62 C 80/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobce: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt č. , hodnota, o velikosti 1+1, který se nachází ve 4. podlaží obytného domu na , adresa, , č. or. 24, v , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, , pro k. ú. , adresa, , a vyklizený jej předat žalobci do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 6.800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 5. 2020 se žalobce po žalované domáhal vyklizení bytu č. , hodnota, o velikosti 1+1, který se nachází ve 4. podlaží obytného domu č. p. 593, č. or. 24 v , adresa, , zapsaného na LV č. , adresa, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , k. ú. , adresa, (dále jen „byt“ nebo „předmětný byt“). Uvedl, že je vlastníkem předmětného bytu a dne 6. 9. 2018 uzavřel se žalovanou nájemní smlouvu, kterou žalované přenechal tento byt do užívání na dobu neurčitou. Žalovaná však řádně neplnila povinnosti vyplývající jí z nájemní smlouvy, když narušovala občanské soužití, zejména v nočních hodinách, a řádně a včas neplatila nájemné a zálohy na služby. Žalobce dne 22. 11. 2019 zaslal žalované výzvu podle § 2291 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), k odstranění protiprávního stavu ve lhůtě 7 dnů. S ohledem na skutečnost, že žalovaná na výzvu nereagovala a nezjednala nápravu, žalobce přípisem ze dne 16. 12. 2019 nájemní smlouvu vypověděl. Nájemní vztah skončil uplynutím tříměsíční výpovědní doby. Žalovaná byt nevyklidila a nadále jej bez právního důvodu užívá.

2. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem podepsaného soudu ze dne 24. 7. 2020, č. j. , spisová značka, , který byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2021, č. j. , spisová značka, , neboť ve věci bylo rozhodnuto podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, aniž k tomu byly splněny zákonem stanovené podmínky.

3. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta. Nájem totiž stále trvá, neboť výpověď ze dne 16. 12. 2019 je neplatná, nicotná a zdánlivá. Ve výpovědi absentují základní náležitosti právního jednání. Není určitá, není z ní zřejmý její adresát, není dostatečně identifikován pronajímatel ani byt. Výpověď není podepsána osobou oprávněnou jednat za žalobce, byla podepsána místostarostou, který však k takovému právnímu jednání nebyl oprávněný. Neplatnost výpovědi žalovaná dovozuje v rozporu s ustanovením § 580 a 586 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům, odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek. Žalobce totiž výpovědní důvod užil šikanózně a cílem výpovědi nebylo dosažení právem chráněného zájmu žalobce, nýbrž nepříznivý zásah do právních poměrů žalované, která však jako nájemce požívá zvýšené právní ochrany. Rozpor s dobrými mravy žalovaná shledává v tom, že jí již v minulosti byla dána výpověď, která byla následně soudem shledána neoprávněnou. O byt obývaný žalovanou má zájem rodina , jméno FO, , která v současné době obývá sousední byt. Žalovaná se domnívá, že žalobce má v úmyslu pronajmout předmětný byt rodině , jméno FO, . Takovým postupem však žalobce nerealizuje své vlastnické právo, nýbrž nepříznivě zasahuje do právních poměrů žalované. V této souvislosti poukázala na svou špatnou finanční situaci a nedobrý zdravotní stav; žalované byla přiznána invalidita, má sníženou pracovní schopnost. Nájemné za užívání předmětného bytu je přitom velmi nízké, pokud by nájem skončil, žalovaná by jistě nesehnala jiný byt za podobně výhodných podmínek. , jméno FO, žalovanou soustavně šikanuje a omezuje v užívání bytu nejen ji, ale i ostatní obyvatele domu. Přesto je tato rodina žalobcem zvýhodňována. Za šikanózní považuje žalovaná rovněž jednání žalobce, který v minulosti opakovaně vyměňoval žalované byty za menší. Výpovědní důvody jsou ve výpovědi uvedeny neurčitě, nesrozumitelně, nelze rozpoznat jaké skutky, v jakém dni a čase mají naplňovat výpovědní důvod. Výpověď je proto zdánlivá a soud k ní nemůže přihlížet.

