62 C 171/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:1) Jméno žalované A ., IČO: IČO žalované A sídlem Adresa žalované A žalované:2) Jméno žalované B ., IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B obě zastoupené advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o neúčinnost převodu obchodního podílu

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že převod obchodního podílu na společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ve výši 100 % ze společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , Adresa žalované A, , IČO , IČO žalované A, , na společnost , právnická osoba, ., se sídlem , Adresa žalované B, , IČO , IČO žalované B, , je vůči žalobkyni neúčinný, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že obchodní podíl na společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ve výši 100 % je ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., se sídlem , Adresa žalované A, , IČO , IČO žalované A, , se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna uhradit žalované 1) a žalované 2) společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 11.495 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady na znalečné ve výši, která bude vyčíslena samostatným usnesením podepsaného soudu, a to do tří dnů od právní moci usnesení, kterým bude následně výše náhrady určena.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2018 se žalobkyně domáhala určení, že převod obchodního podílu na společnosti , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČO , IČO, , ve výši 100 % (dále jen „obchodní podíl“ nebo „předmětný obchodní podíl“) ze žalované 1) na žalovanou 2), je vůči žalobkyni neúčinný, případně určení, že obchodní podíl je ve vlastnictví žalované 1).

2. Uvedla, že má vůči žalované 1) vykonatelnou pohledávku, a to na základě rozsudku vydaného Obvodním soudem pro , adresa, dne 15. 2. 2018, pod č. j. 16 C 168/2017-71, který nabyl právní moci dne 21. 3. 2018. Žalovaná 1) byla vlastníkem předmětného obchodního podílu, který ke dni 7. 5. 2018, tedy poté, co citovaný rozsudek nabyl právní moci, převedla na žalovanou 2). Převedení obchodního podílu bylo podle žalobkyně motivováno úmyslem zkrátit žalobkyni. Žalobkyně dovozuje úmysl žalované 1) zkrátit žalobkyni z časové návaznosti převodu na nabytí právní moci citovaného rozsudku, jímž byla žalované 1) pravomocně uložena povinnost k plnění. Žalovaná 1) v době, kdy převáděla obchodní podíl, věděla o své platební povinnosti vůči žalobkyni, a proto musela být srozuměna s tím, že zbaví-li se majetku, zkrátí tím svého věřitele, tedy žalobkyni. Žalovaná 1) i žalovaná 2) mají totožného jednatele, jímž je , jméno FO, , narozený 12. 4. 1962, bytem , adresa, , , adresa, . Vědomí právnických osob se odvíjí od osob jejich statutárních orgánů. Jelikož žalovaná 1) i žalovaná 2) mají stejného jednatele, musela žalovaná 1) vědět, že převodem předmětného obchodního podílu je žalobkyně krácena. Záměr , jméno FO, jako jednatele žalované 1) zkrátit žalobkyni dovozuje žalobkyně rovněž z toho, že žalovaná 2) byla zapsána do obchodního rejstříku dne 26. 4. 2018, tedy krátce před převodem obchodního podílu. Předmět činnosti žalované 1) i žalované 2) je podle obchodního rejstříku shodný, jediným jednatelem a jediným společníkem obou společností je , jméno FO, .

3. Smlouva o převodu obchodního podílu byla mezi žalovanou 1) a žalovanou 2) uzavřena dne 2. 5. 2018, kupní cena byla sjednána ve výši 1.000 Kč. Podle žalobkyně skutečná hodnota obchodního podílu převyšovala kupní cenu, což žalobkyně dovozuje zejména z výkazů zisku a ztrát z let 2015, 2016 a 2017. Přestože společnost , právnická osoba, , v letech 2015 a 2017 hospodařila se záporným výsledkem, v roce 2014 byl výsledek hospodaření 1.094.000 Kč a v roce 2016 hospodařila tato společnost s kladným výsledkem 209.000 Kč.

