Okresní soud Brno-venkov · Rozsudek

17 C 104/2019

č. j. 17 C 104/2019-154

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-04 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2022:17.C.104.2019.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení , se sídlem adresa o povinnost vyúčtovat zálohy,

I. Zamítá se žaloba o uložení povinnosti žalované zhotovit vyúčtování zálohových plateb ve výši [částka] na výsadbu a nákup nových vinic, které žalobkyně žalované poskytla v období od [datum] do [datum].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla povinna zhotovit vyúčtování zálohových plateb ve výši [částka] na výsadbu a nákup nových vinic, které jí žalobkyně poskytla v období od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], smlouva o spolupráci, na základě které se smluvní strany dohodly na společném obdělávání trvalých porostů – vinic v k. ú. [obec] a k. ú. [obec], jejichž majitelem nebo nájemcem je žalovaná. Podle smlouvy o spolupráci se žalovaná zavázala provádět veškeré práce spojené s obděláváním a údržbou vinic a žalobkyně se zavázala nahrazovat žalované náklady na práce spojené s obděláváním a údržbou vinic. Tyto náklady se žalobkyně zavázala proplácet žalované vždy na základě vzájemně dohodnutých cenových relací a na základě faktur, které žalovaná vystaví ve dvou termínech, a to k [anonymizováno] a [anonymizováno] příslušného roku. Podle smlouvy o spolupráci veškerá úroda hroznů z vinic, náleží žalobkyni, a to za kupní cenu, která odpovídá nákladům na práce spojené s obděláváním a údržbou vinic ze strany žalované, a která bude žalobkyní žalované uhrazena proplacením těchto nákladů. Ve smlouvě o spolupráci je dále uvedeno, že v případě nových výsadeb a nákupu nových vinic bude smlouva o spolupráci o tyto vinice rozšiřována. Peněžní prostředky, které žalobkyně předá žalované na zakoupení a výsadbu nových vinic, vyúčtuje žalovaná žalobkyni po ukončení spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou. Smluvní strany se blíže neurčitého dne v polovině roku [rok], a to bezprostředně před tím, než žalobkyně předala žalované první zálohu na pořízení nových vinic, k čemuž došlo dne [datum], dále ústně dohodly, že žalobkyně za účelem zvýšení úrody hroznů, která jí bude náležet na základě smlouvy o spolupráci, poskytne žalované peněžní prostředky za účelem výsadby a nákupu nových vinic na pozemcích, které obhospodařuje žalovaná a ze kterých žalobkyni náleží úrody hroznů. Mezi žalobkyní a žalovanou bylo dohodnuto, že žalovaná je oprávněna rozhodovat o všech otázkách, které se týkají nákupu a výsadby nových vinic za peněžní prostředky, které ji poskytne žalobkyně, tj. mimo jiné byla oprávněna určit, kdy, od koho, jaké vinice a za jakou cenu zakoupí, nebo kde a kdy tyto vinice následně vysází. Podle žalobkyně se tato ústní dohoda řídí ustanovením § 724 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též jen „obč. zák.“), které upravuje příkazní smlouvu. Žalobkyně v období od [datum] do [datum] postupně předala žalované celkem částku ve výši [částka] s pokynem, aby žalovaná tuto částku použila na výsadbu a nákup nových vinic, a žalovaná tyto peněžní prostředky za tímto účelem od žalobkyně převzala. Jednalo se o níže uvedené platby ze: dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; dne [datum] ve výši [částka]; v období od [datum] do [datum] ve výši [částka], s ohledem na časový odstup žalobkyně přesně neví přesné datum/data, ve kterých tyto peněžní prostředky ve výši [částka] předala žalované, zda-li se tak stalo jednorázově nebo postupně. Tyto platby od žalobkyně vede žalovaná ve svém účetnictví jako závazky vůči žalobkyni ve výši [částka] vzniklé do [anonymizováno] [rok]. Spolupráce mezi účastníky na základě smlouvy o spolupráci bez problémů fungovala od roku [rok] do srpna [rok], kdy žalovaná oznámila žalobkyni, že jí úrodu hroznů, která se nacházela na pozemcích žalované v září [rok], nevydá. Dále byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o spolupráci, na základě které žalovaná přenechala na období od [datum] do [datum] žalobkyni do užívání, jí obhospodařované vinice, které jsou specifikovány v příloze [číslo] této smlouvy o spolupráci. Téhož dne, tj. [datum] byla mezi týmiž účastníky uzavřena další smlouva o spolupráci, na základě které žalovaná přenechala na období od [datum] do [datum] žalobkyni do užívání, jí obhospodařované vinice, které jsou specifikovány v příloze [číslo] této smlouvy o spolupráci. Předmětem obou těchto smluv o spolupráci bylo, že žalobkyně bude zálohově proplácet žalované v průběhu roku náklady na obhospodařování vinic, ze kterých žalobkyni náleží úroda hroznů s tím, že tyto zálohy budou odečteny od kupní ceny, za kterou žalovaná tyto hrozny žalobkyni prodá. Stejný předmět měla i smlouva o spolupráci ze dne [datum] s tím, že takto žalobkyně a žalovaná spolupracovali v období od [datum] do [datum]. Peněžní prostředky ve výši [částka], které žalobkyně poskytla žalované, však zálohami na náhradu nákladů žalované na obhospodařování vinic podle shora uvedených smluv o spolupráci, nebyly. Šlo o peněžní prostředky, které žalobkyně poskytla žalované nad rámec shora uvedených smluv o spolupráci a na jiném právním základě resp. na základě jiné smlouvy, tj. smlouvy z roku [rok]. Žalobkyně neví, kdy a k čemu žalovaná použila zálohy ve výši [částka], které obdržela od žalobkyně v období od [datum] do [datum] za účelem výsadby a nákupu nových vinic. Výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou před podáním žaloby k vyúčtování zálohových plateb ve výši [částka] na výsadbu a nákup nových vinic, které žalované poskytla v období od [datum] do [datum]. Na výzvu žalovaná nijak nereagovala a požadované vyúčtování zálohových plateb ve výši [částka] na výsadbu a nákup nových vinic nezhotovila a žalobkyni nepředala. Podle žalobkyně je možné předžalobní výzvu podle obsahu hodnotit jako žádost o podání zprávy o plnění příkazu ve smyslu ustanovení § 727 obč. zák. a zároveň také odvolání příkazu, aby žalovaná nadále za peněžní prostředky žalobkyně nakupovala a vysazovala nové vinice, ve smyslu ustanovení § 731 a § 732 obč. zák.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že smlouvu o spolupráci ze dne [datum] neuzavřela, a podpis na smlouvě o spolupráci není podpisem jednatele žalované. Smlouvy o spolupráci uzavřené žalovanou mají zažitou sktrukturu, jejíž nedílnou součástí jsou jako předmět smlouvy, vždy řádně označené konkrétní pozemky. Tato smlouva o spolupráci výčet předmětných pozemků neobsahuje, smlouva nebyla opatřena přílohami, přiložený seznam je přílohou smlouvy uzavřené v roce [rok], přitom v jejím čl. V. je uvedena povinnost, že dodatky a změny ve smlouvě musí být učiněny písemnou formou, ústní jednání jsou neplatná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve věci předmětných pozemků uzavřena smlouva o spolupráci ze dne [datum], a to na dobu určitou od [datum] do [datum], na níž chronologicky navazovala smlouva o spolupráci také uzavřená dne [datum], na dobu určitou od [datum] do [datum] s možností prodloužení do [datum]. Údajná smlouva o spolupráci ze dne [datum] je nevěrohodná i z toho důvodu, že žalovaná by smlouvu o spolupráci na tak dlouhé období, tj. [anonymizováno] let neuzavřela. Pokud by k uzavření nějakého kontraktu došlo a na jeho základě by bylo přijato plnění, či by vznikla pro žalovanou jakákoliv povinnost, nárok by byl promlčen. Smlouva o spolupráci ze dne [datum] či údajná ústní smlouva či dohoda z roku [rok] jsou neplatné a neexistují a rovněž žalobkyní uplatněné nároky jsou neoprávněné, resp. neplatné a neexistují. Proto žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

3. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou, zastoupenou jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], CSc., jako dodavatelem a žalobkyní, jako odběratelem. Předmětem smlouvy byla dohoda smluvních stran na společném obdělávání trvalých porostů vinic v k. ú. [obec] a k. ú. [obec], které dodavatel vlastní, nebo má pronajaty a jsou uvedeny v příloze této smlouvy s tím, že dodavatel provede veškeré práce spojené s obděláváním a údržbou vinic (čl. I.). Smluvní vztah mezi účastníky byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum]. U pronajatých pozemků, pak na dobu, po kterou má dodavatel pozemky s vinicemi pronajaty, a která je uvedena u jednotlivých pozemků v příloze smlouvy (čl. II.). V čl. III. smluvní strany dohodly finanční náležitosti tak, že odběrateli přísluší veškerá úroda hroznů z vinic obhospodařovaných dodavatelem na základě smlouvy. Jejich úhrada je dána zaplacením nákladů na práce spojené s jejich obděláváním a údržbou. Platba odběratele dodavateli, za provedené služby, bude vždy na základě vzájemně dohodnutých cenových relací, na základě faktury vystavené dodavatelem. Vyúčtování bude prováděno ve dvou termínech, a to k datu [anonymizováno] a [anonymizováno] příslušného roku. V závěrečném ujednání je mimo jiné uvedeno, že dodatky a změny ve smlouvě musí být učiněny písemnou formou. Ústní jednání jsou neplatná. Smlouva vychází ze stavu evidence pozemků dané k datu uzavření smlouvy. V případě nových výsadeb a nákupu vinic, bude smlouva o tyto pozemky rozšiřována. Smlouva je opatřena razítkem odběratele – [celé jméno žalobkyně], se sídlem [adresa žalobkyně], provozovna [ulice a číslo], [obec] a dodavatele – [anonymizováno] [obec], spol. s.r.o., [IČO], se sídlem [adresa žalované].

