16 C 257/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o vydání bezdůvodného obohacení ve výši Anonymizováno . Anonymizováno Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce a) , Jméno advokátky A, , advokátky.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce b) , Jméno advokátky A, , advokátky.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, : , č. účtu, , VS: , var. symbol, .

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou v průběhu řízení se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům částku , částka, , a to z důvodu užívání společné věci účastníků žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu v období od , datum, do , datum, , kdy společnou věcí byly v nemovitosti v katastrálním území , adresa, na , Anonymizováno, , obec , adresa, , a to pozemek parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , hodnota, , a podíl každého z účastníků ke společné věci činil 1/3. Žalobci uvedli, že v předmětném období měla žalovaná v předmětných nemovitostech nahlášen trvalý pobyt a měla tam svou rodinnou domácnost, čímž fakticky bránila užívání předmětných nemovitostí ze strany žalobců, a že zároveň žalovaná žalobcům vždy tvrdila, že předmětné nemovitosti jsou její, a že žalobci mají vlastní rodinné domy, ve kterých bydlí. Žalobcům tak bylo zamezeno v právu užívat své spoluvlastnické podíly za situace, kdy v nemovitostech měla žalovaná svou rodinnou domácnost, která požívá právní ochrany. Dále uvedli, že dle závěrů znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nelze předmětný dům reálně rozdělit, proto není reálně možné, aby spolu s žalovanou užíval předmětné nemovitosti kdokoli jiný. Žalovaná je konfliktní, dělá schválnosti, nelze se s ní na ničem dohodnout, neustále mění svá stanoviska, uzamyká předmětné nemovitosti, chová zde velké množství koček, nemovitosti zanedbává, což je činí pro třetí osoby neatraktivními a reálně nepronajatelnými. V důsledku této skutečnosti, kdy si žalovaná v předmětných nemovitostech zřídila své obydlí, nemohou žalobci realizovat své vlastnické právo k předmětným nemovitostem, neboť obydlí je pod ochranou i předpisů trestního práva, přičemž tak žalobci ani objektivně nemohou jinak své vlastnické právo realizovat, neboť toto by se dostalo do konfliktu s právem na ochranu jejich obydlí.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že předmětné nemovitosti neužívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, že žalobcům v jejich užívání nebránila, že žalobci předmětné nemovitosti užívali a že mezi účastníky nebyl spor o užívání předmětných nemovitostí. Navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

4. V předmětném období od , datum, do , datum, byli všichni tři účastníci podílovými spoluvlastníky nemovitostí v katastrálním území , adresa, na , Anonymizováno, , obec , adresa, , a to pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, a pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, kdy podíl každého z nich činil 1/3 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí). Nabývacím titulem bylo u všech tří účastníků usnesení Okresního soudu v , adresa, o dědictví po jejich matce , jméno FO, zemřelé dne , datum, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, . (zjištěno z uvedeného usnesení a z výpisu z katastru nemovitostí) Dle uvedeného usnesení všichni účastníci zdědili rovným dílem movité věci tvořící zařízení a vybavení předmětného domu a oblečení, obuv a jiné osobní věci po jejich matce.

5. Ze znaleckých posudků znalců z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a jejich výpovědí soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, , je zastavěný pozemek a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , který obsahuje pouze jednu bytovou jednotku, že za ním se nachází navazující zahrada, což je pozemek parc. č. , hodnota, , a že dům i zahrada byly v předmětném období v zanedbaném stavu. Výše obvyklého nájemného za užívání srovnatelných nemovitostí za předmětné období podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, činila , částka, měsíčně a podle znalce , tituly před jménem, , jméno FO, v roce , Anonymizováno, činila , částka, měsíčně a v roce , Anonymizováno, činila , částka, měsíčně.

6. Dle sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s.r.o. ze dne , datum, se žalovaná po úmrtí matky účastníků stala smluvním partnerem jmenované společnosti pro dodávky elektřiny do předmětných nemovitostí a od , datum, hradila této společnosti zálohy na dodávky elektrické energie. Dle sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, se po úmrtí matky účastníků smluvním partnerem jmenované společnosti pro odběr vody v předmětných nemovitostech stala žalovaná. Žalovaná se rovněž stala po smrti matky účastníků odběratelem zemního plynu dodávaného do předmětných nemovitostí, což soud zjistil ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, .

7. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zrušenou podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem, nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví žalobců rovným dílem s podíly o velikosti ½ a zároveň byla každému z žalobců uložena povinnost zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku , částka, (zjištěno z uvedeného rozsudku). Na základě uvedeného rozsudku bylo zapásáno spoluvlastnické právo žalobců k předmětným nemovitostem a vymazáno spoluvlastnické právo žalované k předmětným nemovitostem (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, ). Žalobci celý soudem stanovený vypořádací podíl vyplatili žalované dne , datum, (zjištěno z výpisu obratů zaúčtovaných na účet).

8. Z dokladů o zajištění ubytování datovaných dnem , datum, soud zjistil, že rodiče žalované potvrdili pro účely zákona o pobytů cizinců na území České republiky, že poskytnou žalované ubytování na území České republiky za účelem trvalého pobytu na adrese , adresa, . Žalovaná tyto doklady považuje za důkaz svého tvrzení, že jí rodiče předmětné nemovitosti dali. Soud však konstatuje, uvedené doklady pouze prokazují, že v roce , Anonymizováno, , kdy žalovaná nebyla občanem České republiky, její rodiče pro účely správního řízení o povolení trvalého pobytu žalované na území České republiky prohlásili, že jí pro poskytnou ubytování na území České republiky. Tyto doklady nezakládají žádné právo žalované k jakýmkoliv nemovitostem.

9. Jako další důkazy soud provedl výslechy všech účastníků, jejichž výpovědi považuje za vhodné uvést do tohoto rozsudku pro vykreslení, jak byla a je věc vnímána každým z účastníků.

