16 C 240/2023
č. j. 16 C 240/2023-33
ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Brno 17 Co 54/2024-73- OS Brno-venkov 16 C 240/2023-33
- KS Brno 17 Co 54/2024-73
Citované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 51
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- Vyhláška o měření elektřiny, 359/2020 Sb. — § 16
Plný text
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, a úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, , ohledně úroku z prodlení , částka, od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to jako náhradu škody z důvodu neoprávněného odběru elektřiny na adrese , jméno FO, ., , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , adresa, , za období od , datum, do , datum, . Po výzvě soudu, aby žalobce uvedl, z jakých konkrétních položek se žalovaná částka skládá a kdy konkrétně nastala její splatnost, žalobce uvedl, že náhradu škody určil podle hodnot na elektroměru, kdy množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem mezi konečným stavem na faktuře vystavené obchodníkem s elektřinou poslednímu smluvnímu odběrateli v odběrném místě, panu , jméno FO, , ke dni , datum, , a stavem zjištěným při kontrole dne , datum, , což činí , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, MWh elektřiny, že doba trvání je pak od , datum, , tj. den po skončení zmíněného smluvního vztahu, do , datum, , což je den zjištění neoprávněného odběru, že cena se skládá ze: systémové služby - , částka, /MWh, silové elektřiny - , částka, /MWh, distribuce – přenos D 02d - , částka, /MWh, příspěvek na obnovitelné zdroje - , částka, /MWh, tj. celkem , částka, /MWh, a že výpočet škody za neoprávněný odběr byl sestaven takto: , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (množství elektřiny) x , částka, /MWh (cena dle ERÚ) + , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (operátor trhu) x , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (měsíce trvání) + , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (množství elektřiny) x , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, (daň z elektřiny) + , částka, oprávněné náklady + , částka, (DPH) a že jednotlivé položky náhrady škody jsou určeny podle § 16 a 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a v přímé návaznosti na cenové rozhodnutí ERU č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Dle žalobcem uvedeného výpočtu, jehož součástí je i DPH, činí náhrada škody za neoprávněný odběr , částka, .
2. Dále žalobce uvedl, že žalovaná byla zjištění neoprávněného odběru přítomna, neoprávněný odběr připustila, ale žádné vyjádření nebo zdůvodnění svého protiprávní postupu (neoprávněný odběr je zakázán) neuvedla. Žalobce vyúčtoval dlužnou částku žalované fakturou dne , datum, se splatností dle obvyklé obchodní praxe do 14 dnů, splatná se tak stala dne , datum, . Následující den se žalovaná dostala do prodlení, proto žalobkyně po žalované požaduje zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů a zjistil následující skutečnosti.
4. Předmětem řízení je nárok provozovatele distribuční soustavy elektřiny vůči osobě, která neoprávněně odebírala elektřinu bez právního důvodu, na náhradu škody podle § 51 odst.1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.
5. Žalobce je držitelem licence na distribuci elektřiny v obci , adresa, a byl jím i v předmětném období, což je soudu známo z úřední činnosti. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla na adrese , adresa, , , adresa, , v EAN , Anonymizováno, , provedena dvěma pracovníky žalobce kontrola tohoto odběrného místa jako odběrného místa bez platné smlouvy. Bylo zjištěno, že elektroměr je umístěn na dvoře za uzamčenou bránou a že jej zpřístupnila žalovaná, která v té době užívala odběrné místo. Kontrola HDS nebyla provedena, protože nebylo možno otevřít dveře. Byl zjištěn neoprávněný odběr. Bylo zjištěno, že poslední smlouva s obchodníkem k tomuto místu byla uzavřena s odběratelem , jméno FO, a že tato smlouva byla ukončena ke dni , datum, se stavem , Anonymizováno, ., Anonymizováno, kWh. Dne , datum, byla provedena demontáž bezesmluvního elektroměru se stavem VT , Anonymizováno, ., Anonymizováno, kWh. Bylo zjištěno, že energii odebrala a uhradí žalovaná. Protokol podepsala žalovaná. Kontrola byla zahájena v 9.09 hodin a byla ukončena v 9.41 hodin. Z mimořádné faktury číslo , hodnota, vystavené společností , právnická osoba, . dne , datum, soud zjistil, že touto fakturou jmenovaná společnost vyúčtovala , jméno FO, cenu za dodávky elektřiny na adrese , adresa, , , adresa, , v EAN , Anonymizováno, , tj. v předmětném odběrném místě, za období od , datum, do , datum, , kdy ke dni , datum, činil stav na elektroměru , Anonymizováno, ., Anonymizováno, kWh. Na základě těchto důkazů má soud za prokázané, že žalovaná v období od , datum, do , datum, odebrala v předmětném odběrném místě neoprávněně elektřinu v množství , Anonymizováno, ., Anonymizováno, kWh.
