33 C 307/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený Anonymizováno Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B zastoupená Anonymizováno Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vyklizení

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek parc. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na LV č. , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 37 026 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B 1. Žalobou podanou dne 3. 12. 2019 se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, . V žalobě uvedl, že účastníci uzavřeli dne 2. 6. 2007 manželství, které bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 9. 2019, č. j. 42 C 12/2019-38, který nabyl právní moci dne 24. 9. 2019. Žalobce se dne 15. 10. 2019 obrátil na žalovanou s výzvou, aby tuto nemovitost vyklidila, neboť nemovitost je v jeho výlučném vlastnictví. Žalovaná se odmítla z předmětné nemovitosti vystěhovat s tím, že tato je i přes zápis v katastru nemovitostí ve společném jmění manželů. Pro trvalé spory mezi účastníky byl žalobce byl nucen zajistit si jiné bydlení. Daný stav je však protiprávní, žalované svědčilo jen odvozené právo bydlení, žalobci proto vzniklo právo žádat vystěhování žalované, resp. uložení povinnosti předmětnou nemovitost vyklidit.

2. V písemném podání doručeném soudu dne 26. 5. 2020 (č. l. 74) žalobce uvedl, že pozemek nabyl ze svých výlučných prostředků dne 11. 7. 2007, kdy kupní smlouva byla uzavřena na základě budoucí kupní smlouvy ze dne 17. 5. 2007, tj. před uzavřením manželství, kdy již v ní byla sjednána kupní cena 1 563 858 Kč. Před uzavřením manželství disponoval žalobce částkou odpovídající kupní ceně pozemku dle kupní smlouvy a tuto částku užil k úhradě kupní ceny. Kupní cenu uhradil za prodej cenných papírů v částce 904 330 Kč a ve zbytku z peněz na účtu ve výši 236 736 Kč a vkladem hotovosti ve svém vlastnictví v částce 450 000 Kč. Pokud jde o stavbu, pak žalobce předmětnou stavbu rodinného domu financoval ze zápůjčky, kterou mu poskytla jeho matka Ing. , jméno FO, , tehdy podnikající projektantka. Tato žalobci zapůjčila celkem částku ve výši 2 200 000 Kč na výstavbu celé stavby, stavbu založila a řídila, zastupovala žalobce ve stavebním řízení. Tato zápůjčka byla žalobcem , jméno FO, . , jméno FO, vrácena dne 27. 3. 2018, přičemž toto žalobce financoval z výtěžku prodeje nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobce, a to pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , kupní cena činila 4 599 000 Kč. Dohoda mezi účastníky byla taková, že ještě před prodejem této nemovitosti matka žalobce jemu zapůjčí danou částku v dílčích zápůjčkách, aby se tento dluh umořil z prodeje žalobcova domu, přitom dům nabude do vlastnictví žalobce, což mělo důvod právě ten, že stavba byla financována z peněz žalobce.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že předmětné nemovité věci, a to jak pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak i stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku, byly pořízeny až v době po uzavření manželství dne 2. 6. 2007. Pozemek p. č. , Anonymizováno, byl nabyt na základě kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2007 s právními účinky vkladu práva ke dni 11. 7. 2007. , právnická osoba, byla zahájena až několik let po nabytí pozemku, k ohlášení rozestavěné budovy do katastru nemovitostí došlo dne 7. 10. 2011. Zápis v katastru nemovitostí je tak chybný, neodpovídá skutečnosti, neboť jak pozemek, tak stavba byly nabyty do společného jmění manželů. Pokud je sporné, zda je součástí společného jmění pozemek p. č. , Anonymizováno, , resp. pokud soud dovodí, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobce, pak uložit žalované povinnost vyklidit dům č. p. , Anonymizováno, postavený na tomto pozemku, je v rozporu s dobrými mravy.

4. Podáním ze dne 2. 7. 2020 (č. l. 104) navrhl žalobce, aby pro případ, že nebude možné vyhovět původnímu žalobnímu návrhu, a soud dovodí., že pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , je součástí společného jmění manželů, rozhodl (podle § 768 o. z.) tak, že právo žalované užívat pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , se zrušuje, žalované se nepřiznává právo na náhradní bydlení a ukládá se jí povinnost předmětnou nemovitost vyklidit.

5. Podáním ze dne 16. 7. 2020 (č. l. 108) podala žalovaná vzájemný návrh, kterým se domáhá vypořádání společného jmění, přičemž pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, označila za součást společného jmění manželů. Usnesením ze dne 21. 7. 2020, č. j. 33 C 307/2019-114 bylo řízení o vzájemné žalobě vyloučeno k samostatnému projednání, řízení je v současné době vedeno pod sp. zn. 33 C 151/2020 a dosud nebylo skončeno.

6. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191 tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, byla zamítnuta (výrok I.), žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby bylo zrušeno právo žalované užívat pozemek p. č. , Anonymizováno, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , aby žalované nebylo přiznáno právo na náhradní bydlení a byla jí uložena tuto nemovitost vyklidit, byla zamítnuta (výrok II.) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 9 196 Kč (výrok III.). Soud prvního stupně dovodil, že jak pozemek p. č. , Anonymizováno, tak stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, jsou součástí společného jmění účastníků a žalobce tak nemá právo domáhat se vyklizení žalované. Pokud se žalobce domáhal, aby ve smyslu ustanovení § 768 o. z. bylo zrušeno právo žalované užívat předmětné nemovitosti, pak na posouzení dané věci ustanovení § 768 o. z. nedopadá.

7. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2021, č. j. 13 Co 6/2021-237, a to ve výrocích I. a II., byl změněn ve výroku III. o náhradě nákladů řízení tak, že žalobci byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 8 712 Kč, a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rovněž odvolací soud dovodil, že jak pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, , jsou součástí dosud nevypořádaného společného jmění manželů, žalovaná tedy tyto nemovitosti neužívá neoprávněně. Pokud se žalobce domáhal úpravy bydlení po zániku manželství, pak tato je podle § 768 o. z. přípustná pouze ve vztahu k domu nebo bytu, ve vztahu k pozemku proto bylo na místě podanou žalobu zamítnout, zamítnutí žaloby bylo namístě i ve vztahu k domu, neboť ke dni zániku manželství nevedli manželé rodinnou domácnost v tomto domě, a to byl důvod, proč nebylo možno upravit poměry bydlení po zániku manželství podle § 768 a násl. o. z.

8. K dovolání žalobce byl rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 3070/2021-261 rozsudek odvolacího soudu ve výroku I., pokud jím byl rozsudek soudu prvního stupně pod body I. a III. potvrzen, a ve výrocích o náhradě nákladů řízení a odvolacího řízení pod body II. a III. zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud se ztotožnil s tím, že aplikace § 768 o. z. nepřichází úvahu, neboť znění tohoto ustanovení míří především na případy zrušení společného práva nájmu či na jiné obligační tituly stejného nebo společného práva bydlení. K posouzení, zda pozemek p. č. , Anonymizováno, a stavba č. p. , Anonymizováno, postavená na tomto pozemku v k. ú. , adresa, jsou součástí společného jmění manželů, uvedl, že prokáže-li se, že věc nabyl v tzv. zákonném režimu jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, má se za to, že věc je součástí společného jmění. Toho, kdo tvrdí, že jsou splněny podmínky pro nezařazení věci do společného jmění, uvedené v poměrech obč. zák. v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. a v poměrech o. z. v § 709 odst. 1 a 3 o. z.., tíží důkazní břemeno ohledně skutečností tam uvedených. To platí v poměrech mezi manžely i pro věc evidovanou ve veřejném seznamu jako vlastnictví jen jednoho z manželů. Dále dovolací soud uvedl, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby.

9. V dalším průběhu řízení žalobce v písemném podání ze dne 7. 6. 2023 uvedl, že z pohledu své právní argumentace vychází ze závěrů vyjádřených v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1174/2001, dle něhož vlastnické právo k nově zhotovované stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s právně relevantně projeveným úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Současně je významné, že vznikne-li stavba společnou činností více osob, je významná dohoda takto na výstavbě zúčastněných osob, kdy tato nemusí být v písemné formě a nemusí se vyznačovat specifickými vlastnostmi. V dané věci stavbu domu prováděla (tj. stavbu zřídila) matka žalobce, , jméno FO, . , jméno FO, , která současně nejméně do okamžiku zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí také financovala. Náklady na stavbu si následně nechala od žalobce zaplatit a je na soudu, aby zhodnotil, jaký závazek mezi žalobcem a jeho matkou vznikl. Pokud bylo dříve hodnoceno, že se jedná o zápůjčku, pak zápůjčka je reálný kontrakt, o který by se mohlo jednat v případě, že by žalobce od své matky tuto částku v penězích skutečně obdržel.

10. U jednání dne 2. 8. 2023 žalobce uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena inominátní dohoda svou povahou odpovídající darovací smlouvě, dle níž matka žalobce fakticky daruje svému synovi stavbu domu, a to tak, že ji pro něj zhotoví a zaplatí. Žalovaná na tomto byla účastna do té míry, že o tom byla informovaná, což lze dovodit i z té skutečnosti, že proti zápisu vlastnického práva žalobce v katastru nemovitostí nikdy dříve než do podání žaloby na vyklizení, nebrojila. Dohoda o stavbě domu byla uzavřena krátce před uzavřením manželství účastníků. Tvrzená inominátní dohoda byla uzavřena mezi účastníky řízení, kterými žalobce míní žalobce, jeho matu a žalovanou, kdy žalovaná byla o této dohodě informována souhlasila s ní, což vyplývá také z toho, že proti ní nikdy nebrojila.

11. Skutková zjištění učinil soud z provedených listinných důkazů, z výpovědí svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, a z výpovědi svědka , jméno FO, .

12. Z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 16. 9. 2019, č. j. 42 C 12/2019-38, který nabyl právní moci dne 24. 9. 2019, bylo zjištěno, že manželství účastníků uzavřené dne 2. 6. 2007 před Městským úřadem , adresa, , bylo rozvedeno.

13. Výzvou datovanou dne 2. 9. 2019 doručenou žalované dne 15. 10. 2019 vyzval žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k vystěhování z domu č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, s tím, že bylo rozvedeno manželství účastníků, a to ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy. Žalovaná reagovala e-mailem ze dne 29. 10. 2019 prostřednictvím svého právního zástupce, v němž namítla, že nemovitosti jsou součástí společného jmění manželů. Žalobce e-mailem ze dne 5. 11. 2019 a dopisem ze dne 13. 11. 2019 trval na výzvě k vystěhování s tím, že v katastru nemovitostí je žalobce uveden jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí.

14. Z výpisu z LV číslo , hodnota, pro obec a k. ú. , adresa, bylo zjištěno, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, , o výměře 191 m2, zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. , Anonymizováno, , a pozemku p. č. , Anonymizováno, , o výměře 1 809 m2, orná půda. Jako nabývací tituly jsou zapsány kupní smlouva ze dne 28. 6. 2007 s právními účinky vkladu práva ke dni 11. 7. 2007 a ohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby ze dne 7. 10. 2011.

15. Ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 17. 5. 2007 mezi , jméno FO, jako prodávajícím a , jméno FO, jako kupujícím bylo zjištěno, že tito si ujednali, že mezi sebou nejpozději ve lhůtě do 15 dnů od vyhotovení geometrického plánu objednaného u společnosti , právnická osoba, ., nejpozději však do 30. 6. 2007 uzavřou kupní smlouvu, jejímž předmětem budou nově vzniklé pozemky p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , které budou převedeny do vlastnictví , jméno FO, za kupní cenu 1 563 858 Kč.