4. Z výdajových pokladních dokladů (pokladní doklady nejsou číslovány) soud zjistil, že dne [datum] byla vyplacena žalované částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka]; dne [datum] částka [částka] Celkem tyto doklady prokazují poskytnutí celkové částky [anonymizováno], [částka]. Všechny uvedené platby byly vyplaceny žalované, jako účel výplaty je uvedena záloha vinice, výsadba. Výdajové pokladní doklady jsou opatřeny razítkem žalobkyně a jsou na nich podpisy pokladníka a příjemce.

5. Z Oznámení o převzetí právního zastupování + výzvy k vyúčtování zálohových plateb na výsadbu vinic ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně informoval žalovanou o převzetí právního zastoupení žalobkyně. Současně vyzval žalovanou, aby nejpozději do [datum] zaslala žalobkyni vyúčtování záloh v celkové výši [částka], které žalobkyně žalované poskytla v období od [datum] do [datum] na výsadbu a nákup nových vinic s tím, aby každý takový nákup žalovaná doložila příslušnou fakturou o nákupu výsadby nových vinic. V případě, že žalovaná ve stanoveném termínu žalobkyni vyúčtování záloh neposkytne, bude žalobkyně nucena se splnění této povinnosti domáhat soudní cestou.

6. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou, zastoupenou jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], CSc., jako dodavatelem a žalobkyní, jako odběratelem, a jejím předmětem byl závazek dodavatele předat odběrateli do užívání veškeré plodné vinice, které obhospodařuje a které jsou specifikovány v příloze [číslo] smlouvy o spolupráci. Smlouva o spolupráci byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], a to na dobu, po kterou má dodavatel pozemky s vinicemi pronajaty, a která je uvedena u jednotlivých pozemků v příloze [číslo] smlouvy (čl. II). V čl. III. je uvedeno, že dodavatel pro odběratele provede komplexní zemědělské práce a činnosti související s předmětem spolupráce. Provádění prací bude v průběhu roku vzájemně upřesňováno a specifikováno. Podle čl. V. se smluvní strany dohodly, že nejpozději do [datum] vyhodnotí smluvní spolupráci a uzavřou případnou novou smlouvu. Účastnící výslovně prohlásili, že si smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojili své podpisy a otisky firemních razítek. Z přílohy [číslo] ke smlouvě o spolupráci otištěné na zadní straně smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní pod pořadovými čísly 1 až 44 uvedeny parcelní čísla pozemků, na nichž je vinná réva pěstována, čísla listů vlastnictví, na kterých jsou uvedené pozemky v katastru nemovitostí evidovány, výměra jednotlivých pozemků, odrůda révy vinné pěstovaná na jednotlivých pozemcích, lokalita, ve kterých se vinice nachází. Je zde dále uvedeno, kdo je vlastníkem uvedených pozemků a na jakou dobu je nájemní vztah sjednán.

7. Ze smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou, zastoupenou jednatelem, Ing. [jméno] [příjmení], CSc., jako dodavatelem a žalobkyní, jako odběratelem a jejím předmětem byla dohoda společného obdělávání trvalých porostů vinic v k. ú. [obec]. Dodavatel dává touto smlouvou odběrateli do užívání veškeré plodné vinice, které obhospodařuje, a které jsou specifikovány v příloze [číslo] této smlouvy o spolupráci. Současně se zavázal, že pro odběratele provede formou služeb komplexní zemědělské práce a činnosti související s předmětem spolupráce. Provádění prací bude v průběhu roku vzájemně upřesňováno a specifikováno (čl. I.). Smlouva o spolupráci byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum], a to na dobu, po kterou má dodavatel pozemky s vinicemi pronajaty, a která je uvedena u jednotlivých pozemků v příloze [číslo] smlouvy o spolupráci. Pokud do [datum] nebude smlouva písemně ukončena, bude automaticky prodloužena o pět let (čl. II). V čl. IV. je uvedeno, že užívání vinic odběratelem je na základě vzájemné dohody za úplatu a to ve výši [částka] za hektar a rok. Platba bude provedena oproti vystavené faktuře, vždy k [anonymizováno] příslušného roku, pokud smluvní strany nedohodnou jinak. Účastnící výslovně prohlásili, že si smlouvu před jejím podpisem přečetli, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho připojili své podpisy a otisky firemních razítek. Z přílohy [číslo] ke smlouvě o spolupráci otištěné na zadní straně smlouvy o spolupráci ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní pod pořadovými čísly 1 až 44 uvedeny parcelní čísla pozemků, na kterých se vinná réva pěstuje, čísla listů vlastnictví, na kterých jsou uvedené pozemky v katastru nemovitostí evidovány, výměra jednotlivých pozemků, odrůda révy vinné, pěstovaná na jednotlivých vinicích, lokalita, ve kterých se předmětné vinice nachází. Je zde dále uvedeno, kdo je vlastníkem uvedených pozemků a na jakou dobu je nájemní vztah sjednán.

8. Z listiny označené Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré vinice rok [rok] [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. mladé vinice rok [rok], [rok] soud zjistil, že na uvedených listinách jsou pod pořadovými čísly uvedeny parcelní čísla pozemků starých či nových vinic včetně jejich výměry a odrůdy vinné révy na těchto vinicích pěstovaných, dále jsou zde uvedena čísla listů vlastnictví, na nichž jsou v katastru nemovitostí pozemky evidovány, vlastnické vztahy k uvedeným pozemkům a doba nájemního vztahu.