6. Soudu byla žalobcem předložena faktura číslo , hodnota, , kterou žalobce žalované vyúčtoval za období od , datum, do , datum, za neoprávněný odběr částku , částka, , jejíž splatnost stanovil na , datum, , přičemž ve faktuře není uvedeno, jak žalobce k uvedené částce dospěl, a žalobce neuvedl, že by uvedenou fakturu žalované odeslal. Žalobce soudu předložil doklad označený jako stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a doklad označený jako stanovení výše oprávněných nákladů, které korespondují s výpočtem škody, jak jej žalobce uvedl v doplnění žaloby. Žalobce však jako součást oprávněných nákladů učinil i „HZS pracovníka energetické kontroly ve výši , částka, a administrativní paušál ve výši , částka, “, což soud nepovažuje za nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, a proto tyto částky od částky dle výpočtu žalobce, tj. od částky , částka, , odečetl, a žalobci přiznal náhradu škody ve výši , částka, (výrok I.).
7. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vzhledem k tomu, že v tomto případě se nejedná o nárok ze smlouvy, kde by byly mezi stranami ujednány podmínky splatnosti vyúčtovaných částek, je nutno zabývat se tím, kdy se žalovaná, coby dlužník, dozvěděla o tom, že žalobce po ní žádá náhradu škody v konkrétní výši. Žalobce neuvedl, kdy žalované zaslal fakturu a kdy ji zaslal upomínku a výzvu, jejichž kopie soudu předložil, ani žádný doklad o odeslání nebo doručení těchto dokladů žalované soudu nepředložil. Soud zároveň poukazuje na skutečnost, že v předložené faktuře č. , hodnota, , je jako den splatnosti uvedeno datum , datum, , kdežto v upozornění na nepřijatou platbu ze dne , datum, je jako datum splatnosti uveden den , datum, a ve výzvě k úhradě ze dne , datum, je jako den splatnosti uvedeno datum , datum, . U žádného z těchto dokladů však žalobce nepředložil doklady o jejich doručení nebo aspoň odeslání žalované. Soud tak má za to, že žalovaná se prokazatelně do prodlení s úhradou náhrady škody za neoprávněný odběr dostala až poté, kdy jí byla doručena žaloba, což bylo , datum, . Za první den prodlení žalované s úhradou náhrady škody tak soud považuje den následující po dni doručení žaloby, tj. , datum, , a od tohoto dne proto žalobci přiznal úrok z prodlení z částky , částka, v sazbě 15 % ročně, což je sazba, kterou žalobce požadoval v žalobě a která odpovídá zákonné sazbě ke dni , datum, (výrok I.). Pro úhradu uložené povinnosti soud stanovil žalované tříměsíční lhůtu od právní moci tohoto rozsudku s ohledem na výši uložené povinnosti.
8. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl.
9. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V tomto případě je to žalobce, kdo měl ve věci větší úspěch, a to ohledně 79,56 % předmětu řízení, a má tak vůči žalované nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 59,12 % (úspěch žalobce mínus úspěch žalované). Náklady řízení žalobce činily , částka, a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši , částka, a v paušálních nákladech řízení účastníka nezastoupeného advokátem ve výši , částka, za podání žaloby včetně jejího doplnění podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Poměrná část těchto nákladů odpovídající 59,12% činí , částka, .
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.