4. Obě žalované shodně navrhly, aby žaloba byla zamítnuta. Zpochybňovaly existenci vykonatelné pohledávky žalobkyně za žalovanou 1). Podle žalované 1) pohledávka, jejíž zaplacení bylo žalobkyni pravomocně uloženo shora citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, , v okamžiku vydání tohoto rozsudku neexistovala, a i kdyby existovala, nebyla nikdy na žalovanou 1) platně postoupena. Žalovaná 1) upozornila, že Obvodní soud pro , adresa, ve vztahu k ní rozhodoval rozsudkem pro uznání vydaným v důsledku procesní neaktivity žalované 1). I kdyby však tato pohledávka existovala, byla by žalovaná 1) zavázána k jejímu uspokojení společně a nerozdílně se , jméno FO, , který byl v dotčeném řízení u Obvodního soudu pro , adresa, žalován společně se žalovanou 1) a který by s ohledem na své majetkové poměru jistě tuto pohledávku splnil, čímž by odpadl předmět tohoto řízení.

5. Ke zkrácení žalobkyně v důsledku převodu obchodního podílu ovšem nemohlo dojít v žádném případě s ohledem na nedobrou hospodářskou situaci společnosti , právnická osoba, , neboť dluhy této společnosti převyšují její aktiva.

6. Soud provedl dokazování listinami a znaleckým posudkem doplněným výslechem znalce.

7. Rozsudkem pro uznání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 2. 2018, č. j. 16 C 168/2017-71, byla žalované 1) uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 497.803,02 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a z částky 502.296,98 Kč od 8. 1. 2015 do zaplacení; rozsudek nabyl právní moci 21. 3. 2018 a vykonatelným se stal dne 27. 3. 2018. K vymožení plnění přiznaného žalobkyni uvedeným rozsudkem bylo dne 24. 7. 2018 zahájeno exekuční řízení proti žalované 1), jak vyplývá z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 10. 9. 2018, č. j. , spisová značka, .

8. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně vyplývá, že žalovaná 1) byla založena dne 8. 4. 2013 a jejím jediným jednatelem je od 24. 4. 2013 , jméno FO, , narozený 12. 4. 1962.

9. Žalovaná 2) byla do obchodního rejstříku zapsána dne 26. 4. 2018, jejím jediným jednatelem i společníkem je rovněž , jméno FO, , narozený 12. 4. 1962. , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, 12. 4. 1962, založil žalovanou 2) dne 24. 4. 2018, jak vyplývá z notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. , jméno FO, dne 24. 4. 2018 pod zn. , Anonymizováno10. Žalovaná 2) byla ke dni 7. 5. 2018 zapsána jako společník společnosti , právnická osoba, , s tím, že k tomuto dni byl vymazán dosavadní společník, a to žalovaná 1).

11. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. 16 C 168/2017 byl spolu se žalovanou 1) žalován rovněž , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, 5. 3. 1970, bytem , adresa, . Rozsudkem ze dne 6. 9. 2018, č. j. 16 C 168/2017-114, byla , jméno FO, uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 497.803,02 Kč od 1. 1. 2015 do zaplacení a z částky 502.296,98 Kč od 8. 1. 2015 do zaplacení, a to spolu se žalovanou 1), jíž byla tato povinnost uložena shora citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 2. 2018, č. j. 16 C 168/2017-71; tento rozsudek byl co do jistiny potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 24. 1. 2019, č. j. 25 Co 383/2018-140, co do příslušenství pohledávky byl rozsudek Obvodního soudu pro , adresa, změněn tak, že se žaloba zamítá.

12. Smlouvou o převodu podílu uzavřenou dne 2. 5. 2018 mezi žalovanou 1) jako prodávající a žalovanou 2) jako kupující převedla žalovaná 1) na žalovanou , právnická osoba, podíl za cenu ve výši 1.000 Kč. Podle článku 4 této smlouvy byla kupní cena uhrazena při podpisu smlouvy. Smlouvu za žalovanou 1) i žalovanou 2) podepsal jednatel , jméno FO, , který též jako jednatel společnosti , právnická osoba, , potvrdil převzetí této smlouvy.

13. Z výkazů zisku a ztráty vyplývá, že společnost , právnická osoba, , hospodařila v roce 2015 se ztrátou 59.000 Kč. V předchozím období tedy v roce 2014 byl výsledek jejího hospodaření kladný, a to 1.094.000 Kč. Výsledek hospodaření v roce 2016 činil 209.000 Kč, v roce 2017 hospodařila společnost se ztrátou 90.000 Kč.

14. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne 29. 9. 2016, č. j. 19 C 240/2016-48, bylo společnosti , právnická osoba, , jako žalobci přiznáno osvobození od soudních poplatků. Z odůvodnění tohoto usnesení sice vyplývá, že soud shledal, že majetková situace společnosti , právnická osoba, , neumožňuje ani úhradu soudního poplatku, neboť většina aktiv společnosti je představována pohledávkami, jejichž dobytnost není jednoduchá, avšak z usnesení předloženého žalovanými není zřejmé, zda nabylo právní moci.

15. Přípisem se ze dne 24. 1. 2019 sdělila společnosti , právnická osoba, ., zástupci žalovaných, že svou pohledávku za , jméno FO, a společností , právnická osoba, , postoupila třetí osobě. Z exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem , adresa, , ze dne 28. 11. 2018, č. j. , spisová značka, , vyplývá, že proti společnosti , právnická osoba, , jako povinné bylo vedeno exekuční řízení za účelem vymožení pohledávky ve výši 1.418.940,20 Kč ve prospěch společnosti , právnická osoba, ., jako oprávněné.

16. Ze sdělení , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) ze dne 9. 4. 2019, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vyplývá, že společnosti , právnická osoba, , nebyla v roce 2018 vyplacena žádná dotace a v roce 2017 jí byly poskytnuty dotace v celkové výši 1.937.839,86 Kč. Podle výpisu z centrální evidence exekucí byly proti společnosti , právnická osoba, , jako povinnému v roce 2016 nařízeny dvě exekuce a v roce 2018 jedna exekuce.

17. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci.

18. Znaleckým posudkem vypracovaným Ing. , jméno FO, , Ph.D., znalcem v oboru ekonomika, ze dne 19. 4. 2021, č. 135/2021, ve znění jeho dodatku ze dne 8. 6. 2023, doplněným výpovědí znalce, byla hodnota předmětného obchodního podílu ke dni 2. 5. 2018 stanovena ve výši 0 Kč.

19. Provedené důkazy soud hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani obsahová správnost provedených listinných důkazů nebyla v řízení zpochybňována.

20. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně má za žalovanou 1) vykonatelnou pohledávku, která jí byla přiznána pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 15. 2. 2018, č. j. 16 C 168/2017-71, podle něhož bylo proti žalované 1) zahájeno exekuční řízení. Žalovaná 1), žalovaná 2) a společnost , právnická osoba, , jsou propojeny osobou jednatele , jméno FO, , který žalovanou 2) založil po vydání rozsudku, kterým byla žalované 1) uložena platební povinnost vůči žalobkyni. , jméno FO, jako jediný jednatel obou společností za obě společnosti podepsal smlouvu o převodu předmětného obchodního podílu. , jméno FO, je (a v posuzované době byl) rovněž jediným jednatelem společnosti , právnická osoba21. Stran hospodářské situace společnosti , právnická osoba, , z provedených listinných důkazů vyplývá, že tato společnost dosáhla vyššího kladného hospodářského výsledku pouze v roce 2014, v letech 2015 a 2017 hospodařila se ztrátou. Dotace, na něž žalobkyně poukazuje, byly této společnosti vyplaceny v roce 2017, v následujícím období však nikoliv. Proti společnosti , právnická osoba, , byla před převodem obchodního podílu, tj. do května 2018, zahájena tři exekuční řízení.

22. Znalec při zpracování znaleckého posudku vycházel z údajů a informací, které mu poskytl jednatel společnosti , právnická osoba, , , jméno FO, a účetní , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalec hodnotil stav účetnictví ke dni 2. 5. 2018, přičemž měl k dispozici podklady poskytnuté shora uvedenými osobami, a dále podklady, které společnost , právnická osoba, , poskytla na vyžádání soudu (na základě těchto podkladů vyžádaných soudem byl zpracován dodatek znaleckého posudku).

