11 C 305/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobce: celé jméno žalobce , narozený dne datum trvale bytem adresa žalobce s korespondenční adresou adresa žalobce zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , zastoupená advokátem jméno příjmení . sídlem adresa o určení, že žalovaná není dědicem

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je dědicem ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému dne [datum], zemřelému dne [datum].

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 9 495 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobce původně domáhal určení, že žalovaná není dědicem ze závěti ze dne [datum] zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum], posledně trvale pobytem [adresa], zemřelého dne [datum]. Na ústním jednání soudu dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce požádal žalobce o změnu žaloby, s tím, že se domáhá určení, že je dědicem ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému [datum] a zemřelému [datum]. Soud tento návrh na změnu žaloby připustil. K odůvodnění žaloby uvedl, že je synem zůstavitele [jméno] [příjmení], narozeného [datum]. Žalobci, jako synovi zůstavitele, bylo doručeno usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byl odkázán na podání určovací žaloby vůči žalované. Žalobce k odůvodnění žaloby uvedl, že podpis na předmětné závěti není podpisem jeho otce, což je z jeho pohledu zřejmé při porovnání dalších podpisů zůstavitele ze stejného časového úseku, a to pohledem běžného oka. Z tohoto důvodu žádá žalobce soud o ustanovení znalce z oboru písmoznalectví, který porovná podpisy zůstavitele z předmětné doby a určí, zda je podpis na závěti ze dne [datum] skutečně podpisem zůstavitele. Dále žalobce zpochybnil nezávislost a objektivnost svědků na závěti, neboť se dozvěděl, že na svědka [jméno] [příjmení] byla přepsána životní pojistka zůstavitele vedená u ČSOB pojišťovny. Svědkové tak dle jeho názoru nesplňují požadavky nezávislého svědectví, neboť jeden ze svědků těží přímo ze zůstavitelovy smrti a druhým svědkem je manželka tohoto svědka, takže svědkové nesplňují zákonné předpoklady a závěť je neplatnou. Uvedl dále, že zůstavitel žalobci daroval automobil, u rozvodu před soudem prohlásil, že proti synovi nic nemá, že jej má rád, a v době své nemoci napíše životní pojistku na osobu, kterou X let neviděl a dědictví na svou sestru žijící v zahraničí, a synovi nedá ani o jednom vědět? Namísto spekulací závěrů namítá nesplnění zákonných předpokladů finanční nezaujatosti a objektivnosti svědků, neboť přinejmenším jakoukoliv eventuální pochybností o stavu zůstavitele by svědkové současně zpochybnili také své finanční zhodnocení, takže o nezaujatosti a objektivnosti svědků musí být přinejmenším objektivní pochyby a těmto pochybám je dle našeho názoru potřeba ve smyslu zákona přičíst absolutní neplatnost závěti.

2. Žalovaná, ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne [datum], navrhla její zamítnutí. K odůvodnění vyjádření uvedla, že dle jejího přesvědčení závěť zůstavitele [jméno] [příjmení] ze dne [datum], v níž je za dědice povolána žalovaná a představuje tzv. prostou allografní závěť, splňuje veškeré základní formální náležitosti, které jsou zákonem na takovou formu závěti kladeny. K tomuto závěru dospěla taktéž [titul] [jméno] [příjmení], notářka se sídlem v [obec], jako soudní komisař. Žalovaná tak tuto závěť považuje za platnou i pravou. Žalovaná na rozdíl od žalobce neshledává rozdíl mezi podpisem zůstavitele obsaženým na závěti a dalšími podpisy zůstavitele na jiných dokumentech, které měla k dispozici a které soudu předložila. Je přesvědčena, že podpis na závěti je vlastnoručním podpisem zůstavitele. Pokud by soud dospěl k závěru, že podpisy zůstavitele na žalobcem označených listinách se drobně liší, pak by se tak mohlo stát v důsledku stáří a stále se zhoršující, nevyléčitelné nemoci zůstavitele ([zdravotní stav] [anonymizováno 21 slov]). Zdůraznila, že nemoc postihovala zůstavitele pouze po fyzické stránce, nikoliv pak po stránce psychické, když psychicky zůstavitel nevykazoval jakékoliv obtíže. Žalovaná dále poukázala na skutečnost, že při jednání před soudním komisařem konaném dne [datum] oba svědci závěti, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stvrdili, že zůstavitel před nimi závěť vlastnoručně podepsal. Již z této skutečnosti je zřejmé, že podpis na závěti, je podpisem zůstavitele. Žalovaná poukázala dále na skutečnost, že žalobcem tvrzené důvody pro zpochybnění svědků závěti nepovažuje za relevantní. Připsání životní pojistky zůstavitele na pana [jméno] [příjmení] jakkoliv nezpochybňuje jeho nezávislost či objektivnost, když zákonným důvodem pro posouzení osoby svědka závěti, jako osoby svědecky nezpůsobilé, je v této souvislosti pouze to, pokud svědek něčeho nabývá jako dědic či odkazník, což v řešeném případě splněno zcela jistě nebylo, a to tím spíše, když pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění není předmětem dědění. Ze stejného důvodu nemůže být pochyb ani o nezávislosti a objektivnosti svědectví [jméno] [příjmení]. Měla za to, že svědci závěti splňují veškeré zákonné podmínky pro to, aby byli svědecky způsobilí, přičemž ze strany žalobce nebyly tvrzeny ani prokázány jakékoliv skutečnosti, které by zpochybňovaly řádně svědectví svědků závěti.