9. Z listiny nadepsané Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok]; Vyhodnocení plnění ze smlouvy o spolupráci s [anonymizováno] [obec] spol. s.r.o. staré i mladé vinice rok [rok] soud zjistil, že na těchto listinách jsou v tabulkách pod pořadovými čísly uvedeny registrační čísla vinic, na kterých se vinná réva pěstuje, včetně výměry jednotlivých vinic a odrůdy vinné révy. V tabulkách jsou dále uvedeny údaje o viniční trati, tedy údaje o pozemcích, na kterých se vinná réva pěstuje a údaje o vinařské obci či vinařské oblasti, ve kterých se vinice nachází. Jako vinařská podoblast je uvedena oblast [ulice]. Jednotlivé tabulky také obsahují celkovou výměru vinic v m2.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že žalobkyně je jeho manželka, mají spolu [anonymizováno] děti, asi [anonymizováno] let spolu nežijí, vztahy mezi nimi jsou ale korektní. Ve vztahu k podnikání je to tak, že s podnikáním začal nejdříve sám, v určitém okamžiku zřídil živnost i manželce. Toto podnikání z větší části řídí sám, na podstatných věcech se s manželkou domlouvají. Má její plnou důvěru, má od ní také plnou moc. S panem [příjmení] se zná od [anonymizováno] Pan [anonymizováno] si zřídil podnikání v [obec], kde měl vinohrady a v jednom okamžiku při řeči ohledně hroznů, se domluvili, že oni budou hradit náklady na obhospodařování určitých vinic, na kterých se dohodli, a za to si odvezou úrodu. A takhle to fungovalo od roku [rok]. Postupem času mu pan [příjmení] řekl, že má půdu a že by chtěl vysázet nové vinice, ale sám na to úplně nemá prostředky. Dohodli se tedy, že mu poskytnou finanční prostředky na nákup pozemků a zřízení nových vinic, přibližně ve výši, jak bylo poskytnuto. Takto to probíhalo od roku [rok], kdy postupně na žádost pana [příjmení], mu poskytovali v hotovosti finanční částky. On za to nakupoval a zřizoval nové vinice, ze kterých také postupně začali brát hrozny. V té době se nedomáhali žádného vyúčtování hned po poskytnutí prostředků. K tomu mělo dojít nejpozději v roce [rok]. V této době hradili obhospodařování jak starých, tak i těchto nových vinic. Nebylo mezi nimi dohodnuto, jaké konkrétní vinice za jim poskytnuté prostředky žalovaná pořídí, byli ale dohodnuti na tom, že celkem bude za jejich prostředky pořízeno cca [anonymizováno] ha nových vinic. Ohledně splácení této jejich investice byli dohodnuti tak, že vše poběží stejně až do roku [rok], kdy už by nové vinice měly být v dobrém stavu. Od roku [rok] tedy budou nakupovat hrozny z těchto vinic za polovinu tržní ceny s tím, že již nebudou hradit obhospodařování těchto nových vinic. Z rozdílu mezi plnou cenou a jejich uhrazenou polovinou by se splácela jejich investice. Byli dohodnuti, že do konce roku [rok] jim žalovaná vyúčtuje zálohy a uvede konkrétní nové vinice, které byly za jejich poskytnuté prostředky vybudovány. V roce [rok] mu telefonoval pan [příjmení], že jejich spolupráce končí, že jim může maximálně za tržní cenu prodat nějaké hrozny. Skončilo i obhospodařování starých vinic. V této situaci požádali žalovanou, aby poskytnuté zálohy vyúčtovala, aby zjistili, jaké vinice byly za jejich prostředky vybudovány. Jaké by byly následné kroky, neví, to je věc advokátní kanceláře. K uzavření shora popsané dohody došlo někdy v období před tím, než začali poskytovat žalované zmíněné finanční prostředky. Dohoda byla ústní, došlo k ní u nich v kanceláři ve vinařství ve [obec], byli u toho jen on, jako zástupce žalobkyně a pan [příjmení], jako jednatel žalované. Proč došlo k tomu, že tato dohoda o investicích do nových vinic, byla pouze ústní, není schopen teď říct, byl to asi diletantismus, no a také si důvěřovali. Nevěděli, jakým způsobem konkrétně používá žalovaná poskytnuté prostředky. K vyúčtování mělo dojít až nejpozději v roce [rok]. Když v roce [rok] nakupovali hrozny, nakupovali je za tržní cenu, rozhodně ne za polovinu, jak bylo původně dohodnuto. Pokud jde o strukturu firmy žalobkyně, tak firmu řídí sám, mají zde obchodní oddělení, kde je ekonom, tj. pan [celé jméno svědka], účetní, tj. paní [celé jméno svědkyně], potom sklepmistra a pracovníky ve výrobě vína, člověka, který se stará o vinice a pracovníky, kteří na vinicích pracují. Pokud jde o řízení firmy, běžný provoz, kdy není třeba podpisu žalobkyně, řídí sám, pokud jde o nějaká významnější obchodní rozhodnutí, radí se o tom s manželkou. Pokud jde o to, proč v roce [rok] přes jejich neshody kupoval hrozny od žalované, bylo to z toho důvodu, že hrozny potřeboval a žalovaná byla ochotna je jim prodat. Fakturaci má na starosti paní [celé jméno svědkyně] s panem [celé jméno svědka]. V současné době vedou podvojné účetnictví, předtím měli jednoduché, do doby, než zákon přikázal, aby měli podvojné. Přesné datum není schopen sdělit. Pokud se má vyjádřit k tomu, zda žalovaná dluží žalobkyni těch [částka], není schopen říct, v tomto zcela důvěřuje advokátní kanceláři, není schopen ani říct, jak celou záležitost urovnají a sprovodí ze světa. Pokud jde o prostředky, které byly poskytnuty žalované, jde o jeho vlastní prostředky, které vložil do firmy své manželky. Jakým způsobem je pohledávka za žalovanou vedena v účetnictví, není schopen říct, tomu nerozumí. Závěrem uvedl, že s jednatelem žalované nejsou schopni se dohodnout, nerozumí tomu, proč je tak zatvrzelý, ví, že u policie vypověděl, že žalobkyni uvedenou částku dluží, nerozumí tedy tomu, proč probíhá tento spor.

11. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že pracuje jako účetní žalobkyně, pracuje tam od roku [rok]. Žalovanou zná ze své pracovní činnosti stejně tak i pana [příjmení] [jméno] předmětné věci ví to, že podle dohody mezi [právnická osoba] a žalobkyní, resp. panem [celé jméno svědka], žalovaná obhospodařovala svoje vinice, žalobkyně hradila veškeré provozní náklady a za to z těchto vinic dostávala hrozny. Následně došlo k tomu, že mezi panem [celé jméno svědka] a žalovanou došlo k uzavření dohody, že ze strany žalobkyně bude poskytnuta záloha na výsadbu nových vinic, kdy vše bude probíhat, jak do té doby, tedy, že budou hradit veškeré provozní náklady a následně až začnou vinice řádně plodit, někdy kolem roku [rok], bude záloha splacena dodávkou hroznů. O tom se dozvěděla z konverzace v rámci firmy. Vyplácela také předmětné zálohy. Bylo to tak, že pan [celé jméno svědka] jí přinesl vždycky hotovost, ona vystavila doklad, kdy jako vydávající je uvedena žalobkyně, a tyto prostředky byly v hotovosti předány žalované. Prostředky vždycky předávala v hotovosti buď panu [příjmení] [příjmení], nebo jeho synovi. Přesně si to už nepamatuje. V účetnictví žalobkyně se tyto prostředky nijak neobjevily, nebylo o nich účtováno, šlo vlastně o prostředky pana [celé jméno svědka], které měly být vyúčtovány, až se začnou odebírat hrozny z nových vinic. To, že ji pan [celé jméno svědka] předal finanční prostředky, resp. že k tomuto předání došlo na základě dohody mezi panem [celé jméno svědka] a paní [celé jméno žalobkyně], se v účetnictví žalobkyně nijak neobjevilo, nebylo to zaúčtováno ani při předání prostředků ze strany pana [celé jméno svědka], jako například dar či půjčka a nebylo to zaúčtováno ani při předání žalované. Předmětné účetní doklady nebyly do účetnictví vůbec založeny. Takto to bylo uděláno na základě dohody mezi panem [celé jméno svědka] a paní [celé jméno žalobkyně]. Následně svědkyni předloženy účetní doklady založené ve spise na č. l. 6-9. K nim svědkyně uvedla, že jde o doklady, které vystavovala ona nebo kolegyně paní [příjmení]. Vždycky do účelu výplaty uváděli nové vinice nebo záloha na mladé vinice nebo něco podobného. Tyto prostředky byly určeny jako záloha na zřízení nových vinic. Bližší podrobnosti ohledně dohody mezi panem [celé jméno svědka] a Ing. [příjmení] nezná, nevěděla dopředu, o jakou celkovou částku půjde ani to, jak konkrétně má být splacena. Spolupráce skončila na konci roku [rok], ví o tom, že se pan [celé jméno svědka] s Ing. [příjmení] nedohodli, následně jim došla ještě nějaká faktura, kterou mělo být vyúčtováno ukončení spolupráce, šlo o částku asi [částka], tuto fakturu neuznali a vrátili zpět. Následně už spolupráce nepokračovala. Proč si pamatuje to, že k vyúčtování poskytnutých záloh, mělo dojít v roce [rok], není schopna říci, prostě si to pamatuje, mluvili o tom. Před dnešním jednáním s nikým nemluvila o tom, co zde bude vypovídat. Podvojné účetnictví vede žalobkyně od účetního roku [rok]. Účetní závěrku a daňové přiznání zpracovává pan [celé jméno svědka]. V průběhu spolupráce docházelo také k nákupu hroznů od žalované, toto zaúčtovávala do účetnictví. Šlo o nákupy nad rámec spolupráce. Pokud jde o ty hrozny, které dostali v rámci spolupráce za hrazení nákladů na obhospodařování vinic, ohledně těchto kupní cenu nehradili, neměli ohledně nich žádnou fakturu a následně se daly do výroby. Pokud mluvila o tom, že poskytnuté zálohy měly být uhrazeny dodávkou hroznů, musely by se zálohy dát do účetnictví, aby se mohly uhradit. K tomu ale nedošlo.

12. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že pro žalobkyni pracuje od roku [rok], nejprve půl roku jako zaměstnanec, následně jako OSVČ. Zpracovává daňová přiznání a zastřešuje účetnictví. Pokud jde o Ing. [příjmení], jsou známí, znají se z doby ještě předtím, než začal pracovat pro paní [celé jméno žalobkyně]. Ví přibližně, o co má jít v tomto řízení, jde o srovnání finančních prostředků, které šly do firmy [anonymizováno] mimo smlouvu o užívání vinic. Pokud jde o vztahy mezi žalobkyní a žalovanou, měly základní tři roviny. První z nich je dohoda o užívání vinic, na základě které byly ze strany žalované fakturovány veškeré práce související s obhospodařováním konkrétních vinic a následně byly z těchto vinic dodány žalobkyni hrozny, které nebyly fakturovány, naskladnily se a vyrobilo se z nich víno. Další rovinou je nákup hroznů mimo výše uvedenou dohodu, k tomuto docházelo nepravidelně v případě, že byla potřeba nakoupit hrozny, hrozny byly žalovanou vyfakturovány a uhrazeny. Šlo o nákupy z jiných vinic, než kterých se týkala dohoda o spolupráci. Poslední rovinou byla dohoda mezi žalobkyní a žalovanou, resp. panem [celé jméno svědka] a Ing. [příjmení] o poskytnutí prostředků na výsadbu vinic. O této dohodě se dozvěděl pouze obecně od pana [celé jméno svědka]. Ví, že měly být poskytnuty prostředky na zřízení nových vinic o rozloze cca [anonymizováno] ha. Ví, že záloha měla být vyúčtována tak, že poté, co budou vinice v plodném věku, budou dodávány z těchto vinic hrozny se slevou 50 % z obvyklé ceny, kdy tato sleva bude započítávána na umoření poskytnutých záloh. Přesné informace o této dohodě nemá, neví, o jaké konkrétní vinice by mělo jít, ani kdy a jak má být záloha splacena. Poskytnutí záloh nešlo účetnictvím žalobkyně. Šlo o prostředky pana [celé jméno svědka], který je dal své manželce, a ta je poskytla žalované. O těchto prostředcích nebylo v účetnictví nijak účtováno. Byly vystavovány doklady o předání částek v hotovosti, nebyly ale číslovány a zakládány do účetnictví, prakticky nešlo o účetní doklady, pouze o doklad o předání částky. Nevěděl, ani o jakou celkovou částku má jít, až následně se z účetnictví [anonymizováno] dozvěděl, že šlo o částku asi [částka], neboť tuto částku uviděl v účetní sestavě žalované, kterou měla k dispozici žalobkyně. Šlo o sestavu z roku asi [rok], pokud si pamatuje, uvedená částka zde byla zaúčtována jako dlouhodobý závazek. Žalovaná vystavovala žalobkyni faktury jednak za obhospodařování vinic, dále za prodej hroznů, byly zde i některé investiční faktury, např. oprava drátěnky, podsadba vinic, apod. na těch obhospodařovaných vinicích. Konečně přišla také jedna faktura, na nějaké vyrovnání na šílenou částku, tato ale nebyla uhrazena a byla vrácena zpět, nebyla ani zaúčtována. Následně je svědkovi k nahlédnutí předložena faktura [číslo]. Po nahlédnutí svědek uvádí, že toto je ta faktura, o které mluvil, která nebyla žalobkyní akceptována a byla vrácena zpět žalované. Veškeré faktury vystavené žalovanou byly hrazeny v hotovosti, příp. převodem z účtu. Vyloučil, že by faktury žalované za obhospodařování vinic, příp. nákup hroznů byly hrazeny ze záloh poskytnutých žalobkyní na vybudování nových vinic. Jak už uvedl, posledně zmiňované prostředky účetnictvím neprocházely, naopak úhrady faktur žalované byly řádně hrazeny a doklady o úhradách jsou v účetnictví žalobkyně. Na začátku šanonu je přehled úhrad jednotlivých faktur, jednotlivé úhrady je případně možné doložit výpisem z účtu, příp. výdajovým dokladem. Částky v přehledu jsou bez DPH. Od roku [rok] měla žalobkyně již podvojné účetnictví.