23. Znalec pro ocenění obchodního podílu jako hlavní metodu použil metodu substanční na principu reprodukčních cen, která je založena na přecenění jednotlivých položek aktiv a cizích zdrojů, přičemž hodnotu společnosti (obchodního podílu) určuje rozdíl v hodnotě aktiv a cizích zdrojů. Co se týče aktiv, nedisponovala hodnocená společnost ke dni 2. 5. 2018 žádným dlouhodobým majetkem, hodnota krátkodobých pohledávek činila 133.221 Kč a hodnota finančního majetku činila 1.276.764 Kč. Hodnota dlouhodobých závazků společnosti představovala 2.933.945 Kč, hodnota krátkodobých závazků pak 711.633 Kč. Znalec uzavřel, že při použití metody substanční na principu reprodukčních cen je ke dni 2. 5. 2018 výsledek ocenění obchodního podílu, resp. společnosti , právnická osoba, , -2.236.000 Kč. Podle metody účetní na principu historických cen, kterou znalec podpůrně rovněž použil pro ocenění, je výsledek -691.000 Kč.

24. Znalec zcela přesvědčivě a logicky vysvětlil důvody a principy použití zvolených metod. Byť neměl k dispozici veškerou dokumentaci, zejm0na dokumentaci smluvní, týkající se pohledávek a závazků společnosti, neboť podklady poskytnuté znalci i soudu nebyly úplné a společnost i přes výzvu k součinnosti jiné podklady neposkytla, zjistil, že posuzovaná společnost od roku 2015 nevykazovala tržby za prodej zboží a žádné výkony. Od roku 2018 pak zjistil nulové ostatní provozní výnosy. Společnost od roku 2015 v podstatě neprovozovala žádnou činnost. Závěr znalce se tedy jeví zcela přesvědčivým, logicky zdůvodněným a odpovídajícím dostupným podkladům. Pokud posuzovaná společnost nevedla řádně účetnictví, neprovedla ke dni změny společníka inventuru pokladny, nelze tím zpochybňovat závěry znalce.

25. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle ustanovení § 589 odst. 1 o. z. zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

28. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se neúčinnost právního jednání dlužníka zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

29. Podle ustanovení § 590 odst. 1 o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednánía) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, neboc) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

30. Podle ustanovení § 594 odst. 1 o. z. neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

31. Pasivní legitimace obou žalovaných v tomto sporu je dána jejich účastenstvím na smlouvě o převodu obchodního podílu.

32. Byly-li by totiž obě žalované při uzavření smlouvy o převodu předmětného obchodního podílu vedeny společným záměrem (úmyslem) zmařit uspokojení pohledávky žalobkyně jako věřitele, bylo by jejich právní jednání neplatné pro rozpor se zákonem (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 1027/2006, publikovaný pod č. 40/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo jeho rozsudek ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2876/2011; oba dostupné na www.nsoud.cz).

33. Byť se shora uvedený právní závěr vztahuje k právní úpravě účinné do 31. 12. 2013, uplatní se podle názoru soudu i za současné právní úpravy, neboť občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 rovněž spojuje rozpor se zákonem s absolutní neplatností právního jednání.

34. O úmysl zkrátit věřitele se jedná zejména tehdy, jestliže dlužník právním úkonem chtěl zkrátit své věřitele nebo jestliže věděl, že právním úkonem může zkrátit své věřitele, a pro případ, že je skutečně zkrátí, s tím byl srozuměn; rozhodující také je, že odporovaný úkon (objektivně) zkracuje věřitele dlužníka (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006, sp. zn. 30 Cdo 653/2006, dostupný na www.nsoud.cz)

35. Dlužníkovy právní úkony zkracují uspokojení pohledávky věřitele tehdy, jestliže vedou ke zmenšení majetku dlužníka a jestliže v důsledku nich nastalé zmenšení majetku má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku dlužníka, ačkoliv - nebýt těchto úkonů - by se z majetku dlužníka alespoň zčásti uspokojil (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 549/2001, který byl uveřejněn pod č. 64 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002).

36. Ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele tedy nemůže dojít, zmenší-li se sice majetek dlužníka, avšak vlastní-li dlužník navzdory odporovanému právnímu úkonu a dalším svým dluhům takový majetek, který sám o sobě postačuje k tomu, aby se z něho věřitel uspokojil. V případě, že dlužníkův právní úkon neměl za následek zmenšení jeho majetku, neboť za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty obdržel jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, rovněž nemůže dojít ke zkrácení uspokojení věřitelovy pohledávky. O tzv. ekvivalentní právní úkon dlužníka přitom jde jen tehdy, jestliže za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty se dlužníku opravdu (reálně) dostala jejich obvyklá cena nebo jiná skutečně přiměřená (rovnocenná) náhrada. Obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, nejedná se o zkracující právní úkon (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008 sp. zn. 21 Cdo 4333/2007, uveřejněný pod č. , hodnota, ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2009).

37. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že pohledávka je vymahatelná a dlužníkovy právní úkony zkracují její uspokojení, tj. že právní jednání dlužníka objektivně vedlo ke zmenšení jeho majetku a nastalé zmenšení majetku má současně za následek zmaření uspokojení pohledávky věřitele, který by se, nebýt tohoto zmenšení, z majetku dlužníka uspokojil, nese věřitel, tedy žalobkyně (k tomu srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu 1. 12. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2662/99, dostupného na www.nsoud.cz).

38. V posuzované věci nebylo prokázáno, že převod obchodního podílu objektivně vedl ke zmenšení majetku žalované 1), v jehož důsledku je zmařeno uspokojení pohledávky žalobkyně jako věřitele, protože kupní cena převyšovala skutečnou hodnotu obchodního podílu ke dni jeho převodu, resp. v řízení nebylo prokázáno, že by hodnota obchodního podílu byla vyšší. Břemeno důkazní přitom spočívalo na žalobkyni, která byla v tomto směru ze strany soudu náležitě poučena.

39. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno reálné zkrácení žalobkyně jako věřitele, nelze z důvodů shora uvedených dospět k závěru o neplatnosti dotčeného právního jednání vedeného společným záměrem žalované 1) a žalované 2) zkrátit žalobkyni, na jehož základě by bylo možné deklarovat vlastnické právo žalobkyně k předmětnému obchodnímu podílu, ani k eventuálnímu závěru o neúčinnosti tohoto právního jednání ve vztahu k žalobkyni. Žaloba proto byla v celém rozsahu, tedy co do primárního i sekundárního žádání, zamítnuta.

40. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal z procesního hlediska zcela úspěšným žalovaným právo na jejich plnou náhradu.

41. Náklady řízení žalovaných činí 11.495 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 6.800 Kč stanovené podle § 7 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) za osm společných úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 12 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 5. 3. 2019, ze dne 13. 5. 2021 a ze dne 28. 7. 2023, účast na jednání dne 24. 9. 2019, dne 5. 8. 2021, dne 15. 11. 2021 a dne 22. 9. 2023) ve výši 500 Kč za úkon, snížená o 20 % za každou ze společně zastupovaných osob a jeden společný úkon právní služby podle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast u jednání dne 2. 10. 2023, při kterém byl pouze vyhlášen rozsudek) ve výši 250 Kč za úkon, snížená o 20 % za každou ze společně zastupovaných osob, náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 2.700 Kč podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za devět režijních paušálů po 300 Kč a náhrady za DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) ve výši 1.995 Kč.

42. Při stanovení výše tarifní hodnoty soud vycházel z toho, že obchodní podíl jako předmět právního jednání, jehož platnost, resp. účinnost ve vztahu k žalobkyni, byla v řízení posuzována, je penězi ocenitelný. Zjištěná hodnota obchodního podílu v době právního jednání byla nulová, resp. v řízení nebylo prokázáno, že by byla vyšší. Soud proto při stanovení výše tarifní hodnoty vycházel ze sjednané kupní ceny.

43. Náklady žalovaných je žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna uhradit k rukám zástupce žalovaných.

44. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna k náhradě nákladů, které stát vynaložil na znalečné, v plné výši. O výši znalečného bude rozhodnuto samostatným usnesením. Po jeho vyplacení bude samostatným usnesením určena výše náhrady, kterou je žalobkyně povinna státu zaplatit; lhůta k náhradě poběží žalobkyni od právní moci tohoto usnesení.