62 C 67/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobců:a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A c) Jméno žalobce C , narozený dne Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení dědického práva

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají určení, že žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalovaného, , občanského zákoníku, vyloučen z dědického práva po zůstavitelce , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, , zemřelé dne , datum, , a určení, že žalobci , Jméno žalobce A, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce A, , , Jméno žalobce B, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce B, a , Jméno žalobce C, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce C, , jsou jedinými dědici po zůstavitelce , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, , datum, , zemřelé dne , datum, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 10.164 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 8. 2023 se žalobci domáhali určení, že žalovaný je vyloučen z dědického práva po , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , rodné přijmení, 24. 6. 1931, zemřelé dne , datum, (dále jen „zůstavitelka“) a určení, že žalobci jsou jedinými dědici po zůstavitelce. K podání žaloby byli ve smyslu ustanovení § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v platném znění (dále jen „z. ř. s.“) odkázáni usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2023, č. j. , spisová značka, , vydaným v pozůstalostním řízení soudním komisařem. Spor mezi účastníky tohoto řízení, pro jehož vyřešení byli žalobci odkázáni k podání žaloby, spočívá ve vyřešení otázky, zda se žalovaný dopustil činu povahy úmyslného trestného činu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a z toho důvodu je ve smyslu ustanovení § 1481 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) dědicky nezpůsobilý.

2. Syn zůstavitelky , jméno FO, , který se nedožil její smrti, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V této souvislosti byl žalovaný pravomocným rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne 22. 3. 2018, č. j. , spisová značka, , uznán vinným , Anonymizováno, , Anonymizováno, trestného činu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kterého se dopustil tím, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, při , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . V pozůstalostním řízením vedeném po , jméno FO, u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, byl žalovaný nejprve pravomocně shledán dědicky nezpůsobilým, a proto byla ukončena jeho účast v pozůstalostním řízením. Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 28. 2.2019, č. j. , spisová značka, , kterým byla ukončena účast žalovaného v pozůstalostním řízení po , jméno FO, , potvrzené usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 3. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. , spisová značka, .

3. Nejvyšší soud své zrušovací usnesení založil na závěru, že čin žalovaného, byť naplňuje znaky úmyslného trestného činu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , není činem spáchaným proti zůstaviteli ve smyslu § 1481 o. z., a proto nezakládá dědickou nezpůsobilost žalovaného. Podle žalobců Nejvyšší soud (nesprávně) postavil odůvodnění svého zrušovacího rozhodnutí na tom, že ve věci jsou dány zcela výjimečné okolnosti spočívající v samotné podstatně trestného činu , Anonymizováno, dědice na , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , a proto není žalovaný vyloučen z dědění po svém otci , jméno FO, . Žalobci závěry Nejvyššího soudu rozporují a namítají, že , jméno FO, netrpěl žádnou smrtelnou, nevyléčitelnou nemocí ani nebyl ve společenské situaci přinášející mu takové psychické či fyzické útrapy, že by bylo , Anonymizováno, jeho rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Nesprávné závěry zrušovacího usnesení Nejvyššího soudu by mohly vést k nesprávným rozhodnutím ve věci dědické způsobilosti žalovaného. Žalobci citované usnesení Nejvyššího soudu napadli ústavní stížností, která však byla pro předčasnost odmítnuta. Jelikož se žalovaný dopustil činu povahy úmyslného trestného činu účasti na sebevraždě syna zůstavitelky, je podle žalobců vyloučen z dědického práva po zůstavitelce.

4. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Předně namítal, že nejsou dány předpoklady pro projednání věci v občanském soudním řízení, když z usnesení Nejvyššího soudu vyplývá, že závěr o dědické nezpůsobilosti si soudní komisař musí učinit sám, i kdyby měl za tím účelem provádět dokazování. Závěry, které učinil Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 24 Cdo 106/2021 považuje žalovaný za správné a připomíná, že žalobci ve své žalobě v podstatě toliko brojí proti závěrům Nejvyššího soudu. S ohledem na princip předvídatelnosti rozhodování není podle žalovaného důvod odchýlit se v posuzované věci od již vysloveného závěru o tom, že žalovaný pro specifické okolnosti daného případu není dědicky nezpůsobilým, respektive není vyloučen z dědění po svém otci; ze stejných důvodů nemůže být vyloučen ani z dědění po zůstavitelce, své babičce.

5. Soud provedl dokazování pozůstalostním spisem vedeným u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , spisová značka, . Provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Soud přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Zjistil, že zůstavitelka zemřela dne 19. 8. 2017. Dne 15. 8. 2018 byli žalobci při jednání u soudního komisaře vyrozuměni o dědickém právu, dědictví neodmítli.

6. Dne 9. 3. 2020 proběhlo u soudního komisaře jednání, k němuž byl předvolán žalovaný jako závětní dědic. Z protokolu o jednání vyplývá, že soudní komisař konstatoval, že žalovaný byl pravomocně shledán vinným , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , syna zůstavitelky, a proto je dědicky nezpůsobilý. Podíly, k nimž zůstavitelka v závěti ze dne 3. 1. 2008 ustanovila dědicem svého syna a žalovaného jsou tak uvolněné a je k nim povolána žalobkyně a) jako zákonná dědička. Žalovaný byl současně vyzván, aby se k důvodům své dědické nezpůsobilosti vyjádřil.

7. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 4. 6. 2020, č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o dědictví, tj. určena obvyklá cena majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výše dluhů a jiných pasiv stanovena čistá hodnota pozůstalosti, která byla rozdělena mezi žalobce a), b) a c) s odůvodněním, že žalovaný je z dědického práva po zůstavitelce vyloučen, neboť byl pravomocně shledán vinným trestným činem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, otce, Anonymizováno, syna zůstavitelky. Dědictví k podílům, ke kterým zůstavitelka v závěti ze dne 3. 1. 2008 ustanovila dědicem svého syna a žalovaného, jenž pro dědickou nezpůsobilost žalovaného zůstaly uvolněné, nabyla žalobkyně a) jako zákonná dědička po zůstavitelce.

8. Citované usnesení Městského soudu v Brně bylo zrušeno usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2022, č. j. , spisová značka, , pro vadu, kterou soud prvního stupně (soudní komisař) zatížil řízení, když přestal se žalovaným jednat, aniž ukončil jeho účast v pozůstalostním řízení, čímž mu odňal právo řízení se účastnit. Odvolací soud současně soudu prvního stupně (soudnímu komisaři) uložil zabývat se námitkou žalovaného, jíž žalovaný vyjádřil nesouhlas se závěrem soudu prvního stupně o jeho dědické nezpůsobilosti.

9. U jednání před soudním komisařem dne 24. 11. 2022 byl žalovaný vyrozuměn o dědickém právu, jak vyplývá z protokolu o jednání. U jednání dne 24. 5. 2023 uvedla notářská kandidátka, že v řízení je potřeba vyřešit otázku dědické nezpůsobilosti žalovaného. Provedla listinné důkazy a konstatovala, že je na místě vydat usnesení podle § 170 odstavec 1 z. ř. s. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2023, č. j. 59 D 1513 /2017-263, byl žalobce odkázán k podání žaloby na určení, že žalovaný je nezpůsobilý k dědění po zůstavitelce. V odůvodnění tohoto usnesení konstatoval soudní komisař, že soud má po provedení listinných důkazů za to, že pro posouzení dědické nezpůsobilosti žalovaného není relevantní, zda byla , jméno FO, skutečně diagnostikována nevyléčitelná nemoc či nikoliv. Přestože čin žalovaného naplňuje znaky úmyslného trestného , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , není činem spáchaným proti synovi zůstavitelky, a proto nemá za následek dědickou nezpůsobilost žalovaného, který tak není z dědického práva vyloučen. V rozporu s tímto závěrem dále uzavřel, že je zde skutkový spor o dědické právo, tedy že je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, za něž považoval vyřešení otázky, zda se žalovaný účastí na sebevraždě syna zůstavitelky dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti synovi zůstavitelky a odkázal žalobce k podání předmětné žaloby.