10. Žalovaná v rámci své účastnické výpovědi dne , datum, uvedla, že v předmětných nemovitostech bydlela od dětství a bydlí tam pořád, že pouze v období od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, byla v USA, protože její manžel je Američan. I když jsou stále manželé, tak spolu nebydlí, a to od toho roku , Anonymizováno, , když se žalovaná vrátila na , adresa, (předmětný rodinný dům), tak se žalobce a) i s rodinou odstěhoval a ona tam zůstala bydlet se svými rodiči. Ona bydlela v pokojíčku, který užívala už v dětství a v dalším pokoji po žalobci b). Rodiče měli další pokoj jako ložnici a čtvrtý pokoj se užíval spolu, jako obývací pokoj, spolu užívali i jídelnu, kuchyň a zbytek domu. Zahradu a domek užívali spolu všichni. Žalobce b) měl bydlení se svou rodinou zvlášť, buď bydleli u rodičů jeho ženy, nebo ve svém vlastním bytě. Žalobce a) měl také své vlastní bydlení. Žalobci s rodinami chodili do domu na , Anonymizováno, s rodinami na návštěvy. Otec zemřel v roce , Anonymizováno, a matka v roce , Anonymizováno, . Žalovaná se snažila s žalobci domluvit, ale oni chtějí, aby se odstěhovala, i když rodiče celý život říkali, že ten pokojík s komůrkou bude pro ni. Oni totiž rodiče podporovali oba bratry finančně, když tito museli splácet hypotéky, kdežto žalovaná od rodičů nikdy nic nedostávala, protože rodiče měli za to, že to dostane ona. Žalovaná po žalobcích chtěla, aby jí nechali alespoň garáž, ale to oni nechtěli. Když umřela matka, tak žalovaná v domě zůstala bydlet sama a žalobci ji jenom navštěvovali a navzájem si nechávali vzkazy v jídelně na poličce. V tom domě i na těch pozemcích jsou ještě věci po rodičích a věci žalované. Žalobci tam mají nějaké věci, např. jako knížky z dětství. Když matka umřela, vzali si hned svoje věci, jako např. počítač, stolek, nebo nějaké památky po rodičích, jako např. zlatý řetízek. Žalobci do domu chodili, např. se znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , nebo s rodinami. Když přišli žalobci za žalovanou sami, tak si spolu třeba dali kafé. V té době to mohlo být tak 1-2x do měsíce. Bavili se tehdy o inkasu a daních z nemovitostí, ty daně platili na 3 díly. Řešili elektriku. To žalovanou přihlašoval žalobce a), a potom ty další dvě věci, kdy na ni přihlásili vodu a plyn. Ona s tím souhlasila. Za plyn doplácela , částka, , přitom si dotápí elektřinou. Plynem topí v celém domě a vlastně ve všech pokojích. Žalovaná přitom užívá jenom jeden pokoj, a to ložnici, tam jí, spí, převlíká se. Ty další 3 pokoje neužívá. Topí všude, aby to nezvlhlo a nezplesnivělo. Žalovaná má psa a kočku po rodičích, vlastně 5 koček. Pes a jedna kočka jsou v domě a 4 kočky jsou většinou venku. Pelíšky pro psa i pro ty kočky žalovaná má u sebe v ložnici. Má tam 2 pelíšky. Pes spí s žalovanou v posteli. Nikde jinde v domě pelíšky nejsou. Pokud si s žalobci nechávali vzkazy v jídelně, tak to bylo např. tehdy, když se platily ty daně z nemovitostí, tak žalobci jí tam nechali nějaké doklady k těm daním, nebo jí jen k tomu něco napsali. Nebo napsali, že tam byli a že si třeba něco vzali, např. nějaké trámy. Neví, jak často tam bratři chodili. Když umřela matka, tak potom se o zahrádku žalovaná starala jen tak, že tam vysekávala nebo vytrhávala plevel, hlavně u plotu kvůli sousedům. Po smrti matky se o ten vinohrad starala tak, že to plela i zastřihávala, ale nic jiného, aby to bylo alespoň průchodné. O ovocné stromy se nestarala. Neví o tom, že by se tehdy o tu zahradu starali žalobci. Žalovaná nemá ani auto, ani motorku. Má jen kolo, které si parkuje na dvoře. Pokud se týká tvrzení žalobců, že tam má 15 koček, tak to není pravda. V současné době má 4 kočky, které má u sebe v pokoji, sem tam. Ta jedna kočka po matce asi za 1,5 roku po smrti matky umřela. Pokud jsou kočky venku na zahradě nebo na dvorku, a to hodně koček, tak ty chodí ze sousedství. Žalovaná kvůli tomu byla i na obecním úřadě, protože i jí se to nelíbilo. Bylo jich víc a víc, každou chvíli tam však byla i mrtvá kočka, což musela uklízet. Ty svoje 4 kočky krmí doma. Ve svém pokoji má pro ně granule i vodu, a i v kuchyni má granule i vodu a venku je krmí na balkoně a na dvoře má kyblíček vody. Když krmí své kočky na balkoně, tak se tam můžou dostat i ty cizí kočky. Nevzpomíná si, že by některý z žalobců chtěl, aby uvolnila některý z pokojů. Nebavili se o tom. Je pravda, že žalovaná sem tam zamkla obývací pokoj, protože tam byl jakýsi nepořádek. Bylo tam nakouřené a něco jako načůrané. Alespoň to cítila. Ty dva další pokoje jsou odemklé, ale je pravda, že ten jeden měla na týden nebo dva taky zamknuté, bylo načůráno i tam. Myslí, že to tam bylo uděláno schválně, aby to vypadalo jako od koček, nebo ty kočky nebo toho psa tam zavřeli. Ta zvířata tam vůbec nechodí. Ve sklepě jsou věci po rodičích. Na