11 C 17/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o náhradě škody

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 8,5 % úrok z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 17. 4. 2018 do 3. 9. 2020, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 158.699 Kč, 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 700.000 Kč, od 28. 12. 2013 do 31. 12. 2017, 8,5 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 1. 1. 2018 do 16. 4. 2018, 0,5 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, 1,25 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, 1,5 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, 1,5 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 1. 7. 2020 do 2. 9. 2020 a 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky ve výši 700.000 Kč, od 3. 9. 2020.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne 13. 1. 2021, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit částku 158 699 Kč a dále zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč od 28. 12. 2013 do zaplacení. K odůvodnění návrhu, jak v žalobě, tak i v rámci doplnění žaloby, které učinil na výzvu soudu, žalobce uvedl, že má za prokázané, a to z odsuzujícího rozsudku Okresního soudu ve Vyškově vyhlášeného ve věci vedené pod sp. zn. 1 T 23/2016, že díky protiprávnímu jednání žalovaného musel ze svého majetku zaplatit smluvený úrok věřiteli, a to ve výši 158 699 Kč, vypočtený jako 7/8 (celková částka poskytnutá věřitelem byla 800 000 Kč, požadované příslušenství je tedy rovno 7/8), z denního úroku ve výši 547,945 Kč x 331 dnů, ačkoliv z předmětné jistiny ve výši 700 000 Kč pro svou potřebu ničeho neužil. Žalovaný si byl vědom vzniklé situace, neboť byl u předmětného kontraktu od samého počátku, peníze použil pro vlastní doposud nezjištěnou potřebu a žalobce tak musel smluvený smluvní úrok nahradit věřiteli, aniž by na částce 700 000 Kč jakkoliv participoval. Dne 30. 1. 2013 v kanceláři notářky tituly před jménem jméno FO předal žalobce žalovanému částku ve výši 700 000 Kč, která měla být použita pro společný výdělečný záměr žalobce i žalovaného. Žalovaný po 14 dnech na dotaz žalobce, kde jsou předmětné peníze, uvedl, že peníze již nemá. Žalovaný si byl vědom, že předmětná částka byla zajištěna souborem nemovitých věcí žalobce a zároveň byla tato částka úročena smluvním úrokem ve výši 25 % ročně a měla být, včetně jistiny, vrácena do 30. 1. 2014 věřiteli. Celková částka byla uhrazena formou zápočtu na kupní cenu ze strany kupujících, kteří v minulosti od žalobce odkoupili soubor nemovitých věcí. Zákonný úrok z prodlení vypočítal žalobce za období od 28. 12. 2013 ke dni 22. 3. 2021 a dosáhl za toto období výše 407 727 Kč.

