61 C 208/2020
č. j. 61 C 208/2020-63
V PLATNOSTI- MS Brno 61 C 208/2020-63
- KS Brno 15 CO 125/2022-98
Městský soud v Brně zamítl žalobu o zaplacení částky 47 291 Kč s příslušenstvím, protože právo věřitele bylo promlčeno. Soud se opřel o § 110 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., podle něhož se písemné uznání závazku promlčuje za deset let ode dne, kdy k němu došlo. Závěr o datu uznání založil na účastnické výpovědi žalovaného a jeho osobním záznamech, které potvrzují, že uznání bylo vyhotoveno 13. srpna. Soud považoval účastnickou výpověď za věrohodnou, i když byla prospěšná pro žalovaného.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, člen holdingu ČSOB, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 291 Kč s příslušenstvím
I. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 47 291 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 47 291 KČ od 29.6.2009 do 30.6.2009 ve výši 9,25%, z částky 47 291 KČ od 1.7.2009 do 31.12.2009 ve výši 8,5%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2010 do 30.6.2010 ve výši 8,00%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2010 do 31.12.2010 ve výši 7,75%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2011 do 30.6.2011 ve výši 7,75%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2011 do 31.12.2011 ve výši 7,75%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2012 do 30.6.2012 ve výši 7,75%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2012 do 31.12.2012 ve výši 7,5%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2013 do 30.6.2013 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2013 do 31.12.2013 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2014 do 30.6.2014 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2014 do 31.12.2014 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2015 do 30.6.2015 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00%, z částky 47 291 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00%, z částky 47 291 Kč od 1.7.2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 12 051,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.
1. Žalobce se návrhem podaným dne 1.9.2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení dlužného pojistného. Uváděl, že s žalovaným jako pojistník uzavřel pojistnou smlouvu číslo kterou bylo sjednáno hromadné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Smlouva sjednávala pojištění šesti vozidel vyjmenovaných na listech vozidel, která jsou přílohou pojistné smlouvy, a to automobilů s registrační značka, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo, anonymizováno číslo a anonymizováno číslo Počátek pojištění jednotlivých vozidel byl u prvního a druhého z výše uvedených 1.3.2007, dalších tří od 1.7.2007 a posledního z nich od 26.11.2007. Pojištění zaniklo pro neplacení dne 24.5.2007 a ve vztahu k automobilu s registrační značka k 28.6.2009. Žalovaná částka byla součtem předepsaných pojistných, které činilo v případě prvních dvou automobilů 15 438 Kč, v případě třetího vozidla 11 405 Kč a dále, v pořadí výše uvedeném, 5 849 Kč, 2 640 Kč a 8 865 Kč. Za dobu trvání pojištění žalovaný z celkem předepsaného pojistného, které činilo 59 635 Kč, uhradil pouze částku 11 000 Kč a zbývající dluh ve výši 47 419 Kč uznal co do důvodu a výše.
2. Městským soudem v Brně byl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor odůvodněný tak, že uplatněný nárok považuje za promlčený. Nedatované uznání dluhu předložené žalobcem je žalovaným skutečně podepsáno a k tomuto podpisu došlo 13.8.2010. Tento podpis však žalobce žádal ověřit a z tohoto důvodu jej na pobočce České pošty 6.9.2010 uznal žalovaný za vlastní. S ohledem na datum podpisu tedy k uznání došlo 13.8.2010. Jestliže se právo uznané dlužníkem co do důvodu i výše promlčuje za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, pak bylo právo žalobce promlčeno, neboť žalovaný svůj závazek uznal již při podpisu listiny 13.8.2010 a žaloba podaná k soudu 1.9.2020 tedy vymáhá již uznaný dluh. Žalovaný navíc v odporu argumentoval tím, že podle jeho názoru se na vztah mezi účastníky vztahuje právní úprava obchodního zákoníku, tedy z. č. 513/1991 Sb., podle něhož platila promlčecí doba čtyřletá.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7.2.2022. Žalobce omluvil svou neúčast s ohledem na nutnou cestu z obec do obec prostředky hromadné dopravy a výslovně souhlasil, aby věc byla projednána v jeho nepřítomnosti. K námitce promlčení vznesené žalovaným se vyjádřil tak, že za datum uznání závazku považuje den 6.9.2010 a pokud jde o aplikaci obchodního zákoníku, pak ust. § 261 odst. 7 tohoto právního předpisu vztahy založené pojistnou smlouvou zcela jasně vylučuje z obchodních závazkových vztahů.
4. Soud u jednání dne 7.2.2022 provedl dokazování pojistnou smlouvou včetně pojistných podmínek a údajů o připojených vozidlech, která potvrzují tvrzení žalobce uvedená v žalobě. Žalovaný navíc neexistenci smlouvy ani žalobcem tvrzený obsah nepopíral. Nezpochybňoval ani dluh existující shodně s tvrzeními žalobce v roce 2009 a jeho argumentace se týkala výslovně písemného uznání dluhu.