13. Z výslechu jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. soud zjistil, že pokud se má vyjádřit k dohodám mezi žalobkyní a jejich společností, předně chce uvést, že ohledně obchodních záležitostí jednal vždy s panem [celé jméno svědka] Pan [celé jméno svědka] celou firmu řídí, paní [celé jméno žalobkyně] se o podnikání nestará a nic o tom neví. S panem [celé jméno svědka] spolupracovali na základě dohod z roku [rok], kdy byli dohodnuti, že on bude hradit veškeré práce na určitých vinohradech a za to bude dostávat veškerou úrodu z těchto ploch. Postupem doby se rozsah vinic, ze kterých pan [celé jméno svědka] dostával úrodu, rozšiřoval až na asi [anonymizováno] ha vinic. Docházelo ale k tomu, že úhradu za práce ve vinici pan [celé jméno svědka] nehradil včas, proto docházelo k tomu, že třeba neměli peníze na úhradu faktur nebo na výplaty, a proto musel jezdit buď on nebo jeho syn, nebo někdo z jejich zaměstnanců k panu [celé jméno svědka], aby jim uhradil vyfakturované částky v hotovosti. Tento způsob spolupráce mu nevyhovoval, chtěl, aby měli vše řádně doloženo. Poté, co uplynula platnost smluv, které měli písemně uzavřeny, chtěl uzavřít nové smlouvy, aby bylo jasné, z jakých vinic bude pan [celé jméno svědka] víno odebírat. Pan [celé jméno svědka] se k tomu však neměl. V roce [rok] se dohodli, že dosavadní spolupráci formálně ukončí a uzavřou novou smlouvu na následující období. Předložili proto panu [celé jméno svědka] dohodu o ekonomickém vyrovnání. Pan [celé jméno svědka] si dohodu vzal a asi za dva nebo tři dny přijel, přivezl smlouvu podepsanou, a při té příležitosti jej požádal, aby mu„ propsal [anonymizováno] vagónů [anonymizováno]“, šlo o to, že mu měl vystavit fakturu na [anonymizováno] vagónů hroznů. Když se Ing. [příjmení] ptal, kdo to zaplatí, pan [celé jméno svědka] odpověděl, že žádné hrozny od něj kupovat nechce, chce pouze doklad, že je od něj koupil. Řekl mu, že by musel zaplatit DPH a daň z příjmu. Pan [celé jméno svědka] se rozčílil, začal mu vyhrožovat, že ho zničí, a že z jeho syna, který tomu byl také přítomen, udělá bezdomovce. Následně odjel a k uzavření žádné smlouvy o další spolupráci již nedošlo. Vzal si také zpět dva traktory a návěsný kombajn, které měli od něj zapůjčeny. Jejich spolupráce probíhala z počátku na základě smluv uzavřených v roce [rok], kdy původně odebíral pan [celé jméno svědka] hrozny z vinic v uvedených v příloze těchto smluv. Postupem doby ale začal odebírat hrozny i z dalších vinic, toto ale probíhalo pouze na základě jejich ústní dohody. Chtěl, aby vše bylo smluvně ošetřeno, chtěl tedy, aby měli uzavřeny smlouvy na všechny vinice, ze kterých měl pan [celé jméno svědka] odebírat. Jak už ale uvedl, toto pan [celé jméno svědka] nechtěl, proto došlo k formálnímu ukončení jejich spolupráce v roce [rok], a to z toho důvodu, aby bylo mezi nimi předcházející období uzavřeno. Pokud jde o samotnou částku [částka], tyto finanční prostředky jim byly předány na základě toho, že pan [celé jméno svědka] věděl o tom, že chtějí rozšiřovat vinice, nešlo o nákup pozemků, ale zejména o výsadbu na pozemcích státních. V té době totiž v souvislosti se vstupem do EU ministr zemědělství povolil výsadbu vinic na státních pozemcích. V té době měli již pronajaté státní pozemky a rozhodli se, že provedou výsadbu na [anonymizováno] ha. Pro orientaci celkové náklady na výsadbu činí cca [číslo] Kč/ha vinohradu, celkem šlo tedy o investici [částka]. Souhlasy s výsadbou získávali postupně, postupně také vinice sázeli. Pan [celé jméno svědka] se chtěl na tomto podílet s tím, že chtěl mít zajištěný odběr hroznů. Obecně se ale dohodli tak, že za částku, kterou jim poskytne, bude moci odebírat hrozny z vinic v rozsahu poskytnuté částky, tedy v jeho případě z cca [anonymizováno] ha. Tato investice se mu měla vrátit tak, že bude moci odebírat hrozny po celou dobu, po kterou bude probíhat jejich spolupráce, tedy po dobu, po kterou bude hradit za práce na vinici. Pan [celé jméno svědka] nebyl jediný takový„ investor“, takových obchodních společností i fyzických osob, které se finančně podílely na výsadbě, měli více. Je třeba uvést, že v té době byl nedostatek hroznů, a byla tedy velká poptávka ze strany odběratelů, a proto se každý snažil zajistit si dostatek hroznů. Po uzavření dohody o ekonomickém vyrovnání a po jejich konfliktu, se na něj pan [celé jméno svědka] nikdy sám neobrátil s tím, že by chtěl uzavřít další dohodu o spolupráci, ani že by chtěl odebírat hrozny. Ví o tom, že se na něj obraceli se žádostí o hrozny někteří jeho zaměstnanci, ale oni jim už nic neprodali. Myslí si, že v tom, aby se na něj pan [celé jméno svědka] obrátil a jednal o nějaké další dohodě, mu nedovolila jeho ješitnost. Je to zvláštní člověk, spousta lidí s ním mělo problémy vycházet, ale on s ním po celou dobu jejich spolupráce nikdy žádný problém neměl, dokonce mu i pomáhal, např. když měl zdravotní problémy, zařídil mu u známého lékaře vyšetření. Od účetní paní [celé jméno žalobkyně] dostával pouze jediný doklad k hotovostním platbám, a to obdobné doklady, jako předložila žalobkyně, tedy výdajový účetní doklad s poznámkou„ záloha na vinice“ nebo něco obdobného, a to ohledně všech plateb od paní [celé jméno žalobkyně], tedy i těch, které byly určeny na úhradu jim vystavených faktur. Nikdy na těchto dokladech nebylo uvedeno, že by šlo o úhradu konkrétní faktury, případně o zálohu na konkrétní práce, to až oni následně si ty faktury spárovali. Až teprve zpětně zjistili, že mají nespárované platby ve výši [anonymizováno] mil. Kč, což byly právě ty investice na výsadby nových vinohradů. Na začátku neměli s panem [celé jméno svědka] dohodu o konkrétní výši investic ani době poskytování. Vždycky až na konci roku se ukázalo, že jsou zde nespárované platby, což byla právě ta investice. Pan [anonymizováno] vůbec neměl představu o tom, kolik prostředků jim na výsadbu nových vinohradů poskytl, to zjistil až z jejich účetnictví. Důvodem je skutečnost jimi zjištěná až při posledním jednání, tedy že poskytnuté částky vůbec neprocházejí účetnictvím žalobkyně. Podle jeho názoru jde o šedou ekonomiku. Ty investice probíhaly asi v období [anonymizováno] let, chtěli celou záležitost účetně uzavřít, aby mohli tyto prostředky účetně spárovat, protože jejich účetnictví je řádně vedené. K tomu ale vůbec nedošlo. Co se týká samotného účtování, byli dohodnuti, že za všechny prostředky, které jim budou ze strany žalobkyně poskytnuty, budou dodány hrozny. Fungovalo to tak, že byli dohodnuti, z jakých vinic si žalobkyně každý rok bude brát hrozny, po sklizni vždy nahlásili žalobkyni čísla vinic a odrůdy vína, na to jim měla žalobkyně dodat množství odebraných hroznů. V případě žalobkyně to bylo tak, že hrozny se vážily až u ní a ona zpětně žalované zasílala informace o skutečném množství hroznů. Na tu částku [částka] jim žalobkyně nenahlásila odběr hroznů, ale každý rok, když zjistili, že se v jejich účetnictví objevila částka, oproti které nemají faktury, sdělili jim, že vše je v pořádku a že žalobkyni nic nedluží. Chtěl všechno dát do pořádku, ale pan [celé jméno svědka] to nechtěl. Pokud jde o prostředky, které měl údajně vložit do účetnictví žalobkyně pan [celé jméno svědka], přemýšlel nad tím, za celou dobu, co je mezi nimi spor, nikdo nikdy neřekl, že předmětné prostředky neprocházejí účetnictvím žalobkyně. Nebylo to zjištěno ani v průběhu trestního řízení, ale až teprve před tímto soudem. Nemyslí si, že by šlo o soukromé prostředky pana [celé jméno svědka], pokud ví, on neměl žádné jiné podnikání než právě podnikání prostřednictvím žalobkyně. Domnívá se, že šlo o prostředky u žalobkyně, které neprocházely účetnictvím. Pokud jde o údajné investice do nových vinic, ve skutečnosti to bylo tak, že žalobkyně poskytla jejich společnosti finanční prostředky nad rámec uzavřených dohod, tyto zčásti použil i na budování nových vinic, v této souvislosti ale uvádí, že náklady na budování nových vinic nebyly vedeny samostatně, šlo o prostředky, které se využívaly na všechny práce. Ta investice měla pro žalobkyni pouze ten efekt, že oproti této investici mohla odebírat hrozny z větší rozlohy vinic. To se také stalo, žalobkyně už od počátku odebírala hrozny z většího rozsahu vinic, než bylo smluvně dohodnuto. Rozhodně to nebylo tak, že by zde nejprve byla investice a teprve po letech by mělo dojít k odběru hroznů. Oproti poskytnutým prostředkům žalobkyně dostávala hrozny ihned. Proto také ze strany žalobkyně nebyly požadovány za celou dobu žádné prostředky od jejich společnosti. Když se dotazovali účetního žalobkyně, říkal vždy, že je vše v pořádku, že si nic nedluží. Vše bylo způsobeno tím, že šlo o prostředky, které neprocházely účetnictvím, pokud by je žalobkyně v účetnictví měla, nebyl by žádný problém. Ve skutečnosti žalobkyně vždy za tyto prostředky obdržela i hrozny, pouze žalované nezaslala informaci o množství. Domnívá se, že to bylo z toho důvodu, že hrozny je třeba vykazovat ve vztahu ke konkrétní vinici, myslí, že mohlo docházet k tomu, že žalobkyně například odebrala [hmotnost] a vykázala [hmotnost], čímž mohla zlegalizovat [hmotnost] dovezených hroznů, jinak si nedokáže vysvětlit, proč by žalobkyně měla prostředky, které neprocházejí účetnictvím. K těm prostředkům, které mu byly předávány, ještě doplnil, že když potřeboval peníze třeba na postřiky, dohodl se s účetní žalobkyně, která mu předala peníze, do dokladů napsala záloha na vinice, protože vždy v průběhu roku šlo o zálohy, neříkala mu, že jde o jiné peníze, než obvykle. Nemohl peníze nijak rozlišit. Pokud šlo potom o sklizeň, hrozny si odvážela žalobkyně, žalovaná žalobkyni vystavila dodací list, kde bylo uvedeno, o jakou vinici jde a o jako odrůdu, ale od žalobkyně nedostala údaje o množství hroznů. Když to reklamovali, řekli jim, že je vše v pořádku. Potom jim poslali údaje o celkovém odebraném množství hroznů. V průběhu spolupráce vůbec nekontroloval, co žalobkyně hlásila na [anonymizováno] kontrolní a zkušební ústav zemědělský, resp. jaké množství. Pokud jde o samotné vinice, po výsadbě začíná vinice plodit [anonymizováno] rokem, pokud je špatné období, tak [anonymizováno] rokem, hned má ale plnou výkonost. Pokud někdo tedy mluvil o tom, že z vinice se měly odebírat hrozny, až dosáhnou plné výkonosti po [anonymizováno] letech, tak je to nesmysl. Jednatel žalované má vystudovanou vysokou školu zemědělskou, následně na vysoké škole přednášel, jeho oborem bylo zelinářství, ovocnářství a vinařství. Zemědělské výrobě se věnuje v praxi [anonymizováno] let. Pokud jde o jejich bilanci při ukončení spolupráce, bylo to tak, že jim dlužila žalobkyně, a to za hrozny. Žalobkyně totiž za hrozny platila vždy později. Pokud jde o tu částku uvedenou v ekonomickém vyrovnání, myslí si, že tuto částku jim žalobkyně neuhradila, dělali potom nějaké zápočty, to si ale není jistý. Pokud byly žalobkyni dodávány hrozny, byly dodávány ve dvou režimech, jednou v režimu tzv. zeleného úvěru, kdy žalobkyně uhradila práce na vinohradu na dohodnutém rozvozu, a následně si v hodnotě uhrazených prostředků odebrala hrozny. V tomto případě se žalobkyni žádná faktura za hrozny nevystavovala, potřebovali ale informaci o množství hroznů pro jejich účetnictví. Druhým způsobem byl nákup hroznů nad rámec tzv. zeleného úvěru, v tomto případě byla na hrozny vystavena faktura. Pokud jde o roky [rok] [rok] v těchto letech vysazovali nové vinice, stejně tak je vysazují i nadále. Pokud jde o dohodu o ekonomickém vyrovnání, tuto připravovali společně s panem [celé jméno svědka], byl u nich na jednání. Dohodu vytiskli, pan [celé jméno svědka] si ji odvezl a potom ji vrátil podepsanou. Co se týká částky uvedené v ekonomickém vyrovnání a následně fakturované fakturou [číslo] ví o tom, že se prováděl nějaký zápočet, myslí si, že zcela uhrazena není, není schopen to ale přesně říct, fakturu ale mají v účetnictví. Pokud jde o trestní řízení, byl konsternovaný tím, že vůči jeho osobě bylo vedeno trestní řízení za údajnou zpronevěru. To vycházelo z toho, že pan [celé jméno svědka] si myslel, že je stejný jako on, a že peníze, které mu poskytl, nedal do účetnictví. To se ale nestalo, bylo prokázáno, že všechny poskytnuté prostředky procházejí účetnictvím žalované. Policie řešila také to, zda poskytnutým prostředkům odpovídalo protiplnění, myslí, že policie dospěla k závěru, že za poskytnuté prostředky byly žalobkyni dodány hrozny. Pokud jde o podpis paní [celé jméno žalobkyně] na dohodě o ekonomickém vyrovnání, má také pochyby o pravosti těchto podpisů, a to proto, že paní [celé jméno žalobkyně] do firmy nechodila. Je možné, že by pan [celé jméno svědka] vzal smlouvy domů a tam je nechal paní [celé jméno žalobkyně] podepsat, ale [celé jméno svědka] spolu v té době už nežili. Nedokáže si tedy představit, že by paní [celé jméno žalobkyně] podepisovala sama všechny potřebné dokumenty. Je zvláštní, že se policie pravostí podpisu paní [celé jméno žalobkyně] nezabývala. Pokud mluvil o poskytnutých prostředcích jako o úvěru, měl tím na mysli zelený úvěr, jak o něm už mluvil.