dvoře a na zahrádce je všechno tak, jak to bylo po rodičích. Pokud se týká žaloby na vyklizení, tak tu dostala a dostala i rozsudek na vyklizení. V současné době hledá nějaké nové bydlení. Nemá na nájem, a pokud by měla platit vyšší nájem a inkaso, tak ani z těch peněz, co od bratrů dostala, nebude mít domov ani na inkaso. V současné době je v invalidním důchodu, zatím nepracuje, ani na částečný úvazek, zaměstnaná byla do roku , Anonymizováno, . To pracovala v , Anonymizováno, jako uklízečka, a to bylo i těch 12 hodin denně. Bylo to náročné na dojíždění. Myslí, že svým bratrům nic nedluží a už vůbec ne za tu předmětnou dobu. Ona bydlela na své třetině, užívala dům na třetině, údržbu dělala, inkaso platila za celý dům. V domě užívá ložnici, to je to prostřední okno z ulice. Do ložnice se přestěhovala, až když na ni začali tlačit se soudy, ale neví kdy. Po smrti matky bydlela v těch 2 pokojíčkách. Neužívá obývák a ty 2 pokojíčky a jídelnu, přes ni jenom přechází. I ta je společná, takže i v ní užívá svoji třetinu. Kuchyň, záchod i koupelnu také užívá. V tom zmiňovaném období žalobcům v užívání nemovitosti nebránila. Žalobci tam mohli, kdykoliv chtěli. Tu garáž neužívá nikdo, jsou tam věci, jak po rodičích zůstaly, např. míchačka. Když žalobci dojdou do domu, tak určitě užívají věci, které tam zůstaly po rodičích, např. na židli si sednou. Ona osobně žalobce s jejich rodinami po smrti matky v tom domě neviděla. Jen si myslí, že tam mohli přijít a že tam byli. Před tím, než byla podána žaloba, účastníci spolu vůbec neřešili vytápění toho domu. To až po podání žaloby se to někde v těch papírech objevilo, že by se to mělo vytápět a větrat, aby to nezplesnivělo. I po smrti matky to vytápěla celé sama. Žalovaná neměla s žalobci sepsanou žádnou dohodu o tom, že ona může užívat ty předmětné nemovitosti, a to ani v období po smrti matky ani v současnosti. Když je doma, je zavřená v ložnici, někdy se tam i zamkne. Tam se dívá na televizi, takže neví, jestli i v té době, když je takto doma, tam žalobci chodí, nebo někdo jiný. Žalovaná ví o tom, že byla závěť po její mamince, podle které měla mít žalovaná celý dům, celý dvůr a 1/3 zahrady, ale ta závěť se nikdy nenašla. Zároveň v roce , Anonymizováno, obecní úřad slíbil, že žalovaná může v tom domě bydlet, i kdyby měli ostatní vlastníci větší nadpoloviční podíl. V roce , Anonymizováno, byla žalovaná státní příslušnicí USA. Žalovaná si to představovala tak, že po smrti své matky bude bydlet v tom domě a že jí žalobci budou navštěvovat nebo tam bydlet s ní, nebo jejich děti. Když se vejde do domu, tak se vchází z ulice hlavním vchodem do verandy, doleva na chodbu, z chodby nalevo jsou dveře do obývacího pokoje a na konci chodby jsou dveře do jídelny a z jídelny jsou pak dvoje dveře do dvou pokojů, přičemž jedny dveře z jídelny jsou do ložnice a druhé jsou do pokoje, přes nějž se jde ještě do vedlejšího pokoje. A z jídelny jsou ještě dveře do kuchyňky, do které se dá vstoupit i z chodby a z jídelny se dá ještě vstoupit na balkon. Jídlo si žalovaná vaří v kuchyňce, ale moc nevaří. Do kuchyňky chodí ze svého pokoje – ložnice, přes jídelnu. Na wc nebo do koupelny jde z ložnice přes jídelnu a přes chodbu. Na chodbě jsou dveře do obýváku, do kuchyně, špajzky, jídelny, koupelny a záchodu. Do sklepa jsou dveře z verandy. Špajzku nepoužívá, jsou tam věci po rodičích, maximálně tam má konzervu, nebo mléko, jinak má věci v kuchyňce. Pere v koupelně. Prádlo suší na balkoně nebo na sušácích v ložnici, nebo na verandě. Neví o tom, že by se v domě ohybovaly další kočky. Jedině, pokud by je tam někdo pustil, ale to ona neví. V domě už cizí kočku viděla. Když odchází z domu, zamyká hlavní vchod z ulice, ale nezamyká vrata a dveře z verandy do chodby nezamyká. Podle ní se mohou do domu dostat i cizí osoby, a to jak žalobci, tak úplně další osoby. Ona to zkoušela zamykat, ale pak to vypadá, že se tam barikáduje a že nechce žalobce pustit do domu. Když má ty svoje kočky doma, tak je má v ložnici. Kočky se můžou volně po domě „když tam vběhnou“. Její kočky se dostávají ven dveřmi. Má otevřené dveře od balkonu kvůli větrání a těmi chodí kočky dovnitř a ven. Pro venčení koček má píseček v nádobě u sebe v ložnici nebo venku. Žrádlo pro kočky má v ložnici, v kuchyni a na balkoně. Psa má v ložnici, když je žalovaná mimo domov. Když je žalovaná doma, pes je s ní. V ložnici má igelitový odpadkový pytel pod tím záchodečkem, pro případ, že by se kočky netrefily. Když matka umřela, tak žalovaná nikde neměla igelit po podlaze. Žalovaná sama výlučně platila vodu, elektřinu a plyn za celé předmětné období. Žalobci jí na to nijak nepřispěli, ani to po nich nechtěla. S žalobci ty kočky řešila pouze jednou. Tehdy, když měla pocit, že jí tam ty kočky někdo schválně háže, a to i ty mrtvé.