10. Podle ustanovení § 170 odst. 1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

11. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

12. Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně (odstavec 3).

13. Podle ustanovení § 1481 o. z. je z dědického práva vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

14. Stojí-li vedle sebe více dědických práv, z nichž některá nemohou obstát, vzniká spor o dědické právo (srov. § 168 z. ř. s.). Způsob řešení takového sporu závisí na tom, zda se týká zodpovězení otázky právní, či otázky skutkové, případně jejich vzájemné kombinace. Jde-li v případě sporu mezi dědici pouze o vyřešení právní otázky, řeší jej podle ustanovení § 169 z. ř. s. soud v pozůstalostním řízení. Jestliže (a pouze v případě, že) spor mezi dědici vyžaduje řešení otázek skutkových, resp. prokázání skutečností mezi dědici sporných, odkáže pozůstalostní soud (nepodaří-li se mu odstranit spor dohodou) usnesením vydaným podle § 170 odst. 1 z. ř. s. účastníka, jehož dědické právo se jeví jako slabší, k uplatnění práva žalobou ve sporném řízení s tím důsledkem, že nebude-li žaloba ve stanovené lhůtě podána (bude-li řízení o ní zastaveno nebo bude-li odmítnuta), platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo ji měl podat.

15. Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, nezávisle na projevu vůle zůstavitele, v případech, kdy se dědic svým vlastním chováním vyloučí z dědické posloupnosti po zůstaviteli. Soudní komisař v pozůstalostním řízení musí k důvodům dědické nezpůsobilosti přihlédnout ex offo, bez ohledu na to, zda to účastníci pozůstalostního řízení namítají, případně i když s tím nesouhlasí. Vyjdou-li v pozůstalostním řízení pochybnosti o dědické způsobilosti některého z účastníků najevo, není soudní komisař omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci, ale je povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány; uplatní se zde vyšetřovací zásada (srov. FIALA, Roman. § 1481 [Důvody dědické nezpůsobilosti]. In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 30, marg. č. 2., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. 24 Cdo 106/2021-266, vydané v řízení o pozůstalosti po synovi zůstavitelky a publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2022).

16. Přestože posouzení otázky dědické (ne)způsobilosti je typicky otázkou, jejíž řešení přísluší pozůstalostnímu soudu, tj. soudnímu komisaři v pozůstalostním řízení, může mezi potenciálními dědici i v této souvislosti vzniknout skutkový spor, jehož vyřešení nespadá do kompetence soudního komisaře a na místě je odkázání dědiců k podání žaloby, jako například spor o to, zda se dědic vůbec dopustil konkrétního činu, který je mu kladen k tíži.

17. O tento případ se však v dané věci nejedná, (pozůstalostní) soud je ve smyslu ustanovení § 135 o. s. ř. vázán pravomocným rozsudkem trestního soudu, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Byť žalobci namítají, že , jméno FO, netrpěl nevyléčitelnou nemocí, není otázka, zda jí skutečně trpěl či nikoliv, otázkou rozhodnou pro posouzení dědické nezpůsobilosti žalovaného v předmětném pozůstalostním řízení (jak ostatně uvádí i soud komisař v odůvodnění odkazovacího usnesení). Rozhodné je vyřešení otázky, zda trestný čin žalovaného je činem povahy úmyslného trestného činu proti potomku (synovi) zůstavitelky, tj. zda spáchání trestného činu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (o tom, že a jakého trestného činu se žalovaný dopustil není pochyb) má za následek vyloučení žalovaného z dědického práva po zůstavitelce. Tato otázka je však otázkou právní a její řešení proto přísluší pozůstalostnímu soudu, nikoli soudu rozhodujícímu ve sporném řízení.

