63 C 13/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Juditou Fadrusovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně právnická osoba , IČO , se sídlem v  obec , anonymizována dvě slova číslo , zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo proti žalovanému celé jméno žalovaného , anonymizováno , narozenému datum , bytem v  obec , ulice a číslo , zastoupenému advokátem JUDr. jméno příjmení , se sídlem v  obec , ulice a číslo o 120.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 120.000 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 53.182,80 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou podanou soudu dne 25.8.2020 se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 120.000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný investoval prostřednictvím žalobkyně finanční prostředky tak, že žalobkyně coby administrátor zprostředkovala uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným coby zapůjčitelem a Ing. [jméno] [příjmení], coby vydlužitelem, smlouva byla uzavřena dne 15.6.2015 a sjednaným platebním místem byly jednotlivé bankovní účty žalobkyně, na které měly směřovat veškeré platby vydlužitele. Pro případ, kdy žalovaný obdrží jakékoliv plnění ze smlouvy o zápůjčce přímo od vydlužitele, byl tento povinen přijaté plnění odeslat na účet označený jako platební místo a bude-li tato povinnost porušena, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 30% ze zapůjčené jistiny ve výši 400.000 Kč. Poté, co byl zjištěn úpadek vydlužitele a bylo schváleno jeho oddlužení, žalovaný přihlásil pohledávky vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, avšak v přihlášce neoznačil jako platební místo účet uvedený ve smlouvě, a i přes porušení smluvních ujednání, po inkasování jednotlivých plateb plynoucích z oddlužení, tyto nezasílal žalobkyni tak, jak bylo ve smlouvě dohodnuto. Žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty odpovídající 30% ze zapůjčené jistiny ve výši 400.000 Kč, což odpovídá částce ve výši 120.000 Kč.

2. Žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta. Poukázal na skutečnost, že čísla účtů v přihlášce pohledávky do insolvenčního řízení ve věci dlužníka – Ing. [jméno] [příjmení] – zahrnovala jak čísla účtů vztahujících se k žalobkyni, tak číslo účtu vztahujícího se k žalovanému, přičemž u čísla účtu žalobkyně byla uvedena poznámka, že na tento účet má být plněno. Žalovaný po celou dobu insolvenčního řízení dostával plnění od insolvenčního správce a jako laik ze znění smlouvy vyvodil, že se nejedná o„ plnění přijímané přímo od vydlužitele“. Má proto za to, že žalovaný se žádného porušení povinnosti nedopustil. Nadto namítal jednak neplatnost ujednání o smluvní pokutě s ohledem na rozpor ujednání s požadavkem její přiměřenosti a jednak uplatnil i námitku promlčení nároku na vyplacení smluvní pokuty, neboť tato mohla být žalobkyní uplatněna již na počátku insolvenčního řízení a nikoliv až po jeho skončení.

3. Účastníci shodně tvrdili, že žalovaný v pozici zápůjčitele uzavřel prostřednictvím žalobkyně s Ing. [jméno] [příjmení] v pozici vydlužitele dne 15.6.2015 smlouvu o výpůjčce, na základě které poskytl vydlužiteli zápůjčku ve výši 400.000 Kč, a že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 29.1.2016, č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek manželů [příjmení] a bylo povoleno jejich oddlužení. Dle ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal tedy soud toto shodné tvrzení účastníků za své skutkové zjištění.

4. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 15.6.2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným na straně zapůjčitele, Ing. [jméno] [příjmení] na straně vydlužitele a žalobkyní coby„ administrátorem“ a dle této se žalovaný zavázal poskytnout vydlužiteli peněžitou zápůjčku ve výši 400.000 Kč oproti závazku vydlužitele poskytnutou částku spolu se sjednanými úroky vrátit v 36 měsíčních splátkách splatných na účet administrátora č. [bankovní účet] (článek III, bod 3.7. a článek IV 4.2. smlouvy). Pro případ, že žalovaný obdrží přímo od vydlužitele jakékoliv plnění v souvislosti s uzavřenou smlouvou, byl povinen o tom okamžitě uvědomit písemně žalobkyni a zaslat toto přijaté plnění na účet administrátora nejpozději do 15 dnů od obdržení plnění od vydlužitele. Poruší-li žalovaný tuto povinnost, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 30% ze sjednané částky zápůjčky (článek VIII bod 8.8. smlouvy).

5. Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29.1.2016, č.j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že byl zjištěn úpadek žalovaného a jeho manželky, bylo povoleno oddlužení manželů [příjmení] a dle údajů uvedených v přihlášce pohledávky adresované Krajskému soudu v Brně, sp.zn. [insolvenční spisová značka] v rámci insolvenčního řízení přihlášena pohledávka žalovaného za dlužníkem – Ing. [jméno] [příjmení] vyplývající ze smlouvy o zápůjčce [číslo].

6. Z předžalobní výzvy k plnění smluvních povinností ze dne 3.6.2020 bylo zjištěno, že touto byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzýván k úhradě smluvní pokuty ve výši 120.000 Kč ve lhůtě do 18.6.2020, neboť dle zprávy insolvenčního správce ze dne 12.2.2020 o plnění povinností dlužníka – v oddlužení, žalovaný přijímal po celou dobu probíhajícího insolvenčního řízení plnění přímo na účet žalovaného aniž by byl písemně informoval žalobkyni nebo na její účet odeslal přijatá plnění.

7. Z obsahu e-mailové korespondence mezi účastníky ze dne 9.2.2016, 10.2.2016 a 12.2.2016 bylo zjištěno, že žalovaný konzultoval otázku vyplnění přihlášky do insolvenčního řízení s žalobkyní a odmítl do přihlášky„ uvádět nepravdu v tom, že účet žalobkyně je účtem žalovaného v sekci o věřiteli“.

8. V řízení byl dále proveden důkaz listinami - výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku s údaji platnými k 6.1.2022, články„ Jak finanční poradce mění makléře a proč číst smlouvy“,„ Jak jsem začal investovat“,„ Jak se stát partnerem finančního poradce“,„ Mýty o půjčkách: kdy si půjčku vzít a kdy naopak ne“,„ Stinné stránky nejen P2P půjček. Příběh z praxe“, vytištěnými z webových stránek [webová adresa] a článkem„ Finance nejsou jen o financích“, týkající se žalovaného. Z jejich obsahu však soud neučinil jiná – pro rozhodnutí sporu podstatná – zjištění, než shora popsaná, případně nebyly zjištěny žádné jiné skutečnosti právně relevantní pro rozhodnutí sporu.

9. Podle ustanovení § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla dne 15.6.2015 uzavřena smlouva o zápůjčce, ve které se žalovaný zavázal poskytnout třetí osobě (Ing. [jméno] [příjmení]) zápůjčku ve výši 400.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka spolu se sjednanými úroky bude žalovanému vrácena v měsíčních splátkách splatných na účet žalobkyně a pro případ, že žalovaný obdrží peněžité plnění přímo od vydlužitele, byl povinen o tom okamžitě uvědomit písemně žalobkyni a zaslat toto přijaté plnění na její účet administrátora. Nesplní-li žalovaný tuto povinnost, byla mezi účastníky dle ustanovení § 2048 o.z. sjednána smluvní pokuta ve výši 30% ze sjednané částky zápůjčky, tedy ve výši 120.000 Kč.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že byl zjištěn úpadek vydlužitele – ing. [jméno] [příjmení], bylo povoleno jeho oddlužení a v průběhu insolvenčního řízení žalovaný přijímal peněžité platby zasílané na jeho účet insolvenčním správcem, aniž by bylo prokázáno, že žalovaný o přijímaných platbách písemně žalobkyni uvědomil nebo, že by jí byl tato plnění zaslal na její účet, jak bylo sjednáno v článku VIII. bodu 8.8. smlouvy o zápůjčce. Z toho důvodu má soud za to, že žalovaným bylo porušeno smluvní ujednání článku VIII. bodu 8.8. smlouvy o zápůjčce a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty.

12. Poukazoval-li žalovaný na skutečnost, že plnění nepřijímal přímo od vydlužitele, jak je stanoveno ve smlouvě, ale od insolvenčního správce, nebyla tato obrana shledána relevantní. Insolvenční správce je osobou jednající svým jménem na účet dlužníka (§ 40 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona), z čehož plyne, že plnění zaslaná, resp. přijatá od insolvenčního správce dlužníka mají tentýž charakter jako plnění přijatá od dlužníka. Žalovaný proto byl povinen buď žalobkyni písemně oznámit přijetí peněžitého plnění nebo toto zaslat na účet žalobkyně, jak bylo sjednáno ve smlouvě o zápůjčce, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by tak byl učinil.