11. Žalobce a) v rámci své účastnické výpovědi dne , datum, uvedl, že když rodiče účastníků žili, tak žalovaná s nimi bydlela v předmětných nemovitostech. Nejprve zemřel otec, poté matka. Žalovaná tam bydlela nadále. On se z toho domu odstěhoval asi před 16 lety, někdy v roce , Anonymizováno, , žalobce b) se z toho domu odstěhoval asi ještě o 10 let dřív. Po smrti matky se žalobci chtěli s žalovanou dohodnout, co bude s těmi nemovitostmi dál. Žalobci se chtěli obrátit na realitní kancelář, nemovitosti prodat, výtěžek rozdělit na 3 díly pro každého z účastníků. Žalovaná však nesouhlasila, říkala, že barák je její, pořád měla nějaké výmluvy. Žalobci se snažili shánět bydlení pro žalovanou, že by ho koupili, ona by se tam přestěhovala a pak by se to vyřešilo. Ona s ničím nesouhlasila, nechtěla odejít a bydlí tam stále. Když matka zemřela, tak až do minulého roku daně z nemovitostí platili žalobci a až poté se domluvili, že to budou platit na 3 díly. Žalobci mají každý svoje klíče od toho domu od hlavního vchodu zepředu, a i od dalších dveří za vchodem, které vedou z předsíně do chodby domu. Žalovaná jim bránila vstupu do domu různými způsoby, např. několikrát, když tam byli, jim vyhrožovala, že zavolá policii. Když začala volat, tak odjeli, protože u sebe neměli žádné papíry o jejich vztahu k nemovitostem a nechtěli být vyslýcháni. Dále to bylo tak, že v tom domě asi 5x byli v situaci, kdy tam nebyla žalovaná, ale jinak se do toho domu nedostali. Vždy zvonili. Žalobci tam byli vždy spolu. Když nikdo neotevíral, tak se snažili vstoupit, ale kromě těch pěti zmiňovaných případů se jim to nepodařilo, protože ve dveřích byli klíče zevnitř. V tom domě by se ani s žalovanou bydlet nedalo, protože tam má spoustu zvířat, má psa, alespoň 15 koček, měla i ptáky. V tom domě je velký zápach od zvířat, jak tam kálejí. Kromě znalce Ing. , jméno FO, a potom kromě zástupce žalované a dalšího znalce tam žalobci s žádnou další osobou nebyli, tzn. s žádným kamarádem nebo rodinným příslušníkem. O tom, že tam přijdou se znalcem Ing. , jméno FO, , žalobci žalované řekli. Co se týká zahrady domu, žalobci ji nevyužívají a svým způsobem jim žalovaná v takovém užívání brání, protože tam venčí psa, má tam ty kočky a žalobci se tam ani nemají jak dostat. K zahradě je přístup vraty, ale ta vrata jsou z druhé strany (zevnitř) zajištěna trubkou a dostat se k nim lze pouze přes ty hlavní vchodové dveře a přes dvůr. Takže ani k té zahradě se žalobci nemohou dostat. Žalobci se s žalovanou nedomluvili, že by ona mohla ty nemovitosti sama užívat, ani žádnou smlouvu ohledně toho s ní neuzavřeli. Žalobci nechtěli, aby to žalovaná užívala, chtěli to prodat a rozdělit na 3 díly, ale žalovaná pořád špekulovala, jak to je její a každý týden vytvářela nové důvody. Asi týden po pohřbu matky se účastníci sešli a žalobci žalované řekli, že se s těmi nemovitostmi musí něco udělat. Ona nesouhlasila. Žalobci chtěli, aby šla alespoň do pronájmu, pak že by se to prodalo a za tu cenu, která by na žalovanou připadla, by se pro ni koupilo bydlení. Žalobci pro žalovanou sehnali různé bydlení, nejprve však byl pro ni domek moc malý, druhý byl moc veliký. Tak chtěli, aby si našla nájem a pak se rozhodla. Žalobci oznámili žalované, že pokud tam chce bydlet a nebude chtít s tím nic dělat, tak že by chtěli, aby jim něco platila, aby alespoň něco z toho dědictví měli, ale ona říkala, že ne, že ty nemovitosti jsou její. Žalobci jí oznámili, že nesouhlasí s tím, aby tam bydlela a řekli jí, že pokud to bude užívat, že po ní budou chtít, aby jim něco platila, jako nějaký nájem, ale ona pořád argumentuje tím, že to je její, že tam má trvané bydliště, že žalobci mají trvalé bydliště někde jinde, a proto ona je v právu. Ten první rok po smrti matky se žalobci pořád snažili nějak vyřešit tu situaci, že našli domek, nebo byt, proto jeli za žalovanou a toto s ní chtěli řešit, ale nikdy k žádné dohodě mezi nimi nedošlo, vždy zvýšila hlas, začala ječet a do 2 minut byli žalobci venku. Žalovaná nesouhlasila s tím, aby ty nemovitosti někomu alespoň pronajali, ona nesouhlasila nikdy s ničím. Neumožnila ani vstup makléři z realitní kanceláře. Vždy říkala „to je moje, já nebudu nikomu ukazovat svoje soukromí“. Nechtěla tam pouštět ani žalobce. Žalovaná ten dům užívala a užívá v celém rozsahu, tzn., psi a kočky jsou úplně všude, plenky pro ně jsou všude v rozích místností, zároveň tam žalovaná suší prádlo, které má rozmístěné v různých místnostech, jednou v jedné a pak zase v druhé. V tom domě je 5 místností, kuchyň, obývák, ložnice a 2 pokoje, to všechno je v jednom patře, podkroví není obytné, sklep má 3 místnosti, ale ty nejsou obytné, jsou to technické místnosti, v jedné z nich dřív bývalo uhlí, nyní je tam plynový kotel, a i v tom sklepě má žalovaná část koček. Je tam nehorázný zápach a všude plno zvířecích výkalů. V obývacím pokoji si žalovaná udělala ložnici. Když tam žalobci byli, asi jedenkrát nebo dvakrát, tak to tam viděli rozestlané. Pravděpodobně tam žalovaná spí. Žalobce a) ten obývák těsně před smrtí matky rekonstruoval, je tam vše nové, podlahy, nábytek. V ložnici, na manželské posteli spává pes, alespoň žalobce a) ho tam viděl. Pes může vážit asi 8 kg. Žalovaná má v obýváku své osobní věci, ona má vlastně své osobní věci v celém domě, protože to má neuklizené. Na chodbě je věšák a žalovaná tam má