14. Z připojeného trestního spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, [číslo jednací], jmenovitě pak z usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že trestní věc podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry, kterého se měl dopustit jednatel žalované společnosti, Ing. [jméno] [příjmení], CSc. byla odložena, neboť ve věci se nejedná o podezření ze spáchání trestního činu a věc není na místě vyřídit jinak. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že uvedeného trestního činu se měl jednatel žalované dopustit tím, že jako statutární zástupce žalované měl dne [datum] v [obec] uzavřít smlouvu o spolupráci s fyzickou osobou [celé jméno žalobkyně], na základě níž se měly smluvní strany dohodnout na společném obdělávání trvalých porostů vinic, jejichž majitelem nebo nájemcem byla v uvedené době žalovaná společnost. V souvislosti s touto smlouvou měl jednatel žalované převzít v časovém období od [datum] do [datum] od žalobkyně finanční prostředky v celkové výši [částka] s tím, aby uvedená částka byla použita žalovanou na výsadbu a nákup nových vinic za účelem zvýšení úrody hroznů. Jednatel žalované neměl žalobkyni žádným způsobem použití finančních prostředků na nákup či výsadbu nových vinic zadokladovat a finanční prostředky použít v rozporu s deklarovaným účelem a tímto svým úmyslným protiprávním jednáním měl žalobkyni způsobit škodu v celkové výši nejméně [částka]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

15. Z usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] rozhodl o stížnosti žalobkyně proti usnesení policejního orgánu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] tak, že stížnost žalobkyně jako nedůvodnou zamítl.

16. Z Úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum], č. j., [anonymizováno] [číslo] soud zjistil, že jednatel žalované k trestní věci údajné zpronevěry uvedeného dne uvedl, že faktickým vlastníkem firmy žalobkyně je [jméno] [celé jméno svědka], který veškerou podnikatelskou činnost související s výrobou vína provozuje osobně. Paní [celé jméno žalobkyně] nemá o činnosti své firmy žádné povědomí. Při jednáních majících souvislost s prodejem hroznů se pan [celé jméno svědka] nikdy neprokázal plnou mocí vystavenou paní [celé jméno žalobkyně]. K předložené smlouvě o spolupráci uzavřenou mezi žalovanou, zastoupenou jednatelem žalované a žalobkyní na dobu určitou od [datum] do [datum], jejíž nedílnou součástí je příloha [číslo] ve které jsou uvedeny parcelní čísla pozemků, na nichž žalovaná pěstovala vinnou révu, uvedl, že tuto smlouvu poznává, podpis na této smlouvě je jeho podpisem. K podpisu a razítku [celé jméno žalobkyně] uvedl, že tuto smlouvu před panem [celé jméno svědka] podepsal a tento ji podepsanou ve dvou vyhotoveních od jeho osoby převzal a v určitém čase v řádu dní jednateli žalované jedno vyhotovení osobně podepsané a orazítkované razítkem žalobkyně předal. Kdo tedy smlouvu orazítkoval razítkem žalobkyně a opatřil podpisem žalobkyně, mu není nic známo. Domnívá se, že toto mohl učinit nebo učinil pan [celé jméno svědka], neboť ho viděl několikrát podepisovat různé smlouvy či písemnosti za žalovanou. K předložené smlouvě o spolupráci uzavřenou dne [datum] mezi účastníky řízení na dobu určitou od [datum] do [datum], jejíž nedílnou součástí je příloha [číslo] uvedl, že tuto smlouvu poznává, podpis na této smlouvě je jeho podpisem. K podpisu a razítku [celé jméno žalobkyně] uvedl, že tuto smlouvu před panem [celé jméno svědka] podepsal a tento ji podepsanou ve dvou vyhotoveních od jeho osoby převzal a v určitém čase v řádu dní jednateli žalované jedno vyhotovení osobně podepsané a orazítkované razítkem žalobkyně předal. Kdo smlouvu orazítkoval razítkem žalobkyně a opatřil podpisem žalobkyně, mu není nic známo. K prodloužené době od [datum] do [datum] uvedl, že doba byla stanovena na základě žádosti pana [celé jméno svědka]. K předložené smlouvě o spolupráci uzavřenou mezi žalovanou, zastoupenou jednatelem žalované a žalobkyní na dobu určitou od [datum] do [datum] uvedl, že tuto smlouvu nepodepsal. Tato smlouva nemá přílohu, ze které by bylo zřejmé, z jakých pozemků budou hrozny révy vinné pocházet a v té době byla v platnosti smlouva o spolupráci ze dne [datum] s dobou platnosti od [datum] do [datum]. K předloženým výdajovým pokladním dokladům vystavených žalobkyní na celkovou částku [částka] uvedl, že tyto pokladní doklady poznává, osobně je podepsal, až na výdajový doklad ze dne [datum], který podepsal jeho syn. Veškeré finanční prostředky, které žalovaná od žalobkyně obdržela, byly řádně zaúčtovány do účetnictví žalované a následně použity na provoz vinic, které měla žalovaná v té době v pronájmu.

17. Z Úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že uvedeného dne se jednatel žalované dostavil na služebnu policie za účelem doplnění svého podání vysvětlení. Uvedl, že veškeré finanční prostředky, které žalovaná získala od žalobkyně v celkové výši [částka], byly použity žalovanou společností na dobudování vinic, které žalovaná obhospodařuje. Jednalo se o tzv. skrytou formu půjčky žalované, která byla zatížena poskytnutým úvěrem a v té době si nemohla dovolit další úvěrové zatížení. Počátkem roku [rok] jej oslovil pan [celé jméno svědka], se kterým v minulosti vedl obchodní jednání s odkupem hroznů z vinic žalované a nabídl mu finanční pomoc, kdy finanční prostředky chtěl žalované poskytnout dle svých možností. Jako jednatel žalované s touto nabídkou souhlasil a v časovém období od poloviny roku [rok] do konce roku [rok] poskytl pan [celé jméno svědka] žalované po částech finanční prostředky až do výše [částka]. O této půjčce nebyla mezi žalobkyní a žalovanou sepsána žádná smlouva, vznikla mezi nimi pouze ústní dohoda, kdy veškerá úroda hroznů z vlastních či pronajatých vinic v celkové výměře [anonymizováno] ha bude bezplatně dodávána žalobkyni. Současně se dohodli, že veškeré náklady spojené s pěstováním hroznů vinné révy prostřednictvím žalované budou v průběhu roku účtovat žalobkyni. Tento finanční závazek [částka] u žalované nadále trvá, je evidován v závazcích a tento jednatel žalované nijak nezpochybnil. Jako jednatel žalované se několikrát snažil dohodnout s panem [celé jméno svědka] na uzavření řádné smlouvy, ze které by bylo zřejmé, jakým způsobem bude uhrazena jistina poskytnuté půjčky ve výši [částka]. Proto žalovaná po zjištění jak velký objem hroznů v minulosti žalobkyni předala, zastavila další dodávky hroznů žalobkyni, do té doby, než se celá záležitost týkající se úhrady půjčky [částka] právně ošetří.

18. Z Úředního záznamu o doplnění podaného vysvětlení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] soud zjistil, že uvedeného dne jednatel žalované k věci uvedl, že smlouva o spolupráci uzavřená dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní nikdy nebyla uzavřena. Předmětnou smlouvu vidí jednatel poprvé, razítkem žalované společnosti tuto smlouvu nikdy neopatřil a podpis na této smlouvě není jeho podpisem. Předložil v originále smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi účastníky dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] a dále smlouvu o spolupráci uzavřenou mezi účastníky taktéž dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum] s tím, že tato smlouva bude automaticky prodloužena o [anonymizováno] let, tj. do [datum]. Další písemné smlouvy již mezi účastníky nebyly uzavírány, obchodní spolupráce probíhala na základě ústních domluv, kdy tyto ústní dohody byly ze strany žalobkyně vedeny vždy panem [celé jméno svědka]. Dále uvedl, že peněžní prostředky v celkové výši [částka], které v časovém období od [datum] do [datum] získala žalovaná od žalobkyně, obdržela žalovaná v plné výši, což doložil v písemné podobě sjetinou z účetnictví žalované.