2. Z písemného vyjádření žalovaného vyplynulo, že nárok žalobce neuznává. Navrhl zamítnutí žaloby. K odůvodnění ve vyjádření uvedl, že dle žalovaného není pravdou, že by v trestním řízení byly prokázány souvislosti mezi jednáním žalovaného a způsobenou škodou, že díky protiprávnímu jednání žalovaného musel žalobce ze svého majetku zaplatit smluvený úrok věřiteli, a to ve výši 158 699 Kč. Jak se podává z výroku a odst. 12 odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1 T 23/2016-250, žalobci tento soud přiznal pouze náhradu škody ve výši 700 000 Kč v souladu s žalobcem v tomto trestním řízení uplatněném nároku na náhradu škody, neboť co se týče úroku z prodlení, soud nezkoumal zejména dobu, od kdy vznikly žalobci nároky na úroky z prodlení a jejich výši (žalobce zřejmě uplatnil v trestním řízení pouze údajný zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč, nikoli údajný smluvní úrok ze zápůjčky ze dne 14. 1. 2013, na nějž údajně vznikl nárok věřitelům z této smlouvy). Ve výroku tohoto rozsudku pak soud uložil žalovanému trest odnětí svobody v trvání 2 let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 3 let a současně uložil povinnost podle svých možností nahradit způsobenou škodu (tedy ne do konkrétního data představující splatnost, pročež se žalovaný nemohl dostat do prodlení s úhradou částky ve výši 700 000 Kč, kterou nadto uhradil již ve zkušební době dne 3. 9. 2020). V mezidobí žalobce podal exekuční návrh na vymožení pohledávky ve výši 700 000 Kč přiznané odsuzujícím rozsudkem. Exekuce byla vedena Soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka a pro mnoho svých věřitelů a platovou neschopnost se dostal do úpadku řešeného oddlužením v insolvenčním řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka u Krajského soudu v Brně, s ustanoveným insolvenčním správcem tituly před jménem jméno FO. Žalovaný se dostal do nejistoty, komu má pohledávku ve výši 700 000 Kč uhradit, zda žalobci, soudní exekutorce či insolvenčnímu správci. Současně pak také žalovaný ode dne 30. 6. 2020 opakovaně vyzýval žalobce ke sdělení čísla bankovního účtu a majitele tohoto účtu, na nějž by předmětnou pohledávku mohl uhradit, kdy tyto mu žalobce nesdělil a žalovaný je zjistil až od insolvenčního správce tituly před jménem jméno FO. Rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 8. 12. 2017 č.j. 1 T 23/2016-110, nabyl právní moci dne 11. 4. 2018, pročež stanovená zkušební doba uplynula ke dni 11. 4. 2021. Žalovaný ve zkušební době vedl řádný život a dne 3. 9. 2020 uhradil prostřednictvím soudního exekutora tituly před jménem jméno FO odsuzujícím rozsudkem přiznanou škodu v plné výši, včetně nákladů exekuce, pročež Okresní soud ve Vyškově rozhodl usnesením ze dne 24. 5. 2021, č. j. 1 T 23/2016-369 tak, že se žalovaný osvědčil. O úhradě byl žalobce vyrozuměn dne 21. 9. 2020 a později i dopisem ze dne 26. 10. 2020. Žalovaný dále uvedl, že nebyl smluvní stranou smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 1. 2013, kdy dle jeho názoru, je tato smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, z důvodu sjednání smluvního úroku „ve výši 25 % ročně ze základu tvořeného touto jistinou“ ( zřejmě z částky ve výši 100 000 Kč, viz odst. 2 smlouvy), smluvního úroku „ ve výši 25% ročně ze základu tvořeného touto jistinou“ (zřejmě z částky ve výši 800 000 Kč, viz odst. 4 této smlouvy) a smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za každý započatý den prodlení s navrácením celé zápůjčky 800 000 Kč, a právě uvedených 2 smluvních úroků ( viz odst. 5 smlouvy ). Vzájemné závazky ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 1. 