svoje věci, jako kabát, boty. Žalovaná užívá kuchyni, protože, když žalobcům vařila kafe, tak tam byla hromada různého nádobí, někdy tam byli špinavé hrnky, jindy hrnce, talířky apod. Ta kuchyň se skládá ze 2 částí, jedné se říká kuchyň a druhé jídelna. V té jídelně má žalovaná plenky pro zvířata, bundu zavěšenou na židli, mikinu, alespoň to tam viděl. Pokud se týká komory – špajzu, ta je z chodby po pravé ruce od vchodu a tu žalovaná taky užívá, má tam třeba balené vody, kabelu s prázdnými láhvemi od piva, granule pro psa. Pokud se týká těch 2 dětských pokojů, tak z jídelny jsou dveře do prvního dětského pokoje, ten je průchozí a z něho vedou dveře do druhého dětského pokoje. Tak tyto dva dětské pokoje žalovaná užívá pro ta svá zvířata. V prvním pokoji je prakticky nepřetržitě otevřené okno nad hromadou cihel, přes které mají do těchto pokojů přístup kočky. Na podlahách obou pokojů jsou na kobercích igelity, všude jsou granule. Tam bylo všude nakáleno a nedalo se tam ani jít. Naposledy tam byl se znalcem, co si vzali žalobci. V tom zadním pokoji ještě byla voliéra pro ptáky. Pokud se týká garáže, tak tam bylo nastěhované golfové auto sousedů a nábytek, snad taky sousedů. Žalobce a) neví, jestli tu garáž žalovaná sousedům pronajímá. V dílně žalovaná suší kopřivy apod. Žalobce a) klíče od té garáže, ani dílny nemá. Žalobci se tam dostali přes dvůr, bylo to odemčené. O tom, že si tam soused dal to golfové auto, žalobci vůbec nevěděli. Ty zbývající sklepní prostory ty sloužili žalované stejně jako ty dva dětské pokoje, měla tam nějaké ptáky, ale hlavně všude plno výkalů a takový zápach, že se museli nejprve venku nadechnout, aby tam s Ing. , jméno FO, vůbec mohli jít. Žalobci v předmětném období ty nemovitosti vůbec neužívali a klíče od žádných dalších vnitřních prostor neměli. Žalovaná si některé místnosti uvnitř nemovitosti zamykala. Byl to právě obývák, ložnice po rodičích a záchod a koupelna. Věci v koupelně a na WC viděli, když tam přijeli a žalovaná byla doma a pustila je tam. To se týká i obýváku a ložnice. Když byla doma, tak to bylo odemčené. Nábytek a zařízení uvnitř je žalované, protože po matčině smrti jí žalobci řekli, že si to může nechat, že oni dva svoje věci mají a ona neměla nic a aby to měla do začátku. V tom rozhodném období byli žalobci v předmětné nemovitosti 7x. To, kdy jim žalovaná vyhrožovala, že zavolá policajty, bylo asi 2 měsíce po matčině smrti. On viděl pouze náznak vytáčení a žalovaná říkala „vytáčím policajty, vytáčím policajty“. Toto se opakovalo 2x, bylo to ve 2 případech. Podruhé to bylo si za měsíc na to. Žalobce a) má za to, že movité věci po matce zdědili na 3 díly jako všechno ostatní, a že výčet těch věcí v rozhodnutí o dědictví nebyl. Ty věci žalobci žalované darovali ústně. Žalovaná tento dar přijala. Matka měla i nějaké spoření, a i to bylo rozděleno na 3 díly. Žalobce a) si svůj díl nechal, ale žalobce b) svůj podíl z tohoto spoření také daroval žalované, a i ten ona přijala. Hned ten první týden po pohřbu matky, když tam žalobci přišli, tak žalované řekli, nábytek si nechej. Když se bavili o tom, že by ten dům prodali, tak se bavili i o tom, že by jej připravili na prodej, tzn., že by ho opravili, tzn., co kde odpadlo, např. omítka. Žalovaná jim nebránila v opravách, ale bránila jim v přístupu do domu, a když byli 3 vlastníci, tak bylo třeba, aby to odsouhlasili všichni tři. Žalovaná jim bránila v přístupu do domu tak, že když přijeli, tak 3x zazvonili, pokud nikdo nepřišel, tak zkoušeli otevřít, ale klíče byli zevnitř v zámku. Pak zvonili znovu, ale nikdo nepřišel otevřít. Toto se stalo asi 3 nebo 4x. Ty opravy řešili v těch případech, kdy byli osobně vevnitř s žalovanou, řešili to všeobecně, vlastně nikdy neřešili nic jiného. Žalobci tam nikdy nespali, ani 10 minut, ani nikdo z jejich rodiny. Když byla žalovaná doma, tak ty jejich návštěvy byly rychlovky. Když doma nebyla, tak to jenom prošli a byli tam max. 20 minut. Účel jejich návštěvy byl ten, zdokumentovat, jak to tam vypadá, co se s tím domem děje, a taky dělali fotky. Ty kočky byly úplně všude, v domě, ve sklepě, na zahradě, v domě mohlo být 15 koček, ale zbytek byl venku na zahradě. Bylo jich tam strašně moc. Všude byly mističky s granulemi, v každé místnosti, na balkoně, na cihlách, v každém rožku. Když tam byli, tak žalovaná ty kočky nekrmila. Žalovaná ty kočky nijak nevyhazovala, když se jí na ně ptali, tak řekla, že tam nebude sama, že jsou její. Pokud se týká oprav, tak žalovaná nikdy s ničím nesouhlasila, nespolupracovala, i když měli např. schůzky na autobusovém nádraží, tak ať žalobci řekli cokoliv, tak s ničím nesouhlasila, vždy tvrdila, že to je její. Nesouhlasila s tím, aby se předmětné nemovitosti pronajímaly. Pokud žalobci byli v domě, tam žádný prostor, který by mohli užívat k přespání, nebyl. Volná postel by tam možná byla, ale žalovaná měla všude svoje věci a byl tam nepředstavitelný zápach. On měl problém tam být i těch 5 minut. On chtěl ty nemovitosti prodat, ale žalovaná to nikdy nechtěla. Podle něho by se to nedalo žádné další osobě pronajmout tak, aby tam bydlela s žalovanou. Je tam jenom jedna sociálka. I kvůli osobě žalované, která má jiný styl než běžní lidé. I všechna ta zvířata, která kálejí na zem, by byla překážkou takového pronájmu. Tyto všechny skutečnosti byly důvodem, proč se to nepronajalo 3 osobě.