4. Důvody uvedené ve výpovědi nebyly dány, neboť pořádek v domě hrubě porušuje právě rodina , jméno FO, nikoliv žalovaná. Pokud žalovaná volala strážníky městské policie, stalo se to tak proto, že její byt odmítal opustit její známý, který je však psychicky nemocný, a celá situace vznikla v důsledku toho, že si zapomněl vzít prášky. Je pravdou, že žalovaná nezaplatila nájemné, jak je uvedeno ve výpovědi. Stalo se to však nedopatřením, v minulosti vždy hradila nájemné i zálohy na služby včas. Jakmile žalovaná pochybení zjistila, okamžitě dlužné nájemné doplatila.

5. Žalovaná podala včas žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi. Tato však byla soudem odmítnuta jako neprojednatelná, přestože výzva k odstranění vad žaloby nebyla žalované řádně doručena. Žalované v tomto řízení nebyl ustanoven zástupce k ochraně jejích zájmů.

6. Podle žalobce je pro posouzení dané věci stěžejní, že žalovaná v zákonné prekluzivní lhůtě nenapadla výpověď žalobou. Soud se proto existencí výpovědního důvodu zabývat nemůže. Přesto žalobce uvádí, že výpovědní důvody odpovídaly v době, kdy byla výpověď doručena žalované, skutečnosti. V domě skutečně na popud žalované zasahovali strážníci městské policie a žalovaná opožděně hradila nájemné a zálohy na služby, a to opakovaně. Výpověď obsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, místostarosta byl k jejímu podpisu oprávněn. Zabezpečování úkolů v oblasti bytového hospodářství bylo zastupitelstvem městské části , adresa, -sever svěřeno místostarostovi , jméno FO, , jehož oprávnění k podpisu výpovědi vyplývá z podpisového řádu. Co se týče rodiny , jméno FO, , žalobce s nimi vždy komunikoval pouze písemně, neposkytoval této rodině žádná privilegia. Případné propojení bytu obývaného dosud žalovanou a bytu obývaného , jméno FO, nepřipadá v úvahu. Po vyklizení žalované bude byt nabídnut jinému nájemci.

7. Soud provedl dokazování listinami a účastnickou výpovědí žalované.

8. Podle výpisu z evidence katastru nemovitostí, je žalobce vlastníkem předmětného bytu, který jako pronajímatel přenechal do užívání žalované na dobu neurčitou, s účinností od 1. 10. 2018, nájemní smlouvou číslo Sm-280/029602/17/EZ ze dne 6. 9. 2018. Nájemní smlouva byla podepsána , tituly před jménem, , jméno FO, , tehdejším místostarostou městské části , adresa, -sever. Podle evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od 1. 1. 2019 činilo v roce 2019 nájemné za užívání předmětného bytu 3.072 Kč a zálohy na služby 630 Kč.

9. Přípisem ze dne 22. 11. 2019 vyzval žalobce žalovanou, aby do 7 dnů od doručení výzvy zajistila dodržování zásad řádného užívání bytu a zdržela se jednání hrubě porušujícího povinnosti nájemce spočívajícího v křiku, obtěžování a urážení ostatních nájemníků v domě; přípis byl žalované doručen dne 26. 11. 2019. Výzva žalobce byla reakcí na e-mailové stížnosti osob označených jako , jméno FO, a , jméno FO, z prosince 2018 a zprávy Městské policie , adresa, o opakovaných zákrocích v bytě užívaném žalovanou z důvodu nevhodného chování návštěv žalované. Žalovaná byla ve výzvě současně upozorněna, že pokračování v protiprávním stavu či neodstranění protiprávního stavu je důvodem pro výpověď nájmu bytu.

10. Žalobce nájem bytu vypověděl přípisem ze dne 16. 12. 2019 s tím, že nájem skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která začne běžet 1. dnem následujícího kalendářního měsíce, ve kterém bude výpověď doručena. Žalovaná byla ve výpovědi poučena o právu vznést námitky a napadnout oprávněnost výpovědi u soudu a vyzvána, aby byt vyklidila a odevzdala nejpozději v den, kdy nájem končí. Výpověď byla žalované doručena dne 19. 12. 2019. Jako výpovědní důvod bylo uvedeno hrubé porušování povinností nájemce s tím, že žalovaná nezjednala nápravu po výzvě pronajímatele ze dne 22. 11. 2019, ve které byla upozorněna na narušování soužití, rušení nočního klidu, obtěžování a urážení ostatních nájemníků a bylo poukázáno na události ze dne 7. 11. 2019, 9. 11. 2019 a 3. 11. 2019. Výpověď byla odůvodněna rovněž tím, že žalovaná za měsíce říjen a listopad 2019 nezaplatila nájemné ani zálohy na služby poskytované s užíváním bytu.

