61 C 315/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta tituly za jménem sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 25 332,31 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobcičástku 7 641,16 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 382,34 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 2 735,22 Kč, zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 641,16 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroky ve výši 29 % ročně z částky 7 641,16 Kč od 21.1.2020 do zaplacení,částku 12 131,49 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 2 286,06 Kč, kapitalizovanými úroky ve výši 4 492,23 Kč, zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 131,49 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroky ve výši 29 % ročně z částky 12 131,49 Kč od 21.1.2020 do zaplacení,a částku 5 559,66 Kč s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 117,23 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 3 969,68 Kč, zákonnými úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 559,66 Kč od 9.6.2022 do zaplacení a úroky ve výši 29 % ročně z částky 5 559,66 Kč od 9.6.2020 do zaplacení,se zamítá.

II. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se návrhem podaným dne 10.12.2021 domáhala po žalované zaplacení částky 25 332,31 Kč, sestávající z údajných nedoplatků tří postupně čerpaných úvěrů s úroky z prodlení, které kapitalizovala vždy ke dni uplynutí lhůty k plnění uvedené ve výzvách k zaplacení, dále se smluvními úroky ve výši 29 %, které byly rovněž kapitalizovány. Uvedla, že pro neplacení dohodnutých splátek žalovanou došlo k zesplatnění zbývajících dlužných částek. Žalovaná byla vyzvána k úhradě a následně jí byla zaslána i výzva před podáním žaloba. Původní věřitel společnost , právnická osoba, pohledávku postoupil žalobci smlouvou z , datum, .

2. Žalovaná se k věci písemně nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila a soud proto věc projednal v její nepřítomnosti. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila.

3. Ze Smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že obsahuje podpis žalované a zprostředkovatele úvěru , jméno FO, , a to k datu , datum, . Dle formuláře byl sjednán úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou , adresa, . Dále je ve smlouvě uvedeno, že celková výše každé z šedesáti splátek činí 287 Kč, zápůjční úroková sazba 29 % p.a. a celková částka, kterou má žalovaná jako klient zaplatit činí 17 181 Kč.

4. Z listiny nadepsané Zákaznická karta soud zjistil, že jsou zde k údajům shodným s úvěrovou smlouvou uváděny informace o příjmu žalované s tím, že pravidelný čistý měsíční příjem činí 11 293 Kč, externí splátky 1 500 Kč, interní splátky PF 2 083 Kč a odhadované měsíční výdaje 5 980 Kč. Předložen měl být důchodový výměr a výpisy z blíže neoznačeného účtu za listopad 2016 až leden 2017.

5. Z listiny nadepsané Tabulka umoření ke smlouvě , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta úvěrová částka ve výši 10 000 Kč, pravidelné měsíční splátky byly hrazeny víceméně pravidelně od března 2017 do srpna 2017 a následně byly platby prováděny od září 2019 do ledna 2020 Celkem tak bylo na dluh uhrazeno k datu 7.1.2020 5 559,66 Kč, k datu 21.1.2020 je uváděna ve sloupci nadepsaném celková platba za období částka 16 325 Kč.

6. Ze Smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že obsahuje podpis žalované a zprostředkovatele úvěru , jméno FO, , a to k datu , datum, . Dle formuláře byl sjednán úvěr ve výši 14 000 Kč, žalovaná je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou , adresa, . Dále je ve smlouvě uvedeno, že celková výše každé z dvaceti čtyř splátek činí 1 155 Kč, zápůjční úroková sazba 29 % p.a. a celková částka, kterou má žalovaná jako klient zaplatit činí 27 706 Kč.

7. Z listiny nadepsané Zákaznická karta soud zjistil, že jsou zde k údajům shodným s úvěrovou smlouvou uváděny informace o příjmu žalované s tím, že pravidelný čistý měsíční příjem činí 11 293 Kč, interní splátky PF 2 565 Kč a odhadované měsíční výdaje 6 709 Kč , právnická osoba, Předložen měl být důchodový výměr a výpisy z blíže neoznačeného účtu za leden až březen 2017.