16. Dne 28. 6. 2007 byla mezi , jméno FO, jako prodávajícím, žalobcem jako kupujícím a žalovanou jako další účastnicí smlouvy uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly pozemky v k. ú. , adresa, , a to pozemek p. č. , Anonymizováno, vzniklý oddělením z pozemku p. č. , hodnota, , a pozemek p. č. , Anonymizováno, vzniklý oddělením z pozemku p. č. , Anonymizováno, , geometrickým plánem vyhotoveným společností , právnická osoba, ., které byly převedeny do vlastnictví žalobce, a to za dohodnutou kupní cenu ve výši 1 563 858 Kč. V článku III. odst. 2 smlouvy žalovaná jako další účastnice smlouvy prohlásila s ohledem na ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., že manželství s prodávajícím (správně kupujícím) uzavřela dne 2. 6. 2007, že peněžní prostředky na zaplacení kupní ceny za nemovitosti převáděné touto kupní smlouvou nepocházejí ze společného jmění manželů a kupující je jako výlučný vlastník vlastnil ještě před uzavřením manželství.

17. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno žalobce u , Anonymizováno, bylo zjištěno, že na tento účet byla dne 4. 6. 2007 připsána platba ve výši 904 330,15 Kč označená jako , IBAN, , dne 6. 6. 2007 byla připsána platba ve výši 28 131 Kč od , Anonymizováno, ., dne 29. 6. 2007 byla připsána platba ve výši 450 00 Kč, a to jako vklad hotovosti na účet, dne 29. 6. 2007 byla odepsána platba ve výši 1 583 858 Kč. Ke dni 29. 6. 2007 činil zůstatek na účtu částku 1 606 457,15 Kč a po zaplacení částky 1 563 858 Kč činil zůstatek na účtu částku 42 599,15 Kč.

18. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno žalobce u , Anonymizováno, a.s. bylo zjištěno, že dne 28. 6. 2007 byla na tento účet připsána platba ve výši 476 000 Kč od , Anonymizováno, označená jako školení spinning (po připsání platby byl zůstatek na účtu 744 545,04 Kč) a dne 29. 6. 2007 byla z účtu v hotovosti vybrána částka 450 000 Kč, po výběru byl zůstatek na účtu 259 956,94 Kč.

19. Z knihy závazků , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 4. 3. 2007 byl pod číslem , hodnota, evidován závazek ve výši 595 500 Kč splatný dne 30. 4. 2007, uhrazený dne 26. 3. 2007 a dne 12. 5. 2007 pod číslem , hodnota, závazek ve výši 476 000 Kč (z toho 76 000 Kč DPH) splatný dne 30. 6. 2007, uhrazený dne 28. 6. 2007. Z listiny nazvané výsledovka analyticky bylo zjištěno, že závazek č. , hodnota, je evidován jako „, Jméno žalobce, “, školení instruktorů březen, duben 400 000 Kč.

20. Dne 24. 6. 2010 vydal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad na základě žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podané dne 4. 1. 2010 žalobcem zastoupeným dle plné moci , jméno FO, . , jméno FO, územní rozhodnutí o umístění stavby, dne 3. 3. 2011 bylo na základě žádosti žalobce zastoupeného , jméno FO, . , jméno FO, vydáno stavební povolení na stavbu domu na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dne 3. 3. 2011 vydal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad stavební povolení pro stavbu rodinného domu na pozemcích p. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to na základě žádosti podané žalobcem zastoupeným , jméno FO, . Dne 7. 10. 2011 podal žalobce žádost o zápis rozestavěné budovy do katastru nemovitostí, v žádosti je označen jako vlastník rozestavěné budovy. Dne 18. 3. 2013 vydal , právnická osoba, , adresa, , stavební úřad kolaudační souhlas s užíváním domu na základě žádosti žalobce zastoupeného , jméno FO, . , jméno FO, . Dne 18. 3. 2013 podal žalobce označený jako stavebník zastoupený , jméno FO, . , jméno FO, žádost o přidělení čísla popisného, dne 18. 3. 2013 bylo vydáno rozhodnutí o přidělení čísla popisného , Anonymizováno, které bylo odesláno na adresu žalobce. Z projektové dokumentace ke stavbě domu, která je součástí spisu stavebního úřadu, bylo zjištěno, že žalobce je označen jako investor, , jméno FO, . , jméno FO, jako zodpovědný projektant21. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno žalobce u , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 25. 8. 2011 byla z účtu odepsána platba ve výši 55 000 Kč označená jako beton základové desky, dne 16. 9. 2011 byla odepsána platba ve výši 293 394 Kč označená jako základy , jméno FO, smlouva, , Anonymizováno, , dne 19. 9. 2011 byla odepsána platba ve výši 270 000 Kč označená jako doplatek základů a záloha, dne 5. 10. 2011 byla odepsána platba ve výši 300 000 Kč označená jako první část zálohy číslo , Anonymizováno, , , jméno FO, , smlouva , Anonymizováno, , dne 10. 10. 2011 byla odepsána platba ve výši 275 348 Kč označená jako , jméno FO, smlouva , Anonymizováno, , dne 14. 10. 2011 byla odepsána platba ve výši 375 000 Kč označená jako , jméno FO, smlouva , Anonymizováno, .