2013 jsou v hrubém nepoměru, kdy dle žalovaného vzniká podezření, že věřitelé při uzavírání předmětné smlouvy využili tísně, rozumové slabosti a nezkušenosti či lehkomyslnosti žalobce, tedy předmětná smlouva představuje zakázanou lichevní smlouvu. Především však žalovaný měl za to, že pokud žalobce situuje svá tvrzení, z nichž mu údajně vznikla škoda (a svou vědomost o této škodě a údajném škůdci, od níž běží subjektivní promlčecí lhůta), do roku 2013, byl by takový nárok subjektivně promlčený dle ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., pro uplynutí dvouleté promlčecí lhůty práva na náhradu škody. Žalovaný dále dodal, že žalobcem tvrzená škoda dle odůvodnění rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 8. 12. 2017, č. j. spisová značka, nebyla přihlášena do tohoto trestního řízení, nebyla pohledávkou vymáhanou v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO, pod sp. zn. spisová značka, a žalobce podal žalobu dne 13. 1. 2021. V tomto případě tedy předmětná promlčecí lhůta jednoznačně uběhla i s ohledem na znění ustanovení § 112 obč. zák. Co se týče tvrzeného nároku na zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč, pak zde žalovaný měl za prokázané, že částku 700 000 Kč uhradil žalobci dne 3. 9. 2020, kdy o úhradu se prokazatelně pokoušel již ode dne 30. 6. 2020. Měl za to, že i tento tvrzený nárok byl promlčen dle ustanovení § 110 odst. 3 obč. zák. Žalobce ve svém doplnění žaloby situoval údajný vznik povinnosti žalovaného hradit zákonný úrok z prodlení na den 28. 12. 2013, kdy od tohoto data by dle žalobce běžela tříletá promlčecí lhůta. Tato promlčecí lhůta byla zřejmě stavěna po dobu trestního řízení vedeného Okresním soudem ve Vyškově, kdy rozsudek Okresního soudu ve Vyškově nabyl právní moci dne 11. 4. 2018, tedy tímto dnem pokračoval běh promlčecí lhůty. Tvrzený nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč nebyl vymáhán v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka. Žaloba pak byla podána až dne 13. 1. 2021.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Ze smlouvy o půjčce, která byla uzavřena dne 14. 1. 2013 mezi žalobcem, jako dlužníkem a tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, jako solidárními věřiteli, bylo zjištěno, že žalobce se s věřiteli dohodl na poskytnutí půjčky v celkové výši 800 000 Kč. První část půjčky ve výši 100 000 Kč obdržel od věřitelů v okamžiku uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem smlouvy a druhou část půjčky ve výši 700 000 Kč měl slíbenu při splnění podmínek stanovených v odst. 3 smlouvy. Žalobce se zavázal nejpozději do 30. 1. 2014 vrátit první část půjčky věřitelům a zaplatit smluvní úrok 25 % ročně ze základu tvořeného touto jistinou. Druhá část půjčky ve výši 700 000 Kč měla být žalobci vyplacena nejpozději do 10 dnů ode dne, kdy bude splněna podmínka, že rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu vlastnického práva věřitele tituly před jménem jméno FO do katastru nemovitostí na základě smlouvy o zajišťovacím převodu vlastnického práva k nemovitostem žalobce, které byly identifikovány v čl. 14 smlouvy, nabude právní moci. Částka 700 000 Kč měla být žalobci vyplacena v hotovosti, či bezhotovostním převodem, anebo složením hotovosti na jeho bankovní účet. Bylo dohodnuto, že pokud věřitelé vyplatí žalobci druhou část půjčky, tento se zavazuje nejpozději do 30. 1. 2014 tuto druhou část půjčky věřitelům vrátit a zaplatit smluvní úrok 25 % ročně ze základu tvořeného touto jistinou. Byly dohodnuty i sankce pokud žalobce, jako dlužník, svůj dluh nesplní řádně a včas. Byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 2 000 Kč za každý započatý den prodlení.

5. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 15. 10. 2020, č. j. spisová značka, vydaného Exekutorským úřadem Vyškov, soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO, bylo zjištěno, že tato oznamovala zánik pověření soudního exekutora k provedení exekuce s tím, že provedením exekuce zanikly účinky všech exekučních příkazů vydaných v rámci této exekuce. Exekuce byla vedena na návrh oprávněného – žalobce vůči povinnému – žalovanému k uspokojení pohledávky žalobce ve výši 700 000 Kč s příslušenstvím.

6. Z korespondence, která v souvislosti s částkou ve výši 700 000 Kč probíhala mezi žalobcem, právním zástupcem žalovaného a rovněž Exekutorským úřadem Vyškov, bylo zjištěno, že právní zástupce žalovaného dopisem ze dne 30. 6. 2020 požádal žalobce Anonymizováno o sdělení čísla účtu, na který má být částka 700 000 Kč žalobci žalovaným uhrazena. Dále žalobci oznamoval, že zjistil, že bylo schváleno oddlužení žalobce usnesením Krajského soudu Brno Anonymizováno ze dne 27. 8. 2018, č. j. spisová značka a proto žalovaný požaduje zaslání čísla účtu a označení majitele účtu k plnění náhrady škody. Další výzva stejného obsahu byla právním zástupcem žalovaného na žalobce sepsána dne 23. 7. 2020. Další výzva stejného obsahu byla sepsána právním zástupcem žalovaného na žalobce dne 3. 8. 2020 s tím, že žalobce upozorňoval, že stejný přípis již adresoval 2× žalobci na poslední známou adresu, nicméně odpověď nemá k dispozici. Aktuálně obdržel žalovaný předžalobní výzvu, kterou od žalobce obdržel dne 21. 7. 2020. Z této předžalobní výzvy zjistil současnou adresu žalobce. Proto právní zástupce žalovaného zopakoval výzvu z předchozích písemných podání, které byly adresovány žalobci na původní jeho adresu (adresa).

7. Soudu byla rovněž předložena emailová korespondence mezi právním zástupcem žalovaného a Exekutorským úřadem Vyškov, v rámci které tento exekutorský úřad zprávou ze 4. 10. 2020 oznamoval právnímu zástupci žalovaného, že částka 765 942,50 Kč byla připsána na exekutorský účet, a z tohoto důvodu zbývá doplatit pouze náklady exekuce. V tomto směru byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce, který byl zaslán na adresu povinného. Dáli Exekutorský úřad Vyškov oznamoval, že po právní moci uvedeného příkazu bude exekuce provedena a následně bude vymožená pohledávka oprávněného vyplacena na účet insolvenčního správce žalobce. Soudu byla předložena rovněž emailová korespondence mezi právní zástupcem žalovaného a insolvenčním správcem žalobce, kdy právní zástupce žalovaného insolvenčnímu správci žalobce zaslal materiály týkající se povinnosti žalovaného uhradit žalobci částku 700 000 Kč. Na tuto zprávu bylo reagováno zasláním čísla účtu majetkové podstaty žalobce, který je veden u společnosti právnická osoba., a insolvenční správce žalobce vyslovil souhlas, aby žalovaný uhradil prostředky do exekuční kanceláře soudního exekutora Exekutorského úřadu Vyškov v řízení pod sp. zn. spisová značka a následně oznamoval, že exekutor je dle něj povinen zaslat předmětné vymožené finanční prostředky na účet majetkové podstaty dlužníka – žalobce.

8. Soudu bylo předloženo rovněž sdělení právního zástupce žalovaného, které bylo sepsáno dne 21. 9. 2020 na žalobce, v rámci kterého žalobci bylo sděleno, že žalovaný uhradil dlužnou částku na účet Exekutorského úřadu Vyškov. K tomuto sdělení byl soudu předložen i doklad o doručování tohoto sdělení do DS žalobce.