19. Pokud jde o dohodu o ekonomickém vyrovnání ze dne [datum], kterou měly být s konečnou platností vyrovnány vztahy mezi stranami po ukončení vzájemné spolupráce, jejíž pravost žalobkyně zpochybnila, soud z ní při svém rozhodování nevycházel, neboť byla jednak žalovanou předložena po koncentraci řízení a navíc pro rozhodnutí věci nemá žádný význam.

20. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Soud také neprovedl další účastníky navrhované důkazy, neboť skutečnosti, které měly prokázat, nebyly podstatné pro rozhodnutí věci.

21. Podle ustanovení § 724 obč. zák. se příkazní smlouvou zavazuje příkazník, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost.

22. Podle ustanovení § 727 obč. zák. je příkazník povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu a převést na příkazce všechen užitek z provedeného příkazu; po provedení příkazu předloží příkazci vyúčtování.

23. Podle ustanovení § 731 obč. zák. se pro zánik příkazní smlouvy použijí přiměřeně ustanovení o zániku plné moci (§ 33b).

24. Podle ustanovení § 732 obč. zák. zanikla-li příkazní smlouva odvoláním, je příkazce povinen nahradit příkazníku náklady vzniklé do odvolání, utrpěnou škodu a přísluší-li příkazníkovi odměna, i její část odpovídající provedené práci. To platí i tehdy, bylo-li dokončení příkazního jednání zmařeno náhodou, ke které nedal příkazník podnět.

25. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná obdržela od zaměstnanců žalobkyně, konkrétně od účetních [celé jméno svědkyně] a [příjmení] v období od [datum] do [datum] mimo jiné částku [částka]. Tato skutečnost byla mezi stranami nesporná. Na tyto částky byly zaměstnanci žalobkyně vystaveny výdajové doklady, kde byla jako výdejce označena žalobkyně (razítkem), jako příjemce byla označena žalovaná, jako účel platby bylo uvedeno„ záloha vinice“,„ nové vinice“,„ záloha mladé vinice“,„ záloha nové vinice“ apod. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že daňové doklady nejsou číslovány, nebyly založeny do účetnictví žalobkyně a nebylo o nich účtováno. Proto v účetnictví žalobkyně není vedena pohledávka za žalovanou v uvedené výši. Prostředky měl žalobkyni poskytnout svědek [celé jméno svědka] jako dar. Tyto skutečnosti vyplynuly z výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] a z části i z výpovědi jednatele žalované (vyjma původu poskytnutých prostředků). Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi stranami probíhala spolupráce od roku [rok], a to nejprve na základě dohod ze dne [datum] (období od [datum] do [datum] a období od [datum] do [datum], resp. do [datum]) - tato skutečnost také nebyla mezi stranami sporná – a následně již jen na základě ústních dohod. Uzavření dohody ze dne [datum] na období [datum] do [datum] bylo mezi stranami sporné, žalovaná uzavření této dohody popírala. Jak vyplývá ze shora uvedeného usnesení policejního orgánu o odložení věci podle oborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, nelze s určitostí potvrdit či vyvrátit tvrzení jednatele žalované, že podpis na předmětné dohodě není jeho. Soud se zkoumáním pravosti podpisu jednatele žalované na předmětné dohodě nezabýval, neboť tato skutečnost není podstatná pro rozhodnutí věci, když žalobkyně dovozuje svůj nárok z ústně uzavřené příkazní smlouvy. Spolupráce mezi stranami spočívala jednak v tom, že žalobkyně hradila žalované veškeré náklady na obhospodařování dohodnutých vinic (uvedených v přílohách smluv o spolupráci a následně i dalších, kdy se rozsah vinic, ze kterých žalobkyně odebírala hrozny, rozšiřoval), za což pak z těchto vinic odebírala bezplatně hrozny - kdy tyto hrozny nebyly ze strany žalované žalobkyni fakturovány. Dále pak spolupráce spočívala v tom, že žalobkyně nakupovala od žalované hrozny nad rámec uvedené dohody, kdy tyto hrozny byly žalovanou vyfakturovány a žalobkyní uhrazeny. Tyto skutečnosti nebyly mezi stranami sporné. Dále bylo prokázáno, že v roce [rok] byla mezi stranami uzavřena ústní dohoda, podle které měla žalobkyně v souvislosti s rozšiřováním vinic obhospodařovaných žalovanou poskytnout žalované finanční prostředky nad rámec výše popsané spolupráce, za které měla žalovaná vybudovat nové vinice na státních pozemcích, které měla žalovaná pronajaté. Za tyto prostředky měla žalobkyně mít právo odebírat víno z většího rozsahu vinic. Mezi stranami nebylo v době uzavření této ústní dohody ujednáno, jakou celkovou částku žalobkyně žalované takto poskytne, ani jaké konkrétní vinice a kdy, za tyto prostředky žalovaná vybuduje. Ohledně všech otázek týkajících se vybudování nových vinic byla oprávněna rozhodovat žalovaná. Tato skutková zjištění byla mezi stranami nesporná. Nesporné bylo také to, že spolupráce mezi stranami byla v roce [rok] ukončena.

26. Sporný zůstal další obsah dohody z roku [rok], kdy žalobkyně tvrdila, že mezi stranami bylo ujednáno, že po skončení spolupráce žalovaná žalobkyni poskytnuté prostředky vyúčtuje (viz doplnění žaloby ze dne [datum]), že spolupráce na základě této dohody měla trvat [anonymizováno] let až do roku [rok], a to z důvodu, že po toto období byl předpoklad růstu nových vinic a dosažení kvality produkce očekávané ze strany žalobkyně, přičemž od roku [rok] již žalobkyně nebude hradit žalované náklady na obhospodařování vinic, žalovaná bude hrozny žalobkyni prodávat za polovinu tržní ceny a druhá polovina kupní ceny bude započítávána na žalobkyní poskytnuté zálohy na vybudování nových vinic (viz doplnění žaloby ze dne [datum]). Oproti tomu žalovaná tvrdila, že ohledně vyúčtování poskytnutých finančních prostředků nebylo nic dohodnuto, neexistovala ani dohoda„ umořování“ poskytnutých částek odebíráním hroznů za polovinu tržní ceny od roku [rok]. Z hlediska důkazního proti sobě stály výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] na straně jedné a jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], CSc. na straně druhé.

27. Pokud jde o hodnocení výpovědi svědka [celé jméno svědka], soud nepovažuje tohoto svědka za nestranného, neboť je na výsledku sporu zainteresován, když bylo prokázáno, že jménem žalobkyně podniká prakticky sám, a poskytnuté prostředky měly být jeho. Soud neuvěřil jeho výpovědi, že mezi stranami bylo dohodnuto vyúčtování poskytnutých finančních prostředků v roce [rok] a následné umořování poskytnuté částky, jak je uvedeno výše. Jeho výpověď v této části totiž není potvrzována žádným jiným důkazem, vyjma výpovědí [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], kteří se o obsahu dohody dozvěděli od svědka [celé jméno svědka]. Jak je patrné z výpovědí těchto svědků o sjednané povinnosti žalované vyúčtovat poskytnuté prostředky měli být informování až po ukončení spolupráce mezi stranami, když svědkyně [celé jméno svědkyně] výslovně uvedla, že:„ nevěděla dopředu, o jakou celkovou částku půjde, ani to, jak konkrétně má být splacena“. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že o dohodě byl informován svědkem [celé jméno svědka] pouze obecně a dále výslovně uvedl:„ přesné informace o této dohodě nemám, nevím, o jaké konkrétní vinice by mělo jít, ani kdy a jak má být záloha splacena“. Na druhou stranu pak uvádí, že záloha měla být vyúčtována poté, co budou vinice v plodném věku a hrozny z těchto vinic budou prodávány se slevou 50%. Podle soudu je z výpovědí svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] zřejmé, že v roce [rok] neměli žádné bližší informace od svědka [celé jméno svědka] o tom, jak má proběhnout„ vyúčtování“ zálohy. Je třeba uvést, že jde o osoby, na žalobkyni (potažmo svědku [celé jméno svědka]) závislé, svědkyně [celé jméno svědkyně] je zaměstnanec a svědek [celé jméno svědka] bývalý zaměstnanec, který s žalobkyní i nadále spolupracuje. Věrohodnost všech těchto svědků je také zpochybňována skutečností, že prostředky, které měl svědek [celé jméno svědka] poskytnout žalobkyni, nevedli v účetnictví žalobkyně, čímž zcela zjevně porušovali své povinnosti, když svědci [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] měli mít v náplni práce vedení účetnictví žalobkyně a svědek [celé jméno svědka] o skutečnosti, že předmětné prostředky neprocházejí účetnictvím žalobkyně, nepochybně věděl, o čemž svědčí jeho výpověď, podle které není schopen říci, zda žalovaná dluží žalobkyni částku [částka] a není schopen říci, jakým způsobem je vedena pohledávka za žalovanou v účetnictví žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o konkrétním způsobu vypořádání je znevěrohodňováno i samotným procesním postupem žalobkyně, když v žalobě o konkrétním způsobu vypořádání nic neuvádí, přičemž původní tvrzení praktický odpovídá tomu, co tvrdí žalovaná, a teprve následně žalobkyně„ upřesňuje“ obsah dohody o tvrzení, že bylo dohodnuto vyúčtování v roce [rok] a způsob umořování investice. Dále je žalobní tvrzení o obsahu dohody zpochybňováno skutečností, že žalobkyně o tom, že žalovaná měla provést vyúčtování v roce [rok] a následně prodávat žalobkyni hrozny z těchto vinic za polovinu tržní ceny, nic neuvádí ve výzvě k vyúčtování záloh ze dne [datum] a ani netvrdí, že by se po uplynutí lhůty k vyúčtování tohoto vyúčtování domáhala již dříve. Nelogické je také odůvodnění lhůty pro vyúčtování rokem [rok] s odkazem na uplynutí doby [anonymizováno] let od výsadby vinic, když soudu je známo, že vinice obvykle plodí daleko dříve (po [anonymizováno] – [anonymizováno] letech od výsadby).