3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den [datum], soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Ze spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že tímto je vedeno pozůstalostní řízení po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému [datum], posledně trvale bytem [adresa], zemřelému [datum]. Dne [datum] byla notářce [titul] [jméno] [příjmení] předložena [jméno] [příjmení] (bratrem zemřelého) listina, závěť. Jednalo se o allografní závěť, kterou zůstavitel podepsal dne [datum] a podepsali ji i dva přítomní svědci [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], bytem [obec a číslo]. Z obsahu této závěti bylo zjištěno, že zůstavitel, dědicem svého majetku, ustanovil žalovanou [celé jméno žalované], narozenou [datum], a v případě, že by tato z jakéhokoliv důvodu nedědila, ustanovil [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a prohlásil, že se jedná o jeho poslední vůli. Na jednání před soudním komisařem dne [datum] byli oba svědci vyslechnuti. Oba svědci potvrdili, že byli požádáni zůstavitelem, aby byli svědci jeho závěti. Prohlásili, že se jedná o závěť zůstavitele a zůstavitel byl pořizovatelem této závěti. Prohlásili, že realizace závěti proběhla u bratra zůstavitele pana [jméno] [příjmení] v [obec], v jeho domě. Když se dostavili na místo, byl text závěti již vyhotoven. Prohlásili, že se zůstavitel před nimi vlastnoručně podepisoval a jedná se tedy o jeho vlastnoruční podpis. Prohlásili rovněž, že se jedná o jejich vlastnoruční podpisy pod podpisem zůstavitele. Uvedli rovněž, že přítomní byli zůstavitel [jméno] [příjmení], bratr [jméno] [příjmení] oba svědci. Prohlásili, že dle jejich subjektivního názoru se domnívají, že zůstavitel nebyl nikým donucen k sepsání závěti. Realizace závěti se připravovala delší dobu. Prohlásili rovněž, že dle jejich subjektivního názoru byl zůstavitel při vědomí, plně svéprávný. Při podpisu závěti zůstavitele byli současně přítomni oba svědci závěti. Z usnesení [název soudu] ze dne byla [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo dále zjištěno, že žalobce, jako pozůstalý syn, byl odkázán, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu Brno-venkov žalobu na určení, že žalovaná, pozůstalá sestra [jméno], [datum narození], není dědicem zůstavitele ze závěti ze dne [datum], a zároveň mu bylo uloženo, aby o podání žaloby vyrozuměl notářku, jako soudního komisaře.

5. Ze zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], která byla vyžádána soudem na žádost žalobce, bylo zjištěno, že tato evidovala přeplatek pojistného ve výši 8 828 Kč plynoucí z pojistné smlouvy [číslo] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kterou uzavřeli se zůstavitelem [jméno] [příjmení], narozeným [datum] a zemřelým dne [datum]. Pojistné plnění z pojistné smlouvy bylo vyplaceno obmyšlené osobě [jméno] [příjmení], bytem [obec a číslo].

6. Ze sdělení ošetřujícího lékaře zůstavitele ze dne [datum], které bylo zasíláno ke Krajskému soudu v Brně, bylo zjištěno, že zůstavitel byl v jeho ordinaci registrován dne [datum] a během daného období byl v osobním kontaktu se zůstavitelem pouze dvakrát. Naposledy dne [datum], kdy byl přivezen do ordinace na invalidním vozíku. Jmenovaný je léčen pro [zdravotní stav]. Jmenovaný je podle praktického lékaře orientován místem, časem, osobou, paměť má přiměřenou, chování přiměřené, komunikace a řeč přiměřená. Dne [datum] mu byl proveden v ordinaci minimentál test – negativní nález. Podrobné posouzení zdravotního stavu po psychické stránce však nebyl schopen ze své odbornosti provést. K tomuto nebyl kompetentní. Ze zprávy [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že k tomuto datu zůstavitel v tomto středisku byl umístěn. Středisko zůstavitelův zdravotní stav nebylo schopno posoudit, neboť tento má svého lékaře. Byl schopen se sám pohybovat na invalidním vozíku, sám vyjíždět ze zařízení. V oblasti sebepéče potřeboval jen mírnou formu pomoci, a to zajištění oběda a pomoci při koupeli. Sám si chystal i užíval léky, sám nakládal se svými finančními prostředky a sám rozhodoval o svých záležitostech. Zdůraznili, že se projevoval naprosto běžným způsobem, bez jakýchkoliv negativních nebo patologických projevů v chování a jednání. Byl plně orientován místem, časem i osobou, byl schopen samostatného rozhodnutí a byl plně schopen posoudit důsledky svých rozhodnutí. Dalšími listinnými důkazy byly listiny, které měly sloužit jako srovnávací materiál pro případ vypracování znaleckého posudku z odvětví písmoznalectví. Jednalo se například o [dokument], kterou zůstavitel udělil právnímu zástupci dne [datum], [dokument], kterou zůstavitel podepsal dne [datum], [dokument] a listiny, které předložil žalobce ([dokumenty]).