9. Soud si připojil trestní spis Okresního soudu Vyškov, sp. zn. 1 T 23/2016. Z tohoto bylo zjištěno, že v rámci tohoto trestního řízení bylo vedeno řízení vůči obžalovanému jméno FO, nyní jméno FO, tedy žalovanému. Rozsudkem Okresního soudu Vyškov ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1 T 23/2016-250, byl obžalovaný jméno FO (nyní Anonymizováno), uznán vinným, že v prosinci 2012, v herně Anonymizováno na adresa, se v úmyslu vylákat finanční prostředky, ústně dohodl s adresa, nyní žalobcem, že Jméno žalobce bude financovat rekonstrukci bytu o velikosti 2+1 na adresa a zisk z následného prodeje bytu, o kterém jméno FO nepravdivě prohlašoval, že je v jeho vlastnictví, si rozdělí, přičemž byt, respektive družstevní práva k tomuto bytu, byly v té době v majetku Anonymizováno, narozené datum, načež Jméno žalobce dne 30. 1. 2013, kolem 11. hodiny, v kanceláři notářky tituly před jménem jméno FO, v budově Anonymizováno na adresa, předal jméno FO finanční hotovost ve výši 700 000 Kč, kterou měl tento použít k financování opravy výše uvedeného bytu, což neučinil a bez souhlasu adresa použil svěřené finance pro svoje další dosud nezjištěné aktivity a do současné doby i přes opakované urgence, nevrátil, tedy ke škodě cizího majetku sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a uvedeným činem způsobil značnou škodu, tím spáchal zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Kromě jiného byl podle § 228 odst. 1 t. ř., tímto rozsudkem zavázán k povinnosti na náhradu škody zaplatit poškozenému – žalobci, částku ve výši 700 000 Kč. Se zbytkem svého nároku byl pak žalobce, v souladu s § 229 odst. 2 t. ř., odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Z odůvodnění tohoto rozsudku, a to odst. 26, bylo zjištěno, že žalovanému byla uložena povinnost ve zkušební době, dle svých sil, nahradit poškozenému způsobenou škodu, když tuto poškozenému prokazatelně způsobil a po celou dobu nejevil jakýkoliv zájem svůj dluh a škodu ve vztahu k poškozenému jakkoliv řešit. Poškozený svůj nárok na náhradu škody v tomto trestním řízení řádně uplatnil ve výši 700 000 Kč, takto vyčíslený, řádně uplatněný nárok, odpovídal skutkovým zjištěním. Soud proto o tomto neměl pochyb a obžalovaného v plné výši k náhradě škody zavázal postupem dle § 228 odst. 1 t. ř. Následně, pokud poškozený požadoval částku vyšší o úroky z prodlení, soud v tomto směru dále nezkoumal, zejména dobu od kdy vznikly poškozenému nároky na úroky z prodlení a jaká je jejich výše, v tomto směru poškozeného se zbytkem nároku na náhradu škody odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních postupem dle § 229 odst. 2 t. ř. (odst. 27 odůvodnění rozsudku). Ze sdělení právního zástupce žalovaného ze dne 4. 9. 2020, které bylo obsahem tohoto trestního spisu, bylo zjištěno, že žalovaný dne 3. 9. 2020 uhradil na účet označený soudní exekutorkou tituly před jménem jméno FO, částku ve výši 765 942,50 Kč. Ve spise Okresního soudu Vyškov sp. zn. 1 T 23/2016 byl založen i návrh na exekuci podaný oprávněným – žalobcem, na povinného – žalovaného, u Exekutorského úřadu Vyškov, dne 25. 8. 2020. V rámci tohoto chtěl žalobce nařídit exekuci vykonatelného exekučního titulu, a to rozsudku Okresního soudu Vyškov ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1 T 23/2016-250.

10. Z prohlášení, sepsaného dne 26. 10. 2022 tituly před jménem jméno FO, bylo zjištěno, že tento žalobci potvrdil, že si na základě smlouvy o půjčce ze dne 14. 1. 2013, která byla uvedena výše v odůvodnění tohoto rozsudku, půjčil celkem 800 000 Kč na plánovanou rekonstrukci bytové jednotky číslo hodnota na adresa, která se měla nacházet ve vlastnictví jméno FO (dříve jméno FO). Splacení půjčky bylo zajištěno zajišťovacím převodem vlastnického práva žalobce ve prospěch tituly před jménem jméno FO, a to pozemků v k. ú. adresa. Dne 27. 12. 2013 došlo k zániku předmětné pohledávky tím, že třetí osoby uhradily tituly před jménem jméno FO za žalobce dlužnou částku ve výši 800 000 Kč a smluvní úrok v celkové výši 182 466 Kč, z něhož 158 698,57 Kč představovalo smluvní úrok 25 % ročně ze základu částky 700 000 Kč za období 331 dnů od 30. 1. 2013 do 27. 12. 2013, včetně.

11. Dle § 3079 odst. 1 o.z., právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje dle dosavadních právních předpisů. Soud proto právo na náhradu škody uplatněné žalobcem v tomto řízení vůči žalovanému posuzoval dle občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, tedy číslo 40/1964 Sb.