13. Soud se při svém rozhodování zabýval také žalovaným uplatněnou námitkou promlčení. Podle ustanovení § 609 o.z. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v promlčecí lhůtě (§ 619 an. o.z.) a dlužník není povinen plnit. Podle ustanovení § 629 odst. 1 o.z. je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 619 odst. 1 o.z.). Jak je uvedeno shora žalobkyně se o skutečnosti, že je vydlužitelem plněno přímo žalovanému dozvěděla ze zprávy insolvenčního správce ze dne 12.2.2020. Ode dne následujícího tedy mohla požadovat zaplacení smluvní pokuty a v případě, že by toto žalovaný odmítl, mohla se se svým nárokem obrátit na soud. Nevykoná-li však žalobkyně své právo v zákonem stanovené době, to znamená, že neuplatní-li u soudu své právo proti žalovanému na zaplacení smluvní pokuty v zákonem stanovené době, právo se promlčí (§ 609 o.z.). V daném případě mohla žalobkyně své právo na zaplacení předmětné částky vykonat poprvé dne 13.2.2020 a od tohoto dne jí začala běžet promlčecí doba, která je v tomto případě tříletá (§ 629 odst. 1 o.z.). Uplynula-li zákonem určená promlčecí doba a žalobkyně stanoveným způsobem nevykonala své právo u soudu, to znamená, že nepodala žalobu u soudu do 13.2.2023, nevykonané právo se promlčelo. V důsledku toho vzniklo dlužníkovi - žalované právo vznést námitku promlčení a tím způsobit zánik možnosti žalobkyně domoci se úspěšně u soudu promlčeného práva. V předmětném sporu byla žaloba podána dne 23.6.2020, tedy před uplynutím promlčecí doby a vznesená námitka promlčení byla proto shledána nedůvodnou.

14. Ze všech těchto důvodů byl žalovaný shledán povinným zaplatit žalobkyní požadovanou částku ve výši 120.000 Kč.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci zcela úspěšná. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.800 Kč, úhradě 6 úkonů právní pomoci advokáta po 5.900 Kč podle ustanovení § 7 bodu 5, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva ze dne 3.6.2020, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 11.1.2022, účast u jednání dne 13.1.2022 a 28.2.2022), a v úhradě 6 paušálních částek po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 37.200 Kč ( (6 x 5.900) + (6 x 300) = 37.200).

16. Další náklady řízení vzniklé žalobkyni spočívají v úhradě cestovních výdajů jejího zástupce podle ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Cestovní výdaje žalobkyně jsou tvořeny náklady vynaloženými v souvislosti s vykonanou cestou zástupce žalobkyně z jeho sídla k procesnímu soudu, tzn. z [obec] do [obec] a zpět v celkové délce 156 km. Podle ustanovení § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad činila sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel 4,70 Kč, náhrada za použití silničního motorového vozidla k jednání dne 13.1.2022 a 28.2.2022 byla proto stanovena ve výši 1.466,40 Kč (2 (156 x 4,70) = 1.466). Při cestě k jednání použil zástupce žalobkyně osobní automobil značky [anonymizováno], který má podle technického průkazu č. [anonymizováno] [číslo] průměrnou spotřebu pohonných hmot 4,5 l na 100 km paliva BA v hodnotě 37,10 Kč za 1 litr paliva (§ 158 odst. 3, 4, § 189 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a při jízdě v délce 156 km bylo zapotřebí 7 litrů pohonných hmot. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty za jízdu k jednán dne 13.1.2022 a 28.2.2022 činí 519,40 Kč (2 (7 x 37,10) = 519,40). Podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží zástupci žalobkyně náhrada za promeškaný čas v souvislosti s poskytnutím právní služby v délce trvání 8 půlhodin a tato činí podle ustanovení § 14 odst. 3 advokátního tarifu 800 Kč (8 x 100 = 800). Takto vypočítaná odměna, náhrada cestovních výdajů a náhrada za promeškaný čas ve výši 39.985,80 Kč (37.200 + 1.466 + 519,40 + 800 = 39.985) byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř., zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 8.397 Kč. V součtu pak náklady vynaložené žalobkyní činí 53.182,80 Kč (4.800 + 39.985 + 8.397 = 53.182) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.