72 C 194/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Soňou Novotnou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o odstranění stromů a náhradu poškozeného oplocení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném odstranění či ořezání všech stromů a tújí do zákonem dané vzdálenosti a výšky, aby nedocházelo ke znečišťování jeho pozemků spadem listí, stínění jeho pozemků a poškozování jeho oplocení a dále nahradit žalobci poškozené oplocení novým oplocením tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků kvůli možnosti zranění, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 6.480 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou označenou jako „žaloba na odstranění stromů“, resp. „náhradu poškozeného oplocení“, domáhal vydání rozhodnutí v podobě „nařízení odstranění stromů, aby mu dále nevznikala škoda“, a to s tím, že uvedl, že jako majitel pozemků v katastrálním území , adresa, mu způsobují škodu stromy prorůstající z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , majitele , tituly před jménem, , jméno FO, . Tyto stromy a keře přesahující výšku 3 metry jsou vysázeny v těsné blízkosti plotu, čímž způsobují poškození oplocení a navíc žalobce obtěžují stínem a padajícím odpadem, Anonymizováno2. Na výzvu soudu k odstranění vad žaloby žalobce sdělil, že se jedná o hranici mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované a pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce, všechny pozemky v k. ú. , adresa, . Jedná se o: „ořech – 3 ks, třešeň – 1 ks, jabloň – 1 ks, túje – 10-14 ks, ostatní dřeviny 3-5 ks. Jedná se o stromy staré několik desetiletí, některé přesahují výšku 7 m“, kdy „větve tújí přesahují cca 1 metr, stromy cca 2,5 metru“ nad pozemek žalobce. Větve ze stromů prorůstají oplocením, čímž ho poškozují, navíc žalobce omezují stínem, došlo dokonce k úhynu několika hlav révy vinné, kterou na svém pozemku pěstoval. Vzhledem k tomu, že se sousedkou není možná domluva, zkoušel žádat o nápravu situace Policii ČR, Městskou policii, ÚMČ , adresa, , , Anonymizováno, . Žalovanou i jejího syna žalobce mnohokrát ústně žádal o odstranění nevhodné vegetace. Naposledy žalobce žádal žalovanou o odstranění přesahujících větví doporučeným dopisem, který si žalovaná převzala dne 16. 2. 2021, bohužel ze strany žalované nedošlo k žádné reakci, a proto byl žalobce nucen podat žalobu. Závěrem žalobce navrhl „odstranit všechny stromy a túje do zákonem dané vzdálenosti a výšky, a „nahradit žalobci poškozené oplocení novým oplocením, tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků, kvůli možnosti zranění“, Anonymizováno3. Na upřesňující písemnou výzvu soudu týkající se doplnění rozhodujících skutečností ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku žalobce dále doplnil, že se domáhá nároku ve smyslu § 1017 občanského zákoníku i § 1013 občanského zákoníku. Některé túje na pozemku vysazené, byly sázeny určitě po roce 2014 a jsou vysazeny ve vzdálenosti 0,5 metru od oplocení a prorůstáním do oplocení toto oplocení poškozují. Jedná se o stromy a túje na pozemku p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , zapsané na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, . Žalobce dále uvedl „specifikaci stromů“: „ořech (ořešák) – 3 ks, třešeň – 1 ks, jabloň – 1 ks, túje – 10-14 ks, ostatní dřeviny 3-5 kusů. Stromy dosahují výšky 4 až 10 metrů. Nikdo je neudržuje. Větve tújí přesahují cca 1 metr, stromy cca 2,5 metru nad pozemek“. Větve stromů prorůstají oplocením, čímž ho poškozují, navíc žalobce omezují stínem, došlo dokonce k úhynu několika hlav révy vinné. Dále žalobce na výzvu soudu uvedl „specifikaci oplocení“, kdy uvedl, že se „jedná o čtyřhranné pletivo o výšce 180 cm, pozinkované, délka oplocení mezi pozemky je cca 80 cm. Jedná se o oplocení mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapsané na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , ve vlastnictví žalované a pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobce, zapsané na LV , Anonymizováno, v katastru nemovitostí pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , v obci , adresa, , katastrální území , adresa, . Oplocení je v náčrtu v příloze mezi body 1 a 2“. Žalobce dále uvedl, že doplňuje skutková tvrzení tak, že stromy a keře prorůstají oplocením, které je v jeho vlastnictví, čímž ho poškozují. Zároveň dochází ke stínění jeho pozemku, v důsledku čehož došlo k úhynu několika rostlin vinné révy na jeho pozemku. Žalobce upřesnil žalobní petit tak, že navrhuje „odstranit, či ořezat všechny stromy a túje do zákonem dané vzdálenosti a výšky, aby nedocházelo ke znečišťování jeho pozemku spadem listí, stínění jeho pozemku a poškozování jeho oplocení, a nahradit žalobci poškozené oplocení novým oplocením, tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků, kvůli možnosti zranění“.