11. Z výpisu z usnesení z 8/32. schůze Rady městské části města , adresa, -sever, (dále jen „rada“) vyplývá, že pod bodem 50 rada hlasy všech přítomných radních schválila výpovědi z nájmu podle přílohy č. 1/2ab usnesení rady. V příloze k usnesení z 8/32. schůze rady ze dne 27. 11. 2019 se podává, že mezi schválenými výpověďmi je rovněž výpověď z nájmu žalované, a to za hrubé porušení povinnosti nájemce bytu.

12. Podle výpisu z usnesení ustavujícího zasedání zastupitelstva městské části města , adresa, -sever (dále jen „zastupitelstvo“) ze dne 14. 11. 2018 svěřilo zastupitelstvo , jméno FO, , místostarostovi, zabezpečování úkolů v oblasti bytového hospodářství.

13. Na zasedání 8/3. schůze rady, rada schválila podpisový řád, jak vyplývá z výpisu z usnesení z této schůze ze dne 19. 12. 2018. Podle článku 5 podpisového řádu místostarostové mimo jiné podepisují smlouvy a s nimi související další dokumenty a písemnosti, u nichž podpisem dochází ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností nebo jejich potvrzení pro městskou část, spadající do oblasti svěřené jim zastupitelstvem, nespadá-li podepsání těchto dokumentů výlučně do pravomoci starosty nebo si starosta nevyhradí takový dokument k podpisu.

14. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná uhradila nájemné a zálohy na služby za měsíce listopad a říjen 2019 v celkové výši 7.504 Kč dne 31. 12. 2019. Podle přehledu plateb vystaveného žalobcem za celou dobu užívání bytu se podává, že žalovaná opakovaně hradila nájemné a zálohy na služby po termínu splatnosti sjednaném v nájemní smlouvě; například nájemné za květen 2019 uhradila k 31. 7. 2019, nájemné za červenec 2019 dne 4. 9. 2019 a nájemné za srpen 2019 dne 2. 10. 2019.

15. Jak vyplývá z potvrzení Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v , Anonymizováno, ze dne 19. 10. 2020, žalovaná byla od 25. 3. 2019 vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání bez poskytování podpory v nezaměstnanosti. Podle zprávy MSSZ , adresa, č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, adresa, -, Anonymizováno, _, Anonymizováno, je žalovaná od 7. 12. 2017 osobou s invaliditou I. stupně schopnou vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a dušení schopnosti.

16. Žalovaná vypověděla, že se do předmětného bytu nastěhovala po sérii výměn. Nejprve obývala byt na , adresa, (pronajímatelem zde byla městská část města , adresa, -střed), který z důvodu vysokých nákladů vyměnila za menší byt na , adresa, , zde nájemní smlouvu uzavřela se žalobcem. Bydlení v tomto bytě však bylo soustavně znepříjemňováno ataky ze strany sousedů, respektive jejich dětí. Žalovaná proto na vlastní žádost byt směnila za byt předmětný. Dále má soud z výpovědi žalované za prokázáno, že žalovaná je po celý produktivní věk osobou se změněnou pracovní schopností, zdravotními problémy trpí od dětství. V současné době je jí přiznána invalidita I. stupně. Invalidní důchod však nepobírá, neboť neodpracovala potřebnou dobu. Příjmy získává z příležitostných brigád a pobírá příspěvek na bydlení. Příspěvek v hmotné nouzi nepobírá. Žalovaná trpí rovněž psychickými problémy způsobenými, respektive výrazně zhoršenými, zejména v důsledku neustálých konfliktů se sousedy , jméno FO, . Příjem žalované z brigád je nárazový, někdy si vydělá třeba 2.000 Kč, někdy nic.