22. Dne 13. 12. 2011 byla mezi , Anonymizováno, jako bankou a žalobcem a žalovanou jako klienty uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru číslo , hodnota, , kterou se banka zavázala poskytnout klientům hypoteční úvěr v celkové výši 5 137 500 Kč na investici do nemovitosti: rozestavěná budova – rodinný dům na pozemku p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Ze zprávy , Anonymizováno, k výzvě soudu bylo zjištěno, že hypoteční úvěr číslo , hodnota, byl čerpán ve výši 1 500 000 Kč u klienta pana , jméno FO, na běžném účtu číslo , č. účtu, byla ke dni 24. 4. 2012 připsána částka 1 362 500 Kč, částkou 137 500 Kč bylo uhrazeno pojištění dle smlouvy. Klient hradil úvěr řádně a včas prostřednictvím běžného účtu číslo , č. účtu, až do předčasného splacení úvěru ke dni 20. 3. 2018.

23. Svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, , matka žalobce vypověděla, že žalobce toužil mít dům, svědkyně mu ho navrhla, postavila a darovala, protože je to její syn. , právnická osoba, domu se podílela od přípravy, projektu, inženýringu, dozoru na stavbě až po celou realizaci. S fyzickou stavbou domu bylo započato 1. 8. 2011, kdy se koplo do země. Mezi žalobcem a svědkyní byla dohoda o tom, že mu dům postaví a daruje. Pokud jde o financování domu, svědkyně platila velkou část ze svých prostředků, v podstatě téměř celé, až ke konci na nějaké dodělávky tam byla půjčka. Částečně něco financoval i žalobce, ale zase to bylo z peněz, které mu svědkyně předala, protože v tu dobu neměl žalobce peníze. Pokud bylo třeba něco zaplatit bleskově a svědkyně zrovna nemohla vybrat větší částku, tak třeba dala žalobci to, co měla doma, aby zaplatil nějakou fakturu. Od svědkyně dostal žalobce hotovost a zaplatil fakturu. Na vybavení interiéru a dokončení stavby poskytla svědkyně půjčku ve výši 2 200 000 Kč.

24. Z listiny předložené svědkyní , jméno FO, . , jméno FO, označenou , Anonymizováno, – platby bylo zjištěno, že svědkyně sepsala platby vynaložené na stavbu domu v období od 17. 7. 2009 do 18. 10. 2017, které vyčíslila celkově na částku 3 720 519 Kč.

25. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra žalobce bylo zjištěno, že má za to, že dům je bratrův, proto že mu ho matka v letech 2010 a 2011 postavila. Žalobce měl tendenci odstěhovat se z , Anonymizováno, a založit rodinu. Maminka je stavařka, bratr si chtěl postavit vysněný dům a ona se toho ujala a v podstatě sama dům postavila. Dům z velké části platila matka, která stavbu zajišťovala. Svědek přesně neví, ale předpokládá, že pokud matka stavbu zajišťovala, tak také platila jednotlivé faktury.

26. Z kupní smlouvy uzavřené dne 25. 1. 2018 mezi žalobcem jakožto prodávajícím a , právnická osoba, . jakožto kupujícím bylo zjištěno, že na kupujícího bylo převedeno vlastnické právo k pozemku p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , část obce , adresa, , a to za kupní cenu ve výši 4 599 000 Kč.

27. Z listiny nazvané „Smlouva o úhradě dluhu ze zápůjčky spojená s jeho uznáním“ bylo zjištěno, že tuto dne 5. 3. 2018 podepsala , jméno FO, a dne 1. 3. 2018 žalobce a žalovaná s tím, že v listině je uvedeno, že mezi stranami je nesporné, že , jméno FO, jako věřitel na základě neformálních dílčích smluv o zápůjčkách bezúročně poskytla ze svého výlučného vlastnictví dlužníkům – účastníkům do jejich společného jmění manželů peněžitou zápůjčku – finanční prostředky v celkové částce všech dílčích zápůjček ve výši 2 200 000 Kč, a to za účelem dostavění a zhodnocení stavby , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, jenž stojí na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Dlužníci tímto uznali dluh, co do důvodu i výše v celkové výši 2 200 000 Kč a zavázali se věřiteli zápůjčku vrátit nejpozději do 31. 3. 2018.

28. Z tuzemského jednorázového příkazu k platbě , Anonymizováno, ze dne 27. 3. 2018 bylo zjištěno, že dne 27. 3. 2018 dal žalobce příkaz k převodu částky 2 200 000 Kč ve prospěch účtu , jméno FO, .

29. Z provedených důkazů byl učiněn následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci řízení byli v době od 2. 6. 2007 do 24. 9. 2019 manželé. Za trvání manželství nabyl žalobce kupní smlouvou ze dne 28. 6. 2007 pozemek p. č. , Anonymizováno, a pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , kupní cenu pozemků ve výši 1 563 858 Kč uhradil ze svých výlučných finančních prostředků, jak také potvrdila svým podpisem kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2007 žalovaná jakožto další účastnice kupní smlouvy. Na pozemcích byl postaven dům č. p. , Anonymizováno, , který jako věc vznikl v období od 1. 8. 2011 do 7. 10. 2011, kdy došlo na základě žádosti žalobce jako stavebníka k zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí. Dům byl postaven na základě projektu vyhotoveného matkou žalobce, projektantkou , jméno FO, . , jméno FO, , která také stavbu domu dozorovala a podílela se i na financování stavby. , právnická osoba, domu byly hrazeny rovněž z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno žalobce u , Anonymizováno, . Dostavba a zařízení domu bylo financováno také z hypotečního úvěru poskytnutého účastníkům na základě smlouvy uzavřené mezi oběma účastníky a , Anonymizováno, . dne 13. 12. 2011 a také ze zápůjčky poskytnuté oběma účastníkům matkou žalobce , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 2 200 000 Kč, která byla vrácena žalobcem z kupní ceny nemovitostí v jeho výlučném vlastnictví, které žalobce na základě kupní smlouvy ze dne 25. 1. 2018 prodal.