4. Žalovaný se prostřednictvím podání, které bylo doručeno soudu dne 3. 1. 2024, vyjádřil především v tom smyslu, že rozporuje tvrzení žalobce s tím, že parcela č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , kterou zmiňuje žalobce, jenž má být ve vlastnictví žalovaného, v současnosti neexistuje, když ani pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , které zmiňuje žalobce, které měly být oproti tomu ve vlastnictví žalobce a sousedit s pozemky žalovaného, v současnosti neexistují. V současnosti částečně se zahradou žalovaného p. č. , Anonymizováno, sousedí pozemek žalobce p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný popírá, že se na pozemku žalovaného nachází 10 až 14 tújí. Vzhledem k tomu, že žalobce asi před 4 lety neoprávněně některé túje zničil tak, že je ve výšce nad plotem celé uřezal a do příjezdu policie takto stačil neoprávněně zničit většinu tújí žalovaného, zbyly žalovanému pouze 2 vzrostlé túje a další 3, které přežily uvedený zásah žalobce, přičemž tyto túje byly vysazeny před rokem 2014, kdy žalovaný odkázal na fotodokumentaci k podání. Žalovaný nevylučuje, že některé koruny stromů, jakož i větve zbylých dvou vzrostlých tújí mírně přesahují nad pozemek žalobce. Tento však mohl postupovat podle § 1016 odst. 2 občanského zákoníku a požádat žalovaného, aby odstranil větve přesahující na jeho pozemek, což se nestalo a pokud žalobce tvrdí, že tak učinil, tak mohl dále postupovat podle citovaného ustanovení a sám šetrným způsobem odstranit tyto „přesahující“ větve nad jeho pozemkem, pokud tvrdí, že mu působí škodu nebo jiné obtíže. Toto žalobce neučinil, s výjimkou výše uvedeného, kdy uřezal celé stromy tújí, tedy nikoliv šetrným způsobem, a nikoliv nad pozemkem žalobce, nýbrž nad pozemkem žalovaného. Žalovaný popřel, že by větve stromů prorůstaly oplocením a poškozovaly plot žalobce, kdy žalovaný se o zahradu řádně stará a stromy ošetřuje. Navíc ovocné stromy mají kmen vyšší než výška plotu, větve ani prorůstat plotem nemohou, plot je nepoškozený. Nemůže obstát ani tvrzení žalobce, že větve vrhají stín na jeho pozemek, neboť pozemek žalovaného je orientován k pozemku žalobce na západ. I v případě, že by tomu tak nebylo a stromy by od západu vrhaly stín na pozemek žalobce, jedná se o zcela běžný jev dopadu stínu stromů mezi sousedními zahradami, kdy se nejedná o stínění obytných místností. Žalovanému není nic známo o tom, že by žalobce matce žalovaného doručil dne 16. 2. 2021 výzvu k odstranění přesahujících větví. Žalovaný dále namítl, že zákonné ustanovení § 1017 občanského zákoníku, kterým odůvodňuje žalobce svůj žalobní nárok, nabylo účinnosti ke dni 1. 1. 2014 a vzdálenosti tam upravené se vztahují až na stromy vysázené po tomto datu, nikoliv stromy žalovaného, které jsou staré desítky let, jak uvádí ve svém prvním podání ze dne 22. 6. 2021 také sám žalobce, přičemž až ve svém druhém podání ze dne 28. 1. 2022 došlo ze strany žalovaného k opravě časového údaje, navíc až poté, co byl dříve soudem upozorněn na skutečnost, že pokud by stromy byly vysazeny před rokem 2014, vystavoval by se riziku zamítnutí žaloby. Žalovaný dále nesouhlasí s tvrzeními žalobce, že by přesahující větve jakkoliv poškozovaly plot nebo působily žalobci škodu a rovněž odmítá tvrzení žalobce, že by nad míru obvyklou působily žalobci jiné obtíže. Žalovaný rovněž namítl, že jestliže žalobce tvrdí, že žalovaného (nebo jeho matku jako právního předchůdce) k odstranění přesahujících větví písemně i ústně vyzýval, a jestliže tvrdí, že mu tyto přesahující větve poškozovaly plot a činily jiné obtíže (stínění), mohl a měl místo podané žaloby postupovat dle § 1016 odst. 2 občanského zákoníku a šetrným způsobem odstranit větve přesahující na jeho pozemek sám. Žalobce dále uvedl, že neexistuje žádný závazný předpis, na jehož základě by měly být stromy staré desetiletí na pozemku žalovaného ořezány nebo pokáceny pouze na základě vzdáleností od sousedních pozemků žalobce. Stejně tak neshledává jiný zákonný oprávněný důvod, pro který by tak měl učinit žalovaný. Rovněž odmítá, že by větve jeho stromů poškodily plot žalobce, což dokládá i fotodokumentací (mimo jiné s nepoškozeným plotem).

5. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. , spisová značka, ze dne 21. 10. 2021, které nabylo právní moci dne 21. 10. 2021, bylo rozhodnuto v řízení o pozůstalosti po žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , zemřelé dne , datum, , mimo jiné tak, že bylo potvrzeno, že jmění zůstavitelky nabyl jediný dědic ze zákona s tím, že tento dědic neuplatnil výhradu soupisu, a to pozůstalý syn , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, .

6. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 12. 12. 2022, č. j. 72 C 194/2021-61, které nabylo právní moci dne 13. 1. 2023, bylo rozhodnuto tak, že na straně žalované bude v řízení jako s procesním nástupcem , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, a zemřelé dne , datum, , nadále pokračováno s , Jméno žalovaného, , nar. , Datum narození žalovaného, .

7. Dle ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

8. Dle ust. § 1016 odst. 2 občanského zákoníku neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

9. Dle ust. § 1016 odst. 3 občanského zákoníku části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.

10. Dle ust. § 1017 odst. 1 občanského zákoníku má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

11. Dle ust. § 1017 odst. 2 občanského zákoníku ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu.

12. Soud v dané věci provedl dokazování v rozsahu účastníky označených důkazů a dále dospěl k níže uvedeným závěrům.

13. Z žalobcem připojené kopie katastrální mapy pořízené prostřednictvím aplikace nahlížení do katastru nemovitostí je zřejmý zákres jednotlivých pozemků p. č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, s tím, že žalobce opatřil kopii katastrální mapy vlastním zákresem situace pod bodem 1 a 2.

14. Žalobce dále předložil mimo jiné dopis hejtmana , Anonymizováno, kraje ze dne 14. 7. 2020, z něhož se podává, že hejtman obdržel dopis, v němž žalobce uvádí, že majitelka pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, výsadbami zeleně a stromů znehodnocuje oplocení, které tento pozemek odděluje od jeho pozemku a znemožňuje údržbu, kdy na to uzavírá, že jestliže nebude dohoda z nějakých důvodů možná, byl žalobce poučen, že nezbývá než se svých práv domáhat žalobou u soudu.

15. Dále žalobce předložil přípis Statutárního města , adresa, , Magistrát města , Anonymizováno, , Odbor životního prostředí ze dne 21. 7. 2020 ve věci žádosti žalobce o odstranění dřevin, z něhož se podává, že po prověření vlastnických vztahů se sděluje, že jsou oba pozemky v soukromém vlastnictví a neexistuje z pozice Statutárního města , Anonymizováno, žádná možnost, jak do dané situace vstupovat, přičemž záležitost je nutné řešit soukromoprávní cestou, v krajním případě žalobou.