8. Z listiny nadepsané Tabulka umoření ke smlouvě , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta úvěrová částka ve výši 14 000 Kč, pravidelné měsíční splátky byly hrazeny víceméně pravidelně od června 2017 do srpna 2017 a následně byly platby prováděny od září 2019 do ledna 2020. Celkem tak bylo na dluh uhrazeno k datu 7.1.2020 12 131,49 Kč, k datu 21.1.2020 je uváděna ve sloupci nadepsaném celková platba za období částka 27 445,16 Kč.

9. Ze Smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti č. , hodnota, vzal soud za prokázané, že obsahuje podpis žalované a zprostředkovatele úvěru , jméno FO, , a to k datu , datum, . Dle formuláře byl sjednán úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná je identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou , adresa, . Dále je ve smlouvě uvedeno, že celková výše každé z osmnácti splátek činí 1 022 Kč, zápůjční úroková sazba 29 % p.a. a celková částka, kterou má žalovaná jako klient zaplatit činí 18 380 Kč. Podle obsahu formuláře je účelem refinancování zápůjčky č. , hodnota, , na kterou bylo splaceno 432 Kč a zbývající částka ve výši 9 568 Kč bude při uzavření této smlouvy vyplacena zákazníkovi. Výslovné prohlášení o vyplacení obsahem smluvního formuláře není.

10. Z listiny nadepsané Zákaznická karta soud zjistil, že jsou zde k údajům shodným s úvěrovou smlouvou uváděny informace o příjmu žalované s tím, že pravidelný čistý měsíční příjem činí 11 293 Kč, interní splátky PF 2 445 Kč a odhadované měsíční výdaje 9 145 Kč. Předložen měl být důchodový výměr a výpisy z blíže neoznačeného účtu za únor až duben 2017.

11. Z listiny nadepsané Tabulka umoření ke smlouvě , hodnota, vzal soud za prokázané, že žalované byla poskytnuta úvěrová částka ve výši 10 000 Kč, pravidelné měsíční splátky byly hrazeny víceméně pravidelně od května 2017 do srpna 2017 a následně byly platby prováděny od září 2019 do ledna 2020 Celkem tak bylo na dluh uhrazeno k datu 7.1.2020 7 641,15 Kč, k datu 21.1.2020 je uváděna ve sloupci nadepsaném celková platba za období částka 16 920,37 Kč.

12. Z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání soud vzal za prokázané odeslání výzvy z 11.5.2020 adresátovi, kterým byla žalovaná, dne 12.5.2020.

13. Po takto provedeném dokazování soud zhodnotil jeho výsledky a dospěl k následujícím závěrům.

14. V průběhu měsíců březen až květen 2017 právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali opakovaně o poskytnutí úvěru, žalovaná vždy předložila potvrzení o výši starobního důchodu a údajně i výpisy z účtu za období tří měsíců předcházejících uzavření smlouvy, které však žalobkyně nepředložila Poskytovatele úvěru u všech těchto jednání zastupovala , jméno FO, , které tedy musela být finanční situace žalované známa. Údaje odpovídající těmto informacím ne zcela korespondují s hodnocením klienta zpracovaném , právnická osoba, , není zřejmé, z čeho plynou odhadované částky na měsíční výdaje žadatelky, které nejsou specifikované. Prokazatelně však ze všech těchto formulářů plyne, že společnost , právnická osoba, byla informována o tom, že žalovaná splácí předchozí úvěry, a to poskytnuté jí samotnou, či jiným subjektem. Navíc, že v těchto listinách jsou uvedeny splátky v konkrétní výši, aniž je zřejmé na základě jakých informací byla tato částka uvedena, zda byly tyto splátky pravidelně hrazeny, či zda byly po splatnosti. Dále je třeba konstatovat, že výše uváděné náklady, včetně měsíčních splátek žalované žalobkyni, nejsou žádným způsobem ani jedním z účastníků v době uzavření smlouvy doloženy.

15. Za prokázané nelze vzít, že žalobkyně žalované na její údajně existující bankovní účet poskytla na účet částky dle smluv z , datum, a , datum, a nic nepotvrzuje ani převzetí třetí částky dle smlouvy z , datum, v hotovosti. Pokud žalobkyně tvrdí, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, pak tuto skutečnost ničím nedokládá.

16. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouvy podepsané žalovanou a žalobkyní dne , datum, , , datum, a , datum, nelze považovat za platně uzavřené, naopak jedná se o smlouvy absolutně neplatné, a to z více důvodů.

17. V první řadě jsou tyto smlouvy neplatné vzhledem k tomu, že žalobkyně zjevně před jejich uzavřením neposuzovala schopnost žalované úvěr splácet, neboť nezjišťovala informace týkající se jejích příjmů jinak, než posouzením údajně předložených dokladů o měsíčním příjmu ze starobního důchodu a výpisů z účtu. Naprosto nelze konstatovat, že by při tomto posuzování postupovala s odbornou péčí a vyvinula jakoukoliv vlastní iniciativu, a to za situace, kdy schopnost splácet úvěr nevyplývá pouze z výše příjmů ze zaměstnání, ale z celé řady dalších faktorů, mimo jiné též ze skutečnosti, zda dlužník současně nesplácí jiné splátky, z výše jeho reálných výdajů, které vůbec nebyly nejen zjišťovány, ale ani jinak ověřovány a soud navíc v případě smlouvy z , datum, konstatuje, že již existující splátky ve výši 2 444 Kč a odhadované výdaje ve výši 9 145 Kč ve svém součtu převyšují příjem představovaný částkou 11 293 Kč, a jakým způsobem tuto skutečnost žalobkyně zjistila a hodnotila. Jestliže za této situace žalobkyně žalované vyplatila úvěrovou částku, nejednala s odbornou péčí, musela si být vědoma rizika nesplnění závazku ze strany žalované a rezignací na ověřování úvěruschopnosti porušila svou povinnost, kterou jí ukládá ust. § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost, neboť neschopnost dlužníka dluh splácet se nedotýká jen jeho samostatného, ale rovněž společnosti jako celku, v souvislosti s dlužníkovým předlužením a následnou insolvencí (srovnej též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III.ÚS 4129/18). Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci zjevně narušuje veřejný pořádek a je tedy absolutně neplatná dle ust. § 588 o.z., neboť jak z judikatury Ústavního soudu, tak Nejvyššího soudu a i Nejvyššího soudu správního vyplývá, jak je uvedeno v rozsudku sp. zn. 1As 30/2015, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje a schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit a v opačném případě se dopouští správního deliktu.

18. Dalším důvodem neplatnosti posuzované smlouvy o úvěru je zjevný rozpor jejího obsahu s dobrými mravy, tedy ve skutečnosti rozpor s požadavkem přiměřenosti, který stanoví významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalovaného jako spotřebitele (ust. § 1813 o.z.). Soud tím má na mysli zjevný nepoměr finanční částek žalované poskytnutých (10 000 Kč, 14 000 Kč a 10 000 Kč) a úplaty, k jejímuž zaplacení se žalovaná měla v jednotlivých případech zavázat (17 181 Kč, 27 706 Kč a 18 380 Kč). Smlouva je dále nevyvážena i v řadě dalších ujednání, a to ve prospěch žalobkyně a neprospěch žalované, pro nadbytečnost je však soud již neuvádí.

19. Soud tedy na základě závěru o neplatnosti uzavřené smlouvy hodnotil skutečnost, že žalobkyně žalované poskytla na její účet částku 24 000 Kč a hotovosti pravděpodobně 9 568 Kč, ze kterých postupnými splátkami již bylo uhrazeno 16 325,23 Kč, 27 445,16 Kč a 16 920,37 Kč. Jestliže tedy na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 o.z., které je povinna dle odst. 1 cit. ust. žalobkyni vydat, pak žalobu shledat důvodnou nelze, neboť předpokládá-li soud že žalované byly dle smluv vyplaceny poskytnuté částky, pak z tabulky umoření lze dospět k závěru, že žalovaná vrátila dokonce podstatně více, než o kolik se obohatila. Dále je nutno konstatovat, že žalobce svou nepřítomností u nařízeného jednání zabránil soudu případně vyjasnit a upřesnit údaje obsažené v předložených listinách.

20. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně, která byla ve věci v převažující části neúspěšná, a to jak v rozsahu jistiny, tak i požadovaného příslušenství, nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů právo a žalované, která byla ve věci naopak úspěšná v převažující části řízení žádné náklady nevznikly.