30. Další navrhované důkazy soud neprováděl, neboť skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro právní posouzení věci. Výslech svědků , jméno FO, a , jméno FO, , kteří měli k návrhu žalobce vypovídat k prokázání tvrzení žalobce o tom, že mezi žalobcem a jeho matkou byla uzavřena inominátní dohoda svou povahou odpovídající darovací smlouvě, podle níž matka žalobce měla žalobci darovat stavbu domu, že ji pro něj zhotoví a zaplatí, neboť z dalších provedených důkazů bylo zjištěno, že skutkově se věc odehrála jinak, než tvrdil žalobce. Důkaz smlouvou o dílo označený v podání žalobce ze dne 7. 6. 2023 nebyl v řízení proveden proto, že tento důkaz nebyl řádně označen, navíc žalobce žádnou smlouvu o dílo nedoložil a dodatečně uvedl, že v souvislosti se stavbou domu nebyla uzavřena jedna smlouva o dílo, ale více dílčích smluv.

31. Protože ke dni 1. 1. 2014 nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, avšak pozemek p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl nabyt kupní smlouvou ze dne 28. 6. 2007 a dům č. p. , Anonymizováno, jako stavba vznikl v roce 2011, použil soud pro posouzení otázky, zda tyto věci patří do společného jmění manželů účastníků, právní úpravu účinnou do 31. 12. 2013, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

32. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

33. Podanou žalobou se žalobce domáhá vyklizení žalované z pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , a to s tvrzením, že tato nemovitost je ve výlučném vlastnictví žalobce a žalované tak rozvodem manželství zaniklo právo tuto nemovitost užívat. Žalovaná se v řízení bránila tvrzením, že nemovitost, minimálně však stavba rodinného domu je součástí společného jmění manželů a žalovaná tak nemovitost užívá po právu. Soud prvního stupně již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191, kterým podanou žalobu zamítl. Vycházel přitom z toho, že byť je žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , je pro posouzení věci podstatné, že jak pozemek p. č. , Anonymizováno, , tak stavbu č. p. , Anonymizováno, postavenou na tomto pozemku, nabyli účastníci za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne 2. 6. 2007, a důkazní břemeno o tom, že jsou splněny podmínky pro nezařazení těchto věcí do společného jmění manželů, tíží žalobce, který tvrdí, že je jejich výlučným vlastníkem. Takové rozložení důkazního břemena bylo potvrzeno rozsudkem Nejvyššího soudu v Brně ze dne 27. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 3070/2021-261. Žalobce byl soudem opakovaně vyzýván k uvedení skutkových tvrzení a označení důkazů, které povedou k závěru o tom, že pozemek a stavba nejsou součástí společného jmění manželů.

34. Pozemek p. č. , Anonymizováno, (společně s pozemkem p. č. , Anonymizováno, ) v k. ú. , adresa, nabyl žalobce do vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2007 (tj. za trvání manželství se žalovanou) s prodávajícím , jméno FO, , a to za kupní cenu ve výši 1 563 858 Kč. Kupní smlouva byla podepsána nejen žalobcem jako kupujícím a , jméno FO, jako prodávajícím, ale rovněž , Jméno žalované A, jako další účastnicí smlouvy s tím, že žalovaná ve smlouvě s ohledem na ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku a s ohledem na skutečnost, že manželství se žalobcem uzavřela dne 2. 6. 2007, prohlásila, že peněžní prostředky na zaplacení kupní ceny za nemovitost nepocházejí ze společného jmění manželů a kupující je jako výlučný vlastník vlastnil ještě před uzavřením manželství. Žalobce tvrdil, že kupní cenu zaplatil částečně z částky 904 330,15 Kč získané žalobcem za prodej cenných papírů (připsáno na účet žalobce dne 4. 6. 2007), z vkladu hotovosti žalobce na jeho účet ve výši 450 000 Kč dne 29. 6. 2007 a ve zbytku (tj. do výše 209 527,85 Kč) z peněžních prostředků na účtu žalobce.

35. Soud prvního stupně v rozsudku ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191 považoval za právně podstatné, že dne 6. 6. 2007 byla na účet žalobce připsána částka ve výši 28 131 Kč od obchodní společnosti , Anonymizováno, , jejímž byl žalobce v té době společníkem a jednatelem, tuto částku proto soud považoval za součást společného jmění manželů, a dovodil, že pokud byla kupní cena pozemků zaplacena převodem peněžních prostředků z účtu žalobce, nelze určit, jaké konkrétní prostředky (společné nebo výhradní) byly na zaplacení kupní ceny použity, je třeba mít za to, že kupní cena byla zaplacena částečně z peněz náležejících do společného jmění manželů. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 7. 2022, č. j. 22 Cdo 3070/2021-261 vysvětlil, že jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednoho z manželů uloženy jeho výlučné prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů s tím, že bude vždy záležet na okolnostech dané věci, zejména na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby.

36. Soud proto zohlednil, že po připsání platby ve výši 904 330,15 Kč dne 4. 6. 2007 a platby ve výši 450 000 Kč dne 29. 6. 2007 byly na účtu vedeném na jméno žalobce peněžní prostředky ve výši 1 606 457,15 Kč, tedy finanční prostředky ve výši, která i bez částky 28 131 K připsané na účet žalobce od , Anonymizováno, . dne 6. 6. 2007 postačovala k úhradě kupní ceny pozemků ve výši 1 563 858 Kč. Protože zároveň žalovaná v uzavřené kupní smlouvě prohlásila, že si je vědoma toho, že kupní cena je hrazena z výlučných prostředků žalobce, uzavřel soud, že byť byla kupní smlouva uzavřena až za trvání manželství, nabyl žalobce pozemky do svého výlučného vlastnictví, neboť na zaplacení kupní ceny těchto pozemků použil své výlučné finanční prostředky.