16. Z žalobcem předložených listin také vyplývá, že žalobce se obracel na starostku městské části , adresa, s tím, že pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, jsou rozděleny hraničním pletivem a ze strany majitelky pozemku č. , Anonymizováno, je sázením zeleně a stromů znehodnocováno oplocení, znemožňována údržba, proto žalobce požádal o stoprocentní odstranění nevhodné zeleně do 30 dnů. V odpovědi na přípis žalobce mu bylo ze strany starostky MČ , adresa, sděleno, že po konzultaci na stavebním úřadu sděluje, že městská část nedisponuje žádným prostředkem ochrany, která by mohla přinést nápravu popsaného stavu. Spor s majitelkou sousedního pozemku o nevhodnou výsadbu zeleně je upraven výlučně normami soukromého práva a je tudíž na žalobci jako na vlastníkovi, aby se zákonem stanoveným , Anonymizováno, domáhal ochrany svých práv.

17. Žalobce rovněž připojil výzvu určenou žalované k odstranění stromů ze dne 10. 2. 2020, v níž žalobce uvádí, že mu způsobují škodu stromy prorůstající z pozemků žalované parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , přičemž tyto stromy přesahující výšku 3 metry jsou vysázeny v těsné blízkosti plotu, čímž způsobují poškození oplocení a navíc jej obtěžují stínem a padajícím odpadem. Tímto žalobce žalovanou vyzval k odstranění stromů a keřů do 10 dnů od doručení tohoto dopisu, jinak bude nucen se obrátit na soud. Výzva určená žalované byla ze strany žalobce předložena včetně podacího lístku.

18. Žalovaný pak ke svému podání připojil fotodokumentaci sestávající z černobílých kopií nedatovaných fotografií. U jednání soudu, které se konalo dne 13. 6. 2024, žalovaný soudu předložil totožné fotografie s tím, že založil do spisu jejich barevné kopie.

19. V průběhu jednání, které se konalo dne 13. 6. 2024, byla žalobci mimo jiné adresována výzva v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení týkajících se žalobou uplatněného nároku a označení důkazů k jejich prokázání včetně poučení o případném riziku neúspěchu ve sporu, a to v návaznosti na již dříve ze strany soudu adresovanou výzvu v písemné podobě, kdy ze strany žalobce bylo jako posledním podáním v této věci reagováno prostřednictvím doplnění, které bylo soudu doručeno dne 28. 1. 2022. Žalobce na výzvu reagoval přímo u jednání soudu, kdy však uvedl toliko, že „jeho zájmem je pouze to, aby bylo odstraněno vše to, co uváděl, a vše uvedeno do takového pořádku, aby oba pozemky vypadaly jako běžně udržované zahrady“ s tím, že „nemá, co by k tomu dodal a odkazuje na písemná vyhotovení svých podání tak, jak jsou založena ve spise“.

20. Předně tedy soudu konstatuje, že žalobce tak ani na výzvu soudu realizovanou u soudního jednání nedoplnil další skutečnosti, na základě kterých byl měl soud ve věci rozhodnout, ani neoznačil další důkazy. Zejména žalobce nedoplnil skutková tvrzení vztahující se k žalobou uplatněnému nároku takovým způsobem, aby bylo možné bez dalšího uzavřít, že má být žalovanému uložena povinnost „odstranění či ořezání všech stromů a tújí do zákonem dané vzdálenosti a výšky, aby nedocházelo ke znečišťování jeho pozemků spadem listí, stínění jeho pozemků a poškozování jeho oplocení a dále nahradit žalobci poškozené oplocení novým oplocením tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků kvůli možnosti zranění“. Žalobce neupřesnil jednotlivá tvrzení do té míry, aby bylo zřejmé, na jakém podkladě má být ve věci rozhodováno, jestliže se domáhal vedle „odstranění či ořezání všech stromů a tújí do zákonem dané vzdálenosti a výšky“ také uložení povinnosti žalovanému nahradit „žalobci poškozené oplocení novým oplocením tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků kvůli možnosti zranění“. Z tvrzení žalobce tak nevyplývá ani to, o jaký podklad opírá ve vztahu k žalovanému nárok na náhradu poškozeného oplocení a mělo-li by se jednat o nárok z titulu odpovědnosti za vzniklou škodu, z čeho dovozuje předpoklady pro vznik odpovědnosti na straně žalovaného včetně příčinné souvislosti. Jestliže v této souvislosti žalobce požadoval nahrazení poškozeného oplocení „novým oplocením tak, aby nebyla možnost pohybu zvířat ze sousedících pozemků kvůli možnosti zranění“ z žádných dalších tvrzení nevyplynulo, čím je odůvodněna potřeba bránit „pohybu zvířat ze sousedících pozemků kvůli možnosti zranění“, přestože i k této části žalobcem formulovaného žalobního petitu byl žalobce vyzván k upřesnění. Nadto žalobce ani poté, co se seznámil s námitkami žalovaného, neupřesnil skutečnosti týkající se pozemků, o které se v dané věci jedná. Není přitom věcí soudu, aby nahrazoval svou činností aktivitu vztahující se k odpovídajícím žalobním tvrzením. Žalobcem uváděné skutečnosti však postrádají oporu rovněž v provedeném dokazování, kdy ovšem ze strany žalobce ani na výzvu další důkazy označeny nebyly, a soud proto vycházel toliko z provedeného dokazování.

21. Nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (tzv. neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene) má přitom za následek nepříznivé rozhodnutí ve věci pro toho z účastníků, který své povinnosti nesplnil. Je ovšem na žalobci, aby již v žalobě splnil svou primární povinnost tvrzení, jak je zřejmé ze souvisejícího ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., které žalobci ukládá mimo jiné vedle označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, vylíčit rozhodující skutečnosti, tedy údaje nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout. Nestačí pouze povšechné označení právního důvodu, o nějž žalobce svůj nárok opírá, je třeba, aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny, i stručně, přesto však úplně, přičemž z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobce svůj nárok opírá (právní důvod žaloby). Žalobce plní primárně svoji povinnost tvrzení již v žalobě, kde musí skutkové okolnosti vylíčit takovým způsobem, aby skutkový děj byl nezaměnitelně vymezen (k tomu srov. Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2016). Povinnost tvrzení přitom logicky předchází povinnosti důkazní a za situace, kdy účastník dostatečným a nezaměnitelným způsobem nevylíčí rozhodné skutkové okolnosti, nelze tuto povinnost nahrazovat označením důkazních prostředků. V této souvislosti soud v návaznosti na shora uvedené opětovně shrnuje, že právě v duchu zásady projednací, která se u daného typu sporu v plné míře uplatní, není přijatelné, aby soud sám svou aktivitou domýšlel chybějící skutková tvrzení. Současně je třeba konstatovat, že tvrzení žalobce nelze nahrazovat odkazem na listinné důkazy, neboť povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti předchází povinnosti označit k nim důkazy.

22. Dle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

23. Jde-li o jednotlivé k důkazu provedené listiny, soud rovněž doplňuje, že žalobce ani po opakované výzvě soudu neodstranil rozpory týkající se jednotlivých jím uváděných skutečností ve vztahu k žalobou uplatněnému nároku včetně odpovídajícího upřesnění. Žalobou požadované plnění tak zůstalo již v rovině tvrzení nejednoznačné a základní rozpory týkající se skutkového podkladu, na jehož základě by po provedeném dokazování bylo možné dospět k závěru o důvodnosti požadovaného plnění, nebyly v průběhu řízení odstraněny. K výše uvedenému soud dále shrnuje, že ve sporném řízení ovládaném projednací zásadou je přitom věcí stran, aby právně významné skutečnosti učinily součástí svých přednesů a aby k těmto skutečnostem označily důkazy. Ze všech výše uvedených žalobu tak soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout, neboť na podkladě všeho výše uvedeného nebylo možné dospět k závěru o důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž soud přiznal ve věci úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, a to v celkové výši 6.480 Kč. Náklady řízení spočívají v odměně advokáta dle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bodu 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a účast u jednání soudu), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalovanému přiznána v celkové výši 900 Kč za 3 úkony právní služby, to vše spolu s DPH dle ustanovení § 137 odst. 1, 3 o. s. ř.