7. Dle § 1534 o. z., závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

8. Dle § 1539 odst. 1 o. z., svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli sto potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle níž ho lze zjistit.

9. Dle § 1540 odst. 1 o. z, dědic nebo odkazník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazníka.

10. Po provedeném dokazování, podřazením pod citovaná zákonná ustanovení, má soud za prokázané, že žaloba není důvodnou. Soud se nejdříve zabýval způsobilostí svědků závěti tak, jak ji řeší § 1540 o. z. Toto ustanovení pojednává o nezpůsobilosti svědků v určitých situacích. Jedná se o dědice nebo odkazníka, kteří nemohou být svědky té částí závěti, ve které jim zůstavitel něco zanechává (tedy dědický podíl nebo odkaz). V této části závěti nemohou být svědky ani osoba dědici nebo odkazníkovi blízká. Z toho vyplývá, že tyto osoby mohou svědčit o tom, co se zůstavuje ostatním dědicům nebo odkazníkům. V daném případě bylo zjištěno, že svědci závěti [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], byli způsobilí svědci, neboť rozhodně nebyli ustanoveni touto závětí jako dědici zůstavitele. Pokud se jedná o pojistné plnění ze smlouvy o životním pojištění zůstavitele, toto pojistné plnění není předmětem dědění. Pojistné plnění nespadá do dědictví, ale je nevyplaceno obmyšlené osobě uvedené v samotné pojistné smlouvě, což byl právě [jméno] [příjmení]. Z tohoto jednoznačně vyplývá, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byl způsobilý svědek závěti. Ze stejného důvodu nemůže být pochyb ani o nezávislosti a objektivnosti svědectví [jméno] [příjmení], narozené [datum], která rovněž ničeho nezdědila. Dle mínění soudu svědci závěti splňují veškeré zákonné podmínky a předpoklady pro to, aby byli jako svědeci způsobilí, a ze strany žalobce v průběhu dokazování nebyly tvrzeny jakékoliv skutečnosti, které by zpochybňovaly řádné svědectví výše označených svědků závěti. V tomto směru rozhodně lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 21 Cdo 1934/2012, na které rovněž odkazovala žalovaná ve svém vyjádření k žalobě, dle něhož allografní závěť neodůvodňuje postup podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. jen proto, že je v řízení (mezi těmi, kdo si činí právo na dědictví) sporná samotná pravost vlastnoručního podpisu zůstavitele na závěti. Vzhledem k tomu, že obligatorní součástí allografní závěti je svědectví dvou svědků o tom, že zůstavitel před nimi (současně přítomnými) výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli a že není dobře představitelné, že by zůstavitel před svědky výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, aniž by ji vlastnoručně podepsal,„ sporným“ se takové pořízení pro případ smrti stává jen tehdy, byly-li (těmi, kdo si činí právo na dědictví) uvedeny takové skutkové okolnosti, které zpochybňují svědectví osob, které se na závěť podepsaly, jako je například tvrzení o tom, že svědky závěti ve skutečnosti nebyly, že jsou nezpůsobilými svědky, že zůstavitel před nimi výslovně neprojevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a podobně. Allografní závěť sepsaná dle § 476b obč. zák., je neplatná vždy, bude-li vyvráceno řádné svědectví osob, jejichž podpisy byly uvedeny na závěti. Soud má za to, že v průběhu dokazování byla jednoznačně prokázána skutečnost, že oba výše označení svědci byli svědky způsobilými a z tohoto důvodu již neřešil otázku pravosti či nepravosti podpisu zůstavitele na závěti ze dne [datum]. Žalobu tedy jako nedůvodnou soud zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšné žalované spočívají v nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze čtyř úkonů právní služby á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, nahlédnutí do soudního spisu dne [datum], písemném vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účast právního zástupce žalované u ústního jednání soudu dne [datum] Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o čtyři režijní paušály á 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, ztráty za promeškaný čas, celkem za pět hodin á 100 Kč dle § 14 odst. 3 výše označené vyhlášky při cestě z advokátní kanceláře se sídlem v [obec] do [obec] a zpátky v souvislosti s nařízeným ústním jednáním. Dále právní zástupce žalované požaduje cestovné ve výši 178 Kč, přičemž cestu k ústnímu jednání z [obec] do [obec] a zpět vykonal vlakem a cena jedné jízdenky byla jednou 99 Kč a jednou 79 Kč. Soudu byly tyto jízdenky o vykonané cestě předloženy v kopii. Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 21% DPH ve výši 1 617 Kč, neboť právní zástupce žalované osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem náklady řízení dosáhly výše 9 495 Kč.

12. Splatnost celé pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.