpovědi či její případnou neplatností (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4249/2016 ze dne 18. 1. 2017), musí být dána aktivní legitimace žalobkyně k podání návrhu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, neboť posuzování mimo jiné i existence uplatněného výpovědního důvodu (tak, jak žalobkyně požadovala), musí předcházet závěr, že osoba, jež se tohoto přezkoumání domáhá, je nositelem hmotného práva, o něž v takovém řízení jde (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 652/2012 ze dne 20. 9. 2012). Dle shora citovaného ustanovení § 2290 občanského zákoníku má přitom nájemce právo podat návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. Výpověď z nájmu bytu lze mít přitom za doručenou (došlou), dostala-li se do sféry dispozice nájemce coby adresáta, čímž je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu obsahujícího projev vůle do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 864/2004 ze dne 16. 3. 2005; v poměrech nové právní úpravy poté unesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 198/2017 ze dne 14. 11. 2017 či usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3716/2018 ze dne 22. 1. 2019). Lhůta dvou měsíců předpokládaná ustanovením § 2290 občanského zákoníku je svou povahou lhůta hmotně právní a prekluzivní a jejím marným uplynutím tak právo na přezkum výpovědi z nájmu bytu zaniká. Pokud jde tedy o počátek běhu této lhůty, dospěl soud k závěru, že počala běžet nejpozději dne 11. 3. 2019, kdy zásilka obsahující předmětnou Výpověď byla uložena u provozovatele poštovních služeb, a žalobkyni bylo do poštovní schránky vhozeno oznámení o uložení této zásilky, neboť již tímto okamžikem se poštovní zásilka dostala do sféry dispozice žalobkyně a žalobkyně jako adresátka této zásilky nabyla objektivní možnost se s obsahem této zásilky seznámit. Je-li totiž jednostranné hmotněprávní jednání doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb adresátovi v místě, kde se zdržuje, má tak objektivní příležitost seznámit se s jeho obsahem a nemůže být právně významné, zda tak (ne) učinil; nerozhodné jsou i subjektivní důvody, které jej k tomu vedly. Okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil. Hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ním objektivně seznámit, doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát„ ochoten“ tak opravdu učinit (vyzvednout si zásilku, seznámit se s jejím obsahem) (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 384/2018 ze dne 7. 3. 2019). Zcela bez významu není v této souvislosti ani prohlášení svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne 8. 3. 2019 a její výpověď ze dne 3. 3. 2021 ohledně přítomnosti u toho, kdy třetí žalovaný právě dne 8. 3. 2019 vložil do poštovní schránky žalobkyně dopis, který sice svědkyně nečetla, ale v kontextu dalších provedených důkazů lze dospět i k závěru, že dne 8. 3. 2019 byla Výpověď doručena třetím žalovaným do poštovní schránky žalobkyně, kdy tento způsob doručování byl i ze strany žalobkyně evidentně považován za standardní (viz poznámky o vložení do schránky v dopisech žalobkyně ze dne 19. 10. 2016, ze dne 3. 11. 2016, ze dne 22. 11. 2016, ze dne 29. 11. 2016, ze dne 13. 12. 2016 či ze dne 9. 10. 2017.

17. Nejpozději dne 11. 3. 2019 tak měla žalobkyně objektivní možnost seznámit se s obsahem Výpovědi a lhůta předpokládaná ustanovením § 2290 občanského zákoníku běžet započala. Na tomto účinku poté nemohla ničeho změnit ani ta skutečnost, že žalobkyně si později zásilku vyzvedla, neboť jak již bylo výše uvedeno, tato okolnost nemůže účinky doručení odsunout (k tomu opět srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 384/2018 ze dne 7. 3. 2019), nad to za situace, kdy žalobkyně neprokázala, že by jí v tom dříve bránily objektivní okolnosti, kdy i přes výzvu a poučení soudu realizované v rámci jednání dne 14. 12. 2020 k prokázání svého tvrzení o závažné okolnosti bránící ji v převzetí předmětné zásilky uložené dne 11. 3. 2019 u provozovatele poštovních služeb neoznačila žádný důkaz. <b>18. Lze tedy uzavřít, že Výpověď došla žalobkyni nejpozději dne 11. 3. 2019 a lhůta dvou měsíců předpokládaná ustanovením § 2290 občanského zákoníku tak uplynula dnem 11. 5. 2019. Pokud žalobkyně podala soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti Výpovědi dne 16. 5. 2019, učinila tak po lhůtě a za situace, kdy její právo na přezkum Výpovědi již zaniklo, proto soud takto podaný návrh pro nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně zamítl.</b> 19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaní měli ve věci plný úspěch, a žalobkyně by tak byla povinna nahradit jim náklady řízení. Pokud jde nejprve o celkovou výši vynaložených nákladů, tato činí 23.400 Kč a sestává z odměny za zastoupení za šest úkonů právní služby po 3.600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu – vyjádření k žalobě ze 30. 9. 2019, písemné podání soudu – vyjádření ze dne 17. 1. 2020, účast při jednání soudu dne 14. 12. 2020, písemné podání soudu – vyjádření ze dne 12. 1. 2021, účast při jednání soudu dne 3. 3. 2021) v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“), přičemž soud v tomto směru respektuje stanovování sazby Nejvyšším soudem ČR v tomto typu řízení (viz odůvodnění např. rozsudku sp. zn. 26 Cdo 5029/2016 či rozsudku sp. zn. 26 Cdo 1984/2018) a z šesti náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupkyně žalovaných skutečnost, že je plátkyní DPH, netvrdila, tím méně prokázala (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 14 Co 272/2009 ze dne 23. 9. 2008). V daném případě však soud přistoupil k aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, by měl soud přihlížet k majetkovým, sociálních a dalším poměrům účastníků řízení, významné jsou však i okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, jakož i postoj účastníků v průběhu řízení. V řadě první soud nemůže zůstat netečný k osobním a majetkovým poměrům žalobkyně, kdy její situace není v tomto směru zcela optimální, pro což jí ostatně bylo i usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 1. 8. 2019 přiznáno osvobození od soudních poplatků. Soud však přihlédl i k předmětu řízení, k tomu, jak účastníci v průběhu řízení plnili své základní procesní povinnosti a v neposlední řadě také k důvodu, proč byla žaloba zamítnuta a shledal naplnění shora popsaných hledisek k odepření náhrady nákladů řízení úspěšným žalovaným v rozsahu 25 %. Proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno a úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení toliko v rozsahu 75 %, tj. ve výši 17.550 Kč, které je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupkyně žalovaných (ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.).