12. Dle § 420 odst. 1 o.z., každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Odpovědnost lze chápat jako právní důsledek postihující toho, kdo porušil (ohrozil) právní povinnost, a to zejména toho, kdo se dopustil protiprávního úkonu a koho tedy postihuje odpovědnostní (snkční) povinnost. Předpokladem odpovědnosti za škodu je třeba chápat porušení právní povinnosti (protiprávní stav), škodu jako majetkovou újmu a příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti a škodou. Dle mínění soudu v daném případě nebyla prokázána přímá příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného, který se jistě protiprávního jednání vůči žalobci tak, jak bylo konstatováno z trestního rozsudku Okresního soudu ve Vyškově, dopustil, a škodou ve výši 158 699 Kč, která vznikla žalobci v souvislosti s jeho povinností uhradit smluvní úrok z půjčené částky na základě smlouvy o půjčce ze dne 14. 1. 2013. Nebylo prokázáno, že by žalovaný svým jednáním donutil, nebo jinak působil na žalobce, aby tuto smlouvu o půjčce uzavíral. Bylo prokázáno pouze to, že žalobce měl v úmyslu tyto použít na rekonstrukci bytu na adrese adresa, který se měl nacházet ve vlastnictví žalovaného, přičemž bylo zjištěno, že tomu tak nebylo a žalovaný peníze, které prokazatelně od žalobce převzal ve výši 700 000 Kč a které pocházely z půjčky na základě výše označené smlouvy, použil pro svou potřebu. Pokud se jedná o zákonný úrok z prodlení z částky 700 000 Kč, který v rámci tohoto řízení žalobce po žalovaném požadoval, z rozsudku Okresního soudu Vyškov ze dne 8. 12. 2017, č. j. 1 T 23/2016-250, kterým byla žalovanému stanovena povinnost žalobci zaplatit částku ve výši 700 000 Kč a který nabyl právní moci 11. 4. 2018, nevyplývá lhůta, v rámci které měl být žalovaným tento dluh žalobci uhrazen. Dle § 261 odst. 2 o.s.ř, neobsahuje-li rozhodnutí soudu určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené rozhodnutím je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Soud proto má za to, že žalovaný měl dluh ve výši 700 000 Kč zaplatit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci výše označeného rozsudku. Třídenní lhůta skončila dnem 16. 4. 2018, takže povinnost žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 700 000 Kč byla vykonatelnou od 17. 4. 2018. Od tohoto data se žalovaný ocitl s úhradou částky ve výši 700 000 Kč v prodlení. Vzhledem k datu podání žaloby – 13.1.2021 – není úrok jdoucí z částky 700 000 Kč od data 17.4.2018 promlčen. Dopisem ze dne 30. 6. 2020, který byl zaslán k rukám žalobce 1. 7. 2020, vyzýval právní zástupce žalovaného ke sdělení čísla účtu, na který má být částka 700 000 Kč převedena. K zaplacení této částky došlo k datu 3. 9. 2020, čímž dluh žalovaného vůči žalobci zanikl. Dle mínění soudu tedy zcela jednoznačně byl žalovaný v prodlení se zaplacením částky 700 000 Kč od 17. 4. 2018 do 3. 9. 2020 a za tuto dobu soud žalobci přiznal vůči žalovanému nárok na úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu, jako nedůvodnou, soud zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 150 o.s.ř., dle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu účastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Vzhledem k charakteru sporu, kdy tento byl z části vyvolán chováním a jednáním žalovaného, které bylo předmětem trestního řízení vedeného Okresním soudem ve Vyškově pod sp zn. 1 T 23/2016 a vzhledem k majetkovým poměrům žalobce soud rozhodl, pokud se jedná o náhradu nákladů řízení mezi účastníky, že více úspěšnému žalovaného náhradu nákladů řízení nepřizná.

14. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov. Nesplnil povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.