17. Z přípisu označeného jako stížnost vyplývá, že osoby označené jako obyvatelé domu , adresa, si stěžovali na rodinu , jméno FO, a jejich bezohledné a hlučné chování v domě. Z opakovaných přípisů žalované adresovaných žalobci má soud za prokázané, že žalovaná si opakovaně stěžovala na rodinu , jméno FO, a chování jednotlivých jejích členů k žalované, jakož i na to, že byla ze strany členů rodiny , jméno FO, fyzicky napadena. Žalovaná rovněž podala na , jméno FO, u žalobce oznámení pro podezření ze spáchání přestupku spočívajícího ve fyzickém napadení a podala rovněž oznámení u Policie České republiky. Dne 6. 1. 2021 byla žalovaná ošetřena lékařem s tím, že byla zraněna sousedem, jak vyplývá z lékařské zprávy sepsané praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaná následně dne 8. 3. 2021 podala u Městského státního zastupitelství v Brně oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit na žalované , jméno FO, . Z oznámení vyplývá, že žalovanou měl v minulosti napadnout rovněž syn , jméno FO, .

18. Žalovaná dokládala špatné vztahy s rodinou , jméno FO, celou řadou přípisů a dalších listin. Soud po provedeném dokazování nemá pochybnosti o tom, že vztahy mezi žalovanou a , jméno FO, jsou vyhrocené, konfliktní, že mezi oběma stranami dochází opakovaně ke střetům a hádkám. Tato skutečnost byla prokázána rovněž výpovědí žalované, nicméně pro posouzení dané věci nemají vztahy mezi žalovanou a jejími sousedy, ať již jakkoliv nedobré, žádnou relevanci, proto soud nevyslýchal žalovanou navržené svědky, kteří měli vypovídat o konfliktních vztazích mezi žalovanou a jejími sousedy.

19. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalovaná dne 28. 2. 2019 podala žalobu na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ze dne 28. 1. 2019. Tato výpověď byla rozsudkem ze dne 14. 10. 2019, č. j. , spisová značka, , shledána neoprávněnou s odůvodněním, že výpověď neobsahuje řádné vylíčení výpovědních důvodů spočívajících v závažném porušení povinností nájemce. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 11. 2019.

20. Ze spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod zn. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalovaná dne , právnická osoba, . 2020 podala „námitky k výpovědi z uvedeného bytu , adresa, “ k žalobě byla přiložena předmětná výpověď. Žaloba byla odmítnuta usnesením ze dne 6. 6. 2020, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 16. 7. 2020.

21. Provedené důkazy soud hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

22. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že žalovaná užívala byt, jehož vlastníkem je žalobce, na základě nájemní smlouvy ze dne 6. 9. 2018. Žalobce žalovanou vyzval, aby zanechala jednání narušujícího občanské soužití a po marném uplynutí lhůty, kterou žalované stanovil k odstranění závadného stavu, vypověděl nájem s tím, že nájemní vztah skončí uplynutím tříměsíční výpovědní doby, která počne běžet prvním dnem následujícího kalendářního měsíce, ve kterém jí bude výpověď doručena. Výpověď byla žalované doručena dne 19. 12. 2019.

23. Žalovaná byla ve výpovědi poučena o možnosti vznést proti výpovědi námitky a podat u soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi, jakož i o lhůtě k podání takového návrhu (srov. § 2286 odst. 2 o. z.). Nájem skončil ke dni 31. 3. 2020.

24. Podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) může pronajímatel vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

25. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

26. Podle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do 2 měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

27. V řízení o vyklizení bytu je soud povinen jako otázku předběžnou zkoumat zda osoba, proti které žaloba na vyklizení směřuje, je či není oprávněna užívat věc, jejíž vyklizení je žádáno. Jinými slovy, soud se zabývá tím, zda žalovaný skutečně neprávem zadržuje vlastníkovu věc.