5. Z této listiny vzal soud za prokázané, že uznává co do důvodu a výše dluh žalovaného vůči žalobci ve výši 47 419 Kč, který je dán právem věřitele na úhradu dlužného pojistného z pojistné smlouvy číslo č. návrhu číslo za období od 1.7.2010 do 28.6.2009 (?). Dlužná částka měla být uhrazena dlužníkem na účet věřitele č. bankovní účet, variabilní symbol. Listina dále obsahovala prohlášení o svobodné vůli, vyloučení tísně a nápadně nevýhodných podmínek na straně dlužníka, nebyla datována a podpis dle shodného vyjádření účastníků patřil žalovanému. V levém dolním rohu listiny se nachází ověřovací doložka poř. číslo podle ověřovací knihy příjmení obec a číslo. Osobou, která uznala podpis na listině za vlastní je celé jméno žalovaného, narozen datum, adresa pobytu obec, ulice a číslo, předloženým dokladem totožnosti je číslo obč. průkazu a podepsána jako ověřovatel je jméno příjmení, připojeno je razítko České pošty se státním znakem a pod ním uvedeným číslo. K uzáaní dle ověřovací doložky došlo 6.9.2010. V pravém horním rohu je pak umístěno razítko podatelny žalobce s datem 9.9.2010.
6. Soud doplnil dokazování účastnickou výpovědí žalovaného, ze které zjistil, že s žalobcem uzavřel pojistnou smlouvu, dlužná částka byla řešena v roce 2010 a on 13.8.2010 podepsal uznání dluhu a šel ho doručit na podatelnou anonymizována dvě slova do anonymizováno. Tam mu bylo řečeno, že podpis musí být ověřený, proto ho 6.9.2010 ověřil na poště a 8.9.2010 doporučeně odeslal žalobci. Dluh vznikl tak, že neměl celou částku na zaplacení, jeho podnikání bylo v takovém stavu, že měl více závazků a reagoval vždycky až na upomínku. Po uznání již žádnou upomínku nedostal, ozvali se mu teprve v roce 2020. Nabídl splátky, chtěl dluh zaplatit natřikrát a nechtěl si v současné epidemické situaci brát půjčky. Na to žalobce odmítl přistoupit.
7. Současně žalovaný soudu předložil diář z roku 2010 a pro porovnání i diáře z let 2020 a 2022. Soud prohlédnutím těchto záznamníků žalovaného zjistil, že obsahují v podstatě každodenní poznámky žalovaného týkající se vydání, osobních záležitostí a pravděpodobně i podnikání, jsou zde zapisovány platby identifikované jménem nebo označením firmy nebo důvodem vydání, zapisovány jsou zde i schůzky, poznámky o tom, zda má žalovaný schůzku, někomu volal nebo naopak volat má. V diáři pro rok 2010 je na stránce s datem 27.7 poznámka„ V pojišťovna“, V je v kroužku, což podle vysvětlení žalovaného znamená, že měl volat. Protože je záznam přeškrtnutý, značí to, že telefonoval. Protože u anonymizováno měl jednu jedinou pojistku, záležitost se tedy musela týkat projednávané věci. Z pořízených kopií stránek diáře žalovaného pro rok 2010 vzal soud za prokázané, že dne 13.8 je zde záznam„ anonymizováno pojišťovna uznání dluhu“, dne 6.9. záznam„ Pošta ověření“ a 8.9.„ Pošta poslat anonymizováno“.
8. Soud zhodnotil výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že je namístě vzít za prokázanou argumentaci žalovaného. Jeho tvrzení zcela korespondují s obsahem jeho diáře a není důvod neuvěřit vysvětlení, které zcela logicky odpovídá obsahu uznání závazku i posloupnosti a datům jednotlivých úkonů v souvislosti s uznáním závazku. Soud považuje za nepochybné, že žalovaný dlužnou částku žalobci dlužil, jak ostatně sám potvrzuje. Svůj závazek uznal a dle záznamů v diáři již 13.8.2010 toto uznání existovalo a žalovaný měl snahu je předat žalobci. Vzhledem k tomu, že mu bylo sděleno, že listina musí mít ověřený podpis, uznal podpis na listině za vlastní následně na pobočce anonymizováno dne 6.9.2010 a tuto listinu posléze doručil žalobci. Je namístě ztotožnit se s argumentací právního zástupce žalovaného, že promlčecí lhůta, tedy nová promlčecí lhůta dle ust. § 110 odst. 1 z. č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), podle které bylo-li právo dlužníkem písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, počala běžet již vyhotovením uznání, případně připojením podpisu dlužníka na této listině. Jestliže tedy žalobce uplatnil návrh na zaplacení dlužné částky u soudu dne 1.9.2020, došlo k tomu po uplynutí desetileté promlčecí lhůty, která skončila 13.8.2020.
9. Soud si je vědom, že svůj závěr o datu podpisu, které na uznání závazku není uvedeno, založil na účastnické výpovědi samotného žalovaného a obsahu listin jím předložených (diář roku 2010 a ilustrativně i z roku 2020 a 2022). Vycházel však přitom ze zcela věrohodného projevu žalovaného v rámci dokazování u nařízeného jednání, kterého se nezúčastnil zástupce žalobce. Má za to, že účastnická výpověď je jedním ze zákonem předpokládaných důkazních prostředků a není namístě předpokládat a priori, že není pravdivá jen proto, že obsah svědčí ve prospěch účastníka, který ji podává.
10. Na okraj soud poznamenává, že pokud by pohledávka nebyla žalobcem uplatněna, i z jeho pohledu, na samém konci uznáním prodloužené desetileté promlčecí lhůty, řešený problém by nenastal.
11. Úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení tvořených odměnou advokáta. Za účelně vynaložené v tomto směru soud považuje tři úkony právní pomoci spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, sepisu odporu proti platebnímu rozkazu s písemným vyjádřením ve věci a účasti u jednání dne 7.2.2022 po 3 020 Kč dle ust. § 6 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), tří náhrad hotových výloh po 300 Kč podle ust. § 13 odst. 1 a 3 a.t. a 21% DPH z těchto nákladů. Žalovanému tedy byla přiznána náhrada v celkové výši 12 051,60 Kč. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu. Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.