12. Žalobce b) v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že souhlasí se vším, co uvedl žalobce a) v rámci svého výslechu. Žalobce b), a to ani sám ani s žalobcem a) neudělovali žádný souhlas žalované s bydlením v předmětné nemovitosti. Žalované oznámili ne jednou, že nesouhlasí s tím, aby tam bydlela. Řekli jí, že se to bude muset prodat a ona si bude muset najít nové bydlení. Reakce žalované byla křik, křik a nesouhlas. Žalobci žalovanou upozorňovali na to, že jim bude muset dávat nějakou částku na nájem, pokud tam bude bydlet. Žalovaná s tím nesouhlasila. Nikdy jim nic nezaplatila. Sezení s žalovanou ohledně toho, co budou s nemovitostmi dělat, bylo víc, ale nikdy se s žalovanou nedohodli. Hlavním jejím argumentem bylo to, že tam má trvalý pobyt a že tam bude bydlet dál. Nepředstavitelný je ten pach a ty výkaly koček, to dělá své. Ty kočky se nedají spočítat, minimálně 10-15 jich bylo v domě a venku byly samozřejmě také. On neviděl, že by se žalovaná ohrazovala proti těm kočkám, že by je vyhazovala. Kočky jsou její. Některé mají i obojek. Neviděl, že by je žalovaná hladila, ale neposílala je pryč. Určitě je krmila, protože to, co viděli – všude ty misky se žrádlem, to tam nemohl dát někdo jiný, než ona, pokud tam bydlí ona sama. Ty misky se žrádlem byly všude, kam nahlídli, v kuchyni, v obýváku, na balkoně, ve sklepě, před dveřma, když se jde na dvůr. Znečištěny výkaly byly ty dva dětské pokoje s igelity, ty výkaly byly na igelitech, na podlaze v kuchyni, na chodbě, bylo tam jak načůráno, tak výkaly. Žalovaná měla osobní věci v každé místnosti, všude bylo prádlo, buď špinavé, nebo se sušilo na sušáku čisté. Prádlo se sušilo v ložnici, v obýváku, na balkoně, a když chtěla žalovaná na balkon, musela procházet přes kuchyň, její osobní věci byly všude. Účastníci movité věci – zařízení v domě, zdědili rovným dílem, ale žalobci pak řekli žalované, aby si ty věci nechala, tzn., že jí je přenechali vč. ledničky, televizoru, nábytku. Jednalo se o nábytek v celém domě, v kuchyni to byla kuchyňská linka. Obývací pokoj je po levé straně chodby od vstupu. Žalobci tam viděli skleničky na stole rozestlanou deku, tak si myslí, že ten pokoj žalovaná užívala a že spala v obýváku. Chodbu žalovaná musela užívat, protože z ní se vchází do obýváku, kuchyně, WC, koupelny a špajzu. Na chodbě je věšák, tam má žalovaná bundu, pod ní boty a na komodě má své osobní věci. On v domě žádné své osobní věci nemá. Není si vědom, že by tam žalobce a) měl své osobní věci. V ložnici měla žalovaná sušák s prádlem a na posteli spal pes. V těch dvou dětských pokojích, které mohou mít rozměry 3x4 metry, je v nich nábytek, tak tam bylo hlavní centrum těch koček. Na zemi je koberec, na něm igelit, z jednoho pokoje je okno do dvora a přes to okno přicházejí ty kočky ze dvora dovnitř a zase ven. Jídelna, ve které je kuchyňská linka, je průchozí, jde se do ní do dětských pokojů, do ložnice a na balkon, tu žalovaná musí používat, když se chce dostat do těch dalších prostor. Kuchyň musí používat, protože tam má své osobní věci, je tam lednička, bylo tam špinavé i čisté nádobí, byly tam na zemi plenky pro zvířata a misky se žrádlem. Ve spíži viděli granule a tašku do obchodu s flaškama. Když tam byli, tak žalovaná chodila po celé nemovitosti. Žalobci dělali fotodokumentaci té nemovitosti. Sklep užívala žalovaná tak, že tam měla to zvířectvo, kočky a v další místnosti ptáky, a je tam místnost s plynovým kotlem, tudíž ji musela žalovaná užívat. Nevšiml si, jestli měla žalovaná umístěny nějaké svoje věci ve sklepě. Ve sklepě určitě musely být nějaké regály, lavice, stůl, z těch věcí, co zdědili a co darovali žalované. V garáži bylo golfové vozítko souseda, dále tam byl žebřík a v dílně byla pohovka a nějaký nábytek. Žádné z těch věcí tam žalobce neumisťoval, ani souhlas s jejich umístěním tam nedával. Zahradu užívala žalovaná tím, že tam měla ta zvířata, nikoli, že by něco pěstovala, byly tam vyšlapané cestičky od psa. Zahrada byla znečištěna určitě výkaly od psa. Žádný nábytek, nebo svoje věci tam žalovaná umístěny neměla. On sám žalované říkal, že ty kočky musí dát pryč, a má pocit, že se o to žalovaná jednu dobu i snažila, ale že zase jí ten počet zvířat narůstá. Žalobce ví, že ty kočky patří žalované. Žalovanou nikdy neviděl pohybovat se po zahradě. V těch nemovitostech byli 2x, když byla žalovaná doma, a to ji tam neviděl pohybovat se na té zahradě. V rozhodném období tam nebydlel a ani ten dům nějak neužíval. Pokud tam šel na návštěvy, tak se tam zdržel max. 10-15 minut, a to hlavně kvůli pachu, pro který se tam nedalo být déle. On má klíče od hlavního vchodu a od chodby – z předsíně do chodby, tyto klíče jemu, jeho bratrovi ještě za svého života dala jejich matka, které bývalo špatně. Protože žalovaná chodila na 12hodinové směny, tak matka chtěla, aby v případě potřeby se k ní žalobci dostali. Nejprve se vejde do domu hlavními plastovými dveřmi, ty se zamykaly a pak se ještě vcházelo z předsíně do chodby – do té obytné části domu dalšími dveřmi, které se rovněž zamykaly. On od garáže klíče neměl. Na zahradu by taky musel jít přes ten hlavní vchod. Pokud se týká bránění vstupu do domu žalovanou, tak žalobci tam byli asi 6x tak, že zvonili, ale klíče ve vchodových dveřích byly v zámku zevnitř, tak to žalobci odešli a šli na hřbitov a jeli domů, nebo jim žalovaná sama otevřela. Vždycky zvonili nejprve 3x a až poté zkoušeli odemknout vlastními klíčky. Vždycky když se snažili o dohodu o prodeji a rozdělení výtěžku, tak nikdy to nedopadlo dobře, vždycky byl křik ze strany žalované. Ta jejich rozprava s ní trvala 8-10 minut. Přišli za ní proto, aby se s ní domluvili. Svým způsobem je vyhazovala tím křikem, kdy byla otevřená okna. Zkoušeli jí navrhnout i pronájem těch nemovitostí, ale ona tam nikoho nechtěla pouštět, ani realitku, a bez toho to nejde. Když do toho domu žalobci přišli a žalovaná nebyla doma, tak vždy byla zamčena koupelna, WC, ložnice a obývací pokoj. A k těm klíč neměli. Ten dům nelze pronajmout objektivně za situace, že by tam žila žalovaná, protože dům je řešený tak, že tam nemohou existovat vedle sebe dvě domácnosti. Po matčině smrti se bavili s žalovanou i o pronájmu, a to ona zamítla, protože by tam neměla soukromí. V tom předmětném období byl v těch nemovitostech 6-7x. Z toho byla ve 2 případech určitě přítomna žalovaná. Ten dům byl vybaven nábytkem po rodičích, který zdědili všichni tři rovným dílem a možná hned v ten den řekli žalované, že si to všechno, co je v domě, může nechat. To je v ten den kdy se to dělilo u té notářky. Ty movité věci nebyly vypsány u notářky jmenovitě. Ty věci se vzali globálně, jejich cena se stanovila částkou , částka, . Žádný soupis věcí neměli, ani ho nepotřebovali. V tom předmětném období se stalo, že když byli tam vevnitř, chtěli se na něčem dohodnout, tak žalovaná řekla, že bude volat policii, měla telefon u ucha, tak žalobci odešli. To bylo ještě v době, kdy neměli rozhodnutí o dědictví u sebe. Žalovaná jim říkala, že ona tam má trvalý pobyt a oni ne, což byla pravda. Žalobci se tehdy chtěli domluvit o prodeji a rozdělení, ale žalovaná nechtěla, a tak když řekla, že zavolá policii, nechtěli mít nepříjemnosti a odešli sami, to se stalo asi 2x. V té době už usnesení o dědictví bylo vydáno, jen ho neměli u sebe. Když tam byli se znalcem , jméno FO, , tak tam žalovaná nebyla, ale věděla o tom. Žalobci jí řekli, že tam bude odhadce a kdy. Žalobci si na to vzali dovolenou. Fotografie zachycující osobní věci žalované při tom znaleckém šetření pořizoval odhadce. Žalobce b) nechtěl po žalované klíče od garáže. Když byli s žalovanou v nemovitosti, tak je nevykazovala, ale je pravda, že když chtěla volat policii, tak vlastně chtěla, aby šli pryč. To, že jim vyhrožovala, že na ně zavolá policii, bylo poté, když jí říkali, že to chtějí prodat a do ní něco vjelo. Žalobci by tam nemohli být. To si nikdo neumí ani představit ten pocit, že jsou všude kočky, že se nemůžete nikde vyzout, ani nic. Když byly ty pokoje a sociálka zamčené, tak nabyli dojem, že to nemůžou používat. Tím, když to zamkla, tak asi nesouhlasila, aby to používali. , adresa, pokoje (dětské) zamčené nebyly a nebyla zamčená ani jídelna s kuchyní, ta se ani zamknout nedá. Ložnice zamčená byla, i obývací pokoj, WC, i koupelna. Zbylá část byla odemčená, tj. pokojíky a průchozí jídelna s kuchyní. , adresa, nebyla vždy přístupná, protože když se k ní chcete dostat, musíte přes hlavní vchod, a když byl klíč v zámku zevnitř, tak se tam dostat nemohli. S tím zamčením, s těmi klíči v zámku, se to stalo asi 4x, při těch jejich pokusech se tam dostat.