28. V posuzovaném případě je tedy soud povinen zabývat se otázkou, zda nájem k bytu zanikl či nikoliv, tedy zda žalovaná má platný právní titul k jeho užívání. Otázkou oprávněnosti výpovědi z nájmu se však již zabývat nemůže. Ustanovení § 2290 o. z. totiž brání tomu, aby naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu byla posuzována v jiném řízení, a to ani jako otázka předběžná. Pod pojem „oprávněnost“ (v užším smyslu), tak lze podřadit důvodnost, naplněnost uplatněného výpovědního důvodu (zda nájemce skutečně zaplatil nájemné apod.); důvodnost výpovědi tak nelze zkoumat v jiném řízení než v řízení podle § 2290 o. z. (k tomu srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. , spisová značka, , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 112/2019).

29. Soud se proto v tomto řízení nemohl zabývat otázkou toho, zda se žalovaná skutečně dopustila jednání, které jí bylo vytýkáno či nikoliv, tedy zda skutečně narušovala soužití a klid v domě a skutečně nezaplatila nájemné za říjen a listopad 2019. Z tohoto důvodu soud pro nadbytečnost neprováděl žalovanou navrhované důkazy výpověďmi svědků, neboť tyto měly sloužit k prokázání konfliktní situace v domě a toho, že konflikty vyvolává rodina , jméno FO, nikoliv žalovaná.

30. Za situace kdy žaloba žalované na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, byla pravomocně odmítnuta, se již soud důvodností výpovědi zabývat nemůže. S ohledem na právní moc rozhodnutí o odmítnutí žaloby nelze v tomto řízení přezkoumávat ani otázku, zda žalovaná byla či nebyla řádně vyzvána ve smyslu ustanovení § 43 o. s. ř. k odstranění vad žaloby.

31. Soud toliko nad rámec odůvodnění svého rozhodnutí uvádí, že z důkazů provedených v tomto řízení vyplývá, ostatně žalovaná ani nesporovala, že nájemné za měsíce říjen a listopad 2019 skutečně ke dni podání výpovědi uhrazeno nebylo. O naplnění výpovědního důvodu podle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. ke dni podání výpovědi tak není být pochyb. Z provedených důkazů vyplývá rovněž, že žalovaná byla v prodlení s placením nájemného a úhrad spojených s užíváním bytu opakovaně. Soud nicméně zdůrazňuje, že na tomto závěru jeho rozhodnutí nespočívá a že se důvodností výpovědi nezabýval.

32. Soud je naopak povinen zabývat se platností výpovědi, neboť neplatná výpověď by nemohla způsobit zánik nájmu. Žalovaná namítala, že výpověď je zdánlivá, neboť výpovědní důvod v ní vymezený je neurčitý a nesrozumitelný, dále namítala, že výpověď nesplňuje základní náležitosti, že byla podepsána neoprávněnou osobou a že je neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

33. Výpověď byla v souladu s ustanovením § 41 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění (dále jen „zákon o obcích“) schválena Radou městské části města , adresa, -, Anonymizováno, (dále opět jen „rada“). Ze zápisu z 68. schůze rady vyplývá, že předmětná výpověď byla na této schůzi projednána, její podání bylo jednohlasně schváleno. Samotná výpověď pak obsahuje tzv. doložku platnosti podle ustanovení § 41 odst. 1 zákona o obcích.

34. Oprávnění místostarosty , jméno FO, k podpisu výpovědi vyplývá z usnesení ustavujícího zasedání zastupitelstva ze dne 14. 11. 2018, kterým bylo v souladu s ustanovením § 104 zákona o obcích , jméno FO, svěřeno zabezpečování úkolů v oblasti bytového hospodářství, oprávnění k podpisu výpovědi pak vyplývá z podpisového řádu schváleného na 8/3. schůzi rady dne 19. 12. 2018. V této souvislosti se sluší připomenout, že nebyl-li by místostarosta vůbec oprávněn k podpisu dokumentů vztahujících se k nájmu bytu ve vlastnictví žalobce, nebyla by platná ani nájemní smlouva, která byla rovněž podepsána tehdejším místostarostou městské části města , adresa, -sever, tudíž by žalovaná nikdy nedisponovala právním titulem k užívání předmětného bytu.