37. V dalším průběhu řízení přišla žalovaná s tvrzením, že částka 450 000 Kč připsaná na účet žalobce dne 29. 6. 2007 nepředstavuje jeho výlučné finanční prostředky, neboť až na základě důkazů získaných v řízení o vypořádání společného jmění manželů bylo zjištěno, že na jiný účet žalobce, a to účet číslo , č. účtu, byla dne 28. 6. 2007 připsána částka 476 000 Kč od , Anonymizováno, a následně byla dne 29. 6. 2007 v hotovosti vybrána částka 450 000 Kč, která odpovídá vkladu na účet žalobce, z něhož byla hrazena kupní cena pozemku. Tvrdila tedy, že není pravdivé tvrzení žalobce o tom, že by částka 450 000 Kč představovala úspory žalobce, nýbrž jde o částku náležející do společného jmění manželů, jakožto příjem z podnikatelské činnosti žalobce. Žalobce se bránil tvrzením o tom, že jde o platbu za činnost vykonanou před uzavřením manželství, poukázal na to, že manželství bylo uzavřeno dne 2. 6. 2007, platba byla na jeho účet připsána dne 29. 6. 2007 (tj. 27 dní po uzavření manželství), jde o částku účtovanou fakturou ze dne 12. 5. 2007 za vedení školení instruktorů spinningu v měsících březnu a dubnu 2007, což doložil knihou závazků , Anonymizováno, . a listinou nazvanou výsledovka analyticky dokladově s tím, že fakturu se mu nepodařilo dohledat. Poukázal k tomu na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1076/2006, který dovodil, že příjem z podnikatelské činnosti manžela, vykonané před uzavřením manželství, vyplacený až po uzavření manželství, nepatří do společného jmění manželů.

38. Žalovaná zpochybnila pravost žalobcem předložených důkazů v podobě knihy závazků a výsledovky s tím, že jde o sjetiny z elektronické podoby, z ničeho neplyne, že by byly chráněny proti změnám, je zjevné, že byly vyhotoveny až v roce 2023. Soud po zhodnocení všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti uzavřel, že je pravdivé tvrzení žalobce o tom, že částka 476 000 Kč byla vyplacena za podnikatelskou činnost žalobce provedenou před uzavřením manželství, tj. šlo o jeho výlučné finanční prostředky, nikoli prostředky náležející do společného jmění manželů. S ohledem na skutečnost, že jde o odměnu za činnost provedenou v roce 2007, tj. před 16 lety, nelze po žalobci požadovat, aby disponoval originály důkazů, kterými budou jeho tvrzení jednoznačně prokázána, rovněž důkazy v podobě svědeckých výpovědí jsou nereálné. Byť žalobce doložil pouze sjetiny listin z elektronické podoby, lze mít za pravdivé údaje tam uvedené, neboť je pravděpodobné, že podnikatelská činnost v podobě školení byla realizována s časovým odstupem před vystavením (12. 5. 2007) a splatností faktury (30. 6. 2007). Nelze odhlédnout také od toho, že uzavření kupní smlouvy dne 28. 6. 2007 předcházela smlouva o smlouvě budoucí ze dne 17. 5. 2007, již v této smlouvě o smlouvě budoucí byla sjednána kupní cena ve výši 1 563 858 Kč, uzavření kupní smlouvy samotné bylo vázáno na vyhotovení geometrického plánu oddělujícího předváděné pozemky, souhlas katastrálního úřadu s tímto geometrickým plánem byl dán až 11. 6. 2007. V samotné kupní smlouvě je výslovné prohlášení žalované o tom, že prostředky na zaplacení kupní ceny nepocházejí ze společného jmění manželů, neboť je žalobce vlastnil ještě před uzavřením manželství. Soud proto uzavřel, že je pravdivé toto vyjádření žalované obsažené v uzavřené kupní smlouvě, že tedy kupní cena předmětných pozemků byla hrazena z výlučných prostředků žalobce. Tyto pozemky tak žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví, byť se tak stalo za trvání manželství.

39. Pro posouzení režimu stavby domu č. p. , Anonymizováno, je podstatné, kdy tento dům vznikl jako věc. Podle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1135/2005) platí, že pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci je rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. K tomu u nadzemních staveb dochází vytvořením stavu, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku veškeré další práce směřují pouze k dokončení věci, která již vznikla, někomu náleží a je i způsobilým předmětem smluvních ujednání.

40. Z provedeného dokazování lze jednoznačně dovodit, že dům č. p. , Anonymizováno, postavený na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jako věc vznikl v období od 1. 8. 2011, kdy dle výpovědi svědkyně , jméno FO, . , jméno FO, bylo započato se stavbou domu, do 7. 10. 2011, kdy došlo k zápisu rozestavěné stavby do katastru nemovitostí. Protože dům jako věc vznikl za trvání manželství, platí rovněž ohledně domu, že se stal součástí společného jmění, ledaže by žalobce, který tvrdil, že dům je v jeho výlučném vlastnictví, prokázal, že je dána některá z výjimek stanovených ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák. Žalobce v době do vydání rozsudku soudu prvního stupně ze dne 31. 8. 2020, č. j. 33 C 307/2019-191 tvrdil, že stavba domu byla postavena za peníze ze zápůjčky od matky žalobce , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 2 200 000 Kč. Poté, co bylo jak odvolacím, tak dovolacím soudem poukázáno na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. 31 Cdo 2008/2020, podle něhož platí, že majetkové hodnoty, které jeden z manželů získal jako plnění ze závazkového právního vztahu, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, a který převzal bez souhlasu druhého, jsou součástí společného jmění manželů, součástí společného jmění manželů nejsou dluhy, které pro něj ze závazkového právního vztahu vyplývají, změnil žalobce svoji právní argumentaci.