18. Přestože byli žalobci v pozůstalostním řízení odkázáni k podání žaloby u soudu a žalobu podle usnesení soudního komisaře podali, není podepsaný soud oprávněn k rozhodování, neboť zde není skutkový spor a rozhodování o právních sporech vzniklých v pozůstalostním řízení mu nepřísluší.

19. Rozhodoval-li by soud v občanském soudním řízení o právních otázkách, jejichž zodpovězení přísluší pozůstalostnímu soudu, mohlo by tím být nepříznivě zasaženo do práv účastníků řízení. Zatímco v řízení před soudním komisařem se uplatní vyšetřovací zásada, soudní komisař není omezen na skutečnosti, které uvádějí účastníci, ale je povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány, řídí se řízení před civilním soudem občanským soudním řádem, uplatní se v něm zásada projednací a zásada koncentrace řízení, soud je oprávněn provádět jiné, než účastníky navrhované, důkazy pouze výjimečně. Účastník nese odpovědnost za svůj procesní úspěch. Podstatný je rovněž rozdíl v náhradě nákladů pozůstalostního a sporného řízení.

20. Právní úprava v § 170 odst. 3 větě první z. ř. s., která stanovuje postup pozůstalostního soudu po skončení řízení, v němž byl řešen (skutkový) spor o dědické právo, požaduje, aby (pozůstalostní) soud – poté, co nastala nevyvratitelná právní domněnka podle § 170 odst. 2 z. ř. s. nebo co bylo v občanském soudním řízení meritorně pravomocně rozhodnuto o žalobě podané dědicem, jenž byl na uplatnění dědického práva žalobou odkázán usnesením vydaným podle§ 170 odst. 1 z. ř. s. – vyhodnotil obsah této právní domněnky nebo obsah pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta nebo kterým bylo žalobě vyhověno, aby uzavřel, co z této právní domněnky nebo rozhodnutí soudu vyplývá pro nové určení okruhu dědiců jako účastníků řízení o pozůstalost (srov. DRÁPAL, Ljubomír. § 1673 [Síla dědických titulů]. In: FIALA, Roman, DRÁPAL, Ljubomír a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 460, marg. č. 27, 28, 29).

21. Jinými slovy, zamítnutí žaloby podané na základě odkazu soudního komisaře neznamená automaticky ukončení účasti neúspěšné strany v pozůstalostním řízení. Nic pozůstalostnímu soudu nebrání, aby o ukončení účasti žalobců nebo žalovaného v pozůstalostním řízení rozhodl v závislosti na úvaze o dědické (ne)způsobilosti žalovaného bez ohledu na výsledek tohoto řízení, byla-li žaloba zamítnuta z důvodů shora uvedených, nikoliv z důvodů spočívajících v závěru o dědické (ne)způsobilosti žalovaného.

22. Jelikož spor mezi dědici o dědické právo v posuzovaném případě nevyžaduje řešení skutkových (sporných) otázek, nejsou dány předpoklady pro věcné rozhodování soudu. Žaloba proto byla zamítnuta.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal právo žalovanému, který byl z procesního hlediska zcela úspěšný právo na jejich plnou náhradu.

24. Náklady žalovaného činí 10.164 Kč a sestávají z odměny advokáta ve výši 7.500 Kč, Anonymizováno, stanovené podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v platném znění (dále jen „advokátní tarif“) z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne 21. 12. 2021, účast na jednání soudu dne 22. 4. 2022) ve výši 2.500 Kč za úkon, hotových výdajů advokáta podle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu za tři režijní paušály po 300 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1.764 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), neboť zástupce žalovaného 1) doložil, že je plátcem této daně.

25. Náklady řízení je žalobkyně povinna uhradit k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o. s. ř.