35. Námitka zdánlivosti výpovědi pro nesrozumitelnost výpovědního důvodu v daném případě neobstojí. Nesrozumitelný je projev vůle tehdy, jestliže nelze zjistit ani výkladem, co jím mělo být vyjádřeno. Určitost projevu se týká jeho obsahové stránky; neurčitý projev je sice srozumitelný, avšak nejistý je jeho obsah. Neurčitost může být odstraněna výkladem. Projev vůle pronajímatele vtělený do výpovědi z nájmu je tedy určitý, jestliže je výkladem objektivně pochopitelný, jinak řečeno může-li typicky účastník v postavení adresáta výpovědi z nájmu tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu odpovídajícím způsobem vnímat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www.nsoud.cz).

36. Soud v posuzovaném případě dospěl k závěru, že z textu výpovědi je bez pochybností zřejmé, co žalobce jako pronajímatel žalované vytýká, respektive v čem spatřuje hrubé porušení povinností nájemce, a to minimálně v případě výpovědního důvodu spočívajícího v neplacení nájemného, kdy ve výpovědi je uvedeno, za které měsíce žalovaná nájemné a zálohy na služby nezaplatila a kolik činí celková dlužná částka. Co se týče výpovědního důvodu spočívajícího v porušování soužití a klidu v domě, ve výpovědi je příkladmo uvedeno, v čem obtěžování mělo spočívat (tj. křik, hluk, obtěžování a urážení ostatních nájemníků a znečišťování společných prostor domu) a jsou zde uvedeny dny, ve kterých mělo k tomuto závadnému jednání docházet. Soud tedy uzavřel, že výpovědní důvody byly vymezeny dostatečně srozumitelně a určitě, a tudíž se nejedná o výpověď zdánlivou.

37. Z výpovědi je bez pochybností zřejmé, vůči komu směřuje, žalovaná je dostatečně označena, stejně tak je odkazem na nájemní smlouvu dostatečně označen byt, jehož nájem je vypovídán.

38. Neobstojí ani námitka neplatnosti výpovědi pro rozpor s dobrými mravy. Žalovaná v této souvislosti poukazovala na konflikty s rodinou , jméno FO, , na zvýhodňování této rodiny ze strany žalobce, když členům rodiny , jméno FO, měl být předem nabídnut nájem bytu užívaného žalovanou.

39. Toto tvrzení však, ani v případě bylo-li by prokázáno, nemůže způsobit neplatnost výpovědi pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce ve vztahu se žalovanou vystupuje jako pronajímatel, vlastník bytu, který dal žalované jako nájemci do užívání. Je zcela na rozhodnutí žalobce jako vlastníka bytu, jakou osobu si zvolí za příštího nájemce. V pouhé realizaci vlastnického práva nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy či zneužití postavení žalobce ve vtahu k žalované, byť je pravdou, že nájemce obecně je považován za slabší stranu právního vztahu a jako takové je mu poskytována zvýšená ochrana. Tato ochrana spočívá v zákonem stanoveném omezení výpovědních důvodů, pro které lze nájemní vztah ukončit, a také v možnosti nájemce bránit se výpovědi žalobou, na základě které soud v řízení zkoumá naplněnost zákonem stanovených výpovědních důvodů. Zákonodárce jistě nezamýšlel chránit nájemce omezením vlastníka v jeho právu zvolit si libovolného nájemce svého bytu za situace, kdy nájem předchozího nájemce byl vypovězen ze zákonem stanovených důvodů, respektive naplněnost těchto důvodů nebyla soudem přezkoumána pro marné uplynutí prekluzivní lhůty podle ustanovení § 2290 o. z. Jinými slovy, i kdyby žalobce skutečně zamýšlel pronajmout byt užívaný žalovanou některému z členů rodiny Marcinčivovy, nemohla by tato skutečnost založit neplatnost výpovědi pro rozpor s dobrými mravy. Nejednalo by se ani o zneužití práva ze strany žalobce, který by naopak tímto způsobem toliko realizoval své vlastnické právo.