41. Žalobce začal tvrdit, že dům je v jeho výlučném vlastnictví proto, že vlastníkem rozestavěného domu byla nejprve matka žalobce jako stavebník domu, která mu jej následně neformálně před zápisem stavby domu do katastru nemovitostí převedla jako dar. Ohledně částky 2 200 000 Kč začal tvrdit, že tato nebyla použita na stavbu domu do vzniku stavby jako věci, nýbrž až na dostavění a zhodnocení stavby rodinného domu. Poukázal k tomu zejm. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001, podle něhož platí, že: „Vlastnictví k nově zhotovené stavbě nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s (právně relevantně projeveným) úmyslem mít ji pro sebe (stavebník). Není rozhodné, komu bylo adresováno rozhodnutí o stavebním povolení. Při posouzení vlastnických a jiných právních vztahů ke stavbě vzniklé společnou činností více osob je třeba vycházet z obsahu dohody uzavřené mezi těmito osobami. Taková dohoda, která nemusí být písemná, založí spoluvlastnictví, jen je-li z jejího obsahu zřejmé, že účastníci dohody chtěli založit spoluvlastnický vztah. Pokud stavbu provádí více osob, které o vlastnictví k nové stavbě neuzavřely žádnou dohodu, přičemž z okolností věci není zřejmé, že mělo jít o stavbu ve vlastnictví jen některých z těchto osob, stavebníky jsou všechny tyto osoby, které se stávají podílovými spoluvlastníky stavby.“42. Svá tvrzení prokazoval žalobce zejména svědeckou výpovědí své matky, , jméno FO, . , jméno FO, , která vypověděla, že realizovala a platila stavbu rodinného domu, tento dům následně žalobci darovala. Ani svědkyně však nevypovídala o tom, že by dům stavěla s úmyslem stavět jej pro sebe, což je podmínka nezbytná k tomu, aby byla považována za stavebníka ve smyslu shora citované judikatury. Svědkyně vypověděla, že dům od počátku stavěla pro žalobce, který toužil po domě mimo , adresa, , svědkyně tedy nikdy neměla úmysl stavět dům pro sebe.

43. Úmysl stavět stavbu pro sebe musí být navíc právně relevantně projevený, tj. musí být tato vůle patrná navenek. Z nějakých konkrétních skutkových okolností věci by tedy muselo být patrné, že , jméno FO, . , jméno FO, staví dům s úmyslem stavět jej pro sebe. Ani v tomto smyslu nelze , jméno FO, . , jméno FO, považovat za stavebníka domu č. p. , Anonymizováno, , neboť žádné takové skutkové okolnosti věci neexistují. Významnou vypovídací hodnotu mají listiny obsažené ve spise , právnická osoba, , adresa, , stavebního úřadu, z nichž vyplývá, že stavebníkem domu byl žalobce, , jméno FO, . , jméno FO, vystupovala jako zástupce žalobce – stavebníka. Byl to žalobce, kdo jednal ve vztahu ke stavebnímu úřadu jako stavebník, komu byly doručovány jednotlivé listiny v průběhu celého řízení před stavebním úřadem. , jméno FO, . , jméno FO, jako projektantka vyhotovila projekt domu, řídila stavbu domu, podílela se na financování stavebních prací, avšak nebyla stavebníkem domu, tj. osobou, která staví stavbu s úmyslem mít ji pro sebe. Navíc z ničeho nevyplývá, že by v průběhu stavby došlo k nějakému právnímu jednání, kterým by v blíže neurčeném okamžiku , jméno FO, žalobci rozestavěnou stavbu domu darovala. Naopak je zcela jednoznačné, že od počátku výstavby až po dokončení domu byl režim stavby domu jednotný, stavebníkem domu byl po celou dobu žalobce, k žádné změně v osobě stavebníka nedošlo. Ani žádné jiné skutkové okolnosti věci nenasvědčují tomu, že by stavebníkem domu byla , jméno FO, . , jméno FO, . Pokud bylo ve shora uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1174/2001 uvedeno, že není podstatné, komu bylo adresováno stavební povolení, pak v této věci byly skutkové okolnosti věci odlišné, šlo o to, že není podstatné, že stavební povolení bylo adresováno jedné z osob, které přicházely v úvahu jako spoluvlastníci rozestavěného domu.

44. Prokázáno nebylo ani tvrzení žalobce o tom, že by stavba byla financována výlučně svědkyní , jméno FO, . , jméno FO, , když z výpisu z účtu vedeného na jméno žalobce u , Anonymizováno, číslo , č. účtu, vyplývá, že v období od 25. 8. 2011 do 14. 10. 2011 byly z tohoto účtu odepisovány platby v celkové výši 1 568 742 Kč, které jsou identifikovány tak, že není žádná pochybnost o tom, že by platby nesměřovaly na stavbu předmětného rodinného domu. Jedná se o platby označené tak, že jde o platby za beton, základové desky, doplatek základů, , jméno FO, smlouva. Pokud matka žalobce vypovídala o financování domu, vypověděla, že je možné, že některé platby hradil žalobce, vždy ale v hotovosti, a to s ohledem na nutnost urgentní platby s tím, že zároveň sám žalobce neměl dostatek finančních prostředků na placení stavby domu. Ani svědkyně tedy nevypovídala o tom, že by svoje finanční prostředky převáděla na účet žalobce, navíc z účtu žalobce to nijak nevyplývá. Navíc z předmětného výpisu z účtu vyplývá, že na účet žalobce byly pravidelně připisovány nemalé částky od , Anonymizováno, a rovněž platby od žalované, a není tedy pravdou, že by žalobce byl bez finančních prostředků, které by mu umožňovaly hradit stavbu domu.

45. Pokud jde o financování stavby domu, je nutno poukázat i na rozpory v tvrzení žalobce, který nejprve uváděl, že stavba domu byla realizována ze zápůjčky od , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 2 200 000 Kč, ohledně níž však následně tvrdil, že byla použita až na dostavbu domu.