28. Pokud jde o výpověď jednatele žalované i on je na výsledku sporu zainteresován, nelze ho tedy považovat za zcela nestranného. Jeho výpověď ohledně poskytnutých prostředků není zcela bez rozporu, když na jedné straně uvádí, že podle dohody měla žalobkyně za poskytnuté prostředky získat právo odebírat hrozny z větší rozlohy vinic, než odpovídalo dosud uzavřeným dohodám, tedy s ohledem na poskytnuté prostředky a náklady na vybudování nové vinice ve výši [číslo] Kč/ha v rozsahu dalších [anonymizováno] ha vinic po dobu trvání spolupráce obou stran, na druhou stranu uvádí, že poskytnutá částka již byla splacena žalobkyni poskytnutými hrozny. Ani z této výpovědi soud nemohl učinit jednoznačný závěr o obsahu ujednání stran ohledně vypořádání žalobkyní poskytnutých prostředků.

29. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyni se totiž shora pospaným provedeným dokazování nepodařilo prokázat její žalobní tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva s obsahem uvedeným v žalobě. Soud za této situace, žalobkyni o neunesení důkazního břemene a s tím spojených následcích poučil a vyzval k navržení důkazů k prokázání žalobních tvrzení. Žalobkyně však žádné další důkazy směřující k prokázání těchto rozhodných tvrzení nenavrhla. Za situace, kdy v řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva, z níž by žalované plynula povinnost žalobkyní poskytnuté finanční prostředky vyúčtovat, nezbylo soudu než žalobu, jíž se žalobkyně domáhá po žalované vyúčtování zálohových plateb na výsadbu a nákup nových vinic, které žalobkyně žalované poskytla v období od [datum] do [datum], zamítnout. Pokud jde část dohody, která není mezi stranami sporná, tedy dohoda o tom, že žalobkyně poskytne žalované finanční prostředky, za které žalovaná pro sebe pořídí nové vinice, kdy z těchto vinic bude žalobkyně odebírat hrozny, podle přesvědčení soudu nelze tuto dohodu posoudit jako smlouvu příkazní, neboť příkazní smlouva předpokládá, že příkazník pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykoná jinou činnost. Za obstarání věci pro žalobkyni nelze považovat„ příkaz k použití prostředků žalobkyně k vybudování vlastních vinic žalovanou“, když podle dohody nemělo dojít k převodu vinic na žalobkyni. Soud tedy nepovažuje dohodu z roku [rok] v části, v níž byla prokázána za smlouvu příkazní, a povinnost žalované předložit žalobkyni vyúčtování tak nelze opřít o ustanovení § 727 obč. zák.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen„ OSŘ“), neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náklady žalované potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“). Proto zástupkyni žalované náleží odměna za [anonymizováno] úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], podání ze dne [datum], [datum], účast na jednání soudu [datum], [datum], [datum], [datum]) po [částka] (§ 9 odst. 3 písm. b), § 7 odst. 5 a. t.). K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů po [částka] (13 odst. 3 a. t.), což činí [částka] za každý úkon, přičemž za účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], která přesáhla 2 hodiny náleží zástupkyni odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g) a. t.), což činí [částka]. Ve vztahu k dalším úkonům právní služby přísluší zástupkyni žalované odměna za jeden úkon v poloviční výši za sepis písemného vyúčtování ze dne [datum], neboť se jedná o úkon, který není podáním ve věci samé, ale úkonem, za nějž přísluší mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny (§ 11 odst. 2, odst. 3 a. t.), po [částka]. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů po [částka] (13 odst. 3 a. t.), což činí [částka] za uvedený úkon. Dále je důvodným nákladem v tomto řízení jízdné jednatele žalované za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], při kterém byl vyslechnut z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 46 km při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem [částka], dále v jízdném jednatele žalované za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], [datum], [datum], kterých se osobně účastnil z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 138 km (3 x 46 km) při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022), jízdné činí celkem [částka], dále v jízdném jednatele žalované za cestu na mediační jednání dne [datum], kterého se osobně účastnil z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 102 km při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb., účinné od 1. 1. 2020), jízdné činí celkem [částka], dále v jízdném jednatele žalované za cestu na mediační jednání dne [datum] a [datum], kterých se taktéž osobně účastnil z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 204 km (2 x 102 km) při průměrné spotřebě 5,5 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem [částka], dále v jízdném zástupkyně žalované za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 118 km při průměrné spotřebě 8 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., účinné od 1. 1. 2021), jízdné činí celkem [částka], dále v jízdném zástupkyně žalované za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], [datum], [datum] z [obec] do [obec] a zpět, uskutečněná osobním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], ujeto tam i zpět celkem 354 km (3 x 118 km) při průměrné spotřebě 8 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzínu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., účinné od 1. 1. 2022), jízdné činí celkem [částka], v náhradě za promeškaný čas zástupkyně žalované strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] z [obec] do [obec] a zpět, celkem za [anonymizováno] půlhodin, tj. ve výši [částka] (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále soud přiznal žalované odměnu za účast na mediačním jednání ve výši [částka], jejíž výše byla soudu prokázána fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka] a fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] ve výši [částka]. Celková odměna zástupkyně žalované a náhrada hotových výdajů činí celkem částku [částka] ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), čemuž přísluší zástupkyni žalované náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) ve výši [částka], což vše celkem činí [částka]. Tato částka je splatná na účet zástupkyně žalované (§ 149 odst. 1 OSŘ).

31. K dalším požadovaným úkonům právní služby vyúčtovaných zástupkyní žalované podáním doručeným soudu dne [datum] a nadepsaným Vyúčtování žalované soud uvádí následující. Z obsahu předmětného spisu mimo jiné vyplývá, že zástupkyně žalované podáním ze dne [datum] se vyjádřila k podané žalobě, přičemž požádala o prodloužení lhůty k vyjádření do [datum]. Žádosti bylo vyhověno a lhůta k vyjádření prodloužena do [datum]. Podáním ze dne [datum] doplnila žalovaná své vyjádření ze dne [datum]. Soud tedy úkon právní služby za podání žalované ze dne [datum] a doplněné podání ze dne [datum] posoudil jako jeden úkon právní služby, za který zástupkyni žalované odměnu a náhradu hotových výdajů v plné výši přiznal. Zástupkyně žalované v tomto řízení učinila ještě další níže uvedené úkony, za které nemohla být odměna a náhrada hotových výdajů přiznána. Jedná se o podání ze dne [datum] (ve vyúčtování žalované označené jako podání ze dne [datum]), [datum], [datum], kterými sdělovala skutečnosti týkající se soudem nařízené mediace a o podání ze dne [datum], kterými požádala o odročení jednání, v těchto případech se nejedná o účelně vynaložené náklady tohoto řízení. Soud nepřiznal odměnu také za účast zástupkyně žalované na jednání mediátora konané dne [datum], [datum] a [datum], neboť tento náklad neshledal v této souvislosti účelně vynaloženým. V případě zastoupení žalované advokátem v souvislosti s její účastí na setkání s mediátorem nejde o náklad placený v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně, i když byla mediace tímto soudem nařízena (viz. Usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3658/17). Soud dále nepřiznal zástupkyni žalované také požadovanou odměnu za nahlížení do spisu dne [datum], neboť se nejedná o úkon právní služby, za který by odměna náležela a nejde ani o případ, kdy by zástupkyně žalované v průběhu řízení musela do spisu nahlédnout za účelem náležitého poskytování právních služeb zastoupenému účastníkovi. Náhradu za ztrátu času stráveného cestou na shora uvedená jednání soudu přiznal zástupkyni žalované za celkem [anonymizováno] půlhodin, neboť jedna cesta z [obec] do [obec] a zpět trvala přibližně 120 minut, tj. [anonymizováno] půlhodiny. Při [anonymizováno] cestách na jednání se proto jedná o přiznaných [anonymizováno] půlhodin.

32. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. podle dosavadních předpisů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.