40. Tvrzení žalované, že je žalobcem dlouhodobě šikanována, což žalovaná dovozovala mimo jiné z toho, že jí žalobce „vyměňoval“ byty stále za menší a horší kvality je vyvráceno výpovědí samotné žalované, která popsala celou historii postupné výměny nájemních bytů. Kdy o první výměnu bytu, jehož pronajímatelem nebyl žalobce ale městská část města , adresa, -, Anonymizováno, , zažádala sama a k další výměně bytu, tedy stěhování žalované z , adresa, došlo rovněž na základě žádosti žalované. Žalovaná sice žalobci vytýkala, že jí nenabídl jiný než menší byt nižší kategorie, avšak bylo zcela na vůli žalované, zda zůstane v bytě původním či zda na výměnu přistoupí. Není povinností žalobce přistoupit k výměně bytu, respektive nabídnout nájemci k užívání jiný byt, pokud nájemce v dosavadním bytě nemá zajištěn dostatečný komfort bydlení. Nabídku menšího bytu nižší kategorie nelze hodnotit jako šikanózní jednání ze strany žalobce.

41. Jelikož tvrzený postup žalobce, jak jej popisuje žalovaná, i kdyby byl prokázán, není v rozporu s dobrými mravy a nelze jej vyhodnotit jako zneužití práva, nevyvolává neplatnost výpovědi v rozporu s dobrými mravy, ale ani nemůže vést k závěru o odepření výkonu vlastnického práva pro rozpor s dobrými mravy, které by se mohlo projevit například zamítnutím žaloby pro tentokrát.

42. V této souvislosti neobstojí ani námitka žalované, že nájemné za předmětný byt je nízké a že za současné situace není schopna pro svou nedobrou finanční situaci zajistit si jiné bydlení. Není totiž povinností žalobce jako vlastníka bytu poskytovat dlouhodobě časově neomezenou ochranu nájemci, který se nachází v tíživé bytové či sociální situaci. Nadto, když se nejedná o situaci přechodnou, nýbrž dlouhodobý, v podstatě setrvalý stav (obdobně srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. , spisová značka, , dostupného na www. nsoud.cz).

43. Pokud žalovaná poukazovala na svůj špatný psychický stav, který se stále zhoršuje, je třeba připomenout, že žalovaná zhoršování svého psychického stavu spojuje se soužitím v bytovém domě. Nelze si tedy představit, jak by setrvání žalované v konfliktním, a pro ni nezdravém, prostředí mohlo zlepšit ovlivnit její zdravotní stav, respektive za této situace nemůže být námitka nedobrého zdravotního stavu relevantním argumentem pro zamítnutí žaloby (pro tentokrát), tedy odepření realizace vlastnického práva žalobci).

44. Soud v dané věci tíživou finanční situaci žalované, jakož i její nedobrý zdravotní stav, zohlednil v otázce stanovení lhůty k vyklizení bytu, když žalované uložil byt vyklidit do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku, tedy ve lhůtě výrazně překračující zákonem stanovenou patnáctidenní lhůtu k vyklizení bytu.

45. Jelikož žalovaná byt neopustila ke dni ukončení nájmu, ani později, užívá nadále byt bez právního důvodu. Za této situace svědčí žalobci jako vlastníkovi právo domáhat se ochrany svého vlastnického práva, tj. vydání věci neprávem zadržované, resp. vyklizení bytu neprávem (bez právního důvodu) užívaného žalovanou.

46. Nárok uplatněný žalobou byl ze shora vyložených důvodů shledán důvodným, a proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku pod bodem I tohoto rozsudku.

47. Při stanovení lhůty k vyklizení soud zohlednil zejména tíživou finanční situaci žalované, která (vyjma příspěvku na bydlení) nemá stálý příjem, a současnou společenskou situace, kdy na trhu s bydlením došlo k prudkému nárůstu cen. Doba dvou měsíců se jeví být přiměřená k tomu, aby si žalovaná zajistila bydlení odpovídající jejím finančním možnostem.

48. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zcela procesně úspěšný žalobce má proti žalované právo na jejich náhradu. Náklady řízení činí 6.800 Kč a jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč a paušální náhradou nákladů nezastoupeného žalobce ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1.800 Kč stanovenou podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za šest úkonů (podání žaloby, účast u jednání soudu přesahujícího dvě hodiny dne 12. 1. 2022 a dne 18. 2. 2022 a účast u jednání soudu dne 25. 3. 2022) podle § 1 odst. 3 této vyhlášky, když žalobce další náklady neuplatnil.