46. Bylo tak prokázáno, že stavba domu byla minimálně částečně, v době, kdy dům vznikl jako věc, placena z prostředků náležejících do společného jmění manželů. Byť tedy žalobce stavěl dům v přesvědčení, že pokud staví na pozemku ve svém výlučném vlastnictví, staví dům, který bude rovněž v jeho výlučném vlastnictví, není tomu. Narozdíl od současné právní úpravy v době pře 1. 1. 2014 platilo, že stavba není součástí pozemku a pro nabytí vlastnictví ke stavbě není rozhodující vlastnictví pozemku, na kterém je umístěna. Pokud nebyla dána žádná z výjimek uvedených v § 143 odst. 1 písm. a) obč. zák., žalobce nezískal dům č. p. , Anonymizováno, darem, ani jej nestavěl ze svých výlučných finančních prostředků, stala se stavba domu součástí společného jmněí manželů. Platí totiž závěr vyslovený již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 1972, Cpj 86/71: „Jestliže manželé nabyli rodinný domek, chatu, garáž, popř. jinou nemovitost, která může být předmětem osobního vlastnictví, za trvání manželství a na zaplacení použili, byť jen zčásti společných peněz, je nutno do bezpodílového spoluvlastnictví zařadit celou nemovitost, nikoli snad jen její ideální část odpovídající hodnotou částce použitých společných peněz.“47. Na závěru o tom, že stavba domu č. p. , Anonymizováno, se výstavbou stala součástí společného jmění manželů, ničeho nemění ani skutečnost, že žalovaná nebrojila proti zápisu stavby v katastru nemovitostí. Pokud se za vlastníka domu považoval žalobce, pak pouhé mlčení žalované k tomu neznamená, že žalovaná s tím souhlasila, neboť obecně platí, že samo mlčení bez dalšího není projevením souhlasu. Poukázat lze i na rozdíl v posuzování vlastnického režimu pozemků a režimu stavby, kdy v kupní smlouvě ohledně pozemků žalovaná výslovně prohlásila, že na koupi pozemků jsou použity peníze ve výlučném vlastnictví žalobce, zatímco u domu se nic podobného nestalo.

48. Pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaná označila v rámci vzájemného návrhu na vypořádání společného jmění manželů veškeré dispozice nad 10 000 Kč za neplatné a že tudíž v důsledku takového jednání nemohla být stavba nabyta do společného jmění manželů, pak tato právní argumentace není přiléhavá. Žalovaná se tímto způsobem nemohla dovolat relativní neplatnosti, neboť dovolat se relativní neplatnosti je možno ve vztahu k právnímu jednání, jímž bylo nakládáno s majetkem (s věcí) tvořícím součást společného jmění v neběžné záležitosti bez souhlasu manžela (typicky např. prodej nemovitostí náležejících do SJM), nikoli ve vztahu k výběru (nebo převodu) z účtu. Aby se žalovaná dovolala relativní neplatnosti, musela by namítnout relativní neplatnost ve vztahu ke všem účastníkům konkrétního právního jednání (jak ve vztahu k žalobci, tak ve vztahu ke třetí osobě – typicky kupujícímu), nic takového se v dané věci nestalo.

49. Protože dům byl postaven na pozemku ve výlučném vlastnictví žalobce, v souladu s ustanovením § 3055 odst. 1 o. z. se dům nestal součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a i nadále platí, že pozemek p. č. , Anonymizováno, a dům č. p. , Anonymizováno, postavený na tomto pozemku jsou dvě samostatné nemovité věci. Zápis v katastru nemovitostí tak neodpovídá skutečnému stavu.

50. Protože bylo prokázáno, že dům č. p. , Anonymizováno, postavený na pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , je součástí společného jmění manželů, nelze žalované uložit povinnost vyklidit tento dům, neboť dosud nebylo skončeno řízení o vypořádání společného jmění manželů a dům tak mají právo užívat oba manželé.

51. Soud zamítl rovněž žalobu na uložení povinnosti žalované vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, , neboť za předpokladu, že dům , Anonymizováno, postavený na tomto pozemku je součástí společného jmění manželů, byla žaloba na vyklizení pozemku, na němž tento dům stojí, shledána v rozporu dobrými mravy. Pokud by žalované byla uložena povinnost vyklidit pozemek p. č. , Anonymizováno, který je ve výlučném vlastnictví žalobce, bylo by žalované znemožněno užívat i stavbu rodinného domu a platí, že užitek, který by tímto žalobce získal, by byl ve zjevném nepoměru ke ztrátě, kterou by utrpěla žalovaná. Výkon takého práva by vážně poškodil žalovanou, která zcela důvodně užívá dům č. p. , Anonymizováno, k bydlení. K této argumentaci soud odkazuje na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2000, sp. zn. 22 Cdo 740/99.

52. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení, a to odměna za 17 úkonů právní služby ve výši 17× 1 500 Kč, tj. 25 500 Kč stanovená podle § 7, § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 13. 2. 2020, účast u jednání dne 11. 5. 2020, doplnění tvrzení žalované ze dne 26. 5. 2020, porada s klientem dne 7. 8. 2020, vyjádření žalované k vyjádření žalobce ze dne 10. 8. 2020, účast u jednání dne 27. 8. 2020, vyjádření k odvolání žalobce ze dne 16. 4. 2020, účast u jednání odvolacího soudu, vyjádření k dovolání žalobce, účast u jednání dne 12. 6. 2023, účast u jednání dne 2. 8. 2023, které přesáhlo dvě hodiny, účast u jednání dne 20. 9. 2023, které rovněž přesáhlo dvě hodiny, vyjádření ve věci samé dne 27. 9. 2023 a účast u jednání dne 23. 10. 2023), 17 × režijní paušál 300 Kč, tj. 5 100 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 426 Kč. Celkem tak náklady řízení žalované dosáhly částky 37 026 Kč a tuto částku je žalobce povinen žalované nahradit, a to k rukám advokáta žalované.