13. Ze strany žalobců byl také navržen důkaz ohledáním na místě samém, ale soud jej neprovedl, jelikož žaloba se týká období roku , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , a stav zjištěný soudem na místě samém po tomto období by nemohl mít žádný význam pro rozhodnutí ve věci. Pokud se týká stavebního charakteru nemovitostí, pak ten má soud zjištěný ze znaleckých posudků Ing. , Anonymizováno, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy soud má za prokázané, že se jedná o rodinný dům s jednou bytovou jednotkou s přistavěnou garáží, o dvůr tohoto domu a o přilehlou zahradu.

14. Jmenovaní znalci byli soudem vyslechnutí také k jim viděnému stavu v předmětném domě, co se týká množství zvířat a jejich pohybu v domě, na dvoře a na zahradě, výkalů těchto zvířat v předmětných nemovitostech a zápachu z nich tamtéž, ale tito znalci tvrzení žalobců týkající se těchto skutečností nepotvrdili.

15. Z dalších provedených důkazů soud žádná další relevantní zjištění pro rozhodnutí v této věci neučinil.

16. Předmětem tohoto řízení je nárok dvou ze tří podílových spoluvlastníků vůči třetímu spoluvlastníkovi na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v užívaní společných nemovitostí tímto třetím spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“).

17. Podle § 1117 OZ každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1123 OZ spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

18. Podle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky Pl. ÚS - st. 48/18, užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného č.l. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2999 odst.1 OZ, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

19. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalobci a žalovaná byli v celém žalovaném období podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to každý s podílem 1/3, které jsou tvořeny rodinným domem s jednou bytovou jednotkou, nádvořím a přilehlou zahradou. Soud má za prokázané, že v předmětném domě bydlela po celé uvedené období pouze žalovaná se svými zvířaty, přičemž žádná dohoda mezi účastníky o užívání předmětných nemovitostí mezi nimi uzavřena nebyla. Nicméně soud nemá za prokázané, že by žalovaná užívala v předmětném období předmětné nemovitosti fakticky nad rámec svého spoluvlastnického podílu v tom smyslu, že by užívala všechny místnosti v domě zcela, tj. že by je všechny měla zařízené svými vlastními věcmi. V domě totiž zůstaly všechny movité věci po rodičích účastníků, které zdědili všichni účastníci rovným dílem, tedy v domě se v předmětném období nacházely movité věci patřící do podílového spoluvlastnictví všech účastníků. O těchto věcech sice žalobci uvedli, že je darovali žalované, ale toto darování nijak jinak v řízení prokázáno nebylo. Také nebylo prokázáno, že by fakticky sama žalovaná užívala zahradu, neboť bylo prokázáno, že zahrada nebyla fakticky užívána nikým a byla v zanedbaném stavu.

20. Jak z ustálené judikatury tak i z logiky věci však vyplývá, že pokud dům obsahuje pouze jednu bytovou jednotku, kdy zároveň 2 pokoje jsou průchozí, tj. slouží jako přístup k dalším pokojům, a je užíván jedním podílovým spoluvlastníkem, pak tímto charakterem nemovitostí je vyloučeno, aby zároveň s ním v tomto domě bydleli další podíloví spoluvlastníci, kteří s ním nevedou společnou domácnost, ale vedou společnou domácnost s jinými osobami, nebo třetí osoby jako nájemníci. Pokud pak s tímto domem bezprostředně souvisí i nádvoří a zahrada, které jsou určeny právě pro obyvatele předmětného domu a s tímto domem tvoří jeden funkční celek, pak je rovněž vyloučeno užívání nádvoří i zahrady jinými osobami než obyvateli předmětného domu. Z tohoto důvodu není významné, že žalovaná fakticky neužívala celý dům, tj. neužívala všechny pokoje a prostory v domě, a že v domě byly i věci patřící do podílového spoluvlastnictví všech účastníků. Také je z uvedeného důvodu nevýznamné, že žalovaní měli klíče od uvedeného rodinného domu a mohli se tak do domu i na zahradu dostat, jelikož to neznamená, že by mohli předmětné nemovitosti užívat zároveň s žalovanou, a už vůbec ne, že by je mohli užívat ve stejném rozsahu jako žalovaná, tj. že by tam mohli mít svou domácnost se svými rodinami. Tudíž soud má za prokázané, že žalobci z důvodu charakteru předmětných nemovitostí – rodinný dům s jednou bytovou jednotkou, nádvořím a zahradou, nemohli předmětné nemovitosti v předmětném období užívat. Žalovaná je tak povinna zaplatit jim za to náhradu. Tato náhrada odpovídá výši obvyklého nájemného za podobné nemovitosti v daném místě a čase a podílům jednotlivých žalobců.

21. Žalobci k náhradě bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti žalovanou po smrti jejich matky vyzvali výzvou ze dne , datum, a výzvou ze dne , datum, , která byla doručena zástupkyni žalované dne , datum, . Soud tak žalovaný nárok obou žalobců na náhradu za bezdůvodné obohacení za předmětné období považuje za důvodný a oprávněný.

22. Pokud se týká výše žalobci požadovaného nároku, kdy dohromady požadovali částku , částka, , tak soud nárok v této výši považuje za oprávněný, jelikož se opírá o výši obvyklého měsíčního nájemného v daném období v daném místě zjištěnou znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, , který řádně svůj závěr o této výši odůvodnil. Pokud pak znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku dospěl k jiné výši obvyklého měsíčního nájemného, za rok , Anonymizováno, o , částka, nižší a za rok , Anonymizováno, o , částka, nižší, pak se jedná o tak nepatrný rozdíl, který dle názoru soudu nezpochybňuje správnost závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě něhož žalobci svůj nárok uplatnili. Soud proto žalobcům přiznal žalovaný nárok v jimi požadované výši, přičemž však rozhodl, že žalovaná je povinna každému z nich zaplatit částku odpovídající jeho podílu, tzn. 1/3 zjištěného obvyklého nájemného za žalované období, což je , částka, . (výroky I. a II.)

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §142 odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byli plně úspěšní žalobci, jelikož soud jejich návrhu v celém rozsahu vyhověl. Soud proto přiznal žalobcům náhradu jejich účelně vynaložených nákladů. Účelně vynaložené náklady žalobců činily dohromady celkem , částka, a spočívaly zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši , částka, , náhradě nákladů na znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, a v nákladech na zastoupení advokátem ve výši , částka, , z čehož odměna advokáta za zastupování obou žalobců činila , částka, za 21 úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby včetně jejího doplnění, vyjádření ze dne , datum, k námitkám žalované, vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, v délce 3 hodiny 55 minut, účast u jednání dne , datum, v délce 3 hodiny a 10 minut, účast u jednání dne , datum, v délce 2 hodiny 15 minut, porada s žalobci dne , datum, , porada s žalobci dne , datum, , porada s žalobci dne , datum, , porada s žalobci dne , datum, , účast u jednání dne , datum, v délce 3 hodiny a 5 minut, účast u jednání dne , datum, , návrh na pokračování v řízení ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , účast u jednání dne , datum, ) podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předmětem řízení byla částka , částka, vynásobena dvěma (za každou zastupovanou osobu) a snížena o 20 % podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , náhrada paušálních nákladů advokáta za uvedených 21 úkonů po , částka, činila , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrada DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky , částka, , činila , částka, .

24. Náhradu nákladů spočívajících v odměně znalce , tituly před jménem, Arch. , jméno FO, ve výši , částka, soud žalobcům přiznal pouze v poloviční výši, tedy ve výši , částka, , jelikož tento posudek byl vypracován jak za účelem stanovení výše obvyklého nájemného předmětných nemovitostí v předmětném období, tak za účelem stanovení jejich ceny pro účely zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a tudíž celá částka , částka, nebyla účelně vynaloženým nákladem pouze za účelem zjištění výše obvyklého nájemného.

25. Náklady na druhou předžalobní výzvu soud nepovažuje za účelně vynaložené a taktéž nepovažuje za účelně vynaložené ani náklady na podání ze dne , datum, , v němž je jako důkaz navrhnuto pouze místní šetření, proto náhradu těchto nákladů žalobcům nepřiznal.

26. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení se nejednalo o nerozlučné společenství žalobců, ale o 2 nároky 2 podílových spoluvlastníků, soud přiznal každému z žalobců nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované zvlášť. Každý z žalobců tak má právo na náhradu 1/2 jim dohromady vzniklých účelně vynaložených nákladů, což je ½ z částky , částka, , a to je , částka, (výroky III. a IV.).

27. O náhradě nákladů řízení státu, rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení byla stranou, která byla ve sporu nebyla úspěšná, žalovaná, která je z tohoto důvodu povinna nahradit státu jeho náklady řízení. Náklady státu v tomto řízení spočívaly ve vyplacení znalečného , tituly před jménem, Arch. , jméno FO, ve výši , částka, , proto soud uložil žalované povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši , částka, (výrok V.).